Kam na výlet na Trutnovsku (strana 3 z 3)

Pudlavský vodopád můžete vidět ve střední části Labského dolu v Krkonoších blízko hranic s Polskem. Spadá do Královéhradecka. Celá soustava měří 122 m a bývá označována jako 4. nejvyšší v ČR. Skutečný vodopád zde měří 33 m, což je ale u nás stále výjimečná výška. Tato nejstrmější střední část patří k nejatraktivnějším krkonošským vodopádům.

Vodopád získal jméno dle říčky Pudlavy, která je levostranným přítokem Labe, je dlouhá 2 km a vyvěrá v jižních svazích Vysokého kola. Jméno pochází nejspíše z německého Pudelbach, z osobního jména Pudelmann nebo se uvádí varianta Pudlova voda. Hlavní prostřední kaskáda (33 m) ležící ve výšce 962-995 m n. m. se skládá ze dvou ramen, která se pod vodopádem spojují. Sklon zde dosahuje 45 °, celkový potom 25 °. Nejvyšší sklon soustavy (60-70 °) se nachází u vodopádu s výškou 4 m a šířkou 1-3 m. Podloží vodopádu na Pudlavě tvoří středně zrnitá žula, celá soustava je na pevném skalním podloží. Šířka bývá proměnlivá, uvádí se 0,5 m ve žlabech a až 12 m na plotnách. Průměrný průtok je kolem 50 l/s. Díky špatné přístupnosti bývá vodopád na Pudlavě méně navštěvovaný než atraktivní Pančavský či Labský vodopád. Dříve ani nebyl z hlavní cesty viditelný kvůli vzrostlému lesu. Nyní je již viditelnější, protože docházelo k větrným kalamitám a zůstaly zde napadané a vyvrácené stromy. Přestože v prostředí vzrostlého lesa působil pro někoho možná zajímavěji, stále má své kouzlo, pro které se vyplatí jej navštívit.

Dostanete se k němu po modře značené turistické stezce. Začít můžete ve Špindlerově Mlýně na parkovišti u lanovky na Medvědín. Trasa není vhodná pro kola, kočárky a malé děti, protože se postupuje náročným, skalnatým a balvanitým terénem s vyvrácenými stromy a polomy. Po cestě uvidíte na Labi mnoho jezů, část prvorepublikového opevnění (lehký objekt řopík blízko rozcestí U Dívčí lávky), Malý Labský vodopád (5 m) a nad ním pěkné kamenné plotny. Od Pudlavského vodopádu se můžete vrátit zpět, případně pokračovat na túře Labským dolem. Rozhodnete-li se pokračovat, nemine Vás vyhlídka na Pančavský vodopád, skalní stěny a vyhlídky do okolí. Toto trasou dojdete až k Labské boudě.

Když už budete v Krkonoších, nezapomeňte navštívit i další atrakce. Mezi nejatraktivnější patří Sněžka, Hrad Pecka i místní muzea a rozhledny. Rezervujte si ubytování v okolí Pudlavského vodopádu a užijte si nezapomenutelnou dovolenou. Vybírat můžete z nabídky penziónů, apartmánů či roubenek.

Vylovíte v paměti ze základní školy, kde pramení řeka Labe? Samozřejmě, že v Krkonoších, konkrétněji na Labské louce na česko-polské hranici. Katastrálně patří pod Špindlerův Mlýn v okrese Trutnov, tedy Královéhradecký kraj. Oficiálně se Labská louka stala českým územím v roce 1684, kdy ji symbolicky vysvětil královéhradecký biskup. Od roku 1968 můžete u pramene Labe vidět erby měst, kterými protéká.

Labe je největší českou řekou. Svou délkou na českém území ho sice překonává Vltava, ovšem celková délka Labe až po ústí do Severního moře je téměř 1200 kilometrů. Pramen Labe patří mezi turisty vyhledávaná místa, ovšem k tomu skutečnému prameni se nikdo nedostane, je totiž nepřístupný z důvodu ochrany přírody. O pár metrů dál je však pramen symbolický, ke kterému se dostanete bez problémů.

Labe pramení v nadmořské výšce 1 387 m n. m., proto se sem vyplatí přijít za pěkného počasí, abyste si vychutnali krásné výhledy na Krkonoše. Kromě zmíněných erbů měst tu najdete turistický rozcestník, sochu Alegorie vody, lavičky pro odpočinek po náročné cestě a dvě pamětní desky věnované Janu Bucharovi, což byl zdejší učitel a propagátor turistiky v Krkonoších. Na jeho počest je pojmenována i cesta, kterou se k prameni Labe dostanete z Jilemnice. Samotný pramen má podobu kruhové kamenné studny, do níž přitéká a z níž odtéká voda.

Cest k prameni Labe je hned několik. Z Rokytnice nad Jizerou se autobusem dostanete přes Horní Mísečky až k Vrbatově boudě, odkud je to k prameni asi 3 km. Cestou uvidíte Pančavský vodopád s vyhlídkou a minete také Labskou boudu. Závěr této trasy vede po štěrkové cestě a není náročná ani svou délkou, ani terénem. Delší a náročnější je cesta ze Špindlerova Mlýna, odkud se však můžete vyvézt lanovkou na Medvědín a odtud trasa měří jen 6 km. Nejdelší, ale také nejzajímavější je cesta z Jilemnice. Je to právě ona Bucharova cesta, pojmenovaná po panu učiteli, který touto cestou vodil do Krkonoš české turisty. Původně se jmenovala Cesta přes tři kopce a popud k její výstavbě dal právě Buchar. Trasa měří 30 km a vede přes Dolní Štěpanice, kde Jan Buchar 41 let učil. Původně vedla Bucharova cesta k Luční boudě, ale později byla její část přeložena právě k prameni Labe, zatímco původní úsek k Luční boudě je označován jako Stará Bucharova cesta.

Pokud se sem chystáte na dovolenou, určitě Vám přijde vhod ubytování v blízkosti pramene Labe. To můžete najít snadno například v apartmánech v Rokytnici nad Jizerou nebo v penzionech v Jilemnici, odkud se rovnou můžete vydat po Bucharově cestě. Pokud se chystáte přijet s větší skupinou, Krkonoše nabízejí množství chat a chalup, z nichž snadno vyberete na portálu MegaUbytko přesně takovou, která vyhovuje Vašim požadavkům.

A když se ubytujete, jistě budete chtít vyrazit poznávat okolí. Kromě lyžařských areálů Krkonoše nabízejí i další aktivní zábavu. Na jaře v době tání si nenechte ujít Mumlavský vodopád. V létě si malí i velcí mohou užít adrenalin na bobové dráze v Harrachově nebo v zábavně-sportovním Vertical Parku. A když největší vedra poleví, napojte se u pramene Labe na Cestu česko-polského přátelství, která Vás povede po hřebenech, z nichž zažijete ty nejkrásnější výhledy na českou i polskou stranu Krkonoš.