Kam na výlet v Heřmanicích (okres Liberec) (strana 2 z 2)

Moderní ocelová rozhledna s výhledem na Jizerské hory a Ještěd

Rozhledna na Smrku je moderní ocelová rozhledna o výšce dvacet metrů, která stojí na vrcholu hory Smrk (1124 metrů) nedaleko obce Bílý Potok v okrese Liberec v Libereckém kraji. Věž byla postavena v roce 2003 a nabízí rozsáhlý kruhový výhled na hřeben Jizerských hor, na Ještěd a do Polska. Je oblíbeným cílem pro náročnou pěší turistiku a je přístupná i v zimě na běžkách.

Přístup

K rozhledně nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na placeném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází v obci Bílý Potok u Ski areálu Bílý Potok (dostupná ze silnice číslo 290). Odtud je to k rozhledně náročný výstup lesní stezkou v délce asi šest kilometrů po červené turistické značce, která vede strmě do kopce. Nejbližší železniční stanice Bílý Potok pod Smrkem je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznanie

V blízkosti se nachází historické město Liberec s dominantní Ještěd (hotel a vysílač) a Botanickou zahradou Liberec. Necelých dvacet kilometrů jižně leží rozsáhlá Vodní nádrž Souš a Rozhledna Královka v Jizerských horách. Vyplatí se navštívit i Zříceninu hradu Frýdlant a Vodní nádrž Bedřichov.

Dominanta Libereckého kraje

Přírodní park Ještěd byl vyhlášen 1. května 1995 a rozkládá se na ploše 93,6 km² v okrese Liberec. Park se táhne v délce přibližně 22 km po hlavním hřebenu Ještědsko-kozákovského hřbetu. Území je cenné zejména pro zachování estetických a přírodních hodnot krajiny, kterou tvoří z více než 60 % les. Nejvýraznější dominantou a nejvyšším bodem parku je samotný vrch Ještěd s nadmořskou výškou 1 012 m n. m., na kterém stojí ikonický hotel a televizní vysílač, nositel Perretovy ceny a titul nejlepší české stavby 20. století.

Přes hřeben Ještědu prochází hlavní evropské rozvodí: potoky ze severních svahů odvádí řeka Lužická Nisa do Baltského moře, zatímco vody z jihozápadní části tečou řekou Ploučnice a následně Labe do Severního moře. Území je také bohaté na maloplošná chráněná území, například Přírodní památka Terasy Ještědu a různorodou lidovou architekturu, která odráží národnostně smíšenou historii regionu.

Jak se tam dostanete

Hlavním výchozím bodem pro návštěvu parku je město Liberec. Z centra města se do části Horní Hanychov (konečná tramvaje č. 3) dostanete přímo městskou hromadnou dopravou. Odtud vedou na vrchol Ještědu turistické stezky – například modrá turistická značka KČT (asi 3,4 km s velkým převýšením). Využít lze i sedačkovou lanovku Skalka z Horního Hanychova, která vás vyveze na Černý kopec, odkud se dostanete po červené značce na Ještěd. Autem je cesta značená z hlavní silnice E442 směrem na Horní Hanychov. Parkovat je možné na Centrálním parkovišti P1 nebo přímo na parkovišti u Hotelu Ještěd (poslední možnost parkování před vrcholem).

Co můžete v okolí objevovat

Srdcem parku je samozřejmě vrchol Ještěd se svou unikátní stavbou, která nabízí panoramatické výhledy na Liberec, Jizerské hory a široké okolí. Přímo po hřebeni vede naučná stezka Ještěd, která se zaměřuje na geologii a geomorfologii Ještědského hřbetu. Asi 6,5 km severozápadně se nachází zřícenina gotického hradu Hamrštejn. Na sever od parku je možné navštívit Kryštofovo Údolí, které je známé unikátním dřevěným kostelem a železničním viaduktem. Na jihozápadě leží zřícenina hradu Roimund. V okolí naleznete i další horské chaty s občerstvením, například Ještědka nebo Na Pláních.

Historické poutní místo v Jizerských horách

Seibtova studánka je nenápadný, ale historicky významný pramen, který se nachází v Jizerských horách, nedaleko obcí Horní Maxov a Josefův Důl v Libereckém kraji. Toto místo je známé především jako zakončení Poutní křížové cesty a v minulosti bylo vyhledávané pro údajné léčivé účinky své vody, díky čemuž se stalo regionálním poutním cílem. Studánka, obklopená klidným lesním prostředím, nabízí tiché zastavení pro turisty a připomíná staré zvyky péče o lesní prameny.

