Technické památky na Moravě

Funkční větrný mlýn holandského typu a muzeum Moravského krasu

Větrný mlýn Rudice se nachází v obci Rudice v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Tento mlýn je považován za jeden z nejzachovalejších větrných mlýnů holandského typu v České republice, což znamená, že se otáčí pouze střecha s vrtulí. Původně byl postaven v roce 1865 a je součástí Muzea Rudice, které se zaměřuje na historii mlynářství a geologickou stavbu Moravského krasu.

Přístup

Mlýn se nachází na okraji obce Rudice, která leží na silnici číslo 379. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště s dostatečnou kapacitou, které se nachází přímo u mlýna a areálu muzea. Nejbližší autobusová zastávka Rudice je vzdálena asi pět set metrů. Přístup je možný i po zelené turistické značce z Jedovnice. Mlýn je otevřen sezónně.

Okolí – co stojí za poznání

Oblast patří do chráněné krajinné oblasti Moravský kras, kde se nachází rozsáhlý jeskynní systém s Jeskyní Balcarka a Punkevní jeskyní, kde je možné plout na podzemní řece. Necelých deset kilometrů západně se nachází město Blansko se Zámkem Blansko. Vyplatí se navštívit i Propast Macocha.

Jediný větrný mlýn holandského typu s tzv. Halladayovou turbínou

Větrný mlýn Ruprechtov se nachází na mírném návrší v obci Ruprechtov v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Tento mlýn byl postaven v roce 1873 a jde o mlýn holandského typu. Je unikátní tím, že má namísto klasických větrných lopatek Halladayovu turbínu (prstencové lopatky), což je v České republice jedinečné. Mlýn je plně funkční a přístupný veřejnosti jako technická památka.

Přístup

Mlýn se nachází asi jeden kilometr severně od obce Ruprechtov, která je dostupná ze silnice číslo 379. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště s omezenou kapacitou, které se nachází přímo pod mlýnem. Odtud je to k mlýnu jen krátké, mírné stoupání. Nejbližší autobusová zastávka Ruprechtov je vzdálena necelý jeden a půl kilometru. Přístup k mlýnu vede po dobře udržované polní cestě.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Vyškov s Vyškovským zámkem a Zoo parkem Vyškov. Necelých dvacet kilometrů severně leží oblast Moravský kras s Jeskyní Balcarka. Vyplatí se navštívit i Zámek Račice v obci Račice.

Historické železárny a technická památka v CHKO Moravský kras

Stará huť u Adamova (též Huť Františka) je významná technická památka a komplex historických železáren, která se nachází v chráněné krajinné oblasti Moravský kras nedaleko města Adamov v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Tato huť byla založena v osmnáctém století a dokumentuje historický rozvoj moravského železářství. Areál hutě s replikou vysoké pece a budovami hamrů je oblíben pro procházky a vzdělávací výlety v tichém údolí říčky Svitavy.

Přístup

K Staré huti vede z města Adamov (dostupná ze silnice číslo 379) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází přímo u areálu Staré hutě*. Odtud je to k technické památce jen pár metrů. Nejbližší železniční stanice Adamov je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý Moravský kras s ikonickými Punkevními jeskyněmi a Propastí Macocha. Necelých deset kilometrů jižně leží historické město Brno s dominantním Hradem Špilberk a Vilou Tugendhat (UNESCO). Vyplatí se navštívit i Jeskyni Býčí skála a Nový Hrad u Adamova.

Technická památka a filmová lokalita v Olomouckém kraji

Habermannův mlýn, situovaný v Olomouckém kraji u obce Bludov, je historický vodní mlýn na říčce Bludovka. Původně středověký mlýn prošel mnoha přestavbami, ale zachoval si svůj původní ráz a mechanismy. Mlýn je dnes známý zejména díky filmu Habermannův mlýn, který se zde natáčel a zpracovával téma poválečné historie. Obnovený objekt slouží jako kulturní a technické centrum s restaurací a muzeem.

Přístup

Habermannův mlýn se nachází na okraji obce Bludov. Autem je přístup ze silnice I/11, ke mlýnu vede odbočka z hlavní silnice. K dispozici je bezplatné parkoviště přímo u areálu. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Bludov, mlýn, která je přímo u mlýna. Nejbližší železniční stanice Bludov (trať 270) je vzdálena asi 2,5 km. Muzeum a interiéry jsou přístupné v sezóně od května do září, restaurace má celoroční provoz.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkém okolí Habermannova mlýna můžete navštívit historické město Šumperk s Muzeem Šumperk a radnicí. Navštívit můžete také Město Zábřeh se Zámkem Zábřeh, renesančním zámkem s minipivovarem. Zajímavá je i Rozhledna Háj u obce Šumperk, která nabízí výhled na Jeseníky a okolí.

Moderní technická památka v Brně

Brněnský orloj, umístěný na náměstí Svobody v Brně, není klasickým středověkým orlojem, ale moderní technickou památkou a skulpturou navrženou architekty Oldřichem Rujbrem a Petrem Kameníkem. Byl odhalen v roce 2010. Má podobu černého válce vyrobeného z africké žuly, který symbolizuje plynutí času, přičemž jeho mechanismus ukazuje čas a cykly dne. Největší atrakcí je výdej skleněné kuličky každou hodinu mezi 11:00 a 23:00, která má představovat chronologickou minutu. Orloj je důležitým kulturním a setkávacím bodem v centru moravské metropole.

