Hory v Beskydech

Nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd je opředen mnohými pověstmi. Jedna z těch nejznámějších vypráví o sletech čarodějnic z celého Slezska, které se tu měly bavit spolu s čerty a dokonce i samotným Luciferem! V dnešní době byste ale čarodějnice a čerty na Lysé hoře hledali jen stěží. O to víc sem proudí turistů, cyklistů, běžců nebo lyžařů, pro které je Lysá hora a její okolí velikým lákadlem.

Co dělat na Lysé hoře v zimě?

Podle jiné pověsti se má ve vnitru Lysé hory ukrývat poklad zbojníka Ondráše a jeho družiny. Střeží ho prý „divá Hana“, čarodějnice, jejíž duch se zjevuje v podobě obrovského hada se zlatou korunkou… Jestli nebo z jak velké části jsou pověsti o čarodějnicích a pokladech pravdivé, to nikdo neví. Faktem ale zůstává, že Lysá hora je opravdovým klenotem Moravskoslezských Beskyd a celého Valašska.

Nadmořská výška 1323 metrů v kombinaci s charakteristickým podnebím dělají z Lysé hory jedno z nejchladnějších míst v České republice – proč sem tedy jezdit? No právě pro to! Lysá hora si totiž na nedostatek sněhu nemůže stěžovat. Trvalá sněhová pokrývka se tu vyskytuje od října do května. Výskyt sněhu kulminuje během března a není neobvyklé, že jeho výška přesahuje hranici 2 metrů. Byl by hřích nevyužít takových podmínek!

Zkušení běžkaři patrně znají Lysohorskou magistrálu, po které lze Lysou horu zdolat třemi různými směry. A co padne po jízdě zasněženou krajinou lépe, než tradiční valašské občerstvení? Na vrcholku Lysé hory jsou k mání hned dvě horské chaty (Bezručova a Chata Emil Zátopek – Maraton, i s ubytováním), jedna hezčí než druhá. Podmínky na hoře přejí také vyznavačům ski alpů a přáli by i sjezdařům, možnosti pro sjezdové lyžování jsou ale předmětem sporů ochranářů a zastánců tohoto sportu na Lysé hoře.

Turistika, cykloturistika i paragliding

Lysá hora nepatří jen k nechladnějším, ale také k největrnějším oblastem v republice. I to je důvod k její návštěvě? No jasně! Zejména pokud patříte k vyznavačům paraglidingu. Beskydy jako takové patří ke špičce paraglidingových oblastí u nás a jejich nejvyšší vrchol, jakožto ideální letový terén se vší infrastrukturou kolem, je jakýmsi symbolem tohoto stavu.

Jinak je ale Lysá hora cílem zejména pro turisty a cykloturisty, pro které je přímo kultovním místem. K vrcholku hory vede hned několik značených tras a chodníků. Ta snad nejoblíbenější vede z Ostravic, měří necelých 9 kilometrů a již 60 let je součástí akce s názvem Bezručův výplaz. Jak již samotný název napovídá, jde o oblíbenou trasu českého básníka Petra Bezruče, po které podnikal svoje „výplazy“ až na vrchol Lysé hory.

Pro náročnější turisty s opravdu dobrou kondicí doporučujeme výstup z Krásné, pro ty méně zdatné pak oddechovou trasu z Visalají. Měří sice téměř 9 kilometrů, jde ale o nejlehčí pěší výstup na Lysou horu vůbec.

Pokud jde o cyklisty, ti zcela jistě uvítají možnost ověřit si svoje schopnosti a výdrž při výšlapu na Lysou horu z Papežova. Jde o jedinou kompletně vyasfaltovanou trasu, na které je dokonce zákaz vjezdu automobilům (kromě těch s povolením k výjezdu), takže opravdu ráj pro vyznavače cestní cyklistiky. Jestli ale hledáte něco pohodovějšího, doporučujeme vyrazit po cestě z Malenovic. Nutno ovšem podotknout, že jde o terén sjízdný na horských, nikoliv cestních bicyklech.

