Jeskyně v České republice

Mezi nejnavštěvovanější jeskyně Středočeského kraje bezesporu patří Koněpruské jeskyně. Nachází se nad obcí Koněprusy v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Jedná se o nejdelší jeskynní systém v České republice, který je zapsán jako kulturní památka. Celková délka jeskyní je okolo 2 kilometrů, spřístupněná část měří asi 620 metrů.

Koněpruské jeskyně tvoří třípatrový systém chodeb. Zcela náhodou, při odstřelu v místním lomu, bylo v roce 1950 jako první objeveno prostřední patro. O devět let později bylo společně s vrchním patrem zpřístupněno veřejnosti. Nejspodnější patro, které leží v hloubce zhruba 70 metrů, je pro veřejnost uzavřeno.

V Koněpruských jeskyní bylo během zkoumání nalezených mnoho zvířecích kostí z dob dávno minulých i lidské kosti druhu Homo sapiens sapiens, jejichž stáří se odhaduje zhruba na 13 000 let. Zajímavostí jistě je i skutečnost, že v nejvyšším patře se v 2. polovině 15. století nacházela dílna na výrobu falešných mincí.

Svoji prohlídku začnete u pokladny, odkud se přesunete pomocí značek po schodišti přímo ke vstupu do jeskyní. Ten se nachází ve středním patře jeskynního systému a hned na začátku trasy můžete obdivovat geologickou ratitu Zlatého koně - neptunickou žílu. Během prohlídky Vás čeká několik zastávek. Hned první je jeskyně Lazzera Spallanzaniho, kde se dozvíte více informací o genezi jeskyní. Následně podél krápníkového útvaru tzv. Věčné touhy dorazíte ke schodišti, kterým sestoupáte do Vánoční jeskyně.

Vaše kroky však budou smeřovat vlevo přes síň U labutě až do síně U varhan. Následně opět musíte vystoupat schodami až do Marešovy síně. V této části prohlídky můžete vidět malá jezírka s vodou a na stěně se nacházející zoubkovou záclonku, která je jedním z nejhezčích útvarů těchto prostor. 

Z Marešovy síně už pokračujete Kuklovým dómem až před Letošníkovu propast. Zde se můžete odpojit na samostatný okruh Starou chodbou a vrátit se opět před propast. Od té potom pokračujete uměle vytvořenou chodbou k nejrozsáhlejšímu prostoru jeskyní Proškovu dómu. Zde se nachází další rarita, kterou jsou Koněpruské jeskyně známé, tzv. Koněpruská růžice. Následně ještě na své prohlídce projdete Pustým dómem, kde jsou vystavené nálezy kostí a Petrovým dómem sejdete do jeskyně Jaroslava Petrboka.

Z této části jeskyně se pomocí točitého schodiště dostanete do již zmíněné dílny Mincovny. A to už se nacházíte na konci prohlídky. Jakmile opustíte podzemní prostory, můžete projít ještě naučnou stezkou Po zlatém koni, kterou tvoří nádherné vyhlídky i opuštěné lomy. Z informačních tabulí, které trasu lemují, se dozvíte mnoho zajímavých informací o tomto chráněném území.

A pokud stále nebudete dost nasyceni minulostí, můžete v okolí Koněpruských jeskyní navštívit další významné historické cíle, kterými jsou hrad Křivoklát a hrad Karlštejn. Díky množství cyklostezek a turistických tras, jsou Koněpruské jeskyně a okolí ideální pro aktivní návštěvníky. Samozřejmě na svoje si příjdou i ti, kteří vyhledávají relax a klid. Nádherná příroda a vhodné ubytováním v blízkosti Koněpruských jeskyní tvoří dokonalý celek Vaší dovolené. Jen si najít vhodnou chatu pro rodinu nebo útulný penzion a zasloužené dny volna mohou začít.

Nejhlubší zatopená jeskyně na světě v Olomouckém kraji

Hranická propast, situovaná v Olomouckém kraji nedaleko Hranic, je nejhlubší zatopenou jeskyní na světě, s celkovou potvrzenou hloubkou minimálně 519,5 metru, přičemž její suchá část je hluboká 69,5 metru. Propast se nachází v Národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic a je významným krasovým jevem evropského významu. Vznikla rozpouštěním vápenců vystupující minerální vodou s oxidem uhličitým, což jí dalo netradiční vertikální tvar. Místo je důležitým centrem pro speleologický a geologický výzkum.

Přístup

Hranická propast se nachází v přírodní rezervaci, přístup je možný po značených turistických stezkách z města Hranice nebo z nedaleké obce Teplice nad Bečvou. Autem je přístup možný do Hranic nebo Teplic nad Bečvou, kde je možné parkovat na bezplatných parkovištích. Železniční stanice Teplice nad Bečvou (trať 270) je výchozím bodem pro pěší túru. Přímá prohlídka zatopené jeskyně není možná, přístup k vyhlídkové plošině na hraně suché části propasti je celoroční a neomezený po turistických stezkách.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti propasti můžete navštívit historické město Hranice s Hranickým zámkem a městskou radnicí. Navštívit můžete také Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou, unikátní jeskyně s aragonitovými výzdobami. Zajímavá je i Rozhledna Helfštýn u obce Týn nad Bečvou, která nabízí výhled na Hostýnské vrchy a okolí.

Kdo by neznal Punkevní jeskyně s prosluslou propastí Macocha? Byly pojmenovány podle řeky Punkvy, která podzemím protéká. Punkevní jeskyně objevil Karel Absolon na začátku 20. století. Leží v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, v blízkosti okresního města Blansko. Jako jediné jeskyně u nás nabízí svým návštěvníkům i plavbu na lodičkách po podzemní říčce. Nejen díky tomu jsou Punkevní jeskyně nejnavštěvovanějším jeskynním systémem v České republice.

Zhruba hodinová prohlídka Punkevních jeskyní Vás povede po trase dlouhé přes 1 200 metrů. Začíná v Předním dómu, ve kterém můžete obdivovat 4 metry dlouhý stalaktit Strážce, Zrcadlové jezírko i stalagnát Salmův Sloup. Poté již stoupáte po dlouhých schodech výše do Reichenbachova dómu. Zde si můžete na stěnách všimnout dvou letopočtů - 1914 a 1938, což je označení výšky, kterou dosáhla hladina říčky Punkvy během povodní v těchto letech.

Dále budete klesat Stalagmitovou chodbou do Zadního dómu. I zde je několik krápníků, které stojí za Vaši pozornost. Hned na začátku jsou to dva stalagmity Trpaslík a Váza, které vznikly v místě, kde dopadaly kapky vody z velké výšky. Dále je k vidění několik krápníků zvaných Turecký hřbitov a určitě Vás zaujme i dlouhý stalaktit Jehla.

Následuje průchod síní U Anděla a poté se umělou štolou dostanete až na dno propasti Macocha. Tady Vás uchvátí 138.5 metrů vysoké stěny propasti i dvě jezírka - Horní jezírko, které je hluboké přibližně 13 metrů a Dolní jezírko, které podle speleopotápečů dosahuje hloubky až 49 metrů. Ještě si vyslechnete pověst o Punkevních jeskyních a macoše, která do propasti hodila svého nevlastního syna. Ten jako zázrakem přežil, když se zachytil v křoví, rostoucím na stěně. Poté, co ho vesničané zachránili, hodili na dno propasti za trest zákeřnou macechu.

Když se dostatečně užijete propast a částečně se na sluníčku i zahřejete, sestoupíte k přístavišti, odkud začíná plavba lodičkou po říčce Punkvě. Pro někoho je to nejadrenalinovější zážitek celé prohlídky Punkevních jeskyní. Během plavby se zastavíte v Masarykově dómě s mohutným stalagnátem Husův sloup. Vaše plavba končí při vývěr Punkvy.

Od roku 2014 je k dispozici i plně bezbariérová trasa, kterou se dostanete až na dno propasti Macocha. A že Vám Punkevní jeskyně nestačily? Nevadí, jste přece v Moravském krasu, kde o jeskyně a štoly rozhodně není nouze. Za návštěvu určitě stojí i nedaleká Kateřinská jeskyně nebo Sloupsko-šošůvské jeskyně.

A po dni v podzemí si už možná začnete sami připadat jako speleologové. Pro děti to bude jistě zajímavý zážitek a dospělí se zase dozví o něco více. Konečně si třeba zapamatujte, který krápník je stalaktit a který stalagmit. Už jen si najít vhodné ubytování u Punkevních jeskyní nebo v blízkosti jiné atrakce Moravského krasu a můžete vyrazit na průzkum podzemí i poznávat krásy, které Vám Blanensko nabízí.

Víte, které jeskyně mají nejbohatší krápníkovou výzdobu nejen na Severní Moravě, ale v celé republice? Jsou to Javoříčské jeskyně, které leží nedaleko stejnojmenné obce asi 10 kilometrů západně od Litovle. Celý tento podzemní systém je směsicí chodeb, dómů a propastí. Pokud se je vydáte prozkoumat, svoje auto můžete zaparkovat na parkovišti, vzdáleném necelý kilometr od jeskyní. K dispozici je i stánek se suvenýry a občerstvením.

V minulosti byla z tohoto rozsáhlého systému přístupná pouze jeskyně Svěcená díra. V té začali v 30. letech 20. století pátrat místní jeskyňáři s revírníkem Vilémem Švecem. Následně byly objeveny rozsáhlé podzemní chodby, vytvořené v několika patrech. Celková délka prozkoumaných Javoříčských jeskyní je přes 6 kilometrů, veřejnosti je zatím přístupný necelý kilometr.

Návštěvníci Javoříčských jeskyní mají na výběr dva okruhy. Delší okruh projdete zhruba za hodinu, kratší zvládnete přibližně za 40 minut. Oba začínájí vchodem do Suťového dómu, což je obrovský prostor, který souvisí s propastí Zátvořice a můžete zde vidět nádhernou krápníkovou výzdobu. Hlavně ve stropní části se nachází velké množství unikátních stalaktitů.

Z těchto prostor se ústím Lví jámy dostanete do Dómu gigantů. Na cestě Vás stále provázejí překrásné krápníky všech tvarů a velikostí. Tento dóm má podlouhlý tvar a dominují mu více než 4 metry vysoké stalagmity i stěny, připomínající Niagarský vodopád. Přes visuté schodiště se dále dostanete do Pohádkových jeskyní. I zde naleznete mnoho zajímavostí, kterými jsou například sférolitické stalaktity nebo průsvitný útvar tzv. Záclona. Z těchto prostor můžete pokračovat do Svěcené díry, kde se končí kratší prohlídková trasa.

Pokud jste se však rozhodli pro delší trasu, budete odtud pokračovat přes tři chodby Jeskyněmi míru, které jsou opět bohatě krápníkově zdobené. Jejich zajímavostí jsou excentrické krápníky tzv. helektity, nacházející se převážně u stropních částí. A to už se lomenou chodbou dostáváte do Závrtového dómu, kde se cesta větví na různé směry. Vy projdete okolo útvaru U koně, minete odbočku k Černé propasti a uměle proraženou výstupní štolou se dostanete na konec delší prohlídkové trasy.

Průzkumné práce však v Javoříčských jeskyní probíhají i v současnosti. V roce 2017 byl speleology z Prostějova objeven další prostor, nyní známý jako Svatováclavský dóm s krápníky okolo 1,5 metra. Je tedy možné, že v budoucnu se prostory pro návštěvníky dočkají rozšíření.

