Kam na výlet v Libereckém kraji (strana 6 z 6)

Pozůstatky středověkého sídla na pískovcovém ostrohu

Hrad, často nazývaný také Vítkovec, se nachází na pískovcovém ostrohu u obce Holany v okrese Česká Lípa. Založen byl pravděpodobně na přelomu 14. a 15. století příslušníky rodu Berků z Dubé. Sloužil jako opevněné sídlo v oblasti Holanských rybníků, ale již v polovině 16. století se uvádí jako pustý.

Dnes je areál zříceniny volně přístupný a ukrytý v lesním porostu. Z původní stavby se dochovaly jen nepatrné zbytky zdiva, stopy po trámech ve skále a výrazný hradní příkop. Lokalita nabízí atmosféru zaniklého místa pohlceného přírodou s výhledem na vodní hladinu.

Přístup

Ke zřícenině vede červená turistická značka z obce Holany, trasa je dlouhá přibližně 2 kilometry. Parkování je možné přímo v Holanech na náměstí nebo na plochách u kempů u rybníka. Autobusová zastávka "Holany" je výchozím bodem pro pěší výlet. Nejbližší železniční stanice je "Zahrádky u České Lípy".

Okolí - co stojí za poznání

V bezprostředním okolí se nachází rekreační Milčanský rybník, vhodný ke koupání a rybolovu. Nedaleko v lese stojí další skalní útvar a bývalý hrádek Jiljov. Za pozornost stojí také historický kamenný most přes výpust Dolanského rybníka.

Návštěva této lokality je ideální pro milovníky tichých lesních zákoutí a historie.

Mohyla Hanče a Vrbaty je památník tragické smrti Václava Vrbaty a Bohumila Hanče, který stojí na Vrbatově návrší ve výšce 1 416 m n. m. na rozhraní Vítkovic a Špindlerova Mlýna, což je současně pomyslná hranice Libereckého a Královéhradeckého kraje.

Osudovým dnem byl 24. březen roku 1913, kdy se v Krkonoších konal mezinárodní závod v běhu na lyžích na 50 kilometrů. V průběhu závodu se prudce zhoršilo počasí a spolu se sněhovou vánicí se také výrazně ochladilo. Všechny závodníky se podařilo organizátorům zastavit, kromě jediného – Bohumila Hanče. Když se jeho přítel Václav Vrbata dozvěděl, že je Hanč ještě na trase, vydal se za ním, našel ho a půjčil můj svůj kabát, aby mohl závod dokončit. Tím si však Vrbata podepsal rozsudek smrti a na místě, kde umrzl, dnes stojí mohyla. Bohumila Hanče se Vrbatovi zachránit nepodařilo. Zemřel o pár desítek metrů dále na Labské boudě, kam byl převezen už příliš vyčerpaný a podchlazený.

Na památku těchto dvou tragicky zesnulých přátel byla na hřebeni Krkonoš postavena kamenná mohyla, kterou vybudovali členové spolků SKI Jilemnice a Ski klub Hradec Králové v roce 1925. Každoročně si tuto tragickou událost připomíná horská služba 24. března, který byl vyhlášen Dnem Horské služby České republiky.

Když se vydáte k Mohyle Hanče a Vrbaty, naskytne se Vám krásný výhled na Labský důl s Labskou boudou a na Sněžné jámy, přírodní rezervaci ledovcových karů se žulovými stěnami. A samozřejmě uvidíte také vrchol nejvyšší české hory Sněžky. Zajímá Vás, kudy se k mohyle vydat? Vyrazit můžete z Horních Míseček, odkud budete pokračovat po žluté stezce k Jestřábím boudám a odtud Vás modrá dovede k Vrbatově boudě. V létě sem jezdí také turistická autobusová linka. Další možností je také kombinovat pěší turistiku s lanovkou z Rokytnice nad Jizerou nebo ze Špindlerova Mlýna na Medvědín, na jehož svazích se nachází lyžařské středisko. Od Vrbatovy boudy je Mohyla Hanče a Vrbaty vzdálena jen necelý kilometr. Od mohyly Vás pak žlutá trasa zavede k prameni Labe.

Abyste stihli prochodit alespoň malou část Krkonoš, budete potřebovat příjemné ubytování blízko Mohyly Hanče a Vrbaty. Vítkovice, které jsou turisticky vyhledávané, nabízejí především ubytování v chatách a chalupách a také v typických krkonošských horských roubenkách. Další chaty byste našli i v Benecku nebo ve Strážném. Pokud byste upřednostnili pokoj v penzionu, pak se zaměřte spíše na penziony ve Špindlerově Mlýně nebo v Jablonci nad Nisou. V nedalekém Vrchlabí pak můžete využít například apartmány. Záleží jen na Vás, jaký komfort a služby budete potřebovat.

Historickým jádrem obce Benecko v okrese Semily (Liberecký kraj) byl gotický Hrad Dolní Štěpanice u stejnojmenné osady. Hrad pochází z druhé poloviny 13. století, původně byl trojdílný a výzkum v prostoru věže potvrdil dílnu na výrobu olova pocházející z přelomu 14. a 15. století. Zdejší okolí totiž bylo ve středověku bohaté na těžbu drahých rud a zlata. 

První písemný záznam dokládá, že majitelem v roce 1304 (některé zdroje uvádí 1305) byl Jan z Valdštejna. Ten byl synem Zdeňka z Valdštejna, zakladatele hradu Turnova a Valdštejna. Stejnému rodu hrad náležel až do svého zániku. Stavba se dvěma příkopy byla postavena ve dvou výškových úrovních (horní a dolní hrad) a byla zbudována za účelem ochrany stezky do Slezska přes Krkonoše. Začátkem 16. století přestal být hrad obytným sídlem, začal chátrat a stala se z něj zřícenina se zbytky stěn a obranného systému. Hodně kamenů bylo spotřebováno na stavbu silnic v okolí. Za jedno století (1890-1990) klesla dle fotografií výška hradeb o jeden metr. Příčinou byl nejen člověk, ale i přírodní vlivy. 

