Hory na Moravě

Nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd je opředen mnohými pověstmi. Jedna z těch nejznámějších vypráví o sletech čarodějnic z celého Slezska, které se tu měly bavit spolu s čerty a dokonce i samotným Luciferem! V dnešní době byste ale čarodějnice a čerty na Lysé hoře hledali jen stěží. O to víc sem proudí turistů, cyklistů, běžců nebo lyžařů, pro které je Lysá hora a její okolí velikým lákadlem.

Co dělat na Lysé hoře v zimě?

Podle jiné pověsti se má ve vnitru Lysé hory ukrývat poklad zbojníka Ondráše a jeho družiny. Střeží ho prý „divá Hana“, čarodějnice, jejíž duch se zjevuje v podobě obrovského hada se zlatou korunkou… Jestli nebo z jak velké části jsou pověsti o čarodějnicích a pokladech pravdivé, to nikdo neví. Faktem ale zůstává, že Lysá hora je opravdovým klenotem Moravskoslezských Beskyd a celého Valašska.

Nadmořská výška 1323 metrů v kombinaci s charakteristickým podnebím dělají z Lysé hory jedno z nejchladnějších míst v České republice – proč sem tedy jezdit? No právě pro to! Lysá hora si totiž na nedostatek sněhu nemůže stěžovat. Trvalá sněhová pokrývka se tu vyskytuje od října do května. Výskyt sněhu kulminuje během března a není neobvyklé, že jeho výška přesahuje hranici 2 metrů. Byl by hřích nevyužít takových podmínek!

Zkušení běžkaři patrně znají Lysohorskou magistrálu, po které lze Lysou horu zdolat třemi různými směry. A co padne po jízdě zasněženou krajinou lépe, než tradiční valašské občerstvení? Na vrcholku Lysé hory jsou k mání hned dvě horské chaty (Bezručova a Chata Emil Zátopek – Maraton, i s ubytováním), jedna hezčí než druhá. Podmínky na hoře přejí také vyznavačům ski alpů a přáli by i sjezdařům, možnosti pro sjezdové lyžování jsou ale předmětem sporů ochranářů a zastánců tohoto sportu na Lysé hoře.

Turistika, cykloturistika i paragliding

Lysá hora nepatří jen k nechladnějším, ale také k největrnějším oblastem v republice. I to je důvod k její návštěvě? No jasně! Zejména pokud patříte k vyznavačům paraglidingu. Beskydy jako takové patří ke špičce paraglidingových oblastí u nás a jejich nejvyšší vrchol, jakožto ideální letový terén se vší infrastrukturou kolem, je jakýmsi symbolem tohoto stavu.

Jinak je ale Lysá hora cílem zejména pro turisty a cykloturisty, pro které je přímo kultovním místem. K vrcholku hory vede hned několik značených tras a chodníků. Ta snad nejoblíbenější vede z Ostravic, měří necelých 9 kilometrů a již 60 let je součástí akce s názvem Bezručův výplaz. Jak již samotný název napovídá, jde o oblíbenou trasu českého básníka Petra Bezruče, po které podnikal svoje „výplazy“ až na vrchol Lysé hory.

Pro náročnější turisty s opravdu dobrou kondicí doporučujeme výstup z Krásné, pro ty méně zdatné pak oddechovou trasu z Visalají. Měří sice téměř 9 kilometrů, jde ale o nejlehčí pěší výstup na Lysou horu vůbec.

Pokud jde o cyklisty, ti zcela jistě uvítají možnost ověřit si svoje schopnosti a výdrž při výšlapu na Lysou horu z Papežova. Jde o jedinou kompletně vyasfaltovanou trasu, na které je dokonce zákaz vjezdu automobilům (kromě těch s povolením k výjezdu), takže opravdu ráj pro vyznavače cestní cyklistiky. Jestli ale hledáte něco pohodovějšího, doporučujeme vyrazit po cestě z Malenovic. Nutno ovšem podotknout, že jde o terén sjízdný na horských, nikoliv cestních bicyklech.

Jak se dostat na Lysou horu?

Dostat se na Lysou horu autem je povoleno jen majitelům tamních nemovitostí, případně jejich smluvním obchodním partnerům. Povolení k výjezdu mohou ve zvláštních případech dostat také některé autobusy. Jinak lze využít speciální kyvadlovou autobusovou dopravu, která jezdí v pravidelních intervalech a z různých směrů až na vrchol hory.

Další možnost nabízí již zmiňované kolo. Populární je ale také „moravská zubačka“ – to stačí jen zatnout zuby a šlapat a šlapat…až na vrcholek. Nejvíc lidí využívá k výstupu na Lysou horu trasu z Ostravice. V této obci je také konečná zastávka vlaků, které jezdí ze směru od Frýdlantu nad Ostravicí.

Ubytování na Lysé hoře a v jejím okolí

Kromě již zmiňovaných chat na vrcholku Lysé hory lze využít také stovky lůžek, které jsou k dispozici v podhůří této dominanty Beskyd. Pokud chcete být Lysé hoře co nejblíže, zaměřte se na hledání vhodného ubytování ve Starých Hamrech, Ostravici, Čeladné nebo Frýdlantu nad Ostravicí. Kromě hotelů, penzionů, privátů a apartmánů jistě natrefíte také na tradiční roubenky, chatky a domky s hezkou zahradou a architekturou tak typickou pro Valašsko.