Pokud by Vám Javoříčské jeskyně svojí současnou délkou nestačily, nedaleko nich se nachází další veřejnosti přístupné podzemní prostory - Mladečské jeskyně. A svůj den plný dobrodružství můžete zakončit na nedalekém hradě Bouzov, známém např. z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

Na Olomoucku Vás však čeká řada dalších atrakcí, které rozhodně stojí za návštěvu. Celá oblast je přímo ideální na trávení delší dovolené nebo jen na prodloužený víkendový pobyt. Ať už se rozhodnete pro ubytování u Javořičských jeskyní nebo v širším okolí, určitě nebudete litovat a Vaše dovolená bude plná nových zážitků.

První turisticky zpřístupněnou jeskyní se v roce 1868 stala Chýnovská jeskyně. K jejímu objevu došlo v roce 1863 během práce v lomu. Od té doby se pod vlivem činnosti vody postupně vytvářela až do dnešní podoby. V současnosti je její délka okolo 1 500 metrů.

Chýnovská jeskyně leží v katastru obce Dolní Hořice v okrese Tábor a patří k často navštěvovaným místům Jižních Čech. Je významnou mineralogickou lokalitou, společně s nedalekou přírodní rezervací Pacova hora zde bylo objeveno přes 60 druhů minerálů. Někdy je také nazývána jako Malovaná jeskyně, díky rozmanitosti barev, které jsou v jeskyni zastoupeny. Chýnovská jeskyně je zároveň významná i z hlediska ochrany přírody. Dlouhodobě je největším evropským zimovištěm čeledi letounů, především netopýra řasnatého.

Prohlídka Chýnovské jeskyně probíhá za doprovodu průvodce a patří k fyzicky náročnějším. Návštěvníci musí na trase zdolat téměr 400 schodů a celkové převýšení je přes 40 metrů. Hned u vchodu do podzemí můžete vidět vytesaný letopočet 1863, který připomíná objevení těchto prostor. Poté již 33 metrů hlubokým sestupem Vstupní a Scharzenberskou chodbou dorazíte k Čertovým schodům. Po celé délce chodeb můžete na stěnách vidět pestrý mramor s vložkami amfibolitu.

Nasledně přejdete lávku za Chlebovou pecí a už je tu první zastavení - Žižkova střelba. Pojmenovaná byla podle otvorů ve stropní části, které připomínají díry po dělových koulích. V Chýnovské jeskyni Vás čeká i kulturní zážitek. Za zvuků Bachovy skladby Toccata a fuga d moll jsou postupně rozvěcována světla v Kapli sv. Vojtěcha. Nakonec se ve skále objeví i kovový kříz.

Původně zde byl kříž dřevěný, připomínající první průzkum jeskyní. Zachoval se však pouze popis objevitele Jana Strnada s datem 14. července 1863 a kamenný čert, který stojí v předsálí. Následně v sestupu pokračujete až do hloubky 51 metrů pod povrchem, kde se nachází Purkyňovo jezírko se zvláštním útvarem na stěně, zvaným Oko Purkyňovo.

Tyto prostory již leží pod úrovní hladiny vody. Odtud vystoupáte k Dračí hlavě, u které je vybudován nouzový východ. Vy však pokračujete dále Spojovací chodbou k Ohništi čarodějnic. Díky prosvícenému kalcitu si budete připadat opravdu jako u hořícího ohně. Za ním leží ještě dva velké krápníky, který se původně nacházeli v těžbou zničené části lomu na Pacově hoře. Největší z krápníků byl převezen do soběslavského Blatského muzea. A to už je před Vámi poslední stovka schodů, které Vás zavedou na konec prohlídkové trasy.

Pokud na cestu k  Chýnovské jeskyni nevyužijete automobil, je možné se sem dostat i modrou turistickou trasou nebo cyklotrasou z Plané nad Lužnicí. Cesta Vás povede přes přírodní park Turovecký les. A pokud stále nebudete mít dost zážitků, můžete vyrazit třeba na prohlídku královského města Tábor.

Sami určitě zjistíte, že Jižní Čechy jsou plné zajímavých míst a atrakcí. A když si pronajmete nějaké pěkné ubytování v blízkosti Chýnovské jeskyně nebo útulný penzion na Táborsku, můžete si svůj čas přesně naplánovat a navštívit alespoň ty nejvýznamnější z nich. Určitě Vám tady bude dobře.

Když vyrazíte do Rychlebských hor, určitě byste neměli vynechat nádherné krasové jeskyně s krápníkovou výzdobou Jeskyně Na Pomezí. Naleznete je u silnice, spojující Lipovou-lázně a Vápennou. V roce 1965 byly zařazeny na seznam národních přírodních památek.

První jeskyně v této oblasti byly objeveny díky těžbě mramoru v nedalekém Havránkově lomu mezi lety 1934 a 1936, samotné Jeskyně Na Pomezí až v roce 1949. Podařilo se do nich vniknout komínem a už v dalším roce byly spřístupněny veřejnosti. V roce 2005 prošly jeskyně rozsáhnou rekonstrukcí, při které byla vyměněna elektroinstalace, vybudovány nové chodníky i upraveno okolí jeskyní.

Do podzemí vstupujete jako návštěvníci uměle proraženou štolou, která Vás zavede do Ledového dómu. Svoje pojmenování získal díky barvě na stěnách, připomínající zmrzlý vodopád. Zde můžete vidět největší stalagnát zvaný Maják. Dále pokračujete do Dómu U Smuteční vrby. Už z názvu je jasné, že krápníková smuteční vrba je dominantou těchto prostor. Mimo jiné se zde nachází i několik uměle posazených krápníků, které sem byly přemístěné z různých částí Jeskyní Na Pomezí během jejich zpřístupňování. Obdivovat tak můžete Šikmou věž v Pise, Praděd nebo Turecký hřbitov.

Od Smuteční vrby pokračujete chodbou s nádherně zdobeným stropem, který byl vytvořen erozí, podél Římských lázní až do Bílého dómu. I zde se nachází bohatá krápníková výzdoba. Krápníky jsou většinou pojmenované podle věcí, kterým jsou podobné např. Vosí hnízdo, Spící sova nebo Sloní ucho.

Následující částí Jeskyně na Pomezí je 25 metrů vysoký Královský dóm. K jeho vzniku přispělo zřícení stropů dvou pater. Vrchní část je veřejnosti nepřístupná a sídlí zde netopýři a vrápenci. Odtud pokračuje Kanálová chodba. Tyto prostory bývají během povodní často zaplavovány. Poté se dostaneme kolem puklinové propasti tzv. Pekla do Dómu U Kazatelny. A tady už se nachází známý symbol jeskyní - Zkamenělý pes.

Poslední zastávkou na Vaší trase bude Bahenní dóm, kde se dozvíte bližší informace o historii objevu těchto jeskyní. Právě toto je část, kam pronikli v roce 1949 objevitelé jeskyní Na Pomezí. Abyste si z jeskyní odnesli nejen zajímavé zážitky, ale i něco hmatatelného na památku, je v provozu obchod se suvenýry. Samozřejmostí je parkoviště pro návštěvníky i sociální zázemí.

Jestliže Vás Jeskyně Na Pomezí zlákaly natolik, že je plánujete zařadit do itineráře některého z Vašich výletů, měli byste si vyhradit dostatek času. Nejen samotné jeskyně, ale i další atrakce Rychlebských hor přímo lákají k návštěvě. Doporučujeme si zajistit příjemný apartmán či penzion u Jeskyní Na Pomezí a v blízkém okolí a vyrazit s rodinou nebo přáteli poznávat další kout naší krásné země.

V přírodní rezervaci Turold v Jihomoravském kraji, na území Mikulova v okrese Břeclav se nachází největší jeskynní systém v rámci CHKO Pálava. Na světě jsou známy jen tři druhohorní vápencové jeskyně, z nichž jen jedna je zpřístupněná pro veřejnost, a tou je právě jeskyně Na Turoldu. Sem byste se měli tedy určitě vypravit, protože pohled, který se Vám naskytne, jinde neuvidíte.

Jeskyně Na Turoldu byla objevena v roce 1951 při těžbě kamene. Jedná se o úchvatnou sedmipatrovou jeskyni s členitým systémem chodeb, dómů a síní. V jedné její části každoročně zimuje ohrožený vrápenec malý, který tu má největší zimoviště na Jižní Moravě. Až se do jeskyně Na Turoldu vypravíte, čekejte procházku dlouhou asi 280 metrů se spoustou schodů nahoru i dolů. Samotný jeskynní labyrint má délku více než 1,5 km. Nezapomeňte na opravdu teplé oblečení, protože teplota v jeskyni se celoročně pohybuje mezi 7 a 9 stupni Celsia a prohlídka s průvodcem trvá přibližně hodinu.

První, co uvidíte po vstupu do jeskyně, je Stará síň s mohutným kamenem, který dostal jméno Strážce. Prohlídka začíná 15 metrů dlouhým sestupem do Balvanitého dómu, odkud uvidíte jak nižší části jeskyně, tak 18,5 metrů dlouhou puklinu, která sahá do horních pater jeskyně. Z krápníkové výzdoby jsou tu pouze torza, ale stěny jeskyně zdobí krystaly kalcitu. Po kamenných schodech pak sestoupíte do Netopýřího dómu, který je hlavní křižovatkou v jeskynním labyrintu. Tento prostor dostal své jméno díky tomu, že si ho vybrali netopýři pro své hnízdění. Dál pokračujete do Síně konce, kde je miniexpozice kostí medvěda, mamuta, pratura, prakoně a zkamenělin plžů a mlžů. Další na řadě je Pohádková síň, kde zvětralý vápenec vytvořil tvary připomínající nejrůznější postavičky, některé i pohádkové. Můžete tu popustit uzdu své fantazii a představit si, čemu se tyto útvary podobají. Největší a také nejpůsobivější je však Jezerní síň, která se nachází 7 metrů pod Netopýřím dómem. Hladina spodní vody tu pravidelně zaplavuje prostor a vytváří smaragdově zelená jezírka. Prohlídka končí v Síni u Žraločí tlamy, což je kamenný útvar připomínající žraločí tlamu.

Až znovu vystoupíte na denní světlo, můžete se vydat na další zajímavá místa v Mikulově a okolí. S historií města i místního vinařství Vás seznámí expozice na zámku Mikulov. Netradiční podívanou poskytuje Dietrichsteinská hrobka, přestavěna z ruiny kostela, kde dnes leží ostatky 45 členů tohoto rodu. Naučná stezka židovskou čtvrtí Vás provede domy v bývalém židovském ghettu, synagogou z roku 1550 a největším židovským hřbitovem v České republice. S dětmi si užijete návštěvu Archeoparku Pavlov a sázkou na jistotu bude i Aqualand Moravia, kterým nepohrdne žádné dítě, ani mnohý dospělý. Na rozlučku s Pálavou si potom můžete užít pohled na okolí z rozhledny Kozí hrádek.