Přístup

Orloj se nachází v centru Brna na Náměstí Svobody. Autem je přístup možný směrem do centra, přičemž parkování je doporučeno v placených podzemních garážích, například v garážích Janáčkova divadla nebo podzemní parkoviště na ulici Kounicova. Městská hromadná doprava má nejbližší zastávky Náměstí Svobody nebo Hlavní nádraží (všechny tramvajové linky a autobusy) ve velmi blízké pěší vzdálenosti. Jelikož se jedná o exteriérovou památku na náměstí, je přístup k orloji celoroční a neomezený.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkém okolí Orloje můžete navštívit historické město Brno s Hradem Špilberk, dominantou města s kasematy, nebo Katedrálu svatého Petra a Pavla na Petrově, která je významnou církevní památkou. Navštívit můžete i Starou radnici s brněnským drakem, odkud se naskýtá výhled na město. Zajímavá je i Vila Tugendhat v Brně, funkcionalistická stavba zapsaná na seznamu UNESCO.

Olomoucký orloj – fascinující stroj času ukrytý ve zdi radnice

Nestojí na náměstí, ale orošen svou historií vyzařuje jako magnet pro každého, kdo prochází Horním náměstím. Tento astronomický orloj, vsazený do severní fasády olomoucké radnice ve výklenku vysokém přibližně 14 metrů, vás zve na fascinující cestu časem od gotiky až po socialistický realismus. Je to geocentrický orloj – tedy model sluneční soustavy, kde Slunce není středem.

Co Vás tu čeká – živé pohyby, denní choreografie a symbolika dělníků

• Orloj ožívá každý den v 12:00 během audio­vizuálního představení, kdy se ozve kohoutí kokrhání a figurky představitele dělnické třídy (například horník, pekař nebo volejbalista) projdou okny orloje po dobu sedmi minut
• Dolní ciferník zobrazuje minutový čas, den, měsíc, rok i fáze Měsíce. Nad ním je slunečně-orbitální kruh se znameními zvěrokruhu, hvězdnou mapou a heliocentrickým uspořádáním planet – naprosto unikátní mezi orloji světa
• Mozaiková výzdoba zahrnuje měsícové alegorie, Lidovou jízdu králů a alegorické postavy horní a dělnické vrstvy. Původní carillon zamýšlel hrát „Mezinárodní“, nyní zní lidové písně Han

Informace pro návštěvníky

• Velmi lehká náročnost – orloj je přímo na náměstí, po rovině, bez bariér
• Ideální pro milovníky pseudo-astronomie, historie, rodiny i školy
• Průměrná délka návštěvy: 15–30 minut – přesně tolik potřebujete na to, abyste si to orchestrální uvedení nenechali ujít a stihli fotku

Jak se sem dostanete a co lze spojit s návštěvou

Orloj najdete na Horním náměstí v srdci Olomouce, snadno dostupné pěšky, městskou dopravou nebo autem (parkování kolem centra). Po představení můžete pokračovat procházkou historickým jádrem, navštívit radniční věž, sousední fontány či místní kavárny, které k veselí města patří.

Město, které tiká v rytmu času

Olomoucký orloj je víc než hodiny na zdech radnice – je to živý symbol proměn města a času, připomínka minulosti i neobvyklého optimismu středoevropské techniky. Přijďte na polední představení a vystupte s pocitem, že jste viděli něco vzácného.

Barokní prachárna – unikátní brána do vojenské historie Olomouce

Barokní prachárna je jedním z nejzajímavějších objektů Korunní pevnůstky a zároveň jedinečným příkladem vojenské architektury 18. století v České republice. Byla vybudována v letech 1756–1758 jako první z válečných pracháren bastionového systému a sloužila k bezpečnému uskladnění střelného prachu a munice. Budova dodnes ukrývá barokní pevnostní atmosféru i moderní expozici, která Vás vrátí do dob, kdy pevnost skutečně žila.

Co Vás tu čeká – pevnost, expozice a pravý model vojenské minulosti

• Barokní prachárna přeměněná na muzeum s výstavou fotografií, vojenských map, archeologických nálezů a sádrového modelu pevnosti z 18. století
• Unikátní objekt tohoto typu na území České republiky, který mimo jiné objasňuje konstrukční zásady vojenského stavitelství své doby
• Výklad o výstavbě a fungování Korunní pevnůstky, doplněný o vizuální dokumentaci, interaktivní prvky a historické rekonstrukce

Informace pro návštěvníky

• Velmi lehká náročnost – expozice tradičně přístupná po rovině, bez překážek a schodů
• Vhodné pro všechny – rodiny, školy, milovníky historie a pevnostní architektury
• Průměrná délka pobytu: 1–1,5 hodiny – ideální pro klidnou prohlídku a načerpání znalostí

Jak se sem dostanete a co zde najdete navíc

Barokní prachárna se nachází v areálu Korunní pevnůstky, v blízkosti historického centra Olomouce. Dostanete se sem pohodlně pěšky, autem i městskou dopravou, parkování je možné v okolí. Areál nabízí i občerstvení, venkovní expozice a možnost procházky po zrestaurované fortifikaci či návštěvu Botanické zahrady a science centra „Pevnost poznání“.

Prachárna, kde historie zní ve zdi

Barokní prachárna Vás zve do prostoru, kde vojenská minulost dýchá v kameni i v modelu města. Je to místo, které Vás vtáhne do epochy, kdy pevnost formovala svůj svět – a Vás to nepustí až do posledního kroku ven.