V širší oblasti kolem Lysé hory se lze ubytovat například v Trojanovicích nebo Frenštátě pod Radhoštěm. Z těchto středisek pak můžete vyrazit třeba do Rožnova pod Radhoštěm. Celý Moravskoslezský kraj Vás ohromí svou malebností a vstřícností. A Lysá hora? Výlet na ni bude zážitkem pro vyznavače outdorových sportů a také pro milovníky přírody a krásných výhledů z výšek.

Harusův kopec (741 m n. m.) se nachází přibližně 2 km severozápadně od centra Nového Města na Moravě a je známým sportovním a rekreačním centrem v Žďárských vrších. I když se jedná o nevýrazný vrch, je důležitým bodem díky existenci Ski Snowparku Harusův kopec. Areál se nachází v nadmořské výšce 734 m n. m. a slouží především pro sjezdové lyžování v zimě.

Jak se tam dostanete

Harusův kopec je snadno dostupný automobilem z Nového Města na Moravě, přičemž parkoviště pod sjezdovkou s kapacitou 300 míst je zdarma. Do lyžařského střediska se na vrchol dostanete dvousedačkovou lanovou dráhou Leitner S2. Mimo zimní sezónu je kopec přístupný po cestách a stezkách v okolí Nového Města na Moravě.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Nového Města na Moravě je především rájem pro běžecké lyžaře a cyklisty. Severním směrem od areálu hotelu Ski, v blízkosti Harusu kopec, se rozbíhají upravované a značené lyžařské tratě v celkové délce přes 100 km, přičemž první 3 km tratě jsou osvětleny. Nedaleko se nachází i světově známá Vysočina Arena, dějiště biatlonových závodů. V letním období je možné podniknout pěší a cyklistické túry do srdce Žďárských vrchů k významným skalním útvarům, jako jsou Devět skal nebo Brožova skalka.

Stolová hora v Jihomoravském kraji mezi obcemi Klentnice a Bavory sice nedosahuje rozměrů jako známá jihoafrická Stolová hora, zato se jedná o polykulturní archeologickou lokalitu – výšinné opevněné sídliště. Archeologické výzkumy zde probíhaly v letech 1952 a 1958, avšak lokalita byla zaznamenána už v 19. století.

Stolová hora se nachází na území Národní přírodní rezervace Tabulová a její výška je přibližně 458 m n. m. Svůj název dostala pochopitelně podle víceméně vodorovného vrcholu, který ji činí nezaměnitelnou. V dávné minulosti tu podle archeologů stálo opevněné sídliště chráněné příkopem a hradbou, místy jen palisádou. Na severním konci města Klentnice bylo také objeveno žárové pohřebiště, které zřejmě patřilo k sídlišti na Stolové hoře.

Jedná se vlastně o mohutný vápencový kopec, který je dnes významnou přírodní lokalitou. Roste tu několik zajímavých rostlin, z nichž nejznámější je šalvěj habešská a šalvěj vlnatá. Ze živočichů tu sídlí střevlík uherský, kobylka sága a taky tu je možné vidět hlubinnou žížalu allolobophora hrabei, která může dosahovat délky až 60 cm. Také tu žije kriticky ohrožený sysel obecný.

Cestu na Stolovou horu můžete podniknout nejméně ze dvou směrů. Z Klentnice vede červená turistická značka a cesta je dlouhá asi 1,3 km. Z vlakového nádraží v Mikulově je to pak pěšky kolem 5 kilometrů. Na vrcholu Stolové hory je dnes vysílač a bunkr z druhé světové války. Když se rozhlédnete z planiny na vrcholu hory, uvidíte vodní nádrž Nové Mlýny, a dokonce i ostrov s kostelem sv. Linharta uprostřed Věstonické nádrže. Ze Stolové hory se pěšky snadno dostanete také na Růžový vrch, kde stojí zřícenina Sirotčího hrádku.

Když se nabažíte všech těch krásných výhledů, jsou tu ještě další zajímavá místa, která můžete navštívit. Pokud toužíte po nevšedním zážitku, tak byste měli vidět jeskyni Na Turoldu. Jedná se totiž o jedinou přístupnou vápencovou jeskyni široko daleko. Pokud byste se rádi dozvěděli také o historii a kultuře místa, kam jste přijeli, pak doporučujeme Regionální muzeum v Mikulově a místní zámek. Zajímavá je také Dietrichsteinská hrobka, která vznikla přestavbou z ruiny kostela. A když budete chtít prostě jen relaxovat a užít si zábavu, tak je tu pro Vás koupaliště Mikulov.

Už spřádáte plány, kam všude se vydáte? Abyste všechno zvládli, budete potřebovat ubytování nedaleko Stolové hory. Bude záležet, jaké máte požadavky a nároky. Běžným standardem a zlatou střední cestou bývají penziony. Ty najdete v Bavorech i Klentnici, které jsou Stolové hoře nejblíže. Pohodlí i časovou flexibilitu budete mít při ubytování v apartmánech v Mikulově. Jestli však netoužíte po žádných doplňkových službách ani luxusu a raději byste se cítili jako doma, vyzkoušejte v obci Perná ubytování v soukromí. Určitě se sem budete rádi vracet.

