Kam na výlet na Plzeňsku (strana 2 z 2)

Barokní přestavba gotického chrámu od Santiniho v Plzeňském kraji

Klášter Kladruby, situovaný v Plzeňském kraji, je jednou z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších benediktinských klášterních staveb v České republice. Byl založen v roce 1115 knížetem Vladislavem I. a představuje významné centrum duchovního a kulturního života v západních Čechách. Původně románský klášter byl později přestavěn v gotickém slohu, ale klíčovou podobu mu dodala rozsáhlá barokní přestavba na počátku osmnáctého století. O tuto unikátní přestavbu se postaral geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který vnesl do gotických struktur prvky tzv. barokní gotiky. Nejvýraznějším prvkem je Santiniho přestavba klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, jež zahrnuje unikátní kopuli. V roce 1785 byl klášter zrušen císařem Josefem II. a začal postupně chátrat, nicméně v současnosti probíhají rozsáhlé rekonstrukční práce.

Přístup

Klášter Kladruby se nachází v obci Kladruby v Plzeňském kraji, nedaleko Stříbra. Pro přístup autem použijte dálnici D5 s výjezdem na lokální silnici 193. Parkování je dostupné na placeném parkovišti pod klášterem. Kladruby mají železniční stanici, která je vzdálena asi patnáct minut chůze.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti kláštera se nachází historické město Stříbro s unikátním hornickým muzeem. Navštívit můžete také zámek Horšovský Týn, který je jedním z nejzachovalejších renesančních zámků v Čechách. Pro milovníky přírody je ideální oblast řeky Úhlavky. V širším okolí je možné navštívit historické město Plzeň s Katedrálou svatého Bartoloměje.

Vodní gotická pevnost s unikátním opevněním v západních Čechách

Hrad Švihov, nacházející se na soutoku řek Úhlavy a Bradavy, je jedním z nejzachovalejších a architektonicky nejzajímavějších vodních hradů v České republice. Byl postaven na přelomu patnáctého a šestnáctého století pro mocného šlechtice Půtu Švihovského z Rýzmberka jako reprezentativní a zároveň dokonale bránitelné sídlo. Švihov byl koncipován jako mohutný a propracovaný vodní hrad s dvojitým prstencem hradeb a vodními příkopy, které jej chránily. Po smrti Půty se hrad stal majetkem jeho dědiců. Během třicetileté války byl hrad obléhán, ale nikdy nebyl dobyt. Na příkaz císaře Ferdinanda III. měl být hrad kvůli svému strategickému významu zbořen. Zdi však byly pouze sníženy a příkopy zasypány. To mu paradoxně pomohlo k zachování, neboť nebyl přestavěn na zámek. Dnes je Národní kulturní památkou a je známý i díky natáčení populární pohádky Tři oříšky pro Popelku.

Přístup

Hrad Švihov se nachází v Plzeňském kraji, u města Švihov. Přístup autem je možný po silnici I/27. Parkování je dostupné v obci nedaleko hradu. Švihov má železniční stanici a hrad je od ní v krátké docházkové vzdálenosti.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Švihova se nachází historické město Klatovy se známou Černou věží a Klatovskou jezuitskou lékárnou. Navštívit můžete také zámek Červené Poříčí, renesanční stavbu s bohatě zdobenou sgrafitovou fasádou. Pro turisty je zajímavá oblast Šumavského podhůří a nedaleký hrad Rábí.

Mohutná zřícenina středověkého hradu v Křivoklátsku

Zřícenina hradu Žebrák je mohutná a rozsáhlá zřícenina středověkého hradu, která se nachází nedaleko města Hořovice v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Hrad byl založen ve druhé polovině třináctého století a patřil k největším v Čechách. Dnes se zde nacházejí zbytky hradního paláce, hradní věže a zdí, přičemž gotická hradní věž je dominantou a je přístupná jako vyhlídka. Lokalita je oblíbená pro procházky a obdivování historie v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Přístup

Ke zřícenině nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na placeném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází na okraji obce Točník u pokladny hradu Točník (dostupná ze silnice číslo 605). Odtud je to k hradu nenáročná procházka lesní stezkou v délce asi pět set metrů po žluté turistické značce, která vede mírně do kopce. Nejbližší železniční stanice Hořovice je vzdálena necelých pět kilometrů.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý Hrad Točník (sousední hrad) a Zámek Hořovice. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Hrad Křivoklát a Koněpruské jeskyně. Vyplatí se navštívit i Rozhlednu Děd u Berouna a Zámek Zbiroh.

