Hory v Západních Čechách

Horu Klínovec najdete v Severozápadních Čechách a známá je i pod německým názvem Keilberg nebo Sonnenwirbel. Se svými 1 244 metry je nejen nejvyšším vrcholem Krušných hor, ale zároveň i nejvyšším bodem okresu Karlovy Vary, okresu Chomutov i Karlovarského a Ústeckého kraje. Tento vrchol je oblíbený během letního období zejména díky turistice. Přes zimu sem turisté míří zejména do Skiareálu Klínovec, který je díky propojení s nedalekých Skiareálem Boží dar - Neklid dynamickým a moderním lyžařským centrem.

Polohu hory Klínovec můžeme vytyčit ze severu městem Loučná pod Klínovcem, které leží téměř na německých hranicích. U nich se také na severozápad od Klínovce nachází Boží Dar, který je zároveň hraničním přechodem. A na jihozápadě potom narazíte na Jáchymov, který je známý zejména díky lázním. Sem se můžete vydat se svými zdravotními neduhy i na čistě relaxační pobyt.

Právě město Jáchymov nechalo v roce 1817 postavit na vrcholu hory Klínovec vyhlídkovou věž. Byla oblíbeným turistickým cílem lázeňských hostů z Karlových Varů, kteří sem přijížděli v kočárech, tažených koňmi. Vyhlídka však v roce 1868 shořela. V roce 1883 se proto rozhodlo o výstavbě kamenné rozhledny, která by byla odolnější nejen před ohněm, ale i před rozmary počasí. A tak vznikla rozhledna Klínovec, která byla později doplněna o přístavbu s ubytováním, občerstvením i stájí pro osm koní. Postupem času byla zřízena i poštovní stanice a telekomunikační věž.

Na vrchol Klínce se můžete dostat pohodlně lanovou dráhou. Od Jáchymova je v provozu lanovka Jáchymov - Klínovec. Ta umožňuje i přepravu cyklistů. Návštěvníky od Loučné pod Klínovcem dopraví lanová dráha Dámská. Z vrcholu se Vám naskytnou úchvatné výhledy nejen na Krušnohoří, ale i na České středohoří, Doupovské hory, Slavkovský les nebo Šumavu.

Ale správný turista vyrazí samozřejmě po svých. Začít svoji pouť můžete třeba v Božím Daru, odkud vede nenáročná asi 8 kilometrů dlouhá červená trasa, která však není vhodná pro kočárky. Před samotným cílem je prudšího charakteru. Když půjdete rovnou po silnici, trasu si zkrátíte zhruba o polovinu. Adrenalinoví nadšenci zase ocení trailové trasy 4 různých náročností, které vedou z vrcholu až k lanovce, pomocí které se pohodlně dopravíte opět na vrchol.

Pokud jsme Vás dostatečně nalákali a rozhodli jste se strávit tady svoji dovolenou, rádi Vám pomůžeme i s výběrem vhodného ubytování u Klínovce. Je libo útulnou chatu, apartmán nebo ubytování v soukromí? A nebo si nedovedete svoji dovolenou představit bez doplňkových služeb, které poskytují penziony a hotely? Navštivte naše stránky a vyhledejte si to nejlepší, aby byl Váš pobyt opravdu jedinečný. Přejeme Vám příjemný pobyt!

Sopečný relikt nad Mariánskými Lázněmi

Podhorní vrch, místně často nazývaný též Podhora, je zalesněná hora a nejvyšší vrchol Tepelské vrchoviny, nacházející se přibližně čtyři kilometry severovýchodně od Mariánských Lázní. Tato výrazná bazaltová kupa je fascinujícím pozůstatkem třetihorního vulkanismu, který se projevil třemi na sebe navazujícími explozemi. Vrchol tvoří dvojvrchol, přičemž jižní vrchol dosahuje nadmořské výšky přibližně 850,1 m n. m. a severní 849,7 m n. m. Z geologického hlediska je unikátní výskyt olivinického nefelinitu a vzácné minerály, které lze najít v nedalekém lomu na severním svahu. Vrcholová partie je chráněna jako Přírodní rezervace Podhorní vrch zejména pro unikátní relikty sopečné aktivity a zachovalé květnaté bučiny.