Než se však pustíte do poznávání a za zábavou, rezervujte si ubytování blízko jeskyně Na Turoldu. Bude se Vám hodit jako výchozí bod pro všechny atrakce v Mikulově. Přímo ve městě se můžete ubytovat v apartmánech nebo v penzionech. Využít však můžete i nabídku apartmánů v Bavorech či ubytování v Klentnici. Jižní Morava je známá svou pohostinností, proto dlouho neváhejte a určitě se sem vydejte.

I v Libereckém kraji, konkrétně v okrese Semily můžete najít zajímavé jeskyně. Necelý kilometr od obce Bozkov se nacházejí Bozkovské dolomitové jeskyně, které jsou nejrozsáhlejší jeskynní oblastí Severovýchodních Čech. Jeskyně jsou tvořeny vápnitým dolomitem a od roku 1999 jsou vedeny jako národní přírodní památka. Zatím bylo prozkoumáno něco přes 1 000 metrů a jedná se o nejdelší dolomitové jeskyně u nás.

Bozkovské dolomitové jeskyně vznikali postupně díky korozivní činnosti podzemních vod. Nyní jsou vytvořeny dva samostatné systémy chodeb a síní, které byly v době zpřístupňování celého systému propojeny rozsáhlou štolou a průkopy. V nejnižších částech jsou jeskyně stále zaplavené vodou a tvoří tak nejrozsáhlejší podzemní jezera v České republice.

Pokud se vydáte na prohlídku Bozkovských dolomitových jeskyní, můžete sebou vzít i děti. Prohlídka není fyzicky náročná a trvá asi 45 minut. Svoje auta necháte na parkovišti, vzdáleném několik minut od jeskyní. Když přijedete na kole, využijete vyhrazené místo se stojany. Stejně tak je k dispozici i občerstvení, informační kancelář a toalety.

Vaše prohlídka začíná vstupní chodbou, kde po několika metrech dorazíte do části s vysokým stropem, nazývaným Kaple. Zajímavostí těchto prostor je Zkamenělý orel, který tvoří část sintrové výzdoby na stěnách. Odtud se přesouváte do Půlnoční jeskyně. Svoje pojmenování získala díky modrému osvětlení z ultrafialových světel. Na Půlnoční jeskyni volně navazuje jeskyně Za prahem. V těchto prostorách došlo k poničení přírodní výzdoby díky sesuvu skalních bloků.

A to už se pomalu posouváte dále chodníkem okolo Mechové zahrádky až na Křižovatku. Zde začíná okruh Novými jeskyněmi. Souběžnou a Pirátskou chodbou se dostanete do tématicky osvětlené jeskyně Peklo. Tady se bude líbit hlavně dětem. Přece jen tajemné podzemí a zmínka o pekle určitě upoutá jejich zájem a představivost.

A když se Vám podaří dostat z Pekla ven, můžete vidět po straně dvě malá Labutí jezírka. Následně se kolem nepřístupných prostor tzv. Betlému dostanete až do Loupežnické jeskyně. Poté už jen Blátivou chodbou projdete kolem skalního výklenku Chlebová pec a už jste zpět na Křižovatce, na konci okruhu Novými jeskyněmi.

Odtud se mírným stoupáním přes umělý tunel dostanete až k otvoru, kterým se sem dostali první objevitelé. Jedná se o první patro, tzv. Staré Bozkovské jeskyně. Už na začátku tohoto okruhu Vás zaujme Prušácká přilba. Jedná se o velký sintrový blok i s částí záclony, která vznika postupným posuvem hornin.

Následně se po trase objevitelů dostanete kolem Bludiště až do jeskyně Překvapení. Tady se Vám bude líbit. Nádhernou krápníkovou výzdobu a množství stalaktitů, které na čelní stěně tvoří Bozkovské varhany, doplňují stalagmity Palec a Ukazovák. A pokud chcete vidět velký stalaktát zvaný Raketa, musíte se přesunout do Listopadové jeskyně. Následně se okolo Sloních uší, Rokokových panenek a Perníkové chaloupky dostanete až na výchozí místo okruhu Starými jeskyněmi.

A tady už Vás čeká zlatý hřeb prohlídky - největší podzemní jezero v Čechách, které je zároveň i nejníže položeným místem Bozkovských dolomitových jeskyní. A k těmto nej přidáme ještě největší dosud objevený prostor tzv. Jezerní dóm, za kterým se nachází Mládežnický dóm, což je poslední část celé prohlídkové trasy.

Bozkovské dolomitové jeskyně pro Vás budou jistě zajímavým zážitkem. Určitě je doporučujeme zahrnout do plánů Vaší dovolené. Jen si to představte, krásná chaloupka nebo jiné ubytování u Bozkovských dolomitových jeskyní spolu se skvělou partou nebo rodinou, to zní jako báječně strávený čas. Navíc atrakce na Semilsku jsou rozmanité a je jich mnoho, takže určitě budete mít z čeho vybírat. Je jen na Vás, kde začnete.

Umělá jeskyně s pískovcovými sochami a romantickým reliéfem

Jeskyně Klácelka je unikátní soubor umělých jeskyní a pískovcových soch, který se nachází v lesnatém údolí Liběchovky nedaleko obce Liběchov v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Jeskyně byla vytvořena v devatenáctém století v duchu romantismu a národního obrození a zdobí ji unikátní pískovcové sochy postav zvířat, které symbolizují lidské charaktery. Patří k ní i čertovská hlava Čertovy hlavy a rozsáhlá jeskyně s lavičkami.

Přístup

K jeskyni nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Liběchov u zámku Liběchov (dostupná ze silnice číslo 9). Odtud je to k jeskyni mírně náročný výstup lesní stezkou v délce asi jeden a půl kilometru po červené turistické značce, která vede do kopce. Nejbližší železniční stanice Liběchov je vzdálena necelé dva kilometry.

Co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlá CHKO Kokořínsko – Mělnicko s ikonickým Hradem Kokořín a Máchovým jezerem (Máchovo jezero). Necelých dvacet kilometrů jižně leží historické město Mělník s dominantním Mělnickým zámkem a soutokem Labe a Vltavy. Vyplatí se navštívit i Skalní hrad Klemperka a Muzeum Karla Hynka Máchy v Doksech.

Jeskyni Balcarka najdete na jih od Ostrova u Macochy, v okrese Blansko, v Jihomoravském kraji. Jeskyně se nachází v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras a je zasazena do Balcarovy skály. Jeskyně je provozována Správou jeskyní České republiky, otevřená pro veřejnost je od března do listopadu. V období od listopadu 2007 do července 2009 byla jeskyně uzavřena pro rekonstrukci.

Vchod do jeskyně, vysoký 5 metrů, byl odnepaměti známý, v jeskyni byly objeveny nástroje a ohniště ze starší doby kamenné a také kosti zvířat ze čtvrtohor. O vznik jeskyně se zasloužili vody Krasovského potoka a Lopače. Jeskyni postupně od roku 1923 objevoval Josef Šamalík, jednotlivé části jeskyně byly v jeden celek propojeny až v roce 1936. Složitý systém chodeb tvoří dvě výškové úrovně spojené vysokými dómy. Dóm zkázy a Fochův dóm, které vznikli tak, že se zřítili vodorovně uložené vrstvy vápence, patří mezi největší prostory v Moravském krasu. Ze všech veřejně přístupných českých jeskyní je krápníková výzdoba v Balcarce považována za jednu z nejkrásnějších.

Na prohlídkové trase uvidíte dvě rotundy, kde se vyjímají barevné sintrové kaskády a bohatá krápníková výzdoba stropů, projdete také Velký dómem a Dómem zkázy. Návštěvníci za nejpřitažlivější část jeskyně považují Galerii, která okouzlí bohatou krápníkovou výzdobou, zejména různě velkými bílými stalaktity a brčky. Podobně je zdobená i Přírodní chodba, kde navíc z výšky 5 metrů padají i sintrové kaskády v barevném provedení. K jeskyni patří i muzeum, kde se díky expozici dozvíte, nejen to jak tato jeskyně sloužila lovcům koní a sobů, ale také že ji jako zimoviště užívali medvědice jeskynního medvěda a jejich mláďata.

Když už navštívíte jeskyni Balcarku, doporučujeme poznat i další podzemní krásy Moravského krasu. Snad nejznámější propastí v Česku je Macocha, která je součástí Punkevních jeskyní. Ty můžete poznat z člunu, plavíc se po podzemní říčce Punkvě. Pokud nechcete jít do podzemí, ale naopak no výšin, užijete si ferratový park Velká dohoda. A když už přírody budeme mít dost, zajedete se podívat do Blanska, kde najdete Muzeum Blanenska, které sídlí v renesančním zámku. Dokonalou zábavou nejen pro rodiny s dětmi bude den v Aquaparku Blansko.

Ubytování poblíž jeskyně Balcarka je různorodé, záleží od toho jestli zvolíte menší obce nebo se zaměříte na město. S nabídkou ubytování je na tom dobře městys Ostrov u Macochy, kde se ke spánku složíte třeba v chalupách nebo apartmánech. Turisticky oblíbené jsou u Balcarky apartmány a ubytování v soukromí, tento typ ubytování najdete například v obcích Jedovnice a Vavřinec. V okresním městě Blansko pak najdete všechno od hotelů až po apartmány. Neváhejte ani chvíli, rezervujte ubytování ještě dnes a začněte plánovat, co všechno chcete v Moravském krasu vidět a jak to všechno stihnout.

Rájem pro milovníky jeskyní a jiných podzemních prostor je jistě Chráněná krajinná oblast Moravský kras. Mimo nejznámějších Punkevních a Sloupsko - šošůvských jeskyní, se zde nachází i některé méně známé, které však rozhodně stojí za návštěvu. Jednou z nich je i Kateřinská jeskyně. Nachází se na konci Suchého žlabu, nedaleko okresního města Blansko. Zpřístupněna veřejnosti je od roku 1910.

Narozdíl od ostatních jeskyní Moravského krasu, v Kateřinské jeskyni nenaleznete tak bohaté zastoupení krápníků. Její součástí je však obrovský jeskynní prostor, zvaný Hlavní dóm. Díky výborné akustice jsou zde pravidelně pořádány hudební koncerty i pěvecká vystoupení.

Svůj název získala jeskyně podle pověsti o Kateřině. Kateřina byla dcera místního pastýře. Když otec nemohl kvůli jiným povinnostem pást ovce sám, zastupovala ho právě Kateřina. Jednoho dne, když takto vyhnala ovce, přišla rychlá bouřka a Kateřina se i s ovečkami schovala ve výklenku blízké jeskyně. Když bouřka přešla, zjistila, že jí jedna ovečka chybí. Její zvonek zaslehla v útrobách jeskyně a vydala se ji hledat, ale cestu ven už nenašla. Později vesničané na louce objevili osamocené stádo ovec a následně v jeskyni už i nebohou Kateřinu. Od těch dob je jeskyně nazývána Kateřinskou.

Kateřinská jeskyně je významnou archeologickou lokalitou a je známá i část, kterým je bohaté naleziště kosterních pozůstatků pleistocénních zvířat, zvláště medvědů. Právě v těchto místech začíná Vaše prohlídka. Následně se 60 metrů dlouhou chodbou dostanete do výše zmíněného Hlavního dómu. Ten je největším přístupným podzemním dómem v České republice. 