Architektonický skvost Hostýnských vrchů

Kelčský Javorník je s výškou 865 m n. m. nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů, geomorfologického celku Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Tento vrch je známý především díky moderní rozhledně, která byla slavnostně otevřena v roce 2015. Její unikátní architektonické řešení tvoří dvanáct obloukovitě zakřivených lamel z modřínového dřeva uspořádaných do tvaru štíhlého komolého elipsoidu. Tato konstrukce, symbolizující hodinový ciferník a odkazující na tradici ohýbaného nábytku z nedaleké Bystřice pod Hostýnem, je vysoká 35 metrů. Na horní vyhlídkovou plošinu ve výšce 30 metrů vede 156 schodů a nabízí dechberoucí kruhový výhled. Za ideálních podmínek lze dohlédnout na Jeseníky s Pradědem, Beskydy, Javorníky, Malou Fatru a Bílé Karpaty. Severní svahy hory tvoří Přírodní rezervace Kelčský Javorník, chránící pralesovitý porost klenové a jedlové bučiny.

Jak se tam dostanete

Nejčastějším a nejpohodlnějším výchozím bodem je rekreační oblast Tesák, odkud vede k vrcholu žlutá turistická značka. Cesta od Tesáku je středně náročná a je dlouhá přibližně 4,6 km. Další oblíbená trasa vede z obce Podhradní Lhota po zelené turistické značce (necelých 5 km), která stoupá kolem míst, kde stávaly zříceniny hradů. Na Tesák je možné se dostat autem, nebo autobusem z Bystřice pod Hostýnem, stejně tak do Podhradní Lhoty.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Kelčského Javorníku je ideální pro pěší turistiku. Navštívit můžete nedaleké poutní místo Svatý Hostýn s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a křížovou cestou od Dušana Jurkoviče. Z Kelčského Javorníku vede turistická trasa, která se napojuje na Naučnou stezku Hostýnské vrchy, jež je dlouhá 12 km a spojuje zajímavá místa centrální části vrchů. V nedalekém terénu, při cestě z Podhradní Lhoty, lze nalézt pozůstatky středověkých hradů Šaumburk a Zubříč. Za návštěvu stojí také Teodorův pramen a technická památka Klauza u potoka Rosošného, sloužící dříve k plavení dřeva.

V pohoří Hrubý Jeseník najdete několik zajímavých vrcholů. Kromě nejvyšší hory, kterou je Praděd, stojí za Vaši pozornost také třetí nejvyšší vrchol - Petrovy kameny. Katastrálně náleží částečně k obci Malá Morávka v okrese Bruntál, v Moravskoslezském kraji. Zároveň však leží i v katastru Loučné nad Desnou v okrese Šumperk, v Olomouckém kraji.

Petrovy kameny jsou součástí přírodní rezervace Praděd. Leží ve Slezsku, avšak v blízkosti historické zemské hranice s Moravou. Tvoří ho skupina skal z břidlic a rul, dosahující výšky 7 metrů a šířky 25 metrů. Avšak na samotný vrchol se kvůli přísné ochraně přírody nedostanete. Můžete je však obdivovat z blízké hřebenové trasy.

Ke skalám Petrových kamenů se váže řada pověstí. Během čarodějnických procesů v 17. století tu údajně probíhaly tajné setkání čarodějnic s ďáblem. Pokud v té době byl některý z obyvatel přistižen v blízkosti Petrových kamenů, mohl být obviněn z čarodějnictví a mít jistou cestu na hranici. I dnes prý v jejich blízkosti můžete slyšet kvílení čarodějnic.

Tématice čarodějnictví na Šumpersku se ve svém historickém románu Kladivo na čarodějnice z roku 1963 věnoval i spisovatel Václav Kaplický. Podle jeho díla pak o šest let později natočil režisér Otakar Vávra stejnojmenný film. A více o čarodějnických rejdech se můžete dozvědět i v Expozici čarodějnických procesů v Šumperku.

Petrovy kameny jsou však významné i z hlediska botaniky. Dochovaly se tu vzácné druhy rostlin z doby ledové. Lišejníky, mechy, vrby - to vše můžete v okolí kopce vidět. Na skále se nachází pamětní desku přírodovědce Bedřich Kolenatého, který se významně podílel na výzkumu přírodních poměrů Hrubého Jeseníku. Právě během jedné výzkumné cesty na Praděd tragicky zahynul.

Během zimního období se zasněžené svahy Petrových kamenů stávají atraktivní zejména pro lyžaře.  Mají tu jedny z nejlepších sněhových podmínek na Moravě. Lyžařům jsou k dispozici 4 vleky, avšak za dodržování přísných podmínek. Opouštět vyznačené sjezdovky a scházet z turistických tras je tady zakázané.

Jako výchozí bod na Petrovy kameny si můžete zvolit nedalekou Ovčárnu, kde lze pohodlně zaparkovat i Vaše automobily. Příjemnou procházkou se dostanete až do blízkosti Petrových kamenů. Pokud máte štěstí na dobré počasí a viditelnost, budou Vám odměnou nádherné výhledy na Praděd, vodní nádrž Dlouhé stráně i údolí Divoké Desné a Bílé Opavy.

A po hřebenové trase můžete pokračovat dále přes Praděd, Švýcárnu, Červenohorské sedlo až na Ramzovou. Oblast Šumperska je atraktivní zejména díky množství lyžařských areálů všech obtížností. Každoročně sem míří na zimní dovolenou návštěvníci z celé republiky.

