Národní parky a chráněná území v České republice

Unikátní skalní město v srdci Českého ráje

Prachovské skály jsou jednou z nejznámějších a nejnavštěvovanějších přírodních rezervací v České republice. Tato unikátní pískovcová oblast, vyhlášená již v roce 1933, leží v Královéhradeckém kraji, přibližně 5 až 7 km severozápadně od města Jičín. Skalní město je součástí Chráněné krajinné oblasti Český ráj a rozkládá se mezi obcemi Prachov, Horní Lochov, Blata a Pařezská Lhota v nadmořské výšce 300 až 462 m n. m. Geologicky se jedná o kvádrové pískovce svrchní křídy, které zde vytváří členitou tabulovou plošinu rozdělenou hlubokými roklemi a stržemi na samostatné skalní věže a masivy, dosahující výšky až 90 metrů. Prachovské skály nabízejí široké možnosti turistiky po značených okruzích a jsou také oblíbeným cílem horolezců.

Areál nabízí dva hlavní prohlídkové okruhy. Malý okruh trvá přibližně tři čtvrtě hodiny a vede úzkou skalní štěrbinou a přes dvě nejznámější vyhlídky, přičemž zpět se turisté vrací Císařskou chodbou mezi mohutnými skalními bloky. Velký okruh je dlouhý asi 3,5 km a prochází sedmi vyhlídkami. Prohlídka trvá zhruba 2,5 hodiny a prověří kondici díky četným schodištím vytesaným do skály. Mezi nejznámější vyhlídky patří Vyhlídka Českého ráje a Schlikova vyhlídka, odkud se otevírají panoramatické pohledy na okolní krajinu. Z hlediska ekologie je území cenné pro zbytky reliktních borů na skalách, ale převážnou část lesních porostů tvoří smrkové monokultury.

Jak se tam dostanete

Prachovské skály se nachází přibližně 6 km severozápadně od Jičína. Nejlepší je příjezd autem z Jičína přes obec Holín do vesnice Prachov, kde jsou u dvou vstupů do skal k dispozici dvě rozsáhlá placená parkoviště pro osobní automobily a autobusy. Parkoviště jsou přímo u vstupů na prohlídkové okruhy, což zajišťuje pohodlný přístup. 

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Prachovských skal je bohaté na další zajímavosti Českého ráje. Hlavním výchozím městem je Jičín, kde můžete navštívit historické centrum, Valdickou bránu a Krkonošské muzeum. V blízkosti skal se nachází zřícenina skalního hradu Pařez. Za návštěvu stojí také okolní vrchy jako Brada a Přivýšina, které nabízejí další vyhlídková místa a jsou ideální pro nenáročnou turistiku. Z vyhlídky Šikmá věž je navíc pěkný rozhled mimo samotné skalní město od Veliše přes Jičín až k vrchu Zebín.

Rozlohou 69 030 hektarů je Národní park Šumava naším největším národním parkem. Najdete ho v Jižních a Západních Čechách. Od Železné Rudy kopíruje státní hranicí s Německem, později s Rakouskem a z východní strany je ohraničené Lipenskou přehradou. Rozkládá se na území dvou krajů  a to Plzeňského a Jihočeského a tří okresů: Český Krumlov, Prachatice a Klatovy. Spolu s německým národním parkem Bavorský les vytváří největší souvisle zalesněné území ve střední Evropě. Díky tomu je označován i jako „zelené srdce Evropy“. Národním parkem byl vyhlášen 20. března 1991, o rok dříve bylo území zapsáno na seznam UNESCO jako biosférická rezervace Šumava.

Šumavský národní park je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Na území národního parku se nachází několik desítek přírodních rezervací a menších chráněných oblastí. Hlavním důvodem vyhlášení národní parku byla zejména ochrana biologických společenstev – smrčin, pralesních porostů, rašelinišť nebo karových jezer. Najít zde můžete i několik ohrožených druhů živočiců jako los, tetřev hlušec nebo rys. I některé druhy hmyzu, které neuvidíte jinde, než na místních rašeliništích.

Samotný Národní park Šumava můžeme rozdělit na několik samostatných oblastí: Šumavské pláně, Železnorudská hornatina, Boubínská hornatina, Želnavská hornatina a Trojmezenská hornatina s Vltavskou brázdou. Výškově se rozkládá v poloze 600 - 1 378 m n. m. Nejvyšším bodem je hora Plechý. 

Podle způsobu ochrany dělíme park na 3 zóny: přísnou přírodní, řízenou přírodní a okrajovou. Do přísně přírodní zóny jsou zařazeny nejcennější pralesy i mokřady, které jsou chráněné před vlivem člověka. V řízené přírodní zóně najdeme největší část lesních ekosystémů a v okrajové zóně se již vyskytují místa, která mohou lidé využívat k turistice, rekreaci nebo např. zemědělství. I v okrajové zóně jsou však určitá pravidla, která chrání přírodu před devastujícím vlivem některých činností.

I přesto má však Národní park Šumava mnoho „nepřátel“. Největším přírodním nepřítelem je již dlouhodobě kůrovec, který nejen v oblasti Šumavy, ale v celé naší republice způsobuje značné kalamity. I člověk má však na místní přírodu negativní vliv. Jedná se zejména o ne vždy opodstatněnou těžbu dřeva, výstavbu turistických center nebo činnost vodáků na horním toku Vltavy. I proto jsou zde velmi aktivní ochránci přírody a ekologové, které pravidelně můžete vídat i v televizních relacích. Nad činností v národním parku bdí i Správa Národního parku Šumava.

Z hlediska hydrologie je Šumavský národní park významnou lokalitou. Najdete zde přírodní toky, ledovcová jezera i uměle vytvořené stavby. Území patří převážně do rozvodí Severního moře, menší část i do moře Černého. Svoji pouť tu začíná řeka Vydra i nejdelší česká řeka Vltava. Pramení pod Černou horou jako Černý potok a postupně se rozšiřuje o další toky. Nedaleko Volar se již jedná o pravou Vltavu.

Nachází se tu tři ledovcová jezera a to Plešné jezero, Prášilské jezero a jezero Laka. Na východním okraji Národního parku Šumava leží Lipenská přehrada, která byla v letech 1950 až 1960 vybudována jako první stupeň vltavské kaskády u Lipna nad Vltavou. Dnes je častým cílem rekreantů zejména během letního období.

I samotný Národní park Šumava je pro turisty velmi oblíbenou lokalitou. Ročně ho navštíví na dva miliony návštěvníků. V zimním období je sem lákají především lyžařská střediska jako např. Skiareál Špičák, které je největším v Plzeňském kraji nebo mezi rodinami oblíbený Skiareál Lipno. Zde můžete vyzkoušet i 11 kilometrů dlouhou bruslařskou dráhu. Během léta lákají místa jako pramen Vltavy, osada Modrava. Známá a oblíbená díky kriminálnímu seriálu, který je do tohoto prostředí zasazen nebo výstupy na hory Plechý, Pancíř či Špičák.

Tak co, zaujal Vás tento článek? Vyrazte poznávat místa, o kterých jsme se zmínili, i vy. Najděte si vhodné ubytování v Národním parku Šumava a začněte zaplňovat stránky svých cestovatelských deníčků. Kvalitní ubytování na Šumavě najdete v obcích jako Kvilda, Nové Hutě, Kubova Huť nebo Stachy. Ale je toho mnohem a mnohem více. Hledání Vás usnadní a čas ušetří náš bezplatný vyhledávací agent. Tak neváhejte a vyrazte na Šumavu!

Když cizincům představujte Českou republiku, mnohdy se zmíníte o krásných lesích, rybnících, malebných kopcích. Neodmyslitelnou součástí naší vlasti jsou však i pískovcová skalní města. V Severních Čechách najdete rozsáhlou skalní krajinu s hlubokými kaňony, která je evropským unikátem. Vznikala po miliony let činností řeky Labe i menších vodních toků. Zásadně byla ovlivněna i činností člověka.

Ano, řeč je o Národním parku České Švýcarsko, který byl za národní park vyhlášen v roce 2000 a má rozlohu 7 900 hektarů. Rozkládá se v okrese Děčín, v Ústeckém kraji, kopíruje státní hranici s Německem a sousedí s Chráněnou krajinnou oblastí Lužické hory a Chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce. Ohraničen je obcemi Hřensko, Chřibská a Brtníky, náležící pod obec Staré Křečany.

Území národního parku je z 97 % pokryto lesy, ve kterých mají největší zastoupení buky a smrky, ale i stovky druhů mechů a lišejníků. Některý rostliny postupně vyhynuli, stejně jako množství živočichů např. los evropský nebo kočka divoká. Stále zde však můžete narazit na vzácné ptáky sokola stěhovavého nebo čápa černého, kteří zde mají největší zastoupení z celé Evropy.

Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen zejména z důvodu ochrany vzácných pískovcových útvarů a ne ně navázaného biotopu. Najdete zde množství pískovcových skal různých velikostí a tvarů: jehly, věže bludiště i skalní okénka. Nejznámějším útvarem je Pravčická brána, která je i symbolem celého parku. Najdete ji na všech reklamních předmětech i informačních brožurách.

Pravčická brána je zařazena na seznam národních přírodních památek. S výškou otvoru 16 metrů, rozpětím oblouku 26,5 metrů a šířkou mostu 8 metrů, je největší pískovcovou skalní branou v Evropě. Již dlouhá léta přitahuje umělecky a romanticky založené duše, které mnohdy dechberoucí krásu přenášejí do svých děl. Zaujala i známého spisovatele Hanse Christiana Andersena, který se o Národním parku České Švýcarsko zmínil i ve svých zápiscích z cest.

V minulých letech byl skalní oblouk dostupný i pro návštěvníky. Postupem času se však pod jejich vlivem začal oblouk zmenšovat a tak v zájmu zachování památky byl v roce 1980 vstup na Pravčickou bránu zakázán. Nemusíte ale zoufat, v blízkosti brány se nacházejí další tři, ne méně krásné vyhlídky.

Impozantní je i výletní zámeček Sokolí hnízdo, vybudovaný v alpském stylu, který je součástí Pravčické brány. V roce 1881 vlastnil místní panství kníže Edmund von Clary-Aldringen, který dal zámeček vystavět jako místo, kde se scházeli významní lidé z knížecího rodu. Dnes už se tady nachází stylová restaurace, informační centrum i muzeum národního parku.

Když navštívíte Národní park České Švýcarsko, určitě Vás zaujmou i soutěsky v Hřensku na řece Kamenici. Delší z nich (960 m) se nazývá Edmundova, o něco kratší (450 m) je Divoká. Jedná se o dlouhé skalní kaňony se spoustou zajímavých útvarů, z nichž některé jsou přístupné pouze z vody.  Dopravu zajišťuje pramice s převozníkem a odborným výkladem.

Jako srdce Národního parku České Švýcarské jsou označovány Jetřichovice. Jsou ideálním výchozím místem, protože se zde sbíhá několik turistických tras. Za obcí narazíte na skalní pohádkový svět rodu Kinských, podle kterých byly pojemenovány i vyhlídky nad obcí – Mariina vyhlídka, vyhlídka Velemína a Rudolfův kámen. Vyrazit můžete na hrad Šaunštejn, kde se nachází vyhlídková plošina nebo na dětmi velmi oblíbenou trasu od Kyjova k Rynarticím, kde je ve skály vytesaná Sněhurka i její trpaslíci. Další známá pohádka – Pyšná princezna, se zase natáčela na nedaleké zřícenině Dolského mlýna.

Většina obcí Národního parku České Švýcarsko si zachovalo svoji tradiční lidovou architekturu. Chráněnou památkovou zónu můžete najít ve Všemilech nebo Vysoké Lípě. Žije zde spoustu srdečných lidí, kteří se s Vámi jistě rádi podělí o zajímavé historky nebo tipy na méně známá místa, která nejsou přeplněna turisty.

V národním parku najdete i množství různých vrchů a kopců. Nejvyšší z nich, Růžový vrch s výškou 619 m n. m., je přezdívaný jako Děčínská Fudžijama. Z jeho vrcholu se Vám naskytne nádherný výhled na Lužické hory i České Středohoří.

Je toho ale mnohem více, co můžete v Národním parku České Švýcarsko podnikat. Jelikož se jedná o jednu z nejnavštěvovanějších přírodních památek naší republiky, podmínky pro turisty jsou přizpůsobené tak, aby si tady každý našel svoji zábavu. Kromě množství značených turistických tras je celé České Švýcarsko protkáno množstvím cyklistických stezek. A když už máte přírody dost, vyrazte do města. Nedaleká Krásná Lípa nebo Česká Kamenice jsou města, bohatá na kulturní památky, kvalitní restaurace i kulturní akce.

Už spřádáte v hlavě plány na svoji příští dovolenou? Není nic jednoduššího, než si pomocí našeho portálu najít vhodné ubytování v Národním parku České Švýcarsko a vyrazit poznávat skalní města z blízka. Odměnou Vám budou nezapomenutelné zážitky. Přejeme příjemnou dovolenou!

V České republice se nacházejí 4 národní parky: Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park České Švýcarsko a jediným moravským parkem je Národní Park Podyjí, ležící v Jihomoravském kraji, v okrese Znojmo. Byl vyhlášen 1. července 1991. Rozlohou 6 259 hektarů je našim nejmenším národním parkem. Území bylo vyjmuto jako nejvzácnější část původní Chráněné krajiné oblasti Podyjí.

A opravdu je na co se koukat. Řeka Dyje vytváří na trase mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem hluboký kaňon s malebnými meandry a skalními stěnami. Jelikož je místo velmi těžko dostupné, jedná se o nejzachovalejší a nejméně dotčené říční údolí u nás. Jižní stana parku je ohraničena státní hranicí, na kterou navazuje rakouský Národní park Thayatal. Ve východní části parku najdete jednu z nejoblíbenějších letních jihomoravských lokalit a to Znojemskou přehradu, na východě leží na těsné hranici Vranovská přehrada.

Fauna a flora je v Národním parku Podyjí velmi rozmanitá. Najít tu můžete až 77 druhů chráněných rostlin jako divizna, kosatec, koniclec, brambořík i několik druhů orchideí. Také vzácné suché a teplé vřesoviště a stepní lady, vznikající dlouhodobou pastvou dobytka, která jsou evropským unikátem. Jelikož je národní park z více než 80 % tvořen lesy, vyskytuje se zde i značné množství různých druhů hub.

Z živočichů, které se v národní parku nacházejí, stojí za zmínku jistě vydra říční, která zde má díky vlhkému prostředí ideální klimatické podmínky, sysel obecný, užovka, čáp černý nebo výr velký. Narazit můžete i na vzácné druhy motýlů jako jasoň dymnivkový nebo otakárek ovocný.

Ochranu přírody a činnosti, potřebné k údržbě parku zajišťuje Správa Národního parku Podyjí, která sídlí ve Znojmě. Návštěvníci, kteří se chtějí dozvědět spoustu zajímavých informací, mohou navštívit centrum v Čížově, kde se nachází i stálá expozice i zachovaná, 350 metrů dlouhá, železná opona včetně strážní věže.  V návštěvnickém centru zjistíte například i to, že národní park je držitelem diplomu Rady Evropy pro chráněná území.

O tom, že je oblast Znojemska a Vranovska oblíbenou turistickou lokalitou svědčí i množství turistů, kteří ho každoročně navštíví. Pro milovníky historie se v této oblasti nachází hrad Znojmo, hrad Bítov nebo majestátní zámek Vranov nad Dyjí, které mají otevřené od dubna do října. S přicházejícím podzimem začne být ve Znojmě a jeho okolí dominantní vinařství. Vyrazit můžete na burčákové slavnosti i klasické vinobraní. A nebo si kdykoli během roku posedět u místního vinaře ve vinném sklípku. Vína z této oblasti jsou kvalitní a pravidelně obsazují přední příčky v mezinárodních soutěžích.

Pokud chcete nádheru hlubokých údolí Dyje spatřit z výšky, doporučujeme Vám vystoupat na některou rozhlednu. Velmi oblíbená je vranovská vyhlídka Claryho kříz nebo Hardeggská vyhlídka v Čížově. Výhledy jsou opravdu úchvatné.

Pro nadšené cyklisty není jistě žádným tajemstvím, že přes území Národního parku Podyjí vede tvz. Stezka železné opony. Evropská dálková cyklotrasa, linoucí se od Barentsova moře až k břehu Černého moře v Bulharsku, je dlouhá téměř 10 000 kilometrů. Na území České republiky se vine od západočeského města Aš a naše území opouští u soutoku řeky Moravy a Dyje u Břeclavi. 

Kdo má rád spíše městskou turistiku, určitě by neměl vynechat prohlídku Znojma. Kromě toho, že se zde nachází městská památková zóny, je město známo svými tradičními Znojemskými okurkami nebo úspěšnými sportovními kluby. K tomu připočítejme množství kvalitních restaurací a kaváren a o pěkný den máte postarané.

I nabídka ubytování v Národním parku Podyjí je poměrně rozmanitá.  Kromě Znojma Vám příjemný nocleh rádi poskytnou například i v menší obci Lukov. Doporučujeme Vám oslovit některého ze starousedlíků a poprosit o osobní doporučení trasy nebo tipu na výlet. Rady od místních jsou totiž nad zlato a nenajdete je v žádné oficiální příručce. Přejeme Vám příjemně strávený čas.

Chráněná krajinná oblast Pálava leží na Jižní Moravě, mezi rakouskou hranicí a vodní nádrží Nové Mlýny. Na jejím západním okraji najdete město Mikulov a obec Bavory, v severní části Pavlov, ve východním cípu Bulhary a na jihu Sedlec. S rozlohou 83 km2 se řadí k menším chráněným krajinným oblastem a předmětem ochrany je krajinný komplex, který zahrnuje Pavlovské vrchy a část nivy řeky Dyje.

CHKO Pálava byla vyhlášená v roce 1976, o deset let později byla tato oblast zapsána také jako biosférická rezervace na seznam UNESCO. A v roce 2003 se stala součástí mnohem rozlehlejší biosférické rezervace Dolní Morava, do které patří i lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje a Lednicko-valtický areál. Navíc byla Pálava v roce 2004 zařazena do evropské soustavy Natura 2000 jako ptačí oblast. Na území CHKO se nachází několik menších zvláště chráněných území, jako napríklad národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska, přírodní rezervace Turold, Svatý kopeček nebo Šibeničník a stejně tak i přírodní památka Kočičí skála.

Suché a teplé podnebí v této lokalite umožňuje růst mnoha druhů rostlin, které jinde v Česku nenajdete, řadí se mezi ně hvozdík Lumnitzerův pálavsky, který neroste nikde jinde na světě. Pálavské vrchy jsou proslulé také modrými a žlutými kosatci a písečnicí velkokvětou. U rybníka Nesytu u Sedlece rostou zbytky slanomilné vegetace, kdysi běžné na Jižní Moravě. Fauna je v této oblasti rovněž pestrá, poloha na hranici středoevropského listnatého lesa a panonských stepí umožňuje například výskyt vzácné kudlanky nábožné, roháče obecného či kobylky ságy. V této ptačí oblasti zahlédnete orla mořského, strakapouda jižního i strnada lučního. V pálavských vápencových jeskyních žijí různé druhy netopýrů. V povodí řeky Dyje se hojně vyskytuje bobr evropský.

Pokud se rozhodnete pro pobyt v CHKO Pálava, můžete se těšit nejen na přírodu, tato oblast je bohatá i historicky. V oblasti byli nalezeny důkazy o osídlení již v pravěku, svědčí o tom skladiště mamutích kostí, pozůstatky ohnišť a zejména proslulá Věstonická Venuše z období 29 000 – 25 000 před Kristem (mladý paleolit). O kultuře lovců mamutů se více dozvíte v Archeoparku Pavlov. Připomínkou novějších dějin jsou zříceniny hradů Sirotčí hrádek nad obcí Klentnice a Dívčí hrady neboli Děvičky nad Pavlovem. V Mikulově z historických památek zaujme zejména zámek a Dietrichsteinská hrobka.

Když mluvíme o pálavské oblasti nemůžeme opomenout zdejší vinařskou tradici. Na Pálavských vrších se vinou dlouhé rady vinic, ze kterých se vyrábí kvalitní víno. V této oblasti najdete téměř v každé obci sklepní uličku a v mnoha sklípcích je možné domluvit degustaci vína častokrát spojenou i s pohoštěním nebo večeří. A s vínem se pojí i množství tradic a událostí, jako je vinobraní nebo dny otevřených sklepů. Víno a moravská dechovka nechybí ani u tradičních krojovaných hodů a koštů. Nebo vyhledáte rovnou ubytování s vinným sklípkem na Pálavě.

V létě je u turistů oblíbená vodní nádrž Nové mlýny, zejména pak pláž v Pasohlávkách. Kde se můžete nejen koupat, ale také zkoušet vodní sporty a rybařit. Najdete zde také nejmodernější český aquapark Aqualand Moravia, který poskytuje zábavu a odpočinek ve 14 bazénech, na 20 tobogánech a ve wellness centru. Teplejší měsíce lákají na Jižní Moravu i cyklisty, kteří zde najdou kilometry značených cyklostezek.