Jak se dostat na Lysou horu?

Dostat se na Lysou horu autem je povoleno jen majitelům tamních nemovitostí, případně jejich smluvním obchodním partnerům. Povolení k výjezdu mohou ve zvláštních případech dostat také některé autobusy. Jinak lze využít speciální kyvadlovou autobusovou dopravu, která jezdí v pravidelních intervalech a z různých směrů až na vrchol hory.

Další možnost nabízí již zmiňované kolo. Populární je ale také „moravská zubačka“ – to stačí jen zatnout zuby a šlapat a šlapat…až na vrcholek. Nejvíc lidí využívá k výstupu na Lysou horu trasu z Ostravice. V této obci je také konečná zastávka vlaků, které jezdí ze směru od Frýdlantu nad Ostravicí.

Ubytování na Lysé hoře a v jejím okolí

Kromě již zmiňovaných chat na vrcholku Lysé hory lze využít také stovky lůžek, které jsou k dispozici v podhůří této dominanty Beskyd. Pokud chcete být Lysé hoře co nejblíže, zaměřte se na hledání vhodného ubytování ve Starých Hamrech, Ostravici, Čeladné nebo Frýdlantu nad Ostravicí. Kromě hotelů, penzionů, privátů a apartmánů jistě natrefíte také na tradiční roubenky, chatky a domky s hezkou zahradou a architekturou tak typickou pro Valašsko.

V širší oblasti kolem Lysé hory se lze ubytovat například v Trojanovicích nebo Frenštátě pod Radhoštěm. Z těchto středisek pak můžete vyrazit třeba do Rožnova pod Radhoštěm. Celý Moravskoslezský kraj Vás ohromí svou malebností a vstřícností. A Lysá hora? Výlet na ni bude zážitkem pro vyznavače outdorových sportů a také pro milovníky přírody a krásných výhledů z výšek.

Hory a kopce, které svojí výškou nepatří k nejvyšším v daném pohoří jsou často zbytečně opomíjené. Je tomu tak i u hory Smrk, která stále zůstává jakoby v pozadí za nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd - Lysou horou. Je to ale velká škoda, protože i Smrk nabízí výbornou turistiku i zajímavá místa na trase.

Hora Smrk se vypíná do výšky 1 276 metrů mezi obcemi Ostravice a Čeladná v okrese Frýdek-Místek, v Moravskoslezském kraji. Spadá pod jejich katastry a částečně i do katastru obce Staré Hamry. Nedaleko najdeme další "z rodiny Smrků" - hory Malý Smrk, Smrček a Malý Smrček.

Horu Smrk tvoří převážně vrstvený godulský pískovec. Celý masív je souvisle zalesněný. Převládají smrkové lesy, vidět můžete i buky, jedle, příležitostně i jeřáby a javory. Tato část Beskyd je i přes zákaz atraktivní borůvkářskou oblastí. Díky jedinečnosti některý druhů rostlin a kvůli snaze o zachování rázu této krajiny, byla na vrcholu a svazích Smrku vyhlášena Přírodní rezervace Smrk. A podle toho je třeba se také chovat. Je zakázáno rozdělávat oheň, přespávat v přírodě, sbírat lesní plody a vstupovat mimo vytyčené trasy.

Turistických tras vede na vrchol hory Smrk hned několik. Ale připravte se na to, že se nejedná o úplně lehkou turistiku. Je třeba tedy zvážit svoje síly předtím, než se na výšlap vydáte. Navíc po celé trase ani na vrchole hory nejsou žádné možnosti občerstvení, takže se musíte spoléhat pouze na svoje zásoby.

