Hory v České republice

Nejvyšší horou České republiky je Sněžka, který se vypíná do výšky 1 603 m n. m. Nachází se Krkonoších a prochází přes ni státní hranice s Polskem. Na vrchol se můžete pohodlně dostat moderní lanovkou, která Vás vyveze z Pece pod Sněžkou a nebo z mezistanice na Růžové hoře.

Mimo stanice lanovky se na na vrcholu Snežky nachází i další stavby. Je to například Polská bouda, jejíž součástí je meteorologická stanice nebo Kaple sv. Vavřince, která je nejstarší stavbou v těchto místech. Byla vysvěcena už v roce 1681. V těch dobách se na Sněžce konaly bohoslužby až 5 krát do roka a zúčastňovalo se na nich množství poutníku z širokého okolí. Během dalších let kaple několikrát vyhořela. Poté byla znovu vysvěcena, zrekonstruoval se oltář i nástěnné malby a nyní se v ní opět slouží mše za horské vůdce a záchranáře, jejichž patronem je právě sv. Vavřinec.

Další a pravděpodobně pro veřejnost nejznámější stabou je Česká poštovna. Plně funkčí poštovní úřad zajistí odeslání Vašich pohledů i další poštovní služby. Součástí je i stánek s občerstvením a vyhlídka, která Vám poskytne nádherný rozhled do dalekého okolí. Zároveň se jedná o nejvýše položenou stavbu u nás.

Mimo výše uvedené lanové dráhy je možné se dostat na Sněžku několika různými turistickými trasami. Zdolání nejvyšší hory je velmi oblíbenou výzvou a proto patří k nejnavštěvovanější atrakcím v Krkonoších. Nejvíce využívaná trasa vede z Pece pod Snežkou. Tady stále ještě máte na výběr, zda si troufnete pěšky nebo využijete výše zmíněnou lanovku. Pěší trasa z části kopíruje dráhu lanovky, vede přes Růžovou horu a měří asi 6,5 kilometru. Odměnou za našlapané kilometry Vám budou nádherné výhledy a svěží horský vzduch.

Nejméně náročný výstup můžete začít v Malé Úpě. Zhruba 4 kilometrová Cesta česko - polského přátelství Vás povede po červené turistické značce přes Obří hřeben až na vrchol. Naopak nejnáročnější, ale na výhledy nejkrásnější trasa, začíná opět v Peci pod Sněžkou a vede přes Obří důl a Obří sedlo.Její délka je 7 kilometrů a za letního období můžete po cestě navštívit i důl Kovárna, který připomíná historii hornictví v Krkonoších.

Výchozím bodem může být i Špindlerův Mlýn. Tato modrá trasa vede Údolím Bílého Labe. Všechny trasy můžete vzájemně kombinovat a vytěžit tak z výstupu na Sněžku maximum. Ale Krkonoše nejsou jen o Sněžce. Tyto hory jsou atraktivní pro návštěvníky během celého roku.

A opravdu nabízí pro každého něco. Proto se dovolená v Krkonoších jeví jako skvělý plán, který nemůže zklamat. Zarezervujte si komfortní ubytování v blízkosti Sněžky nebo jiné krkonošské zajímavosti, která Vás láká a užijte si svoje zasloužené dny oddychu s rodinou nebo přáteli. Krkonoše patří právem k nejnavštěvovanějším místům naší vlasti a můžete si být jisti, že si je také zamilujete. Stačí už jen vyrazit.

V nadmořské výšce 1 299 metrů, tři a půl kilometru od Janských Lázní ve východních Krkonoších se vypíná vrchol Černé hory, který je pro turisty atraktivní jak v zimě, tak v letních měsících. Dostanete se sem pěšky, na kole, lanovkou, na běžkách i koloběžkách. A že v jejím okolí můžete strávit příjemnou dovolenou v průběhu celého roku, o tom vůbec není pochyb. A když budete mít štěstí, můžete odtud vidět startovat i rogalisty a paraglidisty.

Na Černou horu se nejpohodlněji dopravíte 8místnou kabinovou lanovkou zvanou Černohorský express. Dolní stanice je v Janských Lázních a můžete spolu s Vámi přepravit i kola, koloběžky nebo kočárky. V létě je lanovka v provozu podle jízdního řádu. Pěšky se dostanete z Janských Lázní na Černou horu po červené turistické značce, ovšem není to jediná cesta. Vydat se můžete taky z Pece pod Sněžkou nebo z Horního Maršova. Turistické trasy se na mnoha místech křižují, a tak je můžete i kombinovat podle jejich náročnosti a Vašich sil.

Na vrcholu Černé hory se tyčí 78 metrů vysoký vysílač a 26 metrů vysoká rozhledna Panorama, ale najdete tu spoustu dalších budov, včetně zábavního parku s umělou lezeckou stěnou. Je tu také půjčovna koloběžek a elektrokol, takže se můžete z vrcholu dolů svézt a přitom si vychutnat zdejší přírodu. Jednu ze zastávek směrem nahoru nebo dolů si udělejte u Černohorského rašeliniště, kudy vede také naučná stezka. Jen pamatujte na to, že v září a říjnu je stezka uzavřena z důvodu jelení říje.

Nesmíme však opomenout ani zimní dovolenou na Černé hoře, protože SkiResort Černá hora – Pec je největším lyžařským střediskem v České republice. Lyžuje se tu na neuvěřitelných 41 kilometrech propojených sjezdovek. Kromě kvalitního lyžování si tu užijete taky jízdu na sáňkách po 3,5 km dlouhé Černohorské sáňkařské cestě, výlety na sněžnicích, snowtubing, bruslení a v poslední době oblíbenou turistiku na lyžích, tzv. skialpinismus.

Teď už určitě nemáte důvod váhat, jestli bude Černá hora tím správným cílem Vaší cesty. Najdete tu totiž v každém ročním období pestrou paletu zážitků, za kterými stojí za to přijet. Abyste si všechno dosyta užili, budete potřebovat ubytování u Černé hory. Některé možnosti v okolí jsme naznačili již výše, ale pojďme si to shrnout. Sázkou na jistotu je ubytování v Janských Lázních, odkud můžete vyrazit lanovkou. V Peci pod Sněžkou však můžete vybírat ze široké nabídky penzionů, apartmánů i hotelů. Zajímavým místem je také Černý Důl, kde zejména skupiny rády využijí ubytování v chatách. A kousek dál od hlavního náporu turistů se můžete uchýlit do chalupy v Rudníku. Záleží na Vás, zda chcete být v centru dění, nebo si užít také trochu klidu.

Až budete mít pocit, že jste kapacity Černé hory vyčerpali, určitě ještě neodjíždějte zpět domů. Pokud se totiž nevydáte na Stezku korunami stromů, určitě budete později litovat. Tento pohled z výšky na Krkonoše si nemůžete nechat jen tak ujít. Stejně tak zajímavým místem je Muzeum Podzemí Krkonoš a Historický důl Kovárna, který Vás zavede do nitra Sněžky. Kromě toho určitě budete uchváceni, až uvidíte krkonošské vodopády, nebo až vystoupáte na některou z krkonošských rozhleden. Dohlédnout odtud můžete často až Orlické hory a Jeseníky. Naplánujte si tedy dovolenou, začněte na Černé hoře a pak pokračujte, kam Vás budou nohy a srdce táhnout.

Nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd je opředen mnohými pověstmi. Jedna z těch nejznámějších vypráví o sletech čarodějnic z celého Slezska, které se tu měly bavit spolu s čerty a dokonce i samotným Luciferem! V dnešní době byste ale čarodějnice a čerty na Lysé hoře hledali jen stěží. O to víc sem proudí turistů, cyklistů, běžců nebo lyžařů, pro které je Lysá hora a její okolí velikým lákadlem.

Co dělat na Lysé hoře v zimě?

Podle jiné pověsti se má ve vnitru Lysé hory ukrývat poklad zbojníka Ondráše a jeho družiny. Střeží ho prý „divá Hana“, čarodějnice, jejíž duch se zjevuje v podobě obrovského hada se zlatou korunkou… Jestli nebo z jak velké části jsou pověsti o čarodějnicích a pokladech pravdivé, to nikdo neví. Faktem ale zůstává, že Lysá hora je opravdovým klenotem Moravskoslezských Beskyd a celého Valašska.

Nadmořská výška 1323 metrů v kombinaci s charakteristickým podnebím dělají z Lysé hory jedno z nejchladnějších míst v České republice – proč sem tedy jezdit? No právě pro to! Lysá hora si totiž na nedostatek sněhu nemůže stěžovat. Trvalá sněhová pokrývka se tu vyskytuje od října do května. Výskyt sněhu kulminuje během března a není neobvyklé, že jeho výška přesahuje hranici 2 metrů. Byl by hřích nevyužít takových podmínek!

Zkušení běžkaři patrně znají Lysohorskou magistrálu, po které lze Lysou horu zdolat třemi různými směry. A co padne po jízdě zasněženou krajinou lépe, než tradiční valašské občerstvení? Na vrcholku Lysé hory jsou k mání hned dvě horské chaty (Bezručova a Chata Emil Zátopek – Maraton, i s ubytováním), jedna hezčí než druhá. Podmínky na hoře přejí také vyznavačům ski alpů a přáli by i sjezdařům, možnosti pro sjezdové lyžování jsou ale předmětem sporů ochranářů a zastánců tohoto sportu na Lysé hoře.

Turistika, cykloturistika i paragliding

Lysá hora nepatří jen k nechladnějším, ale také k největrnějším oblastem v republice. I to je důvod k její návštěvě? No jasně! Zejména pokud patříte k vyznavačům paraglidingu. Beskydy jako takové patří ke špičce paraglidingových oblastí u nás a jejich nejvyšší vrchol, jakožto ideální letový terén se vší infrastrukturou kolem, je jakýmsi symbolem tohoto stavu.

Jinak je ale Lysá hora cílem zejména pro turisty a cykloturisty, pro které je přímo kultovním místem. K vrcholku hory vede hned několik značených tras a chodníků. Ta snad nejoblíbenější vede z Ostravic, měří necelých 9 kilometrů a již 60 let je součástí akce s názvem Bezručův výplaz. Jak již samotný název napovídá, jde o oblíbenou trasu českého básníka Petra Bezruče, po které podnikal svoje „výplazy“ až na vrchol Lysé hory.

Pro náročnější turisty s opravdu dobrou kondicí doporučujeme výstup z Krásné, pro ty méně zdatné pak oddechovou trasu z Visalají. Měří sice téměř 9 kilometrů, jde ale o nejlehčí pěší výstup na Lysou horu vůbec.

Pokud jde o cyklisty, ti zcela jistě uvítají možnost ověřit si svoje schopnosti a výdrž při výšlapu na Lysou horu z Papežova. Jde o jedinou kompletně vyasfaltovanou trasu, na které je dokonce zákaz vjezdu automobilům (kromě těch s povolením k výjezdu), takže opravdu ráj pro vyznavače cestní cyklistiky. Jestli ale hledáte něco pohodovějšího, doporučujeme vyrazit po cestě z Malenovic. Nutno ovšem podotknout, že jde o terén sjízdný na horských, nikoliv cestních bicyklech.

Jak se dostat na Lysou horu?

Dostat se na Lysou horu autem je povoleno jen majitelům tamních nemovitostí, případně jejich smluvním obchodním partnerům. Povolení k výjezdu mohou ve zvláštních případech dostat také některé autobusy. Jinak lze využít speciální kyvadlovou autobusovou dopravu, která jezdí v pravidelních intervalech a z různých směrů až na vrchol hory.

Další možnost nabízí již zmiňované kolo. Populární je ale také „moravská zubačka“ – to stačí jen zatnout zuby a šlapat a šlapat…až na vrcholek. Nejvíc lidí využívá k výstupu na Lysou horu trasu z Ostravice. V této obci je také konečná zastávka vlaků, které jezdí ze směru od Frýdlantu nad Ostravicí.

Ubytování na Lysé hoře a v jejím okolí

Kromě již zmiňovaných chat na vrcholku Lysé hory lze využít také stovky lůžek, které jsou k dispozici v podhůří této dominanty Beskyd. Pokud chcete být Lysé hoře co nejblíže, zaměřte se na hledání vhodného ubytování ve Starých Hamrech, Ostravici, Čeladné nebo Frýdlantu nad Ostravicí. Kromě hotelů, penzionů, privátů a apartmánů jistě natrefíte také na tradiční roubenky, chatky a domky s hezkou zahradou a architekturou tak typickou pro Valašsko.

V širší oblasti kolem Lysé hory se lze ubytovat například v Trojanovicích nebo Frenštátě pod Radhoštěm. Z těchto středisek pak můžete vyrazit třeba do Rožnova pod Radhoštěm. Celý Moravskoslezský kraj Vás ohromí svou malebností a vstřícností. A Lysá hora? Výlet na ni bude zážitkem pro vyznavače outdorových sportů a také pro milovníky přírody a krásných výhledů z výšek.

