Přírodní zajímavosti Vítkovice

Vylovíte v paměti ze základní školy, kde pramení řeka Labe? Samozřejmě, že v Krkonoších, konkrétněji na Labské louce na česko-polské hranici. Katastrálně patří pod Špindlerův Mlýn v okrese Trutnov, tedy Královéhradecký kraj. Oficiálně se Labská louka stala českým územím v roce 1684, kdy ji symbolicky vysvětil královéhradecký biskup. Od roku 1968 můžete u pramene Labe vidět erby měst, kterými protéká.

Labe je největší českou řekou. Svou délkou na českém území ho sice překonává Vltava, ovšem celková délka Labe až po ústí do Severního moře je téměř 1200 kilometrů. Pramen Labe patří mezi turisty vyhledávaná místa, ovšem k tomu skutečnému prameni se nikdo nedostane, je totiž nepřístupný z důvodu ochrany přírody. O pár metrů dál je však pramen symbolický, ke kterému se dostanete bez problémů.

Labe pramení v nadmořské výšce 1 387 m n. m., proto se sem vyplatí přijít za pěkného počasí, abyste si vychutnali krásné výhledy na Krkonoše. Kromě zmíněných erbů měst tu najdete turistický rozcestník, sochu Alegorie vody, lavičky pro odpočinek po náročné cestě a dvě pamětní desky věnované Janu Bucharovi, což byl zdejší učitel a propagátor turistiky v Krkonoších. Na jeho počest je pojmenována i cesta, kterou se k prameni Labe dostanete z Jilemnice. Samotný pramen má podobu kruhové kamenné studny, do níž přitéká a z níž odtéká voda.

Cest k prameni Labe je hned několik. Z Rokytnice nad Jizerou se autobusem dostanete přes Horní Mísečky až k Vrbatově boudě, odkud je to k prameni asi 3 km. Cestou uvidíte Pančavský vodopád s vyhlídkou a minete také Labskou boudu. Závěr této trasy vede po štěrkové cestě a není náročná ani svou délkou, ani terénem. Delší a náročnější je cesta ze Špindlerova Mlýna, odkud se však můžete vyvézt lanovkou na Medvědín a odtud trasa měří jen 6 km. Nejdelší, ale také nejzajímavější je cesta z Jilemnice. Je to právě ona Bucharova cesta, pojmenovaná po panu učiteli, který touto cestou vodil do Krkonoš české turisty. Původně se jmenovala Cesta přes tři kopce a popud k její výstavbě dal právě Buchar. Trasa měří 30 km a vede přes Dolní Štěpanice, kde Jan Buchar 41 let učil. Původně vedla Bucharova cesta k Luční boudě, ale později byla její část přeložena právě k prameni Labe, zatímco původní úsek k Luční boudě je označován jako Stará Bucharova cesta.

Pokud se sem chystáte na dovolenou, určitě Vám přijde vhod ubytování v blízkosti pramene Labe. To můžete najít snadno například v apartmánech v Rokytnici nad Jizerou nebo v penzionech v Jilemnici, odkud se rovnou můžete vydat po Bucharově cestě. Pokud se chystáte přijet s větší skupinou, Krkonoše nabízejí množství chat a chalup, z nichž snadno vyberete na portálu MegaUbytko přesně takovou, která vyhovuje Vašim požadavkům.

A když se ubytujete, jistě budete chtít vyrazit poznávat okolí. Kromě lyžařských areálů Krkonoše nabízejí i další aktivní zábavu. Na jaře v době tání si nenechte ujít Mumlavský vodopád. V létě si malí i velcí mohou užít adrenalin na bobové dráze v Harrachově nebo v zábavně-sportovním Vertical Parku. A když největší vedra poleví, napojte se u pramene Labe na Cestu česko-polského přátelství, která Vás povede po hřebenech, z nichž zažijete ty nejkrásnější výhledy na českou i polskou stranu Krkonoš.

Černohorské rašeliniště je vyhlášenou státní přírodní rezervací a současně se jedná o největší rašeliniště lesního typu v celých Krkonoších. Odhaduje se, že by mohlo být staré až 6 tisíc let a rozkládá se při pramenech Černého potoka na ploše 66 hektarů na území Krkonošského národního parku. Maximální hloubka tohoto nejstaršího českého rašeliniště se pohybuje kolem 2,5 metru.

Pokud chcete poznat Černohorské rašeliniště blíže, můžete vyrazit z Jánských Lázní, protože rašeliniště se nachází pouhý jeden kilometr od lanovky směřující odtud na vrchol Černé hory. Najdete ho v sedle právě mezi Černou a Světlou horou. Nejlepší prohlídku si vychutnáte v červenci, kdy zde kvete množství rostlin, a tak bude Vaše procházka o něco hezčí než v jiných měsících. Ze vzácných rostlin tu můžete vidět blatnici bahenní, šuchu oboupohlavnou, ostřici mokřadní a mnohé jiné.

Abyste měli zážitek z Černohorského rašeliniště co největší, byla tu vybudována naučná stezka. Na tu se napojíte u stanice lanovky a po ujití 3,5 km vyjdete u Pardubických Bud. Po cestě po povalových chodnících najdete celkem 6 zastavení s informačními panely, které Vás obeznámí s historií i životem v rašeliništi. Naučná stezka je otevřena od června do října a provede Vás I. a II. zónou Krkonošského národního parku. Na trase se nachází také dřevěná rozhledna, abyste se mohli pokochat pohledem na okolí z výšky 6,5 metru.