Vydat se na vrchol můžete například z Čeladné. Červená turistická značka Vás povede nejprve po zpevněné cestě, která později přejde v lesní chodník. Připravte se, že zvláště po velkých větrných smrštích budete zdolávat popadané stromy i prorostlé kořeny. Celá trasa má délku asi 9,5 kilometru.

Další možností, jak se dostat na horu Smrk, je vyrazit z obce Ostravice. Tato trasa je asi o 1 kilometr kratší, ale jistě neméně zajímavá. A pokud byste si chtěli do těla dát o něco více a trasy do 10 kilometrů pro Vás jsou jen procházkou, můžete vyrazit po modré značce z Bílé a nebo ze Starých Hamer, které měří okolo 16 kilometrů.

Jestliže Vám to nedalo a ještě před Smrkem jste zdolali Lysou horu, máte možnost se přímo z vrcholu vydat na Smrk po žluté turistické značce a po stezce pak pokračovat až k vodní nádrži Šance, která je výborným odpočinkovým místem.

Turistika na Smrku není tak velmi rozšířená, nemusíte se tedy bát, že byste během své túry potkávali davy lidí. Je tu však několik zajímavých míst, která rozhodně nemá žádná jiná hora. Například pomník populárního "brouka" Johna Lennona, který tu byl instalován už v roce 1982 a stal se místem, kde se setkávala mládež ještě za dob totality. Do dnešní doby se prý dochoval zejména díky tomu, že byl náročně dostupný a v době komunismu postupně policisté vzdali snahu o jeho zničení.

Mimo Lennona je další tzv. mohylou svobody i pamětník Jana Palacha, který poukazuje na jednu z mnoha obětí přecházejícího režimu. A vzpomínku na slavné osobnosti naší minulosti doplňuje i pomníček hokejového trenéra Ivana Hlinky, který tragicky zahynul při autonehodě v roce 2004.

A nyní, když jste se dozvěděli všechny potřebné informace, zbývá jediné. Najít si vhodné ubytování blízko hory Smrk a vyrazit na vlastní průzkum. Vybírejte z nabídky útulných chat a chalup, oblíbených penzionů nebo perfektně vybavených apartmánů. Je totiž velmi důležité, kde po náročné turistice zregenerujete svoje unavené svaly.

Jestliže zavítáte do Chráněné krajinné oblasti Beskydy, určitě byste neměli vynechat návštěvu hory Radhošť. Nachází se ve vzdálenosti 3 kilometry od Trojanovic a necelých 6 kilometrů od Rožnova pod Radhoštěm. Nad své okolí vyčnívá do výšky 1 129 m n. m. a je tak jednou z dominant Zlínského kraje.

Dávná pověst praví, že na hoře Radhošť sídlí bájný Radegast, který je bohem slunce, války a vítězství. Na jeho počest zde sochař Albín Polášek umístil sochu, která přitahuje turisty z dalekého okolí. Výraz v tváři Radegasta napovídá, že nebylo radno si ho znepřátelit. Proto mu naši předkové přinášeli různé dary, např. něco ze své úrody nebo zvěř, kterou ulovili.

Jak se dostanete na vrchol Radhoště záleží jen na Vás. Jednou z variant a výchozím bodem jsou Trojanovice. Odtud si můžete usnadnit cestu lanovkou, která Vás vyveze na Pustevny. Případně sem dojet vlastním autem a zaparkovat ho na parkovišti. Následně vyrazíte po modře značené hřebenové tůře přes vrchol Radegast a okolo již zmíněné sochy až na Radhošť. Pohodlná cesta je dlouhá asi 4 kilometry.

Druhou trasou, která je z hlediska výhledů a krásy okolí zajímavější, je ta z Rožnova pod Radhoštěm. Po červené turistické značce postupně k vrcholu našlapete 7 kilometrů s až 800 metrovým převýšením. Nejnáročnější trasa potom vede po zelené značce z Dolní Bečvy a je dlouhá 8 kilometrů. Z vrcholu se Vám naskytne nádherný výhled. V případě dobrého počasí uvidíte Hostýnské vrchy, Javorníky, Bílé Karpaty i Lysou horu nebo horu Smrk. A pokud bude viditelnost opravdu dobrá, můžete spatřit i alpský vrchol Schneeberg.

