Hrady v Olešnici (okres Blansko)

Hrad Svojanov, jeden z nejstarších kamenných hradů u nás, najdete nedaleko města Polička v okrese Svitavy. Výlet si nenechte ujít, pokud cestujete do této části českomoravského pomezí. Hrad leží uprostřed lesnatých kopců nad meandry řeky Křetínky. Motoristé dojedou po silnici až na parkoviště, které leží přímo u hradu. Turisté se mohou dostat do Svojanova po zelené turistické trase. Ani cyklisté nezabloudí, pokud budou následovat značení cyklotrasy.

Hrad je na návštěvníky i kolem projíždějící zvyklý už od svého založení. Stalo se tak kolem roku 1224 královským purkrabím Svéslavem z Bořitova. V roce 1265 nechal král Přemysl Otakar II. založit královské věnné město Poličku. Protože se město i hrad nacházejí v těsném sousedství, jejich historie je společná. Král udělil hradu nové jméno Knížecí hora, to se ale neosvědčilo. Svojanov ležel na významné obchodní stezce z Brna do Litomyšle. Měl tedy zajišťovat ochranu jako strážní pevnost. Zároveň se nacházel na historické zemské hranici Moravy a Čech. Tento fakt připomíná mohutná hradba, která je místy široká až 8 metrů.

Středověký ráz si hrad zachoval velmi dlouho. V roce 1569 hrad vyhořel a byl z části opraven. Jeho osud zpečetil další požár, který proběhl v roce 1842. Tehdejší majitelé nechali hrad částečně přestavět v empírovém stylu. Na hradě, jako jediném u nás, se tedy setkáte s kombinací gotiky a empíru. Mezi významné majitele hradu patřil král Karel IV. Ten zařadil Svojanov na seznam 11 nejvýznamnějších českých hradů, které neměli být nikdy prodány. Jeho syn Zikmund ale závazek nedodržel, a tak se novými majiteli staly pánové z Boskovic. Ti hrad velmi dobře opevnili.

Pozdějšími majiteli byli Trčkové z Lípy, kteří přistavěli renesanční palác. Hrad vystřídal spoustu majitelů, některých více či méně významných. V roce 1910 hrad odkoupilo město Polička. Později byl Svojanov znárodněn a Poličce byl navrácen až v roce 1992. Od té doby jej město postupně a opatrně rekonstruuje.

Na hradě se stále něco děje. Zavřený bývá pouze v zimním období. Je to místo konání různých kulturních akcí, třeba šermířských slavností. Návštěvníci si mohou vybrat mezi třemi prohlídkovými okruhy. Ten první s názvem okruh A představuje život na hradě ve 2. polovině 19. století. Uvidíte komnaty a vybavení empírového paláce. Shlédnete sbírky loveckých trofejí, ale i dobovou toaletu. Součástí této prohlídky je zároveň okruh C, tedy procházka venkovním areálem hradu.

Okruh B ukazuje zázemí hradu. Uvidíte gotické sklepení včetně středověké mučírny. Prohlédnete si goticko-renesanční dům zbrojnošů, kde jsou vystaveny dobové zbroje, brnění a zbraně. Již zmíněný okruh C vede hlavně exteriérem hradu. Můžete vystoupat až do hradní věže na vyhlídkový ochoz. Pokocháte se překrásným výhledem do okolní krajiny. Pod hradbami navštívíte tradiční gotickou zahradu a další pěkná zákoutí hradu.

Hrad kromě běžných prohlídek a konání různých hudebních či divadelních akcí pořádá také svatby, či firemní akce. Nabízí i možnost ubytování přímo v prostorách hradu. Občerstvit se mohou hosté v místní restauraci. Přijeďte nasát kouzlo historie do pěkně udržovaného areálu. Výlet na Svojanov můžete spojit i s návštěvou Dobře utajené rozhledny Járy Cimrmana. V nedaleké Poličce si můžete zajít zaplavat na místní koupaliště, nebo si prohlédnout Městské muzeum a galerii Polička.

