Kam na výlet Krsy

Původně středověký hrad, později přestavěný na barokní zámek v Plzeňském kraji, dnes sídlo muzea a hotelu.

Zámek Bezdružice, situovaný v Plzeňském kraji nedaleko Plzně, je historický komplex s dlouhou tradicí. Byl založen jako středověký hrad ve 13. století. Později prošel renesančními a především barokními úpravami za rodu Trauttmansdorffů, které mu vtiskly dnešní podobu. Zámek má tři křídla a věž. I když ve 20. století sloužil různým účelům, po rozsáhlé rekonstrukci v 21. století slouží zámek Bezdružice jako hotel a centrum kulturního dění. V jedné části sídlí Muzeum Českého lesa, které prezentuje historii a přírodu regionu.

Přístup

Zámek Bezdružice se nachází na adrese Zámek 1. Autem je přístup ze silnice II/203. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Bezdružice, náměstí, která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Bezdružice (trať 178) je vzdálena asi 1 km. Návštěva muzea a prohlídky zámeckých prostor jsou možné v sezóně.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Bezdružic můžete navštívit historické město Stříbro s Muzeem hornictví Stříbro. Navštívit můžete také Zřícenina hradu Gutštejn, rozsáhlou zříceninu gotického hradu nad řekou Úterský potok. Zajímavá je i Rozhledna Vlčí hora, která nabízí výhled na okolní krajinu Českého lesa.

Malebnou lázeňskou obec Konstantinovy Lázně najdete v Západních Čechách, v okrese Tachov. Od okresního města leží 31 km a o trošku delší vzdálenost ji odděluje od Plzně. Převážnou část obce zabírá stejnojmenný lázeňský komplex, který zde vznikal od začátku 19. století. Léčebné účinky minerální vody, která tu má největší obsah oxidu uhličitého ze všech vřídel v ČR, jsou využívány k léčbě kardiovaskulárního systému.

První písemné zmínky jsou však mnohem starší. Pocházejí už z roku 1566, kdy je při rozdělení dědictví majitele bezdužického panství uváděn lesní pozemek zvaný Smrdak, někdy také Smraďák. Sedláci z nedaleké Nové Vsi sem chodili a využívali léčivé účinky zvláště zabarvené páchnoucí vody. Zvýšený zájem o sirný pramen projevil v roce 1790 kníže Konstantin Dominik Löwenstein. Ten původně hledal uhlí, ale po neúspěchu si nechal posoudit vzorky místního pramene a následně usiloval o odkoupení pozemků. V té době již dosahovaly značného rozmachu i nedaleké Mariánské Lázně.

V roce 1803 postavili novoveští sedláci u pramene dřevěnou boudu a o 15 let později dala obec vybudovat hostinský a lázeňský dům. Jednalo se již o komplex s 19 pokoji, sálem a několika lázněmi. V té době byl využíván zatím bezejmenný hlavní pramen a s ním ještě 4 další. Majitel panství Löwenstein naplánoval velkolepý postup výstavby lázní. Jeho realizace se však nedožil a hned v následujícím roce zemřel. Na jeho počest dostali lázně své pojmenování. Nejprve v německém jazyce - Constantins-Bad, až v roce 1923 bylo oficiálně schváleno české přejmenování na Konstantinovy Lázně.

Dědic panství - Löwensteinův syn Karl Heinrich lázně v roku 1872 prodal jedné z plzeňských společností. Následně byl založen lázeňský park, kaple a byl dobudován nynější Lázeňský dům. V roce 1875 vzniklo odborné lázeňské konsorcium, kterého předsedou byl JUDr. Eduard Lenz, jenž se později stal majitelem lázní. Na základě chemického rozboru šesti z užívaných pramenů byl nejvíce oceněn Karlův pramen (dnes Prusíkův). V tom čase se zde lidé léčili hlavně na padoucnici nebo revmatizmus, případně i na choroby oběhové soustavy. Největšího rozmachu dosáhly Konstantinovy Lázně v roce 1901, kdy sem byla přivedena železniční trať a přístup se tak výrazně usnadnil.