Ale nebojte, i v létě je tu co dělat. Inspiraci můžete načerpat i na portále MegaUbytko. Najdete si tu i to nejlepší ubytování v blízkosti Petrových kamenů a můžete vyrazit za turistikou. Po celém Šumpersku jsou rozmístěné útulné penziony, romantické chalupy i oblíbené apartmány. Vyberte si to, co Vám nejvíce vyhovuje, aby Váš pobyt neměl chybu.

Nejvyšší horou Hrubého Jeseníku a vlastně celé Moravy a Slezka je Praděd (1 491 m n. m.). Pod ním vede historická zemská hranice Moravy a Slezka a je také hraničním bodem mezi Moravskoslezkým a Olomouckým krajem. Zároveň se zde rozdělují i okresy Bruntál a okres Šumperk. Leží v katastrální území obce Malá Morávka.

Na vrcholu Pradědu, v slezské části, se nachází telezní věž s rozhlednou, která je nejvyšším uměle vytvořeným bodem v České republice. V minulosti byla hora Praděd označována různými jmény např. Klínovcová hora nebo Niská Sněžka. Až v 19. století se ustálilo označení Praděd po stejnojmenném ochránci Jeseníků. Celá turistická oblast v okolí Pradědu je někdy označována jako Slezský ledovec, díky výborným sněhovým podmínkám během zimního období.

Abyste se mohli pokochat výhledy z Pradědu, nemusíte být až tak zdatní turisté. Autem nebo kyvadlovou dopravou z Karlovy Studánky přes Malou Morávku dorazíte na parkoviště Ovčárna. Odtud je to pohodlnou cestou, vhodnou i pro kočárky, asi 3,5 kilometru. Souběžně se silnicí vede i zelená turistická značka.

Na Praděd se můžete dostat i červeně značenou turistickou trasou po hřebenovce z Červenohorského sedla. Tato trasa je dlouhá 10 kilometrů. Dalšími možnostmi, odkud vyrazit, jsou sedla Vidly nebo Skřítek.

Chcete-li si dát pořádně do těla, zvolte nejnáročnější trasu po modré značce z Koutů nad Desnou. Cesta vede okolo dolní vodní nádrže Dlouhé stráně. Na trase dlouhé 14 kilometrů Vás čeká převýšení 800 metrů.

V zimě se Praděd zaplní lyžaři, kteří zde mohou provozovat klasické sjezdové lyžování nebo vyrazit na běžky. Lyžařské středisko Praděd je vhodné jak pro začátečníky, tak i pro zkušené lyžaře. Nachází se zde i množství krásně upravených běžkařských tras.

Je Vám tedy jasné, že na Pradědu je zábava během celého roku a jeden den na návštěvu rozhodně nestačí. Zbývá Vám jen naplánovat si dovolenou, rezervovat si vhodné ubytování u Pradědu a můžete vyrazit vstříc novým dobrodružstvím. Pro lyžaře je dostupných spousta krásných chat nebo komfortních apartmánů, kde můžete vysušit svoje vybavení. Ideálním výchozím bodem pro turisty zase jistě bude některý penzion v Malé Morávce. Tak co? Nalákali jsme Vás?

Slamník je hora v pohoří Králického Sněžníku, známá především díky rekreačnímu středisku v Dolní Moravě v okrese Ústí nad Orlicí poblíž města Králíky. Vrchol hory leží v nadmořské výšce 1 232 m n. m. Je to hraniční hora českomoravského pomezí. Vrchol a její západní část je součástí Pardubického kraje, kdežto východní část spadá do Olomouckého kraje.

Západní svahy hory sestupují do údolí řeky Moravy, kde se nachází obec Dolní Morava. Vrcholová část Slamníku je porostlá horskými třtinovými smrčinami a patří do Národního přírodního parku Králický Sněžník. Nižší části jsou v současné době porostlé smrkovými lesy. Na některých částech hory můžeme najít i bezlesá místa a kamenná moře.

Většina sjezdovek a dalších atrakcí horského resortu Dolní Morava se nachází právě na hoře Slamník. Obec Dolní Morava je tedy ideální východisko pro výšlap na tuto horu. Modře značená turistická trasa vede z údolí až k chatě Slaměnka. Ta se nachází na spočinku hory ve výšce asi 1 100 m n. m. Zde se rozprostírá také vyhledávaná atrakce Stezka v oblacích, nebo Sky Bridge 721, tedy v roce 2022 nejdelší visutá lávka na světě. Ta vede na protější vrchol Chlum. Od Slaměnky na vrchol hory Slamník funguje lanová dráha a červeně značená sjezdovka. Pokud máte rádi cyklistiku pak vězte, že na Slamník míří několik cyklotras. V jedné části hory je zřízen také trail park pro bikery s traily různých obtížností. Slamník je různými atrakcemi doslova protkaný.

Nespočet zajímavých míst, které jsou spojené s horou Slamník je těžké minout. Přijíždíte-li do oblasti Králického Sněžníku za klidem, doporučujeme spíše tradiční horskou turistiku mimo toto rušné středisko. Zdolat třetí nejvyšší horu České republiky, Králický Sněžník je výzva a to krásná. Na Králičák, jak se také hoře familiárně přezdívá, vede několik turistických tras. Z Dolní Moravy se můžete vydat po žluté, která je značená až na vrchol, tedy do výšky 1 423 m n. m. Tato trasa je poměrně náročná, zprvu vede podél toku Moravy a později prudce stoupá a napojuje se na červenou trasu. Vede kolem známé sochy slůněte, symbolu hory a také kolem pramene řeky Moravy. Túra je dlouhá asi 9 km a trvá přibližně 3,5 hodiny. Trasa kopíruje zároveň značenou Naučnou stezku Králický Sněžník.