Zastavte se odpočinout v tomto jižním cípu Pardubického kraje. Svou dovolenou si můžete začít plánovat už nyní, a to s pomocí našeho portálu. Ten Vám usnadní výběr ubytování v okolí hradu Svojanov. Vyfiltrujte si to správné místo na oddech a vyberte si z nabídky chat, chalup, apartmánů, nebo ubytoven a kempů. Výhodou je, že termín si můžete dohodnout přímo s majitelem. Pokud budete chtít s čímkoliv poradit, jsme tu pro Vás.

Nedaleko malebné vesničky Nedvědice se vypíná krásný gotický hrad Pernštejn. Díky svým specifickým stavebním prvkům, bohaté historii i zajímavému okolí se stal dějištěm mnoha českých pohádek a filmů. Leží v Jihomoravském kraji v okrese Brno-venkov. Oblast je však známá nejen díky Pernštejnu, ale oblíbená je i u turistů, kteří sem každoročně v hojném počtu míří objevovat méně známé kouty Vysočiny.

První zmínky o Pernštejně Vás zavedou do konce 13. století, kdy byl hrad pouze menší stavbou s palácem a věží Barborkou. Postupem času, kdy došlo k nárůstu moci i finančních možností pánů z Pernštejna, byl hrad přestavěn na reprezentační politické a správní centrum. V 15. století se sídlo rozšířilo o další obytné budovy a okolo vyrostla i vnější hradební zeď. Na nádvoří pak vznikla nová reprezentativní místnost, která byla největší místností na hradě, tzv. Rytířský sál.

Další roky na Pernštejně se nesly ve znamení rozšiřování hradeb o účinné věže, překlenutí vstupu do přízemí a přibyla i knihovna a několik dalších obytných místností. Na počátku 18. století doplnily původní výzdobu Rytířského sálu štukové reliéfy G. A. Corbelliniho. Hrad Perštejn se tak postupně ze středověkého hradu měnil na moravskou zemskou pevnost. Možná jste se setkali i s označením "mramorový" hrad. Tento název dostal díky nedvědickému mramoru, který byl při jeho stavbě využíván ve velkém množství.

Svoje oficiální pojmenování získal hrad Pernštejn pravděpodobně od německého výrazu Bärenstein, což v překladu znamená "medvědí kámen". Pověst praví, že v dávných dobách, kdy hrad ještě neměl žádné jméno, žil v jeho okolí uhlíř. Jednoho dne našel v lese medvědí brloh a v něm opuštěná medvíďata. Přinesl je tedy svému synovi domů na hraní a následně na hrad, kde je daroval hradnímu pánovi. Když se medvědice k doupěti vrátila a nenašla svoje mláďata, vydala se po stopě, která ji dovedla až do domu uhlíře. Tam v zuřivosti sebrala malého chlapce a odnesla ho do lesa. Svého činu pak uhlíř mohl už pouze litovat.

Jiná pověst se váže k nedalekému tisu, který najdete blízko lesního kamenného chodníčku, vedoucí na hrad Pernštejn. Když se kdysi dávno jeden unavený poutník vracel z poutě domů, zaujal ho čilý ruch a spoustu dělníků na mohutném skalnatém kopci. Dozvěděl se, že mají v plánu zde postavit hrad. Zároveň ale nevěřil, že na skále je možné postavit další stavbu z kamene. Zapíchl proto svoji tisovou palici do země a prohlásil, že pokud zakoření, podaří se postavit i hrad.

Zanedlouho se objevili na palici první puky a zároveň byly vybudovány i první kolmé zdi Pernštejna. Z hole vyrostl postupem času krásný strom, pevně osudem spojený s Pernštejnem. Když prudká bouře jednoho dne zničila část koruny mohutného tisu, došlo zároveň i k poklesu klenby v hradní síni. Říká se, že až zahyne tento mohutní strom, zanikne i hrad Pernštejn.

Hrad Pernštejn čelil v průběhu staletí několika útokům. Pravděpodobně k největšímu útoku došlo v roce 1645, kdy hrad obléhali Švédové. Během ostřelování bylo zničeno nejvyšší patro a věž nad třetí hradní bránou, které již nikdy nebyly znovu obnoveny.