Odtud vede několik komínů a chodeb, vy budete pokračovat do části nové Kateřinské jeskyně. Ta byla objevena skupinou profesora Karla Absolona v roce 1909. Zde se také nachází překrásná scénerie tenoučkých stalagmitů a stalaktátů, označovaná jako Bambusový lesík. Dále tu můžete vidět útvary připomínající Ovečky pasačky Kateřiny, Bažanta a Dvě sovy.

Po Vaší pravici Vás během prohlídky jistě zaujme kamenný nános tzv. Kalvárie, které dominuje několik stalgmitů. Potom pokračujete okolo Minaretu a Malého bambusového lesíku do Dómu zkázy. Pojmenování získal díky množství velkých kamenů, nacházejících se na dně, pravděpodobně jako následek zemětřesení. 

A odtud se už po překonání několika výškových pater dostanete do Dantova pekla. Velká puklina, která pokračuje až směrem k propasti Macocha je velice zrádná a zatím se ji nikomu nepodařilo důkladněji prozkoumat. Než se vrátíte ke vchodu jeskyně, která je zároveň i východem, můžete se pokochat ještě zvláštním, barevně nasvíceným útvarem zvaným Čarodějnice.

Jakmile se dostanete ven z jeskyně, můžete vyrazit ještě na Naučnou stezku Machocha, která vede Suchým žlabem a od Kateřinské jeskyně pokračuje směrem k propasti Macocha. Odbočkou se můžete dostat i k vyhlídce Koňský spád. Celá okružní trasa je asi 6 kilometrů dlouhá.

Jak sami vidíte, zajímavých míst a atrakcí v Moravském krasu je spoustu. Když si tedy naplánujete dovolenou, zarezervujete si pěknou chatu nebo ubytování v soukromí u Kateřinské jeskyně, můžete zažít pobyt, na který budete dlouho vzpomínat.

Jeskyně Výpustek je situována v Moravském krasu, přesneji v jeho střední části, na levé straně Křtinského údolí, v blízkosti obce Křtiny. Jeskyně, dříve označována jako „Jeskynní bludiště Výpustek“, prošla mnohými změnami rukou člověka. Okolí jeskyně a její okolí po dlouhá léta přísně střežila armáda. V současnosti je jeskyně Výpustek otevřena pro veřejnost celoročně, a to včetně zimních měsíců.

Podle historických záznamů by na úplném dně jeskyně mělo být jezero dlouhé 128 metrů. Cesta do něj byla ale zasypána během druhé světové války. Popis nejspodnějšího patra jeskynního systému bohužel zmizel, ale mapa jezera se dochovala. Pokud by bylo jezero znovuobjeveno, toto podzemní moře, by bylo přírodním unikátem, jelikož tak velká vodní plocha ještě nebyla popsána ve středoevropských jeskyních.

Archeologické nálezy dokazují osídlení z doby již kolem roku 15 000 př. n. l., našli se i důkazy "halštatského" osídlení a rovněž osídlení "lidmi se slovanskou keramikou". První písemná zmínka o jeskyni pochází z roku 1609. Jedním z prvních, kteří jí prozkoumali a popsali byl hrabě Hugo Salm, později Jindřich Wankel a Karel Absolon. Začátkem 20. století se v jeskyni těžily fosfáty, co mělo za následek zničení mnoha archeologických nálezů. Zůstalo jen šest koster medvědů jeskynních a jedna kompletní kostra jeskynního lva. Ty si můžete prohlédnou v muzeích v Brně a ve Vídni.

K dalším zásahům v jeskyni docházelo od roku 1936, kdy armáda první republiky začala s úpravami pro účely skladováni munice, kterou německá armáda odvezla po obsazení republiky v březnu 1939. Němci se do jeskyně vrátili v roce 1943, aby zde vybudovali, podobně jako v dalších jeskyních této oblasti, podzemní továrnu k výrobu části do leteckých motorů. Němci tuto továrnu opustili v dubnu 1945, ale předtím ještě vybavení zničili výbušninami. Jeskynní prostory zůstali opuštěné, zdevastované a volně přístupné. Další armáda, československá lidová, přišla do jeskyně v roce 1961 a v chodbách postupně vybudovala protiatomový kryt, který sloužil i jako sídlo záložního vojenského velitelství pro oblast jižní Moravy. Přísně utajovaný objekt opustila armáda až k poslednímu dni roku 2001. Jeskyně byla několik let přístupná jen nepravidelně, během dnů otevřených dveří.

Koncem roku 2006 prošla jeskyně Výpustek pod Správu jeskyní České republiky. Rok 2007 přinesl rekonstrukci provozní budovy, výstavbu parkoviště i úpravy areálu. Ve zkušebním provozu byla jako pátá veřejnosti běžně přístupná jeskyně Moravského krasu otevřena od 26. října do 31. prosince 2007. Během ledna a únoru 2008 proběhly dokončovací práce a první sezóna v plném provozu začala 1. března 2008. Slavnostně otevřená byla 10. března 2008. Kompletně bezbariérová prohlídková trasa, s délkou kolem 600 metrů, v trvání asi 75 minut, umožnila návštěvníkům prohlídku dvousetmetrové vestavby velitelského vojenského stanoviště jakož i vlastní jeskynní chodby. Během úprav prohlídkových tras v letech 2008 a 2009 došlo i k odstranění zazdívek přírodních chodeb, byla objevena další krápníková výzdoba i propasti vedoucí ke spodní části jeskyně.

V části prostor jeskyně vznikla v roce 2010 expozice s názvem "Využívání jeskyní člověkem - Výpustek, jeskyně starých rituálů". Návštěvníci se dovědí jak byla jeskyně využívaná během tisícek let a také se podívají na jeskynního medvěda a lva, samozřejmě jde jen o modely v životní velikosti. Interaktivní expozice "Jeskyně a lidé" byla otevřená v srpnu 2015 v prvním poschodí provozní budovy. Obsahuje přes 600 fotografií a věnuje se geologii, speleologii i paleontologii. Je součásti větší expozice, jejíž další části jsou k vidění v Sloupsko-šošůvských jeskyních, Balcarce a Kateřinské jeskyni.

Jeskyně je místem konání mnohých akcí, některé z nich vznikly ve spolupráci s ochotnickým sdružením Křový. Jsou to například kostýmované scénky "Oživená historie" věnované historii jeskyně, červnová "Pohádková jeskyně" pro děti nebo prosincový "Ďábelský podvečer aneb přijďte s dětmi tam, kde jsou čerti doma!". Výborná akustika jeskyně z ní dělá vhodné místo pro hudební koncerty jako například festival "Didgeridoo v jeskyni".

K jeskyni se dostanete jednoduše, od obce Křtiny je vzdálena méně než 2 km. Parkování v areálu je pro návštěvníky zdarma. U provozní budovy najdete i stojany na kola. Také se zde nachází obchod se suvenýry, automat s občerstvením a samozřejmě i toalety.

Poznejte i další jeskyně CHKO Moravský kras, každá z nich je něčím výjimečná. Mezi nejznámější patří Balcarka se sintrovými kaskádami, Punkevní jeskyne s propastí Macocha a podzemí řekou Punkvou či největší zpřístupněné jeskyně v Česku - Sloupsko-šošůvské jeskyně. Když už Vás unaví podzemí, a dostanete chuť na historii, zajděte na zámky Křtiny a Blansko. V Blansku navštívíte i Muzeum Blanenska nebo si užijete zábavu a relax v aquaparku.

S hledání ubytování v blízkosti jeskyně Výpustek Vám rádi pomůžeme. Z pohodlí Vašeho domova na našem portálu najdete například ubytování v soukromí nebo útulné chaty. V okolních obcích se můžete poohlédnout i po moderních apartmánech nebo rodinně orientovaných penzionech. Kvalitní ubytování jen umocní Váš zážitek v Moravském krasu, na který jistě budete vzpomínat ještě dlouho. Rezervujte si ideální ubytování ještě dnes!

Jedny z nejznámějších jeskyní Chráněné krajinné oblasti Moravský kras jsou právě Sloupsko - šošůvské jeskyně. Leží na jejím severním okraji blízko městečka Sloup. Jsou tvořeny rozsáhlým komplexem propastí, dómů a chodeb, spojujících se do dvou podzemních pater. Jsou největšími zpřístupněnými jeskyněmi u nás.

Ještě než se ponoříte do podzemí, můžete u parkoviště nedaleko jeskyní obdivovat tři skalní bloky zvané Otec, Matka a Syn. Celé přilehlé okolí jeskyní bylo v roce 1999 vyhlášené za přírodní rezervaci. Jejím záměrem je ochrana paleontologických nalezišť, zimovišť netopýrů a rozmanitých krasových jevů. Podzemním tokem Sloupského potoka jsou Sloupsko - šošůvské jeskyně spojeny s jeskyní Amatérskou, největší jeskyní v Čechách.

Ale vydejme se už na prohlídkovou trasu. Ta začíná u vstupního portálu, kdy chodbou projdete do jeskyně Nicové. Svůj název získala díky nickamínkové výzdobě stěn. A zároveň se tu díky bronzovým plaketám s podobiznami můžete seznámit s významnými místními badateli Dr. Jindřichem Wankelem a prof. Karlem Absolonem.

Následně se úzkou chodbou přesunete do Eliščiny jeskyně. Ta byla objevena zcela náhodou místním občanem Václavem Sedlákem. Když v roce 1879 kopal v Nicové jeskyni a hledal kosterní pozůstatky, propadlo se pod ním dno a ocitl se v dosud neobjevených prostorách. Eliščina jeskyně se pyšní nádhernou krápníkovou výzdobou a navíc má vynikající akustiku. Díky tomu se zde konají hudební koncerty a pěvecká vystoupení.

Odtud už se chodbou dostáváte do Starých skal, které jsou nejrozsáhlejším místem Sloupsko - šošůvských jeskyní. Začínají gigantickou Gotickou chodbou. Právě v těchto místech nechal hrabě Karel Salm odříznout dvě velké desky, které sloužili jako stůl v nedalekém zámku Rájec nad Svitavou. Gotická chodba se postupně rozšiřuje a je zakončena Stupňovitou propastí, hlubokou 65 metrů. Tato část jeskyní je využívána k ozdravným pobytům, tzv. speleoterapii. Díky přemostění Stupňovité propasti můžete nahlédnout do jejích hlubin a prohlídka se tak pro Vás stane i adrenalinovou záležitostí.

Dále už pokračujete kolem Kolmé propasti až k Nagelově propasti. Ta je pravým klenotem Sloupsko - šošůvských jeskyní a byla objevena již v roce 1748. Její výška je úctyhodných 90 metrů a právem tak patří k nejmohutnějším podzemním propastem v České republice.

Z Nagelovy propasti Vás průvodce zavede k Trámové chodbě. Jak už název napovídá, nachází se zde několik starých trámů o jejichž původů můžete pouze pochybovat. Jedna z teorií mluví o tom, že sloužily jako nosníky pro plošiny, chránící lid, který se tu ukrýval za Třicetileté války. Další verze uvádí, že byly používány při těžbě krápníků. Každopádně se z Trámové chodby dostanete do chodby Stříbrné, nazvané podle třpytivých krystalů sinatrových stěn. V její půli končí krátký prohlídkový okruh a pokud jste si vybrali právě ten, vycházíte z těchto prostor přes jeskyni Kůlna opět na denní světlo.