Mohutný goticko renesanční hrad, pozdější sídlo králů

Hrad Točník je rozsáhlý hradní komplex, který byl založen na konci 14. století českým králem Václavem IV. Původně sloužil jako královská rezidence, která nahradila a zároveň doplnila nedaleký, starší a méně reprezentativní Hrad Žebrák. Točník patří k největším hradům v České republice a byl postaven ve stylu gotické architektury s renesančními prvky. Je známý díky velké medvědímu příkopu, ve kterém se dodnes chovají medvědi, a unikátní hradní kapli s freskami. Sloužil jako reprezentativní a pohodlné sídlo panovníků.

Přístup

Hrad se nachází v obci Točník v okrese Beroun ve Středočeském kraji, na okraji chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Autem se do obce Točník dostanete po silnici II. třídy číslo 236, s odbočkou z dálnice D5. Parkování je možné na placeném parkovišti přímo pod hradem. Nejbližší železniční stanice je Hořovice, odkud je potřeba využít autobusové spojení do Točníku nebo ujít asi šest kilometrů pěšky. Pěší přístup je možný po značených turistických trasách, například po Žlutém okruhu z obce.

Okolí – čo stojí za poznání

Hned vedle hradu Točník se na vedlejším kopci vypíná Zřícenina hradu Žebrák, kterou taktéž založil král Václav IV. Oba hrady jsou propojeny pěší cestou a často se navštěvují společně. V blízkosti se nachází historické město Žebrák s náměstím a kostelem svatého Vavřince. Milovníci přírody mohou podniknout výlet do rozsáhlých Křivoklátských lesů, které jsou chráněnou krajinnou oblastí a nabízejí spoustu turistických a cyklistických tras.

Zatopený čedičový lom s rekreací v Plzeňském kraji

Lom Hradišťský vrch, nazývaný také Okrouhlák, se nachází nedaleko Konstantinových Lázní v Plzeňském kraji. Jedná se o zatopený čedičový lom s průzračnou vodou, jehož těžba probíhala od konce 19. století do roku 1997. Dnes je to oblíbené přírodní koupaliště s písčitou pláží a výraznými kamennými bloky sloupcovité formy čediče. Jezírko dosahuje hloubky až třináct metrů, a ačkoliv je pohyb, koupání a potápění na vlastní nebezpečí, lokalita láká k rekreaci a relaxaci v malebné přírodě. K dispozici je zde i stánek s občerstvením, který bývá otevřen v letní sezóně.

Přístup

Lom naleznete na severozápadním svahu Hradišťského kopce u obce Okrouhlé Hradiště, která je součástí Konstantinových Lázní. Autem je přístup možný přímo k lomu, kde se nachází parkoviště pro návštěvníky. Z Konstantinových Lázní sem vede i značená turistická trasa a cesta pěšky trvá přibližně 30 minut. Nejbližší železniční stanice je v Konstantinových Lázních.

Co stojí za poznání

V blízkosti lomu se nacházejí Konstantinovy Lázně, jediné lázeňské město v Plzeňském kraji, známé pro své prameny a rozsáhlé lázeňské parky, ideální pro procházky a lázeňskou léčbu. Dále můžete navštívit středověkou zříceninu hradu Gutštejn, která je jednou z nejrozsáhlejších v západních Čechách a tyčí se na skalnatém ostrohu. Projít se můžete i po Naučné stezce Hradišťský vrch, která vede přímo kolem lomu a poskytuje informace o geologických formacích a historii oblasti, včetně pozůstatků druhého největšího hradiště v západních Čechách z pozdní doby bronzové, které se nachází na masivním čedičovém kopci.

Malebnou lázeňskou obec Konstantinovy Lázně najdete v Západních Čechách, v okrese Tachov. Od okresního města leží 31 km a o trošku delší vzdálenost ji odděluje od Plzně. Převážnou část obce zabírá stejnojmenný lázeňský komplex, který zde vznikal od začátku 19. století. Léčebné účinky minerální vody, která tu má největší obsah oxidu uhličitého ze všech vřídel v ČR, jsou využívány k léčbě kardiovaskulárního systému.