Pokud chcete skutečně ohromující zážitek, potom se vydejte na horu v letních měsících a nad ránem. Okouzlující okamžik spatření východu slunce z Králického Sněžníku je nezapomenutelný. Pro takovou túru je zapotřebí vhodné vybavení a dobrá fyzická kondice. Každý podobný výlet je potřeba předem naplánovat a určit výchozí místo. Ubytování poblíž Slamníku tedy přijde vhod. Náš portál nabízí nepřeberné množství chat, chalup, apartmánů či penzionů. Najdete tady ale i nabídky hotelů či ubytování v soukromí. Pokud si nevíte rady, s výběrem Vám rádi pomůžeme.

Králický Sněžník, dříve také nazývaný jako Kladský Sněžník, je nejvyšší horou stejnojmenného pohoří a nachází se téměř na státní hranici s Polskem. Měří 1 424 m n. m. a celá délka pohoří od města Králíky až po Kladské sedlo je dlouhá přibližně 16 kilometrů. Zároveň je nejvyšším výškovým bodem celého Pardubického kraje.

Svůj název získal také díky tomu, že sněhová pokrývka na vrcholu drží až 8 měsíců v roce. Králický Sněžník je však významný i z geografického hlediska. Leží zde nejsevernější bod historické česko - moravské hranice a tzv. trojmezní kámen. Ten vyzačuje hranici Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství.

V jižní části hory, jen několik desítek metrů pod vrcholem, se nachází pramen řeky Moravy. Hora leží v oblasti tří úmoří, tzv. střeše Evropy, jelikož zde kromě Moravy pramení i Kladská Nisa a Tichá Orlice. Zatímco Morava a její přítoky odvádí vodu do Černého moře, Kladská Nisa končí v Baltském moři a Tichá Orlice se vlévá do Severního moře.

Na vrcholu Kralického Sněžníku můžete vidět pozůstatky rozhledny z roku 1899 a chaty, která byla postavena v roce 1912. Stejně jako rozhledna, tak i chata byla v 70. letech 20. století zbořena. Na tomto místě se v současnosti nachází žulová socha slona z roku 1932, která byla postavena na počest výročí vzniku uměleckého spolku Jescher.

Hora Králický Sněžník a její blízké okolí je součástí Přírodní rezervace Králický Sněžník, která byla vyhlášena roku 1990 a leží na území dvou krajů - Pardubického a Olomouckého. Z hlediska ochrany přírody je významným místem výskytu vzácných horských rostlin zejména jestřábníků, borůvek, brusnic a vřesů. Z živočišné říše zde můžete potkat jelena, srnce, lišku a nebo kamzíka, který zde byl uměle vysazen. 

Přes pohoří Králického Sněžníku, bez výstupu na vrchol, vede naučná stezka, jejíž součástí je 15 zastávek. Začíná i končí na parkovišti v Dolní Moravě a dozvíte se na ní mnoho zajímavostí z místní oblasti. Na samotný vrchol pak vede několik turistických tras. Nejčastěji začínají v Dolní Moravě. Cesta po žluté značce Vám bude trvat asi 4 hodiny a našlapete 9 kilometrů. Tato trasa není příliš doporučována kvůli strmě stoupající druhé polovině trasy. Cestu si můžete zkrátit a první část absolvovat lanovkou.

Z Dolní Moravy však vede trasa i přes Horní Moravu a parkoviště Pod Klepáčem. Tady můžete navštívit rozhlednu a po Malosněžnickém hřbetě pokračovat až na vrchol Králického Sněžníku. Cesta Vám bude trvat přes 4 hodiny, celková délka je 11 kilometrů. Jedná se však o nejkrásnější trasu, kde můžete najít i skyté skály tzv. Vlaštovčí kameny.

Po zdolání Králického Sněžníku doporučujeme zakotvit v Dolní Moravě, která je významným turistickým centrem oblasti. Kdo si netroufne s Vámi na vrchol, může se ve výškách projít alespoň Stezkou v oblacích. Když si najdete ubytování u Králického Sněžníku, můžete v oblasti zůstat několik dní a dosyta si užít všeho, co Vám nabízí. Jen si to představte, přes den vyrazíte na výšlap a nebo si s dětmi zařádíte na bobové dráze a večer zrelaxujete v krásné chatě nebo útulném penzionu. Že to zní jako báječná dovolená? Tak na co ještě čekáte?

Dominanta hlavního hřebene Hrubého Jeseníku

Červená hora s nadmořskou výškou 1333 metrů patří mezi významné vrcholy Keprnické hornatiny v pohoří Hrubého Jeseníku. Leží na oblíbené hřebenové trase, která vede z Červenohorského sedla přes Vozku, Keprník a Šerák až do sedla Ramzová. Vrchol hory tvoří skalní výchoz z přeměněné horniny – starolitického svoru. Východní svahy hory strmě spadají do Přírodní rezervace Sněžná kotlina, která je chráněnou lokalitou s výskytem vzácné květeny. Těsně pod vrcholem se nachází pramen Vřesová studánka, u kterého v minulosti stávala kaple Panny Marie Sedmibolestné a turistická chata, dnes už jen kamenná kaplička z roku 1934. Kolem vrcholu procházejí souběžné značené turistické cesty a z menší skalky na vrcholu je omezený kruhový rozhled.