Najít ubytování v blízkosti chráněné krajinné oblasti Pálava je ta nejjednodušší věc, pokud to děláte v předstihu. Ubytovacích zařízení je tu opravdu hodně a najde se pro každého něco. Lokalita je ale oblíbená a proto je potřeba rezervovat předem. Najdete zde chalupy, které Vám poskytnou dostatečné soukromí, penziony s vynikajícími službami i ubytování v soukromí s patřičnou dávkou jihomoravské pohostinnosti. Ubytujte se například v Pavlově, přímo na břehu Novomlýnských nádrží, nebo zvolte Bulhary, Bavory či Sedlec. Pokud potřebujete mít víc služeb po ruce, podívejte se po ubytování v Mikulově. Jižní Morava má své kouzlo a o Pálavě to platí dvojnásob. Jistě budete s dovolenou v této oblasti natolik spokojeni, že se sem budete pravidelně vracet.

V České republice najdete 4 národní parky – Národní park Šumava, Národní park České Švýcarsko, Národní park Podyjí a nejstarší a zároveň i nejnavštěvovanější Národní park Krkonoše. Jeho rozloha je přes 36 300 hektarů. Vyhlášený za národní park byl 17. května 1963, necelé čtyři roky po založení jeho polské části (Karkonoski Park Narodowy). Oddělené jsou státní hranicí. V roce 1986 byl rozšířen a ochranné pásmo. Hlavním účelem národního parku je zejména ochrana a zlepšování přírodního prostředí, živočichů, rostlin i regulaci turistiky a aktivně stráveného času bez nepřiměřených zásahů do struktury přírody.

Krkonošský národní park, označovaný i zkratkou KRNAP, leží v geomorfologické oblasti Krkonoše, nacházející se v Severních Čechách. Převážná část národního parku leží v okrese Trutnov, ale patří sem i část okresu Jablonec nad Nisou a okresu Semily. Západní část národního parku je ohraničena obcí Kořenov a line se směrem na východ přes Vysoké nad Jizerou, Jilemnici, Vrchlabí, Rudník, Mladé Buky až k městu Žacléř.

Národní park Krkonoše je mezi návštěvníky velmi oblíbený. Svůj podíl na tom má i fakt, že se zde nachází nejvyšší bod České republiky – hora Snežka, která je častým cílem turistů z tuzemska i ze zahraničí. Nástupním bodem na túry na tzv. „střechu Čech“ jsou lokality Horní Malá Úpa a Dolní Úpa, příslušící katastrálně k obci Malá Úpa, dále Špindlerův Mlýn nebo Pec pod Sněžkou. Cestu z Pece si můžete usnadnit lanovkou. Na vrcholu na Vás kromě uchvatných výhledů čeká i rotundová kaple sv. Vavřince a nejvýše položená česká poštovna. Můžete tak přímo odtud dát svým blízkým vědět, že jste zdolali nejvyšší českou horu.

Veškerou činnost, týkající se tohoto národního parku má ve své kompetenci Správa Krkonošského národního parku ve Vrchlabí. Území je rozdělené do tří částí – okrajové, řízené přírodní a přísné přírodní. Podle tohoto rozdělení se řídí chod celého parku. V přísně přírodní zóně je zakázáno vstupovat mimo vyznačené trasy, v ostatních dvou se návštěvníci mohou pohybovat téměř volně. Od roku 1992 je český i polský Krkonošský národní park součástí biosférické rezervace UNESCO. Najdete zde mimo jiné i rašeliniště, která jsou na seznamu významně důležitých mokřadů podle Ramserské úmluvy.

Klimatické podmínky Krkonošského národního parku jsou ovlivněné Atlantským oceánem. Díky tomu je zde poměrně proměnlivé počasí. Sníh na vrcholcích Krkonoš se běžně vyskytuje až 180 dní. V podzimním a zimním období nejsou žádnou výjimkou inverze, které často trvají i několik týdnů. Z několikaletého měření vyplývá, že nejchladnějším měsícem je tu leden, naopak nejteplejším červenec. Podle slunečního svitu a proudu větrů se zde vyskytují rostliny, typické právě pro toto podnebí jako jsou rašeliníky nebo ostružiníky.

Samozřejmě i živočišná říše tu má svoje hojné zastoupení. Najdete tu přes 400 druhů obratlovců, desítky druhů obojživelníků, ryb i plazů. V minulosti nebyl ojedinělý výskyt medvěda hnědého, vlka, kočky divoké, ryse ostrovida, sysla nebo křečka. Tyto druhy však v Krkonošském národním parku postupně vyhynuli.

Jak už jsme zmínili na začátku, Krkonoše je častým cílem turistů. Aby ne, možnosti jsou tu nekonečné. Není to totiž jen o Sněžce nebo krásných horských tůrách. Navštívit můžete i známá místa např. Mumlavský vodopád, pramen Labe, rozhledny v Kořenově nebo množství lyžařských středisek.

Dovolená v Krkonoších se zkrátka vždy vyplatí. A je celkem jedno, jestli přijedete v zimě nebo v létě. I možnosti ubytování v Krkonošském národním parku jsou velice rozmanité. Pokud Vás lákají spíše objekty vyššího standardu, poohlédněte se po horských hotelech. Ty nabízejí  množství služeb, které zregenerují Vaše tělo i naladí Vaše chuťové pohárky.

Pro rodiny s dětmi jsou oblíbenou variantou např. horské chaty, které Vám zajistí potřebné soukromí nebo apartmány. Pro horské prostředí jsou také typické nádherné sruby a roubenky, jejichž provozovatelé dokáží zachovat přírodní ráz ubytování, dokonale zapadající do této oblasti. Ať už si však vyberete jakékoli ubytování v Krkonoších, věříme, že Vás naše nejznámější hory naplní množstvím krásných vzpomínek. Ne nadarmo sem jezdí více než milion návštěvníků ročně.

Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály se rozkládá na území dvou okresů: okresu Náchod a okresu Trutnov, na ploše 1 771 hektarů. Její zhruba trojúhelníkové území je vymezeno obcemi Adršpach a Teplice nad Metují a vrcholem Čáp, náležící do Kladského pomezí. Jako přírodní rezervace byla vyhlášena už v roce 1933. Oblast vznikla po ústupu křídového moře, díky tektonické a erozní činnosti. Postupným zvětráváním se vytvořily mohutné pískovcové tabule dvou izolovaných skupin. Jednou jsou Adršpašské skály, druhou Teplické skály a odděluje je hluboká Vlčí rokle. Jsou významné nejen z geomorfologického hlediska, ale i díky výskytu řady chráněných živočichů a rostlin.

Jelikož se jedná o opravdu výjimečnou přírodní zajímavost a ochrana tohoto území je velmi důležitá, byly skály od roku 1991 zařazeny do Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Proto je nutné při návštěvě Adršpašsko-teplických skal dodržovat všechny zásady ochrany přírody a pohybovat se pouze po vyznačených trasách.

Skalní města byla po dlouhou dobu nepřístupná a během válek poskytovala nedalekým ubytovatelům úkryt. Až na začátku 18. století se sem vydali turisté a následně se pověst o nich postupně rozšířila a Adršpašsko-teplické skály se staly oblíbeným turistickým místem pro rodiny i skupiny přátel. V roce 1790, v době probíhajícího romantismu, sem zavítal i německý básník Johann Wolfgang Goethe, na jehož památku byla nedaleko Velkého Adršpašského vodopádu umístěna jeho busta. Po velkém požáru v roce 1824 se Adršpašsko-teplické skály zpřístupnily široké veřejnosti, aby každý mohl obdivovat přírodní krásy celé oblasti.

O největší rozmach oblasti Adršpachu se postaral Ludvík Karel Nádherný, která v roce 1828 koupil celé panství i se zámkem Adršpach. Pod vlivem svého jména udělal z této oblasti místo, kam rádi zavítali králové, císaři i běžní návštěvníci. Investoval do rozšíření komunikací, zakládal ovocné zahrady i lesní školky. Právě za jeho působení vzniklo ve skalách několik dodnes používaných turistických stezek i tzv. Gotická branka, která byla původním vstupem do skal. Už v jeho době byla prohlídka skalního města opravdu zážitkem. Mimo jiné si návštěvníci mohli u Malého Adršpašského vodopádu poslechnou představení harfistek.

Skalní město Adršpach je charakteristické množstvím samostatných vysokých skalních věží. Kdo by neznal typické ikony této oblasti: Starostu a Starostovou, Milence, Džbán nebo Homoli cukru. Naopak Teplické skály mají svůj ráz o něco divočejší. Jeho centrem je Skalní ostrov a najdete tu i suťovou Teplickou jeskyni, která je nejdelší pseudokrasovou jeskyní v České republice (1 065 metrů).

Adršpašsko-teplické skály jsou díky ideálním podmínkách velkým lákadlem pro horolezce. Historie horolezectví sahá hluboko do minulosti. Již v roce 1923 zde podnikli němečtí horolezci první výstupy. Charakteristickými lezeckými skalami jsou hladké plotny, spáry a komíny nejrůznějších tvarů a šířek. I zde však platí přísná pravidla, kterými se horolezci musejí řídit. Například není povolené přidávat do skal nová jištění. Díky tomu lze porovnat svoje schopnosti s průkopníky horolezectví v minulosti.

Malebnost Adršpašsko-teplických skal zaznamenali samozřejmě i filmoví tvůrci. Temné vysoké skály jste tak mohli vidět v pohádkách Z pekla štěstí, Princ a Večernice, Třetí princ nebo Peklo s princeznou. O oblasti koluje mnoho legend a pověstí, například ta o jejich vzniku. Podle oficiálních zpráv vzniklo, jak jsme na začátku uvedli, působením vody, avšak legenda praví, že příčinou byl hněv bohů. Bohové prý potrestali obyvatele původních měst za vpuštění lupičů do bohatých českých zemí. Nechali je jednoduše zkamenět.

Toho se už ale Vy bát nemusíte a pokojně můžete do Adršpašsko-teplických skal vyrazit. Jedná se opravdu o zajímavý zážitek, který zaujme nejen dospěláky, ale díky různorodosti skalních útvarů odtud budou odcházet nadšené i Vaše ratolesti. Dětské fantasii se tu meze nekladou. A čeká je tu i jedna rarita. Ulička, úzká jen 50 centimetrů. 

Když už Adršpašsko-teplické skály zdoláte, můžete pokračovat v poznávání přírodních zajímavostí i v okolí. A třeba pěkně z výšky. Nachází se tu řada zajímavých rozhleden. Tak vyrazte na rozhlednu Čáp, Slavětínskou rozhlednu nebo rozhlednu Žaltman u Velkých Svatoňovic. Při pohledu do dálky se totiž plány na výlety vytvářejí téměř samy.

A že se jedná o oblast, kde Vám jeden den na návštěvu rozhodně nestačí už Vám musí být jasné. Naplánujte si dovolenou a zarezervujte nějaké pěkné ubytování u Adršpašsko-teplických skal - místo, kde si v klidu uspořádáte svoje zážitky a odpočinete před dalším dnem plným nových výzev. V nabídce jsou útulné chaty a chalupy, rozmanité penziony se strávováním i ubytování v soukromí. Levnější variantou během léta jsou kempy, které jsou však plně vybavené, takže se tu budete cítit komfortně a zároveň nezruinujete svůj rodinný rozpočet. Naopak, pokud vyhledáváte vyšší standard ubytování, poohlédněte se po hotelech. Určitě si najdete bezva místo nejen pro Vás, ale i pro všechny svoje spolucestovatele.

V katastrálním území Polubný, které patří pod obec Kořenov v okrese Jablonec nad Nisou, se nachází Přírodní památka Tesařov. Území je více než 50 let součástí chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Ochrana se týká především zdejších podmáčených pcháčových a rašelinných luk, na kterých se vyskytují zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin. 

Oblast spadá od roku 1968 mezi chráněné oblasti Jizerských hor a patří do III. Zóny chráněné krajinné oblasti. V rámci plánu péče z roku 2010 byly prověřeny lokality, které budou nově zařazeny do zvláště chráněných území. Mezi nimi byla i „Prstnatcová louka v Tesařově”. V rámci ochrany se prakticky jedná o kosení určitých druhově neudržovaných ploch na pozemcích patřících obci (jižní část přírodní památky). Soukromí vlastníci potom kosí pravidelně louky v severní části chráněného území. Geodetické zaměření území v roce 2013 bylo použito jako podklad pro vyhlášení přírodní památky. Jedná se zde o širokou populaci prstnatce májového, který je ohroženým druhem a je nutné mu dopřát patřičné pozornosti. Byla nastavena pravidla jako zákaz hnojení a odvodňování pozemků, ukládání biomasy a provozování intenzivní pastvy hospodářských zvířat.  

Na zdejších loukách je velká pestrost rostlin, kromě prstnatce májového, který se tu vyskytuje ve stovkách kvetoucích jedinců, zde roste prstnatec Fuchsův, ostřice rusá, vrbovka bahenní, vrbovka tmavá, kozlík dvoudomý, trsy kýchavice bílé Lobelovy nebo suchopýru pochvatého (ty jsou typické pro horské louky). Byl zde zjištěn i silně ohrožený česnek hadí. Katalog biotopů České republiky uvádí, že se jedná o ekosystém zamokřených luk ostřicového až pcháčového typu (svaz Calthion a Caricion canescenti-negrae) místy s hojným výskytem prstnatce májového a s roztroušeným náletem keřových vrb. 

Najdete-li si čas na poznávání dalších atrakcí, zůstaňte v Libereckém kraji déle a rezervujte si pobyt přímo u majitele. Nabízíme nejen ubytování v blízkosti Přírodní památky Tesařov, ale i v dalších lokalitách. Vybírat můžete mezi chalupami, apartmány, hotely a dalšími možnostmi dle Vašich požadavků. Přímo v Kořenově najdete Muzeum Jizerských hor, Jizerskou oblast tmavé oblohy nebo Muzeum Járy Cimrmana. 

Království rašeliništní flóry

Přírodní rezervace se rozprostírá na nejvýchodnějším místě České republiky, nedaleko stejnojmenné obce v okrese Frýdek-Místek (Moravskoslezský kraj). Chrání unikátní lokalitu podhorského rašeliniště a vlhkých lučních společenstev v Jablunkovském mezihoří. Rezervace je mimořádně cenná díky výskytu vzácné a ohrožené flóry, díky čemuž je důležitým cílem pro botaniky a milovníky přírody.

Chráněné území o rozloze přibližně 7,4 hektaru bylo vyhlášeno v roce 1988, přičemž jeho ochrana začala v 70. letech 20. století. Nadmořská výška rezervace se pohybuje okolo 500 m n. m.. Lokalita zahrnuje podmáčené louky a přilehlý polokulturní smrkový les. Předmětem ochrany jsou především rašelinná a luční společenstva s výskytem kriticky ohroženého starčku horského a vstavače májového, jejichž existenci zajišťuje pravidelné kosení.

Jak se tam dostanete

Přístup k rezervaci autem je možný po komunikaci vedoucí do obce Bukovec. Parkování je omezené, nicméně k dispozici je menší veřejné parkoviště v blízkosti naučné stezky směřující k rezervaci a nejvýchodnějšímu bodu. Veřejná doprava je zajištěna regionálními autobusovými linkami z nedalekých měst, jako jsou Třinec nebo Jablunkov, s autobusovou zastávkou v obci Bukovec. Železniční stanice se v obci nenachází.

Co můžete v okolí objevovat

Rezervace leží v těsné blízkosti nejvýchodnějšího bodu České republiky, ke kterému Vás dovede krátká, asi 500 metrů dlouhá naučná stezka. Po zelené turistické trase KČT, která prochází Bukovcem, se můžete vydat směrem na Trojmezí, kde se setkávají hranice Česka, Polska a Slovenska. K Trojmezí je možné pokračovat z nedaleké rázovité obce Hrčava po žluté značce. V Hrčavě je též zajímavý dřevěný kostel sv. Cyrila a Metoda. V okolí je také možné navštívit Chráněný strom - největší a nejstarší Jilm horský v České republice, přezdívaný Bukovecký hraničář.

Přírodní rezervace Bukovec nabízí rychlý a obohacující výlet k raritním mokřadním biotopům a zároveň k jednomu z geografických extrémů České republiky.

Objevte divočinu na Křivoklátsku

Národní přírodní rezervace (NPR) Týřov patří mezi nejvýznamnější chráněná území v České republice a tvoří nejzachovalejší část Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Nachází se na rozhraní okresů Rakovník a Beroun ve Středočeském kraji, na pravém svahu nad řekou Berounkou a v údolí Oupořského potoka. Rezervace je pojmenována podle zříceniny stejnojmenného hradu ze 13. století, která se tyčí na skalním ostrohu nad řekou. NPR Týřov je cenná díky své extrémní biodiverzitě, která vznikla v důsledku členitého terénu a různorodosti biotopů.

Území NPR Týřov bylo vyhlášeno za chráněné v roce 1984, přičemž vzniklo sloučením původních rezervací Týřovské skály-Oupoř a Týřovské tisy. Rozloha rezervace je přibližně 419 hektarů a nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 250 do 520 m n. m.. Předmětem ochrany je celá škála přirozených lesních porostů a společenstev na kambrických vulkanitech Křivoklátsko-rokycanského pásma. V oblasti dominují zejména bučiny a suťové lesy, ale na jižně orientovaných, suchých svazích se vyskytují i unikátní bezlesé skalní stepi, tzv. „pleše“. Lokalita je známá výskytem více než 400 jedinců chráněného tisu červeného. Ze živočichů zde žije kriticky ohrožený rak kamenáč v Oupořském potoce a hnízdí tu výr skalný.

Jak se tam dostanete

Přístup k NPR Týřov je pro veřejnost povolen pouze po jediné vyznačené turistické trase. Auta je možné nechat na parkovišti v obci Skryje, ideálně přímo u mostu přes řeku Berounku, odkud začíná turistická trasa. Autobusové spojení do obce Karlova Ves, která také leží v blízkosti rezervace, je z okolních sídel poměrně omezené, zejména během víkendů. Do samotné rezervace je povolen vstup jen po žluté turistické značce KČT, která vede od obce Skryje.

Co můžete v okolí objevovat

Hlavním cílem v rezervaci je zřícenina hradu Týřov, ke které vede od Skryjí již zmíněná žlutá turistická značka KČT. Během výstupu k hradu, který je celoročně přístupný, projdete kolem Oskarovy vyhlídky, která nabízí výhledy na řeku Berounku. V obci Skryje se můžete napojit i na červenou nebo modrou značku, které se později připojují na žlutou, směřující na hrad. V blízkém okolí se nachází i přírodní památka Skryjská jezírka na Zbirožském potoku. V samotné obci Skryje je možné navštívit místní muzeum trilobitů a sledovat i Naučnou stezku Po stopě trilobita, která vede přes významná paleontologická naleziště Skryjsko-týřovického kambria.

Ochrana luk s výskytem vzácné orchideje na Kroměřížsku

Přírodní rezervace Stupava se nachází ve Zlínském kraji, v okrese Kroměříž, nedaleko obce Stupava, a byla vyhlášena k ochraně cenných mokřadních luk a vlhkých pastvin. Hlavním důvodem ochrany je mimořádně bohatý výskyt chráněného druhu – vstavače obecného (Orchis morio), který zde vytváří jednu z největších populací v regionu. Rezervace chrání také společenstva slatinných luk a prameništních niv.

Rezervace o rozloze přibližně 10,6 hektaru se nachází v nadmořské výšce okolo 300 – 350 metrů a je významnou ukázkou původní, člověkem po staletí udržované krajiny. Území je domovem i pro množství dalších ohrožených druhů rostlin a živočichů, typických pro lužní a mokřadní prostředí.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem pro návštěvu rezervace je obec Stupava. Autem se dá dostat do obce, kde je možné parkování. K lokalitě vede z obce zelená turistická značka, která vás přivede k severnímu okraji rezervace. Cesta je převážně polními a lesními chodníky a je nenáročná. Nejlepší čas pro návštěvu je na jaře, kdy kvetou vstavače.

Co můžete v okolí objevovat

V širším okolí rezervace můžete navštívit významné historické město Kroměříž, které je zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO díky svému Arcibiskupskému zámku a unikátním zahradám, zejména Květné zahradě a Podzámecké zahradě. Pro milovníky přírody je zajímavý i nedaleký přírodní park Chřiby, který nabízí rozsáhlé lesy a skalní útvary, například skalní útvar Kozel nebo zříceninu hradu Buchlov.

Unikátní příroda na Moravě

Přírodní památka (PP) Pánov představuje unikátní chráněný areál v Jihomoravském kraji, který se nachází severovýchodně od Hodonína, v blízkosti města Strážnice. Území je cenné především díky rozsáhlým plochám s unikátní pískomilnou vegetací. Pánov je zároveň součástí větší chráněné evropsky významné lokality Hodonínská doubrava a spolu s dalšími místy tvoří část tzv. Moravské Sahary. Jde o klíčové útočiště pro suchomilné a teplomilné druhy rostlin a živočichů, díky čemuž má status oblasti pro péči o stanoviště a druhy (IUCN IV).