Stavba je vedena jako chráněná kulturní památka. Stále je tu prostor pro objevy, protože archeologové narazili na zasypané přízemí horního hradu, který je skrytý v kuželu suti.  Níže položená část, kde byla studna, byla hospodářská. Hradbu uzavírala hranolová věž, kterou se farář z Horních Štěpanic pokusil neúspěšně ke konci 18. století odstřelit. Nakonec spadla sama v roce 1821 a následně byla upravena památkáři. Archeologický průzkum objevil ve věži schránku, která mohla být využívána jako spíž. Dalším zkoumáním bylo nalezeno mnoho dalších vzácností - pražské groše Václava IV. a Vladislava II. Jagelonského, stříbrné mince, části středověkých šípů do kuše a lovecké tesáky. 

Tajemnou atmosféru hradu umístěného ve vysokých lesích doplňuje mnoho pověstí o hradních strašidlech, pokladech a hradních chodbách. Byl postaven ve výšce přibližně 565 m n. m. asi 1,5 km na severovýchod od Dolních Štěpanic. Zřícenina je přístupná a vede k ní turisticky neoznačená lesní cesta z Horních Štěpanic od kostela. 

K dalším atrakcím v oblasti Krkonoš patří Rozhledna Žalý na stejnojmenné Hoře Žalý, v Jilemnici potom Zámek Jilemnice a u Špindlerova Mlýna Pančavský vodopád, který je nejvyšším v Česku. Je toho víc než dost, proto Vám nabízíme možnost ubytování v okolí Hradu Dolní Štěpanice. Vybírat můžete dle toho, co preferujete. Rezervujte si chatu či malebnou chalupu, pohodlný penzión nebo hotelový pokoj. 

Letní radovánky pod krkonošským nebem
Na Benecku se zimní stopy mění na adrenalinové letní atrakce — tubing na nafukovacích duších i jízda na terénních horských kárách. Pojeďte dolů po trati, která připomíná jízdu na vodním tobogánu, i když pod nohama není sníh. Zábavný výlet s dětmi i přáteli v přírodním prostředí, kde počasí nekončí sezónní zážitek.

Dvě letní atrakce vedle sebe

• Letní tubing: trať o délce cca 150 m tvoří umělé koryto s několika zatáčkami. Vlek pohodlně dopraví zpět nahoru. Vhodné pro děti od 4 let a dospělé do 80 kg. Jízdu může doprovázet úsměv i závist od těch, co chtějí zkusit hravý sjezd. Provoz zajištěn od června do září každý den v určených odpoledních hodinách. Řiďte se popisem trati a pokyny obsluhy.
• Horské karty / terénní tříkolky: přinášejí jízdu po travnatém svahu po trati dlouhé cca 200 m, s možností vlastního brzdění. Jednotlivci od 12 let mohou řídit sami, ale jízdu ve dvojici ocení rodiny s menšími dětmi. Maximální nosnost jedné káry je 100 kg. Jízdy jsou možné po celý prázdninový den, v některých časech i se školními skupinami po předchozí domluvě.

Pro koho jsou atrakce vhodné

• Rodiny s dětmi — společné sjezdy i první zkušenost s tubingem
• Skupiny přátel — směs smíchu a podmanivého výhledu z kopce
• Začátečníci i mírně pokročilí — přirozené tempo s možností zvolit vlastní rychlost
• Milní návštěvníci Krkonoš — outdoorová zábava s působivou krajinou

Kde se vše odehrává a co tě doprovodí
Obě atrakce jsou umístěny v rámci Family Arény Benecko v centrální části obce Benecko. Přístup je snadný pěšky, na kole i autem — parkování je dostupné poblíž. Areál nabízí základní občerstvení, toalety i místo k posezení po jízdě. Instruktoři pomáhají při výběru atrakcí a dbají na bezpečnost.

Tubing i horské karty na Benecku jsou sázkou na letní radost, adrenalin i úsměv. Je to prostor, kde se z kopce sklouznou všechny generace — od dětí po dospělé — a kde přirozený výhled dotváří kouzlo každé jízdy.

Lyžařský areál Benecko najdete ve stejnojmenné krkonošské obci na Jilemnicku, která spadá do okresu Semily. Moderní lyžařské středisko láká ideálními podmínkami pro rodiny s dětmi. Areál se může chlubit 14 sjezdovkami, 12 vleky, dvěma snowtubingovými dráhami a 4-sedačkovou lanovkou.

Svahy mají různou náročnost, jsou více nebo méně prosluněné. Areál celkem nabízí 5,5 km sjezdovek. Nejdelší je Kejnos s délkou 850 m a přepravní kapacitou 2400 osob za hodinu. Najdete zde svahy jak pro začátečníky tak i pro pokročilé, slalomový svah potěší sportovně laděné návštěvníky, freestylisti ocení dva snowparky. Pink Snowpark Benecko Vás vyzkouší na 16 překážkách a 4 skocích. Oddech a relax si pak dopřejete v chill zóně s internetem, xboxem nebo fotbálkem.

Umělé zasněžování je samozřejmostí, od roku 2020 středisko disponuje novou retenční nádrží, která umožňuje kvalitnější a rychlejší zasněžení. Nechybí ani každodenní večerní lyžování na vybraných sjezdovkách. V případě, že Vám nejsou blízké ani lyže ani snowboard, ale jste spíš nakloněni běžkám, můžete se realizovat na několika desítkách kilometrů tratí (45 km v zimě 2021/2022), připravených na klasiku i bruslení.