Jak se tam dostanete

Nejčastější a nejsnazší přístup na Červenou horu vede z Červenohorského sedla (1013 m n. m.), které je významným dopravním uzlem. Na sedlo se dostanete autem (k dispozici je placené parkoviště) nebo autobusem. Z Červenohorského sedla vede k vrcholu červená turistická značka (Jesenická magistrála), která překonává převýšení zhruba 320 metrů a její délka je přibližně 2,5 kilometru. Druhou možností je přístup ze severní strany od vrcholu Keprník po stejné červené značce.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Červené hory je bohaté na přírodní a turistické zajímavosti. Přímo pod vrcholem objevíte pramen Vřesová studánka s kamennou kapličkou, která má dlouhou poutní historii. Na strmých východních svazích se rozkládá Přírodní rezervace Sněžná kotlina, která je známým glaciálním karem. Při sestupu na severní hřeben narazíte na zajímavý skalní útvar Kamenné okno. Přímo v Červenohorském sedle se nachází velký turistický a lyžařský areál a také Kaple svatého Karla Boromejského, která slouží i jako památník obětem hor.

Dominanta Hrubého Jeseníku

Keprník je se svou výškou 1423 metrů nad mořem čtvrtým nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku a nejvyšší horou Keprnické hornatiny. Tento bezlesý vrchol je součástí Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník a je znám pro své geomorfologické útvary, jako jsou mrazový srub a kryoplanační terasa. Z vrcholu se naskýtá vynikající kruhový rozhled na okolní Jeseníky a Králický Sněžník. Na skalním útvaru je umístěna žulová rozhledová růžice. Na území rezervace je nutné se držet pouze značených tras.

Jak se tam dostanete

Nejpohodlnější přístup je z turistického střediska Ramzová, kde je parkoviště. Odtud se dá vyvézt lanovkou na Šerák, odkud vede na Keprník asi 2,5 km dlouhá, mírně náročná trasa po červené turistické značce.

Co můžete v okolí objevovat

Po červené značce se můžete vydat na nedaleký vrchol Šerák (1351 m n. m.), kde stojí Chata Jiřího na Šeráku. Pokračováním po hřebeni se dostanete na vrchol Vozka (1377 m n. m.), známý skalami. Severozápadně od Šeráku najdete i Obří skály. Celou oblast spojuje naučná stezka s Koprníčkem Keprnickými horami.

Na Velký Javorník, nejoblíbenější a nejvyšší bod Věřovických vrchů, vede cesta Chráněnou krajinnou oblastí Beskydy. Leží u Bordovic, v západní části Karpatského oblouku, a je součástí Moravskoslezských Beskyd. Z výšky téměř 1 000 m n. m. uvidíte za dobré viditelnosti Ostravsko, Jeseníky nebo Oderské vrchy. Na vrcholu stojí turistická chata a celoročně přístupná rozhledna.

Velký Javorník je vyhledávaným turistickým cílem, ročně se sem vydá kolem 30 000 turistů. Hora měří 918 m a sbíhají se tu katastry tří obcí (Bordovic, Trojanovic a Veřovic). V roce 1895 zde byla za arcibiskupa Theodora Kohna zbudována turistická útulna, která ale roku 1915 shořela. Nahrazena byla novou o 30 let později a stále ji na vrcholu najdete, dnes už ale nenabízí možnost nocování. Za chatou najdete pamětní kámen „Obětem hor". Krásný výhled na Lysou horu, Radhošť nebo Štramberskou Trúbu umožňuje celodřevěná rozhledna postavená v roce 2013 s výškou 25 m. Dříve na jejím místě stála dřevěná 13 m vysoká triangulační věž (od roku 1929), která byla v roce 1934 upravena na rozhlednu a v roce 1967 odstraněna pro špatný stav. Na severozápadním úbočí Velkého Javorníka je přírodní památka Velký kámen se skalním sesuvem a několik desítek metrů dlouhou skalní stěnou. Na jihozápadě pramení řeka Jičínka. Vrchol je také vyhledávaným místem milovníky paraglidingu.

Dostanete se sem několika turistickými trasami. Z Frenštátu pod Radhoštěm (parkoviště u Skokanského areálu Jiřího Rašky) vede zelená turistická značka, kterou po 4 km s převýšením 495 m dojdete na vrchol. Trasa začíná Naučnou stezkou Beskydské nebe a pokračuje Naučnou stezkou Velký Javorník. Cestou minete věž skokanského můstku, amfiteátr, expozici Život v korunách stromů nebo Kapli Panny Marie Lurdské. Trasa není vhodná pro kočárky. Chcete-li jít zpět jinou cestou, můžete se vracet po červené značce (Stezka Českem) a na rozcestí Malý Javorník pokračovat po modré značce do Frenštátu pod Radhoštěm, tato varianta je dlouhá přibližně 6,5 km. Ke konci trasy můžete obdivovat památnou lípu. Další možností je vydat se na Velký Javorník z rozcestí Padolí (část Veřovic) po modré značce Stezkou Českem. Je dlouhá asi 2 km s převýšením 356 m, ale je poměrně dost prudká.

