Hory v Hrubém Jeseníku

Nejvyšší horou Hrubého Jeseníku a vlastně celé Moravy a Slezka je Praděd (1 491 m n. m.). Pod ním vede historická zemská hranice Moravy a Slezka a je také hraničním bodem mezi Moravskoslezkým a Olomouckým krajem. Zároveň se zde rozdělují i okresy Bruntál a okres Šumperk. Leží v katastrální území obce Malá Morávka.

Na vrcholu Pradědu, v slezské části, se nachází telezní věž s rozhlednou, která je nejvyšším uměle vytvořeným bodem v České republice. V minulosti byla hora Praděd označována různými jmény např. Klínovcová hora nebo Niská Sněžka. Až v 19. století se ustálilo označení Praděd po stejnojmenném ochránci Jeseníků. Celá turistická oblast v okolí Pradědu je někdy označována jako Slezský ledovec, díky výborným sněhovým podmínkám během zimního období.

Abyste se mohli pokochat výhledy z Pradědu, nemusíte být až tak zdatní turisté. Autem nebo kyvadlovou dopravou z Karlovy Studánky přes Malou Morávku dorazíte na parkoviště Ovčárna. Odtud je to pohodlnou cestou, vhodnou i pro kočárky, asi 3,5 kilometru. Souběžně se silnicí vede i zelená turistická značka.

Na Praděd se můžete dostat i červeně značenou turistickou trasou po hřebenovce z Červenohorského sedla. Tato trasa je dlouhá 10 kilometrů. Dalšími možnostmi, odkud vyrazit, jsou sedla Vidly nebo Skřítek.

Chcete-li si dát pořádně do těla, zvolte nejnáročnější trasu po modré značce z Koutů nad Desnou. Cesta vede okolo dolní vodní nádrže Dlouhé stráně. Na trase dlouhé 14 kilometrů Vás čeká převýšení 800 metrů.

V zimě se Praděd zaplní lyžaři, kteří zde mohou provozovat klasické sjezdové lyžování nebo vyrazit na běžky. Lyžařské středisko Praděd je vhodné jak pro začátečníky, tak i pro zkušené lyžaře. Nachází se zde i množství krásně upravených běžkařských tras.

Je Vám tedy jasné, že na Pradědu je zábava během celého roku a jeden den na návštěvu rozhodně nestačí. Zbývá Vám jen naplánovat si dovolenou, rezervovat si vhodné ubytování u Pradědu a můžete vyrazit vstříc novým dobrodružstvím. Pro lyžaře je dostupných spousta krásných chat nebo komfortních apartmánů, kde můžete vysušit svoje vybavení. Ideálním výchozím bodem pro turisty zase jistě bude některý penzion v Malé Morávce. Tak co? Nalákali jsme Vás?

V pohoří Hrubý Jeseník najdete několik zajímavých vrcholů. Kromě nejvyšší hory, kterou je Praděd, stojí za Vaši pozornost také třetí nejvyšší vrchol - Petrovy kameny. Katastrálně náleží částečně k obci Malá Morávka v okrese Bruntál, v Moravskoslezském kraji. Zároveň však leží i v katastru Loučné nad Desnou v okrese Šumperk, v Olomouckém kraji.

Petrovy kameny jsou součástí přírodní rezervace Praděd. Leží ve Slezsku, avšak v blízkosti historické zemské hranice s Moravou. Tvoří ho skupina skal z břidlic a rul, dosahující výšky 7 metrů a šířky 25 metrů. Avšak na samotný vrchol se kvůli přísné ochraně přírody nedostanete. Můžete je však obdivovat z blízké hřebenové trasy.

Ke skalám Petrových kamenů se váže řada pověstí. Během čarodějnických procesů v 17. století tu údajně probíhaly tajné setkání čarodějnic s ďáblem. Pokud v té době byl některý z obyvatel přistižen v blízkosti Petrových kamenů, mohl být obviněn z čarodějnictví a mít jistou cestu na hranici. I dnes prý v jejich blízkosti můžete slyšet kvílení čarodějnic.

