Hory na Šumavě

Třetím nejvyšším vrcholem Jihočeského kraje je hora Boubín s výškou 1 362 m n. m. Její vrchol leží v obci Kubova Huť v okrese Prachatice a je současně nejvyšší šumavskou horou, která leží uvnitř území ČR a netvoří státní hranici. Známá je přilehlou rezervací Boubínský prales.

Písemnou zmínku o Boubíně máme už v listině z roku 1398, kde bylo jméno hory uvedeno jako Bubyn. V roce 1728 máme doloženo, že německé obyvatelstvo nazývalo horu Kuboberg podle osady Kubova Huť (německy Kubohütten). V průběhu 19. století se Boubín využíval pro splavování dřeva, kvůli němuž bylo na jižním svahu vybudováno tzv. Boubínské jezírko, které sloužilo jako splavovací nádrž až do roku 1957.

Od roku 2004 se na vrcholu hory Boubín tyčí dřevěná rozhledna, jejíž výška 21 metrů umožňuje výhled na celou Šumavu i do vnitrozemí. Ze šumavských vrchů odtud uvidíte nejvyšší horu Šumavy Plechý, Chlum, Kleť, Libín, Černou horu a další. Pohledem na opačnou stranu uvidíte města jako Brdy, Hluboká nad Vltavou nebo Vimperk. A určitě nepřehlédnete ani jadernou elektrárnu Temelín. Tyto výhledy si vychutnejte, protože až vystoupáte na vyhlídkovou plošinu, budete se nacházet na nejvýše položené rozhledně v Jihočeském kraji a druhé nejvýše položené rozhledně v celém Česku.

Na Boubín můžete vyrazit hned z několika směrů. Pokud nejste příliš fyzicky zdatní nebo jste na výletě s menšími dětmi, zvolte si nejkratší cestu po modré značce z Kubovy Huti. Pokud na vzdálenost nehledíte, dostanete se na vrchol také po červené trase z Vimperka a po žluté ze Šumavských Hoštic. Poslední úsek výstupu vede od roku 2006 po dřevěném chodníku se zábradlím.

Až budete volit ubytování jako výchozí bod, odkud se na Boubín vydáte, máte několik možností v závislosti na tom, po které trase se chcete vydat. Využijte nabídku apartmánů v Kubově Huti, odkud to budete mít v zimě blízko především do stejnojmenného lyžařského střediska. Z ubytování v penzionu ve Vimperku se zase můžete vydat do Muzea Vimperska a na zámek Vimperk, abyste zjistili také něco o místní historii. Zajímavé Soví voliéry můžete vidět, pokud si rezervujete ubytování v Borové Ladě. Ať už se vydáte na výlety odkudkoliv, ubytování nedaleko hory Boubín Vám zajistí skvělý začátek cesty.

Bájné trůny tří králů na Šumavě

Třístoličník (německy Dreisesselberg) je významný a hojně navštěvovaný vrchol v jižní části Šumavy s nadmořskou výškou 1333 metrů (hlavní vrchol Hochstein). Přestože samotný nejvyšší bod masivu leží na německé straně (v Bavorském lese), výrazně zasahuje k česko-německé hranici, kde je nejvyšší český bod ve výšce 1302 m n. m. Hora je známá svými bizarními žulovými skalními útvary, které zvětrávání vymodelovalo do podoby skalních věžiček. Podle staré pověsti sedávali na třech těchto skalních stolicích (křeslech) panovníci Čech, Bavorska a Rakouska a radili se o průběhu hraníc, což dalo hoře její jméno. Z vyhlídkového místa, které je na německé straně, se nabízí za dobré viditelnosti úchvatný panoramatický výhled na Bavorsko, českou Šumavu a v dálce i na Alpy, včetně Grossglockneru.

Jak se tam dostanete

Na Třístoličník vede několik turistických tras. Jednou z nejoblíbenějších a nejnáročnějších je pěší cesta po červeně značené hřebenové trase (E10) z Nového Údolí (přibližně 7 km jedním směrem), kam se dá dojet i vlakem. Tato trasa vede po náročném kamenitém terénu. Nejsnazší přístup je z německé strany, kde se nachází parkoviště Dreisessel jen asi 500 metrů od vrcholu. Na české straně je parkování možné například v Novém Údolí nebo ve Stožci.