Hora Ještěd s výrazným televizním vysílačem, který je vidět již z dálky, leží v Severních Čechách nad Libercem, v Ještědském hřbetu. Tyčí se do výšky 1 012 m n. m. a od roku 1995 je součástí Přírodního parku Ještěd. Vysílač slouží zároveň jako rozhledna a poskytne Vám úchvatné výhledy na Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, České středohoří a za pěkného počasí i na Krkonoše.

Na vrchol Ještědu se nejpohodlněji dostane lanovkou. Dolní nástupní stanice se nachází v liberecké části Dolní Hanychov. Její výstavba začala 15. 6. 1932 a svoji činnost zahájila 27. 6. 1933. Trať je dlouhá 1 188 metrů a překonává převýšení 400 metrů. Jedna kabinka je schopná přepravit až 35 lidí. Rekordní počet pasažérů přepravila lanovka v roce 1976 a to skoro 600 000.

Během zimního období slouží Ještěd jako lyžarské středisko. Upravené svahy na severní straně hory jsou vhodné pro zkušené lyžaře, naopak jižní strana bude vyhovovat spíše začátečníkům a rekreačním lyžařům. K dispozici jsou půjčovny sportovního vybavení i lyžařské i snowboardové kurzy. V roce 2009 bylo toto středisko dějištěm mistrovství světa v klasickém lyžování.

Na Ještědu se nacházejí významné geomorfologické útvary. Jsou nimi např. Kamenná vrata nebo Vířivé kameny. Vyskytuje se zde množství živočichů, zvláště chladnomilných pavouků a brouků, kterým svědčí místní průměrná roční teplota 3,9 °C. Z rostlin jsou zde zastoupeny smrky, buky, jeřáby a břízy. Přímo na jihozápadním svahu Ještědu pramení řeka Ploučnice.

Pokud se rozhodnete na Ještěd vyrazit pěšky, nejideálnější je přímo Liberce od nástupní stanice lanovky. Chcete-li, aby Vaše trasa byla okružní a potřebujete se vrátit zpět do stejného místa, držte se modré značky. Je to nejpohodlnější cesta, ovšem využít ji můžete pouze v létě. V zimě se tady totiž nachází sjezdovka. Po cestě narazíte na Mohylu letců, připomínající letecké neštěstí z roku 1948. Celková délka trasy je 8,6 kilometrů.

Zajímavou variantou je i hřebenovka, tedy pokračování z vrcholku Ještědu až k rozhledně Rašovka a následný sestup do Šimonovic. Hromadnou dopravou se odtud snadno dostanete zpět do Liberce. Během této trasy našlapete 13 kilometrů. Alternativou potom může být ještě o něco delší trasa, která z rozhledny Rašovka pokračuje až do Jeřmanic a je o 2 kilometry delší.

Po okolí Ještědu je rozseto množsví ubytovacích zařízení. Chata u Ještědu nebo ubytování v soukromí je v poslední době velmi oblíbenou formou dovolené nejen pro rodiny s dětmi. I v blízkém Liberci můžete najít množství útulných penzionů nebo apartmánů. Celé Liberecko nabízí spoustu různého vyžití v zimě i v létě. Je to tedy ideální místo pro odpočinek i aktivní dovolenou.

Horu Klínovec najdete v Severozápadních Čechách a známá je i pod německým názvem Keilberg nebo Sonnenwirbel. Se svými 1 244 metry je nejen nejvyšším vrcholem Krušných hor, ale zároveň i nejvyšším bodem okresu Karlovy Vary, okresu Chomutov i Karlovarského a Ústeckého kraje. Tento vrchol je oblíbený během letního období zejména díky turistice. Přes zimu sem turisté míří zejména do Skiareálu Klínovec, který je díky propojení s nedalekých Skiareálem Boží dar - Neklid dynamickým a moderním lyžařským centrem.

Polohu hory Klínovec můžeme vytyčit ze severu městem Loučná pod Klínovcem, které leží téměř na německých hranicích. U nich se také na severozápad od Klínovce nachází Boží Dar, který je zároveň hraničním přechodem. A na jihozápadě potom narazíte na Jáchymov, který je známý zejména díky lázním. Sem se můžete vydat se svými zdravotními neduhy i na čistě relaxační pobyt.

Právě město Jáchymov nechalo v roce 1817 postavit na vrcholu hory Klínovec vyhlídkovou věž. Byla oblíbeným turistickým cílem lázeňských hostů z Karlových Varů, kteří sem přijížděli v kočárech, tažených koňmi. Vyhlídka však v roce 1868 shořela. V roce 1883 se proto rozhodlo o výstavbě kamenné rozhledny, která by byla odolnější nejen před ohněm, ale i před rozmary počasí. A tak vznikla rozhledna Klínovec, která byla později doplněna o přístavbu s ubytováním, občerstvením i stájí pro osm koní. Postupem času byla zřízena i poštovní stanice a telekomunikační věž.

Na vrchol Klínce se můžete dostat pohodlně lanovou dráhou. Od Jáchymova je v provozu lanovka Jáchymov - Klínovec. Ta umožňuje i přepravu cyklistů. Návštěvníky od Loučné pod Klínovcem dopraví lanová dráha Dámská. Z vrcholu se Vám naskytnou úchvatné výhledy nejen na Krušnohoří, ale i na České středohoří, Doupovské hory, Slavkovský les nebo Šumavu.

Ale správný turista vyrazí samozřejmě po svých. Začít svoji pouť můžete třeba v Božím Daru, odkud vede nenáročná asi 8 kilometrů dlouhá červená trasa, která však není vhodná pro kočárky. Před samotným cílem je prudšího charakteru. Když půjdete rovnou po silnici, trasu si zkrátíte zhruba o polovinu. Adrenalinoví nadšenci zase ocení trailové trasy 4 různých náročností, které vedou z vrcholu až k lanovce, pomocí které se pohodlně dopravíte opět na vrchol.

Pokud jsme Vás dostatečně nalákali a rozhodli jste se strávit tady svoji dovolenou, rádi Vám pomůžeme i s výběrem vhodného ubytování u Klínovce. Je libo útulnou chatu, apartmán nebo ubytování v soukromí? A nebo si nedovedete svoji dovolenou představit bez doplňkových služeb, které poskytují penziony a hotely? Navštivte naše stránky a vyhledejte si to nejlepší, aby byl Váš pobyt opravdu jedinečný. Přejeme Vám příjemný pobyt!

Hory a kopce, které svojí výškou nepatří k nejvyšším v daném pohoří jsou často zbytečně opomíjené. Je tomu tak i u hory Smrk, která stále zůstává jakoby v pozadí za nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd - Lysou horou. Je to ale velká škoda, protože i Smrk nabízí výbornou turistiku i zajímavá místa na trase.

Hora Smrk se vypíná do výšky 1 276 metrů mezi obcemi Ostravice a Čeladná v okrese Frýdek-Místek, v Moravskoslezském kraji. Spadá pod jejich katastry a částečně i do katastru obce Staré Hamry. Nedaleko najdeme další "z rodiny Smrků" - hory Malý Smrk, Smrček a Malý Smrček.

Horu Smrk tvoří převážně vrstvený godulský pískovec. Celý masív je souvisle zalesněný. Převládají smrkové lesy, vidět můžete i buky, jedle, příležitostně i jeřáby a javory. Tato část Beskyd je i přes zákaz atraktivní borůvkářskou oblastí. Díky jedinečnosti některý druhů rostlin a kvůli snaze o zachování rázu této krajiny, byla na vrcholu a svazích Smrku vyhlášena Přírodní rezervace Smrk. A podle toho je třeba se také chovat. Je zakázáno rozdělávat oheň, přespávat v přírodě, sbírat lesní plody a vstupovat mimo vytyčené trasy.

Turistických tras vede na vrchol hory Smrk hned několik. Ale připravte se na to, že se nejedná o úplně lehkou turistiku. Je třeba tedy zvážit svoje síly předtím, než se na výšlap vydáte. Navíc po celé trase ani na vrchole hory nejsou žádné možnosti občerstvení, takže se musíte spoléhat pouze na svoje zásoby.

Vydat se na vrchol můžete například z Čeladné. Červená turistická značka Vás povede nejprve po zpevněné cestě, která později přejde v lesní chodník. Připravte se, že zvláště po velkých větrných smrštích budete zdolávat popadané stromy i prorostlé kořeny. Celá trasa má délku asi 9,5 kilometru.

Další možností, jak se dostat na horu Smrk, je vyrazit z obce Ostravice. Tato trasa je asi o 1 kilometr kratší, ale jistě neméně zajímavá. A pokud byste si chtěli do těla dát o něco více a trasy do 10 kilometrů pro Vás jsou jen procházkou, můžete vyrazit po modré značce z Bílé a nebo ze Starých Hamer, které měří okolo 16 kilometrů.

Jestliže Vám to nedalo a ještě před Smrkem jste zdolali Lysou horu, máte možnost se přímo z vrcholu vydat na Smrk po žluté turistické značce a po stezce pak pokračovat až k vodní nádrži Šance, která je výborným odpočinkovým místem.

Turistika na Smrku není tak velmi rozšířená, nemusíte se tedy bát, že byste během své túry potkávali davy lidí. Je tu však několik zajímavých míst, která rozhodně nemá žádná jiná hora. Například pomník populárního "brouka" Johna Lennona, který tu byl instalován už v roce 1982 a stal se místem, kde se setkávala mládež ještě za dob totality. Do dnešní doby se prý dochoval zejména díky tomu, že byl náročně dostupný a v době komunismu postupně policisté vzdali snahu o jeho zničení.

Mimo Lennona je další tzv. mohylou svobody i pamětník Jana Palacha, který poukazuje na jednu z mnoha obětí přecházejícího režimu. A vzpomínku na slavné osobnosti naší minulosti doplňuje i pomníček hokejového trenéra Ivana Hlinky, který tragicky zahynul při autonehodě v roce 2004.

A nyní, když jste se dozvěděli všechny potřebné informace, zbývá jediné. Najít si vhodné ubytování blízko hory Smrk a vyrazit na vlastní průzkum. Vybírejte z nabídky útulných chat a chalup, oblíbených penzionů nebo perfektně vybavených apartmánů. Je totiž velmi důležité, kde po náročné turistice zregenerujete svoje unavené svaly.

Nejvyšší horou Hrubého Jeseníku a vlastně celé Moravy a Slezka je Praděd (1 491 m n. m.). Pod ním vede historická zemská hranice Moravy a Slezka a je také hraničním bodem mezi Moravskoslezkým a Olomouckým krajem. Zároveň se zde rozdělují i okresy Bruntál a okres Šumperk. Leží v katastrální území obce Malá Morávka.

Na vrcholu Pradědu, v slezské části, se nachází telezní věž s rozhlednou, která je nejvyšším uměle vytvořeným bodem v České republice. V minulosti byla hora Praděd označována různými jmény např. Klínovcová hora nebo Niská Sněžka. Až v 19. století se ustálilo označení Praděd po stejnojmenném ochránci Jeseníků. Celá turistická oblast v okolí Pradědu je někdy označována jako Slezský ledovec, díky výborným sněhovým podmínkám během zimního období.

Abyste se mohli pokochat výhledy z Pradědu, nemusíte být až tak zdatní turisté. Autem nebo kyvadlovou dopravou z Karlovy Studánky přes Malou Morávku dorazíte na parkoviště Ovčárna. Odtud je to pohodlnou cestou, vhodnou i pro kočárky, asi 3,5 kilometru. Souběžně se silnicí vede i zelená turistická značka.

Na Praděd se můžete dostat i červeně značenou turistickou trasou po hřebenovce z Červenohorského sedla. Tato trasa je dlouhá 10 kilometrů. Dalšími možnostmi, odkud vyrazit, jsou sedla Vidly nebo Skřítek.

Chcete-li si dát pořádně do těla, zvolte nejnáročnější trasu po modré značce z Koutů nad Desnou. Cesta vede okolo dolní vodní nádrže Dlouhé stráně. Na trase dlouhé 14 kilometrů Vás čeká převýšení 800 metrů.

V zimě se Praděd zaplní lyžaři, kteří zde mohou provozovat klasické sjezdové lyžování nebo vyrazit na běžky. Lyžařské středisko Praděd je vhodné jak pro začátečníky, tak i pro zkušené lyžaře. Nachází se zde i množství krásně upravených běžkařských tras.

Je Vám tedy jasné, že na Pradědu je zábava během celého roku a jeden den na návštěvu rozhodně nestačí. Zbývá Vám jen naplánovat si dovolenou, rezervovat si vhodné ubytování u Pradědu a můžete vyrazit vstříc novým dobrodružstvím. Pro lyžaře je dostupných spousta krásných chat nebo komfortních apartmánů, kde můžete vysušit svoje vybavení. Ideálním výchozím bodem pro turisty zase jistě bude některý penzion v Malé Morávce. Tak co? Nalákali jsme Vás?

V pohoří Hrubý Jeseník najdete několik zajímavých vrcholů. Kromě nejvyšší hory, kterou je Praděd, stojí za Vaši pozornost také třetí nejvyšší vrchol - Petrovy kameny. Katastrálně náleží částečně k obci Malá Morávka v okrese Bruntál, v Moravskoslezském kraji. Zároveň však leží i v katastru Loučné nad Desnou v okrese Šumperk, v Olomouckém kraji.