Hlavní lázeňská budova byla v roce 1928 přestavěna a doplněna o další patro. Po II. světové válce došlo k přejmenování hlavního pramene na Prusíkův pramen. I budovy byly přejmenovány podle pražského lékaře profesora Bohumila Prusíka, který byl významným pražským kardiologem a sympatizantem místních lázní. Dnes lemuje kolonádu také několik plastik od významných současných i dřívějších sochařů.

Obec Konstantinovy Lázně patří spíše k těm menším. Kromě lázní tady můžete navštívit i zatopený lom Hradišťský vrch nebo zříceninu hradu Gutštejn. A když vyrazíte o něco dále, navštívíte třeba známé Kladruby nebo zámek Bečov nad Teplou s proslulým relikviářem svatého Maura, který je druhou nejvýznamnější historickou památkou České republiky.

Najít si ubytování v okolí Konstantinových lázní nebude nic složitého. Blízké obce jako Stříbro, Vranov nebo Pňovany nabízejí rozmanitá ubytovací zařízení. A navíc, na Tachovsku to nikam není daleko. Pokud tedy přijedete autem, přesuny budou rychlé a jednoduché. Věříme, že si návštěvu západní části naší republiky užijete a vrátíte se domů bohatší o nové zážitky.

Přírodní léčivý poklad Konstantinových Lázní

Prusíkův pramen je hlavním symbolem a klenotem lázeňského města Konstantinovy Lázně v Plzeňském kraji. Tato přírodní léčivá, studená, železnatá, hydrogenuhličitano-sodno-hořečnatá kyselka je klíčem k místní lázeňské léčbě a je známá především díky vůbec nejvyššímu obsahu volného rozpuštěného oxidu uhličitého v České republice, což z ní činí výjimečný balneologický zdroj. Pramen vyvěrá přímo v srdci lázeňského parku a je přístupný pro veřejnou ochutnávku.

První zmínky o místních pramenech s typickým sirovodíkovým zápachem, které byly lidově přezdívány „Smraďák“ či „Smraďoch“, sahají až do 16. století. Lidé z okolí již tehdy znali jejich léčivé účinky a chodili se osvěžovat do tůní s bublající namodralou vodou. V 19. století byly kolem pramene postaveny první lázeňské budovy. Dnes je pramen zachycen 40 metrů hlubokým vrtem, který zajišťuje jeho stálou kvalitu a vydatnost. Původní prameny byly později spojeny a pojmenovány na počest významného pražského profesora vnitřního lékařství MUDr. Bohumila Prusíka, který byl velkým příznivcem lázní. Minerální voda má stabilní teplotu okolo 9,1 °C a využívá se především pro uhličité koupele, které mají prokazatelně příznivý vliv na srdečně-cévní systém a onemocnění pohybového aparátu díky zvýšenému prokrvení a okysličení svalstva. Ochutnat ji můžete ve více pavilonech v areálu lázní, například v proskleném pavilonu v parku nebo v blízkosti teras hotelu Prusík. Nadmořská výška vrtu je 523 m n. m.

Jak se tam dostanete

Konstantinovy Lázně se nacházejí v Plzeňském kraji a jsou snadno dostupné autem po silnici II/201 z Plzně nebo Tachova. Přímo v obci je k dispozici dostatečné parkování. Využít můžete i veřejnou dopravu – obec leží na železniční trati č. 177 Pňovany – Bezdružice, přičemž vlaková zastávka je v těsné blízkosti lázeňského centra. Autobusové spoje sem jezdí z okolních měst jako Stříbro či Plzeň, s dobou jízdy z Plzně přibližně hodinu. Pramen se nachází přímo v lázeňském parku, jen pár kroků od železniční stanice.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí lázní nabízí řadu příležitostí pro pěší turistiku. Přímo z lázeňského parku se můžete vydat na krátký výlet k vrchu Hradišťský vrch, kde se nachází druhé největší hradiště v západních Čechách a zatopený lom Okrouhlák, který je oblíbený ke koupání. Cesta na vrch je značena žlutou turistickou značkou KČT. Zdatnější turisté mohou z Konstantinových Lázní vyrazit po červené turistické značce KČT směrem na severozápad ke zřícenině hradu Švamberk (také známý jako Krasíkov), odkud je krásný výhled na okolní krajinu. Na jihu od lázní vede naučná stezka směrem na Šipín, která Vás mimo jiné přivede i ke zřícenině gotického hradu Gutštejn.