Jelikož Benecko je rodinně orientované středisko, najdete zde hned tři dětské parky. Ten nejnovější vyrostl na Kejnosu na konci roku 2020 a disponuje lyžařským pásem s délkou 60 m. Všechny parky pro děti jim udělají radost lyžařskými herními prvky. Benecko nabízí i možnosti sáňkování a bobování. Jak se na pořádné lyžařské středisko patří, návštěvníci zde využijí i několik půjčoven ski vybavení a lyžařských škol pro malé i velké.

A co v případě, že už Vás svahy přestanou bavit? Děti se zabaví s českými pohádkami v Dílničce pro šikovné ruce přímo v centru Benecka. Dospělí si zahrají bowling nebo paintball v Benecku. Sázkou na jistotu je wellness a bazén v Jilemnici. Rozhledna Žalý je dostupná během celého roku, z výšky 18 m si prohlédnete celé Krkonoše. V okolí můžete poznávat i historii, například na zámcích Horní Branná, Vrchlabí a Jilemnice nebo v muzeích, Krkonošské muzeum najdete jak ve Vrchlabí tak i v Jilemnici. V okolí Benecka najdete i spoustu dalších ski center, takže každý den je možné zkusit něco nové.

O nabídku ubytování u lyžařského střediska Benecko se vůbec nemusíte obávat, pokud si ho rezervujete s předstihem. Tento turisticky oblíbený skiareál má v nabídce úplně všechno, záleží jen na Vás, zda vyžadujete kompletní služby hotelů nebo dokonalé soukromí horských chat. Zvolit můžete i moderně zařízené a vybavené apartmány nebo levné ubytování v soukromí. Benecko je stabilním hráčem mezi ski centry v Krkonoších. Přijeďte si i Vy ověřit jeho kvality, rezervujte ubytování ještě dnes!

Srdce rodinného lyžování v Krkonoších

Lyžařský areál Štěpanická Lhota se nachází v malebné části obce Benecko, která patří k nejvýše položeným obcím v západní části Krkonoš. Středisko leží na okraji Krkonošského národního parku a díky své poloze přibližně od 700 m n. m. do 1000 m n. m. nabízí po většinu zimní sezony vynikající sněhové podmínky. Areál Štěpanická Lhota je součástí většího Skiareálu Benecko, který je známý svým rodinným zaměřením a ideálními podmínkami pro začátečníky a středně pokročilé lyžaře.

Štěpanická Lhota nabízí přístup k několika sjezdovým tratím s různou obtížností. Centrální sjezdovkou je svah Kejnos, dlouhý přibližně 850 metrů, obsluhovaný moderní čtyřsedačkovou lanovou dráhou, která má vysokou přepravní kapacitu. Další, kratší vleky a sjezdovky v této lokalitě poskytují lehké a mírně náročné terény, ideální pro děti a první oblouky. Díky umělému zasněžování a každodennímu udržování tratí rolbami je zde kvalita sněhu zajištěna po celou zimu. Součástí je i dětský park s lyžařským kobercem a herními prvky, jakož i snowpark pro snowboardisty. V těsné blízkosti sjezdovek se nacházejí provozovny s rychlým občerstvením a lyžařská škola.

Jak se tam dostanete

Lyžařský areál Štěpanická Lhota naleznete ve stejnojmenné části obce Benecko, v okrese Semily. Pokud přijíždíte autem, je nejlepší sledovat hlavní silnice vedoucí do Benecka. Štěpanická Lhota je dobře dostupná a v bezprostřední blízkosti spodní stanice lanovky Kejnos najdete k dispozici bezplatné parkoviště. Pro ty, kteří využívají hromadnou dopravu, jezdí do Benecka pravidelné skibusy, jejichž zastávka bývá v těsné blízkosti nástupu na hlavní lanovou dráhu. Nejbližší železniční stanice je v Jilemnici.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Štěpanické Lhoty a celého Benecka nabízí celoročně řadu aktivit. Nejvýraznějším turistickým cílem je Rozhledna Přední Žalý, kterou nechal v roce 1890 postavit hrabě Jan Harrach a je z ní nádherný výhled na celé Krkonoše a Podkrkonoší. K rozhledně vede nenáročná trasa, která je v zimě vhodná i pro pěší turisty. Pro milovníky historie jsou v blízkém okolí k vidění pozůstatky Rychlovského hrádku a hradu Hradiště u Dolních Štěpanic. Oblast je také ideálním výchozím bodem pro běžkaře, neboť přímo z Benecka vedou stovky kilometrů udržovaných běžeckých stop na krkonošské hřebeny, například směrem na Mísečky. V obci je k dispozici i Family Aréna a Lanový park Benecko, které kromě zimních atrakcí nabízejí zábavu i v létě.

Rozsáhlé ruiny s kruhovým výhledem na Český ráj

Zřícenina hradu Kumburk se nachází na stejnojmenném čedičovém kopci (562 metrů) u obce Bradlecká Lhota v Královéhradeckém kraji. Byl založen ve třináctém století a v patnáctém století byl přestavěn na mohutnou gotickou pevnost. Hrad byl opuštěn po nařízení císaře Ferdinanda III. v sedmnáctém století. Hradní ruiny jsou dnes rozsáhlým areálem, ze kterého se dochovaly části hradeb, paláců a dvě brány. Z nejvyššího bodu hradu je jedinečný kruhový výhled na Krkonoše, Kozákov a okolní kopce Českého ráje.

Přístup

Ke zřícenině je nejsnazší přístup z obce Syřenov nebo Bradlecká Lhota. U obce Syřenov je k dispozici bezplatné parkoviště s omezenou kapacitou. Odtud vede k hradu přibližně dva kilometry dlouhá trasa po modré turistické značce s poměrně strmým stoupáním. Zřícenina je též součástí turistické trasy Hrubá skála. Vstup na hradní areál je volný a celoroční.

