Hory v Severních Čechách

Hora Ještěd s výrazným televizním vysílačem, který je vidět již z dálky, leží v Severních Čechách nad Libercem, v Ještědském hřbetu. Tyčí se do výšky 1 012 m n. m. a od roku 1995 je součástí Přírodního parku Ještěd. Vysílač slouží zároveň jako rozhledna a poskytne Vám úchvatné výhledy na Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, České středohoří a za pěkného počasí i na Krkonoše.

Na vrchol Ještědu se nejpohodlněji dostane lanovkou. Dolní nástupní stanice se nachází v liberecké části Dolní Hanychov. Její výstavba začala 15. 6. 1932 a svoji činnost zahájila 27. 6. 1933. Trať je dlouhá 1 188 metrů a překonává převýšení 400 metrů. Jedna kabinka je schopná přepravit až 35 lidí. Rekordní počet pasažérů přepravila lanovka v roce 1976 a to skoro 600 000.

Během zimního období slouží Ještěd jako lyžarské středisko. Upravené svahy na severní straně hory jsou vhodné pro zkušené lyžaře, naopak jižní strana bude vyhovovat spíše začátečníkům a rekreačním lyžařům. K dispozici jsou půjčovny sportovního vybavení i lyžařské i snowboardové kurzy. V roce 2009 bylo toto středisko dějištěm mistrovství světa v klasickém lyžování.

Na Ještědu se nacházejí významné geomorfologické útvary. Jsou nimi např. Kamenná vrata nebo Vířivé kameny. Vyskytuje se zde množství živočichů, zvláště chladnomilných pavouků a brouků, kterým svědčí místní průměrná roční teplota 3,9 °C. Z rostlin jsou zde zastoupeny smrky, buky, jeřáby a břízy. Přímo na jihozápadním svahu Ještědu pramení řeka Ploučnice.

Pokud se rozhodnete na Ještěd vyrazit pěšky, nejideálnější je přímo Liberce od nástupní stanice lanovky. Chcete-li, aby Vaše trasa byla okružní a potřebujete se vrátit zpět do stejného místa, držte se modré značky. Je to nejpohodlnější cesta, ovšem využít ji můžete pouze v létě. V zimě se tady totiž nachází sjezdovka. Po cestě narazíte na Mohylu letců, připomínající letecké neštěstí z roku 1948. Celková délka trasy je 8,6 kilometrů.

Zajímavou variantou je i hřebenovka, tedy pokračování z vrcholku Ještědu až k rozhledně Rašovka a následný sestup do Šimonovic. Hromadnou dopravou se odtud snadno dostanete zpět do Liberce. Během této trasy našlapete 13 kilometrů. Alternativou potom může být ještě o něco delší trasa, která z rozhledny Rašovka pokračuje až do Jeřmanic a je o 2 kilometry delší.

Po okolí Ještědu je rozseto množsví ubytovacích zařízení. Chata u Ještědu nebo ubytování v soukromí je v poslední době velmi oblíbenou formou dovolené nejen pro rodiny s dětmi. I v blízkém Liberci můžete najít množství útulných penzionů nebo apartmánů. Celé Liberecko nabízí spoustu různého vyžití v zimě i v létě. Je to tedy ideální místo pro odpočinek i aktivní dovolenou.

Horu Klínovec najdete v Severozápadních Čechách a známá je i pod německým názvem Keilberg nebo Sonnenwirbel. Se svými 1 244 metry je nejen nejvyšším vrcholem Krušných hor, ale zároveň i nejvyšším bodem okresu Karlovy Vary, okresu Chomutov i Karlovarského a Ústeckého kraje. Tento vrchol je oblíbený během letního období zejména díky turistice. Přes zimu sem turisté míří zejména do Skiareálu Klínovec, který je díky propojení s nedalekých Skiareálem Boží dar - Neklid dynamickým a moderním lyžařským centrem.

Polohu hory Klínovec můžeme vytyčit ze severu městem Loučná pod Klínovcem, které leží téměř na německých hranicích. U nich se také na severozápad od Klínovce nachází Boží Dar, který je zároveň hraničním přechodem. A na jihozápadě potom narazíte na Jáchymov, který je známý zejména díky lázním. Sem se můžete vydat se svými zdravotními neduhy i na čistě relaxační pobyt.

