Zámky Těškov

Novorenesanční sídlo na gotických základech s historickou síní

Zámek Zbiroh, tyčící se nad stejnojmenným městečkem v Plzeňském kraji, má své kořeny v raně gotickém hradu založeném zřejmě již ve dvanáctém století. Patřil k nejstarším a nejvýznamnějším hradům v Čechách a byl spojen s panovnickým rodem Přemyslovců, kteří ho po jistou dobu vlastnili. V průběhu věků ho vlastnily významné rody jako páni z Rožmberka a z Lobkowicz. V šestnáctém století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. K největší změně došlo na přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy byl zámek v letech 1870 až 1895 přestavěn do současné novorenesanční podoby podnikatelem a majitelem uhelných dolů, baronem Henrym Strousbergem. Tato přestavba byla natolik radikální, že z původního hradu zbylo jen torzo, zejména Hlohová věž a cenná gotická kaple. Zámek proslavil i malíř Alfons Mucha, který v jeho prostorách v letech 1910 až 1928 vytvořil své monumentální dílo Slovanská epopej. Po první světové válce byl zámek ve vlastnictví státu a sloužil jako tajná základna armády, přičemž dnes je přístupný veřejnosti a slouží jako kongresové centrum a hotel.

Přístup

Zbiroh leží ve Středočeském kraji, přímo u dálnice D5 (E50) mezi Plzní a Prahou. K zámku je snadný přístup autem s možností parkování přímo v areálu. Vlaková stanice Zbiroh je vzdálena asi tři kilometry od zámku, odkud je možné využít autobusové spojení, nebo si užít pěší procházku po značené cestě.

Okolí – co stojí za poznání

Zámek je obklopen rozsáhlým zámeckým parkem se vzácnými dřevinami, který je ideální pro procházky. Ve městě Zbiroh stojí za návštěvu Barokní kostel svatého Mikuláše a nedaleké Muzeum záchranné služby. Jižně od města se nachází oblast Křivoklátska, která nabízí rozsáhlé možnosti turistiky. V okruhu pár kilometrů je přístupný i hrad Točník a hrad Žebrák, dva významné středověké objekty, které nabízejí jedinečný pohled na gotickou architekturu.

Rozsáhlý barokní zámek v Plzeňském kraji, který vznikl přestavbou starší tvrze a dnes prochází rozsáhlou rekonstrukcí.

Zámek Mirošov, situovaný v Plzeňském kraji nedaleko Rokycan, má původ ve středověké tvrzi, která stála na místě nynějšího zámku. Svou dnešní monumentální tříkřídlou podobu získal po rozsáhlé barokní přestavbě v 18. století za rodu Vrtbů. Zámek byl známý pro svou bohatou výzdobu a rozsáhlý park. Po druhé světové válce byl využíván různými institucemi a následně chátral. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a probíhá na něm rozsáhlá rekonstrukce s cílem obnovit jeho historickou krásu. Zámek je obklopen barokní zahradou a parkem.

Přístup

Zámek Mirošov se nachází v centru města, na adrese Zámek 1. Autem je přístup ze silnice I/19 nebo I/26. Parkování je možné na bezplatném parkovišti na Náměstí F. M. Čapka. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Mirošov, náměstí, která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Mirošov (trať 170) je vzdálena asi 1 km. Vzhledem k probíhající rekonstrukci jsou prohlídky interiérů omezené nebo dočasně nepřístupné.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Mirošova můžete navštívit historické město Rokycany s muzeem a Mariánským sloupem na náměstí. Navštívit můžete také Hrad Radyně, zříceninu gotického hradu, která je dominantou okolí Plzně. Zajímavá je i Rozhledna Žďár, která nabízí výhled na Rokycansko a Brdy.

Rekonstrukce pravěkých a raně středověkých sídlišť u Loun

Archeoskanzen se nachází v Březně, v okrese Louny, v Ústeckém kraji. Vznikl jako výsledek rozsáhlého záchranného archeologického výzkumu, který předcházel těžbě hlíny v této oblasti. Areál spravuje Oblastní muzeum v Lounech a jeho cílem je vědecká rekonstrukce a experimentální archeologie. Lokalita byla vybrána, protože se nachází přímo na místě původních nálezů.

Dnes areál prezentuje rekonstrukce obydlí a života od paleolitu až po raný středověk. Návštěvníci zde mohou vidět repliky obydlí lovců mamutů, neolitický dlouhý dům, sídliště z doby bronzové a železné, a také slovanské osídlení. Skanzen je zaměřen na experimentální ověřování stavebních postupů a technologií. Vedle stálých expozic se zde konají i sezonní programy a ukázky řemesel.

Přístup

Skanzen leží přímo u silnice II/246 mezi Louny a Košticemi. Pro motoristy je k dispozici parkoviště přímo v Březně u areálu muzea. Nejbližší autobusová zastávka "Březno" se nachází v obci a je obsluhována regionálními linkami z Loun. Nejbližší hlavní železniční stanice je "Louny", vzdálená přibližně 5 kilometrů.