První písemné zmínky jsou však mnohem starší. Pocházejí už z roku 1566, kdy je při rozdělení dědictví majitele bezdužického panství uváděn lesní pozemek zvaný Smrdak, někdy také Smraďák. Sedláci z nedaleké Nové Vsi sem chodili a využívali léčivé účinky zvláště zabarvené páchnoucí vody. Zvýšený zájem o sirný pramen projevil v roce 1790 kníže Konstantin Dominik Löwenstein. Ten původně hledal uhlí, ale po neúspěchu si nechal posoudit vzorky místního pramene a následně usiloval o odkoupení pozemků. V té době již dosahovaly značného rozmachu i nedaleké Mariánské Lázně.

V roce 1803 postavili novoveští sedláci u pramene dřevěnou boudu a o 15 let později dala obec vybudovat hostinský a lázeňský dům. Jednalo se již o komplex s 19 pokoji, sálem a několika lázněmi. V té době byl využíván zatím bezejmenný hlavní pramen a s ním ještě 4 další. Majitel panství Löwenstein naplánoval velkolepý postup výstavby lázní. Jeho realizace se však nedožil a hned v následujícím roce zemřel. Na jeho počest dostali lázně své pojmenování. Nejprve v německém jazyce - Constantins-Bad, až v roce 1923 bylo oficiálně schváleno české přejmenování na Konstantinovy Lázně.

Dědic panství - Löwensteinův syn Karl Heinrich lázně v roku 1872 prodal jedné z plzeňských společností. Následně byl založen lázeňský park, kaple a byl dobudován nynější Lázeňský dům. V roce 1875 vzniklo odborné lázeňské konsorcium, kterého předsedou byl JUDr. Eduard Lenz, jenž se později stal majitelem lázní. Na základě chemického rozboru šesti z užívaných pramenů byl nejvíce oceněn Karlův pramen (dnes Prusíkův). V tom čase se zde lidé léčili hlavně na padoucnici nebo revmatizmus, případně i na choroby oběhové soustavy. Největšího rozmachu dosáhly Konstantinovy Lázně v roce 1901, kdy sem byla přivedena železniční trať a přístup se tak výrazně usnadnil.

Hlavní lázeňská budova byla v roce 1928 přestavěna a doplněna o další patro. Po II. světové válce došlo k přejmenování hlavního pramene na Prusíkův pramen. I budovy byly přejmenovány podle pražského lékaře profesora Bohumila Prusíka, který byl významným pražským kardiologem a sympatizantem místních lázní. Dnes lemuje kolonádu také několik plastik od významných současných i dřívějších sochařů.

Obec Konstantinovy Lázně patří spíše k těm menším. Kromě lázní tady můžete navštívit i zatopený lom Hradišťský vrch nebo zříceninu hradu Gutštejn. A když vyrazíte o něco dále, navštívíte třeba známé Kladruby nebo zámek Bečov nad Teplou s proslulým relikviářem svatého Maura, který je druhou nejvýznamnější historickou památkou České republiky.

Najít si ubytování v okolí Konstantinových lázní nebude nic složitého. Blízké obce jako Stříbro, Vranov nebo Pňovany nabízejí rozmanitá ubytovací zařízení. A navíc, na Tachovsku to nikam není daleko. Pokud tedy přijedete autem, přesuny budou rychlé a jednoduché. Věříme, že si návštěvu západní části naší republiky užijete a vrátíte se domů bohatší o nové zážitky.

Přírodní léčivý poklad Konstantinových Lázní

Prusíkův pramen je hlavním symbolem a klenotem lázeňského města Konstantinovy Lázně v Plzeňském kraji. Tato přírodní léčivá, studená, železnatá, hydrogenuhličitano-sodno-hořečnatá kyselka je klíčem k místní lázeňské léčbě a je známá především díky vůbec nejvyššímu obsahu volného rozpuštěného oxidu uhličitého v České republice, což z ní činí výjimečný balneologický zdroj. Pramen vyvěrá přímo v srdci lázeňského parku a je přístupný pro veřejnou ochutnávku.

