Hory ve Slezsku

Nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd je opředen mnohými pověstmi. Jedna z těch nejznámějších vypráví o sletech čarodějnic z celého Slezska, které se tu měly bavit spolu s čerty a dokonce i samotným Luciferem! V dnešní době byste ale čarodějnice a čerty na Lysé hoře hledali jen stěží. O to víc sem proudí turistů, cyklistů, běžců nebo lyžařů, pro které je Lysá hora a její okolí velikým lákadlem.

Co dělat na Lysé hoře v zimě?

Podle jiné pověsti se má ve vnitru Lysé hory ukrývat poklad zbojníka Ondráše a jeho družiny. Střeží ho prý „divá Hana“, čarodějnice, jejíž duch se zjevuje v podobě obrovského hada se zlatou korunkou… Jestli nebo z jak velké části jsou pověsti o čarodějnicích a pokladech pravdivé, to nikdo neví. Faktem ale zůstává, že Lysá hora je opravdovým klenotem Moravskoslezských Beskyd a celého Valašska.

Nadmořská výška 1323 metrů v kombinaci s charakteristickým podnebím dělají z Lysé hory jedno z nejchladnějších míst v České republice – proč sem tedy jezdit? No právě pro to! Lysá hora si totiž na nedostatek sněhu nemůže stěžovat. Trvalá sněhová pokrývka se tu vyskytuje od října do května. Výskyt sněhu kulminuje během března a není neobvyklé, že jeho výška přesahuje hranici 2 metrů. Byl by hřích nevyužít takových podmínek!

Zkušení běžkaři patrně znají Lysohorskou magistrálu, po které lze Lysou horu zdolat třemi různými směry. A co padne po jízdě zasněženou krajinou lépe, než tradiční valašské občerstvení? Na vrcholku Lysé hory jsou k mání hned dvě horské chaty (Bezručova a Chata Emil Zátopek – Maraton, i s ubytováním), jedna hezčí než druhá. Podmínky na hoře přejí také vyznavačům ski alpů a přáli by i sjezdařům, možnosti pro sjezdové lyžování jsou ale předmětem sporů ochranářů a zastánců tohoto sportu na Lysé hoře.

Turistika, cykloturistika i paragliding

Lysá hora nepatří jen k nechladnějším, ale také k největrnějším oblastem v republice. I to je důvod k její návštěvě? No jasně! Zejména pokud patříte k vyznavačům paraglidingu. Beskydy jako takové patří ke špičce paraglidingových oblastí u nás a jejich nejvyšší vrchol, jakožto ideální letový terén se vší infrastrukturou kolem, je jakýmsi symbolem tohoto stavu.

Jinak je ale Lysá hora cílem zejména pro turisty a cykloturisty, pro které je přímo kultovním místem. K vrcholku hory vede hned několik značených tras a chodníků. Ta snad nejoblíbenější vede z Ostravic, měří necelých 9 kilometrů a již 60 let je součástí akce s názvem Bezručův výplaz. Jak již samotný název napovídá, jde o oblíbenou trasu českého básníka Petra Bezruče, po které podnikal svoje „výplazy“ až na vrchol Lysé hory.

Pro náročnější turisty s opravdu dobrou kondicí doporučujeme výstup z Krásné, pro ty méně zdatné pak oddechovou trasu z Visalají. Měří sice téměř 9 kilometrů, jde ale o nejlehčí pěší výstup na Lysou horu vůbec.

Pokud jde o cyklisty, ti zcela jistě uvítají možnost ověřit si svoje schopnosti a výdrž při výšlapu na Lysou horu z Papežova. Jde o jedinou kompletně vyasfaltovanou trasu, na které je dokonce zákaz vjezdu automobilům (kromě těch s povolením k výjezdu), takže opravdu ráj pro vyznavače cestní cyklistiky. Jestli ale hledáte něco pohodovějšího, doporučujeme vyrazit po cestě z Malenovic. Nutno ovšem podotknout, že jde o terén sjízdný na horských, nikoliv cestních bicyklech.

Jak se dostat na Lysou horu?

Dostat se na Lysou horu autem je povoleno jen majitelům tamních nemovitostí, případně jejich smluvním obchodním partnerům. Povolení k výjezdu mohou ve zvláštních případech dostat také některé autobusy. Jinak lze využít speciální kyvadlovou autobusovou dopravu, která jezdí v pravidelních intervalech a z různých směrů až na vrchol hory.

Další možnost nabízí již zmiňované kolo. Populární je ale také „moravská zubačka“ – to stačí jen zatnout zuby a šlapat a šlapat…až na vrcholek. Nejvíc lidí využívá k výstupu na Lysou horu trasu z Ostravice. V této obci je také konečná zastávka vlaků, které jezdí ze směru od Frýdlantu nad Ostravicí.