Památka byla vyhlášena za chráněnou v roce 2012 s cílem chránit společenstva otevřených trávníků kontinentálních dun a prioritního stanoviště panonských písčitých stepí. Celková rozloha tohoto chráněného území je 86,67 hektaru. Místo je jedinečné v tom, že se na něm neobvykle kombinují písčité duny s drobnými tůněmi. Specifický charakter oblastí, které zůstaly nezalesněné, se zachoval právě díky historickému využití území jako vojenského cvičiště (tankodromu), které fungovalo pravděpodobně už od 18. století a opuštěno bylo na začátku 90. let 20. století. Z botanického hlediska je Pánov domovem silně ohrožených druhů, jako jsou například křivatec český pravý a kavyl písečný. Ze živočichů je zde pozorována kriticky ohrožená kudlanka zelená.

Jak se tam dostat

Přírodní památka Pánov se nachází na východním okraji lesního komplexu Doubrava. Doprava je nejsnazší autem s cílem u okraje Strážnice nebo Hodonína. Přístup je možný ze silnice vedoucí mezi Strážnicí a obcí Bzenec. Využitím veřejné dopravy je možné docestovat do obce Strážnice. Z její centra pak vedou turistické trasy přímo do lesního komplexu Doubrava, který PP Pánov obklopuje.

Co dál v okolí

Samotná oblast PP Pánov není protkaná hustou sítí turistických stezek, ale navazuje na ni značená síť. Ze Strážnice vede žlutá turistická značka KČT směrem na Bzenec a modrá značka směrem na Sudoměřice. V blízké Strážnici je možné navštívit Strážnický zámek, který obklopuje anglický park, a zejména rozsáhlý skanzen, známý jako Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy. Jižně od Strážnice se nachází další významná přírodní památka Osypané břehy a také přístav, odkud lze objevovat Baťův kanál, který je značen jako cyklotrasa a vodní cesta.

PP Pánov tak představuje fascinující přírodní fenomén s prvky stepi, které jsou ve střední Evropě skutečně vzácné, a nabízí kontrast k folklornímu a historickému bohatství blízké obce Strážnice.

Geopark Český ráj je cennou přírodní oblastí na severovýchodě Čech na území Středočeského, Libereckého a Královéhradeckého kraje. Jedná se o rozšířené území původní Chráněné krajinné oblasti Český ráj, která byla v roce 1955 první vyhlášenou chráněnou oblastí na našem území. Geopak Český ráj se nyní rozkládá na uzemí 181 km². V roce 2015 se zařadil mezi členy evropské sítě geoparků UNESCO a od té doby zní jeho oficiální název Český ráj - Globální geopark UNESCO.

Hlavním účelem založení Geoparku Český ráj je snaha o uchování historického a přírodního dědictví, rozvoj turistiky i aktivního zapojení místních obyvatel. Zahrnuje v sobě rozlehlou oblast geomorfologických celků - Krkonošské podhůří, Jičínská pahorkatina a Ještědsko-kozákovský hřbet. 

A že jste se ocitli skutečně v ráji se přesvědčíte, až když do Geoparku Český ráj sami vyrazíte. Ojedinělá pískovcová skalní města, vyhaslé sopky i romantická údolí řek, společně s lesy, loukami a rybníky dělají z České ráje to pravé místo na romantický výlet ve dvou i tip na příjemný výlet s celou rodinou.

Díky působení vody pod zdejším povrchem vznikly postupem času ojedinělé Bozkovské dolomitové jeskyně, které jsou nejrozsáhlejší jeskynní oblastí na severovýchodě Čech. Jejich prohlídka není náročná, trvá asi 45 minut a v pohodě ji zvládnou i menší děti.

Geopark Český ráj je rozdělen do několika oblastí. Jednou z nich je Přírodní rezervace Hruboskalsko s několika stovkami skalních věžiček, dosahujících výšky až 90 metrů. Po hřebenu se můžete projít Zlatou stezkou Českého ráje. Na trase se budete kochat nádhernými výhledy. Nachází se tu i pietní místo horolezců, kteří zde přišli o život. Určitě Vám doporučujeme navštívit i hrad Valdštejn, jeden z nejstarších místních hradů, případně si užít výhledy z věže zámku Hrubá Skála.

Další oblastí je Maloskalsko. I zde najdete různé skalní masivy, vyhlídky, bludiště či zříceniny hradů Frýdštejn, Vranov či Zbirohy. Ty ostatně můžete vidět i v dalších lokalitách jako jsou Besedické, Příhrazské, Betlémské nebo Klokočské skály. Nepřehlédnutelný je i skalní útvar Kozinec u Železného Brodu, který tvoří tzv. "kamenné moře" a do dálky svítící zeď z bílého křemence.

Pravděpodobně nejznámnější oblastí Českého ráje jsou však Prachovské skály. Svoji popularity dosáhli i díky sloganu z oblíbené písně Ivana Mládka: " Co bychom se báli, na Prachovské skály". A bát se opravdu nemusíte. Právě naopak, vyberte se na některý ze dvou okruhů, který prochází úzkými chodbami, přes vyhlídky i po mnoha skalních schodištích. Raritou je i přírodní koupaliště Pelíšek, nacházející se ve středu skalního města.

Oblast Českého ráje se díky svojí malebnosti stala rájem pro filmaře. Záběry ze skalních měst můžete vidět i v pohádkách Princ Bajaja nebo Lotrando a Zubejda. A malý horolozec Vašek z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny svoje horolezecké umění trénoval také zde, konkrétně na skále u Věžického rybníku. Nedaleký rybník Vidlák se ve filmu objevil také. Právě do něj sjel na své babetě místní pošťák Petr Nárožný.

Tak se vydejte po stopách českých filmů a pohádek. Geopark Český ráj je ideálním místem pro dovolenou. Díky svojí rozmanitosti je hojně navštěvován turisty z tuzemska i ze zahraničí. Vhodné ubytování v Geoparku Český ráj můžete najít například ve větších městech jako Turnov, Jičín, Semily nebo Nová Paka. Nebo si najděte nějakou útulnou chatu v lese, kde zapomenete na starosti všedních dní. Jsme si jistí, že na návštěvu Českého ráje budete vždy rádi vzpomínat.

Hruboskalsko se rozkládá mezi obcí Hrubá Skála, lázněmi Sedmihorky a hradem Valdštejn, na ploše 219,2 ha. Je nejrozsáhlejším skalním městem v Českém ráji. Díky rozmanitosti skalních útvarů patří k nejcennějším v Česku. Aby byla tato oblast zachována a chráněna, byla v roce 1998 vyhlášena přírodní rezervací. V současné době patří k nejnavštěvovanějším místům Libereckého kraje.

Při procházce přírodní rezervací Hruboskalsko uvidíte nejen množství skalních masivů, ale i samostatné věže. Některé dosahují výšky až 60 m. Jelikož pískovec není velmi odolný, došlo díky působení řady vlivů k různým deformacím. Takže tu narazíte na velká i malá okna, brány i různé jamky a prohlubiny. Oblast je součástí Geoparku Český ráj, který se rozkládá na území Královéhradeckého, Libereckého a Středočeského kraje.

Přírodní rezervace Hruboskalsko je atraktivní i pro horolezce. Jako jedna z původních českých horolezeckých oblastí nabízí všem adrenalinovým nadšencům věže různých obtížností. Zdoláte Lebku nebo Maják? A nebo máte v hledáčku spíše Osudovou? Můžete se i vydat na hřebenovou, červeně značenou Zlatou stezku Českého ráje. Jelikož je Hruboskalsko plné zajímavých míst a přírodních úkazů, budete mít o zábavu postarané minimálně na celý den.

Určitě byste měli navštívit zámek Hrubá skála, který byl na skále postaven už ve 14. století pány z Valdštejna. Asi 1,5 km odtud, u Mariánské vyhlídky, narazíte na symbolický hřbitov horolezců, kteří tu v minulosti tragicky zahynuli. S myšlenkou založení tohoto hřbitova přišel sochař a horolezec V. Karoušek. Plán byl paradoxně realizován až poté, co sám tragicky zahynul během horolezecké výpravy v Peru.

Kromě Mariánské vyhlídky se tu nachází řada dalších míst, ze kterých se Vám naskytne např. nádherný výhled na hrad Trosky, který leží nedaleko obce Troskovice. A abychom putování po hradech a zámcích Hruboskalska završili, nesmíme zapomenout na hrad Valdštejn, který je nejstarší z hradů Českého ráje. Je ve vlastnictví města Turnov a ročně ho navštíví okolo 60 000 návštěvníků.

Atrakcí pro malé i velké bude jistě 65metrová skalní chodba, tzv. Myší díra. Je tak úzká, že budete mít co dělat, abyste v ní s větším batohem prošli. Je součástí turistické trasy, vedoucí od parkoviště zámku Hrubá skála až do Zámecké rokle.

V přírodní rezervaci Hruboskalsko naleznete i řadu chráněných živočichů a rostlin. Asi Vám velmi neřeknou pojmy vláskatec tajemný nebo vrápenec malý. Jedná se však o ohrožené druhy, které právě zde můžete vidět. Ochranu těchto rostlin a živočichů značně ztěžují i samotní turisté, zejména vstupováním a sešlapáváním terénu mimo značené cesty i obrušováním skal horolezeckými lany.

Tato oblast je značně závislá na příjmech z turismu. A proto je i nabídka služeb pro turisty značně bohatá. Hledáte ubytování u přírodní rezervace Hruboskalsko? Neváhejte navštívit naše stránky, kde naleznete útulné chaty a chalupy, roubenky i apartmány. Ti z Vás, kteří jen potřebují někde složit hlavu, mohou využít levnější varianty v podobě ubytování v soukromí. A naopak, pokud se chcete nechat během dovolené hýčkat, mít zajištěnou stravu i různé doplňkové služby, využijte služby hotelů nebo penzionů. Věřte, že dovolená v Českém ráji se vyplatí a na skalní města budete ještě dlouho vzpomínat. Přejeme Vám příjemný pobyt.

Klenot kaňonovitých údolí v Česku

Přírodní rezervace Kokořínský důl představuje jeden z nejvýznamnějších a nejmalebnějších celků Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Kokořínsko - Máchův kraj, nacházející se převážně ve Středočeském kraji. Jde o rozsáhlé kaňonovité údolí, jehož osu tvoří potok Pšovka. Rezervace je vyhledávaná pro svou unikátní geomorfologii s množstvím pískovcových útvarů, hlubokých roklí a zachovalou lidovou architekturou roubených staveb v osadách podél údolí.

Tato rozsáhlá přírodní rezervace byla vyhlášena za chráněnou již v roku 1953. Rozloha území dosahuje 23,65 km². Kaňonovité údolí se táhne v délce přibližně 14 km mezi křižovatkou Ráj a železniční stanicí Lhotka u Mělníka. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 220 až 398 m n. m.. Charakteristickými prvky rezervace jsou pískovcové útvary jako skalní pokličky, voštiny, okna a brány, které vznikly selektivním zvětráváním. Území je cenné i z hlediska botaniky a zoologie díky mokřadům podél potoka Pšovka a teplotní inverzi v hluboce zařezaných údolích. Rezervace zahrnuje i okolní zalesněné plošiny a sousední boční rokle jako Planý důl.

Jak se tam dostanete

Do Kokořínského dolu vede silnice III/25931, která prochází celým údolím, rovnoběžně s potokem Pšovka. Pro dopravu autem je k dispozici několik placených parkovišť, zejména v turisticky exponované části Kokořín - Podhradí, které má však omezenou kapacitu. Pro návštěvníky, kteří upřednostňují veřejnou dopravu, je možné přijet vlakem na železniční stanici Lhotka u Mělníka, odkud údolí začíná. Autobusové spojení je dostupné do okolních obcí nebo přímo do osad Kokořínský Důl a Vojtěchov. Z Mšena je vzdálenost do rezervace přibližně 8 km.

Co můžete v okolí objevovat

Samotným Kokořínským dolem prochází po celé jeho délce červená turistická trasa KČT, známá jako Máchova cesta. Tato historická trasa, kterou putoval i básník Karel Hynek Mácha, spojuje Mělník, Kokořín a Doksy. V údolí se nachází dominantní hrad Kokořín, ke kterému vede z údolí modrá značka. Z Mšena se dá po modré turistické značce dostat k populárním skalním útvarom Kokořínské pokličky (alebo Mšenské pokličky), které jsou součástí rezervace. Dále se dá po zelené značce z Vojtěchova vystoupat ke skalnímu hradu Nedamy. Množství bočních kaňonovitých roklí ústících do Kokořínského dolu láká k odbočení, například směrem do Planého dolu.

Kokořínský důl představuje jednu z nejkrásnějších českých lokalit, kde se snoubí jedinečná pískovcová geomorfologie s cennými mokřadními biotopy a přítomností historických památek.

V převážně rovinaté oblasti Pálavy může i menší pás vápencových skal působit jako pořádný kopec. Jeden takový - Tabulová nebo také Stolová hora, leží severně od Mikulova nedaleko obce Klentnice. Můžete na něj také vystoupat z okolních obcí, jako jsou Perná nebo Bavory. Je součástí národní přírodní rezervace Tabulová, která se táhne od Pavlova až do sousedního Rakouska, kde se těsně před Vídní rozprostře do krajiny. Nejvyšší bod leží v nadmořské výšce 458 m n. m.

Národní přírodní rezervace Tabulová byla vyhlášena v roce 1951, aby bylo možné lépe ochránit vzácné typy stepí, které se v oblasti vyskytují. A najít tu můžete i jednu raritu - hlubinnou žížalu, která dosahuje délky až 50 cm a žije jen na pár místech ve střední Evropě. Pro zachování výskytu těchto žížal na Mikulovsku bylo nutné ukončit obvyklé sečení trávy na hřbetech rezervace a přenechání této činnosti volně se pohybujícímu dobytku. Z dalších živočichů, kteří se tu vyskytují, jmenujme např. sklípkany, motýly, sarančata, ale i jedovatou majku.

Z rostlin jsou tu zastoupeny koniklece a několik druhů šalvějí. Roste tu přes 40 zvláště chráněných druhů rostlin. Během jarním měsíců, kdy se příroda probouzí a národní přírodní rezervace Tabulová ukáže všechny svoje pestré barvy, zaplesají srdce nejen botanikům. Historické nadšence jistě osloví i zřícenina hradu Sirotčí hrádek, který jste mohli vidět v pohádce Sedmero krkavců.

V celé oblasti Tabulové se nachází mnoho vyhlídkových míst, ze kterých můžete pozorovat široké okolí. Váš zrak bude přitahovat nejen vodní nádrž Nové Mlýny, ale i známé Dívčí hrady nebo mikulovský zámek. Tato část Pálavy a vlastně celá Jižní Morava patří k turisticky nejoblíbenějším cílům výletníků z tuzemska i ze zahraničí. A aby taky ne. Máte tu vše, na co si vzpomenete - hrady, zámky i adrenalinové atrakce.

Pálava je také oblíbeným místem pro rybáře a cyklisty. Nekonečná vodní plocha novomlýnských nádrží nabízí nejen krásná zákoutí na dobré úlovky, ale podél břehů se táhne množství cyklostezek, které jsou díky rovinatému terénu nenáročné a mimo hlavní tahy vhodné i pro rodiny s dětmi. A tak tu rybáři, cyklisté i turisté fungují v té správné symbióze.

A pokud máte rádi spíše městskou turistiku, doporučujeme navštívit historický Mikulov. Zrenovované památky, útulné kavárny i množství kvalitních restaurací jen podtrhne Váš zážitek z dovolené na Pálavě. Mikulov nabízí i množství dalších služeb, např. průvodcovských nebo ubytovacích. Pokud tedy budete hledat ubytování blízko národní přírodní rezervace Tabulová, je tato jihomoravská perla tím pravým místem. A nebo se ubytujte v některé z okolních dědinek, které mnohdy nabízejí i ubytování se sklípkem. Protože návštěva Pálavy bez ochutnání místních znamenitých vín by nebyla kompletní. Přejeme Vám příjemný pobyt!

Chráněná krajinná oblast Beskydy (CHKO Beskydy) byla vyhlášena 5. března 1973. Rozlohou 1 160 km² je největší  chráněnnou krajinnou oblastí v ČR. Leží na území Moravskoslezského a Zlínského kraje, v okrese Nový Jičín, okrese Frýdek-Místek a okrese Vsetín. Zahrnuje téměř celou část Moravskoslezských Beskyd, většinu Vsetínských vrchů a Javorníky, ležící na naší straně území, které jsou ohraničeny slovenskou státní hranicí. Dále na Slovensku pak přechází v Chráněnou krajinnou oblast Kysuce.

Více než dvě třetiny území je zalesněno. Lesy jsou tvořeny buky, jedlami i horskými smrky. Zbylé území tvoří louky a pastviny. Důvodem vyhlášením chráněné krajinné oblasti byla především ochrana přírody a snaha o zachování původních pralesních porostů, karpatských živočišných a rostliných druhů i jeskyní, nacházející se na jejím území.

Díky tomu zde stále můžete najít nejvzácnější druhy šelem i chráněných rostliných druhů. CHKO Beskydy jsou jediným místem u nás, kde na jednom území společně žije medvěd, rys i vlk. Z dalších živočichů jmenujme např. vydru, tetřeba hlušce , čápa nebo zmiji. Na rozlehlých horských louká Vaše oko jistě poteší chrpa, vstavač nebo několik druhů lilií a orchidejí.

Výškově se CHKO Beskydy nachází v rozmezí 350 - 1 323 m n. m. Nejnižším bodem je údolí řeky Rožnovská Bečva u města Zubří. Naopak nejvyšším místem je Lysá hora, který je jedním z nejchladnějších míst u nás. V zimním období tu není nouze o sníh a tak je místní lyžařské středisko Lysá hora - jih hojně navštěvováno lyžaři z celé republiky. Ostatně lyžařská střediska v Beskydech jsou rozseta po celém kraji. Některá jsou vhodná pro rodiny s dětmi, jiné zase pro zkušené lyžaře.

Celkově lze říct, že Chráněná krajinná oblast Beskydy je velmi příznivá pro milovníky aktivního odpočinku. Samozřejmostí je tak množství kvalitně značených turististických a cyklistických tras. Vyrazit můžete nejen na již zmíněnou Lysou horu ale i na Smrk nebo na Radhošť. Právě na Radhošti naleznete známou sochu Radegasta - boha slunce, války a vítězství.

Pro Vás, kteří dáváte přednost vodě, máme také dobrou zprávu. Na území CHKO Beskydy se nachází vodní nádrž Karolinka, vodní nádrž Šance nebo přehrada Morávka. Stačí si tedy jen vybrat. Okolo přehrad vedou často turistické trasy, které Vás od vody dovedou k dalším významným atrakcím v Beskydech.

Jednou z nich může být i Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde najdete původní dřevěné městečko, valašskou dědinu i mlýnskou dolinu. Krásy lidové architektury lze spatřit i ve středisku Pustevny na Radhošti.

Pokud jste spíše městský tip a nedovedete si představit dovolenou bez útulné restaurace nebo příjemné kavárny, vyrazte do některých z blízkých měst, které Vám mohou poskytnout i ubytování. Líbit se Vám určitě bude Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm nebo Frenštát pod Radhoštěm. A když Vás Morava omrzí, máte to jen na skok na Slovensko.

Pokud sem plánujete vyrazit na dovolenou, jistě hledáte i vhodné ubytování. Doporučujeme Vám s výběrem moc neotálet. Jelikož se jedná celoročně o jednu z nejnavštěvovanějších moravských lokalit, jsou atraktivní prázdninové termíny rychle vybookované. Tak už na nic nečekejte a rezervujte si svoje ubytování v Chráněné krajinné oblasti Beskydy ještě dnes.

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla vyhlášena v roce 1980 a najdete ji ve východní části České republiky na moravsko-slovenském pomezí. Dochovaly se zde vzácné louky a lesy. Proto oblast získala Evropský diplom pro chráněná území a organizací UNESCO byla zařazena mezi biosférické rezervace. Je studijní plochou světového významu.

CHKO zabírá plochou téměř 750 km2 skoro většinu území Bílých Karpat a část Vizovické vrchoviny, jen malá oblast patří k Dolnomoravskému úvalu. Spadá do území okresů Hodonín, Zlín a Uherské Hradiště. Leží v nadmořské výšce 170 - 970 m n. m. a patří mezi významné chráněné lokality zařazené do projektu Natura 2000, který ochraňuje nejcennější flóru a faunu. V rámci této chráněné krajinné oblasti jsou vyhlášena zvláště chráněná malá území: přírodní rezervace, památky i památné stromy, které mají stáří kolem 400 let. Lesnatost oblasti je 45 %.

Ve střední Evropě se jedná o lokalitu s největší kvantitou orchidejí (až 30 druhů) a nejcennějším lučním biotopem. Na zdejších loukách (z celkového počtu 800 druhů) roste 27 kriticky ohrožených rostlin, 34 silně ohrožených a 32 ohrožených druhů. Nalezeno bylo více než 400 typů mechorostů. Dle odhadů tady žije 20 tisíc druhů živočichů. Z hmyzu, kterého se zde odhaduje cca 16 tisíc druhů, můžete vidět tesaříka alpského, kudlanku nábožnou, sklípkánka černého a vzácné pavouky sekáče. Z ptáků lindušku lesní, strakapoudy či datla černého, z dravců jeřába lesního a včelojeda lesního. Z řad obojživelníků tu žije mlok skvrnitý, ropucha zelená a z plazů zmije stromová nebo ještěrka živorodá. Dalšími místními živočichy jsou různí netopýři a občas sem zavítá ze Slovenska rys ostrovid, medvěd hnědý a vlk obecný.