Okolí – co stojí za poznání

Necelých dvanáct kilometrů jihozápadně se nachází historické město Jičín s Valdštejnovým náměstím a Valdickou bránou. V blízkém okolí se nachází i další zřícenina Hrad Bradlec a Zámek Staré Hrady. Kumburk je také ideální výchozí bod pro turistiku v Českém ráji s pískovcovými městy jako například Prachovské skály.

Jedno z menších lyžařských středisek, Horní Mísečky, najdete na svazích Medvědína, ve výšce okolo 1 000 m n. m. Leží severním směrem od Vítkovic, na západ od Špindlerova Mlýna. Je nejmladším lyžařským střediskem, zařazeným do komplexu Skiareálu Špindlerův Mlýn. Mimo něj sem patří i Skiareál Svatý Petr, Skiareál Medvědín a Hromovka Ski resort. Areál leží v nádherné přírodě Krkonošského národního parku.

Ski areál Horní Mísečky je vyhovující zejména pro rodiny s dětmi. Místní sjezdovka je mírného sklonu a navíc dostatečně široká a přehledná, takže svoje děti budete mít stále na očích. Ale nejen děti se tady učí prvním lyžařským "krůčkům". I dospělí, kteří doteď neměli šanci se naučit lyžovat nebo chtějí svoji techniku zdokonalit, Horní Mísečky rádi využívají.

Na začátek sjezdovky Vás dopraví pohodlná čtyřsedačková lanovka. Jsou tu i tři menší vleky, nacházející se ve spodní části sjezdovky. A jsou tu i další místa, kde si užijete kopec zábavy. Například na Funtracku, který je umístěný v horní části střediska. Tvoří ho různé boule, zatáčky, vlny a další složité prvky, určené proto, aby se Vaše lyžování stalo ještě zábavnějším.

Nesmíme zapomenout ani na Burton snowpark, který leží na svahu, nejvíce nakloněném slunečním paprskům. I tady na Vás čekají různé překážky, díky kterým zažijete na svahu perfektní den plný zábavy a adrenalinu. A pokud Vám to bude málo, pokračujte směle během večerního lyžování.

A když Vám během lyžování vyhládne, nezoufejte. Pryč jsou doby, kdy jste si na lyžovačku museli z domu brát termosku s čajem a řízek mezi chleby. Ve střední části sjezdovky je pro Vám připraveno občerstvení, takže hladoví ani žízniví nezůstanete. Pro rychlejší vybavení skipasu jsou v areálu i samoobslužné pokladny.

U dolní stanice lanovky je Vám k dispozici půjčovna lyžařského vybavení a skiservis. Nachází se tady i dětská lyžařská a snowboardová škola, takže správnou techniku hned od začátku se mohou učit pod vedením zkušených instruktorů.

V celém Ski areálu Horní Mísečky je dostupné technické zasněžování, takže lyžování je zabezpečené i při nedostatku sněhu. Zasněžovací technika je rozmístěna i podél místního běžkařského areálu. Tady se nacházejí upravované běžecké okruhy o délce 1 až 10 kilometrů a nebo vyrazte na běžeckou trať směrem na Benecko, Rokytnici nad Jizerou, Harrachov nebo Labskou boudu.

Kromě již výše zmíněných lyžařských středisek, patřících pod Skiareál Špindlerův Mlýn, můžete v okolí nalézt i menší svahy. Jsou to například Skiareál Vurmovka nebo Lyžařský areál Janova Hora a i spoustu dalším míst, která stojí za to navštívit, když se na výlet do Krkonoš vypravíte. Zvláštní atmosféru má Mohyla Hanče a Vrbaty nad Horními Mísečkami. Připomíná tragickou událost z roku 1913, kdy během lyžařského závodu, díky nepříznivému počasí, zahynul závodník Bohumil Hanč i jeho kamarád Václav Vrbata, který se mu vydal na pomoc.

Vzhledem k tomu, že jsou Krkonoše velmi oblíbenou zimní destinací, vše je přizpůsobeno tomu, aby se tu návštěvníci cítili dobře a rádi se sem vraceli. Pokud se vydáte do Krkonoš na delší dovolenou, najít si ubytování u Ski areálu Horní Mísečky pro Vás nebude nic složitého. Hojnému počtu návštěvníků je přizpůsobena i nabídka ubytovacích zařízení. Vybírat můžete z horských chat, útulných penzionů i luxusních hotelů. Oblíbenou formou ubytování se zvláště v poslední době stávají i apartmány, které Vám poskytnou potřebné soukromí a zároveň mají vše, co byste během pobytu mohli potřebovat. Vyzkoušejte sami a uvidíte.

Pískovcové krásy Kokořínska

Přírodní památka Martinské stěny je výrazná skupina pískovcových skalních útvarů, která se nachází v severní části Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, jižně od obce Stvolínky. Ačkoliv název evokuje spojení s Broumovskými stěnami, tyto Martinské stěny jsou součástí Ralské pahorkatiny a spadají pod katastrální území Dřevčice, náležející k městu Dubá. Skály dosahují nadmořské výšky 390 až 420 metrů a byly vyhlášeny přírodní památkou v roce 2002 k ochraně geomorfologických tvarů, především celistvé skalní stěny, na níž jsou vyvinuty menší útvary, zejména výrazné škrapy. Chráněny jsou také vzácné druhy bezobratlých, jako je pavouk slíďák (Alopecosa fabrilis) a sklípkánek hnědý (Atypus affinis), kteří žijí na okolních vřesovištích a lišejnících.