Právě město Jáchymov nechalo v roce 1817 postavit na vrcholu hory Klínovec vyhlídkovou věž. Byla oblíbeným turistickým cílem lázeňských hostů z Karlových Varů, kteří sem přijížděli v kočárech, tažených koňmi. Vyhlídka však v roce 1868 shořela. V roce 1883 se proto rozhodlo o výstavbě kamenné rozhledny, která by byla odolnější nejen před ohněm, ale i před rozmary počasí. A tak vznikla rozhledna Klínovec, která byla později doplněna o přístavbu s ubytováním, občerstvením i stájí pro osm koní. Postupem času byla zřízena i poštovní stanice a telekomunikační věž.

Na vrchol Klínce se můžete dostat pohodlně lanovou dráhou. Od Jáchymova je v provozu lanovka Jáchymov - Klínovec. Ta umožňuje i přepravu cyklistů. Návštěvníky od Loučné pod Klínovcem dopraví lanová dráha Dámská. Z vrcholu se Vám naskytnou úchvatné výhledy nejen na Krušnohoří, ale i na České středohoří, Doupovské hory, Slavkovský les nebo Šumavu.

Ale správný turista vyrazí samozřejmě po svých. Začít svoji pouť můžete třeba v Božím Daru, odkud vede nenáročná asi 8 kilometrů dlouhá červená trasa, která však není vhodná pro kočárky. Před samotným cílem je prudšího charakteru. Když půjdete rovnou po silnici, trasu si zkrátíte zhruba o polovinu. Adrenalinoví nadšenci zase ocení trailové trasy 4 různých náročností, které vedou z vrcholu až k lanovce, pomocí které se pohodlně dopravíte opět na vrchol.

Pokud jsme Vás dostatečně nalákali a rozhodli jste se strávit tady svoji dovolenou, rádi Vám pomůžeme i s výběrem vhodného ubytování u Klínovce. Je libo útulnou chatu, apartmán nebo ubytování v soukromí? A nebo si nedovedete svoji dovolenou představit bez doplňkových služeb, které poskytují penziony a hotely? Navštivte naše stránky a vyhledejte si to nejlepší, aby byl Váš pobyt opravdu jedinečný. Přejeme Vám příjemný pobyt!

Mimo Sněžky je výraznou dominantou našeho nejvyššího pohoří i Čertova hora (1 020 m n. m.), nacházející se nad městem Harrachov. Leží na hranici Krkonošského národního parku a je jeho nejzápadnějším vrcholem. Větší část úpatí hory tvoří prudké svahy s výrazným převýšením. Většinou jsou zalesněné. V jedné části se nachází oblíbený Skiareál Harrachov, který je během zimy hojně navštěvován lyžaři i příznivci snowboardingu.

Zimní sporty se začaly v Harrachově provozovat od doby hraběte Harracha, který sem v 19. století přivezl první lyže. Po založení Spolku zimních sportů v roce 1908 tady začaly vznikat první skokanské můstky a už v roce 1923 se Harrachov stal dějištěm prvních mezinárodních lyžařských závodů. V roce 1980 byl skokanský areál zrekonstruován a součástí této rekonstrukce byla i výstavba nejvyššího lyžařského můstku na světě, tzv. mamutího můstku K-185.

Na vrchol Čertovy hory Vás vyvezou dvě sedačkové lanovky. U horní stanice lanovky se nachází i stánek s občerstvením, takže můžete zahnat žízeň nebo si dát něco drobného na zub. Kromě klasického lyžování lze v okolí Čertovy hory provozovat i běžkování. Upravené běžecké tratě se rozbíhají do několika směrů např. na Rokytnici nad Jizerou, Tanvald, Desnou i Jablonec nad Jizerou.

Vrchol Čertovy hory je zárukou nádherných výhledů nejen do Krkonoš, ale vidět můžete i Orlické hory, Jizerské hory nebo rozlehlé Polsko. Horní stanice lanovky je také významným výchozím bodem pro pěší turisty po hřebenech Krkonoš. I odvážní cyklisté tady začínají svoje sjezdy. A jak sem dostanou svoje kola? Jednoduše - na lanovce. Adrenalinu si užijí i vyznavači létání na padácích a rogalech, kteří využívají vrchol Čertovy hory jako svoji startovací plochu.

Během dešťů a jarního tání je Čertova hora odvodňována menšími přítoky řeky Jizery i řeky Mumlavy. Právě na řece Mumlavě se nachází známý Mumlavský vodopád, který je turisty navštěvovaný během celého roku. Ke konci jara a během léta tu můžete vidět mohutné peřeje, naopak přes zimu se vodopád mění na krásný ledopád.