Po hřebenech Bílých Karpat prochází česko-slovenská hranice. CHKO je tak bilaterální. CHKO Biele Karpaty na Slovensku zaujímá plochu 435 km² a byla založena roku 1979, tedy o rok dříve. V obou oblastech je unikátní příroda, krásná krajina i památky, například lidová architektura. Ta je shromážděna ve skanzenu ve Strážnici a zobrazuje místní folklór. Významné jsou i zdroje minerálních vod, nejznámější v Luhačovicích a okolí.

Neváhejte si vybrat z ubytování v blízkosti Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a užijte si chvíle klidu a krásného prostředí. Nabízíme volbu mezi chalupou, roubenkou, apartmánem, hotelem nebo jinou možností. Při výletech do okolí navštivte třeba Lázně Luhačovice, v zimě případně Ski centrum Bílé Karpaty.

"Za rytíři do srdce Podblanicka"

Chráněná krajinná oblast Blaník (CHKO) je s rozlohou přibližně 40 km² nejmenší CHKO v České republice, ale svým historickým a mytologickým významem patří k nejvýznamnějším. Byla vyhlášena v roce 1981 a rozkládá se v malebné Vlašimské pahorkatině ve Středočeském kraji. Dominantou celé oblasti je bájná hora Velký Blaník (638 m n. m.), opředená pověstí o blanických rytířích v čele se svatým Václavem, kteří v útrobách hory čekají, aby pomohli české zemi v jejích nejtěžších chvílích. Toto posvátné místo, z něhož byl v roce 1868 vylomen jeden ze základních kamenů Národního divadla, je symbolem národní naděje a svébytnosti.

Jak se tam dostanete

Nejlepším výchozím bodem pro návštěvu Blaníku jsou obce Louňovice pod Blaníkem nebo Kondrac. Do Louňovic, které leží na úpatí hory, se lze dostat autobusovou dopravou. Pro motoristy je k dispozici parkoviště nad obcí Louňovice pod Blaníkem, odkud vedou značené turistické trasy. Přímo z parkoviště nad Louňovicemi nebo od Domu přírody Blaníku v Kondraci se můžete vydat na naučnou stezku S rytířem na Blaník. Tato středně náročná trasa, dlouhá přibližně 3,5 až 4 km (jednosměrně, vede po červené značce), vás provede lesy přírodní rezervace Velký Blaník až na samotný vrchol, kde vás přivítá rozhledna ve tvaru husitské hlásky.

Co můžete v okolí objevovat

Přímo na vrcholu Velkého Blaníku se nachází dřevěná rozhledna, která nabízí nádherné kruhové výhledy do Podblanicka, a také pozůstatky keltského hradiště se zbytky mohutných kamenných valů. Jen kousek od hlavního vrcholu leží Malý Blaník (580 m n. m.) se zříceninou romantické kaple sv. Máří Magdalény, jež byla kdysi cílem poutí. Pod oběma vrcholy se nachází takzvaná Rytířská louka. Pokud se zajímáte o geologii, nevynechejte Geologickou expozici hornin Podblanicka u Domu přírody v Kondraci. Navštívit můžete i nedaleký Zámek Vlašim s rozsáhlým přírodně-krajinářským parkem nebo Hrad Český Šternberk nad řekou Sázavou.

Chráněná krajinná oblast Blanský les se rozkládá na ploše 212,35 hektarů a převážná část území spadá do okresu Český Krumlov. Kromě toho však malou částí zasahuje i do okresu České Budějovice a okresu Prachatice. Správu chráněné krajinné oblasti zajišťuje pracoviště, sídlící v Českém Krumlově.

CHKO Blanský les byla vyhlášena 12. prosince 1989. Téměř celá oblast je vedena jako evropsky významná lokalita v rámci soustavy Natura 2000. Až neuvěřitelně zachovaný krajinný celek, ležící v Šumavském podhůří, v sobě skrývá mnoho přírodního i kulturního bohatství.

Chráněná krajinná oblast Blanský les je rozdělena do několika podcelků. Největší část území zabírá Prachatická hornatina. Dalšími jsou Bavorovská vrchovina a Českokrumlovská vrchovina. Samotný masiv Blanského lesa by se dal specifikovat jako plochá hornatina, obklopující kotlinu Kremžského potoka.

Na území CHKO Blanský les se nachází několik významných vrcholů s výškou od 610 do 1 087 m n. m. Nejvyšší a zároveň nejznámější je hora Kleť, na jejíž vrcholu stojí nejvýše položená hvězdárna a nejstarší kamenná rozhledna u nás. Na vrchol hory Kleť se můžete dostat pěšky některou ze značených turistických tras nebo si cestu usnadnit pomocí lanovky z obce Krasetín.

I z hlediska hydrologie je CHKO Blanský les významnou lokalitou. Východní část území vytyčuje svým tokem řeka Vltava. Právě do ní se pod zříceninou hradu Dívčí kámen vlévá již zmíněný Kremžský potok, který zajišťuje odvodňování celého území.

Přes polovinu plochy chráněné krajinné oblasti pokrývají lesy. Jsou tvořeny především bučinami, smrky a borovicemi. Najdete tu i řadu různých bylin např. lýkovec jedovatý, vraní oko nebo mařinku vonnou. Z živočichů tu mají svoje zastoupení zejména hmyz a měkkýši. Z větších druhů jsou to srnci, prasata divoká i jeleni. Potvrzený je i výskyt chráněného ryse ostrovida.

Krásnou přírodou CHKO Blanský les Vás provede několik naučných stezek. Jedna z nich - Stezka národní přírodní rezervace Vyšenské kopce, začíná v českokrumlovské části Vyšný, kde zároveň i končí, případně si ji můžete prodloužit až na vlakové nádraží do Českého Krumlova. Stezka je dlouhá asi 2,5 kilometru.

Druhá naučná stezka vede z Třísova přes zříceninu hradu Dívčí kámen až do Holubova. Vyrazit můžete i na Naučnou stezku Brložskem nebo tříkilometrovou stezku zámecký parkem Červený Dvůr. Chcete-li se dozvědět něco více o historii staveb na hoře Kleť, vyrazte na nejmladší Naučnou stezku kolem Kletě, která byla otevřena v roce 2006 při příležitosti 50. výročí přírodní rezervace.

Ale nejsou to pouze přírodní památky, kterými se CHKO Blanský les může pyšnit. Milovníky historie a jistě potěší mnoho významných staveb. K nejznámějším patří cisterciácký klášter Zlatá Koruna ze 13. století. V obci Holašovice, spadající pod obec Jankov, zas na Vás čeká přehlídka lidové architektury. V skanzenu Holašovice - Jankov se přenesete do dob dávno minulých a uvidíte, jak žili naši předkové.

A nebo navštivte další zajímavá města, která leží v blízkosti. Český Krumlov ani České Budějovice Vám pravděpodobně představovat ani nemusíme. Obě města v sobě skrývají nejen mnoho vzácných staveb, ale i příjemných kaváren, restaurací a obchodů, které k výletům do města neodmyslitelně patří.

Když si najdete ubytování v CHKO Blanský les, můžete strávit na Českobudějovicku velmi krásný čas. Podívejte se na nabídku útulných chat, špičkových penzionů nebo velmi oblíbených apartmánů a sami zjistíte, že je tato lokalita připravená na svoje návštěvníky ve všech směrech.

Divoký ostrov uprostřed Čech a přírodní pokladnice

Chráněná krajinná oblast Brdy byla vyhlášena k 1. lednu 2016 a stala se tak 26. chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Rozkládá se na území Středočeského a Plzeňského kraje, přičemž zahrnuje zejména území zrušeného vojenského újezdu Brdy a části bývalých přírodních parků v Jižních Brdech. S rozlohou 345 km² představuje největší souvislý lesní komplex v českém vnitrozemí, který je ceněn jako významná pramenná oblast a zásobárna kvalitní pitné vody. Předmětem ochrany je unikátní přírodní bohatství s rozsáhlými lesními porosty, rašeliništi, mokřady, vřesovišti a vzácnými geologickými a geomorfologickými lokalitami. Díky dlouholeté izolaci vojenského prostoru se zde zachovalo mnoho cenných ekosystémů, včetně bezlesí s vřesovišti na bývalých dopadových plochách. Nejvyšším bodem CHKO je vrch Tok s nadmořskou výškou 865 metrů.

Jak se tam dostanete

Většina území CHKO Brdy je dnes přístupná pro veřejnost po vyznačených turistických a cyklistických trasách, ačkoli některé bývalé dopadové plochy zůstávají trvale nepřístupné kvůli pyrotechnické kontaminaci. Hlavními vstupními body jsou města a obce jako Jince, Strašice, Spálené Poříčí nebo Rožmitál pod Třemšínem, kam se dostanete autobusem nebo autem. Auto lze zaparkovat na záchytných parkovištích na okraji CHKO, například u obce Láz nebo v Malé Vísce. Při putování po Brdech se doporučuje pohybovat se pouze po vyznačených cestách. Správa CHKO Brdy sídlí v Jincích a pro návštěvníky je k dispozici také Dům přírody Brd u Strašic.

Co můžete v okolí objevovat

CHKO Brdy nabízí množství přírodních a historických lákadel. K nejvyhledávanějším cílům patří romantické Padrťské rybníky (Hořejší a Dolejší), které jsou součástí I. zóny CHKO a vede kolem nich naučná stezka. Navštívit můžete i lovecký zámeček Tři Trubky v Třítubeckém údolí nebo zříceninu hradu Valdek. Mezi přírodní památky v Jižních Brdech patří například Hřebenec nebo Míšovské buky. Za výhledy se vyplatí vystoupat na skalní útvar Jindřichova skála nedaleko Malé Vísky, odkud uvidíte na hrad Valdek, anebo na vyhlídku Kazatelna pod vrcholem Třemošné. V okolí Plešivce naleznete Plešivecký viklan.

Chráněná krajinná oblast Broumovsko se nachází v Broumovském výběžku ve východních Čechách, na hranici s Polskem. Oblast je ohraničená Javořími horami, Stolovými horami a Jestřebími horami. Je to malebná krajina oplývající divokou přírodou, proslulá nejen rozsáhlými skalními městy, ale také unikátní lidovou a církevní architekturou. Díky staletému osídlení a hospodaření se Broumovsko vyformovalo v jedinečnou krajinu. Lesy doplňují zemědělské pozemky, k tomu se přidávají menší sídla a všechno to protkává síť potoků. Na CHKO dohlížejí tři stolové hory – Bor, Ostaš a Hejšovina.

CHKO Broumovsko byla zřízena vyhláškou Ministerstva životního prostředí v roce 1991. Pod ochranu se dostala plocha 410 km². Cílem je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jakož i jejího vzhledu a typických znaků, v neposlední řadě i vytvoření a rozvíjení optimálního systému využívání krajiny a přírodních zdrojů. Území se rozčleňuje na čtyři zóny ochrany přírody.

Klenoty CHKO jsou dvě národní přírodní rezervace. Adršpašsko-teplické skály (rozloha 17 km²) se řadí mezi největší skalní města ve střední Evropě. Společně s Broumovskými stěnami jsou výjimečné nejen svým pískovcovým reliéfem, ale i klimatickými podmínkami, které dovolují existenci jedinečné flóry a fauny. Důkazem ekologického významu vybraných maloplošných území je i zvláštní stupeň ochrany a zařazení do soustavy Natura 2000. Vyhlášená je zde i ptačí oblast. Do CHKO Broumovsko spadá také národní přírodní památka Polické stěny, přírodní rezervace Ostaš, Křížová cesta a Farní stráň, jakož i přírodní památky Borek, Šafránová stráň, Kočičí skály, Pískovcové sloupky a Mořská transgrese. Mezi nejkrásnější přírodní zajímavosti se řadí i Adršpašské jezírko a Pískovna Adršpach. Nevynechejte ani Sloní náměstí či návštěvu jeskyně Kovárna a Mariánské jeskyně.

Mezi největší města Broumovského výběžku patří Broumov, Police nad Metují a Teplice nad Metují. V Broumově se nachází známy benediktinský klášter, ale také třeba Muzeum piva. Police nad Metují se může pochlubit dvěma jedinečnými muzei – Muzeem stavebnice Merkur a Muzeem papírových modelů. V blízkosti města Teplice nad Metují najdete hned dva skalní hrady – Střmen a Skály. Pod Správu CHKO Broumovsko spadá i nedaleká národní přírodní památka Babiččino údolí. To připomíná Boženu Němcovou a její Babičku. Najdete zde zámek Ratibořice i Barunčinu školu, Viktorčin splav, mlýn i sousoší babičky s vnoučaty.

Že byste to všechno chtěli vidět? Tak na to budete potřebovat víc než jeden den. Tím pádem potřebujete i ubytování v CHKO Broumovsko, to byste měli najít hravě, jelikož tato oblast je na turisty připravena. Nejlíp si přírodní atmosféru vychutnáte, ubytujete-li se v chatách a chalupách, v těch budete mít i dostatek soukromí. Ještě útulněji na Vás budou působit roubenky. Pokud potřebujete během pobytu i poradit nejlepší turistické cíle nebo nejhezčí stezky, zarezervujte si rodinný penzion nebo ubytování v soukromí, kde jsou majitelé vždy ochotní pomoci. V případě, že se neobjedete bez rozsáhlých služeb, zavítejte do měst, kde na Vás čekají hotely a apartmány. Najít ubytování bude skutečně snadné, mnohem náročnější bude stihnout projít všechny krásy CHKO Broumovsko v omezeném čase. Vyberte si dostatečně dlouhý termín a podívejte se na nabídku ubytování ještě dnes!

Chráněnou krajinnou oblast České středohoří najdete na severu Čech, rozprostírá se na obou březích dolního toku řeky Labe. Má rozlohu 1 063 km², díky čemu je rozlohově druhou největší CHKO v republice.

České středohoří je charakteristické dynamickým reliéfem, který tvoří zvlněné pásmo kuželů a kup sopečných vyvřelin. Ty vznikali v důsledku vulkanické činnosti v třetihorách. Na vrcholu mnohých z nich stojí ruina panského sídla ze středověku. I člověk v této lokalitě přispěl k změnám reliéfu a to těžbou. Lomy ohrožují některé vrchy, zejména v okolí obce Libochovany (Kubačka, Deblík, Trabice), několik vrchů již zcela zaniklo (Vršetín, Stříbrník).

V rámci CHKO jsou k nalezení i území a přírodní zajímavosti, které se těší dodatečné ochraně. Častokrát je to proto, že mají dobře zachované ekosystémy, zejména s lesní, skalní a stepní vegetací anebo jsou to významné geologické objekty. Mezi národní přírodní rezervace se řadí Milešovka (s výškou 837 m n. m. zároveň nejvyšší vrch Českého středohoří), Lovoš, Oblík a Raná. K národním přírodním památkám v Českém středohoří patří Bílé stráně, Březinské tisy, Borečský vrch či Kamenná slunce. Naleznete zde i přírodní rezervace (Březina, Kalvárie, Holý vrch, Kamenná hůra) a přírodní památky (Plešivec, Radobýl, Lužické šípáky, Tobiášův vrch, Třtěnské stráně). A navíc na tomto území roste přes 120 památných stromů.

České středohoří je oblastí bohatou na faunu a flóru, patří k nejpestřejším v České republice. Nejčastěji se zde vyskytují teplomilná stepní společenstva a také společenstva sutí. V nich se vyskytuje několik desítek kriticky nebo silně ohrožených druhů (ze zvířat například rak kamenáč, vydra, losos nebo saranče Stenobothrus eurasius bohemicus a z rostlin kavyl olysalý, koniklec otevřený, zvonovec liliolistý a střevíčník pantoflíček).

Vhodné přírodní podmínky ale nepřáli jen fauně a flóře, v Českém středohoří začalo velmi brzy i osídlování a kultivování člověkem. V 19. století došlo k rozvoji ovocnářství, to dosáhlo velmi vysoké úrovně, a díky tomu se dnes Českému středohoří říká i zahrada Čech. Řeka Labe, která je důležitým vodním zdrojem tohoto území, vstupuje do Českého Středohoří přes kaňonovité údolí, kterému se od dávna říká Porta Bohemica.

Tak jak je tomu u většiny chráněných krajinných oblastí, i zde najdete několik jeskyň, mezi ty neznámější patří Ledová jeskyně Naděje či Jeskyně víl. Chcete-li se kromě přírody věnovat i historii, navštivte zámky Benešov nad Ploučnicí, Skalka, Velké Březno, Ploskovice či Děčín. Turisté vyhledávají i zříceniny a pozůstatky hradů Kamýk, Střekov, Oltařík, Košťálov či Kamenický hrad. Pokud se chcete na tuto lokalitu podívat zhora, bude pro Vás dobrou zprávou, že zde najdete hned několik rozhleden - Kohout, Varhošť, Strážný vrch, Radejčín, Velký Chlum, Sokolí vrch, U Zámečku Lovosice.

V Českém středohoří můžete navštívit hned několik zajímavých měst. Děčín se může kromě zámku pochlubit i zoologickou zahradou, známou Pastýřskou stěnou či Růžovou zahradou. Město Litoměřice nabízí hrad i katedrálu sv. Štěpána. Pokud zajdete do Ústí nad Labem, můžete obdivovat zámek Krásné Březno, hrad Střekov i známou rozhlednu Větruše či zoologickou zahradu.

Českým středohořím vede dálnice, hned několik železnic a samozřejmě silnice. Proto se sem jednoduše dostanete. A snadné je sehnat i ubytování v CHKO České středohoří. Pokud vyžadujete dostupné služby, hledejte ve městech, dobrou volbou budou penziony či apartmány, například v Děčíně, Ústí nad Labem nebo Litoměřicích. Je-li pro Vás důležitější klid a soukromí, zaměřte svou pozornost na chaty a chalupy v menších obcích. Ať se ubytujete jakkoliv, jisté je, že Chráněná krajinná oblast České Středohoří bude pro Vás zajímavým zážitkem a jistě se sem budete vracet.

Chráněnou krajinnou oblast Český kras najdete jihozápadně od Prahy, v Středočeském kraji. Toto vápencové území s rozlohou 130 km² bylo za chráněnou krajinnou oblast vyhlášené v roce 1972. Lokalita je jedinečná nejen z hlediska krajiny, fauny a flóry, ale také i pro svou geologickou minulost a historii.

Jméno Český kras dal tomuto území slavný badatel Jaroslav Petrbok, důvodem pro toto pojmenování byla geologická stavba a krasový charakter krajiny. Pro geology je tato lokalita významná z hlediska studia historie planety, na Klonku u Suchomast se nachází světové rozhraní mezi útvary starších prvohor, silurem a devonem.

Krasové oblasti se vyznačují výskytem jeskyň a není tomu jinak ani v Českém krase, kde je jich přes 700. Většina z nich je neveliká, jen deset z nich má délku víc než 300 metrů. Uchovávají poznatky o pravěké fauně čtvrtohor a také stopy lidského osídlení. Prvohorní vápence, břidlice a vulkanity jako skalní podloží představují ideální prostředí pro vzácné rostliny a živočichy. V Českém krase například najdete největší českou lokalitu včelníku rakouského, který je kriticky ohrožený. Díky přírodnímu prostředí se zde vyskytují některé druhy plazů a obojživelníků, například užovka podplamatá a hladká či ještěrka zelená a mlok skvrnitý. Pestré jsou i druhy hmyzu na tomto území, jen motýlů je zde k nalezení 1 390 druhů.

V této lokalitě se vyskytují významné lokality s bohatými nálezy fosílií. V tomto ohledu Český kras proslavil v 19. století francouzský geológ a paleontológ Joachim Barrande, který popisoval mnoho nalezišť. K těm nejznámějším lokalitám se řadí Koněprusy, Loděnice, Budňanská skála v Karlštejně nebo Lochkov. Některé zkameněliny si prohlédnete ve Skryjích, kde najdete i geologův památník.

Ze stovek jeskyň v Českém krase jsou nejrozsáhlejší Koněpruské jeskyně. Ty jsou zároveň nejdelším jeskynním systémem v Čechách, jaký byl doposud objevený. Jeskyně jsou veřejnosti přístupné již od roku 1959 a v současnosti mohou návštěvníci obdivovat krápníkovou výzdobu ve dvou patrech. Nejstarší krápníkové útvary připomínají růžičkovou kapustu a jsou zcela unikátní. V jeskyni byly nalezeny kosterní pozůstatky zvířat, staré až 1,5 milionu let. Pro všechny návštěvníky dobrodružné povahy jsou určeny prohlídky při světle baterky, vždy v poslední pondělí v měsíci, během kterých poznáte Koněpruské jeskyně tak, jak je jeskyňáři objevili.

Přírodu můžete objevovat a obdivovat i díky naučným stezkám Zlatý kůň, Vodácká naučná stezka Berounka, Svatojánský okruh či Naučná stezka Karlštejn. Pro dechberoucí fotografie se doporučuje zajít k Lomu Velká Amerika. Český kras ale není jen o přírodě a krasových jevech. K turisticky nejoblíbenějším místům patří středověký královský hrad Karlštejn se třemi prohlídkovými okruhy. V obci Karlštejn se nachádzí i Muzeum voskových figurín, kde poznáte osobnosti české historie. Turisté často navštěvují i poutní kostel Svatý Jan pod Skalou.