Tématice čarodějnictví na Šumpersku se ve svém historickém románu Kladivo na čarodějnice z roku 1963 věnoval i spisovatel Václav Kaplický. Podle jeho díla pak o šest let později natočil režisér Otakar Vávra stejnojmenný film. A více o čarodějnických rejdech se můžete dozvědět i v Expozici čarodějnických procesů v Šumperku.

Petrovy kameny jsou však významné i z hlediska botaniky. Dochovaly se tu vzácné druhy rostlin z doby ledové. Lišejníky, mechy, vrby - to vše můžete v okolí kopce vidět. Na skále se nachází pamětní desku přírodovědce Bedřich Kolenatého, který se významně podílel na výzkumu přírodních poměrů Hrubého Jeseníku. Právě během jedné výzkumné cesty na Praděd tragicky zahynul.

Během zimního období se zasněžené svahy Petrových kamenů stávají atraktivní zejména pro lyžaře.  Mají tu jedny z nejlepších sněhových podmínek na Moravě. Lyžařům jsou k dispozici 4 vleky, avšak za dodržování přísných podmínek. Opouštět vyznačené sjezdovky a scházet z turistických tras je tady zakázané.

Jako výchozí bod na Petrovy kameny si můžete zvolit nedalekou Ovčárnu, kde lze pohodlně zaparkovat i Vaše automobily. Příjemnou procházkou se dostanete až do blízkosti Petrových kamenů. Pokud máte štěstí na dobré počasí a viditelnost, budou Vám odměnou nádherné výhledy na Praděd, vodní nádrž Dlouhé stráně i údolí Divoké Desné a Bílé Opavy.

A po hřebenové trase můžete pokračovat dále přes Praděd, Švýcárnu, Červenohorské sedlo až na Ramzovou. Oblast Šumperska je atraktivní zejména díky množství lyžařských areálů všech obtížností. Každoročně sem míří na zimní dovolenou návštěvníci z celé republiky.

Ale nebojte, i v létě je tu co dělat. Inspiraci můžete načerpat i na portále MegaUbytko. Najdete si tu i to nejlepší ubytování v blízkosti Petrových kamenů a můžete vyrazit za turistikou. Po celém Šumpersku jsou rozmístěné útulné penziony, romantické chalupy i oblíbené apartmány. Vyberte si to, co Vám nejvíce vyhovuje, aby Váš pobyt neměl chybu.

Dominanta hlavního hřebene Hrubého Jeseníku

Červená hora s nadmořskou výškou 1333 metrů patří mezi významné vrcholy Keprnické hornatiny v pohoří Hrubého Jeseníku. Leží na oblíbené hřebenové trase, která vede z Červenohorského sedla přes Vozku, Keprník a Šerák až do sedla Ramzová. Vrchol hory tvoří skalní výchoz z přeměněné horniny – starolitického svoru. Východní svahy hory strmě spadají do Přírodní rezervace Sněžná kotlina, která je chráněnou lokalitou s výskytem vzácné květeny. Těsně pod vrcholem se nachází pramen Vřesová studánka, u kterého v minulosti stávala kaple Panny Marie Sedmibolestné a turistická chata, dnes už jen kamenná kaplička z roku 1934. Kolem vrcholu procházejí souběžné značené turistické cesty a z menší skalky na vrcholu je omezený kruhový rozhled.