Ubytování na Lysé hoře a v jejím okolí

Kromě již zmiňovaných chat na vrcholku Lysé hory lze využít také stovky lůžek, které jsou k dispozici v podhůří této dominanty Beskyd. Pokud chcete být Lysé hoře co nejblíže, zaměřte se na hledání vhodného ubytování ve Starých Hamrech, Ostravici, Čeladné nebo Frýdlantu nad Ostravicí. Kromě hotelů, penzionů, privátů a apartmánů jistě natrefíte také na tradiční roubenky, chatky a domky s hezkou zahradou a architekturou tak typickou pro Valašsko.

V širší oblasti kolem Lysé hory se lze ubytovat například v Trojanovicích nebo Frenštátě pod Radhoštěm. Z těchto středisek pak můžete vyrazit třeba do Rožnova pod Radhoštěm. Celý Moravskoslezský kraj Vás ohromí svou malebností a vstřícností. A Lysá hora? Výlet na ni bude zážitkem pro vyznavače outdorových sportů a také pro milovníky přírody a krásných výhledů z výšek.

Hory a kopce, které svojí výškou nepatří k nejvyšším v daném pohoří jsou často zbytečně opomíjené. Je tomu tak i u hory Smrk, která stále zůstává jakoby v pozadí za nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd - Lysou horou. Je to ale velká škoda, protože i Smrk nabízí výbornou turistiku i zajímavá místa na trase.

Hora Smrk se vypíná do výšky 1 276 metrů mezi obcemi Ostravice a Čeladná v okrese Frýdek-Místek, v Moravskoslezském kraji. Spadá pod jejich katastry a částečně i do katastru obce Staré Hamry. Nedaleko najdeme další "z rodiny Smrků" - hory Malý Smrk, Smrček a Malý Smrček.

Horu Smrk tvoří převážně vrstvený godulský pískovec. Celý masív je souvisle zalesněný. Převládají smrkové lesy, vidět můžete i buky, jedle, příležitostně i jeřáby a javory. Tato část Beskyd je i přes zákaz atraktivní borůvkářskou oblastí. Díky jedinečnosti některý druhů rostlin a kvůli snaze o zachování rázu této krajiny, byla na vrcholu a svazích Smrku vyhlášena Přírodní rezervace Smrk. A podle toho je třeba se také chovat. Je zakázáno rozdělávat oheň, přespávat v přírodě, sbírat lesní plody a vstupovat mimo vytyčené trasy.

Turistických tras vede na vrchol hory Smrk hned několik. Ale připravte se na to, že se nejedná o úplně lehkou turistiku. Je třeba tedy zvážit svoje síly předtím, než se na výšlap vydáte. Navíc po celé trase ani na vrchole hory nejsou žádné možnosti občerstvení, takže se musíte spoléhat pouze na svoje zásoby.

Vydat se na vrchol můžete například z Čeladné. Červená turistická značka Vás povede nejprve po zpevněné cestě, která později přejde v lesní chodník. Připravte se, že zvláště po velkých větrných smrštích budete zdolávat popadané stromy i prorostlé kořeny. Celá trasa má délku asi 9,5 kilometru.

Další možností, jak se dostat na horu Smrk, je vyrazit z obce Ostravice. Tato trasa je asi o 1 kilometr kratší, ale jistě neméně zajímavá. A pokud byste si chtěli do těla dát o něco více a trasy do 10 kilometrů pro Vás jsou jen procházkou, můžete vyrazit po modré značce z Bílé a nebo ze Starých Hamer, které měří okolo 16 kilometrů.

Jestliže Vám to nedalo a ještě před Smrkem jste zdolali Lysou horu, máte možnost se přímo z vrcholu vydat na Smrk po žluté turistické značce a po stezce pak pokračovat až k vodní nádrži Šance, která je výborným odpočinkovým místem.

Turistika na Smrku není tak velmi rozšířená, nemusíte se tedy bát, že byste během své túry potkávali davy lidí. Je tu však několik zajímavých míst, která rozhodně nemá žádná jiná hora. Například pomník populárního "brouka" Johna Lennona, který tu byl instalován už v roce 1982 a stal se místem, kde se setkávala mládež ještě za dob totality. Do dnešní doby se prý dochoval zejména díky tomu, že byl náročně dostupný a v době komunismu postupně policisté vzdali snahu o jeho zničení.

