Národní parky a chráněná území Hačky

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví se rozprostírá v srdci Hané, mezi městy Olomouc a Mohelnice. Je to jedinečná vnitrozemská říční delta, na tomto území se navíc nacházejí cenné biotopy i turistické atraktivity. Komplex lužních lesů a luk, který tuto oblast tvoří, je v Evropě unikátní. Kromě vnitrozemské říční delty spadá do CHKO i krasový vrch Třesín s Mladečskými jeskyněmi a také chlumní listnaté lesy Doubrava. Litovelské Pomoraví zabírá celkově plochu 96 km², její území tvoří úzký pruh okolo ramen řeky Moravy, s šířkou 3 až 8 km. Název oblasti propůjčilo královské město Litovel, které leží uprostřed tohoto výjimečného přírodního systému. Chráněná krajinná oblast byla vyhlášená v roce 1990.

Výjimečnost Litovelského Pomoraví spočívá v několika aspektech. Vyskytují se zde neobyčejně zachovalé a nenarušené lužní lesy, nivní luky a mokřady, které jsou domovem mnoha druhů vzácné flóry i fauny. Hvozdy, které obklopují říční ramena řeky Moravy, měli již od středověku protipovodňovou funkci. Severní část oblasti, která se táhne od Litovle po Mohelnici se pyšní vápencovým vrchem Třesínem a významnými chlumními doubravami. Ty leží na území někdejšího panství Lichtenštejnů, kteří chtěli v okolí zámku Nové Zámky v Mladči vytvořit volný anglický park. Ten zahrnoval i drobné romantické stavby - chrám Přátelství, Obelisk či umělou jeskyni Podkova. Autorem této krajinné kompozice byl Bernard Petri, který navrhoval i úpravy Lednicko-valtického areálu.

Mokřadní část Litovelského Pomoraví je od roku 1993 zařazena do Ramsarského seznamu významných mokřadů. Území CHKO je také chráněno jako ptačí oblast. Na ploše CHKO se nachází několik dalších menších chráněných území, včetně dvou národních přírodních památek – Ramena řeky Moravy a Vrapač, a národních přírodních památek – Třesín, Na Skále a Park v Bílé Lhotě.

Litovelské Pomoraví můžete poznat například i z člunu, pokud se rozhodnete pro vodáckou expedici. Pokud chcete poznat i podzemí, měli byste navštívit Mladečské jeskyně. Za prohlídku stojí i tři důležitá města této oblasti. Litovel se pyšní Svatojánským mostem - třetím nejstarším mostem v Česku. Mohelnice má zajímavou historii z časů čarodějnických procesů. Olomouc je druhou největší památkovou rezervací v Česku a nabídne Vám chrámy a kláštery, muzea, zoologickou zahradu či aquapark, ale snad nejznámější atrakcí je památka UNESCO - Sloup Nejsvětější Trojice.

Pokud plánujete poznat tuto oblast lépe, budete potřebovat ubytování v Litovelském Pomoraví, což by měla být úloha celkem snadná bez ohledu na Váš preferovaný typ ubytování. V menších obcích snadno najdete chaty a chalupy. Ve městech zase čekají moderní apartmány, menší penziony za přívětivé ceny nebo hotely s nabídkou kompletních služeb. V letním období budete mít možnost využít i služby kempů, kde si pronajmete chatičku nebo rozložíte stan. Možná, že když se řekne chráněná krajinná oblast, představíte si jen dlouhé hodiny chůze nekonečnou přírodou. Ale CHKO Litovelské Pomoraví nabízí mnohem víc, počínaje jeskyněmi a konče historickými městy. Přijeďte se sami přesvědčit, vyberte si ubytování ještě dnes!

Nejcennější komplex rašelinišť Drahanské vrchoviny

Přírodní rezervace Pavlovské mokřady patří k regionálně nejvýznamnějším chráněným územím v Česku, nacházejícím se v Jihomoravském kraji, severovýchodně od obce Benešov v okrese Blansko. Rezervace chrání unikátní a rozsáhlý komplex vlhkých luk, mokřadních společenstev a ostřicových lánů, který leží v pramenné oblasti říčky Bělá. Celá lokalita je klíčová pro zachování specifických biotopů a druhové rozmanitosti ve vrcholové části Drahanské vrchoviny.