Rekreační vodní areál v klidném přírodním prostředí regionu Konstantinolázeňska

Koupaliště leží na jižním okraji města Bezdružice v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Toto zařízení nabízí zázemí pro letní koupání v prostředí obklopeném vzrostlou zelení a loukami. Místo je charakteristické svou klidnou atmosférou a tradičním technickým vybavením bez hlučných moderních atrakcí. Pro každého z Vás představuje tento areál funkční cíl pro osvěžení během putování západními Čechami. Lokalita je součástí místního sportovního komplexu a slouží jako důležitý bod pro regeneraci v regionu. Voda v bazénech pochází z místních zdrojů a areál je pravidelně udržován pro potřeby veřejnosti.

Co tu najdete?

Areál disponuje velkým plaveckým bazénem s vybetonovaným dnem a přilehlou travnatou plochou, která slouží k odpočinku a opalování. Pro nejmenší návštěvníky je k dispozici dětské brouzdaliště s bezpečnou hloubkou vody přizpůsobenou jejich potřebám. Sportovní vyžití doplňuje hřiště na plážový volejbal a prostory vhodné pro nenáročné míčové hry. Občerstvení je zajištěno v místním bufetu, který nabízí základní sortiment nápojů, zmrzliny a rychlých jídel s venkovním posezením. Celý areál je lemován stromy, které poskytují dostatek přirozeného stínu během horkých dnů. Součástí zázemí jsou také šatny, sprchy a základní sociální zařízení.

Pro koho je místo vhodné?

Místo je díky svému klidnému charakteru ideální pro rodiny s dětmi, které hledají přehledné prostředí ke koupání. Areál pravidelně vyhledávají také turisté a cyklisté projíždějící přes Konstantinovy Lázně a okolí Bezdružic. Vzhledem k rovinatému terénu areálu a klidné atmosféře je koupaliště přístupné a vhodné také pro seniory. Pro každého z Vás, kdo preferuje autentická a menší koupaliště v přírodě před velkými aquaparky, nabízejí Bezdružice odpovídající podmínky.

Co můžete navštívit v okolí?

Hlavní památkou přímo ve městě je Zámek Bezdružice, ve kterém se nacházejí expozice věnované Kryštofu Harantovi a modernímu sklářskému umění. Přibližně 5 km odtud leží Konstantinovy Lázně, známé svou lázeňskou kolonádou a parkem s léčivými prameny. V dosahu 10 km se nachází zřícenina hradu Švamberk na vrchu Krasíkov a nedaleký barokní dvůr Krasíkov. Pro milovníky historie je zajímavý také hrad Gutštejn situovaný v hlubokém údolí potoka Hadovka. Navštívit můžete i historické městečko Úterý s unikátní barokní architekturou a památkovou zónou.

Zatopený čedičový lom s rekreací v Plzeňském kraji

Lom Hradišťský vrch, nazývaný také Okrouhlák, se nachází nedaleko Konstantinových Lázní v Plzeňském kraji. Jedná se o zatopený čedičový lom s průzračnou vodou, jehož těžba probíhala od konce 19. století do roku 1997. Dnes je to oblíbené přírodní koupaliště s písčitou pláží a výraznými kamennými bloky sloupcovité formy čediče. Jezírko dosahuje hloubky až třináct metrů, a ačkoliv je pohyb, koupání a potápění na vlastní nebezpečí, lokalita láká k rekreaci a relaxaci v malebné přírodě. K dispozici je zde i stánek s občerstvením, který bývá otevřen v letní sezóně.

