Jeskyně na Střední Moravě

Nejhlubší zatopená jeskyně na světě v Olomouckém kraji

Hranická propast, situovaná v Olomouckém kraji nedaleko Hranic, je nejhlubší zatopenou jeskyní na světě, s celkovou potvrzenou hloubkou minimálně 519,5 metru, přičemž její suchá část je hluboká 69,5 metru. Propast se nachází v Národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic a je významným krasovým jevem evropského významu. Vznikla rozpouštěním vápenců vystupující minerální vodou s oxidem uhličitým, což jí dalo netradiční vertikální tvar. Místo je důležitým centrem pro speleologický a geologický výzkum.

Přístup

Hranická propast se nachází v přírodní rezervaci, přístup je možný po značených turistických stezkách z města Hranice nebo z nedaleké obce Teplice nad Bečvou. Autem je přístup možný do Hranic nebo Teplic nad Bečvou, kde je možné parkovat na bezplatných parkovištích. Železniční stanice Teplice nad Bečvou (trať 270) je výchozím bodem pro pěší túru. Přímá prohlídka zatopené jeskyně není možná, přístup k vyhlídkové plošině na hraně suché části propasti je celoroční a neomezený po turistických stezkách.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti propasti můžete navštívit historické město Hranice s Hranickým zámkem a městskou radnicí. Navštívit můžete také Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou, unikátní jeskyně s aragonitovými výzdobami. Zajímavá je i Rozhledna Helfštýn u obce Týn nad Bečvou, která nabízí výhled na Hostýnské vrchy a okolí.

Víte, které jeskyně mají nejbohatší krápníkovou výzdobu nejen na Severní Moravě, ale v celé republice? Jsou to Javoříčské jeskyně, které leží nedaleko stejnojmenné obce asi 10 kilometrů západně od Litovle. Celý tento podzemní systém je směsicí chodeb, dómů a propastí. Pokud se je vydáte prozkoumat, svoje auto můžete zaparkovat na parkovišti, vzdáleném necelý kilometr od jeskyní. K dispozici je i stánek se suvenýry a občerstvením.

V minulosti byla z tohoto rozsáhlého systému přístupná pouze jeskyně Svěcená díra. V té začali v 30. letech 20. století pátrat místní jeskyňáři s revírníkem Vilémem Švecem. Následně byly objeveny rozsáhlé podzemní chodby, vytvořené v několika patrech. Celková délka prozkoumaných Javoříčských jeskyní je přes 6 kilometrů, veřejnosti je zatím přístupný necelý kilometr.

Návštěvníci Javoříčských jeskyní mají na výběr dva okruhy. Delší okruh projdete zhruba za hodinu, kratší zvládnete přibližně za 40 minut. Oba začínájí vchodem do Suťového dómu, což je obrovský prostor, který souvisí s propastí Zátvořice a můžete zde vidět nádhernou krápníkovou výzdobu. Hlavně ve stropní části se nachází velké množství unikátních stalaktitů.

Z těchto prostor se ústím Lví jámy dostanete do Dómu gigantů. Na cestě Vás stále provázejí překrásné krápníky všech tvarů a velikostí. Tento dóm má podlouhlý tvar a dominují mu více než 4 metry vysoké stalagmity i stěny, připomínající Niagarský vodopád. Přes visuté schodiště se dále dostanete do Pohádkových jeskyní. I zde naleznete mnoho zajímavostí, kterými jsou například sférolitické stalaktity nebo průsvitný útvar tzv. Záclona. Z těchto prostor můžete pokračovat do Svěcené díry, kde se končí kratší prohlídková trasa.

Pokud jste se však rozhodli pro delší trasu, budete odtud pokračovat přes tři chodby Jeskyněmi míru, které jsou opět bohatě krápníkově zdobené. Jejich zajímavostí jsou excentrické krápníky tzv. helektity, nacházející se převážně u stropních částí. A to už se lomenou chodbou dostáváte do Závrtového dómu, kde se cesta větví na různé směry. Vy projdete okolo útvaru U koně, minete odbočku k Černé propasti a uměle proraženou výstupní štolou se dostanete na konec delší prohlídkové trasy.