Samotný vrchol Radhoště Vám nabídne několik staveb, které můžete prozkoumat. Nejvýznamější je Kaple sv. Cyrila a Metoděje z konce 19. století. V té se nachází bronzová deska, připomínající návštěvu prezidenta T. G. Masaryka v roce 1928. Kaple je nejvýše položenou církevní stavbou u nás. Nedaleko je i sousoší věrozvěstů z roku 1931, kříž z roku 1805 a televizní vysílač. V létě, na svátek sv. Cyrila a Metoděje, se zde pravidelně konají poutní setkání.

I z geologického hlediska je hora Radhošť významným místem. V jejích útrobách se nachází několik stovek dlouhé pískovcové jeskyně. Některé pověsti mluví o tom, že jeskyně byly tak velké, že bylo možné je projet z Pusteven až na Radhošť vozem s koňmi. Z jiných zdrojů se můžete dozvědět, že jeskyně ukrývají Radegastovu svatyni a poklady zbojníků. A to jistě zaujme zvláště mladší členy Vaší výpravy. Potom bude o to jednodušší je na vrchol Radhoště dostat.

Ale Moravskoslezské Beskydy to není jen Radhošť a Radegast. Oblast nabízí nekonečné možnosti vyžití a různých atrakcí. Důležitá je pečlivá příprava, abyste ze svého výletu nebo delší dovolené vytěžili maximum. Rádi Vám pomůžeme s vyhledáním vhodného ubytování u Radhoště. U nás můžete najít i krásné a cenově dostupné chaty v Beskydech i komfortní penziony nebo apartmány. Vaši peněženku nezruinuje ani kemp na Rožnovsku. Právě naopak. A dobrodružnější typ ubytování potěší Vaše děti a starší si zavzpomínají na svoje mladá léta, strávená v pionýrských táborech. Naladili jsme Vás? Tak na co ještě čekáte?

Na Velký Javorník, nejoblíbenější a nejvyšší bod Věřovických vrchů, vede cesta Chráněnou krajinnou oblastí Beskydy. Leží u Bordovic, v západní části Karpatského oblouku, a je součástí Moravskoslezských Beskyd. Z výšky téměř 1 000 m n. m. uvidíte za dobré viditelnosti Ostravsko, Jeseníky nebo Oderské vrchy. Na vrcholu stojí turistická chata a celoročně přístupná rozhledna.

Velký Javorník je vyhledávaným turistickým cílem, ročně se sem vydá kolem 30 000 turistů. Hora měří 918 m a sbíhají se tu katastry tří obcí (Bordovic, Trojanovic a Veřovic). V roce 1895 zde byla za arcibiskupa Theodora Kohna zbudována turistická útulna, která ale roku 1915 shořela. Nahrazena byla novou o 30 let později a stále ji na vrcholu najdete, dnes už ale nenabízí možnost nocování. Za chatou najdete pamětní kámen „Obětem hor". Krásný výhled na Lysou horu, Radhošť nebo Štramberskou Trúbu umožňuje celodřevěná rozhledna postavená v roce 2013 s výškou 25 m. Dříve na jejím místě stála dřevěná 13 m vysoká triangulační věž (od roku 1929), která byla v roce 1934 upravena na rozhlednu a v roce 1967 odstraněna pro špatný stav. Na severozápadním úbočí Velkého Javorníka je přírodní památka Velký kámen se skalním sesuvem a několik desítek metrů dlouhou skalní stěnou. Na jihozápadě pramení řeka Jičínka. Vrchol je také vyhledávaným místem milovníky paraglidingu.