Jediná dochovaná městská brána královského města Uničov

Medelská brána je poslední dochovanou ze čtyř původních vstupních bran do historického jádra města Uničov v okrese Olomouc. Byla součástí středověkého městského opevnění, které vzniklo ve 14. a 15. století. Brána má podobu hranolové věže s průjezdem a v minulosti byla chráněna i padacím mostem a předbráním. Své jméno dostala podle obce Medlov, směrem ke které vedla cesta.

Dnes je brána významnou památkou a symbolem města. Je volně průchozí pro pěší a cyklisty, přičemž v její těsné blízkosti se dochovaly i fragmenty městských hradeb a parkánové zdi. Objekt prošel rekonstrukcí a v noci bývá nasvícen. V bráně se nachází i pamětní deska.

Přístup

Brána stojí na západním okraji historického centra Uničova, u ulice Hrdinů. Parkování je možné na placených parkovištích v centru, například na Masarykově náměstí, nebo v přilehlých ulicích. Autobusové nádraží Uničov je vzdáleno asi 10 minut chůze přes centrum.

Okolí - co stojí za poznání

Jen kousek od brány se nachází Městský park s rybníkem, který je oázou klidu. Na náměstí dominuje radnice s věží a unikátní barokní Mariánský sloup. V bývalé zbrojnici u Vodní branky sídlí Muzeum U Vodní branky a zajímavé je také Muzeum vězeňství.

Procházka pod klenbou Medelské brány je návratem do dob, kdy byl Uničov pevností. Je to skvělá zastávka při prohlídce tohoto historického hanáckého města.

Bunkr v Přáslavicích je se svojí plochou 10 000 m² jeden z největších zpřístupněných bunkrů v České republice. Najdete ho v Olomouckém kraji, na trase mezi Olomoucí a Lipníkem na Bečvou. Pokud Vás lákají dávné roky, kdy se Evropa připravovala na válečný konflikt, neváhejte a vyrazte do obce Přáslavice na průzkum.

Kompletně vybavený bunkr ze 70. let minulého století byl vybudován jako telekomunikační bod, který měl odolat nejrůznějším vnějším vlivům. Samotné zdi dosahují tloušťky až 1,5 m a předurčují bunkr v Přáslavicích k bezpečnému místu pro přežití jeho osádky. Málokdo si uvědomí, že bunkr podléhal nejvyššímu stupni utajení a bez potřebných bezpečnostních prověrek nebylo v minulosti možné se za tyto zdi dostat. Proto neváhejte a využijte možnosti prohlédnout si tyto zachovalé prostory.

Přáslavický bunkr tvoří čtyři podzemní a dvě nadzemní patra. Podstatnou část přestavuje telekomunikační zařízení - významný zdroj informací z venčí, které využívá jako zdroj energie dieslové agregáty české výroby. Mají dostačující kapacitu na to, aby dokázali zabezpečit energii pro menší město. Zázemí bylo zařízené tak, aby zde osazenstvo vydrželo až 10 dní bez toho, aniž by museli prostor bunkru opustit. Z toho důvodu zde najdete nejen ložnice a umývárny, ale i kuchyň, jídelnu nebo ošetřovnu a také potřebné filtrační a dekontaminační komory a další důležitou techniku. Najdete tu i falešná okna s plakáty, záclony a další dekorace, které měli navozovat atmosféru, že venku se nic neděje.

Výstavba bunkru v Přáslavicích probíhala šest let. Kontrolu nad stavbou udržovala armáda a výběr dělníku byl opravdu pečlivý. Nic se neponechalo náhodě. Všichni prošli nejprve potřebným školením a preferováni byli hlavně ti ze vzdálenějších míst republiky. Tím se snížilo riziko vyzrazení. Na bunkr padly tuny a tuny betonu, pracovalo se 24 hodin denně. Společně s dalšími 7 odolnými bunkry, které se v České republice nacházeli, tvořili tzv. Národní kabelový okruh, který zahrnoval několik stovek kilometrů kabelové sítě a byl významným spojením mezi Moskvou a Berlínem.

Pokud Vás Přáslavický bunkr zaujal a chtěli byste ho vidět na vlastní oči, je třeba si dopředu dohodnout termín prohlídky. Čeká Vás 60 minut trvající prohlídková trasa, která Vám ukáže sály ústředen, technologické zázemí, baterkový sál i zázemí posádky. Dostanete se i do místa, ze které tajná policie dohlížela na běžnou komunikaci. Je možné si dohodnout speciální prohlídku v anglickém jazyku nebo VIP prohlídku s delším časovým plánem, abyste měli dostatek prostoru na fotografování a nasávání atmosféry.

Bunkr v Přáslavicích je vhodný i pro školní výlety, např. jako součást dějepisných aktivit. Návštěvu je možné zkombinovat i s prohlídkou aquaponické farmy, kterou naleznete v podzemí. A co že je to aquaponie? Jedná se vlastně o metodu udržitelné produkce potravin, spojující chov ryb (akvakulturu) s pěstováním rostlin bez půdy (hydroponie). Tato metoda Vám zaručí efektivní zdroj vysoce kvalitních rybích produktů, ale i zeleniny nebo ovoce. Vše je lokální výroby, bez umělých hnojiv a pesticidů.