Přístup

Lom naleznete na severozápadním svahu Hradišťského kopce u obce Okrouhlé Hradiště, která je součástí Konstantinových Lázní. Autem je přístup možný přímo k lomu, kde se nachází parkoviště pro návštěvníky. Z Konstantinových Lázní sem vede i značená turistická trasa a cesta pěšky trvá přibližně 30 minut. Nejbližší železniční stanice je v Konstantinových Lázních.

Co stojí za poznání

V blízkosti lomu se nacházejí Konstantinovy Lázně, jediné lázeňské město v Plzeňském kraji, známé pro své prameny a rozsáhlé lázeňské parky, ideální pro procházky a lázeňskou léčbu. Dále můžete navštívit středověkou zříceninu hradu Gutštejn, která je jednou z nejrozsáhlejších v západních Čechách a tyčí se na skalnatém ostrohu. Projít se můžete i po Naučné stezce Hradišťský vrch, která vede přímo kolem lomu a poskytuje informace o geologických formacích a historii oblasti, včetně pozůstatků druhého největšího hradiště v západních Čechách z pozdní doby bronzové, které se nachází na masivním čedičovém kopci.

Tajemný hrad v údolí řeky Hadovky

Hrad Gutštejn představuje jednu z nejzachovalejších a nejromantičtějších hradních zřícenin v západních Čechách, ležící na skalním ostrohu nad řekou Hadovka, nedaleko Konstantinových Lázní. Byl založen pravděpodobně na konci třináctého století pány z rodu Hroznatovců. Hrad Gutštejn byl typickou bergfritovou dispozicí s dominantní kulatou věží, která se dodnes tyčí do výšky dvaceti metrů a poskytuje krásné výhledy do údolí. V patnáctém století byl hrad opuštěn a postupně chátral, což mu dodává tajemnou a divokou atmosféru. Dnes je přístupný celoročně a vstup je bezplatný.

Přístup

Přístup ke zřícenině je možný pouze pěšky, jelikož se nachází hluboko v lesích. Nejkratší trasa vede z obce Konstantinovy Lázně po žluté turistické značce. Trasa měří přibližně čtyři kilometry. Motoristé mohou využít bezplatné parkoviště v obci Úterý u Kostela svatého Jana Křtitele, odkud vede ke zřícenině zhruba tři a půl kilometru dlouhá trasa po zelené značce. Nejbližší železniční stanice je Stříbro, odkud je nutné použít autobus do Úterý.

Co stojí za poznání

Jen několik kilometrů od hradu se nachází Lázeňské město Konstantinovy Lázně, které je známé svými léčivými prameny. V samotné obci Úterý si můžete prohlédnout zachovalé renesanční a barokní měšťanské domy a Kostel svatého Jana Křtitele. Dále na jihu stojí za návštěvu Zámek a klášter Kladruby, který patří k významným barokním památkám.

Premonstrátská perla s druhou největší historickou knihovnou v Čechách

Klášter Teplá, nacházející se v Plzeňském kraji, je jedním z nejvýznamnějších a nejstarších klášterů v Čechách. Byl založen v roce 1193 českým šlechticem Hroznatou z Ovence a stal se centrem premonstrátského řádu. Areál prošel v průběhu staletí několika přestavbami, přičemž klíčová byla v sedmnáctém a osmnáctém století. Původní románský a gotický kostel byl nahrazen mohutným barokním kostelem. K nejcennějším částem kláštera patří unikátní klášterní knihovna, která je po Strahovské knihovně druhou největší historickou knihovnou v Čechách. Její fond obsahuje více než sto tisíc svazků. Na přestavbě se podílel i Jan Santini-Aichel. Klášter, který fungoval nepřetržitě až do roku 1950, byl po roce 1989 restituován a vrátil se do správy premonstrátů. Je prohlášen za Národní kulturní památku.