Petrovy kameny jsou součástí přírodní rezervace Praděd. Leží ve Slezsku, avšak v blízkosti historické zemské hranice s Moravou. Tvoří ho skupina skal z břidlic a rul, dosahující výšky 7 metrů a šířky 25 metrů. Avšak na samotný vrchol se kvůli přísné ochraně přírody nedostanete. Můžete je však obdivovat z blízké hřebenové trasy.

Ke skalám Petrových kamenů se váže řada pověstí. Během čarodějnických procesů v 17. století tu údajně probíhaly tajné setkání čarodějnic s ďáblem. Pokud v té době byl některý z obyvatel přistižen v blízkosti Petrových kamenů, mohl být obviněn z čarodějnictví a mít jistou cestu na hranici. I dnes prý v jejich blízkosti můžete slyšet kvílení čarodějnic.

Tématice čarodějnictví na Šumpersku se ve svém historickém románu Kladivo na čarodějnice z roku 1963 věnoval i spisovatel Václav Kaplický. Podle jeho díla pak o šest let později natočil režisér Otakar Vávra stejnojmenný film. A více o čarodějnických rejdech se můžete dozvědět i v Expozici čarodějnických procesů v Šumperku.

Petrovy kameny jsou však významné i z hlediska botaniky. Dochovaly se tu vzácné druhy rostlin z doby ledové. Lišejníky, mechy, vrby - to vše můžete v okolí kopce vidět. Na skále se nachází pamětní desku přírodovědce Bedřich Kolenatého, který se významně podílel na výzkumu přírodních poměrů Hrubého Jeseníku. Právě během jedné výzkumné cesty na Praděd tragicky zahynul.

Během zimního období se zasněžené svahy Petrových kamenů stávají atraktivní zejména pro lyžaře.  Mají tu jedny z nejlepších sněhových podmínek na Moravě. Lyžařům jsou k dispozici 4 vleky, avšak za dodržování přísných podmínek. Opouštět vyznačené sjezdovky a scházet z turistických tras je tady zakázané.

Jako výchozí bod na Petrovy kameny si můžete zvolit nedalekou Ovčárnu, kde lze pohodlně zaparkovat i Vaše automobily. Příjemnou procházkou se dostanete až do blízkosti Petrových kamenů. Pokud máte štěstí na dobré počasí a viditelnost, budou Vám odměnou nádherné výhledy na Praděd, vodní nádrž Dlouhé stráně i údolí Divoké Desné a Bílé Opavy.

A po hřebenové trase můžete pokračovat dále přes Praděd, Švýcárnu, Červenohorské sedlo až na Ramzovou. Oblast Šumperska je atraktivní zejména díky množství lyžařských areálů všech obtížností. Každoročně sem míří na zimní dovolenou návštěvníci z celé republiky.

Ale nebojte, i v létě je tu co dělat. Inspiraci můžete načerpat i na portále MegaUbytko. Najdete si tu i to nejlepší ubytování v blízkosti Petrových kamenů a můžete vyrazit za turistikou. Po celém Šumpersku jsou rozmístěné útulné penziony, romantické chalupy i oblíbené apartmány. Vyberte si to, co Vám nejvíce vyhovuje, aby Váš pobyt neměl chybu.

Mimo Sněžky je výraznou dominantou našeho nejvyššího pohoří i Čertova hora (1 020 m n. m.), nacházející se nad městem Harrachov. Leží na hranici Krkonošského národního parku a je jeho nejzápadnějším vrcholem. Větší část úpatí hory tvoří prudké svahy s výrazným převýšením. Většinou jsou zalesněné. V jedné části se nachází oblíbený Skiareál Harrachov, který je během zimy hojně navštěvován lyžaři i příznivci snowboardingu.

Zimní sporty se začaly v Harrachově provozovat od doby hraběte Harracha, který sem v 19. století přivezl první lyže. Po založení Spolku zimních sportů v roce 1908 tady začaly vznikat první skokanské můstky a už v roce 1923 se Harrachov stal dějištěm prvních mezinárodních lyžařských závodů. V roce 1980 byl skokanský areál zrekonstruován a součástí této rekonstrukce byla i výstavba nejvyššího lyžařského můstku na světě, tzv. mamutího můstku K-185.

Na vrchol Čertovy hory Vás vyvezou dvě sedačkové lanovky. U horní stanice lanovky se nachází i stánek s občerstvením, takže můžete zahnat žízeň nebo si dát něco drobného na zub. Kromě klasického lyžování lze v okolí Čertovy hory provozovat i běžkování. Upravené běžecké tratě se rozbíhají do několika směrů např. na Rokytnici nad Jizerou, Tanvald, Desnou i Jablonec nad Jizerou.

Vrchol Čertovy hory je zárukou nádherných výhledů nejen do Krkonoš, ale vidět můžete i Orlické hory, Jizerské hory nebo rozlehlé Polsko. Horní stanice lanovky je také významným výchozím bodem pro pěší turisty po hřebenech Krkonoš. I odvážní cyklisté tady začínají svoje sjezdy. A jak sem dostanou svoje kola? Jednoduše - na lanovce. Adrenalinu si užijí i vyznavači létání na padácích a rogalech, kteří využívají vrchol Čertovy hory jako svoji startovací plochu.

Během dešťů a jarního tání je Čertova hora odvodňována menšími přítoky řeky Jizery i řeky Mumlavy. Právě na řece Mumlavě se nachází známý Mumlavský vodopád, který je turisty navštěvovaný během celého roku. Ke konci jara a během léta tu můžete vidět mohutné peřeje, naopak přes zimu se vodopád mění na krásný ledopád.

A je toho mnohem více, co v okolí stojí za návštěvu. Z přírodního bohatství nesmíme zapomenout na Annenské údolí nebo Huťský vodopád, ležící na Huťském potoku, který je jedním z přítoků Jizery. Pokud se Vám nechce z města do přírody, navštivte v Harrachově Ski muzeum, kde se dozvíte spoustu zajímavých informací o historii krkonošského lyžování. A prima den potom můžete zakončit v Pivních lázních Harrachov se skutečně originální lázeňskou terapií.

Harrachov je jako jedno z nejvýznamnějších krkonošských středisek hojně navštěvován turisty nejen z tuzemska, ale i ze zahraničí. Velkému zájmu návštěvníků tedy musí být přizpůsobena i nabídka ubytování v Krkonoších. Pokud si tedy budete hledat ubytování pod Čertovou horou, příjemně Vás překvapí rozmanitost ubytovacích zařízení i poskytovaných služeb. Pro Vás, kteří jste více nároční a preferujete wellness pobyty nebo alespoň ubytování se stravováním, jsou k dispozici hotely a penziony. Pokud však stravu neřešíte a chcete jen pohodlné ubytování, vybírejte z nabídky apartmánů. Naprosté soukromí a ničím nerušený pobyt budete mít zajištěný v horských chatách a nebo pohádkových roubenkách. Během léta můžete využít i levnější typ ubytování, který nabízejí kempy v Krkonoších. Tak co, vybrali jste?

V katastrálním území obce Kremže, v krásném šumavském podhůří, se významně nad krajinou tyčí hora Kleť. Svojí výškou 1 087 metrů je nejvyšším bodem CHKO Blanský les. Hora se vypíná 6 kilometrů od Českého Krumlova a 18 kilometrů od krajského města České Budějovice.

Na jejím vrcholu najdete hvězdárnu, televizní vysílač i horskou chatu. Hvězdárna Kleť je nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Nachází se v ní stálá výstava astronomických fotografií z observatoře na Kleti a pokud Vám přeje počasí a je jasno, můžete zahlédnout v projekci i sluneční skvrny.

Další významnou stavbou na vrcholu Kleť je rozhledna. Je nejstarší kamennou rozhlednou u nás a když vystoupáte do výšky 18 metrů a naskytne se Vám dech beroucí výhled na Šumavu, Českobudějovicko i Novohradské hory. Vašemu zraku jistě neuniknou ani sluneční hodiny, které stojí nedaleko rozhledny.

Na vrchol hory Kleť se můžete dostat pohodlně lanovkou z obce Krasetín (náleží obci Holubov). Lanovka je dlouhá 1 752 metrů a zdolává převýšení 346 metrů. Využívají ji především starší návštěvníci a nebo turisté s handicapem. Ostatní vyrážejí většinou na kole nebo po svých. Od spodní stanice lanovky vede zelená turistická značka.

Říká se, že na horu Kleť by měl alespoň jednou za život vystoupit každý Budějovičák. A není to jen chuť a vůně výborné česnečky, která na její vrchol turisty vábí. Mimo nejoblíbenější trasy pod lanovou však můžete vyrazit i z jiných částí Českokrumlovska. Například z obce Chvalšiny, ze Zlaté Koruny, z Plešovic, z Kremže nebo Českého Krumlova. Cestou na Vás čekají mnohá tajemná místa jako jsou menhiry, Žebříková skála nebo rozcestí u "Modrého Pánaboha". A pokud máte rádi adrenalin, využijte k sestupu z hory horské koloběžky.

Kvůli ochraně přirozené bučiny, jedlí a suťových lesů byla na severozápadním úbočí hory vyhlášena přírodní rezervace. Některé rostliny a mravence, kteří se tady vyskytují, nenajdete už v žádné jiné části Blanského lesa. Na jihozápadním svahu hory Kleť lze pozorovat nejvýznamnější mravenčí superkolonií v Evropě.

Zaujala Vás hora Kleť? I když nejste Budějovičák, určitě doporučujeme tento výstup absolvovat. Případně si ho zahrnout do svých turistických plánů, až vyrazíte na Českokrumlovsko. Plány pak můžete rozšířit například i o návštěvu zříceniny hradu Dívčí kámen nebo klášteru Zlatá Koruna. Celá oblast je protkaná kvalitně značenými turistickými trasami a cyklostezkami, takže se dá během jediného dne stihnout spousta zajímavostí.

A pokud už toho máte na seznamu tolik, že Vám jeden den nestačí, najděte si ubytování blízko hory Kleť a můžete každý den vyrážet do jiného směru. Nachází se tu spoustu krásných chat, penzionů i ubytování v soukromí. Odměnou Vám bude spousta nových zážitků, na které budete dlouho a rádi vzpomínat. Tak vyrazte vstříc novým dobrodružstvím co nejdříve!

Kdo by neznal horu Říp? Vrchol, na který podle pověsti dorazil praotec Čech, a jehož okolí ho uchvátilo natolik, že se rozhodl zde usadit. Hora vyčnívá již z dálky nad okolní krajinou až do výšky 460,8 m n. m. a leží blízko obce Roudnice nad Labem v Českém středohoří. Je jakýmsi pozůstatkem vulkánu z doby třetihor, jehož původní velikost byla více než 1 000 metrů. Postupným zvětrávacím procesem se výška hory snížila až na aktuální necelý půlkilometr.

Chcete-li se dostat na vrchol hory Říp, můžete vybírat z několika turistických tras. Červená trasa Vás povede z Roudnice nad Labem, modrá trasa začíná v obci Mneteš a žlutá Vás povede z obce Vražkov. Cestu si můžete zkrátit a pokud jste autem, zaparkujte až na hlídaném a placeném parkovišti v obci Rovné, spadající pod Krabčice, odkud se na vrchol Řípu dostanete nádhernou lipovou alejí. Celá trasa z parkoviště měří asi 2 kilometry a místy Vám dají zabrat úseky s prudkým výstupem.

Z parkoviště se lze na Říp dostat i asfaltovou cestou, která je vhodná i pro tůru s nejmenšími členy rodiny kočárku. Povede Vás po severovýchodní straně hory a cestou se můžete zastavit na několika vyhlídkách. Hned na začátku cesty je to Mělnická vyhlídka a pokud částečně z vrcholu sestoupíte, narazíte na Pražskou vyhlídku. Obě jsou sjízdné i pro výše zmíněné kočárky. Naopak nevhodné pro kočárky jsou cesty na vyhlídku Českého středohoří a Roudnickou vyhlídku.

Vrchol hory Říp Vám nabídné úchvatné výhledy na celé Podřipsko i hustě zalesněnou krajinu Kokořínska. Nachází se zde významná románská rotunda sv. Jiří z 12. století, která ale původně byla zasvěcená sv. Vojtěchovi. V současné době je velmi oblíbená mezi poutníky, pro které se zde pravidelně okolo svátku sv. Jiří organizují kulturně zábavné akce. V rotundě můžete obdivovat vyobrazení boje sv. Jiří s drakem, konají se i mše a můžete dokonce shlédnout dokumentární film.

Hora Říp je opředena několika zajímavostmi. Věděli jste například, že roudničtí cyklisté pořádají závod na vrchol, během kterého se ale nesmíte dotknout tělem země? A nebo, že podle hory Říp bylo pojmenováno několik rychlíků na trase mezi hlavním městem a Děčínem? A když jsme u hlavního města, právě z hory Říp pochází základní kámen pro Národní divadlo v Praze z roku 1868.

Ne nadarmo se říká, že každý správný Čech by měl alespoň jednou za život horu Říp navštívit. Určitě Vám potom bude jasné, co našeho praotce a Slovany přimělo k tomu, že tu zůstali. A že i ostatní místa a aktrakce na Litomeřicku stojí za návštěvu se přesvědčíte sami, když se rozhodnete strávit tady svoji dovolenou nebo víkendový pobyt. 