Najděte si příjemné ubytování u Chráněné krajinné oblasti Český kras, abyste na poznávací výlet mohli vyrazit ráno co nejdřív. Zkuste se podívat po apartmánech v Srbsku či penzionech v Mníšku pod Brdy. Velmi dobré možnosti má i okresní město Beroun, kde najdete penziony a apartmány i levnější ubytování v soukromí či ubytovnu. K Českému krasu se dopravíte i Pražskou integrovanou dopravou, takže Vám nic nebrání zarezervovat si ubytování v centru Prahy a do Českého krasu si pohodlně dojet na výlet autobusem či vlakem.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Český les byla vyhlášena v roce 2005 a s rozlohou 466 km² se rozkládá podél česko-německé hranice v Plzeňském kraji, od Chebu až po Českou Kubici. Jedná se o druhou nejmladší CHKO v České republice. Charakteristická je vysokou lesnatostí (téměř 80 % rozlohy), která je doplněna mozaikou pastvin, luk, mokřadů a zarůstajících lad. Krajina si uchovává divoký a odlehlý ráz díky historickému vysídlení pohraničí po druhé světové válce. Nejvyšším vrcholem celého pohoří a území CHKO je Čerchov (1042 m n. m.). Území chrání zbytky cenných bučin, vzácná rašeliniště s borovicí blatkou a květnaté louky, které jsou domovem ohrožených druhů jako vydra říční a rys ostrovid.

Jak se tam dostanete

Vstupními branami do oblasti jsou města jako Tachov, Přimda, Poběžovice a Klenčí pod Čerchovem. CHKO je protínána dálnicí D5, která ji rozděluje na dvě části. Turistická a cyklistická infrastruktura je dobře rozvinutá, přičemž nejvyšší partie masivu Čerchova jsou dostupné z Klenčí pod Čerchovem. V zimním období jsou v celé oblasti výborné podmínky pro běžecké lyžování. Centrální správa CHKO sídlí v Přimdě.

Co můžete v okolí objevovat

Mezi nejcennější části patří Národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy, která chrání zbytky přírodě blízkých ekosystémů horských bučin. Milovníci historie by měli navštívit zříceninu hradu Přimda, jednoho z nejstarších kamenných hradů v Čechách, odkud je vynikající rozhled. Zajímavostí jsou také pozůstatky zaniklých sudetoněmeckých obcí a sklářského průmyslu, například ve zrekonstruované obci Lučina (Grafenried).

V roce 1969 byla v oblasti pohoří Hrubý Jeseník vyhlášena jedna z nejznámějších chráněných krajinných oblastí - Jeseníky. Díky svojí rozloze 744 km² patří k největších chráněným oblastem v naší republice. Rozkládá se na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Částečně zasahuje do několika okresů - okres Jeseník, okres Šumperk a okres Bruntál. Správa této chráněné krajinné oblasti se nachází ve městě Jeseník.

Pokud byste chtěli vymezit hranice Chráněné krajinné oblasti Jeseník, začali byste v severní části okresním městem Jeseník. Směrem na východ byste pokračovali do Vrbna pod Pradědem a Bruntálu. Na jihu pak narazíte na Rýmařov a západní část uzavírají Velké Losiny a Loučná nad Desnou. Na území CHKO Jeseník se nachází několik významných přírodních rezervací např. Rejvíz nebo rašeliniště Skřítek. Správa CHKO Jeseník se snaží především o zachování rázu krajiny s vysokým výskytem lesů a historickou strukturou osídlení.

Živočišnou říši tu zastupují především ptáci - sokol stěhovavý, kos horský, tetřívek nebo linduška horská. Narazit můžete na jeleny, srnky, čápa černého a vzácností je i rys ostrovid. Uměle vysazeni zde byli i kamzíci. V čistých horských potůčcích žijí pstruzi potoční nebo mihule říční. A všem se tu žije opravdu náramně. Za přítomnosti rozmatitých rostlin jestřábníků, zvonků nebo hvězdic se tu tvoří dokonalá symbióza.

Chráněná krajinná oblast Jeseníky je přímo ideální pro pěší turistiku. Projít si můžete až 7 naučných stezek nebo desítky kilometrů kvalitně značených tras. Samozřejmě se myslelo i na cyklisty, kteří rádi využívají místní cyklotrasy. V zimním obdobím jsou velmi oblíbená lyžařská střediska v Jeseníkách, která nabízejí kvalitní sjezdovky pro začínající lyžaře i zkušené závodníky. A na své si tu příjdou i běžkaři, kteří mohou vyrazit například na hřebenovou túru z Červenohorského sedla na Šerák.

Nejvyšší horou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a zároveň celé Moravy je Praděd, který tvoří základ její nejrozlehlejší přírodní rezervace. Tyčí se do výšky 1491 m n. m. a najdete ji mezi Bělou pod Pradědem, Karlovou Studánkou a Loučnou  nad Desnou. Pokud se na vrchol vydáte z Karlovy Studánky, může Vám kousek cesty ušetřit autobus, který jezdí z parkoviště Hvězda na Ovčárnu a dále už musíte po svých. Na vrcholu Pradědu se nachází rozhledna. Z proskleného patra se Vám naskytne nádherný výhled na celé Jesenicko.

Podobným pohledem se můžete kochat i z vodní nádrže Dlouhé stráně, která je třetí největší přečerpávací vodní elektrárnou na světě. Tvoří ji dvě nádrže - horní a dolní a dostala se dokonce i na seznam sedmi divů České republiky. Její výstavba byla dokončena v roce 1996 a za poměrně krátký čas se z ní stala přední atrakce Olomouckého kraje. I tady si můžete ušetřit svoje nohy. Pár kilometrů pod horní nádrž Vás celoročně vyveze lanovka, která v zimě přepravuje lyžaře v lyžařském středisku Kouty.

Odpočinout a zrelaxovat následně můžete v Lázních Karlova Studánka. O Vaše pohodlí se tady postarají zkušení lázenští specialisté, minerální voda a oxid uhličitý, získávaný z přírodního zdroje z hloubky 127 m. Alternativou jsou i Termály Velké Losiny nebo Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník. A pro ty z Vás, kteří dáváte přednost historii, nabízí CHKO Jeseníky například zříceninu hradu Rabštejn, zámek Velké Losiny nebo zámek Bruntál.

Je toho opravdu hodně, co oblast Chráněné krajinné oblasti Jeseníky nabízí. Když budete dobře plánovat, můžete stihnout spoustu různých aktivit za poměrně krátký čas. Budete potom bohatí o nové zážitky a zároveň pozitivně naladění na další náročné dny. S vyhledávním vhodného místa pro Vaši rodinu nebo přátele Vám rádi pomůžeme. Jen se koukněte na naši nabídku ubytování v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a můžete vyrazit.

V roce 1967 byla vyhlášena jedna z nejkrásnějších chráněných krajinných oblastí u nás - Jizerské hory. Rozkládá se na ploše 368 km² v nadmořské výšce mezi 325 až 1 124 m n. m. Leží na území tří okresů - okres Liberec, okres Semily a okres Jablonec nad Nisou. Jedná se o nejvýznamnější část z oblasti Jizerské hory a ve své východní části přechází v Krkonošský národní park.

V severovýchodní části je CHKO Jizerské hory ohraničená polskou státní hranicí. Naopak na jihu najdete významná severočeská města např. Liberec, který je sídlem správy této oblasti a zároveň i krajským městem. Liberec je oblíbený mezi rodinami s dětmi, protože tady máte zkrátka zábavu na celý den. Začít můžete třeba prohlídkou ZOO Liberec, která je nejstarší v České republice a pokračovat do Dinoparku Liberec, který se nachází na 3 patrách místního nákupního centra.

A nebo vyrazte na pořádný výšlap. Nad Libercem se tyčí hora Ještěd a na ní známý televizní vysílač s rozhlednou. A pokud by to pro Vás bylo přece jen náročné, usnadněte si cestu lanovkou, která v zimě přepravuje lyžaře ve Skiareálu Ještěd a v létě je využívána především turisty. Krásný den potom můžete završit v Centru Babylon, kde najdete aquapark, lunapark i IQpark.

Nedaleko Liberce, směrem na východ, se nachází Jablonec nad Nisou. Kdo by neznal typickou jabloneckou bižuterii nebo výrobky ze skla? Prohlédnout si je můžete v místním Muzeu skla a bižuterie. A nebo navštivte další muzeum - Muzeum hraček Jablonec nad Nisou, které určitě potěší nejen Vaše děti.

Během letního období patří k nejrozšířenějším aktivitám v CHKO Jizerské hory bezesporu turistika. Spoustu turistů zdolává nejvyšší horu oblasti, kterou je Smrk (1 124 m n. m.), případně i vrchol Bukovec (1 005 m n. m.), který je nejvyšší čedičovou kupou ve střední Evropě. Poznávat Jizerské hory můžete však i nenáročnými procházkami například okolo vodní nádrže Josefův důl, vodní nádrže Bedřichov nebo vodní nádrže Souš.

Na svých toulkách budete pozorovat zajímavou faunu a floru, typickou právě pro horské prostředí Jizerských hor. Narazíte tak např. na rozlehlá rašeliniště i nekonečné louky s prstenci májovými nebo vemeníkem zeleným. Společnost Vám budou dělat střevlíci, ale i mlok skvrnitý, ohrožený čáp černý nebo několik druhů vzácných netopýrů, kteří zimují ve starých důlních štolách u Nového Města pod Smrkem.

V zimním období sem turisté a aktivní sportovci míří především do místních lyžařských středisek. Největším z nich je Ski areál Tanvaldský Špičák, leží v blízkosti města Albrechtice v Jizerských horách. Ale najdete zde i menší rodinná střediska, která jsou vhodné pro výuku mladých lyžařů nebo dospělých, kteří chtějí vytříbit svoji techniku. Většina lyžařských areálů disponuje půjčovnou potřebného vybavení, skiservisem i zkušenými instruktory.

Chráněnou krajinnou oblast Jizerské hory protíná také známá Jizerská magistrála, takže na svoje si tady příjdou i příznivci běžeckého lyžování. Každý rok na ní probíhá známý lyžařský závod - Jizerská 50. Celková délka je před 180 kilometrů a nastoupit na trasu můžete např. v Bedřichově.

A je toho mnohem a mnohem více, co můžete v CHKO Jizerské hory podnikat. Místo je určitě výborným tipem na teambuilding nebo na aktivní dovolenou. A pokud chcete přijet jen za účelem relaxu, můžete si najít nějaký wellness hotel, kde se o Vás dokonale postarají. Nabídka ubytování v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory je opravdu široká. Určitě si vyberete to, které Vám bude nejvíce vyhovovat.

Znáte Polomené hory? Říká Vám něco pojem Dubské Švýcarsko nebo Dubské skály? Za těmito původním názvy se skrývá dnešní Chráněná krajinná oblast Kokořínsko, která byla vyhlášena 1. září 2014 a zároveň se rozšířila i o další oblast - Máchův kraj, který najdete v okolí Máchova jezera. Celá chráněná oblast má rozlohu 410 km².  Náleží do ní regiony Mělnicko, Českolipsko i Mladoboleslavsko.

Jedná se však o dvě samostatné oblasti, které na sebe úplně nenavazují. Oddělené jsou územím mezi městy Duba a Doksy. Na okrajích oblasti Kokořínsko leží Mšeno, Mělník a Liběchov, naopak oblast Máchův kraj je vymezena městy Ralsko nebo Mimoň. Území CHKO Kokořínsko - Máchův kraj je tvořeno kaňony, které se v severní části mění v pahorkatinu. Najdete zde typická pískovcová města s různými tvary od skalních převisů, přes okénka až po menší jeskyně. Oblast začala vznikat koncem třetihor díky rozlomení reliféru a následnému proniknutí magmatu na zemský povrch.

Hlavním důvodem vyhlašování chráněných krajinných oblastí bývá zejména ochrana a uchování původního přírodního prostředí, živočichů, rostlin a důležitých přírodních zdrojů. Ne jinak je tomu i u CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, která je důležitým sídlem mnoha vzácných druhů rostlin např. lyšejníky, všesy i květnaté bučiny a zvířat, kterými jsou ropuchy, čolci, střevlíci nebo různí ptáci. Patří sem i celá řada historických a kulturních památek, lidové architektury a jiných významných lokalit.

Oblast je oblíbená a hojně navštěvová i díky snadné dostupnosti z našeho hlavního města. Vyrazit autem z Prahy na Kokořínsko Vám zabere necelou hodinku. Můžete si tu odpočinout od všech městských starostí a načerpat nové síly do dalších pracovních dní. Při procházce Chráněnou krajinnou oblastí Kokořínsko - Máchův kraj se Vám bude tajit dech nad krásami, které tu příroda vytvořila. A když budete mít štěstí, narazíte na Sněhurku a sedm trpaslíků, Kance nebo Obří hlavu, jejichž "repliky" jsou tu v podobě pískovcových útvarů vytvořeny. Neméně zajímavé jsou i Mšenské pokličky, které jsou typickým symbolem CHKO Kokořínsko - Máchův kraj.

Turisty, zvlášte ty, kteří milují historii, sem však láká hlavně hrad Kokořín. Národní kulturní památka ze 14. století, která byla v roce 1426 dobyta a poničena husitskými vojsky, pomysleně z výšky hlídá celou oblast. Z její typické válcovice věže, vysoké 38 metrů, je nádherný rozhled do celé oblasti. Můžete dohlédnou i na nedalekou zříceninu hradu Harasov i na přírodní koupaliště Harasov, který je oblíbeným místem pro relax zejména v letním období. Velmi známý je i hrad Houska, ke kterému se váže množství různých legend.

Z chráněné krajinné oblasti Máchův kraj je samozřejmě nejznámější "Macháč". Tak někteří označují jednu z nejoblíbenějších letních destinací v Severních Čechách. Máchovo jezero a celou oblast Máchův kraj proslavil básník Karel Hynek Mácha díky své básni Máj. Ale tato nádherná krajina neinspirovala pouze Máchu. Například i spisovatel Jaroslav Němeček právě sem umístil děj mnoha příběhů slavného komixu Čtyřlístek. I díky tomu je v Doksech Muzeum Čtyřlístku, které potěší hlavně Vaše ratolesti.

To koukáte, co vše je v této oblasti k vidění, že? Najděte si vhodné ubytování v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj a vyrazte za novým dobrodružstvím i vy. Určitě nebudete litovat!

Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko byla vyhlášena v roce 1978 a najdete ji 30 kilometrů od Prahy. Rozkládá se na území o velikosti 628 km² na západě Středočeského kraje. Z východní čási je ohraničena městem Beroun, ze západu pak Rakovníkem. Oblast je někdy také nazývaná jako kraj Oty Pavla, jelikož tento spisovatel právě sem umístil svoje neznámější díla jako je například Smrt krásných srnců.

Ještě rok před oficiálním vyhlášením chráněné krajinné oblasti se CHKO Křivoklátsko stalo významnou biosférickou rezervací UNESCO. Zároveň se díky svojí ptačí oblasti pyšní i členstvím v soustavě Natura 2000. Do budocna je plánovaný přechod z chráněné krajinné oblasti na nejvyšší stupeň ochrany - národní park.

O odvodnění většiny uzemí CHKO Křivoklátsko se stará řeka Berounka, která protéká jejím středem a na své cestě vytváří v krajině hluboké kaňony. V západní oblasti můžete najít Skryjská jezírka, které spolu s vodopádem vytváří malebný Zbirožský potok. Žijí tu vydry, raci nebo ledňáčci. Z blízké obce Skryje sem vede naučná stezka, která měří asi 3 kilometry. Zároveň se dozvíte i to, že je obec významným paleontologickým nalezištěm, proslavená díky francouzskému badateli Joachimovi Barrandeovi.

Turisty, kteří přijízdějí do této oblasti, však láká především výstup na nejvyšší vrchol CHKO Křivoklátsko, kterým je Těchovín. Hora se tyčí do výšky 616 m n. m. a zejména v zimním období, kdy prořídnou lesy, je z ní nádherný výhled na celé Rakovnicko i Krušné a Doupovské hory. Poblíž vrcholu se také nachází významná národní přírodní rezervace Kohoutov, proslulá zejména vzácnými květnatými bučinami. Svoje útočiště tu mají srnci, divoká prasata, mufloni i vzácný čáp černý.

A pokud Vás jen samotná příroda až tak nebaví a jste spíše na historii, i pro Vás má CHKO Křivoklátsko mnoho zajímavých cílů. Pravděpodobně nejznámější historickou památkou je hrad Křivoklát, který se řadí mezi nejstarší hrady Středočeského kraje a je uveden na seznamu národních historických památek ČR. A to není všechno. Po Křivoklátu můžete navštívit i hrady Žebrák, Točník nebo Krakovec, který je hradem přechodového typu. Z původně gotického hradu byl přestavěn na renesanční zámek. A jestli máte raději právě zámky, nachází se tu i zámek Zbiroh nebo zámek Nižbor s keltskou expozicí. Jeho návštěvu si můžete zpříjemnit i prohlídkou místní sklárny Rückl Crystal.

Oblast Chráněné krajinné oblasti Křivoklátko můžete navštit během celého roku. Nejvíce turistů sem však zavítá převážně v teplejším období. Velkým lákadlem je řeka Berounka, která je významným útočištěm vodáků z celé naší republiky. Podél řeky se nachází mnoho zařízení s občerstvením i půjčovny lodí a jiného vybavení.

Krásná krajina CHKO Křivoklátsko však láká i cyklisty, kteří pravidelně a rádi využívají místní cyklotrasy. Oblíbené jsou zejména Křivoklátské okruhy, které vedou převážně po cestách nižších tříd, na kterých není velký provoz. Můžete tak spojit prohlídku Křivoklátska s aktivním odpočinkem a zajet se podívat i k Klíčavské přehradě, která je významnou zásobárnou pitné vody pro oblast Kladna.

CHKO Křivoklátsko patří bezesporu díky svojí rozmanitosti k oblíbeným cílům nejen aktivních turistů ale těch, kteří si obklopeni nádhernou přírodou užívají nekonečné krasy. Pokud i Vás zlákala tato představa, není nic jednoduššího, než si najít vhodné ubytování v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a vyrazit poznávat nová místa. Určitě se Vám tady zalíbí.

Nekonečné kaňony, soutěsky, skalní věže a masivy, které dohromady tvoří rozsáhlá skalní města. Tak by se dala charakterizovat úchvatná oblast Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Vyhlášena byla dne 27. 7. 1972 na rozloze 32 302 ha. V roce 2000 však došlo k odčlenění její nejsevernější části, která byla samostatně vyhlášená jako Národní park České Švýcarsko. Po této změně se zredukovala rozloha chráněné oblasti na 24 300 ha.

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce zasahuje do dvou okresů - okresu Děčín a okresu Ústí nad Labem. Vymezit bychom ji mohli na jihu od Českého středohoří zhruba od obce Petrovice, ze západu Tiskými stěnami přes Děčín až po Chřibskou ve východní části. Cílem vyhlášení chráněné krajinné oblasti je ochrana pískovcových měst, přirozených lesů i kulturních památek, hlavně pak lidové architektury.

Oproti Národním parku České Švýcarsko je v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce hustší osídlení. To mělo vliv i na menší rozmanitost fauny a flory, které se zde vykytuje. Ze zvířat jsou to lišky, kuny i černá zvěř. Při troše štěstí narazíte i na kamzíky, kteří tu byli vysazeni a v poslední době se tu opět vyskytuje i rys.

V rostlinné říši převládají rozmanité cévnaté rostliny. Zajímavostí jsou i rašeliniště, která však zaujímají pouze malou část, jelikož byla v minulosti poškozena těžkou technikou při těžbě dřeva. Ze stromů tu převládají borovice nebo břízy.

Stáří pískovcových skal se datuje až do období křídy. Množství skalních útvarů v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce může směle konkurovat známým národním parkům v Arizoně nebo Utahu. V USA je však klima výrazně sušší, proto jsou skály obnažené, kdežto v Severních Čechách jsou pokryté lesy.

Kaňon Labe mezi Děčínem a Hřenskem vytváří ojedinělé přírodní útvary. Pokud se budete chtít pokochat tímto výhledem, vydejte se na vyhlídkovou plošinu Belveder na Labské stráni a nebo vystoupejte na nejvyšší vrchol Labských pískovců - Vysoký Sněžník. Z výšky 726 m n. m. budete mít okolí jako na dlani. Tato oblast je protkaná množstvím turistických tras. Velmi zajímavá je například stezka Jetřichovickými skalami i nedalekou obcí Hřensko.

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce se spolu s vedlejším národním parkem těší velkému zájmu turistů. Nejsou to však jen přírodní krásy, které sem návštěvníky táhnou. Milovníci historie sem míří například kvůli zámkům. Zámek Děčín, který je dominantou okresního města nebo zámecký komplex Benešov nad Ploučnicí Vás jistě nenechají na pochybách, že výlet na Děčínsko byla správná volba. U dětí si zcela jistě nasbíráte plusové body, pokud je vezmete do ZOO Děčín a nebo nedaleko vybudovaného Aquaparku Děčín.