Přístup

Klášter Teplá se nachází ve městě Toužim v Plzeňském kraji. Přístup autem je možný po silnici I/21 nebo I/20. Parkování je dostupné u kláštera. Teplá má železniční stanici, která je vzdálena asi deset minut chůze od areálu. Klášter leží v malebné krajině Tepelské vrchoviny.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti kláštera se nachází historické město Mariánské Lázně, které je známé svou lázeňskou architekturou a Kolonádou. Navštívit můžete také zámek Bečov nad Teplou, kde je uložen unikátní relikviář svatého Maura. Pro milovníky přírody je zajímavá Kladská rašeliniště a oblast chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Klášter Teplá je tak díky své dlouhé historii a architektonickým skvostům důležitým centrem duchovního a kulturního dědictví západních Čech.

Rodové sídlo Švamberků na vrchu Krasíkov

Zřícenina hradu Švamberk (také nazývaný Krasíkov) se nachází na výrazném čedičovém vrchu Krasíkov u obce Kokašice nedaleko Konstantinových Lázní. Hrad byl založen ve 13. století rodem Švamberků a patřil k nejvýznamnějším sídlům v západních Čechách. V roce 1644 hrad vyhořel a později zpustl, zachovala se však hradní kaple.

Dnes je areál zříceniny volně přístupný a nabízí daleké výhledy do krajiny. Dominantou je zrekonstruovaná Kaple svaté Máří Magdalény s vyhlídkovou věží (zvonicí), která je příležitostně přístupná. Z původního hradu jsou viditelné zbytky okrouhlé věže (bergfritu), sklepů a obvodových zdí.

Přístup

K hradu vede odbočka ze silnice u obce Kokašice (část Krasíkov). Parkování je možné na ploše pod hradním kopcem u Dvora Krasíkov. Odtud je to na vrchol asi 500 m pěšky do kopce. Vlaková stanice "Kokašice" je vzdálena asi 2 km.

Okolí - co stojí za poznání

Přímo pod hradem se nachází Dvůr Krasíkov s mýdlárnou a minizoo. V blízkosti leží lázeňské městečko Konstantinovy Lázně. Dalším cílem může být romantická zřícenina hradu Gutštejn, známá z pohádek.

Výlet na Švamberk je spojením historie a krásných výhledů na Tepelskou vrchovinu. Místo dýchá atmosférou starého šlechtického rodu a nabízí klidný odpočinek.

Barokní areál přezdívaný „perla baroka“ s galerií soch a terasovitým náměstím

Zámek Manětín, situovaný v Plzeňském kraji, je považován za jeden z nejčistších příkladů barokní architektury v Čechách a bývá označován jako „barokní perla západních Čech“. Původně středověká tvrz byla před rokem 1600 přestavěna na renesanční zámek. Zásadní stavební rozvoj ovšem nastal po ničivém požáru v roce 1712, kdy byl zámek za hraběte Václava Josefa Lažanského a jeho manželky Marie Gabriely přestavěn podle návrhů architekta Tomáše Haffeneckera. Díky této přestavbě získal zámek mohutnou barokní podobu a bylo k němu připojeno i celé náměstí upravené do terasovité podoby s galerií barokních soch, kašen a soch. Od roku 2002 je areál s rozsáhlým zámeckým parkem prohlášen Národní kulturní památkou.

Přístup

Zámek Manětín se nachází v centru městečka Manětín v okrese Plzeň-sever. Autem je přístup po silnici II/205. Parkování je k dispozici na Náměstí nebo přímo u zámku. Manětín je dostupný i autobusovou dopravou z Plzně. Autobusová zastávka Manětín je umístěna přímo v blízkosti náměstí a zámku. Nejbližší železniční stanice je Horní Bříza (trať 160), vzdálená přibližně patnáct kilometrů, odkud je nutné využít autobusové spoje.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkém okolí Manětína můžete navštívit Klášter v Mariánské Týnici – unikátní barokní poutní kostel, který je dílem Jana Santiniho a sídlí v něm Muzeum a galerie severního Plzeňska. Pro milovníky přírody je nedaleko zajímavá přírodní památka Vlčí Důl – hluboké kaňonovité údolí potoka Střela. Zámek se nachází také v blízkosti Hradu Nečtiny – zřícenina gotického hradu ze čtrnáctého století, která nabízí pěkné výhledy do okolní krajiny.