Průzkumné práce však v Javoříčských jeskyní probíhají i v současnosti. V roce 2017 byl speleology z Prostějova objeven další prostor, nyní známý jako Svatováclavský dóm s krápníky okolo 1,5 metra. Je tedy možné, že v budoucnu se prostory pro návštěvníky dočkají rozšíření.

Pokud by Vám Javoříčské jeskyně svojí současnou délkou nestačily, nedaleko nich se nachází další veřejnosti přístupné podzemní prostory - Mladečské jeskyně. A svůj den plný dobrodružství můžete zakončit na nedalekém hradě Bouzov, známém např. z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

Na Olomoucku Vás však čeká řada dalších atrakcí, které rozhodně stojí za návštěvu. Celá oblast je přímo ideální na trávení delší dovolené nebo jen na prodloužený víkendový pobyt. Ať už se rozhodnete pro ubytování u Javořičských jeskyní nebo v širším okolí, určitě nebudete litovat a Vaše dovolená bude plná nových zážitků.

Jedním z míst Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, které rozhodně stojí za návštěvu, jsou Mladečské jeskyně, nacházející se v okrese Olomouc, v obci Mladeč. Prostory těchto jeskyní byly známé již tisice let, ale ke znovuobjevení došlo na počátku 19. století, kdy zde probíhala těžba vápence. I do té doby byly Mladečské jeskyně přístupné a často docházelo k ničení prostor vandaly, kteří zde hledali krápníky, vhodné k prodeji.

S důsledným průzkumem jeskyní začal až v roce 1881 Josef Szombathy, kurátor sbírek vídeňského přírodovědného muzea. Tam také později skončilo mnoho kosterních objevů, které zde našel. Následně byla u jeskyní postavená budova pro turisty i nový vchod a od roku 1921 jsou Mladečské jeskyně přístupné veřejnosti.

Pokud se rozhodnete jeskyně navštívit autem, můžete využít parkoviště. Zároveň je možné dorazit i na kole po cykostezce spojující Litovel a Mladeč. Provozovatelé jsou na cyklisty připraveni a odstavit svoje kola můžete přímo u provozní budovy. A potom hurá do podzemí.

Na začátku prohlídkové trasy, která je dlouhá necelých 400 metrů a trvá okol 40 minut, sestoupíte skalním portálem bývaleho kamenolomu do Dómu mrtvých. Pamětní desky na stěnách informují o významných badatelích, kromě zmíněného Szombathyho i o J. Fürtovi, kteří zde zkoumali mezi lety 1881 a 1922. Součástí dómu je i expozice pravěkého ohniště a část paleontologických nálezů a kosterních pozůstatků. V období středního paleolitu sloužila Mladečská jeskyně jako rituální pohřebiště kromaňonského člověka.

Prohlídka pokračuje kolem komínu, který je vyplněn sutí. Podle některých zdrojů je právě tento komín původním vchodem do jeskyně. Okolo gigantických stalagmitů se dostanete na Křižovatku. Z té se cesty větví na 5 chodeb a následně ústí zpět do tzv. Labyrintu. A to už se kolem Zkamenělho hřibu a jeskyně U ješera dostanete po schodech do nejnižší, veřejnosti přístupné části, Modré jeskyně. Ta se nachází 37 metrů pod zemským povrchem. Odtud se vracíte na prohlídkovou trasu do Kaple s dominantou Mladečských jeskyní, kterou je více než 2 metry vysoký stalagmit Mumie.

Dále Vás průvodce zavede do vysoké síně zvané Chrám přírody. Na jeho stěně můžete vidět nádherně zbarvené sintrové nátěry i mnoho krápníkových útvarů. Některé z nich byly pojmenované podle tvarů, které připomínají. Uvidíte tak např. Holubici, Zasněžený strom nebo Beránka. Poté prohlídka pokračuje Bezejmennou a Netopýří jeskyní až do Panenské jeskyně. I zde se nachází množství krápníků, zformovaných do různých tvarů např. Betlém nebo Madona a zároveň je tento prostor největší z celých Mladečských jeskyní. Z něj se už dostanete na konec okruhu zpět do Dómu mrtvých.