Dostanete se sem několika turistickými trasami. Z Frenštátu pod Radhoštěm (parkoviště u Skokanského areálu Jiřího Rašky) vede zelená turistická značka, kterou po 4 km s převýšením 495 m dojdete na vrchol. Trasa začíná Naučnou stezkou Beskydské nebe a pokračuje Naučnou stezkou Velký Javorník. Cestou minete věž skokanského můstku, amfiteátr, expozici Život v korunách stromů nebo Kapli Panny Marie Lurdské. Trasa není vhodná pro kočárky. Chcete-li jít zpět jinou cestou, můžete se vracet po červené značce (Stezka Českem) a na rozcestí Malý Javorník pokračovat po modré značce do Frenštátu pod Radhoštěm, tato varianta je dlouhá přibližně 6,5 km. Ke konci trasy můžete obdivovat památnou lípu. Další možností je vydat se na Velký Javorník z rozcestí Padolí (část Veřovic) po modré značce Stezkou Českem. Je dlouhá asi 2 km s převýšením 356 m, ale je poměrně dost prudká.

Oblast Horní Bečvy i Dolní Bečvy nabízí mnoho dalších zajímavých míst. Obdivovat můžete zříceninu Hradu Šostýn v Kopřivnici, kde najdete i Technické muzeum Tatra a Auto Moto muzeum. Za návštěvu stojí také hora Radegast i Valašské muzeum v přírodě umístěné v Rožnově pod Radhoštěm. Abyste vše v klidu stihli, využijte naší nabídky ubytování v blízkosti Velkého Javorníku. Na výběr máme dostatek chat, chalup, apartmánů, penziónů i hotelů.

Architektonický skvost Hostýnských vrchů

Kelčský Javorník je s výškou 865 m n. m. nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů, geomorfologického celku Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Tento vrch je známý především díky moderní rozhledně, která byla slavnostně otevřena v roce 2015. Její unikátní architektonické řešení tvoří dvanáct obloukovitě zakřivených lamel z modřínového dřeva uspořádaných do tvaru štíhlého komolého elipsoidu. Tato konstrukce, symbolizující hodinový ciferník a odkazující na tradici ohýbaného nábytku z nedaleké Bystřice pod Hostýnem, je vysoká 35 metrů. Na horní vyhlídkovou plošinu ve výšce 30 metrů vede 156 schodů a nabízí dechberoucí kruhový výhled. Za ideálních podmínek lze dohlédnout na Jeseníky s Pradědem, Beskydy, Javorníky, Malou Fatru a Bílé Karpaty. Severní svahy hory tvoří Přírodní rezervace Kelčský Javorník, chránící pralesovitý porost klenové a jedlové bučiny.

Jak se tam dostanete

Nejčastějším a nejpohodlnějším výchozím bodem je rekreační oblast Tesák, odkud vede k vrcholu žlutá turistická značka. Cesta od Tesáku je středně náročná a je dlouhá přibližně 4,6 km. Další oblíbená trasa vede z obce Podhradní Lhota po zelené turistické značce (necelých 5 km), která stoupá kolem míst, kde stávaly zříceniny hradů. Na Tesák je možné se dostat autem, nebo autobusem z Bystřice pod Hostýnem, stejně tak do Podhradní Lhoty.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Kelčského Javorníku je ideální pro pěší turistiku. Navštívit můžete nedaleké poutní místo Svatý Hostýn s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a křížovou cestou od Dušana Jurkoviče. Z Kelčského Javorníku vede turistická trasa, která se napojuje na Naučnou stezku Hostýnské vrchy, jež je dlouhá 12 km a spojuje zajímavá místa centrální části vrchů. V nedalekém terénu, při cestě z Podhradní Lhoty, lze nalézt pozůstatky středověkých hradů Šaumburk a Zubříč. Za návštěvu stojí také Teodorův pramen a technická památka Klauza u potoka Rosošného, sloužící dříve k plavení dřeva.