Jak se tam dostat

Martinské stěny jsou dobře dostupné po turistických stezkách, které vedou severní částí CHKO Kokořínsko. Ke skalám se dostanete nejsnadněji po červené turistické značce, která prochází po horní hraně skalní stěny a táhne se celou touto oblastí. Přístup je možný i z obce Pavličky, odkud vede nejprve společná modrá a žlutá značka do Čapského dolu a následně stoupáním po žluté k Martinské stěně. Nejbližší vlaková zastávka na trati Česká Lípa – Lovosice je v přibližně 8 kilometrů vzdálených Blíževedlech. Z vesnice Dřevčice vede k památce místní komunikace, auto je možné odstavit také u obce Pavličky přímo u rozcestí.

Co můžete v okolí objevovat

Oblast Kokořínska, kde se Martinské stěny nacházejí, je součástí evropsky významné lokality Roverské skály, která nabízí rozsáhlé možnosti turistiky. V blízkosti se nachází další chráněná maloplošná území a výrazné geologické body. Navštívit můžete přírodní památku Husa, kde se nachází skalní útvar připomínající husu a také památník Járovi Cimrmanovi. Další zajímavostí je přírodní rezervace Vlhošť, která zahrnuje stejnojmenný vrchol a Malý Vlhošť se zajímavým skalním průchodem. V okolí se nachází i rozsáhlé polojeskyně jako Tisícový kámen a Krápník. Milovníci historie mohou prozkoumat zříceniny hradů jako Čap (skalní hrad), Chudý hrádek nebo Ronov, které jsou vzdálené jen několik kilometrů.

Rozhledna Žalý patří k nejkrásnějším rozhlednám v Čechách. Vydat se na ni můžete do okresu Semily v Libereckém kraji. Stojí na hoře Žalý (dříve Heidlova) v blízkosti Benecka.  Je umístěna na atraktivním místě s výhledy do širokého okolí a vidět můžete Krkonoše, část Orlických a Jizerských hor, části Českého ráje, případně i Prahu. Na kopec jezdí v létě i v zimě lanovka.

Rozhledna byla oficiálně otevřena 7. 9. 1892, postavit ji nechal hrabě Jan František Nepomuk Harrach. Umístěna je na vrcholu Přední Žalý, který dosahuje nadmořské výšky 1 019 m n. m. Tato hora je složena především z ortoruly (rula vzniklá z vyvřelin), je vyhledávaným poutním místem a pořádají se zde také svatební obřady. Před stávající 18 m vysokou vyhlídkovou kamennou věží (na jejíž vrchol vede 89 schodů) tady původně od roku 1836 stála dřevěná rozhledna o výšce 15 m. Tu v roce 1889 nahradila montovaná ocelová konstrukce a o tři roky později byla postavena rozhledna stojící zde dosud. Vedle ní byla postavena restaurace, kde najdete nabídku občerstvení v podobě domácích limonád, sladkých i slaných jídel a ochutnat můžete také borůvkové knedlíky. Budova byla dostavěna v roce 2009 a je náhradou za první hostinec z roku 1890, který spolu s rozhlednou nechal postavit kníže Harrach. Chata, protože byla roubená, shořela a vystřídala ji v roce 1904 montovaná dřevěná stavba. Ale i ta byla následně během 2. sv. války zničena.

Na samotnou horu se přepravíte i čtyřsedačkovou lanovkou ze Ski Resortu Herlíkovice. Vézt s sebou je možné i kočárek či kolo. Pěšky se na rozhlednu dostanete z Benecka od hotelu po turistické stezce dlouhé 2,6 km, stezkou provází červená turistická značka. Parkoviště je návštěvníkům k dispozici. Pod horou Žalý vede turistická trasa Bucharova cesta. Je dlouhá 31 km a propojuje pramen Labe a Jilemnici. Název dostala po Janu Bucharovi, ten byl propagátorem turistiky a lyžařství.

Benecko i celé Krkonošsko nabízí mnoho krásných míst, proto využijte možnosti ubytování v okolí Rozhledny Žalý. Vybírat můžete ze široké nabídky chat, apartmánů, penzionů i hotelů. Po celý rok Vás čeká zábava, krásné prostředí i zážitky. Mezi vyhledávaná místa patří Lyžařský areál Benecko, Tubing a horské káry Benecko i hrad Dolní Štepanice.

V maličké krkonošské vesničce Žalý, ležící v Libereckém kraji a okrese Semily, se nachází hora Žalý. Hora, dříve zvaná Heidlova, je vzdálena přibližně 1,5 km od obce Benecko v Krkonošském národním parku. Stojí zde jediná kamenná rozhledna v Krkonoších, nenechte si ujít výhled na Krkonoše, část Orlických a Jizerských hor, i části Českého ráje. Na horu se dostanete i lanovkou, ta jezdí v létě i v zimě (Ski Resort Herlíkovice).

Vrchol Žalý je rozdělen na dvě části – Zadní Žalý a Přední Žalý. Zadní Žalý je vyšší (1 036 m), jeho hřbet je spíše krátký a plochý. Tvořen je rulami a fylity. Přední Žalý leží jižněji, je nižší (1 019 m) a má příkřejší stěny. Tvoří jej především ortoruly (rula vzniklá z vyvřelin). Právě tato přední část je vyhledávané poutní místo, kam se vydávají turisté především během svátků. Místní radnice Vás dokonce na vrcholku Žalého může oddat, svatba tak pro Vás bude opravdu nezapomenutelným zážitkem.

Vydáte-li se prozkoumat okolí vesničky Žalý, nenechte si ujít místní rozhlednu se stejnojmenným názvem. Rozhlednu Žalý nechal zbudovat Jan František Nepomuk Harrach v roce 1836. Stojí na Předním Žalém a původně měla dřevěnou konstrukci o výšce 15 m, kterou v roce 1889 vystřídala montovaná ocelová konstrukce. Rozhledna byla o rok později doplněna dřevěnou vyhlídkovou restaurací. V roce 1892 nahradila železnou stavbu kamenná věž s výškou 18 m.