Původně středověká tvrz, později rozsáhlý barokní zámek v Karlovarském kraji, který byl přebudován na šlechtické sídlo s parkem.

Zámek Štědrá, situovaný v Karlovarském kraji nedaleko Toužimi, má své kořeny ve středověké tvrzi z 15. století. Tvrz byla v 18. století přestavěna na barokní zámek za rodu Lažanských z Bukové. Zámek je známý pro své jednoduché barokní průčelí a rozsáhlý hospodářský dvůr. Po rozsáhlé rekonstrukci ve 21. století slouží zámek jako rodinné sídlo a je občasně zpřístupněn veřejnosti pro kulturní akce. Je obklopen pečlivě udržovaným parkem, který dotváří jeho exkluzivní charakter.

Přístup

Zámek Štědrá se nachází v obci Štědrá, na adrese Štědrá 1. Autem je přístup ze silnice I/6 nebo II/20. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Štědrá, obec, která je v pěší vzdálenosti. Nejbližší železniční stanice Toužim (trať 160) je vzdálena asi 7 km, odkud je nutné využít autobusové spojení. Prohlídky interiérů jsou omezené.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Štědré můžete navštívit historické město Karlovy Vary s Vřídelní kolonádou a Muzeem Jan Becher. Navštívit můžete také Klášter Teplá, rozsáhlý premonstrátský klášterní areál s cennou knihovnou. Zajímavá je i Rozhledna Krásno u obce Krásno, která nabízí výhled na Slavkovský les a okolí.

Historický rybník s autokempem u kláštera

Betlémský rybník se nachází v tepelské vrchovině nedaleko města Teplá v okrese Cheb. Byl založen pravděpodobně v 15. století jako součást rybniční soustavy premonstrátského kláštera v Teplé. Své jméno získal podle osady Betlém, která u něj vznikla.

V současnosti je rybník využíván především k rekreaci a chovu ryb. Na jeho břehu se nachází známý autokemp Betlém, který poskytuje zázemí pro turisty a cyklisty. Díky otevřené poloze a větrným podmínkám je vodní plocha oblíbená také mezi příznivci windsurfingu. Koupání je možné z travnatých pláží s pozvolným vstupem do vody.

Přístup

Rybník leží u silnice II/198 spojující město Teplá a Mariánské Lázně. Parkování je možné přímo v areálu kempu nebo na přilehlém parkovišti. Výhodou je těsná blízkost železniční stanice "Teplá", která je vzdálena jen pár minut chůze.

Okolí - co stojí za poznání

Hlavním turistickým cílem v okolí je monumentální Klášter Teplá s unikátní historickou knihovnou a parkem. V blízkém městečku Úterý se dochovaly cenné hrázděné domy. Jen několik kilometrů jsou vzdáleny světoznámé Mariánské Lázně s kolonádou a Zpívající fontánou.

Betlémský rybník je ideálním výchozím bodem pro poznávání Tepelska. Nabízí osvěžení v čisté vodě a strategickou polohu blízko památek.

Hracholuská přehrada se nachází v Plzeňském kraji, nedaleko obce Pňovany. Částečně tvoří hranici okresu Tachov a okresu Plzeň sever. Byla vybudována v letech 1959 - 1964 jako zemní sypaná vodní nádrž na řece Mži, která dále pokračuje až do Plzně. Tady se spojuje s řekou Radbuzou a dále už pokračuje jako Berounka. Celková rozloha přehrady je 490 ha a její délka od jezu ve Stříbře až k samotné hrázi je 22 km. Na levém břehu přehrady byly díky přítokům vytvořené dvě větší zátoky. Jednou z nich je Úterská zátoka, vytvořená Úterským potokem a druhá Žebrácká zátoka, kterou vytvořil stejnojmenný potok.

