Přírodní zajímavosti v Horní Rokytnici

Vylovíte v paměti ze základní školy, kde pramení řeka Labe? Samozřejmě, že v Krkonoších, konkrétněji na Labské louce na česko-polské hranici. Katastrálně patří pod Špindlerův Mlýn v okrese Trutnov, tedy Královéhradecký kraj. Oficiálně se Labská louka stala českým územím v roce 1684, kdy ji symbolicky vysvětil královéhradecký biskup. Od roku 1968 můžete u pramene Labe vidět erby měst, kterými protéká.

Labe je největší českou řekou. Svou délkou na českém území ho sice překonává Vltava, ovšem celková délka Labe až po ústí do Severního moře je téměř 1200 kilometrů. Pramen Labe patří mezi turisty vyhledávaná místa, ovšem k tomu skutečnému prameni se nikdo nedostane, je totiž nepřístupný z důvodu ochrany přírody. O pár metrů dál je však pramen symbolický, ke kterému se dostanete bez problémů.

Labe pramení v nadmořské výšce 1 387 m n. m., proto se sem vyplatí přijít za pěkného počasí, abyste si vychutnali krásné výhledy na Krkonoše. Kromě zmíněných erbů měst tu najdete turistický rozcestník, sochu Alegorie vody, lavičky pro odpočinek po náročné cestě a dvě pamětní desky věnované Janu Bucharovi, což byl zdejší učitel a propagátor turistiky v Krkonoších. Na jeho počest je pojmenována i cesta, kterou se k prameni Labe dostanete z Jilemnice. Samotný pramen má podobu kruhové kamenné studny, do níž přitéká a z níž odtéká voda.

Cest k prameni Labe je hned několik. Z Rokytnice nad Jizerou se autobusem dostanete přes Horní Mísečky až k Vrbatově boudě, odkud je to k prameni asi 3 km. Cestou uvidíte Pančavský vodopád s vyhlídkou a minete také Labskou boudu. Závěr této trasy vede po štěrkové cestě a není náročná ani svou délkou, ani terénem. Delší a náročnější je cesta ze Špindlerova Mlýna, odkud se však můžete vyvézt lanovkou na Medvědín a odtud trasa měří jen 6 km. Nejdelší, ale také nejzajímavější je cesta z Jilemnice. Je to právě ona Bucharova cesta, pojmenovaná po panu učiteli, který touto cestou vodil do Krkonoš české turisty. Původně se jmenovala Cesta přes tři kopce a popud k její výstavbě dal právě Buchar. Trasa měří 30 km a vede přes Dolní Štěpanice, kde Jan Buchar 41 let učil. Původně vedla Bucharova cesta k Luční boudě, ale později byla její část přeložena právě k prameni Labe, zatímco původní úsek k Luční boudě je označován jako Stará Bucharova cesta.

Pokud se sem chystáte na dovolenou, určitě Vám přijde vhod ubytování v blízkosti pramene Labe. To můžete najít snadno například v apartmánech v Rokytnici nad Jizerou nebo v penzionech v Jilemnici, odkud se rovnou můžete vydat po Bucharově cestě. Pokud se chystáte přijet s větší skupinou, Krkonoše nabízejí množství chat a chalup, z nichž snadno vyberete na portálu MegaUbytko přesně takovou, která vyhovuje Vašim požadavkům.

A když se ubytujete, jistě budete chtít vyrazit poznávat okolí. Kromě lyžařských areálů Krkonoše nabízejí i další aktivní zábavu. Na jaře v době tání si nenechte ujít Mumlavský vodopád. V létě si malí i velcí mohou užít adrenalin na bobové dráze v Harrachově nebo v zábavně-sportovním Vertical Parku. A když největší vedra poleví, napojte se u pramene Labe na Cestu česko-polského přátelství, která Vás povede po hřebenech, z nichž zažijete ty nejkrásnější výhledy na českou i polskou stranu Krkonoš.

Historické poutní místo v Jizerských horách

Seibtova studánka je nenápadný, ale historicky významný pramen, který se nachází v Jizerských horách, nedaleko obcí Horní Maxov a Josefův Důl v Libereckém kraji. Toto místo je známé především jako zakončení Poutní křížové cesty a v minulosti bylo vyhledávané pro údajné léčivé účinky své vody, díky čemuž se stalo regionálním poutním cílem. Studánka, obklopená klidným lesním prostředím, nabízí tiché zastavení pro turisty a připomíná staré zvyky péče o lesní prameny.

Pramen se nachází v nadmořské výšce přibližně 800 m n. m. a jeho historie je úzce spojená s místním obyvatelem Antonem Seibtem. Ten si podle pověsti díky místní vodě a bahenním obkladům vyléčil své neduhy natolik, že místo nošení na nosítkách mohl odejít po vlastních. Z vděčnosti nechal Anton Seibt se svým bratrem postavit v roce 1840 Křížovou cestu, která k prameni vede z Horního Maxova. Studánka byla v minulosti v rámci obnovy poutní tradice rekonstruována ve spolupráci s místními spolky. I když je vydatnost pramene ovlivněna suchem, stále zůstává důležitým památným místem, které připomíná historii tohoto kraje.

Jak se tam dostanete

Autem je možné přijet do obcí Horní Maxov nebo Josefův Důl, odkud je přístup ke studánce. Přímo k prameni nevede veřejná silnice, a proto je nutné zaparkovat v obci a pokračovat pěšky po turistickém značení. V obcích bývají k dispozici malá placená parkoviště nebo je možné využít omezené možnosti parkování na okrajích obcí. Veřejnou dopravou je oblast dostupná autobusem ze směru Jablonec nad Nisou nebo Liberec do zastávek Horní Maxov nebo Josefův Důl, odkud vedou přímo turistické stezky KČT.

Co můžete v okolí objevovat

Seibtova studánka je ideálním výchozím bodem pro pěší výlety v Jizerských horách. Kromě samotné Křížové cesty vedoucí z Horního Maxova je možné vydat se po modré turistické trase KČT k nedaleké rozhledně Slovanka, jedné z nejstarších železných rozhleden v Česku. Po turistické stezce (bez specifické barvy KČT) se lze dostat i k vrcholu Královka, na kterém stojí další známá rozhledna. V Josefově Dole je zase možné navštívit Vodní nádrž Josefův Důl, nejrozsáhlejší vodní dílo Jizerských hor.