Hrady Vítkovice

Historickým jádrem obce Benecko v okrese Semily (Liberecký kraj) byl gotický Hrad Dolní Štěpanice u stejnojmenné osady. Hrad pochází z druhé poloviny 13. století, původně byl trojdílný a výzkum v prostoru věže potvrdil dílnu na výrobu olova pocházející z přelomu 14. a 15. století. Zdejší okolí totiž bylo ve středověku bohaté na těžbu drahých rud a zlata. 

První písemný záznam dokládá, že majitelem v roce 1304 (některé zdroje uvádí 1305) byl Jan z Valdštejna. Ten byl synem Zdeňka z Valdštejna, zakladatele hradu Turnova a Valdštejna. Stejnému rodu hrad náležel až do svého zániku. Stavba se dvěma příkopy byla postavena ve dvou výškových úrovních (horní a dolní hrad) a byla zbudována za účelem ochrany stezky do Slezska přes Krkonoše. Začátkem 16. století přestal být hrad obytným sídlem, začal chátrat a stala se z něj zřícenina se zbytky stěn a obranného systému. Hodně kamenů bylo spotřebováno na stavbu silnic v okolí. Za jedno století (1890-1990) klesla dle fotografií výška hradeb o jeden metr. Příčinou byl nejen člověk, ale i přírodní vlivy. 

Stavba je vedena jako chráněná kulturní památka. Stále je tu prostor pro objevy, protože archeologové narazili na zasypané přízemí horního hradu, který je skrytý v kuželu suti.  Níže položená část, kde byla studna, byla hospodářská. Hradbu uzavírala hranolová věž, kterou se farář z Horních Štěpanic pokusil neúspěšně ke konci 18. století odstřelit. Nakonec spadla sama v roce 1821 a následně byla upravena památkáři. Archeologický průzkum objevil ve věži schránku, která mohla být využívána jako spíž. Dalším zkoumáním bylo nalezeno mnoho dalších vzácností - pražské groše Václava IV. a Vladislava II. Jagelonského, stříbrné mince, části středověkých šípů do kuše a lovecké tesáky. 

Tajemnou atmosféru hradu umístěného ve vysokých lesích doplňuje mnoho pověstí o hradních strašidlech, pokladech a hradních chodbách. Byl postaven ve výšce přibližně 565 m n. m. asi 1,5 km na severovýchod od Dolních Štěpanic. Zřícenina je přístupná a vede k ní turisticky neoznačená lesní cesta z Horních Štěpanic od kostela. 

K dalším atrakcím v oblasti Krkonoš patří Rozhledna Žalý na stejnojmenné Hoře Žalý, v Jilemnici potom Zámek Jilemnice a u Špindlerova Mlýna Pančavský vodopád, který je nejvyšším v Česku. Je toho víc než dost, proto Vám nabízíme možnost ubytování v okolí Hradu Dolní Štěpanice. Vybírat můžete dle toho, co preferujete. Rezervujte si chatu či malebnou chalupu, pohodlný penzión nebo hotelový pokoj. 

Romantický památník nad Úpou v Krkonoších s rozhledem na Rýchorský hřeben.

Lesní hrádek Aichelburg je romantická neogotická stavba, která se vypíná vysoko nad řekou Úpou na lesnatém úbočí Světlé hory, nedaleko obce Temný Důl v Krkonoších. Nejedná se o středověké sídlo, ale o unikátní památník, který nechal postavit lesní personál maršovského panství na památku Bertholda hraběte Aichelburga, známého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, který zemřel v roce 1861. Původně chátral, ale byl rekonstruován občanským sdružením. Dnes je na skále obnovená hradní věž a dřevěný strážní domek. Hrádek nabízí krásný výhled na Rýchorský hřeben a část východních Krkonoš, i když je částečně omezen okolními lesy. Objekt spravuje infocentrum Veselý výlet v Horním Maršově, kde je možné si vypůjčit klíč pro prohlídku interiéru věže.

Přístup

Autem přijedete do obce Horní Maršov (asi 15 km od Trutnova), kde je možné zaparkovat na vyhrazených parkovištích. Autobusem se dostanete přímo do Horního Maršova. Vlakem je nejbližší stanice Svoboda nad Úpou, odkud je to do Horního Maršova přibližně 7 km. Z Horního Maršova vede k hrádku značená turistická trasa (trail), dlouhá asi 3 km prudce do kopce. Výchozím bodem může být infocentrum Veselý výlet v Horním Maršově.

Co stojí za poznání

Okolí je bohaté na krkonošskou turistiku. Z Lesního hrádku vede značená trasa Aichelburg až do Pece pod Sněžkou, dlouhá asi 8 km, s informačními zastávkami o zdejších pamětihodnostech. Z blízkého Horního Maršova se dá vydat k Rýchorskému pralesu nebo na hřebeny Krkonoš. Nedaleko se nachází oblíbené horské středisko Pec pod Sněžkou, odkud je možné lanovkou vyjet na vrchol Sněžky.