Na vodní nádrži můžete najít dva mosty. Jeden, nacházející se téměř ve středu přehrady je silniční. Dosahuje výšky až 23 m a spojuje obce Pňovany a Černovice. Ten druhý, tzv. Pňovanský, slouží jako železniční. Jedná se o masivní ocelový most, podepřený dvěma samostatnými kamennými pilíři. Železniční trať, která po něm vede končí svůj úsek v Bezdružicích.

Samotná přehrady Hracholusky byla vodou naplňována od března roku 1963. V té době ještě probíhali dokončovací betonářské práce na hrázi a budovala se elektrárna, především turbíny. První elektřina tu byla vyrobená 21. srpna 1963. Díky stavbě přehrady musela být zaplavena obec Dolany u Stříbra a osada Těchoděly. Také zanikla část obce Butov a muselo být vykáceno až 25 000 stromů.

Kromě výroby elektřiny slouží Hracholuská přehrady také k rybolovu a co je nejdůležitější - je významným rekreačním místem a proto se sem sjíždějí nejen místní, ale i návštěvníci ze vzdálenějších končin naší republiky i ze zahraničí. Známý je místní klub vodního lyžování, které je tu velmi rozšířené. Konalo se tu dokonce i mistrovství republiky. Nepřetržitou službu poskytuje návštěvníkům Vodní záchranná služba ČČK, takže se můžete cítit bezpečně nejen na vodě, ale i v přilehlých rekreačních oblastech.

Oblíbenou atrakcí je výletní loď, která v letních měsících nabízí projížďky po přehradě několikrát denně. Svoji pouť startuje u přehradní hráze a brázdí hladinu v délce 20 km. Na cestě má 6 zastávek. A samozřejmě je možné tady provozovat různé vodní sporty. Ať už je to samotné plavání, jízda na kanoi nebo v poslední době stále oblíbenější paddleboarding. I díky dobrému sociálnímu zázemí, množství občerstvení, půjčoven a pláží je přehrada Hracholusky vyhledávaným místem pro letní dovolenou.

V jejím okolí najdete i spoustu dalších zajímavých míst. Asi 20 km východně se nachází krajské město Plzeň. Příjemný den s dětmi můžete strávit v DinoParku nebo zoologické zahradě. Protože se jedná o oblast úzce spojenou s výrobou piva, je tu vybudované i pivovarské muzeum, kde s o tomto pěnivém moku dozvíte spoustu nových informací. Naopak milovníci historie mohou vyrazit na prohlídku plzeňské katedrály sv. Bartoloměje a nebo úplně na druhou stranu od přehrady do Kladrubského kláštera.

Plzeňsko nabízí i mnoho možností ubytovacích kapacit, jako jsou hotely, penziony nebo apartmány. Jako vhodné ubytování u Hracholuské přehrady jsou pro romantické duše nebo rodiny s dětmi jsou připraveny chaty a chalupy nebo ubytování v soukromí. A dobrodruzi mohou vybírat z široké nabídky kempů. Sami tedy vidíte, že i mnohdy zatracovaná oblast Západních Čech má svým návštěvníkům co nabídnout a rozhodně stojí za to, se sem alespoň jednou podívat.

Velká vodárenská nádrž s lesním prostředím a zákazem vstupu ve Slavkovském lese

Vodní nádrž Podhora je velká vodohospodářská nádrž, která se nachází na řece Teplá nedaleko města Mariánské Lázně v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Přehrada byla postavena v letech 1963 až 1965 a slouží především k zásobování pitnou vodou pro Mariánské Lázně a okolí. Z tohoto důvodu je koupání v nádrži přísně zakázáno. Okolí nádrže je oblíbené pro procházky a cyklistiku po vyhrazených trasách v tichém lesním prostředí Slavkovského lesa.

Přístup

K přehradě vede z centra města Mariánské Lázně (dostupná ze silnice číslo 21) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Kladská u silnice k hrázi nádrže. Je nutné striktně dodržovat zákaz vstupu do chráněné zóny. Nejbližší železniční stanice Mariánské Lázně je vzdálena necelých deset kilometrů.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Mariánské Lázně s dominantní Kolonádou Mariánské Lázně a Zpívající fontánou Mariánské Lázně. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Slavkovský les s dominantní Kladskou rašeliniště (národní přírodní rezervace) a Hrad Loket. Vyplatí se navštívit i Rozhlednu Hamelika a Zámek Kynžvart.