Občerstvení zde nabízí dřevěná chata, postavená hned u rozhledny. Vznikla v letech 2008–2009 na místě původní restaurace. Ta byla postavená v roce 1890, ale krátce na to ji zničil požár. Hrabě Harrach nechal restauraci v roce 1904 obnovit, následně byla ale rozebrána (1939).

Z Benecka od hotelu Kubát vede turistická stezka, která je vhodná i pro rodiny s dětmi. Stezka je dlouhá 2,6 km s mírným stoupáním. Ze zastávky se vydáte směrem k hotelu Bára, od druhého rozcestníku jdete po červené turistické trase až k cíli. Na Přední Žalý také vede čtyřsedačková lanovka z Herlíkovic, která přepravuje kola i kočárky zdarma.

Pod vrcholem hory Žalý se můžete vydat na turistickou trasu Bucharova cesta. Ta spojuje město Jilemnici a pramen Labe, je dlouhá 31 km. Jméno nese po Janu Bucharovi, který v Krkonoších propagoval turistiku a lyžařství.

Nadchla Vás hora Žalý? Využijte ubytování v okolí Žalý, které nabízíme. Oblíbené ubytování najdete nejen v létě, ale i v zimě, kdy je v provozu nedaleký Lyžařský areál Benecko. Mimo zimní sezónu zajistí zábavu například Tubing a horské káry Benecko. Volit můžete z útulných chat a chalup, příjemných penzionů či apartmánů v okolí Benecka i celého Krkonošska.

Ochrana unikátních borovicových lesů a pískových dun v Polabí

Přírodní rezervace Kostelecké bory se nachází ve Středočeském kraji, v okrese Nymburk, v katastru obcí Kostelní Lhota a Sadská. Toto chráněné území bylo vyhlášeno s cílem zachovat jedinečná společenstva acidofilních borových lesů (borů) a písečných přesypů, které jsou charakteristické pro nízké polabské nížiny. Borové porosty rostou na rozsáhlých pískových dunách, které jsou pozůstatkem ledovcové činnosti a eolických procesů (větrných) po poslední době ledové. Díky extrémně chudým a suchým písčitým půdám zde rostou specifické a vzácné druhy rostlin, které jsou přizpůsobeny těmto podmínkám, například různé druhy vřesů. Rezervace je mimořádně důležitá také pro entomologii, jelikož pískové duny jsou domovem pro unikátní druhy hmyzu, jako jsou například pískomilní mravenci a vzácní blanokřídlí. Je to ideální příklad zachovalého nížinného reliéfu středního Labe.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem jsou obce Kostelní Lhota nebo město Sadská. Autem se dá parkovat v obci Kostelní Lhota. K rezervaci vede přímo z Kostelní Lhoty žlutá turistická značka. Trasa je nenáročná, prochází rovinatým terénem, který je protkán lesními cestami a stezkami.

Co můžete v okolí objevovat

V blízkém městě Sadská můžete navštívit kostel sv. Apolináře a Sadský rybník. Necelých 10 km severně se nachází historické město Poděbrady se zámkem Poděbrady a známou kolonádou. V obci Příbraz se nachází přírodní rezervace Hrabanovská černava, která chrání mokřadní louky.

Ochrana teplomilných společenstev a hadcových hornin u řeky Jihlavy

Přírodní památka Stříbrný vrch se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Brno-venkov, v katastru obce Němčice a města Ivančice, na strmém svahu nad meandrem řeky Jihlavy. Území je vyhlášeno k ochraně mimořádně vzácných xerotermních (teplomilných) společenstev a skalní stepi, které se vyvinuly na geologicky unikátním podloží, jež tvoří převážně hadcové horniny (serpentinit). Hadce jsou horniny s vysokým obsahem těžkých kovů a nízkým obsahem vápníku, což podmiňuje růst specifické a velmi vzácné hadcové flóry. Roste zde například kostřava tuhá (Festuca pallens) a další suchomilné trávy a byliny. Lokalita je také důležitá pro výskyt chráněných druhů plazů a hmyzu. Samotný název Stříbrný vrch je pravděpodobně odvozen od předpokládaného historického naleziště stříbrné rudy v této oblasti.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je obec Němčice nebo Ivančice. Autem je možné parkovat na okraji obce Němčice. K památce vede zelená turistická značka, která prochází hřebenem Stříbrného vrchu a nabízí výhledy na meandr řeky Jihlavy. Trasa je středně náročná, vede strmým lesním terénem.

Co můžete v okolí objevovat

V blízkém městě Ivančice můžete navštívit památník Alfonse Muchy a historické centrum. Necelých 5 km jižně se nachází přírodní památka Budkovické slepence, která chrání permské slepence. V širším okolí se nachází i hrad Špilberk v Brně.

Původně renesanční zámek, později rozsáhlá barokní přestavba v Libereckém kraji, která byla přebudována na šlechtické sídlo s parkem.

Zámek Stvolínky, situovaný v Libereckém kraji nedaleko České Lípy, má své kořeny v renesančním sídle z 16. století. Současnou podobu získal v 18. století díky rozsáhlé barokní přestavbě, kterou inicioval rod Vratislavů z Mitrovic. Zámek je známý pro své elegantní barokní průčelí a rozsáhlý historický park. Po rozsáhlé rekonstrukci ve 21. století slouží zámek jako rodinné sídlo a je občasně zpřístupněn veřejnosti pro kulturní akce. Je obklopen pečlivě udržovaným parkem, který dotváří jeho exkluzivní charakter.

Přístup

Zámek Stvolínky se nachází v obci Stvolínky, na adrese Stvolínky 1. Autem je přístup ze silnice I/9 nebo II/262. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Stvolínky, obec, která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Stvolínky (trať 087) je vzdálena asi 500 metrů. Prohlídky interiérů jsou omezené.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Stvolínek můžete navštívit historické město Česká Lípa s Vodním hradem Lipý a Vlastivědným muzeem. Navštívit můžete také Hrad Bezděz, královský gotický hrad, který je symbolem kraje. Zajímavá je i Rozhledna Vlčí hora u obce Vlčí hora, která nabízí výhled na Lužické hory a okolí.