Oblast Horní Bečvy i Dolní Bečvy nabízí mnoho dalších zajímavých míst. Obdivovat můžete zříceninu Hradu Šostýn v Kopřivnici, kde najdete i Technické muzeum Tatra a Auto Moto muzeum. Za návštěvu stojí také hora Radegast i Valašské muzeum v přírodě umístěné v Rožnově pod Radhoštěm. Abyste vše v klidu stihli, využijte naší nabídky ubytování v blízkosti Velkého Javorníku. Na výběr máme dostatek chat, chalup, apartmánů, penziónů i hotelů.

Tajemné skály Rychlebských hor

Smolný vrch (404 m n. m.) je výrazná vyvýšenina v Žulovské pahorkatině, která se nachází na okraji Rychlebských hor, nedaleko obce Velká Kraš. Vrchol je proslulý unikátním žulovým skalním městem s mimořádně zajímavými geomorfologickými útvary, které jsou chráněny jako Národní přírodní památka Venušiny misky. Tyto útvary, kterým se lidově říká „Venušiny misky“ nebo „misky obětní“, jsou okrouhlé skalní prohlubně (tafoni a skalní mísy) vytvořené biochemickým zvětráváním žuly v třetihorním tropickém podnebí. Největší mísa má průměr až 1,5 metru a hloubku přes jeden metr. Kromě misek zde najdete i skalní sedadla, výklenky a žlábkové škrapy. Smolný vrch je považován za tzv. ostrovní horu (nunatak), která se v době ledové tyčila nad okolním ledovcem. Místo je opředeno mnoha pověstmi o nadpřirozených bytostech – Venušiných lidech – a o tom, že žena, která se do některé mísy posadí, do roka se vdá a přivede na svět potomka. Na vrcholovém skalisku je zajištěná vyhlídka, která nabízí krásný výhled na Rychlebské hory a Žulovskou pahorkatinu.

Jak se tam dostat

Smolný vrch se nachází v Olomouckém kraji v okrese Jeseník, v blízkosti obcí Černá Voda a Velká Kraš. Nejsnadnější přístup je po zelené turistické značce. Z obce Černá Voda (parkoviště u kulturního domu, autobusová zastávka) vede trasa dlouhá přibližně 3,7 km, která po cestě míjí romantický rybník U Dubu. Alternativně lze vystoupat po zelené značce i z obce Velká Kraš od koupaliště, taktéž v délce asi 3,7 km. V obci Velká Kraš je také autobusová zastávka. Nejkratší, avšak neznačený, přístup vede z železniční zastávky Kobylá nad Vidnavkou.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Smolného vrchu a celé Rychlebské hory jsou rájem pro milovníky turistiky a cyklistiky. Přímo v blízké obci Černá Voda najdete Rychlebské stezky (Singltrek), oblíbené traily pro horská kola. Nedaleko se nachází také zámek Jánský Vrch v Javorníku, rozsáhlý a cenný komplex s bohatými sbírkami. Turisticky zajímavá je i zřícenina hradu Kaltenštejn a pro milovníky přírody jsou zajímavé chráněné Vidnavské mokřiny u města Vidnava, kde vede i naučná stezka. V blízkém městě Žulová můžete navštívit unikátní kostelohrad (kostel svatého Josefa postavený na místě hradu).

Jestliže zavítáte do Chráněné krajinné oblasti Beskydy, určitě byste neměli vynechat návštěvu hory Radhošť. Nachází se ve vzdálenosti 3 kilometry od Trojanovic a necelých 6 kilometrů od Rožnova pod Radhoštěm. Nad své okolí vyčnívá do výšky 1 129 m n. m. a je tak jednou z dominant Zlínského kraje.

Dávná pověst praví, že na hoře Radhošť sídlí bájný Radegast, který je bohem slunce, války a vítězství. Na jeho počest zde sochař Albín Polášek umístil sochu, která přitahuje turisty z dalekého okolí. Výraz v tváři Radegasta napovídá, že nebylo radno si ho znepřátelit. Proto mu naši předkové přinášeli různé dary, např. něco ze své úrody nebo zvěř, kterou ulovili.

Jak se dostanete na vrchol Radhoště záleží jen na Vás. Jednou z variant a výchozím bodem jsou Trojanovice. Odtud si můžete usnadnit cestu lanovkou, která Vás vyveze na Pustevny. Případně sem dojet vlastním autem a zaparkovat ho na parkovišti. Následně vyrazíte po modře značené hřebenové tůře přes vrchol Radegast a okolo již zmíněné sochy až na Radhošť. Pohodlná cesta je dlouhá asi 4 kilometry.

Druhou trasou, která je z hlediska výhledů a krásy okolí zajímavější, je ta z Rožnova pod Radhoštěm. Po červené turistické značce postupně k vrcholu našlapete 7 kilometrů s až 800 metrovým převýšením. Nejnáročnější trasa potom vede po zelené značce z Dolní Bečvy a je dlouhá 8 kilometrů. Z vrcholu se Vám naskytne nádherný výhled. V případě dobrého počasí uvidíte Hostýnské vrchy, Javorníky, Bílé Karpaty i Lysou horu nebo horu Smrk. A pokud bude viditelnost opravdu dobrá, můžete spatřit i alpský vrchol Schneeberg.

Samotný vrchol Radhoště Vám nabídne několik staveb, které můžete prozkoumat. Nejvýznamější je Kaple sv. Cyrila a Metoděje z konce 19. století. V té se nachází bronzová deska, připomínající návštěvu prezidenta T. G. Masaryka v roce 1928. Kaple je nejvýše položenou církevní stavbou u nás. Nedaleko je i sousoší věrozvěstů z roku 1931, kříž z roku 1805 a televizní vysílač. V létě, na svátek sv. Cyrila a Metoděje, se zde pravidelně konají poutní setkání.

