Hory v Severozápadních Čechách

Víte, která hora je v České republice největrnější? Je to Milešovka. Nejvyšší hora Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Dní, kdy je tady bezvětří, je v roce pouze osm. Zároveň je díky častým bouřkám označována někdy jako Hromová hora. Vypíná se do výšky 837 m n. m. a leží v katastrálním území obce Velemín, v části Milešov, v okresu Litoměřice.

Na vrcholu Milešovky se nacházela ve 20. letech 19. století jedna z prvních horských restaurací u nás. Na začátku 20. století pak byla vybudována meteorologická stanice, která je stálým pracovištěm Akademie věd ČR a to Ústavu fyziky atmosféry. Vedle ní stojí 19 metrů vysoká rozhledna Milešovka. Tu můžete během dobrého počasí navštívit, prohlédnout si stálou expozici a vyslechnout odborný výklad o způsobu a historii meteorologických poznatků.

Další zajímavostí na Milešovce je telekominikační bod, který zajišťuje dálkový přenos dat mezi Prahou a městy v Severních Čechách. Aby bylo možné zajistit bezproblémový provoz všech zařízení na Milešovce, byla na severní straně hory vybudována menší nákladní lanová dráha, která slouží na dopravu všeho potřebného.

Hora Milešovka je však saozřejmě významná i z turistického hlediska. Cestovní ruch se tu začal rozvíjet na přelomu 18. a 19. díky rozvoji lázeňství v Teplicích. Jejího vrcholu dosáhlo i řada známých osobností např. spisovatelé Johann Wolfgang Goethe, Karel Hynek Mácha nebo Jaroslav Vrchlický. Vrchlického výstup a nádherné výhledy okouzlily natolik, že díky tomu vznikla jeho báseň Na Milešovce.

Na počátku 19. století však nebylo vůbec jednoduché se na Milešovku dostat. Lázenští hosté se pomocí kočárů dostali pouze do Žalan nebo Bořislavi a odtud už museli po svých pokračovat do Bílky. Silnice sem byla vybudována až v roce 1836. A zde sa ukázal podnikatelský duch některých obyvatel Bílky, kteří si přivydělávali jako nosiči. Za 3 krejcary návštěvníky naložili na záda do speciálních sedel a vynesli je až na vrchol.

Díky tomu, že Milešovka převyšuje svoje nejbližší okolí až o 350 metrů, poskytuje z vrcholu jeden z nejkrásnějších kruhových výhledů. V současné době je hojně navštěvována turisty z celé republiky. Na výstup můžete použít několik turisticky značených tras z Bílky, Velemína, Černic nebo Milešova.

Najít si ubytování u Milešovky nebude pro Vás nic složitého. V Českém středohoří se nachází množství krásných chat, dostupné jsou i komfortní penziony nebo apartmány. Pokud máte rádi domácí prostředí, doporučujeme Vám využít ubytování v soukromí. Možností je opravdu mnoho a je jen na Vás, co si vyberete. Každopádně, pokud vyrazíte na dovolenou právě do těchto končin, určitě svého rozhodnutí nebudete litovat. Stejně jako tisíce dalších návštěvníků, kteří sem každoročně zavítají.

Horu Klínovec najdete v Severozápadních Čechách a známá je i pod německým názvem Keilberg nebo Sonnenwirbel. Se svými 1 244 metry je nejen nejvyšším vrcholem Krušných hor, ale zároveň i nejvyšším bodem okresu Karlovy Vary, okresu Chomutov i Karlovarského a Ústeckého kraje. Tento vrchol je oblíbený během letního období zejména díky turistice. Přes zimu sem turisté míří zejména do Skiareálu Klínovec, který je díky propojení s nedalekých Skiareálem Boží dar - Neklid dynamickým a moderním lyžařským centrem.

Polohu hory Klínovec můžeme vytyčit ze severu městem Loučná pod Klínovcem, které leží téměř na německých hranicích. U nich se také na severozápad od Klínovce nachází Boží Dar, který je zároveň hraničním přechodem. A na jihozápadě potom narazíte na Jáchymov, který je známý zejména díky lázním. Sem se můžete vydat se svými zdravotními neduhy i na čistě relaxační pobyt.

Právě město Jáchymov nechalo v roce 1817 postavit na vrcholu hory Klínovec vyhlídkovou věž. Byla oblíbeným turistickým cílem lázeňských hostů z Karlových Varů, kteří sem přijížděli v kočárech, tažených koňmi. Vyhlídka však v roce 1868 shořela. V roce 1883 se proto rozhodlo o výstavbě kamenné rozhledny, která by byla odolnější nejen před ohněm, ale i před rozmary počasí. A tak vznikla rozhledna Klínovec, která byla později doplněna o přístavbu s ubytováním, občerstvením i stájí pro osm koní. Postupem času byla zřízena i poštovní stanice a telekomunikační věž.