Pramen se nachází v nadmořské výšce přibližně 800 m n. m. a jeho historie je úzce spojená s místním obyvatelem Antonem Seibtem. Ten si podle pověsti díky místní vodě a bahenním obkladům vyléčil své neduhy natolik, že místo nošení na nosítkách mohl odejít po vlastních. Z vděčnosti nechal Anton Seibt se svým bratrem postavit v roce 1840 Křížovou cestu, která k prameni vede z Horního Maxova. Studánka byla v minulosti v rámci obnovy poutní tradice rekonstruována ve spolupráci s místními spolky. I když je vydatnost pramene ovlivněna suchem, stále zůstává důležitým památným místem, které připomíná historii tohoto kraje.

Jak se tam dostanete

Autem je možné přijet do obcí Horní Maxov nebo Josefův Důl, odkud je přístup ke studánce. Přímo k prameni nevede veřejná silnice, a proto je nutné zaparkovat v obci a pokračovat pěšky po turistickém značení. V obcích bývají k dispozici malá placená parkoviště nebo je možné využít omezené možnosti parkování na okrajích obcí. Veřejnou dopravou je oblast dostupná autobusem ze směru Jablonec nad Nisou nebo Liberec do zastávek Horní Maxov nebo Josefův Důl, odkud vedou přímo turistické stezky KČT.

Co můžete v okolí objevovat

Seibtova studánka je ideálním výchozím bodem pro pěší výlety v Jizerských horách. Kromě samotné Křížové cesty vedoucí z Horního Maxova je možné vydat se po modré turistické trase KČT k nedaleké rozhledně Slovanka, jedné z nejstarších železných rozhleden v Česku. Po turistické stezce (bez specifické barvy KČT) se lze dostat i k vrcholu Královka, na kterém stojí další známá rozhledna. V Josefově Dole je zase možné navštívit Vodní nádrž Josefův Důl, nejrozsáhlejší vodní dílo Jizerských hor.

Víte, kde byste našli nejstarší železnou rozhlednu v Čechách? Stojí v katastru města Lučany nad Nisou, to znamená, že byste měli zamířit do Libereckého kraje, konkrétněji do okresu Jablonec nad Nisou. Stojí tady rozhledna Slovanka a její výhodou je, že je otevřena celoročně a vstup je zdarma, takže se sem můžete vydat, kdykoliv Vám bude vyhovovat. Navíc její osudy tvoří skutečně zajímavý příběh.

Historie rozhledny Slovanka se začala psát v roce 1887, kdy ji vybudovaly tři sekce Německého horského spolku. Důvod, proč stojí rozhledna právě na vrchu zvaném Seibtův, je prozaický. Majitel pozemku, pan Seibt, ho spolku nabídl bezplatně. Stavba byla hotová rekordně rychle, jelikož během pár dní postavil jediný zedník 3metrovou kamennou podezdívku, na kterou byly poté sestaveny díly konstrukce, zakoupené od vídeňské firmy. Tato jedenáctimetrová litinová konstrukce byla smontována během 17 dní. Celková výška rozhledny je tedy 14 metrů a můžete z ní dohlédnout na blízký Jablonec nad Nisou, ale i vzdálenější Liberec. Porozhlédnout se můžete po CHKO Český ráj, ale uvidíte i vrchy Jizerských hor a Krkonoš. Při dobré viditelnosti jistě rozpoznáte i typický Ještěd.

V den slavnostního otevření, 14. srpna 1887, dorazilo k rozhledně více než 5 tisíc návštěvníků, kteří věnovali formou dobrovolného vstupného více peněz, než kolik činily náklady na výstavbu. Vznikl tak fond na každoroční údržbu. Po roce 1945 však začala být Slovanka zanedbávána, začala chátrat a dostala se až do stavu, kdy se uvažovalo o jejím zbourání. Záchrana začala převodem do majetku města Lučany nad Nisou v roce 1999 a tentýž rok byla rozhledna Slovanka zapsána mezi kulturní památky. Díky občanskému sdružení, které připravilo projekt rekonstrukce a peněžní sbírku, mohla být v roce 2000 rozhledna Slovanka znovu slavnostně otevřena turistické veřejnosti.

Rozhledna Slovanka je velmi dobře přístupná z několika okolních měst. Doporučujeme Vám tedy udělat si několikadenní výlet a zajistit si ubytování blízko rozhledny Slovanka. První možností je ubytování v Janově nad Nisou, odkud se vydáte po zelené turistické značce. Využít můžete zdejší apartmány, které jsou vhodné i pro ubytování s dětmi. Z Josefova Dolu, kde najdete pestrou nabídku penzionů, vede ke Slovance červená trasa a z Dolního Maxova modrá. V samotných Lučanech nad Nisou Vás jistě okouzlí útulné chaty uprostřed lesů a nadstandardně vybavené roubenky.