První zmínky o místních pramenech s typickým sirovodíkovým zápachem, které byly lidově přezdívány „Smraďák“ či „Smraďoch“, sahají až do 16. století. Lidé z okolí již tehdy znali jejich léčivé účinky a chodili se osvěžovat do tůní s bublající namodralou vodou. V 19. století byly kolem pramene postaveny první lázeňské budovy. Dnes je pramen zachycen 40 metrů hlubokým vrtem, který zajišťuje jeho stálou kvalitu a vydatnost. Původní prameny byly později spojeny a pojmenovány na počest významného pražského profesora vnitřního lékařství MUDr. Bohumila Prusíka, který byl velkým příznivcem lázní. Minerální voda má stabilní teplotu okolo 9,1 °C a využívá se především pro uhličité koupele, které mají prokazatelně příznivý vliv na srdečně-cévní systém a onemocnění pohybového aparátu díky zvýšenému prokrvení a okysličení svalstva. Ochutnat ji můžete ve více pavilonech v areálu lázní, například v proskleném pavilonu v parku nebo v blízkosti teras hotelu Prusík. Nadmořská výška vrtu je 523 m n. m.

Jak se tam dostanete

Konstantinovy Lázně se nacházejí v Plzeňském kraji a jsou snadno dostupné autem po silnici II/201 z Plzně nebo Tachova. Přímo v obci je k dispozici dostatečné parkování. Využít můžete i veřejnou dopravu – obec leží na železniční trati č. 177 Pňovany – Bezdružice, přičemž vlaková zastávka je v těsné blízkosti lázeňského centra. Autobusové spoje sem jezdí z okolních měst jako Stříbro či Plzeň, s dobou jízdy z Plzně přibližně hodinu. Pramen se nachází přímo v lázeňském parku, jen pár kroků od železniční stanice.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí lázní nabízí řadu příležitostí pro pěší turistiku. Přímo z lázeňského parku se můžete vydat na krátký výlet k vrchu Hradišťský vrch, kde se nachází druhé největší hradiště v západních Čechách a zatopený lom Okrouhlák, který je oblíbený ke koupání. Cesta na vrch je značena žlutou turistickou značkou KČT. Zdatnější turisté mohou z Konstantinových Lázní vyrazit po červené turistické značce KČT směrem na severozápad ke zřícenině hradu Švamberk (také známý jako Krasíkov), odkud je krásný výhled na okolní krajinu. Na jihu od lázní vede naučná stezka směrem na Šipín, která Vás mimo jiné přivede i ke zřícenině gotického hradu Gutštejn.

Archeologický skanzen a replika keltského opevněného sídliště (oppida) v Plzeňském kraji, zaměřený na historii Keltů v Čechách.

Keltský skanzen Jivjany, situovaný v Plzeňském kraji nedaleko Horšovského Týna, není historická památka v pravém slova smyslu, ale věrná replika a archeologický skanzen zobrazující život a kulturu Keltů na území Čech. Areál představuje opevněné sídliště (oppidum) s rekonstruovanými obytnými domy, řemeslnými dílnami, hradbami a svatyní z mladší doby železné. Návštěvníci mohou vidět ukázky keltských řemesel, seznámit se s jejich zvyky a zažít historické rekonstrukce. Skanzen slouží jako významné vzdělávací a kulturní centrum pro keltskou historii.

Přístup

Keltský skanzen Jivjany se nachází v obci Jivjany, na adrese Jivjany 1. Autem je přístup ze silnice I/26 nebo II/193. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u skanzenu. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Jivjany, obec, která je v pěší vzdálenosti. Nejbližší železniční stanice Horšovský Týn (trať 182) je vzdálena asi 7 km, odkud je nutné využít autobusové spojení. Skanzen je otevřen sezónně.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Jivjan můžete navštívit historické město Horšovský Týn s Hradem a zámkem Horšovský Týn, cenným renesančním sídlem. Navštívit můžete také Město Domažlice s Chodským hradem a šikmou věží. Zajímavá je i Rozhledna Čerchov, nejvyšší rozhledna v Českém lese, která nabízí výhled na Plzeňský kraj a Šumavu.

Původně středověký hrad, později přestavěný na barokní zámek v Plzeňském kraji, dnes sídlo muzea a hotelu.

Zámek Bezdružice, situovaný v Plzeňském kraji nedaleko Plzně, je historický komplex s dlouhou tradicí. Byl založen jako středověký hrad ve 13. století. Později prošel renesančními a především barokními úpravami za rodu Trauttmansdorffů, které mu vtiskly dnešní podobu. Zámek má tři křídla a věž. I když ve 20. století sloužil různým účelům, po rozsáhlé rekonstrukci v 21. století slouží zámek Bezdružice jako hotel a centrum kulturního dění. V jedné části sídlí Muzeum Českého lesa, které prezentuje historii a přírodu regionu.

