Národní parky a chráněná území na Šumavě

Jednou z nejvýznamnějších lesnických lokalit v Evropě je okolí hory Boubín. Pro zachování bukosmrkového porostu s vtroušeným klemen zde byla již v roce 1858 vyhlášena Přírodní rezervace Boubínský prales. Ta se rozkládá 3,5 kilometru severovýchodně od obce Zátoň, v okrese Prachatice, v Jihočeském kraji. Plochu přírodní rezervace o velikosti 666,41 hektarů spravuje Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Oblast Přírodní rezervace Boubín se rozkládá v katastrálním území obcí Včelná a Horní Vltavice.

O vyhlášení rezervace se zasloužil lesník Josef John. Území se postupně rozrůstalo, původně se jednalo o mnohem menší plochu asi 47 hektarů. Vlivem rozvoje turismu na Šumavě, přemnožením zvěře i kůrovcovou kalamitou došlo postupem času k poničení části přírodní rezervace.

Aby bylo zbytečnému ničení oblasti zamezeno, byla jádrová část pralesa oddělena plotem, který ji chrání před vstupem turistů i zvěře. Zároveň zaručuje mladým stromkům nerušený růst. Některé stromy, které můžete v Přírodní rezervací Boubínský prales vidět, jsou staré 400 až 500 let. V průběhu let došlo ke změnám v zastoupení jednotlivých druhů stromů. Již od roku 2011 ustupuje například četnost smrků. Stromy jsou regulovány i těžbou, jejichž hlavním účelem je odstranění těch, které byly zničeny povětrnostními podmínkami nebo kůrovcem.

Přírodní rezervace Boubínský prales je turisticky velmi atraktivní lokalitou Chráněné krajinné oblasti Šumava. Byla zde vyznačena i naučná stezka a několik oblíbených turistických tras, které Vás zavedou na vrch Boubín, jehož součástí je i rozhledna. Ta je nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou na našem území.

Hlavní část území Přírodní rezervace Boubínský prales se vine podél Kaplického potoka a pojímá i jeho přítoky. Do povodí Kaplického potoka náleží i uměle vybudované Boubínské jezírko z roku 1836. To v minulosti sloužilo k plavení dřeva.

I přesto, že Přírodní rezervace Boubínský prales neleží přímo na území Národního parku Šumava, nachází se tu mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů. Kromě smrků a buků je lesní porost tvořený i jedlemi, jilmy nebo kleny. Známou raritou Boubínského pralesa byl tzv. Král smrků, který byl bohužel zničen během vichřice, která zasáhla oblast v roce 1970. Jednalo se o smrk starý 440 let s výškou 57 metrů a průměrem kmene okolo 160 centimetrů. Mimo stromů se na území nachází mnoho druhů mechů a v poslední době se znovu vyskytují i orchideje.

Ještě předtím, než bylo území Šumavy ovlivněno turistickým ruchem, vyskytovali se v Boubínském pralese i medvědi a rysi, kteří regulovali populaci divé zvěře. Avšak když většina z predátorů postupně vyhynula, zvýšil se počet spárkaté zvěře až deset násobně. A to je pro Boubínský prales velkou hrozbou, protože právě srny, jeleni i daňci při hledání potravy okusují nižší patra stromů a tím dochází k jejich ničení. Ke konci 20. století se objevila i informace, že na území Přírodní rezervace Boubínský prales byl spatřen vlk. Z menších savců tu můžete vidět rejsky nebo plšíky.

Pokud chcete Přírodní rezervaci navštívit i vy, vyrazte z Kubovy Hutě. Velmi zajímavá trasa Vás povede po modré turistické značce přes Baumské louky, Srní vrch, okolo Boubínského jezírka přes Lom až do obce Zátoň. Trasu samozřejmě můžete zahájit i v Zátoni.

Pokud sem přijedete během zimy, může být turistika trošku náročnější. Jelikož se jedná o pohoří, které bývá bohaté na sněhovou nabídku, nachází se na Šumavě mnoho rozmanitých lyžařských středisek. Můžete si svůj pobyt rozplánovat tak, že každý den zkusíte jiný areál, jinou sjezdovku a třeba i jiné občerstvení na svahu. Fantazii se meze nekladou.

Stejné je to i s nabídkou ubytování v blízkosti Přírodní rezervace Boubínský prales. Můžete zvolit jako svoji základnu některý z blízkých měst např. Vimperk, Prachatice nebo Volary. A pokud Vás město neláká a chcete strávit svoji dovolenou v přírodě, vyberte si třeba nějakou chalupu. S rezervací ale neváhejte dlouho, abyste získali to, které Vám bude vyhovovat ve všech směrech.