S výběrem ubytování Vám rádi pomůžeme. Komfortní ubytování u hory Říp můžete najít rychle a jednoduše pomocí našeho vyhledávacího agenta. Pronájem chaty na Litoměřicku, hotel na Kokořínsku a nebo útulný penzion na Českolipsku Vám zajistí to nejvýhodnější ubytování v Severních Čechách. Proto už neváhejte a vyrazte poznávat kraj, který opěvoval i Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých. O zážitky určitě nebude nouze.

Harusův kopec (741 m n. m.) se nachází přibližně 2 km severozápadně od centra Nového Města na Moravě a je známým sportovním a rekreačním centrem v Žďárských vrších. I když se jedná o nevýrazný vrch, je důležitým bodem díky existenci Ski Snowparku Harusův kopec. Areál se nachází v nadmořské výšce 734 m n. m. a slouží především pro sjezdové lyžování v zimě.

Jak se tam dostanete

Harusův kopec je snadno dostupný automobilem z Nového Města na Moravě, přičemž parkoviště pod sjezdovkou s kapacitou 300 míst je zdarma. Do lyžařského střediska se na vrchol dostanete dvousedačkovou lanovou dráhou Leitner S2. Mimo zimní sezónu je kopec přístupný po cestách a stezkách v okolí Nového Města na Moravě.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Nového Města na Moravě je především rájem pro běžecké lyžaře a cyklisty. Severním směrem od areálu hotelu Ski, v blízkosti Harusu kopec, se rozbíhají upravované a značené lyžařské tratě v celkové délce přes 100 km, přičemž první 3 km tratě jsou osvětleny. Nedaleko se nachází i světově známá Vysočina Arena, dějiště biatlonových závodů. V letním období je možné podniknout pěší a cyklistické túry do srdce Žďárských vrchů k významným skalním útvarům, jako jsou Devět skal nebo Brožova skalka.

V maličké krkonošské vesničce Žalý, ležící v Libereckém kraji a okrese Semily, se nachází hora Žalý. Hora, dříve zvaná Heidlova, je vzdálena přibližně 1,5 km od obce Benecko v Krkonošském národním parku. Stojí zde jediná kamenná rozhledna v Krkonoších, nenechte si ujít výhled na Krkonoše, část Orlických a Jizerských hor, i části Českého ráje. Na horu se dostanete i lanovkou, ta jezdí v létě i v zimě (Ski Resort Herlíkovice).

Vrchol Žalý je rozdělen na dvě části – Zadní Žalý a Přední Žalý. Zadní Žalý je vyšší (1 036 m), jeho hřbet je spíše krátký a plochý. Tvořen je rulami a fylity. Přední Žalý leží jižněji, je nižší (1 019 m) a má příkřejší stěny. Tvoří jej především ortoruly (rula vzniklá z vyvřelin). Právě tato přední část je vyhledávané poutní místo, kam se vydávají turisté především během svátků. Místní radnice Vás dokonce na vrcholku Žalého může oddat, svatba tak pro Vás bude opravdu nezapomenutelným zážitkem.

Vydáte-li se prozkoumat okolí vesničky Žalý, nenechte si ujít místní rozhlednu se stejnojmenným názvem. Rozhlednu Žalý nechal zbudovat Jan František Nepomuk Harrach v roce 1836. Stojí na Předním Žalém a původně měla dřevěnou konstrukci o výšce 15 m, kterou v roce 1889 vystřídala montovaná ocelová konstrukce. Rozhledna byla o rok později doplněna dřevěnou vyhlídkovou restaurací. V roce 1892 nahradila železnou stavbu kamenná věž s výškou 18 m.

Občerstvení zde nabízí dřevěná chata, postavená hned u rozhledny. Vznikla v letech 2008–2009 na místě původní restaurace. Ta byla postavená v roce 1890, ale krátce na to ji zničil požár. Hrabě Harrach nechal restauraci v roce 1904 obnovit, následně byla ale rozebrána (1939).

Z Benecka od hotelu Kubát vede turistická stezka, která je vhodná i pro rodiny s dětmi. Stezka je dlouhá 2,6 km s mírným stoupáním. Ze zastávky se vydáte směrem k hotelu Bára, od druhého rozcestníku jdete po červené turistické trase až k cíli. Na Přední Žalý také vede čtyřsedačková lanovka z Herlíkovic, která přepravuje kola i kočárky zdarma.

Pod vrcholem hory Žalý se můžete vydat na turistickou trasu Bucharova cesta. Ta spojuje město Jilemnici a pramen Labe, je dlouhá 31 km. Jméno nese po Janu Bucharovi, který v Krkonoších propagoval turistiku a lyžařství.

Nadchla Vás hora Žalý? Využijte ubytování v okolí Žalý, které nabízíme. Oblíbené ubytování najdete nejen v létě, ale i v zimě, kdy je v provozu nedaleký Lyžařský areál Benecko. Mimo zimní sezónu zajistí zábavu například Tubing a horské káry Benecko. Volit můžete z útulných chat a chalup, příjemných penzionů či apartmánů v okolí Benecka i celého Krkonošska.

Stolová hora v Jihomoravském kraji mezi obcemi Klentnice a Bavory sice nedosahuje rozměrů jako známá jihoafrická Stolová hora, zato se jedná o polykulturní archeologickou lokalitu – výšinné opevněné sídliště. Archeologické výzkumy zde probíhaly v letech 1952 a 1958, avšak lokalita byla zaznamenána už v 19. století.

Stolová hora se nachází na území Národní přírodní rezervace Tabulová a její výška je přibližně 458 m n. m. Svůj název dostala pochopitelně podle víceméně vodorovného vrcholu, který ji činí nezaměnitelnou. V dávné minulosti tu podle archeologů stálo opevněné sídliště chráněné příkopem a hradbou, místy jen palisádou. Na severním konci města Klentnice bylo také objeveno žárové pohřebiště, které zřejmě patřilo k sídlišti na Stolové hoře.

Jedná se vlastně o mohutný vápencový kopec, který je dnes významnou přírodní lokalitou. Roste tu několik zajímavých rostlin, z nichž nejznámější je šalvěj habešská a šalvěj vlnatá. Ze živočichů tu sídlí střevlík uherský, kobylka sága a taky tu je možné vidět hlubinnou žížalu allolobophora hrabei, která může dosahovat délky až 60 cm. Také tu žije kriticky ohrožený sysel obecný.

Cestu na Stolovou horu můžete podniknout nejméně ze dvou směrů. Z Klentnice vede červená turistická značka a cesta je dlouhá asi 1,3 km. Z vlakového nádraží v Mikulově je to pak pěšky kolem 5 kilometrů. Na vrcholu Stolové hory je dnes vysílač a bunkr z druhé světové války. Když se rozhlédnete z planiny na vrcholu hory, uvidíte vodní nádrž Nové Mlýny, a dokonce i ostrov s kostelem sv. Linharta uprostřed Věstonické nádrže. Ze Stolové hory se pěšky snadno dostanete také na Růžový vrch, kde stojí zřícenina Sirotčího hrádku.

Když se nabažíte všech těch krásných výhledů, jsou tu ještě další zajímavá místa, která můžete navštívit. Pokud toužíte po nevšedním zážitku, tak byste měli vidět jeskyni Na Turoldu. Jedná se totiž o jedinou přístupnou vápencovou jeskyni široko daleko. Pokud byste se rádi dozvěděli také o historii a kultuře místa, kam jste přijeli, pak doporučujeme Regionální muzeum v Mikulově a místní zámek. Zajímavá je také Dietrichsteinská hrobka, která vznikla přestavbou z ruiny kostela. A když budete chtít prostě jen relaxovat a užít si zábavu, tak je tu pro Vás koupaliště Mikulov.

Už spřádáte plány, kam všude se vydáte? Abyste všechno zvládli, budete potřebovat ubytování nedaleko Stolové hory. Bude záležet, jaké máte požadavky a nároky. Běžným standardem a zlatou střední cestou bývají penziony. Ty najdete v Bavorech i Klentnici, které jsou Stolové hoře nejblíže. Pohodlí i časovou flexibilitu budete mít při ubytování v apartmánech v Mikulově. Jestli však netoužíte po žádných doplňkových službách ani luxusu a raději byste se cítili jako doma, vyzkoušejte v obci Perná ubytování v soukromí. Určitě se sem budete rádi vracet.

Zalesněnou horu Špičák najdete na Šumavě, konkrétně v okrese Klatovy, v blízkosti Železné Rudy. Svojí výškou 1 202 m n. m. vytváří jednu z dominant tohoto jihočeského pohoří. Na jejím jihovýchodním svahu se nachází oblíbené lyžařské středisko, Ski areál Špičák, s několika sjezdovkami i upravenými běžeckými tratěmi. Díky tomu je hora Špičák oblíbeným cílem nadšených turistů, lyžařů i aktivních sportovců.

Na jihovýchodní stěně Špičáku, pod Špičáckým sedlem, vede 1 747 metrů dlouhý železniční tunel. Leží na trase Plzeň - Klatovy - Želená Ruda a byl v letech 1877 až 2007 nejdelším železničním tunelem u nás a zároveň byl ve svých počátcích i jedním z prvních železničních tunelů v tehdejším Rakousku-Uhersku.

Na Špičák se můžete dostat několika stezkami pro pěší i po cyklostezkách. Trasy vás povedou okolo atraktivních míst jako např. Čertova jezera, Černého jezera, vodopádu Bílá strž i hamerským údolím Bílého potoka. Nedaleko také prochází Naučná stezka Železnorudsko, která Vám přiblíží historii této oblasti, způsob života i zajímavé přírodní krásy. A je tu i něco pro zkušené bikery. Ti mohou navštívit místní bike park a sjet trasy několika různých obtížností.

Na samotný vrchol Špičáku se můžete dostat i pomocí moderní čtyřsedačkové lanovky. Jistě Vám hned padne do oka zajímavá ocelovo-dřevěná rozhledna, která byla otevřena v roce 2014. Je vysoká 26,5 metrů a abyste se dostali až na vrchol, vystoupat musíte 135 schodů. Pokud máte štěstí na dobrou viditelnost, je možné z vrcholu zahlédnout i Alpy. A pokud neuvidíte až do Alp, pokocháte se alespoň výhledem na horu Boubín a okolní krásnou přírodu.

Máte-li s sebou děti, vezmete je na dětské naučné stezky, které vedou z vrcholu Špičáku. První naučná stezka nese název Po stopách zajíce. Celková délka je 4 kilometry a povede Vás přes rozvodí k Čertovu jezeru. Děti se na stanovištích dozví spoustu zajímavých informací o místní přírodě a následně si svoje znalosti ověří pomocí kvízu. Na závěr na ně v pokladně čeká malý dárek.

Druhou trasou je Datlíkova stezka. Ta vede na vrchol Špičáku přes Černé jezero a je o něco náročnější než ta "pro zajíce". I tady děti vyplňují různé kvízy. 6,5 kilometrová trasa je tematicky zaměřená na datlíka tříprstého, který v této oblasti žije. Pomocí naučných stezek je možné projít pár kilometrů nádherné šumavské přírody. A díky stanovištím a různým úkolům na trase se pro Vaše děti stane turistika o něco atraktivnější. A možná nebudou ani tolik protestovat.

Pokud míříte do Železné Rudy kvůli lyžování a dalším zimním radovánkám, můžete si vybrat z několika kvalitních lyžařských středisek. Naopak přes teplejší období roku Vás láká k návštěvě třeba Muzeum Šumavy Železná Ruda nebo nedaleké Velhartice, které nabízejí krásný hrad nebo skanzen.

Možností, jak trávit strávit Vás pobyt na Šumavě, je opravdu nepřeberné množství. Od turisticky atraktivních míst, přes zajímavé historické památky až po adrenalinové zážitky - to vše zde máte zaručeno. Stačí jen pečlivě vybírat. Rozhodně to není program jen na jeden den. Proto neváhejte, najděte si vhodné ubytování blízko hory Špičák a přijeďte poznávat vše, co Vám toto okolí nabízí. Určitě nebudete litovat.

Třetím nejvyšším vrcholem Jihočeského kraje je hora Boubín s výškou 1 362 m n. m. Její vrchol leží v obci Kubova Huť v okrese Prachatice a je současně nejvyšší šumavskou horou, která leží uvnitř území ČR a netvoří státní hranici. Známá je přilehlou rezervací Boubínský prales.

Písemnou zmínku o Boubíně máme už v listině z roku 1398, kde bylo jméno hory uvedeno jako Bubyn. V roce 1728 máme doloženo, že německé obyvatelstvo nazývalo horu Kuboberg podle osady Kubova Huť (německy Kubohütten). V průběhu 19. století se Boubín využíval pro splavování dřeva, kvůli němuž bylo na jižním svahu vybudováno tzv. Boubínské jezírko, které sloužilo jako splavovací nádrž až do roku 1957.