Dlouhý okruh pokračuje dále chodbou a právě zde se Sloupské jeskyně spojují se Šošůvskými. Při jejich prohlídce uvidíte zachovalé krápníky, projdete Brouškovou pohádkovou síní, Riegrovou síní a Černou propastí a už se dostáváte zpět do Stříbrné chodby. To už prohlídka končí i pro Vás a stejně jako při kratší variantě, vycházíte jeskyní Kůlna ven.

A pokud si chcete Sloupsko - šošůvské jeskyně užít opravdu naplno, doporučujeme Vám zážitkovou trasu Po stopách Nagela, která Vás provede i ne příliž dostupnými částmi jeskyně. Není nic výjimečného, že část trasy absolvujete po čtyřech nebo plazením. Na této trase musíte zdolat i 12ti metrový žebřík. Ale jedná se opravdu o velmi zajímavý zážitek. A pokud zbytek Vaší skupiny nesdílí nadšení z bahnem zašpiněného oblečení a odmítají absolvovat adrenalinovou prohlídku, mohou si odpočinout u stánku s občerstvením, jehož součástí jsou i toalety.

Stále toho nemáte dost? Nezapomínejte, že jste v Moravském krasu. Tedy jeskyní a jiných přírodních zajímavostí je tady plno a vy můžete navštěvovat, objevovat a prozkoumávat, co hrdlo ráčí. Vyrazte například na prohlídku zámku Blansko nebo hradu Boskovice. A že se to nedá stihnout za jeden den? Nevadí. Možností ubytování u Sloupsko - šošůvských jeskyní je mnoho a je jen na Vás, jestli si vyberete útulnou rodinnou chalupu nebo komfortní penzion. Každopádně pro Vás dovolená na Blanensku bude zážitkem, na který bude rádi vzpomínat.

Významné archeologické naleziště z doby kamenné v Moravském krasu

Jeskyně Pekárna se nachází v údolí řeky Říčky v chráněné krajinné oblasti Moravský kras nedaleko obce Ochoz u Brna v Jihomoravském kraji. Tato jeskyně je jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit v České republice, známá nálezy z paleolitu (starší doby kamenné), včetně kostí zvířat a kamenných nástrojů. Ačkoliv není přístupná s průvodcem, je volně přístupná k prohlídce předsíně.

Přístup

K jeskyni je nejsnazší přístup z obce Hostěnice nebo Ochoz u Brna. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště s omezenou kapacitou, které se nachází u pomníku padlých v Hostěnicích nebo u obce Ochoz u Brna. Odtud je to k jeskyni pěší procházka po žluté turistické značce a naučné stezce Říčky údolím řeky dlouhá asi jeden až dva kilometry. Nejbližší autobusová zastávka Ochoz u Brna, hostinec je vzdálena asi dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

Oblast je součástí CHKO Moravský kras, kde se vyplatí navštívit Jeskyni Výpustek, která sloužila jako tajné vojenské zařízení. V blízké obci Bílovice nad Svitavou se nachází Škola Bohumila Hrabala. Necelých deset kilometrů západně se rozprostírá město Brno s Hradem Špilberk a Vilou Tugendhat (UNESCO).

Jedním z míst Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, které rozhodně stojí za návštěvu, jsou Mladečské jeskyně, nacházející se v okrese Olomouc, v obci Mladeč. Prostory těchto jeskyní byly známé již tisice let, ale ke znovuobjevení došlo na počátku 19. století, kdy zde probíhala těžba vápence. I do té doby byly Mladečské jeskyně přístupné a často docházelo k ničení prostor vandaly, kteří zde hledali krápníky, vhodné k prodeji.

S důsledným průzkumem jeskyní začal až v roce 1881 Josef Szombathy, kurátor sbírek vídeňského přírodovědného muzea. Tam také později skončilo mnoho kosterních objevů, které zde našel. Následně byla u jeskyní postavená budova pro turisty i nový vchod a od roku 1921 jsou Mladečské jeskyně přístupné veřejnosti.

Pokud se rozhodnete jeskyně navštívit autem, můžete využít parkoviště. Zároveň je možné dorazit i na kole po cykostezce spojující Litovel a Mladeč. Provozovatelé jsou na cyklisty připraveni a odstavit svoje kola můžete přímo u provozní budovy. A potom hurá do podzemí.

Na začátku prohlídkové trasy, která je dlouhá necelých 400 metrů a trvá okol 40 minut, sestoupíte skalním portálem bývaleho kamenolomu do Dómu mrtvých. Pamětní desky na stěnách informují o významných badatelích, kromě zmíněného Szombathyho i o J. Fürtovi, kteří zde zkoumali mezi lety 1881 a 1922. Součástí dómu je i expozice pravěkého ohniště a část paleontologických nálezů a kosterních pozůstatků. V období středního paleolitu sloužila Mladečská jeskyně jako rituální pohřebiště kromaňonského člověka.

Prohlídka pokračuje kolem komínu, který je vyplněn sutí. Podle některých zdrojů je právě tento komín původním vchodem do jeskyně. Okolo gigantických stalagmitů se dostanete na Křižovatku. Z té se cesty větví na 5 chodeb a následně ústí zpět do tzv. Labyrintu. A to už se kolem Zkamenělho hřibu a jeskyně U ješera dostanete po schodech do nejnižší, veřejnosti přístupné části, Modré jeskyně. Ta se nachází 37 metrů pod zemským povrchem. Odtud se vracíte na prohlídkovou trasu do Kaple s dominantou Mladečských jeskyní, kterou je více než 2 metry vysoký stalagmit Mumie.

Dále Vás průvodce zavede do vysoké síně zvané Chrám přírody. Na jeho stěně můžete vidět nádherně zbarvené sintrové nátěry i mnoho krápníkových útvarů. Některé z nich byly pojmenované podle tvarů, které připomínají. Uvidíte tak např. Holubici, Zasněžený strom nebo Beránka. Poté prohlídka pokračuje Bezejmennou a Netopýří jeskyní až do Panenské jeskyně. I zde se nachází množství krápníků, zformovaných do různých tvarů např. Betlém nebo Madona a zároveň je tento prostor největší z celých Mladečských jeskyní. Z něj se už dostanete na konec okruhu zpět do Dómu mrtvých.

Celý prohlídkový okruh je velice zajímavým zážitkem pro děti i dospělé. Pokud zrovna patříte k těm, které historie a podzemní prostory lákají, můžete v duchu atmosféry Mladečských jeskyní pokračovat i do blízkých Javoříčských jeskyní. Nebo navštivte nedaleké Loštice a prohlédněte si Muzeum gramofonů nebo voňavé Muzeum olomouckých tvarůžků. A tím zdaleka nekončí všechny atrakce Olomoucka. Abyste je navštívili všechny, určitě by Vám nestačil ani týden. Když si ale vytipujete ty, které by Vás nejvíce zajímaly a najdete si třeba ubytování u Mladečských jeskyní, budete mít na svoje toulky mnohem více času. Večer můžete relaxovat v nějaké pěkné chatě nebo útulném penzionu a Váš pobyt tak nebude mít chybu.

Zbrašovské aragonitové jeskyně najdete v blízkosti měst Teplice nad Bečvou a Hranice na Moravě, v okrese Přerov. Jsou součástí Hranického krasu. Do něj spadá i nedaleká Hranická propast, jenž je nejhlubší propastí na světě. Ochrana Zbrašovských jeskyní je v působnosti Správy CHKO Poodří. Tyto podzemní prostory jsou národní přírodní památkou od roku 2003, cílem je ochránit toto hydrotermální krasové území, které je v České republice unikátem a zároveň dosahuje i evropského významu. Ochrana se týče nejen samotných jeskyň, ale také vnějšího lesního porostu, na který se váže jedinečná flóra a fauna. Chráněny jsou i hlubinné vývěry s teplou minerální vodou bohatou na oxid uhličitý. Tyto vody se přičinili o vznik krasového území a využívají je k léčbě lázně v Teplicích nad Bečvou.

První puklinu vedoucí do těchto podzemních prostor objevili v prosinci roku 1912 dělníci, pracující v místním kamenolomu Na Baránce. Nadšenci krasových jevů, bratři Čeněk a Josef Chromí, postupně rozšířili vstupní puklinu, aby v lednu 1913 uskutečnili sestup. Propastí dlouhou 42 m, která se dnes jmenuje Objevitelský komín, se spustili do podzemních prostor. Během sestupu se jim přetrhlo lano, při dopadu se jim rozbily lampy a objevitelé proto čekali v naprosté tmě na pomoc osm hodin. V následujících letech pomáhali objevitelům s průzkumem dalších prostor i členové Sboru dobrovolných zbrašovských havířů. Z údolí Bečvy byl proražen pohodlnější vstup, zavedlo se elektrické osvětlení. Veřejnost se mohla do jeskyně podívat již v roce 1926. Při těchto původních zpřístupňovacích pracích častokrát nebyly kamenné sutě vyváženy ven, ale zůstaly v chodbách a dutinách. Tento materiál byl během rekonstrukce prohlídkové trasy v letech 2002 až 2005 vyvezen, čímž některé části systému nabyly své původní podoby.

Krasovou výzdobu tvoří převážně uhličitan vápenatý. Ten může krystalizovat do třech modifikací – kalcit, aragonit a vaterit, v Zbrašovských jeskyních se vyskytují první dvě varianty. Kalcit vytváří běžné útvary, stalaktity a stalagmity, a také záclonky a povlaky. Světovým unikátem jsou gejzírové stalagmity, kužely vysoké několik desítek centimetrů. Ze vzácnější modifikace uhličitanu vápenatého, aragonitu, vznikají jehlicovité krystalky bílé barvy.

S teplotou 14 °C během celého roku jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně nejteplejší v celé České republice. Díky těmto teplotním podmínkám jsou zimovištěm letounů. Vyskytuje se zde také kriticky ohrožený vrápenec malý nebo silně ohrožené druhy - netopýr hvízdavý, netopýr nejmenší a netopýr večerní. V okolí jeskyní žijí i další zvláště chráněné druhy, plazy (slepýš křehký, užovka obojková, ještěrka obecná), hlodavci (plch velký), ptáci (krahujec obecný, lejsek bělokrký). Mezi bezobratlými živočichy je potřeba zmínit mnohonožky, výskyt některých druhů v České republice byl prvně prokázán právě zde.

Ročně do Zbrašovských jeskyní vstoupí asi 60 tisíc návštěvníků. Celkově je známých až 1 322 m chodeb, ale jen část je přístupná veřejnosti. Při návštěvě tak projdete během 50 minut trasu dlouhou 375 m. Prohlídka začíná v Zasedací síni, prostoře, kde je uprostřed výrazný balvan připomínající řečnický pult. Dále budete vidět i gejzírový stalagmit, vedle kterého je instalován názorný podélný řez takového útvaru. Docela jedinečná je Koblihová síň, kde útvary na stěnách připomínají koblihy. Gallašův dóm je pojmenován podle spisovatele J. H. A. Gallaše (1756 – 1840), rodáka z Hranic. V Jurikově dómu uvidíte Oponu - skalní stěnu s keříčky aragonitu. Na Tureckém hřbitově můžete obdivovat gejzírové stalagmity. Nakonec dojdete do Mramorové síně, která slouží jako prostor pro výstavy či koncerty komorní hudby.