Jak se tam dostanete

Podhorní vrch je oblíbeným cílem turistů a je snadno dostupný pěšky. Z Mariánských Lázní vede přímo na vrchol turistická stezka, která prochází přes obec Zádub-Závišín. Nejbližší železniční stanice, odkud je možné zahájit výstup, je Milhostov u Mariánských Lázní (trať č. 149 Mariánské Lázně – Karlovy Vary), nicméně je třeba počítat s delší pěší túrou. Přímo v sedle mezi oběma vrcholy se nachází kovová radiokomunikační věž a malé odpočinkové místo s rozcestníkem. Vyhlídka, která poskytuje pěkné výhledy, se nachází na jižní vrcholové skále.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Podhorního vrchu je součástí Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, která nabízí bohaté možnosti pro poznávání přírodních krás. V blízkosti nevynechejte návštěvu světoznámého lázeňského města Mariánské Lázně se svými léčivými prameny, Lázeňskou kolonádou a Zpívající fontánou. Severovýchodně od vrcholu, v blízkosti hájovny, se nacházejí mofety – výrony suchého oxidu uhličitého, které jsou chráněny v Přírodní památce Sirňák a jsou geneticky spojené s vulkanickou činností vrchu. Z turisticky atraktivních míst v širším okolí stojí za zmínku také vrch Malá Podhora s upravenou čedičovou skálou, ze které se rovněž naskýtají výhledy do krajiny.

Strážce Českého lesa s Kurzovou věží

Čerchov, s nadmořskou výškou 1042 m n. m., je nejvyšší vrchol pohoří Český les a významný symbol krajiny v okolí Domažlic. Jeho vrchol je známý díky kamenné Kurzově věži, která slouží jako rozhledna a byla postavena v letech 1904–1905 Klubem českých turistů. V letech 1950 až 1990 byl vrchol nepřístupný pro veřejnost, jelikož jej okupovala armáda, která zde zřídila vojenské středisko a postavila nevzhlednou betonovou radarovou věž. Po revoluci byla Kurzova věž v roce 1999 navrácena KČT a po rekonstrukci opět zpřístupněna v roce 2000. Z vyhlídkové plošiny věže, která je vysoká 19,2 metru, se naskýtá kruhový výhled na Šumavu, Brdy, Plzeň a za mimořádně dobré viditelnosti dokonce až na Alpy a Krušné hory.

Jak se tam dostanete

Na vrchol Čerchova vede několik značených turistických cest. Nejčastěji je využíván výstup z obce Capartice (u Klenčí pod Čerchovem), odkud vede přibližně 4,5 km dlouhá červená turistická značka s převýšením přes 330 metrů. Tato cesta je částečně asfaltová a vhodná i pro cyklisty. Dalšími výchozími body jsou Pec pod Čerchovem (po modré značce, cca 4,5 km s větším převýšením) nebo Česká Kubice, odkud vede historická Hanova stezka (červená a posléze modrá značka), dlouhá přibližně 7,5 km. Pro motoristy je k dispozici parkoviště v Caparticích. Během turistické sezóny bývá k dispozici i autobusová doprava až na vrchol.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Čerchova je protkáno turistickými stezkami, které vedou za zajímavostmi Chodska a Českého lesa. Přímo pod vrcholem se nachází Emerichova studna, kdysi upravený pramen. V blízkosti Čerchova můžete navštívit malebný městys Klenčí pod Čerchovem, centrum Chodska. Jižním směrem je to Česká Kubice a hraniční přechod do Německa, odkud lze pokračovat do bavorského pohraničí. V širším okolí se nachází historické město Domažlice, které je známé svou Chodskou kulturou, typickým náměstím s dominantní věží a Chodským hradem. Pro pěší turisty je zajímavá trasa na Sádkova skálu nebo směrem k vrcholu Haltrava.

Zalesněnou horu Špičák najdete na Šumavě, konkrétně v okrese Klatovy, v blízkosti Železné Rudy. Svojí výškou 1 202 m n. m. vytváří jednu z dominant tohoto jihočeského pohoří. Na jejím jihovýchodním svahu se nachází oblíbené lyžařské středisko, Ski areál Špičák, s několika sjezdovkami i upravenými běžeckými tratěmi. Díky tomu je hora Špičák oblíbeným cílem nadšených turistů, lyžařů i aktivních sportovců.

Na jihovýchodní stěně Špičáku, pod Špičáckým sedlem, vede 1 747 metrů dlouhý železniční tunel. Leží na trase Plzeň - Klatovy - Želená Ruda a byl v letech 1877 až 2007 nejdelším železničním tunelem u nás a zároveň byl ve svých počátcích i jedním z prvních železničních tunelů v tehdejším Rakousku-Uhersku.

Na Špičák se můžete dostat několika stezkami pro pěší i po cyklostezkách. Trasy vás povedou okolo atraktivních míst jako např. Čertova jezera, Černého jezera, vodopádu Bílá strž i hamerským údolím Bílého potoka. Nedaleko také prochází Naučná stezka Železnorudsko, která Vám přiblíží historii této oblasti, způsob života i zajímavé přírodní krásy. A je tu i něco pro zkušené bikery. Ti mohou navštívit místní bike park a sjet trasy několika různých obtížností.