Co můžete v okolí objevovat

Z vrcholu Třístoličníku se můžete vydat na hřebenovou túru po červené turistické značce, která vás dovede k dalším významným místům Šumavy. Asi 3 km jihovýchodně od Třístoličníku leží Trojmezí (1325 m n. m.), což je sedlo, kde se stýkají hranice České republiky, Německa a Rakouska. Místo je označeno trojbokým žulovým sloupem. Dále po hřebeni dojdete až na nejvyšší horu české části Šumavy, Plechý (1378 m n. m.), pod jehož svahem se rozprostírá krásné Plešné jezero. Nedaleko od Třístoličníku se nachází také památník staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu, Josefu Rosenauerovi, v jehož blízkosti kanál začíná. Zde se také nachází bývalá myslivna Rosenberger Gut, ve které je dnes muzeum Adalberta Stiftera.

Jesenická dominanta s rozhlednou

Medvědí hora (1167 m n. m.) je výrazný vrchol v Hrubém Jeseníku, který tvoří severní rozsochu hory Mravenečník. Nachází se asi 2,5 km jihovýchodně od obce Kouty nad Desnou a je oblíbeným turistickým cílem zejména díky snadné dostupnosti a rekreačnímu zázemí. Na vrcholu Medvědí hory, v nadmořské výšce kolem 1100 metrů, stojí rozhledna U Medvěda, která je vysoká 18 metrů. Tato ocelová konstrukce s dřevěným opláštěním byla postavena v roce 2014 a je volně přístupná. Nabízí krásné výhledy na údolí Desné, město Šumperk, masiv Králického Sněžníku a hlavní hřeben Hrubého Jeseníku od Šeráku po Červenohorské sedlo. Západní svahy hory jsou součástí Ski areálu Kouty.

Jak se tam dostanete

Nejpohodlnější a nejrychlejší přístup na Medvědí horu je pomocí šestisedačkové lanové dráhy z obce Kouty nad Desnou. Dolní stanice lanovky se nachází v nadmořské výšce 610 m n. m. a horní stanice, umístěná jen asi 40 metrů od rozhledny, ve výšce 1095 m n. m. V Koutech nad Desnou je k dispozici placené parkoviště. Pro pěší turisty vede z Koutů nad Desnou nahoru několik značených tras, například po červené značce, která je však poměrně strmá. Okolo vrcholu prochází také několik značených cyklotras.

Co můžete v okolí objevovat

Z horní stanice lanovky vede naučná stezka Rysí skála, která je dlouhá přibližně 1,8 km a je nenáročná, ideální pro rodiny s dětmi. Stezka vás provede přes vyhlídku Rysí skála, kde jsou přístřešky a interaktivní prvky. Cestou minete také dřevěné plastiky zvířat a lesních bytostí. Z Medvědí hory je také možné pokračovat po cyklotrase k horní nádrži přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, která je jedním z technických divů České republiky a nabízí unikátní výhledy. V údolí poblíž Koutů nad Desnou se nachází vodopád na Borovém potoce.

V katastrálním území obce Kremže, v krásném šumavském podhůří, se významně nad krajinou tyčí hora Kleť. Svojí výškou 1 087 metrů je nejvyšším bodem CHKO Blanský les. Hora se vypíná 6 kilometrů od Českého Krumlova a 18 kilometrů od krajského města České Budějovice.

Na jejím vrcholu najdete hvězdárnu, televizní vysílač i horskou chatu. Hvězdárna Kleť je nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Nachází se v ní stálá výstava astronomických fotografií z observatoře na Kleti a pokud Vám přeje počasí a je jasno, můžete zahlédnout v projekci i sluneční skvrny.

Další významnou stavbou na vrcholu Kleť je rozhledna. Je nejstarší kamennou rozhlednou u nás a když vystoupáte do výšky 18 metrů a naskytne se Vám dech beroucí výhled na Šumavu, Českobudějovicko i Novohradské hory. Vašemu zraku jistě neuniknou ani sluneční hodiny, které stojí nedaleko rozhledny.

Na vrchol hory Kleť se můžete dostat pohodlně lanovkou z obce Krasetín (náleží obci Holubov). Lanovka je dlouhá 1 752 metrů a zdolává převýšení 346 metrů. Využívají ji především starší návštěvníci a nebo turisté s handicapem. Ostatní vyrážejí většinou na kole nebo po svých. Od spodní stanice lanovky vede zelená turistická značka.