Návštěva bunkru v Přáslavicích může být zajímavým zážitkem i pro rodiny s dětmi. U dětí mladších 6 let si návštěvu zvažte. Je možné, že nebudou sdílet Vaše nadšení z uzavřeného prostoru. Naopak velkou radost jim jistě uděláte, když po prohlídce bunkru vyrazíte do nedaleké ZOO Olomouc, kde se nachází největší žraločí akvárium v České republice. A den plný zážitků završíte třeba v Aquaparku Olomouc, kde si přijdou na své všichni členové domácnosti. Jsou tu pro Vás připraveny nejrůznější bazény, množství saun i Aktivity Park s 3D bludištěm.

Ale je toho mnohem více, co Vám tato část Hané nabízí. Pokud byste chtěli poznat tento rovinatý kraj, ležící v srdci Moravy a navštívit všechna turistická lákadla, jeden den Vám rozhodně nestačí. A co Vám vlastně brání, vyrazit například na víkendový pobyt na Olomoucko? A nebo si tu naplánujte parádní letní dovolenou. Ubytování si snadno vyhledáte na portále MegaUbytko. Pro rodiny s dětmi jsou vhodné například chaty a chalupy nebo roubenky. Zážitkem hlavně pro děti bude i pobyt v kempu. Pokud hledáte ubytování pro páry, vhodnější pro Vás budou apartmány, hotely nebo penziony. A když si najdete například útulné ubytování u bunkru v Přáslavicích, začnete svoje poznávání v dobách minulých a postupně se přes všechna zajímavá místa regionu přesunete až do nejvyhlášenějších atrakcí Střední Moravy. Přejeme Vám příjemnou dovolenou a mnoho krásných zážitků. Šťastnou cestu!

Plně funkční a přístupný větrný mlýn holandského typu

Větrný mlýn v obci Starý Poddvorov v Jihomoravském kraji je unikátní technická památka a je jedním z mála větrných mlýnů holandského typu (celá horní část se otáčí) v České republice, které jsou dodnes funkční. Mlýn byl postaven v roce 1870 a jeho hlavní budova je kamenná. Po rozsáhlé rekonstrukci je mlýn přístupný veřejnosti a slouží jako muzeum, kde si návštěvníci mohou prohlédnout původní mlecí zařízení. Okolí mlýna je ideální pro rozhled do typické vinařské krajiny Slovácka.

Přístup

Větrný mlýn se nachází na mírném návrší, asi půl kilometru severně od centra obce Starý Poddvorov, která leží na silnici číslo 425. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště s dostatečnou kapacitou, které se nachází přímo u mlýna. Pro pěší turisty vede k mlýnu polní cesta z obce, která je procházkou po vinohradech. Nejbližší autobusová zastávka Starý Poddvorov je vzdálena asi pět set metrů. Mlýn je otevřen v sezónních měsících, a to zpravidla o víkendech.

Okolí – co stojí za poznání

Oblast Podluží je srdcem moravského vinařství. V blízké obci Čejkovice se nachází mohutná Tvrz Čejkovice a rozsáhlé templářské sklepy. Necelých deset kilometrů jižně se rozprostírá město Hodonín s Hodonínským zámkem a Masarykovým muzeem. Vyplatí se projet i po Mutěnické cyklistické stezce mezi vinicemi.

Dělostřelecká tvrz Bouda leží ve východní části Orlických hor, v lesích mezi městy Jablonné nad Orlicí a Králíky v Pardubickém kraji. Jedná se o jeden z nejznámějších objektů československého opevnění z doby 2. světové války. Najdete jej v Přírodním parku Suchý vrch – Buková hora, pod vrcholem kopce Bouda ve výšce 845 m n. m. Tvrz není přístupná autem, ale dostanete se k ní po značených turistických i cyklistických stezkách. Místo protíná i známá červená trasa Jiráskova cesta.

Jako výchozí bod lze využít nedalekou rozhlednu Suchý vrch, kde je vyznačené parkoviště s informační tabulí o tvrzi. Poté najdete modře značenou stezku, která je zároveň i cyklostezka a je zpevněná. Procházka Vám zabere asi jednu hodinu a ujdete asi 2,5 km. Další možností výchozího bodu je vlaková zastávka z obcí Těchonín, nebo Mladkov. Opravdoví nadšenci si mohou projít naučnou stezku Betonová hranice, jejíž je tvrz součástí. Okruh začíná v obci Mladkov. Najdete na ní 23 informačních tabulí a je dlouhá 14,5 km.

Dělostřelecká tvrz Bouda je oblíbená mezi fanoušky vojenské historie československého opevnění. Jedná se zároveň o muzeum československého opevnění z let 1935-1938. Bouda je jeden ze dvou objektů, které jsou největšími pevnostními stavbami z 30. let minulého století. Tou druhou stavbou je dělostřelecká tvrz Hůrka. Obě tvrze jsou součástí Králické pevnostní oblasti. Bouda je mimořádná díky faktu, že se jedná o jedinou veřejně přístupnou tvrz, jež byla stavebně dokončena. Prostory jsou původní a je tvořena pěti samostatnými železobetonovými sruby.

Co si zde můžete prohlédnout? Pro různé druhy návštěvníků Bouda nabízí celkem šest druhů prohlídek. Celé podzemí je dlouhé asi 1,7 km, proto si připravte vhodnou obuv a dobrou fyzickou kondici. Dále je dobré upozornit, že v podzemí se teplota pohybuje od 4,5 °C do 12 °C. Je tedy nutné mít do pevnosti teplé oblečení. Různé typy prohlídek jsou během roku zařazovány podle provozních možností a ročních období.