Od roku 2004 se na vrcholu hory Boubín tyčí dřevěná rozhledna, jejíž výška 21 metrů umožňuje výhled na celou Šumavu i do vnitrozemí. Ze šumavských vrchů odtud uvidíte nejvyšší horu Šumavy Plechý, Chlum, Kleť, Libín, Černou horu a další. Pohledem na opačnou stranu uvidíte města jako Brdy, Hluboká nad Vltavou nebo Vimperk. A určitě nepřehlédnete ani jadernou elektrárnu Temelín. Tyto výhledy si vychutnejte, protože až vystoupáte na vyhlídkovou plošinu, budete se nacházet na nejvýše položené rozhledně v Jihočeském kraji a druhé nejvýše položené rozhledně v celém Česku.

Na Boubín můžete vyrazit hned z několika směrů. Pokud nejste příliš fyzicky zdatní nebo jste na výletě s menšími dětmi, zvolte si nejkratší cestu po modré značce z Kubovy Huti. Pokud na vzdálenost nehledíte, dostanete se na vrchol také po červené trase z Vimperka a po žluté ze Šumavských Hoštic. Poslední úsek výstupu vede od roku 2006 po dřevěném chodníku se zábradlím.

Až budete volit ubytování jako výchozí bod, odkud se na Boubín vydáte, máte několik možností v závislosti na tom, po které trase se chcete vydat. Využijte nabídku apartmánů v Kubově Huti, odkud to budete mít v zimě blízko především do stejnojmenného lyžařského střediska. Z ubytování v penzionu ve Vimperku se zase můžete vydat do Muzea Vimperska a na zámek Vimperk, abyste zjistili také něco o místní historii. Zajímavé Soví voliéry můžete vidět, pokud si rezervujete ubytování v Borové Ladě. Ať už se vydáte na výlety odkudkoliv, ubytování nedaleko hory Boubín Vám zajistí skvělý začátek cesty.

Horský velikán Šumavy s kruhovým výhledem

Pancíř je výrazný a snadno dostupný vrch, který leží v západní části Šumavy, v těsné blízkosti národního parku. Se svou nadmořskou výškou 1214 m n. m. patří k významným vrcholům, které nabízejí jedny z nejkrásnějších výhledů na celou oblast. Je oblíbeným cílem turistů v letním i zimním období díky své strategické poloze a dobré infrastruktuře. Geomorfologicky spadá do geomorfologického celku Šumava a Královského hvozdu. Vrchol je od roku 1985 chráněn jako Přírodní památka Pancíř, zejména pro ochranu vzácných rostlinných společenstev a původních lesů.

Vrchol Pancíře je snadno rozpoznatelný díky Klubové chatě a zejména díky rozhledně Pancíř, která je neodmyslitelnou součástí siluety vrchu. Rozhledna byla otevřena již v roce 1923 a po renovaci slouží návštěvníkům dodnes. Nabízí nádherný kruhový výhled na Šumavu, Český les a za dobrých podmínek i na Alpy. Vrch je klíčovou křižovatkou turistických stezek. Mimo jiné tudy vede i naučná stezka, která seznamuje návštěvníky s místní přírodou a historií. V zimě je Pancíř oblíbeným místem pro běžecké lyžování.

Jak se tam dostanete

Nejjednodušší a nejpohodlnější způsob, jak se dostat na Pancíř, je využít sedačkovou lanovku vedoucí z obce Špičák. Lanovka má nástupní stanici přímo u vlakového nádraží Špičák (Železniční trať Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín) a končí u vrcholové chaty a rozhledny. Pro pěší turisty vede na Pancíř několik značených turistických tras. Z obce Železná Ruda se na Pancíř dostanete po červené turistické značce. Z obce Hojsova Stráž vede na vrchol modrá značka, která je součástí oblíbeného Šumavského horského přechodu. Pro motorizované návštěvníky je k dispozici parkoviště u nástupní stanice lanovky Špičák.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Pancíře je bohaté na šumavské přírodní krásy. Jen kousek od úpatí Pancíře se nachází ledovcové jezero Černé jezero, největší přírodní jezero v České republice, a Čertovo jezero, která jsou přístupná pěšky ze Špičáku. Tato jezera jsou součástí Přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero. V blízké Železné Rudě můžete navštívit Muzeum Šumavy s expozicemi o historii a přírodě regionu. Významným bodem je i Rozhledna na Špičáku, která nabízí další unikátní výhled na Královský hvozd a do Bavorského lesa. Milovníci přírody by si neměli nechat ujít ani návštěvu Národní přírodní rezervace Bílá strž se stejnojmenným vodopádem, nejvyšším vodopádem na Šumavě.

Bájné trůny tří králů na Šumavě

Třístoličník (německy Dreisesselberg) je významný a hojně navštěvovaný vrchol v jižní části Šumavy s nadmořskou výškou 1333 metrů (hlavní vrchol Hochstein). Přestože samotný nejvyšší bod masivu leží na německé straně (v Bavorském lese), výrazně zasahuje k česko-německé hranici, kde je nejvyšší český bod ve výšce 1302 m n. m. Hora je známá svými bizarními žulovými skalními útvary, které zvětrávání vymodelovalo do podoby skalních věžiček. Podle staré pověsti sedávali na třech těchto skalních stolicích (křeslech) panovníci Čech, Bavorska a Rakouska a radili se o průběhu hraníc, což dalo hoře její jméno. Z vyhlídkového místa, které je na německé straně, se nabízí za dobré viditelnosti úchvatný panoramatický výhled na Bavorsko, českou Šumavu a v dálce i na Alpy, včetně Grossglockneru.

Jak se tam dostanete

Na Třístoličník vede několik turistických tras. Jednou z nejoblíbenějších a nejnáročnějších je pěší cesta po červeně značené hřebenové trase (E10) z Nového Údolí (přibližně 7 km jedním směrem), kam se dá dojet i vlakem. Tato trasa vede po náročném kamenitém terénu. Nejsnazší přístup je z německé strany, kde se nachází parkoviště Dreisessel jen asi 500 metrů od vrcholu. Na české straně je parkování možné například v Novém Údolí nebo ve Stožci.

Co můžete v okolí objevovat

Z vrcholu Třístoličníku se můžete vydat na hřebenovou túru po červené turistické značce, která vás dovede k dalším významným místům Šumavy. Asi 3 km jihovýchodně od Třístoličníku leží Trojmezí (1325 m n. m.), což je sedlo, kde se stýkají hranice České republiky, Německa a Rakouska. Místo je označeno trojbokým žulovým sloupem. Dále po hřebeni dojdete až na nejvyšší horu české části Šumavy, Plechý (1378 m n. m.), pod jehož svahem se rozprostírá krásné Plešné jezero. Nedaleko od Třístoličníku se nachází také památník staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu, Josefu Rosenauerovi, v jehož blízkosti kanál začíná. Zde se také nachází bývalá myslivna Rosenberger Gut, ve které je dnes muzeum Adalberta Stiftera.

Se svojí výškou 836 m n. m. je Devět skal druhým nejvyšším vrcholem v Českomoravské vrchovině a zároveň mu náleží prvenství v rámci Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Leží v blízkosti obce Křižánky, nedaleko historické hranice oddělující Moravu a Čechy. Je tvořen třemi poměrně dlouhými hřebeny s třemi malými věžičkami a devíti větším věžemi.

Dominantní částí je tzv. Hlavní blok, jehož součástí je i vyhlídka. Z ní můžete pozorovat již zmíněnou historickou hranici i obec Svratku, kterou protéká stejnojmenná řeka. Na tuto část potom navazují věžičky Královského zámku, Záludné a Žďárské věže. Další hřeben Devíti skal nese název Křižánecký a patří k němu věžičky Trůn, Milenci a samostatná skála Hrádek.

Skalní labyrint s věžemi samozřejmě láká i horolezce. Kvůli ochraně přírody jsou však na Devíti skalách vymezené úseky, kde je možné tuto činnost provozovat bez výrazného negativního vlivu na okolí. Můžete je tak spatřit převážně na severní stěně Hlavního hřebene nebo na jižní straně tzv. Trůnu. Nedaleko Devíti skal, směrem na Křižánky, se nachází Bílá skála, která je rovněž známou horolezeckou lokalitou. Celkově je v této oblasti vyznačeno přes 100 různých lezeckých cest.

Pokud chcete Devět skal zařadit do svých turistických plánů, máte na výběr několik tras. Z obce Křižánky můžete vyrazit po modré turistické trase. Tato trasa z Devíti skal pokračuje do obce Herálec, který může být naopak i dalším výchozím bodem. Alternativou je i žlutá stezka, na kterou se lze napojit v obci Fryšava pod Žákovou horou.

Ať už vyrazíte na Devět skal odkudkoli, jedná se o poměrně nenáročnou turistiku. Cesty vedou převážně lesními stezkami s nenáročným stoupáním, takže ho zvládnou i rodiny s dětmi. Jelikož ale jsou místy stezky protkané vystupujícími kořeny stromů, nejsou tyto trasy vhodné pro dětské kočárky. Stejně tak je nutné dávat si pozor hlavně po dešti, kdy se na stezkách vyskytuje větší množství bahna a chůze může být trošku komplikovanější.

A pokud by Vám Devět skal nenaplnilo Vaše turistické touhy, nezapomeňte, že jste na Vysočině. Snadno dostupnými vrcholy se to tady jen hemží. Zasloužený odpočinek po výstupu pak můžete trávit třeba u rybníka Sykovce nebo na Velkém Dářku. Vaše děti také jistě potěší návštěva Pohádkové vesničky Podlesíčko.

A že se to nedá stihnout za jeden den? Souhlasíme. Proto Vám doporučujeme najít si vhodné ubytování u Devíti skal a naplánovat si víkendový pobyt nebo dovolenou na Vysočině. Garantujeme Vám, že příjemně strávený čas s rodinou nebo přáteli v útulném penzionu nebo stylové chatě Vás dostatečně nabije a připraví na nové výzvy.

Sopečný relikt nad Mariánskými Lázněmi

Podhorní vrch, místně často nazývaný též Podhora, je zalesněná hora a nejvyšší vrchol Tepelské vrchoviny, nacházející se přibližně čtyři kilometry severovýchodně od Mariánských Lázní. Tato výrazná bazaltová kupa je fascinujícím pozůstatkem třetihorního vulkanismu, který se projevil třemi na sebe navazujícími explozemi. Vrchol tvoří dvojvrchol, přičemž jižní vrchol dosahuje nadmořské výšky přibližně 850,1 m n. m. a severní 849,7 m n. m. Z geologického hlediska je unikátní výskyt olivinického nefelinitu a vzácné minerály, které lze najít v nedalekém lomu na severním svahu. Vrcholová partie je chráněna jako Přírodní rezervace Podhorní vrch zejména pro unikátní relikty sopečné aktivity a zachovalé květnaté bučiny.

Jak se tam dostanete

Podhorní vrch je oblíbeným cílem turistů a je snadno dostupný pěšky. Z Mariánských Lázní vede přímo na vrchol turistická stezka, která prochází přes obec Zádub-Závišín. Nejbližší železniční stanice, odkud je možné zahájit výstup, je Milhostov u Mariánských Lázní (trať č. 149 Mariánské Lázně – Karlovy Vary), nicméně je třeba počítat s delší pěší túrou. Přímo v sedle mezi oběma vrcholy se nachází kovová radiokomunikační věž a malé odpočinkové místo s rozcestníkem. Vyhlídka, která poskytuje pěkné výhledy, se nachází na jižní vrcholové skále.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Podhorního vrchu je součástí Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, která nabízí bohaté možnosti pro poznávání přírodních krás. V blízkosti nevynechejte návštěvu světoznámého lázeňského města Mariánské Lázně se svými léčivými prameny, Lázeňskou kolonádou a Zpívající fontánou. Severovýchodně od vrcholu, v blízkosti hájovny, se nacházejí mofety – výrony suchého oxidu uhličitého, které jsou chráněny v Přírodní památce Sirňák a jsou geneticky spojené s vulkanickou činností vrchu. Z turisticky atraktivních míst v širším okolí stojí za zmínku také vrch Malá Podhora s upravenou čedičovou skálou, ze které se rovněž naskýtají výhledy do krajiny.

Králický Sněžník, dříve také nazývaný jako Kladský Sněžník, je nejvyšší horou stejnojmenného pohoří a nachází se téměř na státní hranici s Polskem. Měří 1 424 m n. m. a celá délka pohoří od města Králíky až po Kladské sedlo je dlouhá přibližně 16 kilometrů. Zároveň je nejvyšším výškovým bodem celého Pardubického kraje.

Svůj název získal také díky tomu, že sněhová pokrývka na vrcholu drží až 8 měsíců v roce. Králický Sněžník je však významný i z geografického hlediska. Leží zde nejsevernější bod historické česko - moravské hranice a tzv. trojmezní kámen. Ten vyzačuje hranici Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství.

V jižní části hory, jen několik desítek metrů pod vrcholem, se nachází pramen řeky Moravy. Hora leží v oblasti tří úmoří, tzv. střeše Evropy, jelikož zde kromě Moravy pramení i Kladská Nisa a Tichá Orlice. Zatímco Morava a její přítoky odvádí vodu do Černého moře, Kladská Nisa končí v Baltském moři a Tichá Orlice se vlévá do Severního moře.