Původně renesanční zámek v Libereckém kraji, který je spojen s rodem Harantů a slouží jako muzeum a obecní úřad.

Zámek Horní Branná, situovaný v Libereckém kraji nedaleko Jilemnice, byl postaven v 16. století jako renesanční zámek za rodu Harantů z Polžic a Bezdružic. Je známý především tím, že se zde narodil slavný cestovatel, spisovatel a diplomat Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Zámek byl později upraven, ale zachoval si svůj renesanční charakter s arkádovým nádvořím. Dnes v objektu sídlí Obecní úřad Horní Branná a Muzeum Harantů, které prezentuje expozice věnované životu a dílu Kryštofa Haranta a historii regionu.

Přístup

Zámek Horní Branná se nachází v centru obce, na adrese Horní Branná 1. Autem je přístup ze silnice I/14. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Horní Branná, obec, která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Horní Branná (trať 035) je vzdálena asi 1 km. Muzeum nabízí prohlídky interiérů v sezóně.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Horní Branné můžete navštívit historické město Jilemnice s Krkonošským muzeem a renesanční radnicí. Navštívit můžete také Hrad Valdštejn, nejstarší hrad v Českém ráji. Zajímavá je i Rozhledna Žalý u obce Benecko, která nabízí nádherný výhled na Krkonoše.

Rozsáhlý renesanční statek v Libereckém kraji, který byl přebudován na šlechtické sídlo s parkem a dnes slouží jako muzeum lidové architektury.

Vísecká Rychta, situovaná v Libereckém kraji, není hrad ani zámek, ale rozsáhlý renesanční statek z 18. století, který představuje typickou lidovou architekturu severních Čech. Objekt je známý pro své dřevěné stavby a je důležitým centrem pro uchování lidové architektury. Dnes slouží jako Muzeum lidové architektury, které občasně pořádá výstavy a společenské akce. Muzeum je zaměřeno na historii a kulturu regionu.

Přístup

Vísecká Rychta se nachází v obci Kravaře u České Lípy, na adrese Kravaře 1. Autem je přístup ze silnice I/9 nebo II/262. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Kravaře, Vísky, rychta, která je přímo u objektu. Nejbližší železniční stanice Kravaře (trať 087) je vzdálena asi 1 km. Muzeum je otevřeno v sezóně od dubna do září.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Vísecké Rychty můžete navštívit historické město Česká Lípa s Vodním hradem Lipý a Vlastivědným muzeem. Navštívit můžete také Hrad Bezděz, královský gotický hrad, který je symbolem kraje. Zajímavá je i Rozhledna Vlčí hora u obce Vlčí hora, která nabízí výhled na Lužické hory a okolí.

Počátek mezinárodního toku v Jizerských horách

Pramen Lužické Nisy se nachází v malebné podhorské krajině, na severním úbočí Černostudničního hřebene, nedaleko obce Nová Ves nad Nisou v okrese Jablonec nad Nisou. Zde, v nadmořské výšce přibližně 632 metrů, začíná svou 252 kilometrů dlouhou pouť řeka Nisa, která později tvoří významnou část česko-polské a německo-polské hranice. Místo bylo na mapách poprvé zaznamenáno již v roce 1713 jako Neisbronn. V roce 1930 zde místní okrašlovací spolek odhalil kamenný pomník pramene Nisy a zpřístupnil jej veřejnosti. Dnes je prameniště upraveno a označeno trojjazyčnou pamětní deskou. U pramene, který je spíše jen malým vývěrem, najdete i první kamenný most přes řeku a krátký povalový chodníček, který vám umožní sledovat, jak se z malého pramínku stává potůček, včetně malého vodopádu na horním toku.

Jak se tam dostanete

Pramen Lužické Nisy je snadno přístupný a oblíbený jako nenáročný výletní cíl. Nachází se u silnice mezi Novou Vsí nad Nisou a Smržovkou. Přímo v blízkosti pramene je k dispozici malé parkoviště. Pro pěší a cyklisty je místo dostupné z Nové Vsi nad Nisou, kde je i nejbližší autobusová zastávka. Pramen Nisy je také výchozím bodem mezinárodní cyklotrasy Odra–Nisa, která vede až k Baltskému moři.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí pramene nabízí typickou krásu Jizerských hor. Nedaleko se nachází rozhledna Černá Studnice, která nabízí rozsáhlý kruhový výhled na Jizerské a Krkonoše, Český ráj a Lužické hory. Oblíbeným cílem jsou i blízké Lázně Libverda, kde můžete ochutnat léčivé minerální prameny jako Kristiánův pramen a obdivovat historickou architekturu. Další zajímavostí je zřícenina hradu Hamrštejn u obce Machnín nebo město Jablonec nad Nisou se svou moderní architekturou a přehradou Mšeno. Pro milovníky aktivního odpočinku je k dispozici rozsáhlá síť turistických a cyklistických tras Jizerských hor.

Anenské údolí je přírodní památka nacházející se v okrese Semily, který najdete v Libereckém kraji. Předmětem ochrany je zde louka s rozsáhlou populací šafránu bělokvětého. 