Miniprohlídka je první z možností návštěvy tvrze. Je nejméně náročná jak časově, tak délkou trasy. Je vhodná pro rodiny s malými dětmi a pro lidi, kteří nemají rádi stísněné prostory. Doporučit ji můžeme také těm, kteří si zapomněli teplé oblečení. Její délka je 450 m podzemím a trvá 40 minut. Nejlepší volbou je základní prohlídka, kde uvidíte vše důležité. Trvá asi 85 minut, vede 1 550 metrů podzemím a zdoláte na ní 125 schodů nahoru a 125 schodů dolů. Uvidíte zde například muniční sklady a propojení dvou hlavních srubů. Další možností představuje výběr velkého okruhu. Ten je vhodný pro zájemce o vojenskou historii, případně pro ty, kteří chtějí vidět něco navíc. Uvidíte všech pět srubů pevnosti. Jedná se o 150 minut dlouhou prohlídku. Projdete se 1 550 m dlouhým podzemím a 1 000 m dlouhou prohlídkou na povrchu. Zdoláte 254 schodů nahoru a 382 schodů dolů. Několikrát do roka je možné vybrat nadstandardní prohlídku, která zahrnuje vše, co velký okruh. Dostanete se i tam, kde je to běžně uzavřeno. Návštěvníci si musí vyhradit 300 minut a vzít si s sebou vlastní svítilny a svačinu. Železniční prohlídka je pořádaná jen na objednávku a zahrnuje obsah kompletní prohlídky s výkladem zaměřeným na úzkokolejnou dráhu pevnosti. Poslední možností prohlídky je návštěva pouze vchodového srubu. Aktuální nabídku prohlídek doporučujeme ověřit na oficiálním webu.

Ať už jste fanda do vojenské historie, nebo o tomto místě čtete poprvé, jisté je, že budete odcházet ohromeni. Tím, co vše stihli naši pradědové vybudovat ve 30. letech 20. století. Pokud Vás Bouda nadchla, vězte, že v její blízkosti je několik dalších míst, které stojí za návštěvu. Už jste navštívili Vojenské muzeum Lichkov? Dalším souvisejícím místem je Vojenské muzeum v Králíkách. Možná Vás zaujme i Muzeum celnictví a porozhlédnout se po okolí můžete z rozhledny Křížová hora. V létě se zajeďte vykoupat do nedaleké vodní nádrže Pastviny. Tento kout Orlickoústecka je plný překrásných míst. Pojďte ho s námi objevit a najít si ubytování v okolí dělostřelecké tvrze Bouda u nás. S výběrem Vám rádi pomůžeme.

Technická a historická dominanta Zlína ve Zlínském kraji

Baťův mrakodrap, oficiálně známý jako Budova číslo 21, situovaný ve Zlínském kraji v centru Zlína, je historická administrativní budova postavená v roce 1938 pro ředitelství světoznámých Baťových závodů. Tato budova, která měří 77,5 metru a má 16 pater, byla svého času druhou nejvyšší budovou v Evropě. Je považována za symbol zlínské funkcionalistické architektury a technické vyspělosti Baťova impéria. Unikátním prvkem je pojízdná kancelář Tomáše Bati s vlastním výtahem, která je dnes přístupná veřejnosti.

Přístup

Baťův mrakodrap se nachází v centru Zlína, v areálu bývalých Baťových závodů. Autem je přístup možný po silnici I/49 nebo I/50. K dispozici je placené parkoviště přímo u budovy (např. Parkovací dům Centrální) nebo na okolních ulicích. Městská hromadná doprava má nejbližší zastávky Zlín, Náměstí Práce nebo Zlín, Gahurova, které jsou v pěší vzdálenosti. Budova je sídlem krajského úřadu a je přístupná celoročně. Vyhlídková plošina a kancelář jsou zpřístupněny pro veřejnost v otevíracích hodinách muzea a krajského úřadu.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkém okolí Baťova mrakodrapu můžete navštívit historické město Zlín s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně a unikátními Baťovými domky. Navštívit můžete také Město Kroměříž s Arcibiskupským zámkem a Květnou a Podzámeckou zahradou, které jsou na seznamu UNESCO. Zajímavá je i Rozhledna Hostýn u obce Bystřice pod Hostýnem, která nabízí kruhový výhled na Hostýnské vrchy.

Muzeum a informace o unikátní architektuře Baťova Zlína

Infopoint baťovského bydlení je jedinečné muzeum a informační centrum, které se nachází v historické čtvrti Zlín-Letná v krajském městě Zlín ve Zlínském kraji. Infopoint sídlí v autentickém, původním Baťově domku a slouží k prezentaci unikátní architektury, urbanismu a životního stylu, které zavedla firma Baťa. Návštěvníci se zde dozví podrobnosti o fungování Baťova města a o životě jeho zaměstnanců. Je to důležitý bod k poznání moderní architektury Zlína.

Přístup

K Infopointu vede z centra města Zlín (dostupná ze silnice číslo 49) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na placeném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází u hlavní třídy Zlína u Baťova mrakodrapu. Odtud je to k Infopointu ve čtvrti Letná nenáročná procházka v délce asi šest set metrů. Nejbližší železniční stanice Zlín střed je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází krajské město Zlín s dominantním Baťovým mrakodrapem a Muzeem jihovýchodní Moravy Zlín. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Zámek Vizovice a Hrad Malenovice. Vyplatí se navštívit i ZOO Zlín a Poutní místo Svatý Hostýn s rozhlednou.