Na vrcholu Kralického Sněžníku můžete vidět pozůstatky rozhledny z roku 1899 a chaty, která byla postavena v roce 1912. Stejně jako rozhledna, tak i chata byla v 70. letech 20. století zbořena. Na tomto místě se v současnosti nachází žulová socha slona z roku 1932, která byla postavena na počest výročí vzniku uměleckého spolku Jescher.

Hora Králický Sněžník a její blízké okolí je součástí Přírodní rezervace Králický Sněžník, která byla vyhlášena roku 1990 a leží na území dvou krajů - Pardubického a Olomouckého. Z hlediska ochrany přírody je významným místem výskytu vzácných horských rostlin zejména jestřábníků, borůvek, brusnic a vřesů. Z živočišné říše zde můžete potkat jelena, srnce, lišku a nebo kamzíka, který zde byl uměle vysazen. 

Přes pohoří Králického Sněžníku, bez výstupu na vrchol, vede naučná stezka, jejíž součástí je 15 zastávek. Začíná i končí na parkovišti v Dolní Moravě a dozvíte se na ní mnoho zajímavostí z místní oblasti. Na samotný vrchol pak vede několik turistických tras. Nejčastěji začínají v Dolní Moravě. Cesta po žluté značce Vám bude trvat asi 4 hodiny a našlapete 9 kilometrů. Tato trasa není příliš doporučována kvůli strmě stoupající druhé polovině trasy. Cestu si můžete zkrátit a první část absolvovat lanovkou.

Z Dolní Moravy však vede trasa i přes Horní Moravu a parkoviště Pod Klepáčem. Tady můžete navštívit rozhlednu a po Malosněžnickém hřbetě pokračovat až na vrchol Králického Sněžníku. Cesta Vám bude trvat přes 4 hodiny, celková délka je 11 kilometrů. Jedná se však o nejkrásnější trasu, kde můžete najít i skyté skály tzv. Vlaštovčí kameny.

Po zdolání Králického Sněžníku doporučujeme zakotvit v Dolní Moravě, která je významným turistickým centrem oblasti. Kdo si netroufne s Vámi na vrchol, může se ve výškách projít alespoň Stezkou v oblacích. Když si najdete ubytování u Králického Sněžníku, můžete v oblasti zůstat několik dní a dosyta si užít všeho, co Vám nabízí. Jen si to představte, přes den vyrazíte na výšlap a nebo si s dětmi zařádíte na bobové dráze a večer zrelaxujete v krásné chatě nebo útulném penzionu. Že to zní jako báječná dovolená? Tak na co ještě čekáte?

Křížový vrch, někdy také nazývaný jako Rozsochatec nebo Křížová cesta, je vrchol, tyčící se proti skalnímu městu Adršpach, v okrese Náchod, v Královehradeckém kraji. Z výšky 667 m n. m. se Vám naskytne nádherný výhled do širého okolí. V případě dobré viditelnosti tak uvidíte nejen Adršpašsko-teplické skály, ale třeba i Krkonoše. Výstup na Křížový vrch je tedy báječnou položkou do Vašem seznamu atraktivních cílů na Adršpašsku.

Na vrchol Křížového vrchu Vás zavede nová, zrekonstruovaná křížová cesta, která svojí historií sahá až do 17. století. Trasu Vám budou zpříjemňovat zajímavé basreliéfy - polovypouklé výstupy ve skalách, znázorňující části křížové cesty. V některých úsecích musíte překonávat schodiště a stupy, které jsou přímo vytesané do skal. Vaši kondici prověří i příkré dřevěné schodiště. Odměnou Vám na vrchole budou nejen již zmíněné výhledy, ale i historický kříž z roku 1857, nacházející se na pískovcovém podstavci společně s plastikami svaté Anny, Josefa a Jana Nepomuckých.

Výstup na Křížový vrch je možné naplánovat během celého roku. Samozřejmě s ohledem na počasí. Svoji túru můžete zahájit v Dolním Adršpachu u rozcestí turistických tras. Následujte žlutou značku a ta Vás po zhruba dvou kilometrech dovede na vrchol Křížového vrchu. Svoje putování si můžete prodloužit až na zříceninu Kopeček, která představuje torzo barokního chrámu Panny Marie z roku 1667. 

Pod Křížovým vrchem se nachází naučná stezka. Z informačních panelů, kterými je stezka lemována, získáte mnoho zajímavých informací. Od roku 2005 je Křížový vrch zařazen do soustavy Natura 2000 jako ptačí oblast s výskytem vzácného sokola stěhovavého a výra velkého. Zařazení do této soustavy umožňuje ochranu těchto ohrožených druhů. V minulosti přes tuto lokalitu vedla cesta od zámku Adršpach na Zdoňov a dále do Frýdlantu nad Ostravicí, nacházející se ve Slezsku.

Výstup na Křížový vrch může být příjemným zahájením turistické sezóny a nebo jen zastávkou, když vyrazíte za turistikou na Adršpašsko. Zajít si i do skalního města je skoro nutností. Nutit Vás samozřejmě nebudeme, ale pokud toto místo vynecháte, ochudíte se o zajímavý přírodní zážitek. Pískovcové skály vytvářejí známá sousoší jako např. Milenci, Starosta a starostová nebo i Sloní náměstí, která se odrážejí na hladinách Adršpašského jezírka a pískovny Adršpach.

Vyhledat si ubytování blízko Křížového vrchu tedy nebude nic složitého. Jedna z nejoblíbenějších turistických lokalit Česka láká svoje návštěvníky od nás i ze zahraničí. Najdete tu malebné chaty a chalupy, příjemná ubytování v soukromí i moderní apartmány. Pohodlí, stravování a další doplňkové služby Vám zajistí penziony a hotely. Možností je mnoho, stačí si jen vybrat. Přejeme příjemný pobyt a spoustu pěkných zážitků!

Víte, která hora je v České republice největrnější? Je to Milešovka. Nejvyšší hora Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Dní, kdy je tady bezvětří, je v roce pouze osm. Zároveň je díky častým bouřkám označována někdy jako Hromová hora. Vypíná se do výšky 837 m n. m. a leží v katastrálním území obce Velemín, v části Milešov, v okresu Litoměřice.

Na vrcholu Milešovky se nacházela ve 20. letech 19. století jedna z prvních horských restaurací u nás. Na začátku 20. století pak byla vybudována meteorologická stanice, která je stálým pracovištěm Akademie věd ČR a to Ústavu fyziky atmosféry. Vedle ní stojí 19 metrů vysoká rozhledna Milešovka. Tu můžete během dobrého počasí navštívit, prohlédnout si stálou expozici a vyslechnout odborný výklad o způsobu a historii meteorologických poznatků.

Další zajímavostí na Milešovce je telekominikační bod, který zajišťuje dálkový přenos dat mezi Prahou a městy v Severních Čechách. Aby bylo možné zajistit bezproblémový provoz všech zařízení na Milešovce, byla na severní straně hory vybudována menší nákladní lanová dráha, která slouží na dopravu všeho potřebného.

Hora Milešovka je však saozřejmě významná i z turistického hlediska. Cestovní ruch se tu začal rozvíjet na přelomu 18. a 19. díky rozvoji lázeňství v Teplicích. Jejího vrcholu dosáhlo i řada známých osobností např. spisovatelé Johann Wolfgang Goethe, Karel Hynek Mácha nebo Jaroslav Vrchlický. Vrchlického výstup a nádherné výhledy okouzlily natolik, že díky tomu vznikla jeho báseň Na Milešovce.

Na počátku 19. století však nebylo vůbec jednoduché se na Milešovku dostat. Lázenští hosté se pomocí kočárů dostali pouze do Žalan nebo Bořislavi a odtud už museli po svých pokračovat do Bílky. Silnice sem byla vybudována až v roce 1836. A zde sa ukázal podnikatelský duch některých obyvatel Bílky, kteří si přivydělávali jako nosiči. Za 3 krejcary návštěvníky naložili na záda do speciálních sedel a vynesli je až na vrchol.

Díky tomu, že Milešovka převyšuje svoje nejbližší okolí až o 350 metrů, poskytuje z vrcholu jeden z nejkrásnějších kruhových výhledů. V současné době je hojně navštěvována turisty z celé republiky. Na výstup můžete použít několik turisticky značených tras z Bílky, Velemína, Černic nebo Milešova.

Najít si ubytování u Milešovky nebude pro Vás nic složitého. V Českém středohoří se nachází množství krásných chat, dostupné jsou i komfortní penziony nebo apartmány. Pokud máte rádi domácí prostředí, doporučujeme Vám využít ubytování v soukromí. Možností je opravdu mnoho a je jen na Vás, co si vyberete. Každopádně, pokud vyrazíte na dovolenou právě do těchto končin, určitě svého rozhodnutí nebudete litovat. Stejně jako tisíce dalších návštěvníků, kteří sem každoročně zavítají.

Tajemné skály Rychlebských hor

Smolný vrch (404 m n. m.) je výrazná vyvýšenina v Žulovské pahorkatině, která se nachází na okraji Rychlebských hor, nedaleko obce Velká Kraš. Vrchol je proslulý unikátním žulovým skalním městem s mimořádně zajímavými geomorfologickými útvary, které jsou chráněny jako Národní přírodní památka Venušiny misky. Tyto útvary, kterým se lidově říká „Venušiny misky“ nebo „misky obětní“, jsou okrouhlé skalní prohlubně (tafoni a skalní mísy) vytvořené biochemickým zvětráváním žuly v třetihorním tropickém podnebí. Největší mísa má průměr až 1,5 metru a hloubku přes jeden metr. Kromě misek zde najdete i skalní sedadla, výklenky a žlábkové škrapy. Smolný vrch je považován za tzv. ostrovní horu (nunatak), která se v době ledové tyčila nad okolním ledovcem. Místo je opředeno mnoha pověstmi o nadpřirozených bytostech – Venušiných lidech – a o tom, že žena, která se do některé mísy posadí, do roka se vdá a přivede na svět potomka. Na vrcholovém skalisku je zajištěná vyhlídka, která nabízí krásný výhled na Rychlebské hory a Žulovskou pahorkatinu.

Jak se tam dostat

Smolný vrch se nachází v Olomouckém kraji v okrese Jeseník, v blízkosti obcí Černá Voda a Velká Kraš. Nejsnadnější přístup je po zelené turistické značce. Z obce Černá Voda (parkoviště u kulturního domu, autobusová zastávka) vede trasa dlouhá přibližně 3,7 km, která po cestě míjí romantický rybník U Dubu. Alternativně lze vystoupat po zelené značce i z obce Velká Kraš od koupaliště, taktéž v délce asi 3,7 km. V obci Velká Kraš je také autobusová zastávka. Nejkratší, avšak neznačený, přístup vede z železniční zastávky Kobylá nad Vidnavkou.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Smolného vrchu a celé Rychlebské hory jsou rájem pro milovníky turistiky a cyklistiky. Přímo v blízké obci Černá Voda najdete Rychlebské stezky (Singltrek), oblíbené traily pro horská kola. Nedaleko se nachází také zámek Jánský Vrch v Javorníku, rozsáhlý a cenný komplex s bohatými sbírkami. Turisticky zajímavá je i zřícenina hradu Kaltenštejn a pro milovníky přírody jsou zajímavé chráněné Vidnavské mokřiny u města Vidnava, kde vede i naučná stezka. V blízkém městě Žulová můžete navštívit unikátní kostelohrad (kostel svatého Josefa postavený na místě hradu).

Architektonický skvost Hostýnských vrchů

Kelčský Javorník je s výškou 865 m n. m. nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů, geomorfologického celku Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Tento vrch je známý především díky moderní rozhledně, která byla slavnostně otevřena v roce 2015. Její unikátní architektonické řešení tvoří dvanáct obloukovitě zakřivených lamel z modřínového dřeva uspořádaných do tvaru štíhlého komolého elipsoidu. Tato konstrukce, symbolizující hodinový ciferník a odkazující na tradici ohýbaného nábytku z nedaleké Bystřice pod Hostýnem, je vysoká 35 metrů. Na horní vyhlídkovou plošinu ve výšce 30 metrů vede 156 schodů a nabízí dechberoucí kruhový výhled. Za ideálních podmínek lze dohlédnout na Jeseníky s Pradědem, Beskydy, Javorníky, Malou Fatru a Bílé Karpaty. Severní svahy hory tvoří Přírodní rezervace Kelčský Javorník, chránící pralesovitý porost klenové a jedlové bučiny.