Navíc od Černohorského rašeliniště se můžete vydat k dalším atrakcím v nedaleké Peci pod Sněžkou. O něco větší výhled se Vám naskytne z vršku rozhledny Hnědý vrch, která je vzdálena necelých 5 km. Kdo má rád adrenalin, ten si ho vychutná v Relaxparku Pec pod Sněžkou. Za vidění ale stojí i Lesní hrádek Aichelburg a krkonošské vodopády, z nichž nejblíže budete mít Horní Úpský a Dolní Úpský vodopád. V případě nepříznivého počasí pak můžete zavítat do Muzea Vápenka nebo do Muzea Podzemí Krkonoš, které bude zážitkem pro malé i velké návštěvníky.

Už teď je Vám určitě jasné, že budete potřebovat ubytování blízko Černohorského rašeliniště, protože jinak nemáte šanci poznat tento krásný kout naší země. Ubytování v Peci pod Sněžkou je pestré a mimo zimní sezónu si určitě můžete vybírat z množství hotelů, penzionů i apartmánů. Pestrou nabídku pro větší skupiny mají také místní chaty a roubenky. Stejně tak kvalitní ubytování najdete i v Jánských Lázních nebo v Černém Dole. V Krkonoších máte skutečně z čeho vybírat.

Modré kameny je soubor křemencových skalek nacházejících se na jižním úbočí vrchu Světlá hora (1244 m n. m.) v Krkonoších. Tato přírodní zajímavost leží přibližně 2,5 kilometru severně od Janských Lázní. Skalky jsou tvořeny tvrdými, odolnými křemenci a jejich název je odvozen od modravé barvy horniny, která je viditelná zejména po dešti. Skalní útvary nabízí za pěkného počasí hezký výhled do kraje, zejména na Janské Lázně a pohoří Rýchory. Jsou oblíbeným cílem nenáročných pěších turistů.

Jak se tam dostanete

Nejpohodlnější přístup je z Janských Lázní. Můžete využít kabinkovou lanovou dráhu Černohorský Express na Černou horu a odtud pokračovat po turisticky značené trase směrem k Velkým Pardubickým Boudám a následně k Modrým kamenům. Tato trasa měří přibližně 9 kilometrů a vede mírným klesáním, přičemž ji lze absolvovat pěšky, na kole, nebo na koloběžce. Pro pěší turistiku přímo z Janských Lázní vede kratší trasa dlouhá přibližně 4,8 km kolem Modrokamenné boudy.

Co můžete v okolí objevovat

Z Modrých kamenů můžete pokračovat k dalším krkonošským zajímavostem. Severně se nachází významná přírodní památka Černohorské rašeliniště s naučnou stezkou, které představuje jedinečný ekosystém. V Janských Lázních si můžete prohlédnout unikátní Rozhlednu Panorama Černá hora, vybudovanou z nevyužitého sloupu lanovky, nebo navštívit oblíbenou Stezku korunami stromů Krkonoše. Na Černohorském potoce, jen kousek od centra Janských Lázní, naleznete působivé Černohorské vodopády.

Nejrozsáhlejší krkonošská tundra z doby ledové

Úpské rašeliniště se nachází v mělké proláklině mezi Hraničním hřbetem a Studniční horou, přibližně 2 kilometry západně od Sněžky, v nadmořské výšce 1400 až 1425 metrů. Jde o nejrozsáhlejší vrcholové vrchoviště v českých Krkonoších. Toto unikátní území o mocnosti rašeliny až 1,2 metru je připomínkou subarktické tundry, která sem zasahovala v době ledové. Díky drsnému horskému podnebí se zde uchovaly vzácné druhy rostlin a živočichů, takzvané glaciální relikty. Pramení zde významné české řeky Úpa a Bílé Labe. Rašeliniště je součástí I. zóny Krkonošského národního parku a je zapsáno na seznamu světově významných mokřadů Ramsarské úmluvy.

Jak se tam dostanete

Vstup do samotného chráněného území Úpského rašeliniště není povolen, nicméně jeho severní částí prochází turistická trasa. Nejčastější přístup je z Pece pod Sněžkou, odkud je nutné vystoupat modrou turistickou značkou přes Obří důl až k bývalé Obří boudě. Odtud pokračuje modrá značka po povalovém chodníku, který vede okrajem rašeliniště až k Luční boudě. Druhá možnost je vyjít na Luční boudu a pokračovat v opačném směru. Turisté, kteří přicházejí z Polska nebo ze Sněžky, mohou přijít po Cestě česko-polského přátelství na Obří sedlo a odtud po modré k rašeliništi.

Co můžete v okolí objevovat

Oblast kolem rašeliniště je jednou z nejcennějších v Krkonoších. Hned vedle se nachází Studniční hora a dominantní Sněžka. Východně pod rašeliništěm se rozkládá monumentální ledovcový kar Obří důl, kde můžete obdivovat Úpský vodopád a botanicky významnou lokalitu Krakonošova zahrádka. Na samotném rašeliništi lze z chodníku pozorovat unikátní rostlinné druhy jako například ostružinu morušku a vzácného ptáka slavíka modráčka tundrového. V blízkosti rašeliniště se také nachází Luční bouda, nejstarší horská chata v Krkonoších.