Když budete procházet pohádkovým parkem zámku Lednice, který je jednou z mnoha památek Lednicko-valtického areálu, je jen otázkou času, kdy narazíte na takzvanou Maurskou vodárnu. I když se ve srovnání s nedalekým minaretem, jež slouží jako vyhlídka, jedná o méně známou atrakci, rozhodně se u ní vyplatí alespoň na chvíli zastavit. Kde jinde si totiž prohlédnete historické technické zázemí, které sloužilo jak zámku, tak části přilehlé obce?

Nejlepší přístup k Maurskému domu, jak se tomuto objektu také někdy říká, budete mít z centra Lednice. Také se tu ale můžete zastavit cestou z nedalekého Podivína, Valtic či Břeclavi. Ze všech těchto míst je to do parku jen kousek. Díky krásným scenériím a mnoha dalším veřejně přístupným zajímavostem pak dokonce nemusíte chodit ani do zámeckých interiérů, pokud na jejich prohlídku nebudete mít vyhrazeno dostatečné množství času.

Vodárna v parku Lednice vznikla především proto, že sloužila jako důležité technické zázemí. Byla totiž součástí systému, který zásoboval okolní park vodou. V objektu byla turbína, která vyráběla elektřinu jak pro potřeby zámku, tak pro část blízké obce. V neposlední řadě se tu také nacházely jinde nevídané lázně, které byly vyhrazeny pro zámecké panstvo.

Současnou podobu vodárně vtiskl v 19. století architekt Jiří Wingelmüller, který se rozhodl použít kombinaci gotických a orientálníchstavebních prvků. Zajímavostí je pak především to, že na místě současné vodárny dříve stálo jiné technické dílo Václava Josefa. Předchozí stavba však byla nákladná na provoz a jen několik let po spuštění potřebovala mnoho oprav, kvůli nimž byla vyhodnocena jako nepraktická.

Uvnitř vodárny se i v dnešní době nachází stále funkční čerpadla pro zavlažování parkových ploch. Užitkovou vodu navíc využívají i další podniky. V současné době je budova oblíbeným odpočinkovým místem, které vybízí k menšímu občerstvení a oddechu. Nedaleko je také zastávka parkové lodní dopravy, která návštěvníkům umožňuje dobrodružnou vyhlídkovou plavbu. Vzhledem k tomu, že zámecký park v Lednici nabízí i další možnosti, jak se během volné chvíle zabavit, určitě je vhodné toto místo navštívit v průběhu rodinné dovolené nebo během letního prázdninového pobytu.

Chtěli byste prozkoumat i něco dalšího? Ubytování blízko Maurské vodárny nabízí především Lednice, ve které je bohatá nabídka apartmánů, hotelů, penzionů a dalších komfortních druhů ubytování. Včetně těch s celodenní stravou. S nejmenšími dětmi pak můžete vyrazit i do Muzea hraček Lednice, které je přizpůsobeno jejich zájmům a potřebám. Mimořádně populární je i blízká umělá zřícenina Janův hrad, ve které se můžete objednat na komentovanou prohlídku. Velice atraktivní jsou pak i Lednické rybníky v Hlohovci, které umožňují aktivní pohyb v nádherně čisté přírodě.

Historický dřevěný větrný mlýn holandského typu, technická památka

Větrný mlýn Bílovec je historický dřevěný větrný mlýn holandského typu, který se nachází u města Bílovec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Mlýn byl postaven v devatenáctém století a je důležitou technickou památkou a svědectvím o tradičním hospodářství v regionu. Přestože už není funkční, je oblíbeným cílem pro fotografování a obdivování lidové architektury.

Přístup

K mlýnu vede z centra města Bílovec (dostupná ze silnice číslo 47) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji města Bílovec u obce Tísek. Odtud je to k mlýnu nenáročná procházka po polní cestě v délce asi tři sta metrů. Nejbližší železniční stanice Bílovec je vzdálena necelé tři kilometry.

Okolí – čo stojí za poznanie

V blízkosti se nachází historické město Bílovec s dominantním Zámkem Bílovec a Městským muzeem Bílovec. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlá Ostrava s dominantním Landek Park Ostrava (těžební muzeum) a Dolní oblast Vítkovice Ostrava. Vyplatí se navštívit i Zámek Kravaře a Soubor lidových staveb Hukvaldy.

Zábavná doprava spojující centrum obce a Vranovskou přehradu přes Národní park Podyjí

Turistický vláček Vranov nad Dyjí je oblíbená turistická atrakce, která jezdí v rekreační oblasti Vranov nad Dyjí v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Vláček slouží k zábavné a pohodlné přepravě návštěvníků. Jeho trasa spojuje historické centrum obce s Vranovskou přehradou a kempy v okolí. Jízda nabízí pěkné výhledy na okolní přírodu a umožňuje snadný přístup k dominantnímu Státnímu zámku Vranov nad Dyjí a do oblasti Národního parku Podyjí.

Přístup

Nástupní místa vláčku jsou z centra obce Vranov nad Dyjí (dostupná ze silnice číslo 38) u Informačního centra a také u hráze Vranovské přehrady. Doporučuje se parkovat na placeném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází v centru obce u zámku nebo přímo u přehrady. Cesta k nástupnímu místu je dobře značena. Nejbližší železniční stanice Vranov nad Dyjí je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý Národní park Podyjí s dominantním Státním zámkem Vranov nad Dyjí a Hradem Bítov. Necelých dvacet kilometrů jižně leží historické město Znojmo s dominantním Hradem Znojmo a Rotundou svaté Kateřiny Znojmo. Vyplatí se navštívit i Zříceninu hradu Cornštejn a Klášter Louka Znojmo.