Na samotný vrchol Špičáku se můžete dostat i pomocí moderní čtyřsedačkové lanovky. Jistě Vám hned padne do oka zajímavá ocelovo-dřevěná rozhledna, která byla otevřena v roce 2014. Je vysoká 26,5 metrů a abyste se dostali až na vrchol, vystoupat musíte 135 schodů. Pokud máte štěstí na dobrou viditelnost, je možné z vrcholu zahlédnout i Alpy. A pokud neuvidíte až do Alp, pokocháte se alespoň výhledem na horu Boubín a okolní krásnou přírodu.

Máte-li s sebou děti, vezmete je na dětské naučné stezky, které vedou z vrcholu Špičáku. První naučná stezka nese název Po stopách zajíce. Celková délka je 4 kilometry a povede Vás přes rozvodí k Čertovu jezeru. Děti se na stanovištích dozví spoustu zajímavých informací o místní přírodě a následně si svoje znalosti ověří pomocí kvízu. Na závěr na ně v pokladně čeká malý dárek.

Druhou trasou je Datlíkova stezka. Ta vede na vrchol Špičáku přes Černé jezero a je o něco náročnější než ta "pro zajíce". I tady děti vyplňují různé kvízy. 6,5 kilometrová trasa je tematicky zaměřená na datlíka tříprstého, který v této oblasti žije. Pomocí naučných stezek je možné projít pár kilometrů nádherné šumavské přírody. A díky stanovištím a různým úkolům na trase se pro Vaše děti stane turistika o něco atraktivnější. A možná nebudou ani tolik protestovat.

Pokud míříte do Železné Rudy kvůli lyžování a dalším zimním radovánkám, můžete si vybrat z několika kvalitních lyžařských středisek. Naopak přes teplejší období roku Vás láká k návštěvě třeba Muzeum Šumavy Železná Ruda nebo nedaleké Velhartice, které nabízejí krásný hrad nebo skanzen.

Možností, jak trávit strávit Vás pobyt na Šumavě, je opravdu nepřeberné množství. Od turisticky atraktivních míst, přes zajímavé historické památky až po adrenalinové zážitky - to vše zde máte zaručeno. Stačí jen pečlivě vybírat. Rozhodně to není program jen na jeden den. Proto neváhejte, najděte si vhodné ubytování blízko hory Špičák a přijeďte poznávat vše, co Vám toto okolí nabízí. Určitě nebudete litovat.

Horský velikán Šumavy s kruhovým výhledem

Pancíř je výrazný a snadno dostupný vrch, který leží v západní části Šumavy, v těsné blízkosti národního parku. Se svou nadmořskou výškou 1214 m n. m. patří k významným vrcholům, které nabízejí jedny z nejkrásnějších výhledů na celou oblast. Je oblíbeným cílem turistů v letním i zimním období díky své strategické poloze a dobré infrastruktuře. Geomorfologicky spadá do geomorfologického celku Šumava a Královského hvozdu. Vrchol je od roku 1985 chráněn jako Přírodní památka Pancíř, zejména pro ochranu vzácných rostlinných společenstev a původních lesů.

Vrchol Pancíře je snadno rozpoznatelný díky Klubové chatě a zejména díky rozhledně Pancíř, která je neodmyslitelnou součástí siluety vrchu. Rozhledna byla otevřena již v roce 1923 a po renovaci slouží návštěvníkům dodnes. Nabízí nádherný kruhový výhled na Šumavu, Český les a za dobrých podmínek i na Alpy. Vrch je klíčovou křižovatkou turistických stezek. Mimo jiné tudy vede i naučná stezka, která seznamuje návštěvníky s místní přírodou a historií. V zimě je Pancíř oblíbeným místem pro běžecké lyžování.

Jak se tam dostanete

Nejjednodušší a nejpohodlnější způsob, jak se dostat na Pancíř, je využít sedačkovou lanovku vedoucí z obce Špičák. Lanovka má nástupní stanici přímo u vlakového nádraží Špičák (Železniční trať Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín) a končí u vrcholové chaty a rozhledny. Pro pěší turisty vede na Pancíř několik značených turistických tras. Z obce Železná Ruda se na Pancíř dostanete po červené turistické značce. Z obce Hojsova Stráž vede na vrchol modrá značka, která je součástí oblíbeného Šumavského horského přechodu. Pro motorizované návštěvníky je k dispozici parkoviště u nástupní stanice lanovky Špičák.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Pancíře je bohaté na šumavské přírodní krásy. Jen kousek od úpatí Pancíře se nachází ledovcové jezero Černé jezero, největší přírodní jezero v České republice, a Čertovo jezero, která jsou přístupná pěšky ze Špičáku. Tato jezera jsou součástí Přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero. V blízké Železné Rudě můžete navštívit Muzeum Šumavy s expozicemi o historii a přírodě regionu. Významným bodem je i Rozhledna na Špičáku, která nabízí další unikátní výhled na Královský hvozd a do Bavorského lesa. Milovníci přírody by si neměli nechat ujít ani návštěvu Národní přírodní rezervace Bílá strž se stejnojmenným vodopádem, nejvyšším vodopádem na Šumavě.