Přístup

Zámek Bezdružice se nachází na adrese Zámek 1. Autem je přístup ze silnice II/203. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Bezdružice, náměstí, která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Bezdružice (trať 178) je vzdálena asi 1 km. Návštěva muzea a prohlídky zámeckých prostor jsou možné v sezóně.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Bezdružic můžete navštívit historické město Stříbro s Muzeem hornictví Stříbro. Navštívit můžete také Zřícenina hradu Gutštejn, rozsáhlou zříceninu gotického hradu nad řekou Úterský potok. Zajímavá je i Rozhledna Vlčí hora, která nabízí výhled na okolní krajinu Českého lesa.

Gotický hrad, později renesanční a barokní zámek v Plzeňském kraji, sídlo Muzea Blovického a Památníku Jaroslava Kvapila.

Zámek Chudenice, situovaný v Plzeňském kraji nedaleko Klatov, je komplex skládající se ze dvou částí a sahající až do gotiky. Původně to byl gotický hrad postavený ve 13. století. Později byl přestavěn na renesanční zámek a v 18. století získal barokní úpravy. Zámek byl sídlem rodu Czerninů. Dnes je v něm umístěno Muzeum Blovického a Památník Jaroslava Kvapila, významného českého spisovatele a dramatika. Zámek je obklopen rozsáhlým parkem.

Přístup

Zámek Chudenice se nachází v obci Chudenice, na adrese Zámek 1. Autem je přístup ze silnice I/22 nebo II/184. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Chudenice, náměstí, která je v pěší vzdálenosti. Nejbližší železniční stanice Janovice nad Úhlavou (trať 183) je vzdálena asi 8 km. Muzeum nabízí prohlídky interiérů v sezóně.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Chudenic můžete navštívit historické město Klatovy s Černou věží a katakombami. Navštívit můžete také Zámek Švihov, vodní gotický hrad s unikátním opevněním. Zajímavá je i Rozhledna Bolfánek, která nabízí výhled na Šumavu a okolí.

Barokní zámek v Plzeňském kraji, který je obklopen rozsáhlým anglickým parkem a je dnes sídlem obce a muzea.

Zámek Svojšín, situovaný v Plzeňském kraji nedaleko Stříbra, má původ ve středověké tvrzi. Svou dnešní tříkřídlou podobu získal po rozsáhlé barokní přestavbě v 18. století. Zámek vlastnil rod Schönbornů, kteří jej využívali jako letní sídlo. Zámek je známý pro své bohaté fresky v zámecké kapli a pro rozsáhlý anglický park, který je přístupný veřejnosti. Dnes v něm sídlí Obecní úřad Svojšín a také Muzeum Svojšín, které prezentuje historii obce a okolí. Zámek prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

Přístup

Zámek Svojšín se nachází v centru obce Svojšín, na adrese Zámek 1. Autem je přístup z dálnice D5 (exit 119) a následně po silnici II/198. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Svojšín, obec, která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Svojšín (trať 170) je vzdálena asi 1 km. Park je volně přístupný a muzeum nabízí prohlídky interiérů v sezóně.

Co stojí za poznání

V blízkosti Svojšína můžete navštívit historické město Stříbro s Muzeem hornictví Stříbro a kostelem Všech svatých. Navštívit můžete také Klášter Kladruby, rozsáhlý barokní klášter s unikátní architekturou Jana Santiniho. Zajímavá je i Zřícenina hradu Gutštejn, rozsáhlá zřícenina gotického hradu nad řekou.

Rodové sídlo Švamberků na vrchu Krasíkov

Zřícenina hradu Švamberk (také nazývaný Krasíkov) se nachází na výrazném čedičovém vrchu Krasíkov u obce Kokašice nedaleko Konstantinových Lázní. Hrad byl založen ve 13. století rodem Švamberků a patřil k nejvýznamnějším sídlům v západních Čechách. V roce 1644 hrad vyhořel a později zpustl, zachovala se však hradní kaple.