Jak se tam dostanete

Nejčastější a nejsnazší přístup na Červenou horu vede z Červenohorského sedla (1013 m n. m.), které je významným dopravním uzlem. Na sedlo se dostanete autem (k dispozici je placené parkoviště) nebo autobusem. Z Červenohorského sedla vede k vrcholu červená turistická značka (Jesenická magistrála), která překonává převýšení zhruba 320 metrů a její délka je přibližně 2,5 kilometru. Druhou možností je přístup ze severní strany od vrcholu Keprník po stejné červené značce.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Červené hory je bohaté na přírodní a turistické zajímavosti. Přímo pod vrcholem objevíte pramen Vřesová studánka s kamennou kapličkou, která má dlouhou poutní historii. Na strmých východních svazích se rozkládá Přírodní rezervace Sněžná kotlina, která je známým glaciálním karem. Při sestupu na severní hřeben narazíte na zajímavý skalní útvar Kamenné okno. Přímo v Červenohorském sedle se nachází velký turistický a lyžařský areál a také Kaple svatého Karla Boromejského, která slouží i jako památník obětem hor.

Dominanta Hrubého Jeseníku

Keprník je se svou výškou 1423 metrů nad mořem čtvrtým nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku a nejvyšší horou Keprnické hornatiny. Tento bezlesý vrchol je součástí Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník a je znám pro své geomorfologické útvary, jako jsou mrazový srub a kryoplanační terasa. Z vrcholu se naskýtá vynikající kruhový rozhled na okolní Jeseníky a Králický Sněžník. Na skalním útvaru je umístěna žulová rozhledová růžice. Na území rezervace je nutné se držet pouze značených tras.

Jak se tam dostanete

Nejpohodlnější přístup je z turistického střediska Ramzová, kde je parkoviště. Odtud se dá vyvézt lanovkou na Šerák, odkud vede na Keprník asi 2,5 km dlouhá, mírně náročná trasa po červené turistické značce.

Co můžete v okolí objevovat

Po červené značce se můžete vydat na nedaleký vrchol Šerák (1351 m n. m.), kde stojí Chata Jiřího na Šeráku. Pokračováním po hřebeni se dostanete na vrchol Vozka (1377 m n. m.), známý skalami. Severozápadně od Šeráku najdete i Obří skály. Celou oblast spojuje naučná stezka s Koprníčkem Keprnickými horami.

Tajemné skály Rychlebských hor

Smolný vrch (404 m n. m.) je výrazná vyvýšenina v Žulovské pahorkatině, která se nachází na okraji Rychlebských hor, nedaleko obce Velká Kraš. Vrchol je proslulý unikátním žulovým skalním městem s mimořádně zajímavými geomorfologickými útvary, které jsou chráněny jako Národní přírodní památka Venušiny misky. Tyto útvary, kterým se lidově říká „Venušiny misky“ nebo „misky obětní“, jsou okrouhlé skalní prohlubně (tafoni a skalní mísy) vytvořené biochemickým zvětráváním žuly v třetihorním tropickém podnebí. Největší mísa má průměr až 1,5 metru a hloubku přes jeden metr. Kromě misek zde najdete i skalní sedadla, výklenky a žlábkové škrapy. Smolný vrch je považován za tzv. ostrovní horu (nunatak), která se v době ledové tyčila nad okolním ledovcem. Místo je opředeno mnoha pověstmi o nadpřirozených bytostech – Venušiných lidech – a o tom, že žena, která se do některé mísy posadí, do roka se vdá a přivede na svět potomka. Na vrcholovém skalisku je zajištěná vyhlídka, která nabízí krásný výhled na Rychlebské hory a Žulovskou pahorkatinu.