Povrchové území patřilo z velké části již od 16. století k lázeňskému areálu. Z tohoto důvodu docházelo k postupné proměně v polopřirozený lesopark. Technická zařízení lesoparku, jako komunikace, odpočívadla či zábradlí, jsou v současnosti v zanedbaném stavu. Na tomto území natrefíte i na různé stavby, včetně provozní budovy jeskyní, kulturní památky vily Ladislava Říhovského, kapličky svatého Peregrina či veřejného zřídla Kropáčova pramene.

Teplice nad Bečvou jsou proslulé nejen jeskyněmi, ale také lázněmi, ve kterých se léčí poruchy nervového a oběhového systému, či onemocnění pohybového aparátu, cukrovka i obezita. Nemusíte se zde ale jen léčit, můžete klidně zvolit kratší pobyt pro relaxaci. Při návštěvě této oblasti nevynechejte možnost navštívit Hranický kras s propastí Hranice. Její suchá část má hloubku 69,5 m a v zatopené části byla naměřená hloubka 404 m bez dosažení dna (může měřit údajně až 1 km), a to z ní dělá nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyni na světě. Město Hranice se může pochlubit i barokním zámkem, ve kterém najdete i galerii. Aquapark Plovárna bude tím pravým místem pro celou rodinu, kde se děti zabaví a rodičové si odpočinou.

Ubytování v blízkosti Zbrašovských aragonitových jeskyní můžete najít jak v Teplicích nad Bečvou, tak i v Hranicích. Máte tak k dispozici skutečně pestrou škálu zařízení, kde se ubytovat. Klidně si vyhledejte hotely, kde o Vás budou pečovat během celého pobytu. Hotely najdete v historických budovách, ale i takové, které na Vás dýchnou novotou. Dobře se budete mít i v penzionech, ty častokrát nabízejí stravování v restauraci, nebo poskytují pokoje s vlastním kuchyňským koutem. Pokud si potrpíte na soukromí, volte raději apartmány nebo chalupy a chaty. Tato lokalita si jistě zaslouží, abyste poznali její unikáty. Rezervujte si proto ubytování na našem webu ještě dnes a těšte se na aragonitovou krásu!

Jeskyně Na Špičáku se řadí mezi nejvýznamnější jeskyní útvary v Jeseníkách. Nachází se v katastru obce Supíkovice, směrem na obec Písečná. Tento podzemní prostor je jedním z nejstarších písemně doložených jeskyní ve střední Evropě, první záznam pochází z roku 1430. Labyrint chodeb s délkou 400 m vznikl v devonských mramorech starých 350 až 380 milionů let. Vznik krasových prostor ovlivnila voda z tajících ledovců, což určilo i konečnou podobu jeskyně, přesněji srdcovitý profil chodeb.

Jeskyně v minulosti sloužila mnohokrát jako úkryt. Důkazem jsou malby a nápisy na stěnách, přičemž nejstarší pochází z roku 1519. Snad nejznámější malbou je renesanční „Adorace kříže“, nachází se v centrální části jeskyně a v roku 2014 byla odborně zrestaurována. Obnovy se dočkaly i další malby pocházející z různých období, počínaje středověkem a konče 20. stoletím. Veřejnosti je vstup do jeskyně povolen od roku 1884, kdy byla zpřístupněna díky Sudetskému horskému spolku. V roce 1955 došlo k rozšíření jeskyně a nainstalováno bylo elektrické osvětlení. Na přelomu roků 2007 a 2008 proběhla rekonstrukce chodníků a mostků.

K vstupu do jeskyně projdete od historické správní budovy pod vrchem Velký Špičák kamenitou stezkou. Vstupem je hluboká skalní průrva se schodištěm, které vede do původního vchodu, jenž je známý již od středověku. Na okolních skaliskách je znát někdejší těžbu mramorových bloků. Prohlídková trasa je v současnosti dlouhá 220 m a je upravena i pro bezbariérový přístup. Cestou uvidíte propástku Kostnice, jméno dostala podle nálezu kostí drobných obratlovců z období pleistocénu. Na trase se nachází i vápencový blok připomínající sarkofág, který je pojmenován jako Královská hrobka. Velký dóm se nazývá i Ripperův sál, jménu mu propůjčil vojenský topograf Johan Ripper, který zhotovil první mapu jeskyně. Poslední přístupné místo je síň Naděje, kde se předpokládalo pokračování krasového systému. Dosavadní pokusy o odkrytí dalších prostor byli ale marné. Z jeskyně se návštěvníci dostanou ven umělou štolou, která byla proražená v roce 1954. Zde ve výklencích štoly uvidíte kromě jiného i ukázky supíkovického mramoru, který se ještě i v současnosti těží v blízkém lomu a využívá se jako obkladový a dekorační kámen.

Při své dovolené v této lokalitě ale jistě nebudete chtít trávit celý čas jen v podzemí. I na povrchu najdete zábavu. Nedaleká Česká Ves je jako dělaná pro aktivní turisty, jako kovboj se budete cítit ve westernovém městečku, bezpečné dobrodružství na Vás čeká v Adrenalin parku Jeseníky anebo si zaplavete ve Vodním světě. Milovníci historie automobilů si na své přijdou v Auto-moto veterán muzeum. Za hezkými výhledy si dojdete na rozhlednu Zlatý Chlum či na skalní masiv Čertovy kameny. V Jeseníku si prohlédnete vodní tvrz i s Vlastivědným muzeem Jesenicka.

Pro lepší poznávání Jeseníků doporučujeme najít ubytování poblíž jeskyně Na Špičáku a zdržet se zde alespoň pár dní. Nejblíž k přírodě budete, ubytujete-li se v chatě, budete mít k dispozici nejen několik ložnic, ale také vlastní kuchyň a možná i zahradu. Příjemně se budete cítit i v rodinném penzionu, kde mají pro Vás většinou připraveno alespoň jedno jídlo denně a spoustu dalších služeb. Vyzkoušejte i ubytování v soukromí, které Vám ušetří peníze a překvapí Vás pohodlím a přístupem domácích. V nedalekém Jeseníku (9 km) pak najdete i apartmány nebo hotely. Jeskyně a podzemní prostory mnohdy prozradí o kraji hodně. Poznejte proto i tuto tvář Jesenicka, jistě nebudete zklamaní. Zarezervujte si jednoduše ubytování prostřednictvím našich stránek ještě dnes!

Rozsáhlý jeskynní systém se sifony a podzemními řečišti

Ochozská jeskyně (též Ochozská jeskyně) je významný jeskynní systém, který se nachází v chráněné krajinné oblasti Moravský kras nedaleko obce Ochoz u Brna v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Jeskyně, kterou protéká potok Říčka, je rozsáhlým komplexem chodeb, sifonů a dómů, které vznikly erozí vápence. Jeskyně není běžně zpřístupněna pro veřejnost kvůli nestabilitě a podzemním vodám, ale v pravidelných termínech se pořádají speciální a náročné prohlídky pro menší skupiny, které vyžadují speciální vybavení.

Přístup

K jeskyni nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Ochoz u Brna u fotbalového hřiště (dostupná ze silnice číslo 383). Odtud je to k jeskyni mírně náročná procházka lesní stezkou v délce asi jeden a půl kilometru po zelené turistické značce, která vede údolím Říčky. Nejbližší autobusová zastávka Ochoz u Brna je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý Moravský kras s ikonickými Punkevními jeskyněmi a Propastí Macocha. Necelých deset kilometrů západně leží Jeskyně Balcarka a Sloupsko-šošůvské jeskyně. Vyplatí se navštívit i historické město Brno s dominantním Hradem Špilberk a Vila Tugendhat (UNESCO).

Světově proslulá jeskyně s archeologickými nálezy v Moravském krasu

Jeskyně Býčí skála je světově proslulá jeskyně a chráněná národní přírodní památka, která se nachází v chráněné krajinné oblasti Moravský kras nedaleko města Adamov v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Tato jeskyně je známá především díky unikátním archeologickým nálezům z pravěku, včetně halštatského pohřebiště. Ačkoliv není běžně zpřístupněna pro veřejnost, konají se zde občasné prohlídky. Je to důležité centrum speleologie a ochrany přírody v Moravském krasu.

Přístup

K jeskyni nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází na okraji obce Adamov u železniční stanice (dostupná ze silnice číslo 379). Odtud je to k jeskyni nenáročná procházka lesní stezkou v délce asi jeden kilometr po červené turistické značce, která vede údolím. Nejbližší železniční stanice Adamov je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý Moravský kras s ikonickými Punkevními jeskyněmi a Propastí Macocha. Necelých dvacet kilometrů jižně leží historické město Brno s dominantním Hradem Špilberk a Vilou Tugendhat (UNESCO). Vyplatí se navštívit i Kateřinskou jeskyni a Sloupsko-šošůvské jeskyně.

Malá jeskyně s propastí a jezírkem v Národním parku Šumava

Strašínská jeskyně je malá krasová jeskyně o celkové délce přibližně dvacet metrů, která se nachází v tiché oblasti v Národním parku Šumava nedaleko obce Strašín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Jeskyně byla vytvořena v krystalických vápencích a je známá díky malé propasti a jezírku s krápníkovou výzdobou. Pro svou menší velikost je ideální pro rychlou návštěvu a poznávání podzemních jevů. Vstup do jeskyně je volný na vlastní riziko.

Přístup

K jeskyni nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Strašín u kostela (dostupná ze silnice číslo 171). Odtud je to k jeskyni mírně náročná procházka lesní stezkou v délce asi jeden kilometr po zelené turistické značce, která vede mírně do kopce. Nejbližší železniční stanice Sušice je vzdálena necelých deset kilometrů.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý Národní park Šumava s dominantním Hradem Kašperk a Rozhlednou Sedlo u Sušice. Necelých dvacet kilometrů jižně leží historické město Sušice s dominantní Sokolovskou vyhlídkou a Hrad Rábí. Vyplatí se navštívit i Rozhlednu Svatobor a Přírodní památku Strašínská jeskyně.

Malá jeskyně s průzračnou vodou a pověstmi ve středním Povltaví

Jeskyně Kostelík je menší, ale zajímavá jeskyně nacházející se v blízkosti řeky Vltava u obce Hříměždice v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Jeskyně je známá svou průzračnou vodou a je opředena mnoha místními pověstmi. Ačkoliv není rozsáhlá jako krasové jeskyně, její okolí ve středním Povltaví je malebné a je oblíbeným cílem pro turisty. Jeskyně byla pravděpodobně vytvořena erozí a je přístupná bez průvodce.

Přístup

K jeskyni nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází v obci Hříměždice u Lomu Hříměždice (dostupná ze silnice číslo 102). Odtud je to k jeskyni krátká procházka lesní stezkou v délce asi jeden kilometr po modré turistické značce, která vede k vyhlídce nad řekou. Nejbližší autobusová zastávka Hříměždice je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází Lom Hříměždice, známý jako oblíbené místo pro potápěče a skoky do vody. Necelých patnáct kilometrů severně leží historické město Dobříš s rozsáhlým rokokovým Zámkem Dobříš a francouzským parkem. Vyplatí se navštívit i Vodní nádrž Slapy a Hrad Karlštejn, který je vzdálen asi hodinu jízdy autem.