Historické podzemí ve zlatohorském revíru

Poštovní štola se nachází v lesích asi 6 km jižně od města Zlaté Hory v Jeseníkách. Vznikla pravděpodobně již v 16. století (první zmínka 1513) a sloužila k těžbě rud mědi, olova a zinku, přičemž se zde vyskytovalo i zlato. Štola je známá svými zachovalými tesanými chodbami a unikátní barevnou výzdobou stěn, kterou tvoří nálety minerálů (tzv. modrý alofan).

Dnes je štola zpřístupněna veřejnosti formou komentovaných prohlídek (nutná rezervace). Návštěvníci mohou sestoupit do několika úrovní podzemí, vidět historická důlní zařízení včetně dřevěného potrubí a repliku vodního kola.

Přístup

Štola leží u silnice II/445 mezi Zlatými Horami a Heřmanovicemi. Parkování je možné na parkovišti přímo u vstupu do areálu. Autobusová zastávka "Zlaté Hory, Poštovní štola" je v bezprostřední blízkosti.

Okolí - co stojí za poznání

Ve Zlatých Horách nevynechejte Zlatorudné mlýny s naučnou stezkou Údolí ztracených štol. Nad městem se tyčí rozhledna Biskupská kupa. Zajímavým místem je také poutní kostel Panny Marie Pomocné (Maria Hilf).

Návštěva Poštovní štoly je fascinujícím pohledem do útrob země. Nabízí autentický zážitek z historie hornictví v jednom z nejvýznamnějších revírů v Česku.

Největší mechanický betlém ve Zlínském kraji v kostele

Betlém Horní Lideč je unikátní dřevěné mechanické dílo, které se nachází v Kostele sv. Mikuláše v obci Horní Lideč v okrese Vsetín ve Zlínském kraji. Tento betlém je považován za největší mechanický betlém ve Zlínském kraji. Zobrazuje nejen biblické scény, ale také regionální historické dominanty a ukázky lidových řemesel z okolí Valašska. Dílo je díky složitým mechanismům oživené a představuje zručnost valašských řemeslníků.

Přístup

Betlém se nachází přímo v centru obce Horní Lideč v místním kostele. Obec je dostupná ze silnice číslo 57. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště s dostatečnou kapacitou, které se nachází u kostela nebo na okraji obce. Vstup do kostela je obvykle zpoplatněn a je nutné sledovat otevírací hodiny pro veřejnost, zejména mimo hlavní sezónu. Nejbližší železniční stanice Horní Lideč je důležitý dopravní uzel a je vzdálena pouhých dvě stě metrů.

Co stojí za poznání

V blízkém okolí se vyplatí navštívit Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, největší skanzen ve střední Evropě. Necelých dvacet kilometrů severně se rozprostírají Moravskoslezské Beskydy s dominantním vrcholem Radhošť a sochou Radegasta. Vyplatí se navštívit i historické město Vsetín se Vsetínským zámkem a Panskou zahradou.

Středověký systém chodeb pod historickým městem Telč

Telčské podzemí je rozsáhlý systém středověkých chodeb a sklepů, které se nachází pod historickým centrem města Telč v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Město Telč je známé svým zachovalým renesančním náměstím a Zámkem Telč (UNESCO). Podzemí sloužilo v minulosti především ke skladování potravin a vína, ale také jako úkryt během různých ohrožení. Chodby jsou spletité a svědčí o vyspělé středověké architektuře. Zpřístupněná část je dnes oblíbenou turistickou atrakcí.

Přístup

Vstup do Telčského podzemí se nachází v historickém centru města Telč, na Náměstí Zachariáše z Hradce, které je dostupné ze silnice číslo 23. Pro motoristy je k dispozici placené parkování s dostatečnou kapacitou na parkovišti u vlakové stanice nebo na okraji historického centra. Vstup do podzemí je zpoplatněný a prohlídky probíhají s průvodcem. Nejbližší autobusová zastávka Telč, náměstí je vzdálena pouze pár desítek metrů a železniční stanice Telč asi pět set metrů.

Okolí – co stojí za poznání

Nadzemní město Telč je klenotem renesance a můžete zde obdivovat Zámek Telč s anglickým parkem a renesanční domy s podloubím na Náměstí Zachariáše z Hradce. Necelých dvacet kilometrů severně se nachází malebné město Třešť se Zámkem Třešť. Vyplatí se navštívit i nedalekou Zříceninu hradu Roštejn, která se tyčí v okolních lesích.

