Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Národní hřebčín Kladruby nad Labem primárně pečuje o chov starokladrubského koně. Cílem je uchování tohoto nejstaršího původního českého plemene koně a to v barvě bílé a černé. Vraníci tohoto plemene se chovají ve Slatiňanech. Kladrubský hřebčín zároveň na svých pozemcích hospodaří, v jeho správě jsou i objekty vyhlášené národními kulturními památkami a kulturní krajinou. V neposlední řadě i muzeem chovu starokladrubského koně.
Kladrubský hřebčín je jedním z nejstarších hřebčínů na světě. Tradice chovu koní zde sahá nejméně do poloviny 14. století. Více než tři staletí (v letech 1579 až 1918) bylo toto zařízení císařským dvorním hřebčínem, tento status mu udělil Rudolf II. Zajišťoval koně pro císařský i královský dvůr nejen v Praze, ale i ve Vídni. V letech 1918 až 1931 byl chov starokladrubských koní téměř zničen, když v době československého státu bylo rozhodnuto o jeho likvidaci a došlo k rozprodeji a převodům chovného stáda. Ve 40. letech 20. století začal s regenerací chovu profesor František Bílek, mnozí odborníci se shodují, že to bylo na poslední chvíli. Starokladrubský kůň byl v roce 1995 vyhlášen za kulturní památku. V roce 2002 se pak kmenové stádo běloušů stalo národní kulturní památkou. V červenci 2019 byla Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem zapsána na Seznam památek světového dědictví UNESCO.
Starokladrubské koně plní svojí roli ceremoniálních koní až do současnosti, převážně na královských dvorech ve Švédsku a v Dánsku. Koně tohoto plemena jsou ideální pro klasickou drezuru i soutěžní spřežení. Klidná a vyrovnaná povaha těchto koní je předurčuje i k hipoterapii a volnočasovému ježdění. Starokladrubské koně využívá i jízdná policie ve městech jako jsou Praha, Pardubice či Ostrava.
V roce 2015 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce, areál tak získal zpět svůj původní klasicistní vzhled a pro návštěvníky byly otevřeny nové prohlídkové okruhy i expozice. Během prohlídky stájí se setkáte s koňmi a dozvíte se něco o jejich výchově od hříběte až po dospělost. V kočárovně, postrojovně uvidíte cenné kočáry a saně, například soukromý kočár císaře Ferdinanda I. nebo státní kočár T. G. Masaryka. Muzeum Vás provede historií chovu starokladrubského koně. Součástí areálu je i zámek, jehož návštěva Vás přenese do dob císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Sisi. Kromě dvanácti stylově zařízených sálů a komnat, nahlédnete do kostela, jenž zde právě oni nechali postavit. Pokud si chcete vyzkoušet jak se kdysi jezdilo v kočáře, zajděte do Lesovny, kde se nachází virtuální simulátor. Areál hřebčína si můžete prohlédnou i seshora, když zdoláte 87 schodů a dostanete se na vrchol 17 m vysoké bývalé vodárenské věže. Pro všechny návštěvníky je připravená i naučná stezka krajinou v okolí hřebčína. V případě zájmu máte možnost si připlatit něco navíc a to předvedení koně s odborným komentářem nebo vyjížďku kočárem v trvání asi 45 minut.
Pokud chcete kromě koní vidět i jiná zvířata, v nedaleké obci Klamoš najdete Biopark Štít a v Kutné Hoře MiniZOO Ringelland. V Kutné Hoře poznejte i proslulé památky zapsané na seznamu UNESCO – Chrám sv. Barbory a Katedrálu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci. Není-li historických staveb ještě pořád dost, navštívit můžete i zámky Karlova Koruna a Choltice. Možnosti ubytování poblíž Národního hřebčína Kladruby nad Labem jsou zajímavé zejména v blízkých obcích, chaty a chalupy zkuste najít v obcích Neratov, Klamoš, Semín či Rohozec. Bohaté možnosti jsou i v Lázních Bohdaneč, kde najdete penziony či apartmány. Využijte možnost vidět na vlastní oči toto královské plemeno koní a poznejte historii, která se ho přímo dotýká. Prohlédněte si nabídky ubytování hned teď a začněte plánovat svůj výlet.