Významný archeologický nález z doby kamenné

Jeskyně Jáchymka se nachází v Moravském krasu, nedaleko Býčí skály a obce Josefův Důl v Jihomoravském kraji. Je to významná archeologická lokalita a součást národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. Jeskyně je známá především nálezy z doby kamenné a svědectvím o pravěkém osídlení. Jeskyně je volně přístupná po krátkém úseku. Okolí jeskyně je typické pro krasové útvary a hluboké lesy. Jeskyně je významným místem Moravského krasu.

Přístup

K jeskyni Jáchymka je přístup výhradně pěší. Nejlepším výchozím bodem je autobusová zastávka Křtiny, Josefův Důl. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště u Býčí skály. Odtud vede k jeskyni trasa po červené turistické značce dlouhá asi dva a půl kilometru. Jeskyně je součástí naučné stezky. Vstup do jeskyně je celoročně volný.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází slavná Býčí skála, která je jednou z největších jeskyní v Moravském krasu. Necelých šest kilometrů jižně leží Křtiny s monumentálním Poutním kostelem Jména Panny Marie, dílem architekta Santiniho. Další zajímavostí je blízká Punkevní jeskyně s plavbou po říčce Punkvě a propast Macocha.

Jeskyně pod zříceninou hradu v Moravském krasu

Jeskyně Hladomorna se nachází v severní části Moravského krasu pod zříceninou hradu Holštejn. Původně šlo o přirozený jeskynní prostor, který ve středověku upravili stavitelé hradu zazděním vchodu a proražením stropu. Prostor sloužil ve 14. a 15. století jako hradní vězení, kam byli vězni spouštěni otvorem ve stropě.

Dnes je jeskyně volně přístupná turistům a představuje unikátní spojení přírodního útvaru s historií. Tvoří ji velký dóm o rozměrech přibližně 35 x 25 metrů, který je v zimě významným zimovištěm netopýrů. Vchod do jeskyně byl v novověku opět otevřen, takže návštevníci do jeskyně mohou pohodlně vstoupit přímo z turistické stezky.

Přístup

Lokalita leží u obce Holštejn v okrese Blansko. Parkování je možné na bezplatném parkovišti na okraji obce. K jeskyni vede krátká odbočka z červené turistické značky. Autobusová zastávka "Holštejn" se nachází v obci, jen pár minut chůze od údolí.

Okolí - co stojí za poznání

Přímo nad jeskyní se na skále tyčí skrovné zbytky hradu Holštejn. Nedaleko se ve skalní stěně ztrácí potok Bílá voda v propadání zvaném Nová Rasovna. V blízkosti se nachází také známá propast Macocha a zpřístupněné Punkevní jeskyně.

Návštěva Hladomorny je dobrodružným zážitkem, který umožňuje vstoupit do míst, jež kdysi budila hrůzu, a dnes obdivovat sílu krasové přírody.

Malá veřejnosti přístupná jeskyně s unikátními krápníkovými útvary v Orlických horách

Sudslavická jeskyně je malá přírodní památka a jediná volně přístupná jeskyně v regionu Orlických hor, která se nachází nedaleko obce Sudslavice v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Jeskyně byla vytvořena v křídových opukách a je známá díky drobným stalaktitům a stalagmitům. Pro svou malou velikost je ideální pro rychlou zastávku a poznávání krasových jevů. Okolí je oblíbené pro procházky a cyklistiku po mírně zvlněné krajině.

Přístup

K jeskyni nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Sudslavice u obecního úřadu (dostupná ze silnice číslo 317). Odtud je to k jeskyni nenáročná procházka lesní stezkou v délce asi pět set metrů po žluté turistické značce. Nejbližší železniční stanice Vamberk je vzdálena necelých deset kilometrů.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Vamberk s dominantním Muzeem krajky Vamberk a Zámek Potštejn. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Hrad Litice nad Orlicí a Zámek Častolovice. Vyplatí se navštívit i Rozhlednu na Vrbici a Pevnost Hanička.

Světoznámé archeologické naleziště v Moravskoslezském kraji

Jeskyně Šipka, situovaná v Moravskoslezském kraji v CHKO Poodří nedaleko Štramberku, je světově známá krasová jeskyně, která je důležitým archeologickým a paleontologickým nalezištěm. Jeskyně je známá především díky nálezu fragmentu čelisti neandertálského dítěte v roce 1880, což je jeden z nejvýznamnějších důkazů o osídlení Moravy pravěkým člověkem. Jeskyně není přístupná uvnitř, ale u vchodu se nachází pamětní deska a informační panely.

Přístup

Jeskyně Šipka se nachází v přírodní rezervaci Šipka u města Štramberk. Autem je přístup možný do centra Štramberku, kde je k dispozici placené parkování. Odtud je nutné pokračovat pěšky po červené turistické stezce směrem k jeskyni. Nejbližší autobusová zastávka Štramberk je v centru města. Nejbližší železniční stanice Štramberk (trať 325) je vzdálena asi 1,5 km. Přístup k jeskyni je celoroční a neomezený, byť samotný vchod je chráněn mříží.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkém okolí Jeskyně Šipka můžete navštívit historické město Štramberk s Trúbou (okrouhlou věží) a unikátní dřevěnou lidovou architekturou. Navštívit můžete také Město Kopřivnice s Technickým muzeem Tatra, které vystavuje historické automobily. Zajímavá je i Rozhledna Nový Jičín u obce Skalka, která nabízí výhled na Beskydy a okolí.

Nepřístupná jeskyně v bývalém lomu u hranic

Celní jeskyně se nachází ve východních Krkonoších, v katastru obce Horní Maršov, část Horní Albeřice. Leží v areálu opuštěného Celního lomu nedaleko hranic s Polskem. Byla objevena při těžbě vápence, ale její detailní průzkum proběhl až v 70. letech 20. století. Spolu s nedalekou Krakonošovou jeskyní tvoří významný krasový systém v krystalických vápencích.

V současnosti je jeskyně veřejnosti nepřístupná z důvodu ochrany přírody a bezpečnosti (vstup je uzavřen mříží). Je dlouhá přes 100 metrů a na jejím dně se nachází podzemní jezero, jehož hladina kolísá. Lokalita je významným zimovištěm netopýrů a vrápence malého. Turisté si mohou prohlédnout alespoň vstupní portál v lomu a okolní krasové jevy.

Přístup

K lomu a jeskyni vede cesta z Horních Albeřic. Lokalita leží vlevo od staré celní cesty směrem k polským hranicím. Parkování je možné na vyhrazených plochách v Horních Albeřicích (např. u Vápenky). Autobusová zastávka „Horní Maršov, Horní Albeřice“ je výchozím bodem.

Okolí – co stojí za poznání

V těsné blízkosti se nachází Muzeum Vápenka v historické věžové vápence. Albeřické údolí je výchozím bodem pro túry na hřebeny Krkonoš, například na Rýchory. Zajímavostí je také nedaleký Bischofův lom s dalšími krasovými útvary.

Ačkoliv do samotné jeskyně nevstoupíte, návštěva Celního lomu nabízí pohled na zajímavou geologii Krkonoš a historii těžby vápence v tomto regionu.

Rozsáhlá jeskyně s bohatou historií v CHKO Český kras

Patzeltova jeskyně (též Patzeltova jeskyně) je významná jeskyně v Českém krasu, která se nachází nedaleko obce Srbsko v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Jeskyně, pojmenovaná po geologovi Wenzlovi Patzeltovi, je jednou z nejdelších jeskyní v Českém krasu o délce přibližně čtyři sta metrů. Ačkoliv jeskyně není běžně zpřístupněna pro veřejnost kvůli ochraně netopýrů, patří k oblíbeným cílům speleologů a turistů, kteří obdivují její vchod a okolí.

Přístup

K jeskyni nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází v centru obce Srbsko u železniční stanice (dostupná ze silnice číslo 116). Odtud je to k jeskyni nenáročná procházka lesní stezkou v délce asi jeden a půl kilometru po červené turistické značce, která vede údolím. Nejbližší železniční stanice Srbsko je vzdálena jen pár stovek metrů.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý a světově známý Hrad Karlštejn a stejně rozsáhlé Koněpruské jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou. Necelých deset kilometrů severovýchodně leží historické město Beroun s Městským muzeem Beroun a Medvědárium Beroun. Vyplatí se navštívit i Lom Amerika a Svatý Jan pod Skalou s klášterem a jeskyní.

Rozsáhlá krasová jeskyně s unikátními krápníkovými útvary

Jeskyně Postojna je globálně známý krasový jeskynní systém ve Slovinsku, který se nachází u města Postojna. Patří mezi největší a turisticky nejnavštěvovanější jeskyně na světě. Je známá svou délkou (více než dvacet čtyři kilometrů) a unikátními krápníkovými útvary. Jeskyně je také domovem endemického macaráta jeskynního, známého jako „lidská ryba“. Návštěva se uskutečňuje zčásti podzemním vláčkem.

Přístup

Jeskyně Postojna se nachází u dálnice A1 (exit Postojna). Pro motoristy je k dispozici placené parkoviště s rozsáhlejší kapacitou, které se nachází přímo u vstupu do jeskynního areálu. Nejbližší autobusová zastávka Postojna a železniční stanice Postojna jsou vzdáleny asi dva kilometry. K areálu vede dobře značená příjezdová silnice. Jeskyně je přístupná celoročně.

Okolí – co stojí za poznání

Necelých devět kilometrů od jeskyně se nachází unikátní Predjamský hrad, který je vytesán přímo do skalní stěny. V blízkosti se nachází i Vojenská historie park Pivka. Vyplatí se navštívit i Jeskyně Škocjan (UNESCO), které jsou známé svými mohutnými podzemními kaňony.

Významné archeologické naleziště s pozůstatky neandrtálců

Jeskyně Kůlna je jednou z nejvýznamnějších jeskyní v České republice, nacházející se v Suchém žlebu v Moravském krasu nedaleko obce Sloup v Jihomoravském kraji. Tato rozsáhlá průchozí jeskyně je světově proslulá především díky bohatým archeologickým nálezům, včetně pozůstatků neandrtálců a nástrojů z doby kamenné, což potvrzuje přítomnost prehistorického člověka v této oblasti. Dnes slouží jako významná lokalita přístupná veřejnosti.

Přístup

K jeskyni nevede přímá silnice pro automobily. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází u obce Sloup u Sloupsko-šošůvských jeskyní (dostupná ze silnice číslo 379). Odtud je to k jeskyni příjemná procházka údolím Suchého žlebu v délce asi jeden kilometr po modré turistické značce. Nejbližší autobusová zastávka Sloup je vzdálena necelý kilometr.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý jeskynní systém Sloupsko-šošůvské jeskyně s unikátními krápníkovými útvary. Necelých deset kilometrů jižně se rozprostírá srdce Moravského krasu s Punkevní jeskyní a slavnou Propastí Macocha. Vyplatí se navštívit i Zámek Blansko a Rozhlednu Veselice.

Skalní útvar s historickým významem

Samuelova jeskyně se nachází v přírodní rezervaci Čertovy šípy u obce Manětín v Plzeňském kraji. Jeskyně, která je spíše rozsáhlý skalní převis pod pískovcovým skaliskem, je spojena s legendou o poustevníku Samuelovi, který zde údajně žil v sedmnáctém století. Jeskyně není krasového původu, ale vznikla erozí. Okolí je součástí chráněného území s rozsáhlými lesy. Jeskyně slouží jako významný historický a turistický bod v regionu.