Území o celkové rozloze přibližně 125 hektarů bylo vyhlášeno za chráněné v roce 1988 a rozkládá se v nadmořské výšce od 640 do 700 m n. m.. Historicky jde o pozůstatek někdejšího největšího rašeliniště Drahanské vrchoviny, které je klasifikováno jako rašeliniště přechodového až vrchovištního typu. Přestože ekologické podmínky byly v letech 1959 až 1961 výrazně narušeny rozsáhlými odvodňovacími pracemi a následnou těžbou rašeliny, oblast si dodnes udržuje významné přírodní hodnoty. Je domovem pro chráněné a ohrožené druhy rostlin, jako jsou masožravá rosnatka okrouhlolistá, kosatec sibiřský či vstavač májový a také pro vzácnou faunu včetně zmije obecné, mloka horského a dravých ptáků, jako je moták pochop.

Jak se do komplexu dostat

Nejsnazší přístup k přírodní rezervaci je z nedaleké osady Pavlov nebo z obce Benešov. Pro cestu autem jsou k dispozici lokální přístupové silnice, nicméně parkovací kapacity v těsné blízkosti chráněného území jsou omezené, proto se doporučuje využít parkovací místa v okolních obcích. Veřejná doprava zajišťuje spojení prostřednictvím dostupných autobusových linek.

Co můžete v okolí objevovat

Samotnou rezervací prochází modrá turistická trasa KČT, která umožňuje bezpečný průchod a poznávání mokřadní krajiny. V těsné blízkosti se nachází také další významní přírodní rezervace, Uhliska u Horního Štěpánova, která je oddělena pouze úzkým lesním pásem a nabízí odlišné, nicméně stejně cenné biotopy. Pro náročnější turisty je cílem také výstup na nejvyšší bod Drahanské vrchoviny - vrch Skalky (735 m n. m.). V okolí je možné navštívit i osadu Pavlovský Dvůr, která slouží jako turistické rázcestí pro různé směry túr.

Pavlovské mokřady představují klidné místo pro milovníky přírody, kteří hledají zachované zbytky původní mokřadní krajiny a cenných ekosystémů Drahanské vrchoviny. Jde o ideální destinaci pro procházky a pozorování vzácné flóry, která se zachovala navzdory nepříznivým zásahům v minulosti.

Lúční ostrov uprostřed lesů

Přírodní památka Horní Bělá se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Blansko, přibližně mezi obcemi Šebetov a Kořenec. Chráněné území je důležité zejména z důvodu výskytu mokřadních a rašelinných společenstev rostlin a vzácné flóry. Samotný tok říčky, který prochází územím, si zachoval přirozený meandrující charakter a je lemován vzrostlými břehovými porosty s převahou olše a vrby.

Přírodní památka byla vyhlášena za chráněnou v roce 1997 a její rozloha je přibližně 18 hektarů. Území se nachází v přírodním parku Řehořkovo Kořenecko. Přesná nadmořská výška v portálech AOPK ČR není uvedena, nicméně oblast Boskovické brázdy, kde se Bělá nachází, se pohybuje v rozmezí přibližně 420 až 570 m n. m.. Účelem ochrany je zachování a podpora vlhkomilných a rašeliništních druhů. Lokalita plynule navazuje na výše položenou přírodní rezervaci Pod Švancarkou. V jihovýchodní části památky se nachází samota Pilka, kde v minulosti stávala vodní pila, přičemž zbytky jejích náhonů a mlýnského rybníka jsou dodnes patrné.

Jak se tam dostat

Přírodní památka Horní Bělá je přístupná z okolních obcí Šebetov nebo Kořenec. Pro motorizovanou dopravu je nutné počítat s minimálními parkovacími možnostmi v bezprostřední blízkosti. Na jihozápadní hranici památky se dotýká modrá turistická trasa KČT vedoucí ze Šebetova směrem na Melkov a Boskovice. Východní hranici památky tvoří asfaltová lesní cesta, po které prochází cyklotrasa číslo 5226. Nejbližší autobusové spojení je dostupné v okolních obcích, například v Šebetově.

Co dál v okolí

Přímo na jihozápadě se hranice dotýká modré turistické trasy KČT. Po této trase se můžete vydat do nedalekého Šebetova nebo na severozápadě do přírodní rezervace Pod Švancarkou, na kterou památka Horní Bělá přímo navazuje. Lokalita je považována za turisticky zajímavou díky svému „parkovému“ vzhledu. V širším okolí, kam se dá dostat po značených i neznačených cestách, leží i obec Kořenec, která je známá svým golfovým areálem a rekreačními možnostmi.

Přírodní památka Horní Bělá nabízí tichou procházku údolní nivou, kde můžete pozorovat zachovalé mokřadní biotopy a meandry říčky Bělá. Lokalita je cennou ukázkou luční enklávy v lesním prostředí Drahanské vrchoviny.