Jak se tam dostanete

Nejčastějším a nejpohodlnějším výchozím bodem je rekreační oblast Tesák, odkud vede k vrcholu žlutá turistická značka. Cesta od Tesáku je středně náročná a je dlouhá přibližně 4,6 km. Další oblíbená trasa vede z obce Podhradní Lhota po zelené turistické značce (necelých 5 km), která stoupá kolem míst, kde stávaly zříceniny hradů. Na Tesák je možné se dostat autem, nebo autobusem z Bystřice pod Hostýnem, stejně tak do Podhradní Lhoty.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Kelčského Javorníku je ideální pro pěší turistiku. Navštívit můžete nedaleké poutní místo Svatý Hostýn s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a křížovou cestou od Dušana Jurkoviče. Z Kelčského Javorníku vede turistická trasa, která se napojuje na Naučnou stezku Hostýnské vrchy, jež je dlouhá 12 km a spojuje zajímavá místa centrální části vrchů. V nedalekém terénu, při cestě z Podhradní Lhoty, lze nalézt pozůstatky středověkých hradů Šaumburk a Zubříč. Za návštěvu stojí také Teodorův pramen a technická památka Klauza u potoka Rosošného, sloužící dříve k plavení dřeva.

Slamník je hora v pohoří Králického Sněžníku, známá především díky rekreačnímu středisku v Dolní Moravě v okrese Ústí nad Orlicí poblíž města Králíky. Vrchol hory leží v nadmořské výšce 1 232 m n. m. Je to hraniční hora českomoravského pomezí. Vrchol a její západní část je součástí Pardubického kraje, kdežto východní část spadá do Olomouckého kraje.

Západní svahy hory sestupují do údolí řeky Moravy, kde se nachází obec Dolní Morava. Vrcholová část Slamníku je porostlá horskými třtinovými smrčinami a patří do Národního přírodního parku Králický Sněžník. Nižší části jsou v současné době porostlé smrkovými lesy. Na některých částech hory můžeme najít i bezlesá místa a kamenná moře.

Většina sjezdovek a dalších atrakcí horského resortu Dolní Morava se nachází právě na hoře Slamník. Obec Dolní Morava je tedy ideální východisko pro výšlap na tuto horu. Modře značená turistická trasa vede z údolí až k chatě Slaměnka. Ta se nachází na spočinku hory ve výšce asi 1 100 m n. m. Zde se rozprostírá také vyhledávaná atrakce Stezka v oblacích, nebo Sky Bridge 721, tedy v roce 2022 nejdelší visutá lávka na světě. Ta vede na protější vrchol Chlum. Od Slaměnky na vrchol hory Slamník funguje lanová dráha a červeně značená sjezdovka. Pokud máte rádi cyklistiku pak vězte, že na Slamník míří několik cyklotras. V jedné části hory je zřízen také trail park pro bikery s traily různých obtížností. Slamník je různými atrakcemi doslova protkaný.

Nespočet zajímavých míst, které jsou spojené s horou Slamník je těžké minout. Přijíždíte-li do oblasti Králického Sněžníku za klidem, doporučujeme spíše tradiční horskou turistiku mimo toto rušné středisko. Zdolat třetí nejvyšší horu České republiky, Králický Sněžník je výzva a to krásná. Na Králičák, jak se také hoře familiárně přezdívá, vede několik turistických tras. Z Dolní Moravy se můžete vydat po žluté, která je značená až na vrchol, tedy do výšky 1 423 m n. m. Tato trasa je poměrně náročná, zprvu vede podél toku Moravy a později prudce stoupá a napojuje se na červenou trasu. Vede kolem známé sochy slůněte, symbolu hory a také kolem pramene řeky Moravy. Túra je dlouhá asi 9 km a trvá přibližně 3,5 hodiny. Trasa kopíruje zároveň značenou Naučnou stezku Králický Sněžník.

Pokud chcete skutečně ohromující zážitek, potom se vydejte na horu v letních měsících a nad ránem. Okouzlující okamžik spatření východu slunce z Králického Sněžníku je nezapomenutelný. Pro takovou túru je zapotřebí vhodné vybavení a dobrá fyzická kondice. Každý podobný výlet je potřeba předem naplánovat a určit výchozí místo. Ubytování poblíž Slamníku tedy přijde vhod. Náš portál nabízí nepřeberné množství chat, chalup, apartmánů či penzionů. Najdete tady ale i nabídky hotelů či ubytování v soukromí. Pokud si nevíte rady, s výběrem Vám rádi pomůžeme.

Jestliže zavítáte do Chráněné krajinné oblasti Beskydy, určitě byste neměli vynechat návštěvu hory Radhošť. Nachází se ve vzdálenosti 3 kilometry od Trojanovic a necelých 6 kilometrů od Rožnova pod Radhoštěm. Nad své okolí vyčnívá do výšky 1 129 m n. m. a je tak jednou z dominant Zlínského kraje.

Dávná pověst praví, že na hoře Radhošť sídlí bájný Radegast, který je bohem slunce, války a vítězství. Na jeho počest zde sochař Albín Polášek umístil sochu, která přitahuje turisty z dalekého okolí. Výraz v tváři Radegasta napovídá, že nebylo radno si ho znepřátelit. Proto mu naši předkové přinášeli různé dary, např. něco ze své úrody nebo zvěř, kterou ulovili.

Jak se dostanete na vrchol Radhoště záleží jen na Vás. Jednou z variant a výchozím bodem jsou Trojanovice. Odtud si můžete usnadnit cestu lanovkou, která Vás vyveze na Pustevny. Případně sem dojet vlastním autem a zaparkovat ho na parkovišti. Následně vyrazíte po modře značené hřebenové tůře přes vrchol Radegast a okolo již zmíněné sochy až na Radhošť. Pohodlná cesta je dlouhá asi 4 kilometry.

Druhou trasou, která je z hlediska výhledů a krásy okolí zajímavější, je ta z Rožnova pod Radhoštěm. Po červené turistické značce postupně k vrcholu našlapete 7 kilometrů s až 800 metrovým převýšením. Nejnáročnější trasa potom vede po zelené značce z Dolní Bečvy a je dlouhá 8 kilometrů. Z vrcholu se Vám naskytne nádherný výhled. V případě dobrého počasí uvidíte Hostýnské vrchy, Javorníky, Bílé Karpaty i Lysou horu nebo horu Smrk. A pokud bude viditelnost opravdu dobrá, můžete spatřit i alpský vrchol Schneeberg.

Samotný vrchol Radhoště Vám nabídne několik staveb, které můžete prozkoumat. Nejvýznamější je Kaple sv. Cyrila a Metoděje z konce 19. století. V té se nachází bronzová deska, připomínající návštěvu prezidenta T. G. Masaryka v roce 1928. Kaple je nejvýše položenou církevní stavbou u nás. Nedaleko je i sousoší věrozvěstů z roku 1931, kříž z roku 1805 a televizní vysílač. V létě, na svátek sv. Cyrila a Metoděje, se zde pravidelně konají poutní setkání.

I z geologického hlediska je hora Radhošť významným místem. V jejích útrobách se nachází několik stovek dlouhé pískovcové jeskyně. Některé pověsti mluví o tom, že jeskyně byly tak velké, že bylo možné je projet z Pusteven až na Radhošť vozem s koňmi. Z jiných zdrojů se můžete dozvědět, že jeskyně ukrývají Radegastovu svatyni a poklady zbojníků. A to jistě zaujme zvláště mladší členy Vaší výpravy. Potom bude o to jednodušší je na vrchol Radhoště dostat.

Ale Moravskoslezské Beskydy to není jen Radhošť a Radegast. Oblast nabízí nekonečné možnosti vyžití a různých atrakcí. Důležitá je pečlivá příprava, abyste ze svého výletu nebo delší dovolené vytěžili maximum. Rádi Vám pomůžeme s vyhledáním vhodného ubytování u Radhoště. U nás můžete najít i krásné a cenově dostupné chaty v Beskydech i komfortní penziony nebo apartmány. Vaši peněženku nezruinuje ani kemp na Rožnovsku. Právě naopak. A dobrodružnější typ ubytování potěší Vaše děti a starší si zavzpomínají na svoje mladá léta, strávená v pionýrských táborech. Naladili jsme Vás? Tak na co ještě čekáte?

Dominanta Hrubého Jeseníku

Keprník je se svou výškou 1423 metrů nad mořem čtvrtým nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku a nejvyšší horou Keprnické hornatiny. Tento bezlesý vrchol je součástí Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník a je znám pro své geomorfologické útvary, jako jsou mrazový srub a kryoplanační terasa. Z vrcholu se naskýtá vynikající kruhový rozhled na okolní Jeseníky a Králický Sněžník. Na skalním útvaru je umístěna žulová rozhledová růžice. Na území rezervace je nutné se držet pouze značených tras.

Jak se tam dostanete

Nejpohodlnější přístup je z turistického střediska Ramzová, kde je parkoviště. Odtud se dá vyvézt lanovkou na Šerák, odkud vede na Keprník asi 2,5 km dlouhá, mírně náročná trasa po červené turistické značce.

Co můžete v okolí objevovat

Po červené značce se můžete vydat na nedaleký vrchol Šerák (1351 m n. m.), kde stojí Chata Jiřího na Šeráku. Pokračováním po hřebeni se dostanete na vrchol Vozka (1377 m n. m.), známý skalami. Severozápadně od Šeráku najdete i Obří skály. Celou oblast spojuje naučná stezka s Koprníčkem Keprnickými horami.

Dominanta hlavního hřebene Hrubého Jeseníku

Červená hora s nadmořskou výškou 1333 metrů patří mezi významné vrcholy Keprnické hornatiny v pohoří Hrubého Jeseníku. Leží na oblíbené hřebenové trase, která vede z Červenohorského sedla přes Vozku, Keprník a Šerák až do sedla Ramzová. Vrchol hory tvoří skalní výchoz z přeměněné horniny – starolitického svoru. Východní svahy hory strmě spadají do Přírodní rezervace Sněžná kotlina, která je chráněnou lokalitou s výskytem vzácné květeny. Těsně pod vrcholem se nachází pramen Vřesová studánka, u kterého v minulosti stávala kaple Panny Marie Sedmibolestné a turistická chata, dnes už jen kamenná kaplička z roku 1934. Kolem vrcholu procházejí souběžné značené turistické cesty a z menší skalky na vrcholu je omezený kruhový rozhled.

Jak se tam dostanete

Nejčastější a nejsnazší přístup na Červenou horu vede z Červenohorského sedla (1013 m n. m.), které je významným dopravním uzlem. Na sedlo se dostanete autem (k dispozici je placené parkoviště) nebo autobusem. Z Červenohorského sedla vede k vrcholu červená turistická značka (Jesenická magistrála), která překonává převýšení zhruba 320 metrů a její délka je přibližně 2,5 kilometru. Druhou možností je přístup ze severní strany od vrcholu Keprník po stejné červené značce.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Červené hory je bohaté na přírodní a turistické zajímavosti. Přímo pod vrcholem objevíte pramen Vřesová studánka s kamennou kapličkou, která má dlouhou poutní historii. Na strmých východních svazích se rozkládá Přírodní rezervace Sněžná kotlina, která je známým glaciálním karem. Při sestupu na severní hřeben narazíte na zajímavý skalní útvar Kamenné okno. Přímo v Červenohorském sedle se nachází velký turistický a lyžařský areál a také Kaple svatého Karla Boromejského, která slouží i jako památník obětem hor.

Jesenická dominanta s rozhlednou

Medvědí hora (1167 m n. m.) je výrazný vrchol v Hrubém Jeseníku, který tvoří severní rozsochu hory Mravenečník. Nachází se asi 2,5 km jihovýchodně od obce Kouty nad Desnou a je oblíbeným turistickým cílem zejména díky snadné dostupnosti a rekreačnímu zázemí. Na vrcholu Medvědí hory, v nadmořské výšce kolem 1100 metrů, stojí rozhledna U Medvěda, která je vysoká 18 metrů. Tato ocelová konstrukce s dřevěným opláštěním byla postavena v roce 2014 a je volně přístupná. Nabízí krásné výhledy na údolí Desné, město Šumperk, masiv Králického Sněžníku a hlavní hřeben Hrubého Jeseníku od Šeráku po Červenohorské sedlo. Západní svahy hory jsou součástí Ski areálu Kouty.

Jak se tam dostanete

Nejpohodlnější a nejrychlejší přístup na Medvědí horu je pomocí šestisedačkové lanové dráhy z obce Kouty nad Desnou. Dolní stanice lanovky se nachází v nadmořské výšce 610 m n. m. a horní stanice, umístěná jen asi 40 metrů od rozhledny, ve výšce 1095 m n. m. V Koutech nad Desnou je k dispozici placené parkoviště. Pro pěší turisty vede z Koutů nad Desnou nahoru několik značených tras, například po červené značce, která je však poměrně strmá. Okolo vrcholu prochází také několik značených cyklotras.

Co můžete v okolí objevovat

Z horní stanice lanovky vede naučná stezka Rysí skála, která je dlouhá přibližně 1,8 km a je nenáročná, ideální pro rodiny s dětmi. Stezka vás provede přes vyhlídku Rysí skála, kde jsou přístřešky a interaktivní prvky. Cestou minete také dřevěné plastiky zvířat a lesních bytostí. Z Medvědí hory je také možné pokračovat po cyklotrase k horní nádrži přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, která je jedním z technických divů České republiky a nabízí unikátní výhledy. V údolí poblíž Koutů nad Desnou se nachází vodopád na Borovém potoce.