I v případě výběru ubytování v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce je nabídka poměrně rozmanitá. Díky velkému zájmu však doporučujeme vyhledat si ubytování s dostatečným časovým předstihem. Mohlo by se totiž stát, že útulné chaty a chalupy, apartmány, hotely nebo penziony už budou všechny zarezervované. Tak neváhejte a začněte plánovat.

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví se rozprostírá v srdci Hané, mezi městy Olomouc a Mohelnice. Je to jedinečná vnitrozemská říční delta, na tomto území se navíc nacházejí cenné biotopy i turistické atraktivity. Komplex lužních lesů a luk, který tuto oblast tvoří, je v Evropě unikátní. Kromě vnitrozemské říční delty spadá do CHKO i krasový vrch Třesín s Mladečskými jeskyněmi a také chlumní listnaté lesy Doubrava. Litovelské Pomoraví zabírá celkově plochu 96 km², její území tvoří úzký pruh okolo ramen řeky Moravy, s šířkou 3 až 8 km. Název oblasti propůjčilo královské město Litovel, které leží uprostřed tohoto výjimečného přírodního systému. Chráněná krajinná oblast byla vyhlášená v roce 1990.

Výjimečnost Litovelského Pomoraví spočívá v několika aspektech. Vyskytují se zde neobyčejně zachovalé a nenarušené lužní lesy, nivní luky a mokřady, které jsou domovem mnoha druhů vzácné flóry i fauny. Hvozdy, které obklopují říční ramena řeky Moravy, měli již od středověku protipovodňovou funkci. Severní část oblasti, která se táhne od Litovle po Mohelnici se pyšní vápencovým vrchem Třesínem a významnými chlumními doubravami. Ty leží na území někdejšího panství Lichtenštejnů, kteří chtěli v okolí zámku Nové Zámky v Mladči vytvořit volný anglický park. Ten zahrnoval i drobné romantické stavby - chrám Přátelství, Obelisk či umělou jeskyni Podkova. Autorem této krajinné kompozice byl Bernard Petri, který navrhoval i úpravy Lednicko-valtického areálu.

Mokřadní část Litovelského Pomoraví je od roku 1993 zařazena do Ramsarského seznamu významných mokřadů. Území CHKO je také chráněno jako ptačí oblast. Na ploše CHKO se nachází několik dalších menších chráněných území, včetně dvou národních přírodních památek – Ramena řeky Moravy a Vrapač, a národních přírodních památek – Třesín, Na Skále a Park v Bílé Lhotě.

Litovelské Pomoraví můžete poznat například i z člunu, pokud se rozhodnete pro vodáckou expedici. Pokud chcete poznat i podzemí, měli byste navštívit Mladečské jeskyně. Za prohlídku stojí i tři důležitá města této oblasti. Litovel se pyšní Svatojánským mostem - třetím nejstarším mostem v Česku. Mohelnice má zajímavou historii z časů čarodějnických procesů. Olomouc je druhou největší památkovou rezervací v Česku a nabídne Vám chrámy a kláštery, muzea, zoologickou zahradu či aquapark, ale snad nejznámější atrakcí je památka UNESCO - Sloup Nejsvětější Trojice.

Pokud plánujete poznat tuto oblast lépe, budete potřebovat ubytování v Litovelském Pomoraví, což by měla být úloha celkem snadná bez ohledu na Váš preferovaný typ ubytování. V menších obcích snadno najdete chaty a chalupy. Ve městech zase čekají moderní apartmány, menší penziony za přívětivé ceny nebo hotely s nabídkou kompletních služeb. V letním období budete mít možnost využít i služby kempů, kde si pronajmete chatičku nebo rozložíte stan. Možná, že když se řekne chráněná krajinná oblast, představíte si jen dlouhé hodiny chůze nekonečnou přírodou. Ale CHKO Litovelské Pomoraví nabízí mnohem víc, počínaje jeskyněmi a konče historickými městy. Přijeďte se sami přesvědčit, vyberte si ubytování ještě dnes!

Chráněná krajinná oblast Lužické hory se rozprostírá v Severních Čechách, na německém pohraničí, mezi městy Liberec, Nový Bor a Česká Kamenice. Chráněné území s rozlohou 270,72 km² zasahuje do okresů Děčín, Liberec a Česká Lípa, v Ústeckém a Libereckém kraji. Pohoří sousedí nejen s Národním parkem České Švýcarsko, ale také s dvěmi CHKO - Labské pískovce a České střehohoří. V Německu navazují na lužickohorskou oblast Žitavské hory, které mají obdobný charakter, prošli téměř stejným přírodním i kulturním vývojem, společně tvoří prakticky jeden celek, rozděluje je jen státní hranice a pojmenováním.

Ještě ve 13. století byla většina území Lužických hor pokryt neprostupnými hlubokými lesy, po staletí člověk ale tuto krajinu formoval a dnes dnes zde najdete pozůstatky malebné lužické architektury. Chráněná krajinná oblast Lužické hory vznikla 19. března 1976, v té době pod ochranu patřilo 265 km² ve třech okresech. První sídlo správy CHKO bylo v Děčíně, od 1. ledna 1979 je to Jablonné v Podještědí.

Na území CHKO Lužické hory se nachází i kolem dvou desítek menších zvláště chráněných území, mezi ně se řadí národní přírodní rezervace Jezevčí vrch a národní přírodní památka Zlatý vrch, přírodní rezervace Vápenka, Studený vrch, Marschnerova louka či Spravedlnost a přírodní památky Louka u Brodských, Noldenteich, Kytlice, Pustý zámek nebo Rašeliniště Mařeničky.

Podloží Lužických hor je tvořeno čedičem a znělcem, kupy z těchto hornin se zde střídají s nejrůžnějšími formami pískovcových skal. Převážnou část CHKO pokrývají lesy, které střídají podhorské louky. V tomto pohoří jsou ale k nalezení i další typické rostlinné druhy, mezi kterými se vyskytují i ty ohrožené. V přírodě potkáte srnčí a jelení zvěř, černou zvěř a muflony. Neoddělitelnou součástí tohoto kraje jsou roubené domy se sedlovými střechami, tedy lužická lidová architektura.

Titulem nejvyššího vrchu Lužických hor se zde pyšní vrchol Luž (793 m n. m.), na kterém najdete restauraci. Dalšími oblíbenými místy jsou Jedlová hora a vrchol Hvozd, na kterých najdete rozhledny s unikátními výhledy. Rozhled do širokého okolí Vám bude odměnou i v případě, že zdoláte vrch Klíč. Jedinečností Lužických hor je Jeskyně u Naděje - jediná česká ledová jeskyně. Zajímavostí je Sirný pramen u Horní Světlé, pojmenován podle žlutých a červených shluků barev v prameništi. U masívu Milštejn si prohlédnete skalní bránu a v blízkosti natrefíte na jeskyně i stromy staré stovky let. Skalnatý vrch Pustý zámek poskytuje pohled na vodorovné čedičové sloupce.

Toto pohoří můžete poznávat i díky velkému množství naučných stezek. Tou nejdůležitější je mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory, začíná ve východní části hor a informační panely najdete na 27 zastaveních. Köglerova naučná stezka je nejstarší v Česku, zaujme Vás možná i Lesnická naučná stezka Sokol, Hornická naučná stezka Údolí Milířky či Naučná stezka Jánské kameny. V zimě zde nechybí trasy pro běžecké lyžování a na své si přijdete i na snowboardu nebo na sjezdových lyžích, o to se postarají ski areály Jedlová, Mezičky, Horní Podluží nebo Polevsko.

Pokud chcete poznat i něco víc než přírodu, vyhledejte zříceniny hradů, z nich nejznámější Milštejn a Kamenice. Chybí-li Vám městský ruch, zajděte do Liberce, tam najdete všechno. Děti si zábavu užijí v zoologické zahradě nebo ve vedecko – zábavném centru iQLANDIA. Ve vodním parku Centrum Babylon si na své přijdou malí i velcí milovníci vody, zábavy aj relaxu. V Liberci se můžete zaměrit i na historii, pokud navštívíte zámek a radnici.

Najít ubytování v Chráněné krajinné oblasti Lužické hory je úkol jednoduchý. Na výběr máte širokou paletu chat a chalup, ale také penziony, apartmány nebo ubytování v soukromí. V obci Kytlice si rezervujte pokoj v penzionu nebo rovnou celou chatu na okraji lesa. Jiřetín pod Jedlovou má v nabídce chalupy, stejně jako Dolní Podluží a Horní Podluží. Pokud vyžadujete dostupnost více služeb, obraťte svou pozornost na město Nový Bor, kde jsou k dispozici penziony i apartmány. Lužické hory jsou jistě místem, které se vyplatí navštívit, ať už jste rodina s dětmi, skupina kamarádů na kolech, nebo pár hledajíci odpočinek od každodenní rutiny.

Morava to není jen víno a tradiční hody, ukrývá mnohem víc, včetně přírodních klenotů. Jedním z nich je Moravský kras, geomorfologický podcelek a krasová oblast v severní oblasti Jihomoravského kraje, severovýchodně od Brna. Tato největší a nejlépe vyvinutá krasová oblast je částí Drahanské vrchoviny a zahrnuje nejširší spektrum krasových jevů v České republice. Najdete zde téměř všechny krasové útvary včetně závrtů, ponorných řek i krasových jezírek, jediné co tady nenajdete je krasové pole.

Nejcennější části Moravského krasu jsou od roku 1956 chráněny jako Chráněná krajinná oblast Moravský kras. V roce 2019 chráněnou krajinnou oblast vyhlásili znova a zároveň ji rozšířili z 91 km² na 96,82 km². Tato lokalita se vyznačuje typickými krasovými plošinami se závrty, hlubokými žleby se soutěskami, nechybí ponory a vývěry řek, propasti a stovky jeskyň. Na seznam mokřadů, které chrání Ramsarská úmluva byl v roce 2005 zapsán i podzemní tok řeky Punkvy. Nejvzácnější lokality chrání i označení přírodní rezervace.

Moravský kras se může pochlubit více než tisícovkou jeskyní, pro veřejnost jsou ale zpřístupněny jen některé z nich. Snad ty nejznámější jsou Punkevní jeskyně, při jejich prohlídce se dostanete až na dno propasti Macocha a podzemní říčku Punkvu splavíte na člunech. Kateřinská jeskyně má v nabídce zajímavé krápníkové útvary. Archeologické naleziště byly objeveny v jeskyni Balcarka a ve Sloupsko-šošůvských jeskyních. Záhadou je opředena jeskyně Býčí skála a nezvyklé využití měla v minulosti jeskyně Výpustek, která sloužila jako podzemní továrna. Do Rudického propadání se dostanete pouze s jeskyňáři v rámci jejich kurzů speleologie.

CHKO je domovem pro mnoho jedinečných živočichů, bylo zde objeveno a popsáno více než 50 nových druhů. Věděli jste, že v České republice žije 27 druhů netopýrů a přitom v Moravském krasu se vyskytuje až 24 z nich? Z rostlin je zde nejzajímavější glaciální relikt kruhatka Matthioliho, která roste na dně Macochy a je to její jediný výskyt v celém Česku.

Moravský kras ale není jen o jeskyních a propastech. Klidně se zde můžete i dozvědět něco o historii, když se projdete Náučnou stezkou Cesta železa. Do historie se ohlédnete i na zámcích Křtiny a Blansko, na Novém hradě u Adamova a kouzlo časů minulých mají i zříceniny, Hrádku u Babic, hradu Blansek nebo Čertova hrádku. Cyklisté jistě ocení Singletrail Moravský kras, který nabízí tři okruhy o celkové délce 28 km.

Tato oblast si jistě zaslouží, abyste ji věnovali alespoň několik dní a proto budete potřebovat kvalitní ubytování v CHKO Moravský kras nebo její blízkosti. Dobré možností objevíte v obci Jedovnice, kde jsou k dispozici například apartmány. Nejlepší výběr je ale v okresním městě Blansko, tam jsou v nabídce penziony i apartmány. Určitě poblíž Moravského krasu najdete i chaty a chalupy, které Vám zajistí naprosté soukromí. Návštěvou této chráněné oblasti budete jistě nadšeni, jelikož nabízí pro každého něco a okolí je rovněž předurčeno k dokonalé dovolené.

Chráněná krajinná oblast Orlické hory byla vyhlášena v roce 1969 z důvodu ochrany přírody a zachování rázu divoké krajiny s citlivým zásahem lidských aspektů. Rozkládá se na ploše 204 km² a zabírá hlavní hřeben Orlických hor. Leží v nadmořské výšce od 406 do 1 115 m n. m.

Nejvyšším bodem CHKO Orlické hory je hora Velká Deštná, jejíž povrch pokrývají převáženě mladé lesní porosty. Kdysi dávno se jí také říkalo Sedmihradská hora. Jedná se o plochý hřbet ve vzdálenosti asi 3 kilometry od obce Deštné v Orlických horách. Dostat nahoru se můžete pěšky, ale i na kole. Na vrcholu Velké Deštné se nachází rozhledna, ze které se Vám naskytnou úchvatné výhledy do širokého okolí.

Územím Chráněné krajinné oblasti Orlické hory protéká řeka Divoká Orlice. Na své cestě vytváří hluboké kaňony, dohasující výšky až 40 metrů. Mezi přírodní rezervací Zemská brána a Trčkov tvoří státní hranici s Polskem. Najdete tu i další toky jako řeka Zdobnice, Bělá nebo Říčka. Oblast je typická řadou pramenišť a podmáčených horských luk. Rašelinište s unikátní faunou a florou naleznete například v přírodní rezervaci Jelení lázeň nebo v oblasti přírodní památky U kunštátské kaple. Některé části CHKO Orlické hory jsou zařazeny i do evropské soustavy Natura 2000.

Na severním okraji chráněné krajinné oblasti leží obec Olešnice v Orlických horách, která je známá především díky místnímu skiareálu. Během zimního období je hojně navštěvována lyžaři, především rodinami s dětmi, kteří využívají široké a přehledné sjezdovky k výuce svých ratolestí. V oblasti Orlických hor je i řada dalších lyžařských středisek, které můžete využít. Například Skicentrum Deštné v Orlických horách, Skicentrum Říčky nebo Ski centrum Zdobnice jsou místa, kde můžete strávit aktivní den na sjezdových lyžích nebo na běžkách.

V jižní části CHKO Jeseníky leží Rokytnice nad Jizerou. Tady čeká na Vaši návštěvu Sýpka - muzeum Orlických hor nebo zajímavá tvrz Hanička, která byla součástí československého opevnění a později přebudována na protiatomový kryt.

O necelých 20 kilometrů západně se nachází město Rychnov nad Kněžnou, které je sídlem Správy chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Toto město je zároveň velmi bohaté i na historické stavby. Navštivte například zámek Rychnov nad Knežnou , které je jedním z vrcholných děl architekta Jana Blažeje Sanitni-Aichela. Zámek spolu s průčelím kostela Nejsvětější trojice tvoří největší barokní celek v Čechách. Naleznete v něm i unikátní obrazárnu nebo sbírku historických zbraní.

V Rychnově nad Knežnou můžete navštívit i Muzeum a galerii Orlických hor, kde se dozvíte spoustu zajímavých informací z této oblasti. A pokud navštívíte Muzeum hraček, určitě budete mít u Vašich dětí plusové body. Toto muzeum se nachází v budově bývalé radnice a neustále se rozšiřuje. Najdete zde i expozici Magdaleny Dobromily Rettigové, která tady žila a zároveň i dokončila svoji známou kuchařku. Muzeum se také může pochlubit i 120 centimetrovou panenkou z roku 1890.

Je nám však jasné že ne všichni turisté mají v oblibě prohlídku měst a historických budov. Oblast však láká návštěvníky především na nekonečné možnosti turistiky a cyklistiky. Dohromady ve v této lokalitě značených přes 340 kilometrů turistických tras. A je tedy opravdu z čeho vybírat. Některé trasy jsou okružní, jiné Vás dovedou pouze jedním směrem na zajímavá místa. Na kole potom můžete jezdit například po horském hřebenu nebo v nižších polohách. Některé části cykostezek jsou vhodné i pro inline bruslaře.

A právě díky rozmanitým možnostem, jak můžete v CHKO Orlické hory strávit svůj čas, je tato oblast celoročně jedním z nejnavštěvovanějších míst celé naší republiky. Ať už sem přijete na rodinnou dovolenou nebo na wellness pobyt, určitě ve Vás hory zanechají spoustu úžasných zážitků. Pokud jsme Vás tedy nalákali, nezbývá, než si najít vhodné ubytování v Chráněné krajinné oblasti Orlické hory a přijet se sami přesvědčit, že dovolená v Orlických horách je opravdu pro každého.

Chráněná krajinná oblast Poodří (CHKO Poodří) se rozkládá v Moravskoslezském kraji na ploše 81,5 m². Lemuje údolní tok řeky Odry od obce Vražné až po jižní část města Ostrava. Chráněnou krajinnou oblastí byla vyhlášena 1. května 1991 a v roce 1993 byla zařazena mezi světově významné mokřady Ramsarské konvence.

V CHKO Poodří se vyskytuje množství ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Nedaleko rybníků se nacházejí porosty rákosu a ostřice, přímo na vodních hladinách zase kotvice plovoucí i vodní masožravá rostlina bublinatka. U slepých vodních ramen můžete pozorovat žebratku bahenní nebo stulíka žlutého. Lesní porosty přestavují asi 10 % z celkového území CHKO Poodří. Najdete v nich habry, duby, lípy i jasany. Z bylin jsou zastoupeny sněženky, sasanky, orseje i mezi kuchaři oblíbený medvědí česnek.

CHKO Poodří se rozkládá v nadmořské výšce od 214 m n. m. v Polanském lese až po nejvyšší bod 294 m n.m., ležící západně od Kunína. Jde o mírnou a teplou oblast. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje mezi 7 - 8,5 °C. I na srážky je oblast celkem bohatá. Nezapomeňte na to, když budete plánovat oblečení na výlet podél toku řeky Odry.

Když dostatečně prozkoumáte přírodní krásy a malebná vodní zákoutí, které Vám řeka Odra nabízí, vyrazte poznat tento region i z hlediska historie. Začít můžete třeba na zámcích. V okolí se jich tu nachází hned několik. Zámek Studénka, zámek Bílovec, zámek Kunín nebo zámek Fulnek - všechny jsou připraveny na to, aby Vám během návštěvy poskytly mnoho zajímavých a obohacujících informací.

A když se Vám zažádá trošku té městské turistiky, vyberte si některé město, které je z oblasti CHKO Poodří v dojezdové vzdálenosti. Ostrava je krajským městem a je tomu přizpůsobena i nabídka služeb. Krásnými a zajímavými městy jsou i Nový Jičín, Fulnek nebo Frýdek-Místek.

V těchto městech je široká i nabídka ubytovacích služeb. Pokud tedy hledáte ubytování v Chráněné krajinné oblasti Poodří, vybírejte to, co máte rádi. Na portále MegaUbytko najdete rodinné chaty a chalupy i komfortní penziony. Levné ubytování Vám zajistí kempy nebo ubytování v soukromí. Nabídkou hotelů jistě potěšíme i náročnější klienty. Tak si jen vyberte to nejlepší pro Vás a začněte plánovat svoji dovolenou v Poodří.

V blízkosti významných lázeňských měst Františkovy Lázně, Mariánské Lázně a Karlovy Vary leží na 606 km² trojúhelníkového území Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Je charakterizována jako hornaté území parovinného typu. Vymezit její hranice lze Tachovskou brázdou a Chebskou a Sokolovskou pánví. Vyhlášena za chráněnou krajinnou oblast byla v roce 1974.

Typické pro CHKO Slavkovský les je rada luk a rašelinišť. Zejména rašeliniště vrchovištího typu, porostlá borovicemi nebo břízami tvoří významnou část oblasti. Spolu s rozlehlými lesními celky utváří významné vodní zdroje, kde vznikají minerální prameny, které využívá většina lázní v Západních Čechách.

Pokud Vás do CHKO Slavkovský les zavála touha po turistice, určitě nebudete litovat. A je jedno, zda jste spíše na přírodní krásy, historii nebo Vás lákají relaxační aktivity. A co je typickým turistickým cílem této oblasti? Určitě Bečov nad Teplou. Místní zámek totiž ukrývá vzácný relikviář svatého Maura, významný zlatnický artefakt z první třetiny 13. století.

Zajímavé jsou i Lázně Kynžvart, nedaleko kterých se nachází i stejnojmenný zámek Kynžvart, který byl původně letním sídlem rakouského kancléře Klemense Václava z Metternichu. Určitě mnoho z Vás již slyšlo nebo dokonce navštívilo Klášter Teplá. Jeho rozhlehlý areál tvoří klášterní kostel Zvěstování Panny Marie, dřívější nemocnice, lékárna, sýpka, různé hospodářské budovy s dvorem a budova konventu a prelatury.

Pokud byste se chtěli dozvědět o okolních krásách něco víc, vydejte se na některou z naučných stezek. Třeba naučná stezka Kladská je nejstarší a zároveň největších přírodních rezervace na Karlovarsku. Na trase 2,3 kilometrů poznáte místí faunu i floru a seznámíte se i s historií osady Kladská. Část stezky je přísupná i pro vozíčkáře. Další naučná stezka s "poetickým" názvem Smraďoch nezůstává svému jménu nic dlužná. Po dřevěném chodníku se dostanete k Zelenému jezírku, z kterého vystupuje na povrch oxid uhličitý, takže jezírko neustále bublá. V jeho blízkém okolí můžete cítit i pach po zkažených vejcích.