Okolí - co stojí za poznání

Blízké královské město Louny láká na prohlídku historického centra s gotickým Chrámem svatého Mikuláše. V nedalekém Panenském Týnci se nachází působivá zřícenina nedostavěného gotického chrámu. Za návštěvu stojí také obec Peruc, která je známá díky zámku Peruc a památnému Oldřichovu dubu.

Návštěva archeoskanzenu v Březně představuje jedinečnou příležitost k poznání každodenního života předků v regionu Poohří. Expozice názorně ukazuje vývoj lidských sídel v průběhu tisíciletí.

Rozsáhlý barokně-klasicistní zámek s cenným parkem

Zámek Hořovice, situovaný ve Středočeském kraji, je rozsáhlý a architektonicky cenný komplex, který se skládá ze starého a nového zámku. Původně zde stával středověký gotický hrad ze čtrnáctého století. V šestnáctém století byl hrad přestavěn na renesanční zámek za rodu Martiniců. Klíčový vývoj nastal, když zámek získal šlechtický rod Kuronských, který nechal v letech 1705 až 1735 přistavět rozsáhlý barokní zámek (tzv. Nový zámek) a komplex propojil. Nový zámek je raně barokní, zatímco Starý zámek byl přestavěn v klasicistním slohu. V devatenáctém století zámek získal rod Hanauů, kteří byli spojeni s kuronským rodem a zanechali v zámku rozsáhlé sbírky a cenný novoklasicistní a empírový interiér.

Přístup

Zámek Hořovice se nachází ve městě Hořovice ve Středočeském kraji. Pro přístup autem použijte dálnici D5 s výjezdem na silnici II/117 nebo silnici II/605. Parkování je možné na placeném parkovišti přímo pod zámkem nebo v přilehlých ulicích. Město Hořovice má železniční stanici, která je vzdálena asi deset minut chůze.

Okolí – co stojí za poznání

Zámek je obklopen rozsáhlým zámeckým parkem s cenným klasicistním pavilonem. V blízkém okolí můžete navštívit hrad Točník a hrad Žebrák, dva rozsáhlé gotické hrady. Navštívit můžete také historické město Beroun a Klášter Zlatá Koruna, který je gotickým klenotem.

Čistá klasicistní architektura loveckého sídla obklopená přírodním parkem

Zámek Kozel, ležící nedaleko Plzně, je jedinečný tím, že nebyl přestavěn z původního staršího středověkého objektu, ale byl postaven v letech 1784 až 1789 jako zcela nové lovecké sídlo na „zelené louce“, čímž představuje jednu z nejčistších ukázek klasicismu v České republice. Výstavbu objednal Jan Vojtěch Černín, nejvyšší lovčí Království českého, a architektem projektu byl Václav Haberditz. Již v devadesátých letech osmnáctého století byl zámecký areál rozšířen o čtyři samostatné klasicistní objekty navržené Ignácem Janem Nepomukem Palliardim: kapli Svatého Kříže, jízdárnu, lokajnu a konírnu. Název Kozel údajně pochází ze starého pohanského zvyku Slovanů, kteří v těchto místech obětovali kozla na jaře k uspokojení bohů a zajištění bohaté úrody. Rod Černínů sice obýval hlavně nedaleké Šťáhlavy, ale Kozel sloužil jako reprezentační venkovské a lovecké sídlo. Po Černínovi přešlo panství na rod Valdštejn-Vartemberků, který zámek udržoval a kulturně rozvíjel až do jeho konfiskace v roce 1945. Zámek tak dodnes uchovává kompletní klasicistní ráz s výjimečnou sbírkou uměleckých předmětů v interiérech.

Přístup

Zámek Kozel se nachází přibližně patnáct kilometrů jižně od Plzně, v katastru obce Šťáhlavy. Nejsnazší přístup je autem po silnici první třídy I/20, s odbočkou na silnici třetí třídy směrem na Šťáhlavy, přičemž parkování je dostupné v areálu. Pro pěší turisty je možný výstup příjemnou procházkou po značených stezkách. Na zámek lze dojet i autobusem z Plzně do zastávky Šťáhlavy.

Okolí – co stojí za poznání

Okolí Kozla je známé především rozsáhlým přírodně krajinářským parkem o rozloze čtyřiceti hektarů, který v devatenáctém století vytvořil zahradník František Xaver Franz a je ideální pro procházky. V nedaleké blízkosti se nachází romantická zřícenina hradu Radyně, z níž je za dobrého počasí krásný výhled na Plzeňskou kotlinu a okolní lesy. Zajímavým cílem je také rotunda svatého Petra a Pavla v nedalekých Štěnovicích. Pro milovníky zřícenin je v okruhu pár kilometrů i pozůstatek hradu Lopata.