Dnes je areál zříceniny volně přístupný a nabízí daleké výhledy do krajiny. Dominantou je zrekonstruovaná Kaple svaté Máří Magdalény s vyhlídkovou věží (zvonicí), která je příležitostně přístupná. Z původního hradu jsou viditelné zbytky okrouhlé věže (bergfritu), sklepů a obvodových zdí.

Přístup

K hradu vede odbočka ze silnice u obce Kokašice (část Krasíkov). Parkování je možné na ploše pod hradním kopcem u Dvora Krasíkov. Odtud je to na vrchol asi 500 m pěšky do kopce. Vlaková stanice "Kokašice" je vzdálena asi 2 km.

Okolí - co stojí za poznání

Přímo pod hradem se nachází Dvůr Krasíkov s mýdlárnou a minizoo. V blízkosti leží lázeňské městečko Konstantinovy Lázně. Dalším cílem může být romantická zřícenina hradu Gutštejn, známá z pohádek.

Výlet na Švamberk je spojením historie a krásných výhledů na Tepelskou vrchovinu. Místo dýchá atmosférou starého šlechtického rodu a nabízí klidný odpočinek.

Technická památka na tradiční vážení v zemědělství

Muzeum Křenovská váha se nachází v Pardubickém kraji, v obci Křenov, a je zasvěceno unikátní technické památce – historické obecní váze. Jedná se o mechanickou váhu, která v minulosti sloužila k vážení zemědělských produktů, dřeva, uhlí a těžké techniky, čímž hrála klíčovou roli v ekonomickém životě obce a okolí. Zachovaná váha je cenným dokladem o způsobu života a technickém vývoji v regionu.

Muzeum obklopuje vážní domek a samotná váha je buď vystavena v původním stavu, nebo je doplněna o doprovodnou expozici, která přibližuje její fungování a historii zemědělství a dopravy v okolí. Ačkoliv se jedná o malou, regionální expozici, je důležitá pro uchování místního technického dědictví.

Jak se tam dostanete

Muzeum se nachází přímo v obci Křenov (okres Svitavy). Přístup je možný autem, přičemž parkování je obvykle k dispozici v blízkosti centra obce. K muzeu se dostanete jednoduše pěšky, jelikož je umístěno v centru obce, často u hlavní komunikace. Doporučuje se předem si ověřit otevírací hodiny muzea, které se řídí režimem obecních expozic.

Co můžete v okolí objevovat

V blízkém okolí Křenova se vyplatí navštívit Muzeum betlémů v nedaleké obci Třebešov. Jižně od Křenova se nachází historické město Svitavy s rodným domem Oskara Schindlera a pěkným historickým náměstím. Pro milovníky přírody je zajímavá přírodní památka Sněžné s chráněnými loukami a rašeliništi v podhůří Českomoravské vrchoviny. Dalším historickým cílem je zámek v Litomyšli, který je součástí světového dědictví UNESCO.

Rekreační vodní areál v klidném přírodním prostředí regionu Konstantinolázeňska

Koupaliště leží na jižním okraji města Bezdružice v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Toto zařízení nabízí zázemí pro letní koupání v prostředí obklopeném vzrostlou zelení a loukami. Místo je charakteristické svou klidnou atmosférou a tradičním technickým vybavením bez hlučných moderních atrakcí. Pro každého z Vás představuje tento areál funkční cíl pro osvěžení během putování západními Čechami. Lokalita je součástí místního sportovního komplexu a slouží jako důležitý bod pro regeneraci v regionu. Voda v bazénech pochází z místních zdrojů a areál je pravidelně udržován pro potřeby veřejnosti.

Co tu najdete?

Areál disponuje velkým plaveckým bazénem s vybetonovaným dnem a přilehlou travnatou plochou, která slouží k odpočinku a opalování. Pro nejmenší návštěvníky je k dispozici dětské brouzdaliště s bezpečnou hloubkou vody přizpůsobenou jejich potřebám. Sportovní vyžití doplňuje hřiště na plážový volejbal a prostory vhodné pro nenáročné míčové hry. Občerstvení je zajištěno v místním bufetu, který nabízí základní sortiment nápojů, zmrzliny a rychlých jídel s venkovním posezením. Celý areál je lemován stromy, které poskytují dostatek přirozeného stínu během horkých dnů. Součástí zázemí jsou také šatny, sprchy a základní sociální zařízení.