O odvodňování lokality CHKO Slavkovský les se stará především řeka Teplá, která pramení v mokřadech u obce Zádub-Závištín. Ta se následně u Karlových Varů vlévá do řeky Ohře. Tvoří hluboké kaňony a postupně nabírá na svém objemu díky přítokům z několika potoků napr. Bečovského nebo Lomnického. Kvůli regulaci toku byla jako ochrana před povodněmi vybudována na řece přehradní nádrž Březová, nacházející se v blízkosti stejnojmenné obce.

V Chráněné krajinné oblasti se to jen hemží vzácnými druhy rostlin i zvířat. Díky rozmanitosti půdy tu můžete najít lilie, vřesovce i kapradiny. Místní vegetace je také příznivá pro výskyt řady vzácných druhů ptáků, jakými jsou např. čáp, jestřáb nebo dudek. Vidět však můžete i tetřívka, výra nebo několik druhů netopýrů. Zastoupeni jsou i chráněné druhy motýlů a sysel obecný.

Musí Vám být jasné, že procházka Chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les ve Vás zanechá jen ty nejkrásnější zážitky. Nezáleží na tom, jestli vyrazíte na zámek, naučnou stezku a nebo vystoupáte na nejvyšší horu této oblasti, kterou je Lesný, s výškou 983 m n. m. Důležité je, že volný čas strávíte aktivně s rodinou nebo přáteli a tady si to opravdu užijete. K dokonalosti Vám chybí jen najít si vhodné ubytování v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a s tím Vám na našem portále rádi pomůžeme. Nyní Vám nic nebrání a můžete začít plánovat, jak bude Vaše dovolená ve Slavkovském lese vypadat.

Chráněnou krajinnou oblast Třeboňsko najdete v Jižních Čechách u rakouských hranic. Leží na území dvou okresů - okres Jindřichův Hradec a okres České Budějovice. Její území s plochou 700 km² je převážně rovinatého charakteru, díky čemuž je oblíbeným místem zejména pro rekreační cyklisty.

Předtím, než byla CHKO Třeboňsko oficiálně v roce 1979 vyhlášená, byla o dva roky dříve zařazena mezi biosférické rezervace UNESCO. I přesto, že původní struktura krajiny byla významně ovlivněna zásahem člověka, stále se jedná o významnou přírodní lokalitu. Centrem této oblasti a zároveň i sídlem správy CHKO Třeboňsko je město Třeboň.

Celou oblast tvoří několik přírodních rezervací a památek. Najdete zde také více než 400 rybníků, díky kterým je Třeboňsko centrem českého rybníkářství, ale které jsou také významnou ptačí lokalitou. Podle posledních přepočtů se zde nachází před 280 druhů ptáků z nichž nejvzácnější je orel mořský. Běžně tu můžete pozorovat husy nebo labutě, vzácností je vydra říční nebo los evropský, který se sem migroval z Polska. Můžete tu najít i ohrožené druhy rostlin. Lesy jsou tvořené několika druhy borovic a nižších rostlin jako např. lilie nebo kapradiny. Okolní louky hrají všemi barvami díky kvetoucím rostlinám, které tu mají také svoje zastoupení.

A co vlastně můžete v CHKO Třeboňsko podnikat? Je toho opravdu mnoho a záleží jen na Vás, co máte rádi. Jak jsme již v úvodu zmínili, tato oblast vyhovuje především cyklistům. Cyklistika patří zároveň i mezi nejoblíbenější zde provozované sporty. Kvalitně značené cyklostezky Vás provedou všemi zákoutím této krajiny. Velmi oblíbená je cyklostezka Okolo Třeboně. Na okružní trase, dlouhé 39 kilometrů, Vás čeká 22 zajímavých zastávek s informačními tabulemi. Cyklotrasa začíná v Třeboni u rybníka Svět a končí před branami města. O něco kratší je cyklostezka Okolo Rožmberka, která má stejný výchozí i cílový bod a část trasy je souběžná.

A pokud máte raději kratší okruhy, i pro Vás je celkem pestrá paleta možností. Jsou určeny převážně pro pěší turisty, ale můžete je pokojně projet i na kole. Velmi zajímavá je například Naučná stezka Veselské pískovny, která Vás provede okolo pěti jezer, která vznikla při těžbě šterkopísku. Veselské pískovny se nacházejí mezi Veselí nad Lužnicí, Vlkovem a Horusicemi na řece Lužnici. Nejznámější z nich je Vlkovská pískovna.

O oblíbenosti rybníků a hlavně jejich okolních tras svědčí množství turistů a cyklistů, kteří se právě zde rozhodnout strávit svoji dovolenou. A jestliže nejste zrovna aktivní sportovci, nezoufejte. I pro Vás má Třeboňsko spoustu krás, která stojí za povšimnutí. Zaměřit se můžete například na historii. Přímo v Třeboni můžete navštívit Třeboňský zámek, který patří k největším zámeckým komplexům v České republice. Za zmínku stojí i nedaleký zámek Jindřichův Hradec ze 13. století. A určitě Vám nemusíme přestavovat perlu této oblasti - zámek Hluboká, jehož předlohou byl anglický Windsor. Stal se dějiskem mnoha pohádek a historických příběhů.

Přímo v Třeboni máme pro Vás mnoho tipů na další zajímavá místa. Milovníky piva určitě potěší návštěva v pivovaru Třeboň.  Pro děti bude neméně zajímavé aquárium Vratislavský dům a společně si potom můžete odpočinout v lázních Třeboň, které kromě relaxačních pobytů nabízí i pobyty léčebné, zameřené převážně na léčbu revmatického onemocnění.

CHKO Třeboňsko se však může pyšnit ještě jednou raritou a tou je chráněné zeměpisné označení Třeboňský kapr, které patří Rybníkářství Třeboň. Když se setkáte s tímto označením, můžete si být jistí, že jste narazili na kvalitu právě z některého z třeboňských rybníků. A těch je tu opravdu požehnaně. Nejznámější a zároveň největší je rybník Rožmberk, který, stejně jaké mnohé ostatní, vybudoval známý český rybníkář Jakub Krčín z Jelšan. Svojí rozlohou je Rožmberk opravdu nepřehlédnutelný a výlet po jeho hrázi patří k nejkrásnějším v celé oblasti. Ale určitě jste slyšeli i o dalších třeboňských rybnících jako např. rybník Svět nebo Vlkovský rybník.

Všechny památky i přírodní krásy Třeboňska určitě stojí za to vidět. A jeden den Vám rozhodně stačit nebude. Pořádnou logistickou přípravou však můžete ze své dovolené na Třeboňsku vytěžit maximum. Tak se spojte s přáteli nebo rodinou, najděte si vhodné ubytování v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a začněte plánovat svoji trasu. S odměnou v podobě nádherných zážitků a nově poznaných míst budete určitě spokojeni. Přejeme Vám příjemnou dovolenou!

Chráněné krajinné území Žďárské vrchy tvoří nejvyšší část Českomoravské vrchoviny. Rozkládá se na ploše 709 km². Typické jsou pro ni vrchy a pahorkatiny v nadmořských výškach od 490 do 836 m n. m. Najdete ji na území Pardubického kraje a Kraje Vysočina. Byla vyhlášena v roce 1970 a v její severozápadní části na ni navazuje Chráněná krajinná oblast Železné hory.

CHKO Žďárské vrchy je ohraničana několika významnými městy. Na severu oblasti se nachází Hlinsko, které je známé především díky Muzeu v přírodě Vysočina. Najdete tu expozice lidové kultury a krásnou původní architekturu. Dále na východě narazíte na město Polička, malebné historické městečko a zároveň rodiště hudebního skladatele Bohuslava Martinů. Jižní část CHKO Žďárské vrchy je ohraničena Bystřicí nad Pernštejnem, Novým Městem na Moravě a Žďárem nad Sázavou. Východní část uzavírá Ždírec nad Doubravou.

Nejvyšším místem v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy je hora Devět skal (836 m n. m.). Jedná se v podstatě o tři dlouhé hřebeny, z nichž se vypíná 9 věžiček. Leží nedaleko obce Křižánky a zároveň i historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Na její vrchol ročně putují nadšení turisté i rodiny s dětmi, jelikož výstup patří k těm méně náročným. Jako výchozí bod si kromě Křižánek můžete zvolit i Herálec nebo Fryšavu pod Žákovou horou. A právě Žákova hora je další z významných vrcholů v CHKO Žďárské vrchy. Známá je hlavně díky řece Svratce, která zde začíná svoji pouť. Mimo ní pramení v této oblasti ještě řeka Sázava, Chrudimka, Doubrava a Oslava.

Najít tady můžete i oblíbené rekreační vodní plochy. Nejznámější je rybník Velké Dářko, nacházející se v katastrálním území obce Polnička. Původním záměrem k vybudování rybníka bylo obstarání vodního zdroje k pohonu hamrů, mlýnů a pil na horním toku řeky Sázavy. Významným z hlediska rekreace je i rybník Sykovec, ležící mezi obcemi Tři Studně a Vlachovice nebo Vodní nádrž Pilská v blízkosti Polničky.

Co se týká klimatu, je tato oblast typická především chladnějším a větrnějším počasím. Více než polovinu CHKO Žďárské vrchy pokrývají lesy, převážně jehličnatého charakteru. Je významným místem z hlediska výskytu rašelinišť i řady chráněných druhů zvířat a rostlin. Součástí CHKO Žďárské vrchy jsou 4 národní přírodní rezervace.

A co tady můžete podnikat, pokud Vás nebaví ani turistika, ani ležení u vody? Vyrazte do města! Například Žďár nad Sázavou, který je sídlem správy CHKO Žďárské vrchy má pro Vás několik možností, jak strávit den plný nových zážitků. Začněte nedaleko města a navštivte Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který je nejen národní kulturní památkou, ale je zapsaný i na seznamu světových kulturních a přírodních památek UNESCO.

Přímo ve Žďáře nad Sázavou můžete navštívit zámek, který je bývalým cisterciánským klášterem z 13. století. A pokud s sebou máte mladé modeláře, jistě je potěšíte, když je vezmete do Modelového království Žďár nad Sázavou. A maminky zatím mohou zajít do relaxačního centra.

Na východ od Žďáru nad Sázavou narazíte na Nové Město na Moravě. To je známé především díky lyžování. Každoročně je dějiskem závodů světového poháru v běžečkém lyžování. Do Vysočina arény můžete přijít fandit svým oblíbeným lyžařům. A pokud se raději proháníte po svazích, je Vám k dispozici lyžarský areál Ski Harusák.

Během teplejších dní láká CHKO Žďárské vrchy především cyklisty. Nejvyužívanější je Naučná stezka Žďárskými vrchy křížem krážem. Jedná se o středně těžkou trasu, rozdělující se na 3 okruhy. Novomětský okruh začíná ve Vysočina aréně a Žďárský odpočinkový okruh u Pilské nádrže. Poslední z okruhů je Svratecko-hlinecký a můžete ho začít ve Svratce nebo v Betlémě Hlinsko.

Tak co, říkáte si, že je toho v CHKO Žďárské vrchy spoustu k vidění? Souhlasíme. Vyrazte prozkoumat tento krásný kout naší vlasti pořádně s rodinou nebo přáteli. S výběrem vhodného ubytování v Chráněné krajinnné oblasti Žďárské vrchy Vám rádi pomůžeme, ale itinerář Vašeho pobytu už bude na Vás. Nepochybujeme, že vyberete dobře a dovolenou na Žďársku si užijete.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Železné hory byla vyhlášena v roce 1991 a rozkládá se na ploše 284 km² především v Pardubickém kraji. Je typická svým příkrým zlomovým hřbetem a divokými lesy, které se táhnou od Podhořan až k Týnci nad Labem a směrem na Vysočinu. CHKO se vyznačuje geologickou rozmanitostí a hlubokými údolími řek, jež vznikly podél prastarých geologických zlomů. Oblast je domovem více než 1200 druhů rostlin a je jedním z nejvýznamnějších území z hlediska výskytu chráněných živočichů, například černého čápa. Správa CHKO sídlí v Nasavrkách.

Jak se tam dostanete

Oblast je dobře dostupná z měst jako Chotěboř, Ždírec nad Doubravou nebo Seč. Výraznou dominantou je hlavní hřeben pohoří. Turisté mohou k poznávání oblasti využít šest naučných stezek, které se zaměřují na přírodní a geologické zajímavosti. Hlavní silniční tahy procházejí po okrajích CHKO.

Co můžete v okolí objevovat

K nejatraktivnějším místům patří Národní přírodní rezervace (NPR) Polom, kde se nachází jedlový prales, a romantická zřícenina hradu Lichnice, která korunuje hlavní zlomový hřbet a nabízí daleké výhledy. Na severu CHKO se nacházejí přírodní rezervace Krkanka a Strádovské peklo, které chrání kaňon řeky Chrudimky. Na jihu je to malebné kaňonovité údolí řeky Doubravy v blízkosti Chotěboře. Za zmínku stojí i geologické zajímavosti, které přibližují historii Země.

Zalesněná památka, kde staleté duby šeptají příběhy

Představte si procházku po klidné doubravě nedaleko Třeboně, kde dominují mohutné staré duby a vzduch je plný lesního ticha. Branské doubí je chráněná přírodní památka se vzácným biotopem vlhkých doubrav, kde stromy vyprávějí dějiny a krajina se zachovala téměř nezměněná staletí.

Co vás čeká?

Branské doubí je místem, kde příroda udává svůj vlastní rytmus. Rozvolněné porosty s dominantními duby letními, které se nacházejí v různých stádiích svého přirozeného životního cyklu, vytvářejí nepostradatelný domov pro vzácné bezobratlé živočichy. K těm nejvýznamnějším patří chráněný páchník hnědý a mohutný tesařík obrovský, jejichž larvy obývají dřevo starých dubů. Lesní prostředí je také významným útočištěm pro ptactvo. Hnízdí zde například lejsek bělokrký, žluna šedá, strakapoud prostřední či puštík obecný. Celým územím prochází zeleně značená pěší trasa, která potěší všechny milovníky klidu a autentických přírodních procházek.

Pro koho je Branské doubí skvostem

Tento přírodní skvost je určen především těm, kteří hledají klid v divoké přírodě a dokážou obdivovat krásu staletých stromů. Je ideálním cílem pro turisty, cyklisty i umělce, jako jsou fotografové či malíři, kteří v této krajině nacházejí neustálou inspiraci. Celý areál je snadno přístupný po rovině, díky čemuž je vhodný i pro návštěvníky s omezenou mobilitou. Z důvodu ochrany zdejší vzácné přírody však vstup se psy návštěvníkům nedoporučujeme.

Kde Branské doubí najdete a jak sem dojít

Leží asi 3 km jižně od Třeboně, poblíž vesnice Branná. Nejlépe se sem dostanete pěšky nebo na kole po zelené značce. Parkování je možné začít u Opatovického mlýna. Území je přístupné celoročně a nabízí mimořádné spojení s krajinou bez časového tlaku.

Časomíra ukrytá mezi duby

Branské doubí je místem, kde příroda pokračuje ve svém tichém příběhu. Každý krok mezi starými listnáči Vás přenese do světa, kde dominují pestrost života a síla přírody, která přetrvává i lidské proměny.

Soví les – prales v srdci Třeboňska, kde příroda zpívá po svém
Představte si tichý borový les na rašelinovém podkladu, kde staleté stromy skrývají vzácné ptačí obyvatele a vůně mechu se mísí s čerstvým vzduchem. Soví les, vyhlášený v roce 1994 jako přírodní památka, patří mezi nejcennější lokality CHKO Třeboňsko. Malý, ale bohatý prostor, kde se příroda uchovala téměř v původní podobě, Vás vtáhne do světa, kde vládne klid a ticho.

Co tu objevíte – prales s bohatou faunou a flórou

• Lesní porosty tvoří staré borovice a smrky různého stáří, doplněné bělomechem, borůvkou, brusinkou a dalšími rostlinami typickými pro rašeliniště
• V podrostu najdete i vzácnější druhy, jako je vlochyňka bahenní nebo plavuň pučivá
• Soví les je domovem chráněných živočichů – čápa černého, orla mořského, datla černého, sýce rousného či kulíška nejmenšího
• Místem prochází turistická stezka s informačními tabulemi, která návštěvníkům přiblíží zdejší přírodní hodnoty

Pro koho je Soví les ideální

• Pro milovníky přírody, ticha a klidných procházek
• Pro rodiny s dětmi, školy i fotografy
• Areál je přístupný po rovině, vhodný i pro osoby s omezenou mobilitou
• Vstup se psy není doporučen z důvodu ochrany přírody

Kde Soví les najdete a jak se sem dostanete
Soví les se nachází asi 2 km jihovýchodně od Třeboně a je dostupný pěšky i na kole. Auto můžete zaparkovat na okraji obce, odkud Vás čeká krátká procházka po značené cestě. Lokalita je přístupná celoročně a nabízí jedinečnou možnost poznat přírodní krásy Třeboňska mimo rušná turistická místa.

Soví les – dech času v náruči přírody
Soví les není jen turistickým cílem, ale i vzácným přírodním útočištěm. Každý krok po jeho stezkách je pozváním k zpomalení, naslouchání a vnímání rytmu přírody tak, jak tu zní už po staletí.

Jednou z nejvýznamnějších lesnických lokalit v Evropě je okolí hory Boubín. Pro zachování bukosmrkového porostu s vtroušeným klemen zde byla již v roce 1858 vyhlášena Přírodní rezervace Boubínský prales. Ta se rozkládá 3,5 kilometru severovýchodně od obce Zátoň, v okrese Prachatice, v Jihočeském kraji. Plochu přírodní rezervace o velikosti 666,41 hektarů spravuje Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Oblast Přírodní rezervace Boubín se rozkládá v katastrálním území obcí Včelná a Horní Vltavice.

O vyhlášení rezervace se zasloužil lesník Josef John. Území se postupně rozrůstalo, původně se jednalo o mnohem menší plochu asi 47 hektarů. Vlivem rozvoje turismu na Šumavě, přemnožením zvěře i kůrovcovou kalamitou došlo postupem času k poničení části přírodní rezervace.

Aby bylo zbytečnému ničení oblasti zamezeno, byla jádrová část pralesa oddělena plotem, který ji chrání před vstupem turistů i zvěře. Zároveň zaručuje mladým stromkům nerušený růst. Některé stromy, které můžete v Přírodní rezervací Boubínský prales vidět, jsou staré 400 až 500 let. V průběhu let došlo ke změnám v zastoupení jednotlivých druhů stromů. Již od roku 2011 ustupuje například četnost smrků. Stromy jsou regulovány i těžbou, jejichž hlavním účelem je odstranění těch, které byly zničeny povětrnostními podmínkami nebo kůrovcem.

Přírodní rezervace Boubínský prales je turisticky velmi atraktivní lokalitou Chráněné krajinné oblasti Šumava. Byla zde vyznačena i naučná stezka a několik oblíbených turistických tras, které Vás zavedou na vrch Boubín, jehož součástí je i rozhledna. Ta je nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou na našem území.

Hlavní část území Přírodní rezervace Boubínský prales se vine podél Kaplického potoka a pojímá i jeho přítoky. Do povodí Kaplického potoka náleží i uměle vybudované Boubínské jezírko z roku 1836. To v minulosti sloužilo k plavení dřeva.

I přesto, že Přírodní rezervace Boubínský prales neleží přímo na území Národního parku Šumava, nachází se tu mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů. Kromě smrků a buků je lesní porost tvořený i jedlemi, jilmy nebo kleny. Známou raritou Boubínského pralesa byl tzv. Král smrků, který byl bohužel zničen během vichřice, která zasáhla oblast v roce 1970. Jednalo se o smrk starý 440 let s výškou 57 metrů a průměrem kmene okolo 160 centimetrů. Mimo stromů se na území nachází mnoho druhů mechů a v poslední době se znovu vyskytují i orchideje.

Ještě předtím, než bylo území Šumavy ovlivněno turistickým ruchem, vyskytovali se v Boubínském pralese i medvědi a rysi, kteří regulovali populaci divé zvěře. Avšak když většina z predátorů postupně vyhynula, zvýšil se počet spárkaté zvěře až deset násobně. A to je pro Boubínský prales velkou hrozbou, protože právě srny, jeleni i daňci při hledání potravy okusují nižší patra stromů a tím dochází k jejich ničení. Ke konci 20. století se objevila i informace, že na území Přírodní rezervace Boubínský prales byl spatřen vlk. Z menších savců tu můžete vidět rejsky nebo plšíky.

Pokud chcete Přírodní rezervaci navštívit i vy, vyrazte z Kubovy Hutě. Velmi zajímavá trasa Vás povede po modré turistické značce přes Baumské louky, Srní vrch, okolo Boubínského jezírka přes Lom až do obce Zátoň. Trasu samozřejmě můžete zahájit i v Zátoni.