Celý prohlídkový okruh je velice zajímavým zážitkem pro děti i dospělé. Pokud zrovna patříte k těm, které historie a podzemní prostory lákají, můžete v duchu atmosféry Mladečských jeskyní pokračovat i do blízkých Javoříčských jeskyní. Nebo navštivte nedaleké Loštice a prohlédněte si Muzeum gramofonů nebo voňavé Muzeum olomouckých tvarůžků. A tím zdaleka nekončí všechny atrakce Olomoucka. Abyste je navštívili všechny, určitě by Vám nestačil ani týden. Když si ale vytipujete ty, které by Vás nejvíce zajímaly a najdete si třeba ubytování u Mladečských jeskyní, budete mít na svoje toulky mnohem více času. Večer můžete relaxovat v nějaké pěkné chatě nebo útulném penzionu a Váš pobyt tak nebude mít chybu.

Zbrašovské aragonitové jeskyně najdete v blízkosti měst Teplice nad Bečvou a Hranice na Moravě, v okrese Přerov. Jsou součástí Hranického krasu. Do něj spadá i nedaleká Hranická propast, jenž je nejhlubší propastí na světě. Ochrana Zbrašovských jeskyní je v působnosti Správy CHKO Poodří. Tyto podzemní prostory jsou národní přírodní památkou od roku 2003, cílem je ochránit toto hydrotermální krasové území, které je v České republice unikátem a zároveň dosahuje i evropského významu. Ochrana se týče nejen samotných jeskyň, ale také vnějšího lesního porostu, na který se váže jedinečná flóra a fauna. Chráněny jsou i hlubinné vývěry s teplou minerální vodou bohatou na oxid uhličitý. Tyto vody se přičinili o vznik krasového území a využívají je k léčbě lázně v Teplicích nad Bečvou.

První puklinu vedoucí do těchto podzemních prostor objevili v prosinci roku 1912 dělníci, pracující v místním kamenolomu Na Baránce. Nadšenci krasových jevů, bratři Čeněk a Josef Chromí, postupně rozšířili vstupní puklinu, aby v lednu 1913 uskutečnili sestup. Propastí dlouhou 42 m, která se dnes jmenuje Objevitelský komín, se spustili do podzemních prostor. Během sestupu se jim přetrhlo lano, při dopadu se jim rozbily lampy a objevitelé proto čekali v naprosté tmě na pomoc osm hodin. V následujících letech pomáhali objevitelům s průzkumem dalších prostor i členové Sboru dobrovolných zbrašovských havířů. Z údolí Bečvy byl proražen pohodlnější vstup, zavedlo se elektrické osvětlení. Veřejnost se mohla do jeskyně podívat již v roce 1926. Při těchto původních zpřístupňovacích pracích častokrát nebyly kamenné sutě vyváženy ven, ale zůstaly v chodbách a dutinách. Tento materiál byl během rekonstrukce prohlídkové trasy v letech 2002 až 2005 vyvezen, čímž některé části systému nabyly své původní podoby.

Krasovou výzdobu tvoří převážně uhličitan vápenatý. Ten může krystalizovat do třech modifikací – kalcit, aragonit a vaterit, v Zbrašovských jeskyních se vyskytují první dvě varianty. Kalcit vytváří běžné útvary, stalaktity a stalagmity, a také záclonky a povlaky. Světovým unikátem jsou gejzírové stalagmity, kužely vysoké několik desítek centimetrů. Ze vzácnější modifikace uhličitanu vápenatého, aragonitu, vznikají jehlicovité krystalky bílé barvy.

S teplotou 14 °C během celého roku jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně nejteplejší v celé České republice. Díky těmto teplotním podmínkám jsou zimovištěm letounů. Vyskytuje se zde také kriticky ohrožený vrápenec malý nebo silně ohrožené druhy - netopýr hvízdavý, netopýr nejmenší a netopýr večerní. V okolí jeskyní žijí i další zvláště chráněné druhy, plazy (slepýš křehký, užovka obojková, ještěrka obecná), hlodavci (plch velký), ptáci (krahujec obecný, lejsek bělokrký). Mezi bezobratlými živočichy je potřeba zmínit mnohonožky, výskyt některých druhů v České republice byl prvně prokázán právě zde.