I z geologického hlediska je hora Radhošť významným místem. V jejích útrobách se nachází několik stovek dlouhé pískovcové jeskyně. Některé pověsti mluví o tom, že jeskyně byly tak velké, že bylo možné je projet z Pusteven až na Radhošť vozem s koňmi. Z jiných zdrojů se můžete dozvědět, že jeskyně ukrývají Radegastovu svatyni a poklady zbojníků. A to jistě zaujme zvláště mladší členy Vaší výpravy. Potom bude o to jednodušší je na vrchol Radhoště dostat.

Ale Moravskoslezské Beskydy to není jen Radhošť a Radegast. Oblast nabízí nekonečné možnosti vyžití a různých atrakcí. Důležitá je pečlivá příprava, abyste ze svého výletu nebo delší dovolené vytěžili maximum. Rádi Vám pomůžeme s vyhledáním vhodného ubytování u Radhoště. U nás můžete najít i krásné a cenově dostupné chaty v Beskydech i komfortní penziony nebo apartmány. Vaši peněženku nezruinuje ani kemp na Rožnovsku. Právě naopak. A dobrodružnější typ ubytování potěší Vaše děti a starší si zavzpomínají na svoje mladá léta, strávená v pionýrských táborech. Naladili jsme Vás? Tak na co ještě čekáte?

Hory a kopce, které svojí výškou nepatří k nejvyšším v daném pohoří jsou často zbytečně opomíjené. Je tomu tak i u hory Smrk, která stále zůstává jakoby v pozadí za nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd - Lysou horou. Je to ale velká škoda, protože i Smrk nabízí výbornou turistiku i zajímavá místa na trase.

Hora Smrk se vypíná do výšky 1 276 metrů mezi obcemi Ostravice a Čeladná v okrese Frýdek-Místek, v Moravskoslezském kraji. Spadá pod jejich katastry a částečně i do katastru obce Staré Hamry. Nedaleko najdeme další "z rodiny Smrků" - hory Malý Smrk, Smrček a Malý Smrček.

Horu Smrk tvoří převážně vrstvený godulský pískovec. Celý masív je souvisle zalesněný. Převládají smrkové lesy, vidět můžete i buky, jedle, příležitostně i jeřáby a javory. Tato část Beskyd je i přes zákaz atraktivní borůvkářskou oblastí. Díky jedinečnosti některý druhů rostlin a kvůli snaze o zachování rázu této krajiny, byla na vrcholu a svazích Smrku vyhlášena Přírodní rezervace Smrk. A podle toho je třeba se také chovat. Je zakázáno rozdělávat oheň, přespávat v přírodě, sbírat lesní plody a vstupovat mimo vytyčené trasy.

Turistických tras vede na vrchol hory Smrk hned několik. Ale připravte se na to, že se nejedná o úplně lehkou turistiku. Je třeba tedy zvážit svoje síly předtím, než se na výšlap vydáte. Navíc po celé trase ani na vrchole hory nejsou žádné možnosti občerstvení, takže se musíte spoléhat pouze na svoje zásoby.

Vydat se na vrchol můžete například z Čeladné. Červená turistická značka Vás povede nejprve po zpevněné cestě, která později přejde v lesní chodník. Připravte se, že zvláště po velkých větrných smrštích budete zdolávat popadané stromy i prorostlé kořeny. Celá trasa má délku asi 9,5 kilometru.

Další možností, jak se dostat na horu Smrk, je vyrazit z obce Ostravice. Tato trasa je asi o 1 kilometr kratší, ale jistě neméně zajímavá. A pokud byste si chtěli do těla dát o něco více a trasy do 10 kilometrů pro Vás jsou jen procházkou, můžete vyrazit po modré značce z Bílé a nebo ze Starých Hamer, které měří okolo 16 kilometrů.

Jestliže Vám to nedalo a ještě před Smrkem jste zdolali Lysou horu, máte možnost se přímo z vrcholu vydat na Smrk po žluté turistické značce a po stezce pak pokračovat až k vodní nádrži Šance, která je výborným odpočinkovým místem.

Turistika na Smrku není tak velmi rozšířená, nemusíte se tedy bát, že byste během své túry potkávali davy lidí. Je tu však několik zajímavých míst, která rozhodně nemá žádná jiná hora. Například pomník populárního "brouka" Johna Lennona, který tu byl instalován už v roce 1982 a stal se místem, kde se setkávala mládež ještě za dob totality. Do dnešní doby se prý dochoval zejména díky tomu, že byl náročně dostupný a v době komunismu postupně policisté vzdali snahu o jeho zničení.

Mimo Lennona je další tzv. mohylou svobody i pamětník Jana Palacha, který poukazuje na jednu z mnoha obětí přecházejícího režimu. A vzpomínku na slavné osobnosti naší minulosti doplňuje i pomníček hokejového trenéra Ivana Hlinky, který tragicky zahynul při autonehodě v roce 2004.

A nyní, když jste se dozvěděli všechny potřebné informace, zbývá jediné. Najít si vhodné ubytování blízko hory Smrk a vyrazit na vlastní průzkum. Vybírejte z nabídky útulných chat a chalup, oblíbených penzionů nebo perfektně vybavených apartmánů. Je totiž velmi důležité, kde po náročné turistice zregenerujete svoje unavené svaly.