V horském středisku Harrachov, který se nachází v údolí říčky Mumlavy pod Čertovou horou, byl vyhlášen v roce 1985 chráněný přírodní výtvor. O sedm let později byl evidován jako přírodní památka Anenské údolí. Nachází se v ploché nivě říčky Mumlavy (mezi řekou a silnicí) na ploše 1,1 ha a leží ve výšce kolem 640 m n. m. S příchodem jara na zdejší mesotrofní louce, kde se střídají silně podmáčené a sušší části, rozkvétá velké množství šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus). Jedná se o chráněnou rostlinu, podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zařazenou do kategorie silně ohrožených druhů, která není v Krkonoších původním druhem. Pochází z Alp a na louku se nejspíše dostala z okolních zahrad. Roste tu téměř výhradně šafrán s bílými květy a jejich počet se odhaduje na tisíce jedinců. Díky výstavbě lanovky a kanalizace došlo dříve k částečnému poškození dané lokality, proto nyní vlastník pozemku (Správa Krkonošského národního parku) pravidelně kosí toto území a zamezuje dalšímu poškození. 

Místo najdete v blízkosti areálu sjezdovky a skokanských můstků u dolní zastávky lanovky vedoucí z Harrachova na Čertovu horu. Budete-li mít chuť, můžete se potom vydat na turistickou trasu vedoucí z Harrachova na Nový Svět. Cesta vede asfaltovou silnicí po modré turistické značce a je dlouhá 25 km. Méně zdatným turistům přijde vhod okruh v délce 4 km vedoucí z Harrachova přes Mumlavský vodopád a Rýžoviště zpět do Harrachova. Ze stejného místa dojdete i k prameni Labe (24 km) nebo do Polska. Možností je daleko víc, protože v Krkonoších je dlouhá tradice turistiky. Za východem slunce se na Sněžku vydal Johan Wolfgang Goethe nebo Karel Hynek Mácha. 

V Harrachově najdete i mnoho muzeí, zábavy a dalších atrakcí pro velké i malé návštěvníky. Abyste měli co nejvíce zážitků, využijte ubytování v okolí Anenského údolí a rezervujte pobyt přímo u majitele. Na výběr máte mnoho kapacit (chat, chalup, apartmánů nebo penziónů). 

Arboretum v objetí skalního hradu a kotliny Ohře
Pod majestátním hradem Horní Hrad (Hauenštejn) se ukrývá malé arboretum o rozloze přibližně 1,9 ha, založené v roce 1971, které představuje ochrannou sbírku dřevin v překvapivém horském prostředí. Na úpatí romantického zámeckého areálu roste přes 360 druhů listnatých a kolem 150 druhů jehličnanů, včetně unikátní kolekce více než 40 druhů javorů a vzácných magnolií – vše v přírodním ladění s výhledy na Ohři. 

Vzácné stromy mezi gotikou a údolím
Arboretum doplňuje okolí hradu o botanickou hloubku a kontrasty:

• Sbírka dřevin zahrnuje endemické druhy, cizokrajné jehličnany a pořadně reprezentativní skupiny javorů.
• Rostliny jsou osazeny terénně po vrstevnatých zónách s průhledy na hrad, lesní stráně a říční kotlinu.
• Součástí procházky je park s altánem a dětským hřištěm; okolí nabízí romantická zákoutí a kamenné mostky.
• Prohlídka hradu doplňuje zážitkovou hodnotu arboreta – lze spojit přírodní procházku s návštěvou historických interiérů.

Všeobecné informace
Areál je vhodný pro:

• Rodiny s dětmi, které rády kombinují prohlídku hradu s dotykem přírody a pobytem venku
• Školní skupiny a milovníky botaniky, kteří ocení sbírky javorů, magnolií a dendrologické přehledy
• Jednotlivce, páry i seniory, co hledají klidné místo s výhledy a zeleným zázemím
• Bezbariérový přístup
• Vstup se psem povolen (na vodítku)

Jak se sem dostanete a co vám park nabídne
Arboretum se nachází pod hradem Horní Hrad u Stráže nad Ohří, v oblasti Krásného Lesa.

• Autem: parkování je možné na parkovišti u areálu; k arboretu vede krátká pěší trasa do svahu.
• Autobus/Vlak: spojení do Stráže nad Ohří nebo Ostrova – odtud značena cesta k hradu.

Na místě najdeš lavičky, altán k odpočinku, dětské hřiště, malé jezírko a průhledy do údolí. Občerstvení je dostupné přímo na hradním nádvoří.

Krasový útvar v Národním sadu u Štramberka

Jeskyně Jezevčí díra se nachází ve městě Štramberk na svazích vrchu Kotouč, v těsné blízkosti známější jeskyně Šipka. Jedná se o krasovou jeskyni vytvořenou v jurských vápencích, která byla objevena a zkoumána v 19. století. Lokalita je významná především z archeologického a paleontologického hlediska, jelikož se zde našly kosti pleistocenních zvířat (medvědů, hyen, nosorožců) a stopy po lidském osídlení.

V současnosti je jeskyně součástí Národní přírodní památky Šipka a prochází kolem ní Lašská naučná stezka. Ačkoliv vnitřní prostory nejsou pro veřejnost běžně přístupné v takovém rozsahu jako Šipka (z bezpečnostních a ochranných důvodů), vchodový portál a předpolí jeskyně si turisté mohou prohlédnout z turistického chodníku.

Přístup

Jeskyně leží v parku Národní sad, kam se lze dostat pěšky z centra Štramberka. Nejbližší parkoviště je na náměstí nebo pod kopcem u základní školy. K jeskyni vedou upravené parkové cesty. Autobusová zastávka "Štramberk, nám." je výchozím bodem pro veřejnou dopravu.

Okolí - co stojí za poznání

Hned vedle se nachází světoznámá Jeskyně Šipka, ktorá je místem nálezu čelisti neandrtálského dítěte. Na vrcholu kopce stojí hradní věž Štramberská Trúba. Ve městě můžete navštívit také Muzeum Zdeňka Buriana, malíře pravěku, nebo ochutnat místní specialitu Štramberské uši.

Jezevčí díra je zajímavou zastávkou při procházce Národním sadem, která doplňuje obraz o pravěkém osídlení tohoto unikátního vápencového bradla.