Rozlohou 69 030 hektarů je Národní park Šumava naším největším národním parkem. Najdete ho v Jižních a Západních Čechách. Od Železné Rudy kopíruje státní hranicí s Německem, později s Rakouskem a z východní strany je ohraničené Lipenskou přehradou. Rozkládá se na území dvou krajů  a to Plzeňského a Jihočeského a tří okresů: Český Krumlov, Prachatice a Klatovy. Spolu s německým národním parkem Bavorský les vytváří největší souvisle zalesněné území ve střední Evropě. Díky tomu je označován i jako „zelené srdce Evropy“. Národním parkem byl vyhlášen 20. března 1991, o rok dříve bylo území zapsáno na seznam UNESCO jako biosférická rezervace Šumava.

Šumavský národní park je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Na území národního parku se nachází několik desítek přírodních rezervací a menších chráněných oblastí. Hlavním důvodem vyhlášení národní parku byla zejména ochrana biologických společenstev – smrčin, pralesních porostů, rašelinišť nebo karových jezer. Najít zde můžete i několik ohrožených druhů živočiců jako los, tetřev hlušec nebo rys. I některé druhy hmyzu, které neuvidíte jinde, než na místních rašeliništích.

Samotný Národní park Šumava můžeme rozdělit na několik samostatných oblastí: Šumavské pláně, Železnorudská hornatina, Boubínská hornatina, Želnavská hornatina a Trojmezenská hornatina s Vltavskou brázdou. Výškově se rozkládá v poloze 600 - 1 378 m n. m. Nejvyšším bodem je hora Plechý. 

Podle způsobu ochrany dělíme park na 3 zóny: přísnou přírodní, řízenou přírodní a okrajovou. Do přísně přírodní zóny jsou zařazeny nejcennější pralesy i mokřady, které jsou chráněné před vlivem člověka. V řízené přírodní zóně najdeme největší část lesních ekosystémů a v okrajové zóně se již vyskytují místa, která mohou lidé využívat k turistice, rekreaci nebo např. zemědělství. I v okrajové zóně jsou však určitá pravidla, která chrání přírodu před devastujícím vlivem některých činností.

I přesto má však Národní park Šumava mnoho „nepřátel“. Největším přírodním nepřítelem je již dlouhodobě kůrovec, který nejen v oblasti Šumavy, ale v celé naší republice způsobuje značné kalamity. I člověk má však na místní přírodu negativní vliv. Jedná se zejména o ne vždy opodstatněnou těžbu dřeva, výstavbu turistických center nebo činnost vodáků na horním toku Vltavy. I proto jsou zde velmi aktivní ochránci přírody a ekologové, které pravidelně můžete vídat i v televizních relacích. Nad činností v národním parku bdí i Správa Národního parku Šumava.

Z hlediska hydrologie je Šumavský národní park významnou lokalitou. Najdete zde přírodní toky, ledovcová jezera i uměle vytvořené stavby. Území patří převážně do rozvodí Severního moře, menší část i do moře Černého. Svoji pouť tu začíná řeka Vydra i nejdelší česká řeka Vltava. Pramení pod Černou horou jako Černý potok a postupně se rozšiřuje o další toky. Nedaleko Volar se již jedná o pravou Vltavu.

Nachází se tu tři ledovcová jezera a to Plešné jezero, Prášilské jezero a jezero Laka. Na východním okraji Národního parku Šumava leží Lipenská přehrada, která byla v letech 1950 až 1960 vybudována jako první stupeň vltavské kaskády u Lipna nad Vltavou. Dnes je častým cílem rekreantů zejména během letního období.

I samotný Národní park Šumava je pro turisty velmi oblíbenou lokalitou. Ročně ho navštíví na dva miliony návštěvníků. V zimním období je sem lákají především lyžařská střediska jako např. Skiareál Špičák, které je největším v Plzeňském kraji nebo mezi rodinami oblíbený Skiareál Lipno. Zde můžete vyzkoušet i 11 kilometrů dlouhou bruslařskou dráhu. Během léta lákají místa jako pramen Vltavy, osada Modrava. Známá a oblíbená díky kriminálnímu seriálu, který je do tohoto prostředí zasazen nebo výstupy na hory Plechý, Pancíř či Špičák.

Tak co, zaujal Vás tento článek? Vyrazte poznávat místa, o kterých jsme se zmínili, i vy. Najděte si vhodné ubytování v Národním parku Šumava a začněte zaplňovat stránky svých cestovatelských deníčků. Kvalitní ubytování na Šumavě najdete v obcích jako Kvilda, Nové Hutě, Kubova Huť nebo Stachy. Ale je toho mnohem a mnohem více. Hledání Vás usnadní a čas ušetří náš bezplatný vyhledávací agent. Tak neváhejte a vyrazte na Šumavu!