Ročně do Zbrašovských jeskyní vstoupí asi 60 tisíc návštěvníků. Celkově je známých až 1 322 m chodeb, ale jen část je přístupná veřejnosti. Při návštěvě tak projdete během 50 minut trasu dlouhou 375 m. Prohlídka začíná v Zasedací síni, prostoře, kde je uprostřed výrazný balvan připomínající řečnický pult. Dále budete vidět i gejzírový stalagmit, vedle kterého je instalován názorný podélný řez takového útvaru. Docela jedinečná je Koblihová síň, kde útvary na stěnách připomínají koblihy. Gallašův dóm je pojmenován podle spisovatele J. H. A. Gallaše (1756 – 1840), rodáka z Hranic. V Jurikově dómu uvidíte Oponu - skalní stěnu s keříčky aragonitu. Na Tureckém hřbitově můžete obdivovat gejzírové stalagmity. Nakonec dojdete do Mramorové síně, která slouží jako prostor pro výstavy či koncerty komorní hudby.

Povrchové území patřilo z velké části již od 16. století k lázeňskému areálu. Z tohoto důvodu docházelo k postupné proměně v polopřirozený lesopark. Technická zařízení lesoparku, jako komunikace, odpočívadla či zábradlí, jsou v současnosti v zanedbaném stavu. Na tomto území natrefíte i na různé stavby, včetně provozní budovy jeskyní, kulturní památky vily Ladislava Říhovského, kapličky svatého Peregrina či veřejného zřídla Kropáčova pramene.

Teplice nad Bečvou jsou proslulé nejen jeskyněmi, ale také lázněmi, ve kterých se léčí poruchy nervového a oběhového systému, či onemocnění pohybového aparátu, cukrovka i obezita. Nemusíte se zde ale jen léčit, můžete klidně zvolit kratší pobyt pro relaxaci. Při návštěvě této oblasti nevynechejte možnost navštívit Hranický kras s propastí Hranice. Její suchá část má hloubku 69,5 m a v zatopené části byla naměřená hloubka 404 m bez dosažení dna (může měřit údajně až 1 km), a to z ní dělá nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyni na světě. Město Hranice se může pochlubit i barokním zámkem, ve kterém najdete i galerii. Aquapark Plovárna bude tím pravým místem pro celou rodinu, kde se děti zabaví a rodičové si odpočinou.

Ubytování v blízkosti Zbrašovských aragonitových jeskyní můžete najít jak v Teplicích nad Bečvou, tak i v Hranicích. Máte tak k dispozici skutečně pestrou škálu zařízení, kde se ubytovat. Klidně si vyhledejte hotely, kde o Vás budou pečovat během celého pobytu. Hotely najdete v historických budovách, ale i takové, které na Vás dýchnou novotou. Dobře se budete mít i v penzionech, ty častokrát nabízejí stravování v restauraci, nebo poskytují pokoje s vlastním kuchyňským koutem. Pokud si potrpíte na soukromí, volte raději apartmány nebo chalupy a chaty. Tato lokalita si jistě zaslouží, abyste poznali její unikáty. Rezervujte si proto ubytování na našem webu ještě dnes a těšte se na aragonitovou krásu!

Rozsáhlá jeskyně s bohatou historií v CHKO Český kras

Patzeltova jeskyně (též Patzeltova jeskyně) je významná jeskyně v Českém krasu, která se nachází nedaleko obce Srbsko v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Jeskyně, pojmenovaná po geologovi Wenzlovi Patzeltovi, je jednou z nejdelších jeskyní v Českém krasu o délce přibližně čtyři sta metrů. Ačkoliv jeskyně není běžně zpřístupněna pro veřejnost kvůli ochraně netopýrů, patří k oblíbeným cílům speleologů a turistů, kteří obdivují její vchod a okolí.