Pro koho je místo vhodné?

Místo je díky svému klidnému charakteru ideální pro rodiny s dětmi, které hledají přehledné prostředí ke koupání. Areál pravidelně vyhledávají také turisté a cyklisté projíždějící přes Konstantinovy Lázně a okolí Bezdružic. Vzhledem k rovinatému terénu areálu a klidné atmosféře je koupaliště přístupné a vhodné také pro seniory. Pro každého z Vás, kdo preferuje autentická a menší koupaliště v přírodě před velkými aquaparky, nabízejí Bezdružice odpovídající podmínky.

Co můžete navštívit v okolí?

Hlavní památkou přímo ve městě je Zámek Bezdružice, ve kterém se nacházejí expozice věnované Kryštofu Harantovi a modernímu sklářskému umění. Přibližně 5 km odtud leží Konstantinovy Lázně, známé svou lázeňskou kolonádou a parkem s léčivými prameny. V dosahu 10 km se nachází zřícenina hradu Švamberk na vrchu Krasíkov a nedaleký barokní dvůr Krasíkov. Pro milovníky historie je zajímavý také hrad Gutštejn situovaný v hlubokém údolí potoka Hadovka. Navštívit můžete i historické městečko Úterý s unikátní barokní architekturou a památkovou zónou.

Romantické ruiny na sopečném vrchu Vlčí hora

Zřícenina hradu Volfštejn se nachází na svazích čedičového vrchu Vlčí hora u městečka Černošín v okrese Tachov. Hrad byl založen ve 13. století, pravděpodobně rodem Svojšínů, k ochraně okolních majetků. Svůj význam ztratil v průběhu 15. století, kdy byl opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu.

Dnes je hrad volně přístupný a je součástí Přírodní rezervace Vlčí hora. Z původního opevnění se nejlépe zachovala část okrouhlé věže s portálem a zbytky hradebních zdí a paláce. Lokalita je zajímavá nejen historicky, ale také geologicky a botanicky díky výskytu vzácných rostlin ve smíšeném lese.

Přístup

Ke zřícenině vede žlutá turistická značka z centra obce Černošín (cca 1,5 km do kopca). Parkování je možné na náměstí v Černošíně. V obci se nachází autobusová zastávka "Černošín". Nejbližší železniční stanice "Svojšín" je vzdálena asi 6 kilometrů.

Okolí - co stojí za poznání

Samotný vrch Vlčí hora nabízí geologickou zajímavost v podobě sloupcovité odlučnosti čediče. V nedalekém Svojšíně je možné navštívit barokní Zámek Svojšín s francouzským parkem. Dalším cílem může být historické město Stříbro s renesanční radnicí a hornickým skanzenem.

Výstup na Volfštejn je příjemnou procházkou v přírodě tachovského regionu. Nabízí klidnou atmosféru lesní zříceniny bez davů turistů.

Barokní perla jižních Čech obklopená rybníky, proslulá jedinečnou freskovou výzdobou.

Zámek Lnáře, barokní sídlo stojící uprostřed malebné rybníkářské krajiny asi 100 km jihozápadně od Prahy v okrese Strakonice, je považován za klenot české barokní architektury. Byl postaven na místě starší gotické tvrze. Stavbu zahájil Aleš Vratislav hrabě z Mitrovic v roce 1666 a dokončil ji Tomáš Zacheus hrabě Černín z Chudenic v roce 1685. Zámek je unikátní díky rozsáhlému souboru fresek z antické mytologie a bohatě zdobené kapli s biblickými výjevy, které patří k nejzachovalejším ve střední Evropě. Po letech chátrání byl zámek v letech 1985 až 1993 kompletně zrekonstruován. V současnosti slouží pro prohlídky interiérů, ale i jako místo pro svatební obřady, konference a společenské akce.

Přístup

Obec Lnáře leží na trase E-49 z Plzně do Českých Budějovic. Autem je přístup pohodlný, parkování je možné přímo před zámkem, případně 200 metrů za starou tvrzí. Autobusová doprava zajišťuje spojení s okolními městy jako Strakonice či Blatná, nejbližší autobusová zastávka je v obci. Nejbližší vlakové stanice jsou v okolních větších městech.