Čedičová dominanta Krušných hor

Božídarský Špičák je s nadmořskou výškou 1 115 metrů výrazný vrch v Krušných horách, který je součástí Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště. Vrch je zároveň nejvyšší čedičovou kupou sopečného původu v celých Krušných horách a střední Evropě, díky čemuž představuje unikátní geologický fenomén. Vznikl sopečnou činností v miocénu, kdy čedičové výlevy pronikly přes krystalické břidlice.

Vrch je dominantou rozsáhlé Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, která byla vyhlášena v roce 1965. Chrání komplex horských vrchovištních a přechodových rašelinišť, jež jsou pozůstatkem čtvrtohorního zalednění. Rašeliniště se nachází ve výšce 940 až 1 116 m n. m. a vyznačuje se specifickým horským podnebím s častými mlhami, dlouhými zimami a nízkou průměrnou roční teplotou. Z důvodu přísné ochrany přírody v rámci národní přírodní rezervace je samotný vrchol Božídarského Špičáku nepřístupný pro turisty. Přesto se k němu můžete přiblížit po vyznačené trase.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je nejvýše položené město v České republice, Boží Dar. Do Božího Daru se dostanete autem po silnici I/25 z Ostrova nebo po silnici II/219 z Jáchymova. Parkování je možné na centrálním parkovišti v centru Božího Daru. Boží Dar je také konečnou zastávkou autobusových spojů, které sem jezdí například z Ostrova. Nejbližší železniční stanice je v Jáchymově, odkud je třeba pokračovat autobusem. K úpatí vrchu se dostanete z Božího Daru po červené turistické značce KČT, která Vás dovede k rozcestníku Pod Špičákem, odkud je vrchol vzdálen jen přibližně 300 metrů, ale je nepřístupný.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí vrchu nabízí rozsáhlé možnosti turistiky. Přímo z Božího Daru vede oblíbená, 3,2 km dlouhá Naučná stezka Božídarské rašeliniště s dvanácti zastávkami, která Vás provede chráněným rašeliništěm a vede částečně po dřevěných chodnících. Severně od Božího Daru se nachází nejvyšší hora Krušných hor, Klínovec (1 244 m n. m.), na kterou vedou četné turistické trasy, například po žluté značce KČT z centra Božího Daru. V centru města můžete navštívit i Muzeum Boží Dar, které se věnuje historii města, těžbě a přírodě Krušných hor.

Jesenická dominanta s rozhlednou

Medvědí hora (1167 m n. m.) je výrazný vrchol v Hrubém Jeseníku, který tvoří severní rozsochu hory Mravenečník. Nachází se asi 2,5 km jihovýchodně od obce Kouty nad Desnou a je oblíbeným turistickým cílem zejména díky snadné dostupnosti a rekreačnímu zázemí. Na vrcholu Medvědí hory, v nadmořské výšce kolem 1100 metrů, stojí rozhledna U Medvěda, která je vysoká 18 metrů. Tato ocelová konstrukce s dřevěným opláštěním byla postavena v roce 2014 a je volně přístupná. Nabízí krásné výhledy na údolí Desné, město Šumperk, masiv Králického Sněžníku a hlavní hřeben Hrubého Jeseníku od Šeráku po Červenohorské sedlo. Západní svahy hory jsou součástí Ski areálu Kouty.

Jak se tam dostanete

Nejpohodlnější a nejrychlejší přístup na Medvědí horu je pomocí šestisedačkové lanové dráhy z obce Kouty nad Desnou. Dolní stanice lanovky se nachází v nadmořské výšce 610 m n. m. a horní stanice, umístěná jen asi 40 metrů od rozhledny, ve výšce 1095 m n. m. V Koutech nad Desnou je k dispozici placené parkoviště. Pro pěší turisty vede z Koutů nad Desnou nahoru několik značených tras, například po červené značce, která je však poměrně strmá. Okolo vrcholu prochází také několik značených cyklotras.

Co můžete v okolí objevovat

Z horní stanice lanovky vede naučná stezka Rysí skála, která je dlouhá přibližně 1,8 km a je nenáročná, ideální pro rodiny s dětmi. Stezka vás provede přes vyhlídku Rysí skála, kde jsou přístřešky a interaktivní prvky. Cestou minete také dřevěné plastiky zvířat a lesních bytostí. Z Medvědí hory je také možné pokračovat po cyklotrase k horní nádrži přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, která je jedním z technických divů České republiky a nabízí unikátní výhledy. V údolí poblíž Koutů nad Desnou se nachází vodopád na Borovém potoce.