Unikátní chráněné území s nejvyšší koncentrací hub

Hřibová rezervace Stachy je specificky chráněné území, které bylo zřízeno obcí Stachy v okrese Prachatice, v Jihočeském kraji, přímo v srdci Šumavy. Ačkoliv se nejedná o oficiální státní přírodní rezervaci, jedná se o unikátní projekt místní samosprávy, jehož cílem je omezit intenzivní sběr hub v dané oblasti a přispět tak k jejich přirozené obnově a výzkumu. Konkrétní rozloha rezervace není pevně definovaná jako u státních parků, ale obvykle se jedná o vybrané lesní úseky v okolí obce.

Oblast Stach je dlouhodobě známá pro mimořádně bohatý výskyt různých druhů hub díky zdejším vlhkým horským lesům a nadmořské výšce okolo 750 – 850 metrů. Tento experiment, ač nemá právní sílu zákona, má za cíl zvýšit povědomí o důležitosti hub pro lesní ekosystém a jejich roli v přírodě.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je obec Stachy na Šumavě. Přístup je autem po silnici II/145. Parkování je možné na vyhrazených místech v obci Stachy. Přesná lokalizace „rezervace“ není veřejně plošně značená, jelikož se jedná o neformálně určené lesní úseky v okolí Stach. Nejlepší je řídit se doporučením místního informačního centra ve Stachách, které vám poskytne informace o aktuálních lesních cestách a přístupových bodech. Oblast je propojena se šumavskou sítí turistických stezek.

Co můžete v okolí objevovat

V okolí Stach se nachází oblíbená rekreační oblast Zadov, známá svou rozhlednou na Churáňovském vrchu. Stachy jsou také blízko k významným šumavským památkám. Navštivte kostel Navštívení Panny Marie v nedaleké obci Nicov, která je jednou z nejstarších obcí na Šumavě. Pro milovníky přírody je skvělým cílem přírodní památka Mařský vrch, chránící reliktní borovici. Nedaleko leží také přírodní park Kochánov a chráněná rašeliniště Šumavy.

Rozsáhlé náhorní rašeliniště na Šumavě

Přírodní památka Jezerní slať se nachází v Plzeňském kraji, v okrese Klatovy, v blízkosti obcí Kvilda a Horská Kvilda, a je jedním z nejvýznamnějších rašelinišť v České republice. Je součástí Národního parku Šumava a představuje rozsáhlé náhorní vrchovištní rašeliniště, které je klíčové pro zachování specifických rašelinných biotopů a vegetace.

Jezerní slať vznikla před přibližně 9 000 lety v mělké pánvi a akumulovaná rašelina zde dosahuje tloušťky až 7 metrů. Je domovem pro reliktní druhy rostlin a živočichů, které přežily z doby ledové, jako je například borovice blatka (Pinus uncinata). Chráněno je také unikátní společenstvo rašelinných mechů. Rašeliniště je přísně chráněno, ovšem pro veřejnost je zpřístupněno prostřednictvím naučné stezky.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je parkoviště u silnice mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda. K Jezerní slati vede krátká, ale velmi oblíbená odbočka ze silnice. K samotnému rašeliništi vede naučná stezka Jezerní slať s dřevěným chodníkem, který je vybudován přímo nad rašeliništěm, aby chránil křehký biotop. Na začátku stezky je k dispozici vyhlídková věž, ze které je možné pozorovat celou plochu rašeliniště.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Jezerní slati je srdcem Šumavy. V nedaleké obci Kvilda se nachází Šumavské muzeum a pramen řeky Vltavy. Vyplatí se navštívit také přírodní rezervaci Povydří, která chrání skalnaté údolí řeky Vydry. Pro turisty je zajímavý i Černý sloup, historický hraniční sloup. Z Horské Kvildy se můžete vydat k rašeliništi Chalupská slať, které je dalším významným chráněným územím.

Chráněná krajinná oblast Blanský les se rozkládá na ploše 212,35 hektarů a převážná část území spadá do okresu Český Krumlov. Kromě toho však malou částí zasahuje i do okresu České Budějovice a okresu Prachatice. Správu chráněné krajinné oblasti zajišťuje pracoviště, sídlící v Českém Krumlově.