Průmyslové srdce Ostravy ožije – když historie zpívá v železné písni

Představte si místo, kde se ukáže syrová krása industriální minulosti – černouhelný Důl Hlubina, založený už v roce 1852, dnes zhmotněný v podstatě kulturním a vzdělávacím centrem. Tento bývalý důl s okolními provozy byl prohlášen národní kulturní památkou a dnes představuje fascinující ukázku toho, jak může staré těžební dědictví proměnit město. Areál je přístupný veřejnosti formou komentovaných prohlídek, které vás provedou jeho útrobami a otevřou pohled na jeho revoluční dějiny

Ohlédnutí do srdce hornictví – co tu zažijete

• Komentované okruhy v bývalém areálu: prohlídka důlních staveb, vysokopecní okruh i s výstupem na Bolt Tower, ale i uhelný okruh s návštěvou těžní věže a přilehlých objektů
• Bolt Tower – unikátní vyhlídková věž, kam se dostanete výtahem a naskytne se vám panoramatický výhled na Ostravu z výšky téměř 80 m; uvnitř věže je i kavárna
• Vnitřní rekonstrukce bývalých provozních budov – dnes slouží jako ateliéry, kluby, učebny a kulturní prostory v rámci čtvrti Hlubina

Pro koho je místo jako stvořené – náročnost, přístupnost a doprovod

• Vhodné pro milovníky technické historie, studenty, rodiny i architekty hledající inspiraci
• Bezbariérový přístup: existuje speciální malý okruh, který je bezbariérový

Zapomeňte na učebnice – jak se tu ztrácíte v železné poezii
Důl Hlubina leží v industriálním areálu Dolní Vítkovice, kam se snadno dostanete autem i MHD a kde vás čekají nejen prohlídky, ale i kavárny, galerie a restaurace v zrekonstruovaných objektech
Občerstvení najdete v Bolt Café a dalších podnicích přímo v areálu; jsou zde také toalety a prostory pro malé přestávky
Okolní industriální architektura a veřejné prostory vytvářejí jedinečnou atmosféru, která z návštěvy dělá nejen výlet, ale estetický zážitek

Důl Hlubina jako průmyslová balade – kde železo ještě stále vypráví svůj příběh

Tady se historie stává živá – v podzemních chodbách, mezi těžními stroji a pod vyhlídkou na město. Důl Hlubina je místo, kde technika dýchá historií, industriální krása křičí poetikou a každý krok vám zprostředkuje příběh Ostravy jako nikde jinde. Stačí otevřít oči a naslouchat…

Průmyslové srdce Michálkovic – když čas ztichne v kovu

Představte si místo, kde se čas zastavil v okamžiku, kdy horníci naposledy opustili své šatny a strojovna utichla. Důl Michal, bývalý hlubinný černouhelný důl z poloviny 19. století, dnes slouží jako autentické muzeum hornictví. Návštěvníky vtahuje do atmosféry každodenní práce havířů a nabízí pohled na technické zázemí, které se dochovalo téměř beze změn. Otevřen je v hlavní turistické sezóně od jara do podzimu a prohlídky probíhají s průvodcem.

Cesta horníka – co vás tu čeká

• Prohlídková trasa „Cesta havíře do práce“, která vás provede od šaten přes koupelny a lampovnu až do strojovny
• Zachovalé původní technické vybavení z počátku 20. století – elektrické pohony, kompresory a další zařízení
• Autentická atmosféra posledního pracovního dne, doplněná o drobnosti každodenního provozu
• Působivý rozsah areálu, který byl v provozu pro více než tisíc horníků a těžil uhlí z hloubek přes 600 metrů

Pro koho je to místo – stručně a jasně

• Historiky a milovníky techniky
• Architektonické nadšence
• Školní skupiny a vzdělávací exkurze
• Rodiny, které chtějí poznat industriální dědictví Ostravy

Jak se sem dostanete a co vás tu čeká
Důl Michal se nachází v městské části Ostrava-Michálkovice a je dobře dostupný autem i městskou hromadnou dopravou. Parkování je možné přímo u areálu. V objektu se nachází toalety, kavárna, galerie a prostory pro odpočinek, které doplňují zážitek z prohlídky.

Místo, kde historie zůstává živá
Důl Michal není jen expozice strojů a budov – je to příběh o práci, lidech a průmyslovém rozmachu Ostravy. Zachovává tvář a ducha doby, kdy těžba uhlí formovala město, a nabízí návštěvníkům jedinečnou možnost nahlédnout do světa, který už jinde neuvidíte.

Technická památka výroby vápna z 19. století v Beskydech

Vápenné pece, místně nazývané "wopienky", se nacházejí v obci Vendryně nedaleko Třince. Byly postaveny na počátku 19. století a sloužily k vypalování vápence těženého v okolních lomech. Vzniklé vápno se využívalo v hutích v Ustroni a později v Třineckých železárnách. Provoz pecí byl ukončen v roce 1965.

Dnes jsou dochované dvě pece - jedna kamenná a jedna novější cihlová - jsou zrekonstruovány a slouží jako volně přístupná technická památka. Areál je upravený, nacházejí se zde informační tabule o historii hutnictví a vápenictví v regionu, a také odpočívadlo pro turisty. Pece jsou vzácným dokladem průmyslové tradice Těšínska.

Přístup

Pece se nacházejí na konci obce Vendryně, v části směrem k horám. Parkování je možné na točně autobusu přímo u pecí. Autobusová zastávka "Vendryně, vápenné pece" je v bezprostřední blízkosti. K památce vede zelená turistická značka od vlakové stanice "Vendryně" (cca 2 km).

Okolí - co stojí za poznání

Od pecí lze pokračovat po zelené značce na hřeben Slezských Beskyd, například na vrch Ostrý nebo Velká Čantoryje s rozhlednou. V nedalekém Třinci můžete navštívit Muzeum Třineckých železáren.

Vápenné pece ve Vendryni jsou zajímavým cílem pro milovníky techniky a industriální architektury. Jsou ideálním výchozím bodem pro túry do méně frekventované části Beskyd.