Jak se tam dostat

Smolný vrch se nachází v Olomouckém kraji v okrese Jeseník, v blízkosti obcí Černá Voda a Velká Kraš. Nejsnadnější přístup je po zelené turistické značce. Z obce Černá Voda (parkoviště u kulturního domu, autobusová zastávka) vede trasa dlouhá přibližně 3,7 km, která po cestě míjí romantický rybník U Dubu. Alternativně lze vystoupat po zelené značce i z obce Velká Kraš od koupaliště, taktéž v délce asi 3,7 km. V obci Velká Kraš je také autobusová zastávka. Nejkratší, avšak neznačený, přístup vede z železniční zastávky Kobylá nad Vidnavkou.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Smolného vrchu a celé Rychlebské hory jsou rájem pro milovníky turistiky a cyklistiky. Přímo v blízké obci Černá Voda najdete Rychlebské stezky (Singltrek), oblíbené traily pro horská kola. Nedaleko se nachází také zámek Jánský Vrch v Javorníku, rozsáhlý a cenný komplex s bohatými sbírkami. Turisticky zajímavá je i zřícenina hradu Kaltenštejn a pro milovníky přírody jsou zajímavé chráněné Vidnavské mokřiny u města Vidnava, kde vede i naučná stezka. V blízkém městě Žulová můžete navštívit unikátní kostelohrad (kostel svatého Josefa postavený na místě hradu).

Králický Sněžník, dříve také nazývaný jako Kladský Sněžník, je nejvyšší horou stejnojmenného pohoří a nachází se téměř na státní hranici s Polskem. Měří 1 424 m n. m. a celá délka pohoří od města Králíky až po Kladské sedlo je dlouhá přibližně 16 kilometrů. Zároveň je nejvyšším výškovým bodem celého Pardubického kraje.

Svůj název získal také díky tomu, že sněhová pokrývka na vrcholu drží až 8 měsíců v roce. Králický Sněžník je však významný i z geografického hlediska. Leží zde nejsevernější bod historické česko - moravské hranice a tzv. trojmezní kámen. Ten vyzačuje hranici Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství.

V jižní části hory, jen několik desítek metrů pod vrcholem, se nachází pramen řeky Moravy. Hora leží v oblasti tří úmoří, tzv. střeše Evropy, jelikož zde kromě Moravy pramení i Kladská Nisa a Tichá Orlice. Zatímco Morava a její přítoky odvádí vodu do Černého moře, Kladská Nisa končí v Baltském moři a Tichá Orlice se vlévá do Severního moře.

Na vrcholu Kralického Sněžníku můžete vidět pozůstatky rozhledny z roku 1899 a chaty, která byla postavena v roce 1912. Stejně jako rozhledna, tak i chata byla v 70. letech 20. století zbořena. Na tomto místě se v současnosti nachází žulová socha slona z roku 1932, která byla postavena na počest výročí vzniku uměleckého spolku Jescher.

Hora Králický Sněžník a její blízké okolí je součástí Přírodní rezervace Králický Sněžník, která byla vyhlášena roku 1990 a leží na území dvou krajů - Pardubického a Olomouckého. Z hlediska ochrany přírody je významným místem výskytu vzácných horských rostlin zejména jestřábníků, borůvek, brusnic a vřesů. Z živočišné říše zde můžete potkat jelena, srnce, lišku a nebo kamzíka, který zde byl uměle vysazen. 

Přes pohoří Králického Sněžníku, bez výstupu na vrchol, vede naučná stezka, jejíž součástí je 15 zastávek. Začíná i končí na parkovišti v Dolní Moravě a dozvíte se na ní mnoho zajímavostí z místní oblasti. Na samotný vrchol pak vede několik turistických tras. Nejčastěji začínají v Dolní Moravě. Cesta po žluté značce Vám bude trvat asi 4 hodiny a našlapete 9 kilometrů. Tato trasa není příliš doporučována kvůli strmě stoupající druhé polovině trasy. Cestu si můžete zkrátit a první část absolvovat lanovkou.

Z Dolní Moravy však vede trasa i přes Horní Moravu a parkoviště Pod Klepáčem. Tady můžete navštívit rozhlednu a po Malosněžnickém hřbetě pokračovat až na vrchol Králického Sněžníku. Cesta Vám bude trvat přes 4 hodiny, celková délka je 11 kilometrů. Jedná se však o nejkrásnější trasu, kde můžete najít i skyté skály tzv. Vlaštovčí kameny.