CHKO Blanský les byla vyhlášena 12. prosince 1989. Téměř celá oblast je vedena jako evropsky významná lokalita v rámci soustavy Natura 2000. Až neuvěřitelně zachovaný krajinný celek, ležící v Šumavském podhůří, v sobě skrývá mnoho přírodního i kulturního bohatství.

Chráněná krajinná oblast Blanský les je rozdělena do několika podcelků. Největší část území zabírá Prachatická hornatina. Dalšími jsou Bavorovská vrchovina a Českokrumlovská vrchovina. Samotný masiv Blanského lesa by se dal specifikovat jako plochá hornatina, obklopující kotlinu Kremžského potoka.

Na území CHKO Blanský les se nachází několik významných vrcholů s výškou od 610 do 1 087 m n. m. Nejvyšší a zároveň nejznámější je hora Kleť, na jejíž vrcholu stojí nejvýše položená hvězdárna a nejstarší kamenná rozhledna u nás. Na vrchol hory Kleť se můžete dostat pěšky některou ze značených turistických tras nebo si cestu usnadnit pomocí lanovky z obce Krasetín.

I z hlediska hydrologie je CHKO Blanský les významnou lokalitou. Východní část území vytyčuje svým tokem řeka Vltava. Právě do ní se pod zříceninou hradu Dívčí kámen vlévá již zmíněný Kremžský potok, který zajišťuje odvodňování celého území.

Přes polovinu plochy chráněné krajinné oblasti pokrývají lesy. Jsou tvořeny především bučinami, smrky a borovicemi. Najdete tu i řadu různých bylin např. lýkovec jedovatý, vraní oko nebo mařinku vonnou. Z živočichů tu mají svoje zastoupení zejména hmyz a měkkýši. Z větších druhů jsou to srnci, prasata divoká i jeleni. Potvrzený je i výskyt chráněného ryse ostrovida.

Krásnou přírodou CHKO Blanský les Vás provede několik naučných stezek. Jedna z nich - Stezka národní přírodní rezervace Vyšenské kopce, začíná v českokrumlovské části Vyšný, kde zároveň i končí, případně si ji můžete prodloužit až na vlakové nádraží do Českého Krumlova. Stezka je dlouhá asi 2,5 kilometru.

Druhá naučná stezka vede z Třísova přes zříceninu hradu Dívčí kámen až do Holubova. Vyrazit můžete i na Naučnou stezku Brložskem nebo tříkilometrovou stezku zámecký parkem Červený Dvůr. Chcete-li se dozvědět něco více o historii staveb na hoře Kleť, vyrazte na nejmladší Naučnou stezku kolem Kletě, která byla otevřena v roce 2006 při příležitosti 50. výročí přírodní rezervace.

Ale nejsou to pouze přírodní památky, kterými se CHKO Blanský les může pyšnit. Milovníky historie a jistě potěší mnoho významných staveb. K nejznámějším patří cisterciácký klášter Zlatá Koruna ze 13. století. V obci Holašovice, spadající pod obec Jankov, zas na Vás čeká přehlídka lidové architektury. V skanzenu Holašovice - Jankov se přenesete do dob dávno minulých a uvidíte, jak žili naši předkové.

A nebo navštivte další zajímavá města, která leží v blízkosti. Český Krumlov ani České Budějovice Vám pravděpodobně představovat ani nemusíme. Obě města v sobě skrývají nejen mnoho vzácných staveb, ale i příjemných kaváren, restaurací a obchodů, které k výletům do města neodmyslitelně patří.

Když si najdete ubytování v CHKO Blanský les, můžete strávit na Českobudějovicku velmi krásný čas. Podívejte se na nabídku útulných chat, špičkových penzionů nebo velmi oblíbených apartmánů a sami zjistíte, že je tato lokalita připravená na svoje návštěvníky ve všech směrech.

Ochrana starého porostu dubu letního v Pošumaví

Přírodní rezervace Čepičná se nachází v Plzeňském kraji, v okrese Klatovy, u obce Velký Bor, přibližně 8 km jižně od města Horažďovice. Byla vyhlášena k ochraně jednoho z nejlépe zachovaných a nejstarších dubových porostů s dominantním výskytem dubu letního (Quercus robur) v oblasti Pošumaví, přičemž věk některých stromů přesahuje 180 let, což je u dubu v těchto podmínkách úctyhodný věk. Rezervace leží na mírném kopci a její půda je bohatá na živiny. Chráněný dubový porost je důležitý nejen z hlediska dendrologického, ale i ornitologického, protože slouží jako důležité hnízdiště pro různé druhy ptáků. Lokalita je považována za genofondovou plochu pro dub.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je obec Velký Bor nebo blízké město Horažďovice. Autem je možné se dostat do obce Velký Bor. Z obce vede k rezervaci místní komunikace a polní cesty. Ačkoliv zde není přímé turistické značení, hranice rezervace jsou vyznačeny v terénu. Rezervace je přístupná po polních cestách, které ji obcházejí, a je snadno nalezitelná díky výraznému lesnímu porostu uprostřed polí.