A je toho mnohem více, co v okolí stojí za návštěvu. Z přírodního bohatství nesmíme zapomenout na Annenské údolí nebo Huťský vodopád, ležící na Huťském potoku, který je jedním z přítoků Jizery. Pokud se Vám nechce z města do přírody, navštivte v Harrachově Ski muzeum, kde se dozvíte spoustu zajímavých informací o historii krkonošského lyžování. A prima den potom můžete zakončit v Pivních lázních Harrachov se skutečně originální lázeňskou terapií.

Harrachov je jako jedno z nejvýznamnějších krkonošských středisek hojně navštěvován turisty nejen z tuzemska, ale i ze zahraničí. Velkému zájmu návštěvníků tedy musí být přizpůsobena i nabídka ubytování v Krkonoších. Pokud si tedy budete hledat ubytování pod Čertovou horou, příjemně Vás překvapí rozmanitost ubytovacích zařízení i poskytovaných služeb. Pro Vás, kteří jste více nároční a preferujete wellness pobyty nebo alespoň ubytování se stravováním, jsou k dispozici hotely a penziony. Pokud však stravu neřešíte a chcete jen pohodlné ubytování, vybírejte z nabídky apartmánů. Naprosté soukromí a ničím nerušený pobyt budete mít zajištěný v horských chatách a nebo pohádkových roubenkách. Během léta můžete využít i levnější typ ubytování, který nabízejí kempy v Krkonoších. Tak co, vybrali jste?

Děčínský Sněžník – nejvyšší stolová hora Česka

Děčínský Sněžník (723 m n. m.) je nejvyšší stolová hora v České republice a zároveň nejvyšší vrchol Labských pískovců. Nachází se severně od města Děčín a je vyhledávaným cílem pěších turistů i cyklistů. Vrchol je tvořen rozsáhlou pískovcovou plošinou s unikátními skalními útvary a nádhernými výhledy do okolní krajiny. Dominantou je kamenná rozhledna z roku 1864, která patří k nejstarším v Česku.

Co Vám hora nabízí – od přírody po výhledy

• Unikátní stolovou horu s rozlehlou pískovcovou plošinou
• Skalní útvary a malebné scenérie vhodné k turistice i fotografování
• Kamennou rozhlednu s panoramatickými výhledy na Česko i Německo
• Turistické trasy a cyklostezky vedoucí na vrchol i do okolní krajiny

Pro koho je Děčínský Sněžník určený

• Pro turisty a rodiny s dětmi hledající atraktivní výlet do přírody
• Pro cyklisty, kteří si chtějí užít výzvu a výhledy z vrcholu
• Pro milovníky přírody a geologie obdivující stolové hory a pískovcové útvary
• Pro fotografy a obdivovatele krajiny, kteří touží po originálních záběrech

Jak se sem dostanete a co můžete v okolí objevovat

Na Děčínský Sněžník vedou značené turistické trasy z Děčína, Sněžníku nebo dalších obcí v okolí. Přístup je možný pěšky, na kole i autem, parkování se nachází pod vrcholem. V okolí můžete objevovat přírodní krásy Českého Švýcarska, Labských pískovců či Lužických hor. Nedaleko se nachází také město Děčín se svým zámkem a dalšími památkami.

Děčínský Sněžník – přírodní skvost s dechberoucími výhledy

Tento vrchol je symbolem Labských pískovců a jedinečným přírodním cílem. Nabízí krásné výhledy, klidné prostředí a možnost spojit aktivní odpočinek s objevováním české i saské krajiny.

Víte, která hora je v České republice největrnější? Je to Milešovka. Nejvyšší hora Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Dní, kdy je tady bezvětří, je v roce pouze osm. Zároveň je díky častým bouřkám označována někdy jako Hromová hora. Vypíná se do výšky 837 m n. m. a leží v katastrálním území obce Velemín, v části Milešov, v okresu Litoměřice.

Na vrcholu Milešovky se nacházela ve 20. letech 19. století jedna z prvních horských restaurací u nás. Na začátku 20. století pak byla vybudována meteorologická stanice, která je stálým pracovištěm Akademie věd ČR a to Ústavu fyziky atmosféry. Vedle ní stojí 19 metrů vysoká rozhledna Milešovka. Tu můžete během dobrého počasí navštívit, prohlédnout si stálou expozici a vyslechnout odborný výklad o způsobu a historii meteorologických poznatků.