Na vrchol Klínce se můžete dostat pohodlně lanovou dráhou. Od Jáchymova je v provozu lanovka Jáchymov - Klínovec. Ta umožňuje i přepravu cyklistů. Návštěvníky od Loučné pod Klínovcem dopraví lanová dráha Dámská. Z vrcholu se Vám naskytnou úchvatné výhledy nejen na Krušnohoří, ale i na České středohoří, Doupovské hory, Slavkovský les nebo Šumavu.

Ale správný turista vyrazí samozřejmě po svých. Začít svoji pouť můžete třeba v Božím Daru, odkud vede nenáročná asi 8 kilometrů dlouhá červená trasa, která však není vhodná pro kočárky. Před samotným cílem je prudšího charakteru. Když půjdete rovnou po silnici, trasu si zkrátíte zhruba o polovinu. Adrenalinoví nadšenci zase ocení trailové trasy 4 různých náročností, které vedou z vrcholu až k lanovce, pomocí které se pohodlně dopravíte opět na vrchol.

Pokud jsme Vás dostatečně nalákali a rozhodli jste se strávit tady svoji dovolenou, rádi Vám pomůžeme i s výběrem vhodného ubytování u Klínovce. Je libo útulnou chatu, apartmán nebo ubytování v soukromí? A nebo si nedovedete svoji dovolenou představit bez doplňkových služeb, které poskytují penziony a hotely? Navštivte naše stránky a vyhledejte si to nejlepší, aby byl Váš pobyt opravdu jedinečný. Přejeme Vám příjemný pobyt!

Děčínský Sněžník – nejvyšší stolová hora Česka

Děčínský Sněžník (723 m n. m.) je nejvyšší stolová hora v České republice a zároveň nejvyšší vrchol Labských pískovců. Nachází se severně od města Děčín a je vyhledávaným cílem pěších turistů i cyklistů. Vrchol je tvořen rozsáhlou pískovcovou plošinou s unikátními skalními útvary a nádhernými výhledy do okolní krajiny. Dominantou je kamenná rozhledna z roku 1864, která patří k nejstarším v Česku.

Co Vám hora nabízí – od přírody po výhledy

• Unikátní stolovou horu s rozlehlou pískovcovou plošinou
• Skalní útvary a malebné scenérie vhodné k turistice i fotografování
• Kamennou rozhlednu s panoramatickými výhledy na Česko i Německo
• Turistické trasy a cyklostezky vedoucí na vrchol i do okolní krajiny

Pro koho je Děčínský Sněžník určený

• Pro turisty a rodiny s dětmi hledající atraktivní výlet do přírody
• Pro cyklisty, kteří si chtějí užít výzvu a výhledy z vrcholu
• Pro milovníky přírody a geologie obdivující stolové hory a pískovcové útvary
• Pro fotografy a obdivovatele krajiny, kteří touží po originálních záběrech

Jak se sem dostanete a co můžete v okolí objevovat

Na Děčínský Sněžník vedou značené turistické trasy z Děčína, Sněžníku nebo dalších obcí v okolí. Přístup je možný pěšky, na kole i autem, parkování se nachází pod vrcholem. V okolí můžete objevovat přírodní krásy Českého Švýcarska, Labských pískovců či Lužických hor. Nedaleko se nachází také město Děčín se svým zámkem a dalšími památkami.

Děčínský Sněžník – přírodní skvost s dechberoucími výhledy

Tento vrchol je symbolem Labských pískovců a jedinečným přírodním cílem. Nabízí krásné výhledy, klidné prostředí a možnost spojit aktivní odpočinek s objevováním české i saské krajiny.

Kdo by neznal horu Říp? Vrchol, na který podle pověsti dorazil praotec Čech, a jehož okolí ho uchvátilo natolik, že se rozhodl zde usadit. Hora vyčnívá již z dálky nad okolní krajinou až do výšky 460,8 m n. m. a leží blízko obce Roudnice nad Labem v Českém středohoří. Je jakýmsi pozůstatkem vulkánu z doby třetihor, jehož původní velikost byla více než 1 000 metrů. Postupným zvětrávacím procesem se výška hory snížila až na aktuální necelý půlkilometr.

Chcete-li se dostat na vrchol hory Říp, můžete vybírat z několika turistických tras. Červená trasa Vás povede z Roudnice nad Labem, modrá trasa začíná v obci Mneteš a žlutá Vás povede z obce Vražkov. Cestu si můžete zkrátit a pokud jste autem, zaparkujte až na hlídaném a placeném parkovišti v obci Rovné, spadající pod Krabčice, odkud se na vrchol Řípu dostanete nádhernou lipovou alejí. Celá trasa z parkoviště měří asi 2 kilometry a místy Vám dají zabrat úseky s prudkým výstupem.