Výšlap na rozhlednu Slovanku můžete spojit i s výletem na rozhlednu Bramberk, na kterou se dostanete nejprve po zelené a potom po červené značce. Pěkná procházka vede i kolem Seibtovy studánky, o které už nyní víte, jak získala své jméno. Pokud jste se vydali na dovolenou v zimě, zalyžovat si můžete ve Ski areálu Bukovka nebo Smržovka. V každém ročním období byste se měli zvěčnit fotkou s nejkrásnějším železničním viaduktem ve Smržovce. A kdyby Vám počasí během pobytu příliš nepřálo, můžete čas zaplnit třeba prohlídkou Muzea výroby hraček nebo Muzea místní historie Josefův Důl. Výčet možností trávení volného času je však mnohem pestřejší, stačí si jen zamluvit ubytování a můžete směle plánovat výlety.

Geologická rarita Jizerských hor

Skalní hřib (nebo také lidově nazývaný Viklan) je jedinečný a geologický útvar nacházející se v Jizerských horách, nedaleko obce Jindřichov (část města Lučany nad Nisou) v okrese Jablonec nad Nisou. Tento výjimečný žulový úkaz leží v nadmořské výšce přibližně 640 m n. m.. V průběhu tisíciletí se vrchní část žulového bloku, díky působení mrazu a eroze (tzv. zvětrávání), oddělila od podloží, čímž vznikl charakteristický tvar připomínající hřib nebo obrovskou houbu s masivním kloboukem.

Původ a místní název

Skalní hřib patří k nejkrásnějším exemplářům svého druhu v Jizerských horách. Místní obyvatelé jej dlouho nazývali Viklan, ačkoliv se již v současnosti nehýbe, protože se v důsledku zvětrávání podloží přestal kolébat. Podle staré pověry platilo, že tomu, komu se podaří kámen rozhoupat to přiense štěstí a bohatství. Skalní útvar je od nejbližší lesní cesty vzdálen jen asi 30–40 metrů.

Turistická dostupnost

Skalní hřib u Jindřichova je velmi dobře dostupný díky husté síti turistických tras v Jizerských horách. Leží přímo u vyznačené turistické cesty, která spojuje oblíbené turistické body a trasy - například z rozhledny Bramberk směrem na Janov nad Nisou. Nejbližším výchozím bodem může být právě Jindřichov nebo Janov nad Nisou. Turisté, kteří sem dorazí, jej snadno naleznou - nachází se přibližně 300 metrů za jindřichovským sedlem. K přístupu je možné využít i okolní cyklotrasy, které protínají oblast. Díky své poloze a unikátnímu vzhledu je tento skalní hřib častým a oblíbeným cílem pěších výletů.

Středisko klasického lyžování v Liberci

Ski areál Vesec není typické středisko sjezdového lyžování, ale primárně se jedná o rekreační a sportovní areál běžeckého lyžování situovaný na jihovýchodním okraji města Liberec, v městské části Vesec. Byl vybudován pro Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009. Areál se rozkládá na ploše přibližně 70 hektarů v nadmořské výšce od 400 m n. m. do 460 m n. m. a v zimě nabízí upravené běžecké tratě pro různé úrovně pokročilosti.

Přestože je areál zaměřen na běžecké lyžování, je vybaven i pro zimní aktivity. Pro běžkaře jsou k dispozici tři nezávislé okruhy s různou obtížností a délkami, od 1 500 m s minimálním převýšením až po kombinované okruhy o délce 7,5 km. Areál disponuje kvalitním zasněžovacím systémem a osvětlením, které umožňuje trénování i v pozdních hodinách. V létě slouží asfaltové cestičky k in-line bruslení, cyklistice a procházkám.

Jak se tam dostanete

Areál Vesec se nachází na okraji města Liberec. Díky své poloze u dálnice Liberec – Praha je dobře dostupný autem, přičemž návštěvníci mohou využít prostorné a bezplatné parkoviště u hřbitova, odkud je to do areálu asi 10 minut pěšky. Alternativně lze použít MHD v Liberci – autobusy číslo 13, 24, 26, 39 nebo 60, s výstupem na zastávce U Střediska.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Vesce a město Liberec nabízejí mnoho možností pro kulturní a přírodní vyžití. Dominantou celého regionu je Ještěd, na jehož vrchol vede i lanovka a kde se nachází rozsáhlé lyžařské středisko. Přímo v Liberci můžete navštívit Zoologickou zahradu Liberec a Botanickou zahradu v Liberci, nebo vědecko-zábavní centrum iQLANDIA a zábavní centrum Centrum Babylon. Za výhledy se vyplatí vydat se na Rozhlednu Liberecká výšina nebo Vyhlídkovou věž Lidových sadů. Pro milovníky turistiky je zajímavá Naučná stezka Vesecké údolí.