Přístup

K jeskyni nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází v centru obce Srbsko u železniční stanice (dostupná ze silnice číslo 116). Odtud je to k jeskyni nenáročná procházka lesní stezkou v délce asi jeden a půl kilometru po červené turistické značce, která vede údolím. Nejbližší železniční stanice Srbsko je vzdálena jen pár stovek metrů.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý a světově známý Hrad Karlštejn a stejně rozsáhlé Koněpruské jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou. Necelých deset kilometrů severovýchodně leží historické město Beroun s Městským muzeem Beroun a Medvědárium Beroun. Vyplatí se navštívit i Lom Amerika a Svatý Jan pod Skalou s klášterem a jeskyní.

Když vyrazíte do Rychlebských hor, určitě byste neměli vynechat nádherné krasové jeskyně s krápníkovou výzdobou Jeskyně Na Pomezí. Naleznete je u silnice, spojující Lipovou-lázně a Vápennou. V roce 1965 byly zařazeny na seznam národních přírodních památek.

První jeskyně v této oblasti byly objeveny díky těžbě mramoru v nedalekém Havránkově lomu mezi lety 1934 a 1936, samotné Jeskyně Na Pomezí až v roce 1949. Podařilo se do nich vniknout komínem a už v dalším roce byly spřístupněny veřejnosti. V roce 2005 prošly jeskyně rozsáhnou rekonstrukcí, při které byla vyměněna elektroinstalace, vybudovány nové chodníky i upraveno okolí jeskyní.

Do podzemí vstupujete jako návštěvníci uměle proraženou štolou, která Vás zavede do Ledového dómu. Svoje pojmenování získal díky barvě na stěnách, připomínající zmrzlý vodopád. Zde můžete vidět největší stalagnát zvaný Maják. Dále pokračujete do Dómu U Smuteční vrby. Už z názvu je jasné, že krápníková smuteční vrba je dominantou těchto prostor. Mimo jiné se zde nachází i několik uměle posazených krápníků, které sem byly přemístěné z různých částí Jeskyní Na Pomezí během jejich zpřístupňování. Obdivovat tak můžete Šikmou věž v Pise, Praděd nebo Turecký hřbitov.

Od Smuteční vrby pokračujete chodbou s nádherně zdobeným stropem, který byl vytvořen erozí, podél Římských lázní až do Bílého dómu. I zde se nachází bohatá krápníková výzdoba. Krápníky jsou většinou pojmenované podle věcí, kterým jsou podobné např. Vosí hnízdo, Spící sova nebo Sloní ucho.

Následující částí Jeskyně na Pomezí je 25 metrů vysoký Královský dóm. K jeho vzniku přispělo zřícení stropů dvou pater. Vrchní část je veřejnosti nepřístupná a sídlí zde netopýři a vrápenci. Odtud pokračuje Kanálová chodba. Tyto prostory bývají během povodní často zaplavovány. Poté se dostaneme kolem puklinové propasti tzv. Pekla do Dómu U Kazatelny. A tady už se nachází známý symbol jeskyní - Zkamenělý pes.

Poslední zastávkou na Vaší trase bude Bahenní dóm, kde se dozvíte bližší informace o historii objevu těchto jeskyní. Právě toto je část, kam pronikli v roce 1949 objevitelé jeskyní Na Pomezí. Abyste si z jeskyní odnesli nejen zajímavé zážitky, ale i něco hmatatelného na památku, je v provozu obchod se suvenýry. Samozřejmostí je parkoviště pro návštěvníky i sociální zázemí.

Jestliže Vás Jeskyně Na Pomezí zlákaly natolik, že je plánujete zařadit do itineráře některého z Vašich výletů, měli byste si vyhradit dostatek času. Nejen samotné jeskyně, ale i další atrakce Rychlebských hor přímo lákají k návštěvě. Doporučujeme si zajistit příjemný apartmán či penzion u Jeskyní Na Pomezí a v blízkém okolí a vyrazit s rodinou nebo přáteli poznávat další kout naší krásné země.