Co můžete v okolí objevovat

V blízkém městě Horažďovice můžete navštívit zámek Horažďovice a historické náměstí. Necelých 15 km severovýchodně leží hrad Rabí, jeden z nejrozsáhlejších hradních komplexů v České republice. Jižně od Horažďovic se vyplatí navštívit přírodní památku Rovná, která chrání cenné louky.

Ochrana krajinného rázu s lesy, rybníky a venkovskými sídly

Přírodní park Kochánov se nachází na rozhraní Středočeského a Vysočinského kraje, v okrese Havlíčkův Brod, v blízkosti obcí Pohled, Havlíčkova Borová a Kochánov. Byl vyhlášen k ochraně celého krajinného rázu mírně zvlněné pahorkatiny Českomoravské vrchoviny, která je typická střídáním rozsáhlých lesů, luk, polí a rybníků s malými, historicky cennými venkovskými sídly. Území je důležité pro zachování původní vegetace a fauny, která je vázána na mokřady a lesní ekosystémy. Charakteristickým prvkem parku je souvislý lesní komplex, který zabírá významnou část území.

Jak se tam dostanete

Výchozími body jsou obce Pohled nebo Havlíčkova Borová. Autem se dá parkovat na okraji obcí. Parkem prochází hustá síť cyklotras a turistických značek. K obci Kochánov vede zelená turistická značka, která spojuje okolní obce. U obce Havlíčkova Borová se nachází i železniční stanice.

Co můžete v okolí objevovat

V obci Havlíčkova Borová můžete navštívit rodný dům Karla Havlíčka Borovského. V nedalekém městě Havlíčkův Brod se nachází zámek Havlíčkův Brod a historické centrum. V rámci parku se nachází i zámek Pohled a malebná nádrž Vestecký rybník, která slouží k rekreaci.

Krajina s klenoty Pošumaví

Přírodní park Buděticko, vyhlášený v roce 1994, se nachází v Plzeňském kraji, v turistické oblasti Pošumaví, a rozkládá se na ploše přibližně 44 km². Jeho účelem je zachování harmonické mozaikovité krajiny, která kombinuje rozsáhlé lesy, louky, skalní útvary a vodní plochy. Park se rozkládá ve dvou geomorfologicky odlišných oblastech. Jihozápadní část zasahuje do oblasti sušicko-horažďovických vápenců, které jsou domovem vzácné flóry, včetně až sedmi druhů orchidejí, hořce brvitého a lilie zlatohlavé. Severní část má v geologickém podloží ruly a křemenné diority.

Park je významný také z faunistického hlediska. Vyskytuje se zde teplomilná fauna, například saranče modrokřídlá, i chránění vodní živočichové – v řece Otavě, která tvoří část jižní hranice parku, žije vydra říční (Lutra lutra). Na území parku se nacházejí i dvě maloplošná chráněná území: Přírodní rezervace Zbynické rybníky a Přírodní rezervace Čepičná (s nejvyšším vrcholem parku, 671 m n. m.).

Jak se tam dostanete

Východiskovými body pro poznávání přírodního parku jsou města Sušice a Horažďovice a obec Rabí. Park je dobře přístupný osobním automobilem, s možností parkování ve zmíněných obcích a městech, například v blízkosti hradu Rabí. Využít lze i pravidelnou autobusovou a vlakovou dopravu, přičemž Sušice a Horažďovice leží na železničních tratích. Turistické stezky KČT v parku jsou méně husté než na sousední Šumavě, ale umožňují přístup k hlavním atrakcím. Procházka začíná často v obcích jako Budětice nebo Vlkonice.

Co můžete v okolí objevovat

Dominantou a turisticky nejnavštěvovanější památkou přímo na hranici parku je zřícenina hradu Rabí, největší hradní zříceniny v České republice. Další historickou zajímavostí je zřícenina hradu Budětice (nazývaného též Džbán) na stejnojmenném vrchu severně od obce Budětice, kde se dochovaly zbytky okrouhlé věže a obranné valy. V blízkosti obce Zbynice jsou pozůstatky slovanského hradiště. Za návštěvu stojí i raně gotický kostel svatého Vavřince v obci Zdouně a obec Dobršín, která je vesnickou památkovou rezervací.