Pokud sem přijedete během zimy, může být turistika trošku náročnější. Jelikož se jedná o pohoří, které bývá bohaté na sněhovou nabídku, nachází se na Šumavě mnoho rozmanitých lyžařských středisek. Můžete si svůj pobyt rozplánovat tak, že každý den zkusíte jiný areál, jinou sjezdovku a třeba i jiné občerstvení na svahu. Fantazii se meze nekladou.

Stejné je to i s nabídkou ubytování v blízkosti Přírodní rezervace Boubínský prales. Můžete zvolit jako svoji základnu některý z blízkých měst např. Vimperk, Prachatice nebo Volary. A pokud Vás město neláká a chcete strávit svoji dovolenou v přírodě, vyberte si třeba nějakou chalupu. S rezervací ale neváhejte dlouho, abyste získali to, které Vám bude vyhovovat ve všech směrech.

Nejcennější komplex rašelinišť Drahanské vrchoviny

Přírodní rezervace Pavlovské mokřady patří k regionálně nejvýznamnějším chráněným územím v Česku, nacházejícím se v Jihomoravském kraji, severovýchodně od obce Benešov v okrese Blansko. Rezervace chrání unikátní a rozsáhlý komplex vlhkých luk, mokřadních společenstev a ostřicových lánů, který leží v pramenné oblasti říčky Bělá. Celá lokalita je klíčová pro zachování specifických biotopů a druhové rozmanitosti ve vrcholové části Drahanské vrchoviny.

Území o celkové rozloze přibližně 125 hektarů bylo vyhlášeno za chráněné v roce 1988 a rozkládá se v nadmořské výšce od 640 do 700 m n. m.. Historicky jde o pozůstatek někdejšího největšího rašeliniště Drahanské vrchoviny, které je klasifikováno jako rašeliniště přechodového až vrchovištního typu. Přestože ekologické podmínky byly v letech 1959 až 1961 výrazně narušeny rozsáhlými odvodňovacími pracemi a následnou těžbou rašeliny, oblast si dodnes udržuje významné přírodní hodnoty. Je domovem pro chráněné a ohrožené druhy rostlin, jako jsou masožravá rosnatka okrouhlolistá, kosatec sibiřský či vstavač májový a také pro vzácnou faunu včetně zmije obecné, mloka horského a dravých ptáků, jako je moták pochop.

Jak se do komplexu dostat

Nejsnazší přístup k přírodní rezervaci je z nedaleké osady Pavlov nebo z obce Benešov. Pro cestu autem jsou k dispozici lokální přístupové silnice, nicméně parkovací kapacity v těsné blízkosti chráněného území jsou omezené, proto se doporučuje využít parkovací místa v okolních obcích. Veřejná doprava zajišťuje spojení prostřednictvím dostupných autobusových linek.

Co můžete v okolí objevovat

Samotnou rezervací prochází modrá turistická trasa KČT, která umožňuje bezpečný průchod a poznávání mokřadní krajiny. V těsné blízkosti se nachází také další významní přírodní rezervace, Uhliska u Horního Štěpánova, která je oddělena pouze úzkým lesním pásem a nabízí odlišné, nicméně stejně cenné biotopy. Pro náročnější turisty je cílem také výstup na nejvyšší bod Drahanské vrchoviny - vrch Skalky (735 m n. m.). V okolí je možné navštívit i osadu Pavlovský Dvůr, která slouží jako turistické rázcestí pro různé směry túr.

Pavlovské mokřady představují klidné místo pro milovníky přírody, kteří hledají zachované zbytky původní mokřadní krajiny a cenných ekosystémů Drahanské vrchoviny. Jde o ideální destinaci pro procházky a pozorování vzácné flóry, která se zachovala navzdory nepříznivým zásahům v minulosti.

Klenot vlhkých luk na Drahanské vrchovině

Přírodní rezervace Studnické louky je menší, nicméně mimořádně cenné chráněné území, které se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Vyškov, nedaleko obce Studnice a na katastru obce Krásensko. Tato lokalita představuje zachovalý úsek mokřadních a mezofilních luk, které se rozkládají v údolí potoka. Je klíčovým biotopem pro zachování společenstev vlhkomilných rostlin, přičemž jejím hlavním posláním je udržení populací existujících rostlinných druhů a ochrana přirozeně meandrujícího potoka s břehovými porosty.

Rezervace byla vyhlášena za chráněnou v roce 2002 a rozkládá se na ploše téměř 4 hektarů. Území leží v nadmořské výšce mezi 518 až 534 m n. m.. Významnou část její plochy tvoří olšový les lemující potok, přičemž na okolních podmáčených lukách rostou vzácné druhy rostlin. Najdete teda například prstnatec májový. O zachování biodiverzity na lukách se starají dobrovolníci, kteří je každoročně ručně kosí. Kromě vzácné flóry zde nacházejí útočiště i některé druhy motýlů, jako například ohniváček modrolesklý, hnízdí zde i rákosník zpěvný.

Jak se tam dostanete

Přírodní rezervace Studnické louky leží asi jeden kilometr za obcí Studnice, v blízkosti silnice spojující Kulířov a Studnice. Pro návštěvníky preferující automobilovou dopravu nejsou přímo u rezervace speciálně upravená parkovací místa, proto je třeba využít možnosti parkování v okolních obcích (např. Studnice nebo Krásensko).

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Studnických luk, které je součástí Drahanské vrchoviny, je ideální pro pěší turistiku a poznávání regionálních zajímavostí. V těsné blízkosti rezervace, byť ne přímo přes ni, procházejí turistické trasy. V rámci pěší túry je možné narazit na hraniční kámen Troják, který označuje hranici tří okresů - Vyškova, Blanska a Prostějova. V blízkosti se nachází také lesní studánka Odrůvky. Na Drahanské vrchovině je rovněž možné napojit se na dálkové trasy, jako je například Cyrilometodějská stezka nebo Svatojakubská cesta (Moravskoslezská trasa). Jen pár kilometrů jižně se nachází oblast Moravského krasu s Punkevní jeskyní a propastí Macocha.

Studnické louky slouží jako důležité útočiště pro citlivé mokřadní ekosystémy a představují příjemné místo pro poklidné pozorování přírody a flóry charakteristické pro Drahanskou vrchovinu.

Lúční ostrov uprostřed lesů

Přírodní památka Horní Bělá se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Blansko, přibližně mezi obcemi Šebetov a Kořenec. Chráněné území je důležité zejména z důvodu výskytu mokřadních a rašelinných společenstev rostlin a vzácné flóry. Samotný tok říčky, který prochází územím, si zachoval přirozený meandrující charakter a je lemován vzrostlými břehovými porosty s převahou olše a vrby.

Přírodní památka byla vyhlášena za chráněnou v roce 1997 a její rozloha je přibližně 18 hektarů. Území se nachází v přírodním parku Řehořkovo Kořenecko. Přesná nadmořská výška v portálech AOPK ČR není uvedena, nicméně oblast Boskovické brázdy, kde se Bělá nachází, se pohybuje v rozmezí přibližně 420 až 570 m n. m.. Účelem ochrany je zachování a podpora vlhkomilných a rašeliništních druhů. Lokalita plynule navazuje na výše položenou přírodní rezervaci Pod Švancarkou. V jihovýchodní části památky se nachází samota Pilka, kde v minulosti stávala vodní pila, přičemž zbytky jejích náhonů a mlýnského rybníka jsou dodnes patrné.

Jak se tam dostat

Přírodní památka Horní Bělá je přístupná z okolních obcí Šebetov nebo Kořenec. Pro motorizovanou dopravu je nutné počítat s minimálními parkovacími možnostmi v bezprostřední blízkosti. Na jihozápadní hranici památky se dotýká modrá turistická trasa KČT vedoucí ze Šebetova směrem na Melkov a Boskovice. Východní hranici památky tvoří asfaltová lesní cesta, po které prochází cyklotrasa číslo 5226. Nejbližší autobusové spojení je dostupné v okolních obcích, například v Šebetově.

Co dál v okolí

Přímo na jihozápadě se hranice dotýká modré turistické trasy KČT. Po této trase se můžete vydat do nedalekého Šebetova nebo na severozápadě do přírodní rezervace Pod Švancarkou, na kterou památka Horní Bělá přímo navazuje. Lokalita je považována za turisticky zajímavou díky svému „parkovému“ vzhledu. V širším okolí, kam se dá dostat po značených i neznačených cestách, leží i obec Kořenec, která je známá svým golfovým areálem a rekreačními možnostmi.

Přírodní památka Horní Bělá nabízí tichou procházku údolní nivou, kde můžete pozorovat zachovalé mokřadní biotopy a meandry říčky Bělá. Lokalita je cennou ukázkou luční enklávy v lesním prostředí Drahanské vrchoviny.

Bahenní sopky a sirovodíkový zápach

Přírodní rezervace Smraďoch leží v srdci CHKO Slavkovský les, přibližně 4 km severně od Mariánských Lázní, v Karlovarském kraji. Toto unikátní chráněné území, vyhlášené v roce 1968, má rozlohu přibližně 11 hektarů a je mimořádně cenné díky výskytu lesního vrchovištního rašeliniště s tzv. mofetovými poli. Název „Smraďoch“ získala rezervace podle charakteristického zápachu sirovodíku, který zde spolu s oxidem uhličitým uniká na povrch z hlubin Země po zlomových liniích. Tento geologický jev je pozůstatkem dávné sopečné a tektonické činnosti v oblasti a projevuje se v podobě malých, neškodných „bahenních sopek“ (mofet) a plynových vývěrů v jezírkách.

Jak se tam dostanete

Přírodní rezervace Smraďoch je snadno dostupná autem. Nachází se jen několik set metrů od silnice spojující Mariánské Lázně a obec Prameny. U silnice je k dispozici menší parkoviště. K samotnému rašeliništi vede krátká, avšak velmi zajímavá naučná stezka Smraďoch, jejíž trasa je vedena po dřevěném povalovém chodníku. Tato úprava umožňuje bezpečný a dokonce bezbariérový přístup k vyhlídkovým plošinám, odkud mohou návštěvníci pozorovat mofety, bublající jezírka a rašeliniště. Stezka je turisticky nenáročná a prohlídka trvá přibližně 30 minut.

Co můžete v okolí objevovat

Kromě jedinečného geologického úkazu mofet je rezervace Smraďoch domovem pro vzácnou rašeliništní flóru, včetně masožravých rostlin jako je rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná, nebo klikva bahenní a šicha černá. Jen asi 700 metrů od Smraďochu vede značená turistická trasa k vydatnému minerálnímu prameni Farská kyselka, krytému altánem. Nedalekou lokalitou s podobným charakterem rašeliniště a minerálních pramenů je i Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny, kde vede oblíbená naučná stezka. Pro milovníky historie a lázeňství jsou v blízkosti Mariánské Lázně, které jsou součástí světového dědictví UNESCO.

Věděli jste, že i v České republice se nachází krajina, která je velmi podobná té na Islandu a nebo v americkém přírodním parku? Že to není možné? Přijeďte se sami přesvědčit a navštivte Národní přírodní rezervaci Soos, ležící 4,5 kilometru od Františkových Lázní, v okrese Cheb. Solná pole, bahenní sopky, výrony plynů - to vše je tu naprosto běžné. Kvůli svojí jedinečnosti byla celá oblast v roce 1964 vyhlášena státní přírodní rezervací.

Toto místo připomíná tak trochu měsíční krajinu. V minulosti se tady nacházelo slané jezero, které se postupem času změnilo na rašeliniště. Oblast je protkaná vývěry minerálních pramenů a oxidu uhličitého v bahenních sopkách, které se nazývají mofety. Právě oblast Západočeských lázní využila potenciálu těchto pramenů, pomocí kterých byly vybudovány například Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně. Přírodní rezervace Soos si však ponechává status téměř nedotčené přírodní krásy a prameny a plyny si razí cestu na povrch pěkně po svém.

I z hlediska fauny a flory je Přírodní rezervace Soos velice zajímavá. Jelikož si zde příroda funguje téměř bez zásahů člověka, vznikají ojedinělé samostatné ekosystémy. Přes přírodní rezervaci Vás provede naučná stezka. Je téměř kilometr a půl dlouhá a táhne se přímo po dne vyschlého jezera. Z informačních tabulí, které jsou na ní vybudovány, se dozvíte spoustu zajímavých informací. Míjet budete i slavný pramen minerální vody, tzv. Císařský pramen. Teplota vody se pohybuje okolo 17 stupňů, což z něj dělá nejteplejší pramen v Chebské pánvi. A prý je také nejchutnější.

Když už se do rezervace vydáte, prohlédněte si i muzeum. Najdete zde mimo jiné i úkryt v případě nepříznivého počasí. Muzeum Soos obsahuje dvě expozice. Jednou z nich je Příroda Chebska, další nese název Ptačí svět Chebska. Každopádně, o Chebsku se tady dozvíte téměř úplně všechno.

Pro malé paleontology bude jistě lákadlem i pavilon, obsahující modely prehistorických ještěrů i výstavu fosílií. Expozice je doplněna o obrazy Zdeňka Buriana, který se na období druhohor a prehistorických ještěrů specializuje. A je tu i záchranná stanice pro zraněné živočichy, kteří se díky odborné péči pracovníků mohou po zotavení vrátit do volné přírody.

I okolí Přírodní rezervace Soos nabízí spoustu turistických lákadel. Pokud Vás nenechává chladnými historie, vyrazte na hrad Vildštejn, který je chráněný jako kulturní památka. A nebo si během letního období užijte vodní radovánky ve vodní nádrži Skalka. Fantazii se meze nekladnou.

Když budete hledat ubytování v blízkosti Přírodní rezervace Soos, budete určitě mile překvapeni. K dispozici jsou oblíbené apartmány, chaty i cenově dostupné penziony, které poskytují pohodlí všem, kteří se vydají do Západních Čech na svoji dovolenou. Tak se sem vydejte i vy a poznejte český Yellowstone na vlastní oči.

Nejmladší vulkanické svědectví

Národní přírodní památka (NPP) Železná hůrka u obce Lipová a Mýtina představuje geologicky mimořádně významnou lokalitu v okrese Cheb. Spolu s nedalekou Komorní hůrkou patří mezi nejmladší čtvrtohorní sopky v České republice, přičemž novější měření ji označují za vůbec nejmladší známý vulkán na českém území. Lokalita je chráněna pro zbytky sypaného sopečného kužele, které se v oblasti nachází.

Tento nenápadný pahorek, který z české strany působí jako travnatá vyvýšenina, se rozkládá v nadmořské výšce mezi 570 až 590 m n. m.. Původně se zde těžila sopečná struska pro stavební účely, což vedlo k odkrytí jedinečného profilu, kde jsou viditelné vrstvy tufů, které vznikly při minimálně dvou erupcích různého typu - starší strombolské a mladší havajské. Název Železná hůrka je pravděpodobně odvozen od nálezů čistého železa, které vzniklo při kontaktu magmatu s uhelnými slojemi. Sopka byla vyhlášena za státní přírodní rezervaci v roce 1961 (dnes NPP).

Jak se tam dostanete

Areál se nachází jižně od obce Mýtina, nedaleko hranice s Německem. Autem je možné přijet po vedlejší silnici, přičemž nejbližší parkování (omezené) je obvykle v obci Mýtina nebo u hraničního přechodu Mýtina-Neualbenreuth. Nejbližší železniční zastávka je vzdálená přibližně 5 km. K samotné sopce se pak vychází po polní cestě, která vede z horního konce obce Mýtina. V těsné blízkosti lokality prochází i mezinárodní cyklotrasa EV 13 - Stezka Železné opony.

Co můžete v okolí objevovat

Přímo u lokality se nachází hraniční přechod pro pěší a cyklisty Mýtina-Neualbenreuth. Jen kousek od Železné hůrky leží unikátní maarový kráter Mýtina, který je jediným svého druhu ve střední Evropě mimo oblast Eifelu. V blízkosti Lipové se můžete vydat k prameni Kyselecký hamr, kde vyvěrá kyselka. K prameni vedou lesní stezky, které nejsou striktně značené barvou KČT, ale navazují na okolní trasy. Jestliže se vydáte na sever po červené turistické trase KČT, dostanete se do Lipové a dále k Mariánským Lázním, nebo můžete nasledovat cyklotrasu Stezka Železné opony, která prochází těsně kolem NPP.

Železná hůrka je tak ideálním cílem pro turisty, kteří hledají klidná místa s mimořádnou geologickou historií a zájmem o nejmladší vulkanickou činnost v Česku.

Svědectví geologického sporu

Národní přírodní památka (NPP) Komorní hůrka je geologicky mimořádně významná lokalita, která leží v okrese Cheb, přibližně 2,5 km jihovýchodně od Františkových Lázní. Dlouho byla považována za nejmladší vyhaslou sopku v České republice, i když má starší datování než její sesterská sopka Železná hůrka. Chráněné území představuje zbytek čtvrtohorního vulkánu, který je známý zejména díky vědeckému sporu o původu hornin, do kterého se zapsal i J. W. Goethe.

Jedná se o zalesněný sopečný kužel (sypaný kužel), který vznikl erupcí strombolského typu na dně tehdejšího vysychajícího slaného jezera v Chebské pánvi. Sopka se nachází v nadmořské výšce 503 m n. m. a její stáří se odhaduje na 250 000 až 400 000 let. Území bylo vyhlášeno za chráněné v roce 1933 a má rozlohu přibližně 7 hektarů. Její největší historický význam spočívá v tom, že se na přelomu 18. a 19. století stala centrem sporu mezi neptunisty a plutonisty o původu hornin. Tento spor vyřešilo ražení průzkumné štoly (dnes známé jako Goethova štola) v letech 1834–1837, kterou inicioval J. W. Goethe a nechal ji realizovat hrabě Kašpar Šternberk. Štola potvrdila vulkanický původ tělesa objevením sopouchu vyplněného čedičem, čímž se Komorní hůrka zařadila mezi nejlépe prozkoumané sopky na světě.

Jak se tam dostanete

Komorní hůrka se nachází v blízkosti města Cheb. Autem se k ní dostanete ze silnice I/56 směrem na obec Klest. Parkování je možné v omezeném počtu míst u osady Komorní Dvůr. Lokalita je snadno dostupná veřejnou dopravou, přičemž sem jezdí autobusové linky, nebo je možný příjezd vlakem do Františkových Lázní. Z Františkových Lázní vede k vrcholu Komorní hůrky asi 2,5 km dlouhá pěší trasa.

Co můžete v okolí objevovať

Přímo v areálu NPP je vybudována krátká Naučná stezka Komorní hůrka (cca 800m), která návštěvníky provede geologickými profily lomu a k ústí historické Goethovy štoly, kterou si mohou občasně prohlédnout. Jestliže se vydáte z Komorního Dvora, můžete pokračovat po červené turistické značce KČT směrem do Františkových Lázní nebo do Chebu (cca 5 km). Pro cyklisty vede z Františkových Lázní k sopce lehká cyklotrasa. Přibližně 9 km po modré a červené trase je dostupný hrad Seeberg. V blízkém okolí se také nachází Národní přírodní rezervace SOOS (Sokolovský ostrov) s výrony oxidu uhličitého a bahenními sopkami.

Kraj kameníků a skalních obrů

Geopark Vysočina, který se táhne oblastí Javořické vrchoviny v kraji Vysočina, je jedním z národních geoparků České republiky. Toto území o rozloze přibližně 180 km² se nachází severně a západně od města Telč a rozkládá se až po nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny, vrchol Javořice (837 m n. m.). Geopark byl vyhlášen s cílem prezentovat unikátní geologické dědictví regionu, které je neoddělitelně spjato s bohatou kamenickou tradicí.

Horniny Geoparku vyprávějí příběh o mohutném hercynském vrásnění z doby před 340 miliony let (karbon), kdy se zde formovala rozsáhlá horská pásma. Dnešní krajina je tvořena především hlubinnou vyvřelinou, žulou (granitem) moldanubického plutonu, kterou eroze postupně odhalila. Součástí geoparku jsou i pozoruhodné geomorfologické útvary, které vznikly mrazovým zvětráváním v době ledové, jako jsou skalní věže, mrazové sruby a rozsáhlé kamenné moře.

Jak se tam dostanete

Výchozími body pro poznávání geoparku jsou zejména historické město Telč (zapsané na seznamu UNESCO), nebo městys Mrákotín. Telč je dostupná vlakem i autobusem a nabízí možnosti ubytování a parkování. Do Mrákotína, který je centrem kamenické tradice, je také možné přijet autobusem nebo autem. Z těchto míst vede do geoparku síť značených turistických tras.

Co můžete v okolí objevovat

Srdcem a symbolem Geoparku Vysočina je žulový skalní útvar Míchova skála nedaleko obce Řásná, který nabízí nádherné výhledy na Javořickou vrchovinu. K významným lokalitám patří i přírodní rezervace Štamberk a kamenné moře s balvanitým svahem a zříceninou hradu Štamberk. V Mrákotíně můžete navštívit Muzeum kamenictví a podzemí, které dokumentuje těžbu a zpracování mrákotínské žuly, známé po celé republice (například monolit na Pražském hradě je právě z Mrákotína). Přímo v Telči můžete prozkoumat Telčské podzemí a historické centrum. Geopark je protkán naučnými stezkami (například "Geologická stezka") a cyklotrasami, které vás zavedou k opuštěným zatopeným lomům, rybníkům a rašeliništím.