Pernštejna byl poničen i 15. dubna 2005. Toho dne došlo v depozitáři k požáru. I přes velmi rychlou mobilizaci místního dobrovolného sboru i profesionálních hasičů z nedaleké Bystřice nad Pernštejnem, bylo velmi obtížné se s těžkou technikou na třetí nádvoří dostat. Požár se však podařilo dostat pod kontrolu. Velkým štěstím byl fakt, že nejvzácnější předměty se nenacházely v depozitáři, ale byly rozmístěny po prohlídkových trasách. Nebyly tedy požárem zasaženy.

Prohlídkových okruhů Vám hrad Pernštejn nabízí až osm. Můžete si zvolit základní okruh Od gotiky do 20. století, který Vám poskytne celkový přehled o vývoji hradu. Kratší okruh Vám nabídne to nejzajímavější ze základního okruhu. Je však časově méně náročný a vhodný i pro menší děti, které pozornost neudrží příliš dlouho. Vydat se můžete i na prohlídku Vrchnostenskou zahradou. Jedná se o nejmladší okruh, který byl zpřístupněný po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2021. V blízkých zahradách uvidíte, jakou podobu měly na začátku 19. století.

Hrad Pernštejn je velmi oblíbený i mezi filmaři. Natočeny zde byly pohádky jako Sedmero krkavců, Pták Ohnivák nebo Jak se budí princezny. Prostory hradu můžete vidět i v známém italském seriálu Princezna Fantaghiro. Pro nedvědické obyvatele už není žádným svátkem, když ve své vesničce potkají populárního herce nebo herečku. Zvykli si, že Pernštejn zkrátka přitahuje pozornost.

Pokud jste ještě hrad Pernštejn nenavštívili a nebo Vás sem během studií nezavedl některý ze školních výletů, určitě byste to měli co nejdříve napravit. Pernštejn totiž patří k nejkrásnějších hradům celé Moravy. V jeho okolí můžete najít i několik dalších historických staveb, které neměly takové štěstí a postupně se změnily na zříceniny. Je to například zřícenina hradu Zubštejn, která je zasazena v lese u nedalekých Pivonic, patřících k Bystřici nad Pernštejnem.

I výběr ubytování blízko hradu Pernštejna je poměrně rozmanitý. V nabídce jsou penziony, vhodné například pro školní výlety i pro pobyt větších skupin. Nebo se ubytujte v některé romantické chalupě a prozkoumejte nedvědické okolí křížem krážem. I malá obec totiž mnohdy překvapí.

Mohutná zřícenina gotického hradu nad Boskovickou brázdou

Hrad Boskovice, rozsáhlá zřícenina tyčící se nad městem Boskovice na Moravě, je jedním z nejvýznamnějších gotických hradů v Jihomoravském kraji. Byl založen pravděpodobně v polovině třináctého století a patřil do vlastnictví rodu pánů z Boskovic, kteří patřili k nejmocnějším moravským šlechticům. Hrad byl původně koncipován jako strážní a obranný hrad. Největšího rozmachu dosáhl za Ctibora Třebovského z Boskovic v patnáctém století. Po přestěhování se panstva do pohodlnějšího renesančního zámku ve městě, začal hrad v sedmnáctém století chátrat. Během třicetileté války byl ještě využíván jako vojenská bašta, ale po ní už byl definitivně opuštěn. Dnes je to rozsáhlá a romantická zřícenina, která nabízí výhledy do okolí a je postupně konzervována. Je známá svou mohutnou obrannou věží a zbytky palácových staveb.

Přístup

Hrad Boskovice se nachází na kopci nad městem Boskovice v Jihomoravském kraji. Přístup autem je možný po silnici I/43 s odbočením na lokální silnici k hradu. Parkování je dostupné pod hradem. Z města vede na hrad turistická značka. Boskovice mají železniční a autobusové spojení.

Co stojí za poznání

Ve městě Boskovice můžete navštívit Empírový zámek Boskovice, který sloužil jako pohodlnější sídlo rodu Dietrichsteinů. Unikátní je také Židovské město Boskovice se zachovalou synagogou. Severně od města je přístupný hrad Pernštejn, jeden z nejkrásnějších gotických hradů na Moravě. Nedaleko se nachází také zámek Kunštát.