Děčínský Sněžník – nejvyšší stolová hora Česka

Děčínský Sněžník (723 m n. m.) je nejvyšší stolová hora v České republice a zároveň nejvyšší vrchol Labských pískovců. Nachází se severně od města Děčín a je vyhledávaným cílem pěších turistů i cyklistů. Vrchol je tvořen rozsáhlou pískovcovou plošinou s unikátními skalními útvary a nádhernými výhledy do okolní krajiny. Dominantou je kamenná rozhledna z roku 1864, která patří k nejstarším v Česku.

Co Vám hora nabízí – od přírody po výhledy

• Unikátní stolovou horu s rozlehlou pískovcovou plošinou
• Skalní útvary a malebné scenérie vhodné k turistice i fotografování
• Kamennou rozhlednu s panoramatickými výhledy na Česko i Německo
• Turistické trasy a cyklostezky vedoucí na vrchol i do okolní krajiny

Pro koho je Děčínský Sněžník určený

• Pro turisty a rodiny s dětmi hledající atraktivní výlet do přírody
• Pro cyklisty, kteří si chtějí užít výzvu a výhledy z vrcholu
• Pro milovníky přírody a geologie obdivující stolové hory a pískovcové útvary
• Pro fotografy a obdivovatele krajiny, kteří touží po originálních záběrech

Jak se sem dostanete a co můžete v okolí objevovat

Na Děčínský Sněžník vedou značené turistické trasy z Děčína, Sněžníku nebo dalších obcí v okolí. Přístup je možný pěšky, na kole i autem, parkování se nachází pod vrcholem. V okolí můžete objevovat přírodní krásy Českého Švýcarska, Labských pískovců či Lužických hor. Nedaleko se nachází také město Děčín se svým zámkem a dalšími památkami.

Děčínský Sněžník – přírodní skvost s dechberoucími výhledy

Tento vrchol je symbolem Labských pískovců a jedinečným přírodním cílem. Nabízí krásné výhledy, klidné prostředí a možnost spojit aktivní odpočinek s objevováním české i saské krajiny.

Čedičová dominanta Krušných hor

Božídarský Špičák je s nadmořskou výškou 1 115 metrů výrazný vrch v Krušných horách, který je součástí Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště. Vrch je zároveň nejvyšší čedičovou kupou sopečného původu v celých Krušných horách a střední Evropě, díky čemuž představuje unikátní geologický fenomén. Vznikl sopečnou činností v miocénu, kdy čedičové výlevy pronikly přes krystalické břidlice.

Vrch je dominantou rozsáhlé Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, která byla vyhlášena v roce 1965. Chrání komplex horských vrchovištních a přechodových rašelinišť, jež jsou pozůstatkem čtvrtohorního zalednění. Rašeliniště se nachází ve výšce 940 až 1 116 m n. m. a vyznačuje se specifickým horským podnebím s častými mlhami, dlouhými zimami a nízkou průměrnou roční teplotou. Z důvodu přísné ochrany přírody v rámci národní přírodní rezervace je samotný vrchol Božídarského Špičáku nepřístupný pro turisty. Přesto se k němu můžete přiblížit po vyznačené trase.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je nejvýše položené město v České republice, Boží Dar. Do Božího Daru se dostanete autem po silnici I/25 z Ostrova nebo po silnici II/219 z Jáchymova. Parkování je možné na centrálním parkovišti v centru Božího Daru. Boží Dar je také konečnou zastávkou autobusových spojů, které sem jezdí například z Ostrova. Nejbližší železniční stanice je v Jáchymově, odkud je třeba pokračovat autobusem. K úpatí vrchu se dostanete z Božího Daru po červené turistické značce KČT, která Vás dovede k rozcestníku Pod Špičákem, odkud je vrchol vzdálen jen přibližně 300 metrů, ale je nepřístupný.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí vrchu nabízí rozsáhlé možnosti turistiky. Přímo z Božího Daru vede oblíbená, 3,2 km dlouhá Naučná stezka Božídarské rašeliniště s dvanácti zastávkami, která Vás provede chráněným rašeliništěm a vede částečně po dřevěných chodnících. Severně od Božího Daru se nachází nejvyšší hora Krušných hor, Klínovec (1 244 m n. m.), na kterou vedou četné turistické trasy, například po žluté značce KČT z centra Božího Daru. V centru města můžete navštívit i Muzeum Boží Dar, které se věnuje historii města, těžbě a přírodě Krušných hor.

Na Velký Javorník, nejoblíbenější a nejvyšší bod Věřovických vrchů, vede cesta Chráněnou krajinnou oblastí Beskydy. Leží u Bordovic, v západní části Karpatského oblouku, a je součástí Moravskoslezských Beskyd. Z výšky téměř 1 000 m n. m. uvidíte za dobré viditelnosti Ostravsko, Jeseníky nebo Oderské vrchy. Na vrcholu stojí turistická chata a celoročně přístupná rozhledna.

Velký Javorník je vyhledávaným turistickým cílem, ročně se sem vydá kolem 30 000 turistů. Hora měří 918 m a sbíhají se tu katastry tří obcí (Bordovic, Trojanovic a Veřovic). V roce 1895 zde byla za arcibiskupa Theodora Kohna zbudována turistická útulna, která ale roku 1915 shořela. Nahrazena byla novou o 30 let později a stále ji na vrcholu najdete, dnes už ale nenabízí možnost nocování. Za chatou najdete pamětní kámen „Obětem hor". Krásný výhled na Lysou horu, Radhošť nebo Štramberskou Trúbu umožňuje celodřevěná rozhledna postavená v roce 2013 s výškou 25 m. Dříve na jejím místě stála dřevěná 13 m vysoká triangulační věž (od roku 1929), která byla v roce 1934 upravena na rozhlednu a v roce 1967 odstraněna pro špatný stav. Na severozápadním úbočí Velkého Javorníka je přírodní památka Velký kámen se skalním sesuvem a několik desítek metrů dlouhou skalní stěnou. Na jihozápadě pramení řeka Jičínka. Vrchol je také vyhledávaným místem milovníky paraglidingu.

Dostanete se sem několika turistickými trasami. Z Frenštátu pod Radhoštěm (parkoviště u Skokanského areálu Jiřího Rašky) vede zelená turistická značka, kterou po 4 km s převýšením 495 m dojdete na vrchol. Trasa začíná Naučnou stezkou Beskydské nebe a pokračuje Naučnou stezkou Velký Javorník. Cestou minete věž skokanského můstku, amfiteátr, expozici Život v korunách stromů nebo Kapli Panny Marie Lurdské. Trasa není vhodná pro kočárky. Chcete-li jít zpět jinou cestou, můžete se vracet po červené značce (Stezka Českem) a na rozcestí Malý Javorník pokračovat po modré značce do Frenštátu pod Radhoštěm, tato varianta je dlouhá přibližně 6,5 km. Ke konci trasy můžete obdivovat památnou lípu. Další možností je vydat se na Velký Javorník z rozcestí Padolí (část Veřovic) po modré značce Stezkou Českem. Je dlouhá asi 2 km s převýšením 356 m, ale je poměrně dost prudká.

Oblast Horní Bečvy i Dolní Bečvy nabízí mnoho dalších zajímavých míst. Obdivovat můžete zříceninu Hradu Šostýn v Kopřivnici, kde najdete i Technické muzeum Tatra a Auto Moto muzeum. Za návštěvu stojí také hora Radegast i Valašské muzeum v přírodě umístěné v Rožnově pod Radhoštěm. Abyste vše v klidu stihli, využijte naší nabídky ubytování v blízkosti Velkého Javorníku. Na výběr máme dostatek chat, chalup, apartmánů, penziónů i hotelů.

Dominanta Jizerských hor s pralesem

Jizera (německy Siechhübel) je se svou nadmořskou výškou 1122 metrů druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor a zároveň nejvyšší vrchol Hejnického hřebene. Hora je významná svou prominencí, která je nejvyšší ze všech tisícovek v české části Jizerských hor. Masiv je tvořen hrubozrnnou žulou variského stáří, která na samotném vrcholu vystupuje ve formě mohutné, členité skalní hradby, označované jako tor. Tato skála, modelovaná mrazovým zvětráváním ve čtvrtohorách, je zpřístupněna pomocí krátkých žebříků a stupaček a slouží jako vyhlídková plošina, odkud se otevírají daleké výhledy do okolí. Vrcholové partie Jizery, v nadmořské výšce nad 1000 metrů, jsou chráněny jako Přírodní rezervace Prales Jizera. Tato rezervace o rozloze 92,44 hektarů chrání zbytky původních horských smrkových porostů. Jizera je také významným hydrologickým místem, jelikož je zdrojem řek Smědé a Desné, ačkoli se nejedná o pramen řeky Jizery, podle které nese jméno.

Jak se tam dostanete

Přístup na vrchol Jizery je možný pouze pěšky po značených turistických trasách, přičemž je nutné dodržovat pravidla pro pohyb v chráněné přírodní rezervaci.

Nejčastější nástupní body jsou z horské chaty Smědava. Chata Smědava je významná křižovatka turistických cest a lze se k ní dostat autem s placeným parkováním nebo turistickým autobusem. Odtud vede červená turistická značka k rozcestí Pod Jizerou, odkud pokračuje žlutá turistická značka prudkým stoupáním přímo na vrchol. Celková vzdálenost ze Smědavy k vrcholu je přibližně 3,5 až 4 km. Dále je možný přístup z Kořenova nebo Josefova Dolu. Z těchto obcí vedou delší trasy s větším převýšením. Například z Josefova Dolu (parkoviště Peklo) vede modrá turistická značka Jedlovým dolem, kolem vodopádů Jedlové, k rozcestí Pod Číhadlem a dále po červené až k odbočce na vrchol. Z Kořenova (Horní Kořenov, vlakové nádraží) se lze dostat po žluté a dále po červené značce přes Mořinu. Dopravit se do výchozích bodů je možné regionálními autobusovými linkami, například z Liberce, Bedřichova nebo Tanvaldu, nebo vlakem do stanice Tanvald s návaznými spoji do Kořenova.

Co můžete v okolí objevovat

V okolí hory Jizery a centrální části Jizerských hor se nachází řada unikátních přírodních a historických míst. V blízkosti Jizery se rozprostírá Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky, která je přístupná po Naučné stezce Tři iseriny, vedoucí k malebné horské osadě Jizerka. Z Jizery je možné pokračovat k sousednímu nejvyššímu vrcholu Jizerských hor, kterým je Smrk (1124 m n. m.), kde stojí celoročně přístupná rozhledna Smrk s dalekým výhledem. Mezi další vyhlídkové skály v okolí patří Paličník s exkluzivním výhledem do údolí Smědé a Frýdlantské cimbuří, připomínající skalní hradní věže. V nedaleké Hejnické oblasti se nachází Vodopády Velkého a Bílého Štolpichu. Milovníci technických památek by neměli vynechat Protrženou přehradu na Bílé Desné, připomínající tragickou událost z roku 1916, nebo Vodní nádrž Josefův Důl.

Strážce Českého lesa s Kurzovou věží

Čerchov, s nadmořskou výškou 1042 m n. m., je nejvyšší vrchol pohoří Český les a významný symbol krajiny v okolí Domažlic. Jeho vrchol je známý díky kamenné Kurzově věži, která slouží jako rozhledna a byla postavena v letech 1904–1905 Klubem českých turistů. V letech 1950 až 1990 byl vrchol nepřístupný pro veřejnost, jelikož jej okupovala armáda, která zde zřídila vojenské středisko a postavila nevzhlednou betonovou radarovou věž. Po revoluci byla Kurzova věž v roce 1999 navrácena KČT a po rekonstrukci opět zpřístupněna v roce 2000. Z vyhlídkové plošiny věže, která je vysoká 19,2 metru, se naskýtá kruhový výhled na Šumavu, Brdy, Plzeň a za mimořádně dobré viditelnosti dokonce až na Alpy a Krušné hory.

Jak se tam dostanete

Na vrchol Čerchova vede několik značených turistických cest. Nejčastěji je využíván výstup z obce Capartice (u Klenčí pod Čerchovem), odkud vede přibližně 4,5 km dlouhá červená turistická značka s převýšením přes 330 metrů. Tato cesta je částečně asfaltová a vhodná i pro cyklisty. Dalšími výchozími body jsou Pec pod Čerchovem (po modré značce, cca 4,5 km s větším převýšením) nebo Česká Kubice, odkud vede historická Hanova stezka (červená a posléze modrá značka), dlouhá přibližně 7,5 km. Pro motoristy je k dispozici parkoviště v Caparticích. Během turistické sezóny bývá k dispozici i autobusová doprava až na vrchol.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Čerchova je protkáno turistickými stezkami, které vedou za zajímavostmi Chodska a Českého lesa. Přímo pod vrcholem se nachází Emerichova studna, kdysi upravený pramen. V blízkosti Čerchova můžete navštívit malebný městys Klenčí pod Čerchovem, centrum Chodska. Jižním směrem je to Česká Kubice a hraniční přechod do Německa, odkud lze pokračovat do bavorského pohraničí. V širším okolí se nachází historické město Domažlice, které je známé svou Chodskou kulturou, typickým náměstím s dominantní věží a Chodským hradem. Pro pěší turisty je zajímavá trasa na Sádkova skálu nebo směrem k vrcholu Haltrava.