Další zajímavostí na Milešovce je telekominikační bod, který zajišťuje dálkový přenos dat mezi Prahou a městy v Severních Čechách. Aby bylo možné zajistit bezproblémový provoz všech zařízení na Milešovce, byla na severní straně hory vybudována menší nákladní lanová dráha, která slouží na dopravu všeho potřebného.

Hora Milešovka je však saozřejmě významná i z turistického hlediska. Cestovní ruch se tu začal rozvíjet na přelomu 18. a 19. díky rozvoji lázeňství v Teplicích. Jejího vrcholu dosáhlo i řada známých osobností např. spisovatelé Johann Wolfgang Goethe, Karel Hynek Mácha nebo Jaroslav Vrchlický. Vrchlického výstup a nádherné výhledy okouzlily natolik, že díky tomu vznikla jeho báseň Na Milešovce.

Na počátku 19. století však nebylo vůbec jednoduché se na Milešovku dostat. Lázenští hosté se pomocí kočárů dostali pouze do Žalan nebo Bořislavi a odtud už museli po svých pokračovat do Bílky. Silnice sem byla vybudována až v roce 1836. A zde sa ukázal podnikatelský duch některých obyvatel Bílky, kteří si přivydělávali jako nosiči. Za 3 krejcary návštěvníky naložili na záda do speciálních sedel a vynesli je až na vrchol.

Díky tomu, že Milešovka převyšuje svoje nejbližší okolí až o 350 metrů, poskytuje z vrcholu jeden z nejkrásnějších kruhových výhledů. V současné době je hojně navštěvována turisty z celé republiky. Na výstup můžete použít několik turisticky značených tras z Bílky, Velemína, Černic nebo Milešova.

Najít si ubytování u Milešovky nebude pro Vás nic složitého. V Českém středohoří se nachází množství krásných chat, dostupné jsou i komfortní penziony nebo apartmány. Pokud máte rádi domácí prostředí, doporučujeme Vám využít ubytování v soukromí. Možností je opravdu mnoho a je jen na Vás, co si vyberete. Každopádně, pokud vyrazíte na dovolenou právě do těchto končin, určitě svého rozhodnutí nebudete litovat. Stejně jako tisíce dalších návštěvníků, kteří sem každoročně zavítají.

Čedičová dominanta Krušných hor

Božídarský Špičák je s nadmořskou výškou 1 115 metrů výrazný vrch v Krušných horách, který je součástí Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště. Vrch je zároveň nejvyšší čedičovou kupou sopečného původu v celých Krušných horách a střední Evropě, díky čemuž představuje unikátní geologický fenomén. Vznikl sopečnou činností v miocénu, kdy čedičové výlevy pronikly přes krystalické břidlice.

Vrch je dominantou rozsáhlé Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, která byla vyhlášena v roce 1965. Chrání komplex horských vrchovištních a přechodových rašelinišť, jež jsou pozůstatkem čtvrtohorního zalednění. Rašeliniště se nachází ve výšce 940 až 1 116 m n. m. a vyznačuje se specifickým horským podnebím s častými mlhami, dlouhými zimami a nízkou průměrnou roční teplotou. Z důvodu přísné ochrany přírody v rámci národní přírodní rezervace je samotný vrchol Božídarského Špičáku nepřístupný pro turisty. Přesto se k němu můžete přiblížit po vyznačené trase.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je nejvýše položené město v České republice, Boží Dar. Do Božího Daru se dostanete autem po silnici I/25 z Ostrova nebo po silnici II/219 z Jáchymova. Parkování je možné na centrálním parkovišti v centru Božího Daru. Boží Dar je také konečnou zastávkou autobusových spojů, které sem jezdí například z Ostrova. Nejbližší železniční stanice je v Jáchymově, odkud je třeba pokračovat autobusem. K úpatí vrchu se dostanete z Božího Daru po červené turistické značce KČT, která Vás dovede k rozcestníku Pod Špičákem, odkud je vrchol vzdálen jen přibližně 300 metrů, ale je nepřístupný.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí vrchu nabízí rozsáhlé možnosti turistiky. Přímo z Božího Daru vede oblíbená, 3,2 km dlouhá Naučná stezka Božídarské rašeliniště s dvanácti zastávkami, která Vás provede chráněným rašeliništěm a vede částečně po dřevěných chodnících. Severně od Božího Daru se nachází nejvyšší hora Krušných hor, Klínovec (1 244 m n. m.), na kterou vedou četné turistické trasy, například po žluté značce KČT z centra Božího Daru. V centru města můžete navštívit i Muzeum Boží Dar, které se věnuje historii města, těžbě a přírodě Krušných hor.