Přístup

K Samuelově jeskyni je přístup výhradně pěší. Nejlepším výchozím bodem je obec Manětín. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště u Zámku Manětín. Odtud vede k jeskyni červená turistická značka dlouhá asi tři a půl kilometru, která vede údolím Manětínského potoka. Nejbližší autobusová zastávka Manětín, náměstí je vzdálena přibližně tři kilometry. Jeskyně je volně a celoročně přístupná.

Okolí – co stojí za poznání

Dominantou blízkého okolí je Barokní zámek Manětín, který je známý pro svou jednotnou barokní architekturu a rozsáhlý park. Necelých patnáct kilometrů jižně se nachází město Plasy s rozsáhlým Klášterem Plasy, jednou z nejvýznamnějších barokních staveb v Čechách. Pro milovníky přírody je nedaleko zajímavá Přírodní rezervace Střela se stejnojmennou řekou.

Volně přístupná jeskyně ve Křtinském údolí v Moravském krasu

Švédská jeskyně se nachází ve střední části Moravského krasu, ve skalním masivu v údolí Křtinského potoka mezi obcemi Ochoz u Brna a Křtiny. Jedná se o průchozí jeskyni (tunel) dlouhou přibližne 30 metrů, která byla vytvořena vodní erozí. Svůj název získala podle legendy z dob třicetileté války, kdy se v ní údajně ukrývali místní obyvatelé před švédskými vojsky, případně zde tábořili samotní vojáci.

Dnes je jeskyně oblíbenou turistickou zastávkou, protože je volně přístupná a nevyžaduje speciální vybavení. Kromě hlavní chodby se zde nacházejí i drobné boční větve a komíny. Lokalita je významná i z archeologického hlediska, jelikož zde byly nalezeny pozůstatky pleistocenní fauny, jako jsou kosti jeskynních medvědů a hyen.

Přístup

Jeskyně leží přímo u silnice II/373 spojující Brno a Křtiny. Parkování je možné na menším odstavném parkovišti přímo u vstupu do lesa, nedaleko jeskyně. Kolem prochází modrá turistická značka. Autobusová zastávka "Ochoz u Brna, Říčky, rozc." je vzdálena asi 1,5 kilometru.

Okolí - co stojí za poznání

V těsné blízkosti se nachází slavná Býčí skála, známá archeologickými nálezy a temnou historií. Jen pár kilometrů dále leží poutní místo Křtiny s monumentálním barokním Chrámem Jména Panny Marie od Jana Blažeje Santiniho. Údolím vede naučná stezka, která představuje krásy krasové krajiny.

Návštěva Švédské jeskyně je nenáročným zpestřením výletu v Moravském krasu. Nabízí možnost nahlédnout do podzemí bez průvodce a zažít atmosféru míst opředených pověstmi.

Umělé podzemní prostory v Údolí samoty u Velenic

Pustý kostel (často nazývaný také jako součást komplexu Pusté kostely) se nachází v údolí říčky Svitávka mezi obcemi Velenice a Svitava v Lužických horách. Nejde o přírodní jeskyni, ale o rozsáhlé umělé podzemní prostory vzniklé těžbou písku v 18. a 19. století. Písek se využíval v místních brusírnách zrcadel. Název dostala lokalita díky klenbám a pilířům, které připomínají chrámové lodě.

Dnes je část tohoto unikátního podzemí volně přístupná veřejnosti. Návštěvníci mohou vstoupit do impozantních hal podepíraných mohutnými pískovcovými pilíři, které zanechali těžaři kvůli stabilitě stropu. Místo má tajemnou atmosféru a je oblíbeným cílem filmařů (například pohádka S čerty nejsou žerty). Nedaleko se nachází také jeskyně známá jako Pekelné doly, kterou využívá motorkářský klub.

Přístup

Jeskyně leží u silnice II/268 spojující Zákupy a Nový Bor. Parkování je možné na odstavné ploše u silnice přímo naproti jeskyním. Autobusová zastávka "Velenice" je v obci, odkud je to k jeskyním asi 1 km.

Okolí - co stojí za poznání

V samotných Velenicích se dochovaly lidové roubené domy. V blízkém okolí můžete navštívit skalní reliéf Skála smrti u Kunratic u Cvikova. Město Zákupy nabízí renesanční zámek a anglický park.

Návštěva Pustého kostela je fascinujícím výletem do industriální historie Lužických hor. Monumentální podzemní sály vytesané lidskou rukou zanechají v každém návštěvníkovi hluboký dojem.

Krasový útvar v Národním sadu u Štramberka

Jeskyně Jezevčí díra se nachází ve městě Štramberk na svazích vrchu Kotouč, v těsné blízkosti známější jeskyně Šipka. Jedná se o krasovou jeskyni vytvořenou v jurských vápencích, která byla objevena a zkoumána v 19. století. Lokalita je významná především z archeologického a paleontologického hlediska, jelikož se zde našly kosti pleistocenních zvířat (medvědů, hyen, nosorožců) a stopy po lidském osídlení.

V současnosti je jeskyně součástí Národní přírodní památky Šipka a prochází kolem ní Lašská naučná stezka. Ačkoliv vnitřní prostory nejsou pro veřejnost běžně přístupné v takovém rozsahu jako Šipka (z bezpečnostních a ochranných důvodů), vchodový portál a předpolí jeskyně si turisté mohou prohlédnout z turistického chodníku.

Přístup

Jeskyně leží v parku Národní sad, kam se lze dostat pěšky z centra Štramberka. Nejbližší parkoviště je na náměstí nebo pod kopcem u základní školy. K jeskyni vedou upravené parkové cesty. Autobusová zastávka "Štramberk, nám." je výchozím bodem pro veřejnou dopravu.

Okolí - co stojí za poznání

Hned vedle se nachází světoznámá Jeskyně Šipka, ktorá je místem nálezu čelisti neandrtálského dítěte. Na vrcholu kopce stojí hradní věž Štramberská Trúba. Ve městě můžete navštívit také Muzeum Zdeňka Buriana, malíře pravěku, nebo ochutnat místní specialitu Štramberské uši.

Jezevčí díra je zajímavou zastávkou při procházce Národním sadem, která doplňuje obraz o pravěkém osídlení tohoto unikátního vápencového bradla.

Mariánskou jeskyni naleznete v Kovářově rokli, na jihozápadním svahu Broumovských stěn, v Královéhradeckém kraji. Hluboký skalní kaňon, tvořící pískovcové stěny, spadá pod katastrální území obce Suchý Důl. Protéká ním Hlavňovský potok. Místy se ztrácí pod povrchem, někdy až v 10 metrové hloubce. Mimo Mariánské jeskyně zde natrefíte i na jeskyni Kovárna nebo na Myší díru.

Kovářovou roklí vede červeně značená turistická trasa. Abyste se dostali k Mariánské jeskyni, musíte sejít asi 100 metrů z trasy. Nejlepší je přístup od chaty na okraji Broumovských stěn. Pokračovat budete pod skalní útvar Supí koš a kolem vyhlídky Skalní divadlo se vrátíte zpět do výchozího bodu. Rokle je dlouhá asi  2 kilometry. Okolní stěny jsou oblíbené u horolezců. Můžete zde vidět mnoho horolezeckých prvků, např. vrcholové krabičky nebo slaňovací a jistící kruhy. Pravděpodobně první zdolanou stěnou byla v roce 1935 Větrná věž. Vystoupil na ni František Linhart se svými druhy.

Okolí rokle je protkáno mnoha skalními chodbami a je neprůchodné. Ani se nadějete a ve skalním labyrintu jste ztraceni. Doporučujeme proto držet se značené trasy se zastávkami v jeskyních, abyste svůj průzkum zvládli bez úhony. Vaši pozornost jistě upoutá i reliéf Panny Marie, který se nachází u Mariánské jeskyně . Toto dílo zhotovil vratislavský sochař O. Rachner v roce 1886.

Po úspěšném návratu ze spletitých skal můžete vyrazit za historií. V nedaleké Polici nad Metují se nachází zajímavé Muzeum stavebnice Merkur nebo Muzeum papírových  modelů. A pokud sem vyrazíte během letního období, můžete k osvěžení využít místní koupaliště. Celá oblast Chráněné krajinné oblasti Broumovsko je plná různých přírodních, historických i kulturních zajímavostí.

Pokud tedy budete hledat ubytování v blízkosti Mariánské jeskyně, určitě budete nabídkou ubytovacích zařízení potěšeni. Malebné chaty a chalupy na Broumovsku nebo útulné apartmány Vám zajistí potřebný klid a soukromí. A pokud máte raději ubytování se službami, mrkněte se v katalogu na hotely a penziony Broumovsko. Levnějším typem ubytování jsou kempy nebo ubytování v soukromí. A co byste si na svoji dovolenou vybrali Vy?

Jeskyně Kovárna je oblíbené místo pro turisty, kteří míří prozkoumat jihozápadní stranu Polických stěn v CHKO Broumovsko. Pokud máte rádi turistiku, zavede Vás sem červená turistická trasa známá jako Jiráskova cesta. Jako východisko můžete zvolit nedaleké městečko Police nad Metují. Překrásnou přírodou pískovcových skal Vás tato stezka povede rovnou do Kovářovy rokle. Je-li pro Vás představa 5 km trasy jen tam příliš dlouhá, zkuste začít jinak. Můžete jako výchozí bod zvolit bližší parkoviště před turistickou chatou Hvězda a projít okruh přímo ve skalách.

Kovářova rokle je skalní kaňon dlouhý asi 1 km jehož hloubka je místy více než 60 metrů. Protéká tudy Hlavňovský potok. V rokli je více jeskyní, avšak přístupné jsou jen některé. Při cestě z Police nad Metují nejdříve minete Mariánskou jeskyni, taktéž známou přírodní památku. Po asi 300 m přijdete k jeskyni Kovárna. Nad jeskyní se tyčí skalní věž Kovář a z druhé strany rokle zase skalní věž Kovářka. Až si prohlédnete krásy v Kovářské rokli, vydejte se vystoupat výše. Po značených cestách dojdete k překrásným vyhlídkám Supí hnízdo, Skalní divadlo nebo další u skalního útvaru Kočka. Cestu můžete zakončit u turistické chaty Hvězda.

Kovářova rokle patří k nejkrásnějším a nejznámějším částem Broumovských stěn. Překrásná zalesněná příroda, vysoké skalní věže dechberoucí vyhlídky a tajemné jeskyně. Vydejte se poznat tuto část Královéhradeckého kraje. Skály a skalní města jsou tady proslulé. Jste-li jejich milovníky, navštivte také nedaleké Adršpašsko-teplické skály. V Polici nad Metují můžete obdivovat modely všeho druhu v místním Muzeum papírových modelů. Na druhé straně Broumovských stěn v Broumově se dozvíte zajímavosti o vaření piva v Muzeum piva v pivovaru Olivětín. Doporučit můžeme i prohlídku Broumovského kláštera, dominantu města.

Hledáte-li ubytování v blízkosti jeskyně Kovárna, máte mnoho možností kde přenocovat. V jejím okolí najdete spoustu krásných chalup, penzionů i apartmánů. Užít si místní přírody můžete i stylově, v některé z roubenek. Jejich nabídku si můžete prohlédnou přímo u nás. Přejeme Vám ničím nerušený pobyt.