Z parkoviště se lze na Říp dostat i asfaltovou cestou, která je vhodná i pro tůru s nejmenšími členy rodiny kočárku. Povede Vás po severovýchodní straně hory a cestou se můžete zastavit na několika vyhlídkách. Hned na začátku cesty je to Mělnická vyhlídka a pokud částečně z vrcholu sestoupíte, narazíte na Pražskou vyhlídku. Obě jsou sjízdné i pro výše zmíněné kočárky. Naopak nevhodné pro kočárky jsou cesty na vyhlídku Českého středohoří a Roudnickou vyhlídku.

Vrchol hory Říp Vám nabídné úchvatné výhledy na celé Podřipsko i hustě zalesněnou krajinu Kokořínska. Nachází se zde významná románská rotunda sv. Jiří z 12. století, která ale původně byla zasvěcená sv. Vojtěchovi. V současné době je velmi oblíbená mezi poutníky, pro které se zde pravidelně okolo svátku sv. Jiří organizují kulturně zábavné akce. V rotundě můžete obdivovat vyobrazení boje sv. Jiří s drakem, konají se i mše a můžete dokonce shlédnout dokumentární film.

Hora Říp je opředena několika zajímavostmi. Věděli jste například, že roudničtí cyklisté pořádají závod na vrchol, během kterého se ale nesmíte dotknout tělem země? A nebo, že podle hory Říp bylo pojmenováno několik rychlíků na trase mezi hlavním městem a Děčínem? A když jsme u hlavního města, právě z hory Říp pochází základní kámen pro Národní divadlo v Praze z roku 1868.

Ne nadarmo se říká, že každý správný Čech by měl alespoň jednou za život horu Říp navštívit. Určitě Vám potom bude jasné, co našeho praotce a Slovany přimělo k tomu, že tu zůstali. A že i ostatní místa a aktrakce na Litomeřicku stojí za návštěvu se přesvědčíte sami, když se rozhodnete strávit tady svoji dovolenou nebo víkendový pobyt. 

S výběrem ubytování Vám rádi pomůžeme. Komfortní ubytování u hory Říp můžete najít rychle a jednoduše pomocí našeho vyhledávacího agenta. Pronájem chaty na Litoměřicku, hotel na Kokořínsku a nebo útulný penzion na Českolipsku Vám zajistí to nejvýhodnější ubytování v Severních Čechách. Proto už neváhejte a vyrazte poznávat kraj, který opěvoval i Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých. O zážitky určitě nebude nouze.

Čedičová dominanta Krušných hor

Božídarský Špičák je s nadmořskou výškou 1 115 metrů výrazný vrch v Krušných horách, který je součástí Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště. Vrch je zároveň nejvyšší čedičovou kupou sopečného původu v celých Krušných horách a střední Evropě, díky čemuž představuje unikátní geologický fenomén. Vznikl sopečnou činností v miocénu, kdy čedičové výlevy pronikly přes krystalické břidlice.

Vrch je dominantou rozsáhlé Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, která byla vyhlášena v roce 1965. Chrání komplex horských vrchovištních a přechodových rašelinišť, jež jsou pozůstatkem čtvrtohorního zalednění. Rašeliniště se nachází ve výšce 940 až 1 116 m n. m. a vyznačuje se specifickým horským podnebím s častými mlhami, dlouhými zimami a nízkou průměrnou roční teplotou. Z důvodu přísné ochrany přírody v rámci národní přírodní rezervace je samotný vrchol Božídarského Špičáku nepřístupný pro turisty. Přesto se k němu můžete přiblížit po vyznačené trase.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je nejvýše položené město v České republice, Boží Dar. Do Božího Daru se dostanete autem po silnici I/25 z Ostrova nebo po silnici II/219 z Jáchymova. Parkování je možné na centrálním parkovišti v centru Božího Daru. Boží Dar je také konečnou zastávkou autobusových spojů, které sem jezdí například z Ostrova. Nejbližší železniční stanice je v Jáchymově, odkud je třeba pokračovat autobusem. K úpatí vrchu se dostanete z Božího Daru po červené turistické značce KČT, která Vás dovede k rozcestníku Pod Špičákem, odkud je vrchol vzdálen jen přibližně 300 metrů, ale je nepřístupný.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí vrchu nabízí rozsáhlé možnosti turistiky. Přímo z Božího Daru vede oblíbená, 3,2 km dlouhá Naučná stezka Božídarské rašeliniště s dvanácti zastávkami, která Vás provede chráněným rašeliništěm a vede částečně po dřevěných chodnících. Severně od Božího Daru se nachází nejvyšší hora Krušných hor, Klínovec (1 244 m n. m.), na kterou vedou četné turistické trasy, například po žluté značce KČT z centra Božího Daru. V centru města můžete navštívit i Muzeum Boží Dar, které se věnuje historii města, těžbě a přírodě Krušných hor.