Říká se, že na horu Kleť by měl alespoň jednou za život vystoupit každý Budějovičák. A není to jen chuť a vůně výborné česnečky, která na její vrchol turisty vábí. Mimo nejoblíbenější trasy pod lanovou však můžete vyrazit i z jiných částí Českokrumlovska. Například z obce Chvalšiny, ze Zlaté Koruny, z Plešovic, z Kremže nebo Českého Krumlova. Cestou na Vás čekají mnohá tajemná místa jako jsou menhiry, Žebříková skála nebo rozcestí u "Modrého Pánaboha". A pokud máte rádi adrenalin, využijte k sestupu z hory horské koloběžky.

Kvůli ochraně přirozené bučiny, jedlí a suťových lesů byla na severozápadním úbočí hory vyhlášena přírodní rezervace. Některé rostliny a mravence, kteří se tady vyskytují, nenajdete už v žádné jiné části Blanského lesa. Na jihozápadním svahu hory Kleť lze pozorovat nejvýznamnější mravenčí superkolonií v Evropě.

Zaujala Vás hora Kleť? I když nejste Budějovičák, určitě doporučujeme tento výstup absolvovat. Případně si ho zahrnout do svých turistických plánů, až vyrazíte na Českokrumlovsko. Plány pak můžete rozšířit například i o návštěvu zříceniny hradu Dívčí kámen nebo klášteru Zlatá Koruna. Celá oblast je protkaná kvalitně značenými turistickými trasami a cyklostezkami, takže se dá během jediného dne stihnout spousta zajímavostí.

A pokud už toho máte na seznamu tolik, že Vám jeden den nestačí, najděte si ubytování blízko hory Kleť a můžete každý den vyrážet do jiného směru. Nachází se tu spoustu krásných chat, penzionů i ubytování v soukromí. Odměnou Vám bude spousta nových zážitků, na které budete dlouho a rádi vzpomínat. Tak vyrazte vstříc novým dobrodružstvím co nejdříve!

Horský velikán Šumavy s kruhovým výhledem

Pancíř je výrazný a snadno dostupný vrch, který leží v západní části Šumavy, v těsné blízkosti národního parku. Se svou nadmořskou výškou 1214 m n. m. patří k významným vrcholům, které nabízejí jedny z nejkrásnějších výhledů na celou oblast. Je oblíbeným cílem turistů v letním i zimním období díky své strategické poloze a dobré infrastruktuře. Geomorfologicky spadá do geomorfologického celku Šumava a Královského hvozdu. Vrchol je od roku 1985 chráněn jako Přírodní památka Pancíř, zejména pro ochranu vzácných rostlinných společenstev a původních lesů.

Vrchol Pancíře je snadno rozpoznatelný díky Klubové chatě a zejména díky rozhledně Pancíř, která je neodmyslitelnou součástí siluety vrchu. Rozhledna byla otevřena již v roce 1923 a po renovaci slouží návštěvníkům dodnes. Nabízí nádherný kruhový výhled na Šumavu, Český les a za dobrých podmínek i na Alpy. Vrch je klíčovou křižovatkou turistických stezek. Mimo jiné tudy vede i naučná stezka, která seznamuje návštěvníky s místní přírodou a historií. V zimě je Pancíř oblíbeným místem pro běžecké lyžování.

Jak se tam dostanete

Nejjednodušší a nejpohodlnější způsob, jak se dostat na Pancíř, je využít sedačkovou lanovku vedoucí z obce Špičák. Lanovka má nástupní stanici přímo u vlakového nádraží Špičák (Železniční trať Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín) a končí u vrcholové chaty a rozhledny. Pro pěší turisty vede na Pancíř několik značených turistických tras. Z obce Železná Ruda se na Pancíř dostanete po červené turistické značce. Z obce Hojsova Stráž vede na vrchol modrá značka, která je součástí oblíbeného Šumavského horského přechodu. Pro motorizované návštěvníky je k dispozici parkoviště u nástupní stanice lanovky Špičák.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Pancíře je bohaté na šumavské přírodní krásy. Jen kousek od úpatí Pancíře se nachází ledovcové jezero Černé jezero, největší přírodní jezero v České republice, a Čertovo jezero, která jsou přístupná pěšky ze Špičáku. Tato jezera jsou součástí Přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero. V blízké Železné Rudě můžete navštívit Muzeum Šumavy s expozicemi o historii a přírodě regionu. Významným bodem je i Rozhledna na Špičáku, která nabízí další unikátní výhled na Královský hvozd a do Bavorského lesa. Milovníci přírody by si neměli nechat ujít ani návštěvu Národní přírodní rezervace Bílá strž se stejnojmenným vodopádem, nejvyšším vodopádem na Šumavě.