Jeskyně Na Špičáku se řadí mezi nejvýznamnější jeskyní útvary v Jeseníkách. Nachází se v katastru obce Supíkovice, směrem na obec Písečná. Tento podzemní prostor je jedním z nejstarších písemně doložených jeskyní ve střední Evropě, první záznam pochází z roku 1430. Labyrint chodeb s délkou 400 m vznikl v devonských mramorech starých 350 až 380 milionů let. Vznik krasových prostor ovlivnila voda z tajících ledovců, což určilo i konečnou podobu jeskyně, přesněji srdcovitý profil chodeb.

Jeskyně v minulosti sloužila mnohokrát jako úkryt. Důkazem jsou malby a nápisy na stěnách, přičemž nejstarší pochází z roku 1519. Snad nejznámější malbou je renesanční „Adorace kříže“, nachází se v centrální části jeskyně a v roku 2014 byla odborně zrestaurována. Obnovy se dočkaly i další malby pocházející z různých období, počínaje středověkem a konče 20. stoletím. Veřejnosti je vstup do jeskyně povolen od roku 1884, kdy byla zpřístupněna díky Sudetskému horskému spolku. V roce 1955 došlo k rozšíření jeskyně a nainstalováno bylo elektrické osvětlení. Na přelomu roků 2007 a 2008 proběhla rekonstrukce chodníků a mostků.

K vstupu do jeskyně projdete od historické správní budovy pod vrchem Velký Špičák kamenitou stezkou. Vstupem je hluboká skalní průrva se schodištěm, které vede do původního vchodu, jenž je známý již od středověku. Na okolních skaliskách je znát někdejší těžbu mramorových bloků. Prohlídková trasa je v současnosti dlouhá 220 m a je upravena i pro bezbariérový přístup. Cestou uvidíte propástku Kostnice, jméno dostala podle nálezu kostí drobných obratlovců z období pleistocénu. Na trase se nachází i vápencový blok připomínající sarkofág, který je pojmenován jako Královská hrobka. Velký dóm se nazývá i Ripperův sál, jménu mu propůjčil vojenský topograf Johan Ripper, který zhotovil první mapu jeskyně. Poslední přístupné místo je síň Naděje, kde se předpokládalo pokračování krasového systému. Dosavadní pokusy o odkrytí dalších prostor byli ale marné. Z jeskyně se návštěvníci dostanou ven umělou štolou, která byla proražená v roce 1954. Zde ve výklencích štoly uvidíte kromě jiného i ukázky supíkovického mramoru, který se ještě i v současnosti těží v blízkém lomu a využívá se jako obkladový a dekorační kámen.

Při své dovolené v této lokalitě ale jistě nebudete chtít trávit celý čas jen v podzemí. I na povrchu najdete zábavu. Nedaleká Česká Ves je jako dělaná pro aktivní turisty, jako kovboj se budete cítit ve westernovém městečku, bezpečné dobrodružství na Vás čeká v Adrenalin parku Jeseníky anebo si zaplavete ve Vodním světě. Milovníci historie automobilů si na své přijdou v Auto-moto veterán muzeum. Za hezkými výhledy si dojdete na rozhlednu Zlatý Chlum či na skalní masiv Čertovy kameny. V Jeseníku si prohlédnete vodní tvrz i s Vlastivědným muzeem Jesenicka.

Pro lepší poznávání Jeseníků doporučujeme najít ubytování poblíž jeskyně Na Špičáku a zdržet se zde alespoň pár dní. Nejblíž k přírodě budete, ubytujete-li se v chatě, budete mít k dispozici nejen několik ložnic, ale také vlastní kuchyň a možná i zahradu. Příjemně se budete cítit i v rodinném penzionu, kde mají pro Vás většinou připraveno alespoň jedno jídlo denně a spoustu dalších služeb. Vyzkoušejte i ubytování v soukromí, které Vám ušetří peníze a překvapí Vás pohodlím a přístupem domácích. V nedalekém Jeseníku (9 km) pak najdete i apartmány nebo hotely. Jeskyně a podzemní prostory mnohdy prozradí o kraji hodně. Poznejte proto i tuto tvář Jesenicka, jistě nebudete zklamaní. Zarezervujte si jednoduše ubytování prostřednictvím našich stránek ještě dnes!