Po zdolání Králického Sněžníku doporučujeme zakotvit v Dolní Moravě, která je významným turistickým centrem oblasti. Kdo si netroufne s Vámi na vrchol, může se ve výškách projít alespoň Stezkou v oblacích. Když si najdete ubytování u Králického Sněžníku, můžete v oblasti zůstat několik dní a dosyta si užít všeho, co Vám nabízí. Jen si to představte, přes den vyrazíte na výšlap a nebo si s dětmi zařádíte na bobové dráze a večer zrelaxujete v krásné chatě nebo útulném penzionu. Že to zní jako báječná dovolená? Tak na co ještě čekáte?

Slamník je hora v pohoří Králického Sněžníku, známá především díky rekreačnímu středisku v Dolní Moravě v okrese Ústí nad Orlicí poblíž města Králíky. Vrchol hory leží v nadmořské výšce 1 232 m n. m. Je to hraniční hora českomoravského pomezí. Vrchol a její západní část je součástí Pardubického kraje, kdežto východní část spadá do Olomouckého kraje.

Západní svahy hory sestupují do údolí řeky Moravy, kde se nachází obec Dolní Morava. Vrcholová část Slamníku je porostlá horskými třtinovými smrčinami a patří do Národního přírodního parku Králický Sněžník. Nižší části jsou v současné době porostlé smrkovými lesy. Na některých částech hory můžeme najít i bezlesá místa a kamenná moře.

Většina sjezdovek a dalších atrakcí horského resortu Dolní Morava se nachází právě na hoře Slamník. Obec Dolní Morava je tedy ideální východisko pro výšlap na tuto horu. Modře značená turistická trasa vede z údolí až k chatě Slaměnka. Ta se nachází na spočinku hory ve výšce asi 1 100 m n. m. Zde se rozprostírá také vyhledávaná atrakce Stezka v oblacích, nebo Sky Bridge 721, tedy v roce 2022 nejdelší visutá lávka na světě. Ta vede na protější vrchol Chlum. Od Slaměnky na vrchol hory Slamník funguje lanová dráha a červeně značená sjezdovka. Pokud máte rádi cyklistiku pak vězte, že na Slamník míří několik cyklotras. V jedné části hory je zřízen také trail park pro bikery s traily různých obtížností. Slamník je různými atrakcemi doslova protkaný.

Nespočet zajímavých míst, které jsou spojené s horou Slamník je těžké minout. Přijíždíte-li do oblasti Králického Sněžníku za klidem, doporučujeme spíše tradiční horskou turistiku mimo toto rušné středisko. Zdolat třetí nejvyšší horu České republiky, Králický Sněžník je výzva a to krásná. Na Králičák, jak se také hoře familiárně přezdívá, vede několik turistických tras. Z Dolní Moravy se můžete vydat po žluté, která je značená až na vrchol, tedy do výšky 1 423 m n. m. Tato trasa je poměrně náročná, zprvu vede podél toku Moravy a později prudce stoupá a napojuje se na červenou trasu. Vede kolem známé sochy slůněte, symbolu hory a také kolem pramene řeky Moravy. Túra je dlouhá asi 9 km a trvá přibližně 3,5 hodiny. Trasa kopíruje zároveň značenou Naučnou stezku Králický Sněžník.

Pokud chcete skutečně ohromující zážitek, potom se vydejte na horu v letních měsících a nad ránem. Okouzlující okamžik spatření východu slunce z Králického Sněžníku je nezapomenutelný. Pro takovou túru je zapotřebí vhodné vybavení a dobrá fyzická kondice. Každý podobný výlet je potřeba předem naplánovat a určit výchozí místo. Ubytování poblíž Slamníku tedy přijde vhod. Náš portál nabízí nepřeberné množství chat, chalup, apartmánů či penzionů. Najdete tady ale i nabídky hotelů či ubytování v soukromí. Pokud si nevíte rady, s výběrem Vám rádi pomůžeme.