Okolí – co stojí za poznání

Okolí zámku Lnáře je typické pro jižní Čechy, se spoustou rybníků a chráněnými oblastmi. Navštívit můžete nedaleké historické město Blatná s vodním zámkem, který se nachází na ostrově a je obklopen rozsáhlým anglickým parkem. Dalším historicky zajímavým místem je město Písek se středověkým Kamenným mostem, který je nejstarším dochovaným mostem v České republice.

Zbytky mohutného gotického hradu s věží a příkopy v Plzeňském kraji

Zřícenina hradu Třebel (též zřícenina hradu Třebel u Trpíst) je rozsáhlá zřícenina gotického hradu, která se nachází na mírném kopci nedaleko obce Třebel v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Hrad byl založen ve čtrnáctém století a byl jedním z největších hradů v regionu. Dnes se zde nacházejí zbytky hradního paláce, valů a mohutných příkopů. Lokalita je oblíbená pro procházky a obdivování středověké architektury v poklidném lesním prostředí.

Přístup

Ke zřícenině nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Třebel u silnice k hradu (dostupná ze silnice číslo 202). Odtud je to k hradu nenáročná procházka lesní stezkou v délce asi pět set metrů po modré turistické značce, která vede mírně do kopce. Nejbližší železniční stanice Stříbro je vzdálena necelých deset kilometrů.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Tachov s dominantním Muzeem Tachov a Kostelem sv. Václava Tachov. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Hrad Přimda a Rozhledna Vlčí hora. Vyplatí se navštívit i Zámek Trpíst a Klášter Kladruby.

Historický rybník s autokempem u kláštera

Betlémský rybník se nachází v tepelské vrchovině nedaleko města Teplá v okrese Cheb. Byl založen pravděpodobně v 15. století jako součást rybniční soustavy premonstrátského kláštera v Teplé. Své jméno získal podle osady Betlém, která u něj vznikla.

V současnosti je rybník využíván především k rekreaci a chovu ryb. Na jeho břehu se nachází známý autokemp Betlém, který poskytuje zázemí pro turisty a cyklisty. Díky otevřené poloze a větrným podmínkám je vodní plocha oblíbená také mezi příznivci windsurfingu. Koupání je možné z travnatých pláží s pozvolným vstupem do vody.

Přístup

Rybník leží u silnice II/198 spojující město Teplá a Mariánské Lázně. Parkování je možné přímo v areálu kempu nebo na přilehlém parkovišti. Výhodou je těsná blízkost železniční stanice "Teplá", která je vzdálena jen pár minut chůze.

Okolí - co stojí za poznání

Hlavním turistickým cílem v okolí je monumentální Klášter Teplá s unikátní historickou knihovnou a parkem. V blízkém městečku Úterý se dochovaly cenné hrázděné domy. Jen několik kilometrů jsou vzdáleny světoznámé Mariánské Lázně s kolonádou a Zpívající fontánou.

Betlémský rybník je ideálním výchozím bodem pro poznávání Tepelska. Nabízí osvěžení v čisté vodě a strategickou polohu blízko památek.

Dřevěná věž s výhledem na České středohoří a Polabskou nížinu

Rozhledna Bohušův vrch stojí na stejnojmenném nevýrazném vrchu Bohušův vrch (308 metrů) nedaleko města Litoměřice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Tato moderní dřevěná věž o výšce dvacet dva metrů byla otevřena v roce 2007. Její vyhlídková plošina nabízí rozsáhlý kruhový výhled na zvlněnou krajinu Českého středohoří, na dominantní horu Říp, na rozsáhlou Polabskou nížinu a na historické město Litoměřice s dominantou Katedrály sv. Štěpána Litoměřice.

Přístup

K rozhledně vede z města Litoměřice (dostupná ze silnice číslo 15) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází na okraji Litoměřic u Stadionu mládeže. Odtud je to k rozhledně nenáročný výstup lesní stezkou v délce asi jeden kilometr po modré turistické značce, která vede mírně do kopce. Nejbližší železniční stanice Litoměřice horní nádraží je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí a co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Litoměřice s Městským muzeem Litoměřice a rozsáhlý komplex Terezín – Malá pevnost Terezín, který sloužil jako bývalá nacistická věznice. Necelých dvacet kilometrů jižně leží dominantní vrch Říp s Rotundou sv. Jiří a historické město Roudnice nad Labem se Zámkem Roudnice nad Labem. Vyplatí se navštívit i Zámek Ploskovice.