Mimo Lennona je další tzv. mohylou svobody i pamětník Jana Palacha, který poukazuje na jednu z mnoha obětí přecházejícího režimu. A vzpomínku na slavné osobnosti naší minulosti doplňuje i pomníček hokejového trenéra Ivana Hlinky, který tragicky zahynul při autonehodě v roce 2004.

A nyní, když jste se dozvěděli všechny potřebné informace, zbývá jediné. Najít si vhodné ubytování blízko hory Smrk a vyrazit na vlastní průzkum. Vybírejte z nabídky útulných chat a chalup, oblíbených penzionů nebo perfektně vybavených apartmánů. Je totiž velmi důležité, kde po náročné turistice zregenerujete svoje unavené svaly.

Dominanta Hrubého Jeseníku

Keprník je se svou výškou 1423 metrů nad mořem čtvrtým nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku a nejvyšší horou Keprnické hornatiny. Tento bezlesý vrchol je součástí Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník a je znám pro své geomorfologické útvary, jako jsou mrazový srub a kryoplanační terasa. Z vrcholu se naskýtá vynikající kruhový rozhled na okolní Jeseníky a Králický Sněžník. Na skalním útvaru je umístěna žulová rozhledová růžice. Na území rezervace je nutné se držet pouze značených tras.

Jak se tam dostanete

Nejpohodlnější přístup je z turistického střediska Ramzová, kde je parkoviště. Odtud se dá vyvézt lanovkou na Šerák, odkud vede na Keprník asi 2,5 km dlouhá, mírně náročná trasa po červené turistické značce.

Co můžete v okolí objevovat

Po červené značce se můžete vydat na nedaleký vrchol Šerák (1351 m n. m.), kde stojí Chata Jiřího na Šeráku. Pokračováním po hřebeni se dostanete na vrchol Vozka (1377 m n. m.), známý skalami. Severozápadně od Šeráku najdete i Obří skály. Celou oblast spojuje naučná stezka s Koprníčkem Keprnickými horami.

Tajemné skály Rychlebských hor

Smolný vrch (404 m n. m.) je výrazná vyvýšenina v Žulovské pahorkatině, která se nachází na okraji Rychlebských hor, nedaleko obce Velká Kraš. Vrchol je proslulý unikátním žulovým skalním městem s mimořádně zajímavými geomorfologickými útvary, které jsou chráněny jako Národní přírodní památka Venušiny misky. Tyto útvary, kterým se lidově říká „Venušiny misky“ nebo „misky obětní“, jsou okrouhlé skalní prohlubně (tafoni a skalní mísy) vytvořené biochemickým zvětráváním žuly v třetihorním tropickém podnebí. Největší mísa má průměr až 1,5 metru a hloubku přes jeden metr. Kromě misek zde najdete i skalní sedadla, výklenky a žlábkové škrapy. Smolný vrch je považován za tzv. ostrovní horu (nunatak), která se v době ledové tyčila nad okolním ledovcem. Místo je opředeno mnoha pověstmi o nadpřirozených bytostech – Venušiných lidech – a o tom, že žena, která se do některé mísy posadí, do roka se vdá a přivede na svět potomka. Na vrcholovém skalisku je zajištěná vyhlídka, která nabízí krásný výhled na Rychlebské hory a Žulovskou pahorkatinu.

Jak se tam dostat

Smolný vrch se nachází v Olomouckém kraji v okrese Jeseník, v blízkosti obcí Černá Voda a Velká Kraš. Nejsnadnější přístup je po zelené turistické značce. Z obce Černá Voda (parkoviště u kulturního domu, autobusová zastávka) vede trasa dlouhá přibližně 3,7 km, která po cestě míjí romantický rybník U Dubu. Alternativně lze vystoupat po zelené značce i z obce Velká Kraš od koupaliště, taktéž v délce asi 3,7 km. V obci Velká Kraš je také autobusová zastávka. Nejkratší, avšak neznačený, přístup vede z železniční zastávky Kobylá nad Vidnavkou.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Smolného vrchu a celé Rychlebské hory jsou rájem pro milovníky turistiky a cyklistiky. Přímo v blízké obci Černá Voda najdete Rychlebské stezky (Singltrek), oblíbené traily pro horská kola. Nedaleko se nachází také zámek Jánský Vrch v Javorníku, rozsáhlý a cenný komplex s bohatými sbírkami. Turisticky zajímavá je i zřícenina hradu Kaltenštejn a pro milovníky přírody jsou zajímavé chráněné Vidnavské mokřiny u města Vidnava, kde vede i naučná stezka. V blízkém městě Žulová můžete navštívit unikátní kostelohrad (kostel svatého Josefa postavený na místě hradu).