Rekreační nádrž s kempingem a možnostmi vodních sportů v Tepelské vrchovině

Vodní nádrž Žlutice je středně velká vodohospodářská a rekreační nádrž, která se nachází na řece Střela nedaleko města Žlutice v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Přehrada byla postavena v letech 1965 až 1968 a slouží k ochraně před povodněmi a především k rekreaci. Nádrž nabízí možnost koupání, kempování a vodních sportů v tichém a zeleném prostředí Tepelské vrchoviny.

Přístup

K přehradě vede z města Žlutice (dostupná ze silnice číslo 6) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází přímo u kempingu Žlutice na břehu nádrže. Odtud je to k vodě jen pár metrů. Nejbližší železniční stanice Žlutice je vzdálena necelé tři kilometry.

Co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Žlutice s dominantním Muzeem Žlutice a Zříceninou hradu Hartenštejn. Necelých dvacet kilometrů severně leží světově proslulé lázeňské město Karlovy Vary s unikátní Vřídelní kolonádou Karlovy Vary a Hrad Loket. Vyplatí se navštívit i Klášter Teplá a Rozhlednu Krásenský vrch.

Romantické ruiny na sopečném vrchu Vlčí hora

Zřícenina hradu Volfštejn se nachází na svazích čedičového vrchu Vlčí hora u městečka Černošín v okrese Tachov. Hrad byl založen ve 13. století, pravděpodobně rodem Svojšínů, k ochraně okolních majetků. Svůj význam ztratil v průběhu 15. století, kdy byl opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu.

Dnes je hrad volně přístupný a je součástí Přírodní rezervace Vlčí hora. Z původního opevnění se nejlépe zachovala část okrouhlé věže s portálem a zbytky hradebních zdí a paláce. Lokalita je zajímavá nejen historicky, ale také geologicky a botanicky díky výskytu vzácných rostlin ve smíšeném lese.

Přístup

Ke zřícenině vede žlutá turistická značka z centra obce Černošín (cca 1,5 km do kopca). Parkování je možné na náměstí v Černošíně. V obci se nachází autobusová zastávka "Černošín". Nejbližší železniční stanice "Svojšín" je vzdálena asi 6 kilometrů.

Okolí - co stojí za poznání

Samotný vrch Vlčí hora nabízí geologickou zajímavost v podobě sloupcovité odlučnosti čediče. V nedalekém Svojšíně je možné navštívit barokní Zámek Svojšín s francouzským parkem. Dalším cílem může být historické město Stříbro s renesanční radnicí a hornickým skanzenem.

Výstup na Volfštejn je příjemnou procházkou v přírodě tachovského regionu. Nabízí klidnou atmosféru lesní zříceniny bez davů turistů.

Zbytky mohutného gotického hradu s věží a příkopy v Plzeňském kraji

Zřícenina hradu Třebel (též zřícenina hradu Třebel u Trpíst) je rozsáhlá zřícenina gotického hradu, která se nachází na mírném kopci nedaleko obce Třebel v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Hrad byl založen ve čtrnáctém století a byl jedním z největších hradů v regionu. Dnes se zde nacházejí zbytky hradního paláce, valů a mohutných příkopů. Lokalita je oblíbená pro procházky a obdivování středověké architektury v poklidném lesním prostředí.

Přístup

Ke zřícenině nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Třebel u silnice k hradu (dostupná ze silnice číslo 202). Odtud je to k hradu nenáročná procházka lesní stezkou v délce asi pět set metrů po modré turistické značce, která vede mírně do kopce. Nejbližší železniční stanice Stříbro je vzdálena necelých deset kilometrů.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Tachov s dominantním Muzeem Tachov a Kostelem sv. Václava Tachov. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Hrad Přimda a Rozhledna Vlčí hora. Vyplatí se navštívit i Zámek Trpíst a Klášter Kladruby.