Zalesněnou horu Špičák najdete na Šumavě, konkrétně v okrese Klatovy, v blízkosti Železné Rudy. Svojí výškou 1 202 m n. m. vytváří jednu z dominant tohoto jihočeského pohoří. Na jejím jihovýchodním svahu se nachází oblíbené lyžařské středisko, Ski areál Špičák, s několika sjezdovkami i upravenými běžeckými tratěmi. Díky tomu je hora Špičák oblíbeným cílem nadšených turistů, lyžařů i aktivních sportovců.

Na jihovýchodní stěně Špičáku, pod Špičáckým sedlem, vede 1 747 metrů dlouhý železniční tunel. Leží na trase Plzeň - Klatovy - Želená Ruda a byl v letech 1877 až 2007 nejdelším železničním tunelem u nás a zároveň byl ve svých počátcích i jedním z prvních železničních tunelů v tehdejším Rakousku-Uhersku.

Na Špičák se můžete dostat několika stezkami pro pěší i po cyklostezkách. Trasy vás povedou okolo atraktivních míst jako např. Čertova jezera, Černého jezera, vodopádu Bílá strž i hamerským údolím Bílého potoka. Nedaleko také prochází Naučná stezka Železnorudsko, která Vám přiblíží historii této oblasti, způsob života i zajímavé přírodní krásy. A je tu i něco pro zkušené bikery. Ti mohou navštívit místní bike park a sjet trasy několika různých obtížností.

Na samotný vrchol Špičáku se můžete dostat i pomocí moderní čtyřsedačkové lanovky. Jistě Vám hned padne do oka zajímavá ocelovo-dřevěná rozhledna, která byla otevřena v roce 2014. Je vysoká 26,5 metrů a abyste se dostali až na vrchol, vystoupat musíte 135 schodů. Pokud máte štěstí na dobrou viditelnost, je možné z vrcholu zahlédnout i Alpy. A pokud neuvidíte až do Alp, pokocháte se alespoň výhledem na horu Boubín a okolní krásnou přírodu.

Máte-li s sebou děti, vezmete je na dětské naučné stezky, které vedou z vrcholu Špičáku. První naučná stezka nese název Po stopách zajíce. Celková délka je 4 kilometry a povede Vás přes rozvodí k Čertovu jezeru. Děti se na stanovištích dozví spoustu zajímavých informací o místní přírodě a následně si svoje znalosti ověří pomocí kvízu. Na závěr na ně v pokladně čeká malý dárek.

Druhou trasou je Datlíkova stezka. Ta vede na vrchol Špičáku přes Černé jezero a je o něco náročnější než ta "pro zajíce". I tady děti vyplňují různé kvízy. 6,5 kilometrová trasa je tematicky zaměřená na datlíka tříprstého, který v této oblasti žije. Pomocí naučných stezek je možné projít pár kilometrů nádherné šumavské přírody. A díky stanovištím a různým úkolům na trase se pro Vaše děti stane turistika o něco atraktivnější. A možná nebudou ani tolik protestovat.

Pokud míříte do Železné Rudy kvůli lyžování a dalším zimním radovánkám, můžete si vybrat z několika kvalitních lyžařských středisek. Naopak přes teplejší období roku Vás láká k návštěvě třeba Muzeum Šumavy Železná Ruda nebo nedaleké Velhartice, které nabízejí krásný hrad nebo skanzen.

Možností, jak trávit strávit Vás pobyt na Šumavě, je opravdu nepřeberné množství. Od turisticky atraktivních míst, přes zajímavé historické památky až po adrenalinové zážitky - to vše zde máte zaručeno. Stačí jen pečlivě vybírat. Rozhodně to není program jen na jeden den. Proto neváhejte, najděte si vhodné ubytování blízko hory Špičák a přijeďte poznávat vše, co Vám toto okolí nabízí. Určitě nebudete litovat.