Lázně Toužim

Originální relaxační procedura v ručně vyrobených dubových kádích

Pivní lázně Karlovy Vary představují unikátní wellness koncept, který propojuje stoletou tradici lázeňství se zlatavým mokem. Nacházejí se v centru světoznámého lázeňského města a nabízejí návštěvníkům privátní prostor pro regeneraci těla i mysli. Celá procedura je založena na výhradním používání přírodních surovin, jako jsou chmel, kvasnice a slad, přičemž neprobíhá v běžné vodě, ale ve speciální lázni.

Co Vám Pivní lázně Karlovy Vary nabízí?

Hlavním bodem programu je koupel v tisícilitrových vířivých kádích z královského dubu, které jsou naplněny směsí chmelových silic, pivovarských kvasnic a sladu. Během celé doby trvání procedury si hosté mohou dopřát neomezenou konzumaci světlého i tmavého piva, které si sami čepují. Následně následuje fáze odpočinku na lůžku z pravé pšeničné slámy u tepla krbu, což podporuje vstřebávání vitamínů a extraktů do pokožky.

Pro koho jsou Pivní lázně Karlovy Vary určeny?

Zážitek je určen především pro dospělé milovníky piva, ale i pro páry hledající romantiku a soukromí. Proceduru ocení také lidé trpící stresem, únavou či kožními problémy, jelikož pivní kvasnice a teplá koupel mají prokazatelné blahodárné účinky na imunitu a regeneraci pokožky.

Jak se sem dostanete a co můžete v okolí objevovat?

Lázně se nacházejí v historickém centru, snadno dostupné pěšky od hlavních kolonád. Do města se pohodlně dopravíte dálkovými autobusy nebo vlakem na stanici „Horní nádraží“, odkud jezdí MHD do centra. V bezprostředním okolí určitě nevynechejte procházku po Mlýnské kolonádě, návštěvu Muzea Jan Becher nebo jízdu lanovkou k rozhledně Diana, která nabízí výhled na celé město.

Navštivte Pivní lázně Karlovy Vary a zažijte spojení dvou českých fenoménů - piva a wellness - v luxusním prostředí, kde zapomenete na starosti všedních dní.

Malebnou lázeňskou obec Konstantinovy Lázně najdete v Západních Čechách, v okrese Tachov. Od okresního města leží 31 km a o trošku delší vzdálenost ji odděluje od Plzně. Převážnou část obce zabírá stejnojmenný lázeňský komplex, který zde vznikal od začátku 19. století. Léčebné účinky minerální vody, která tu má největší obsah oxidu uhličitého ze všech vřídel v ČR, jsou využívány k léčbě kardiovaskulárního systému.

První písemné zmínky jsou však mnohem starší. Pocházejí už z roku 1566, kdy je při rozdělení dědictví majitele bezdužického panství uváděn lesní pozemek zvaný Smrdak, někdy také Smraďák. Sedláci z nedaleké Nové Vsi sem chodili a využívali léčivé účinky zvláště zabarvené páchnoucí vody. Zvýšený zájem o sirný pramen projevil v roce 1790 kníže Konstantin Dominik Löwenstein. Ten původně hledal uhlí, ale po neúspěchu si nechal posoudit vzorky místního pramene a následně usiloval o odkoupení pozemků. V té době již dosahovaly značného rozmachu i nedaleké Mariánské Lázně.

V roce 1803 postavili novoveští sedláci u pramene dřevěnou boudu a o 15 let později dala obec vybudovat hostinský a lázeňský dům. Jednalo se již o komplex s 19 pokoji, sálem a několika lázněmi. V té době byl využíván zatím bezejmenný hlavní pramen a s ním ještě 4 další. Majitel panství Löwenstein naplánoval velkolepý postup výstavby lázní. Jeho realizace se však nedožil a hned v následujícím roce zemřel. Na jeho počest dostali lázně své pojmenování. Nejprve v německém jazyce - Constantins-Bad, až v roce 1923 bylo oficiálně schváleno české přejmenování na Konstantinovy Lázně.

Dědic panství - Löwensteinův syn Karl Heinrich lázně v roku 1872 prodal jedné z plzeňských společností. Následně byl založen lázeňský park, kaple a byl dobudován nynější Lázeňský dům. V roce 1875 vzniklo odborné lázeňské konsorcium, kterého předsedou byl JUDr. Eduard Lenz, jenž se později stal majitelem lázní. Na základě chemického rozboru šesti z užívaných pramenů byl nejvíce oceněn Karlův pramen (dnes Prusíkův). V tom čase se zde lidé léčili hlavně na padoucnici nebo revmatizmus, případně i na choroby oběhové soustavy. Největšího rozmachu dosáhly Konstantinovy Lázně v roce 1901, kdy sem byla přivedena železniční trať a přístup se tak výrazně usnadnil.

Hlavní lázeňská budova byla v roce 1928 přestavěna a doplněna o další patro. Po II. světové válce došlo k přejmenování hlavního pramene na Prusíkův pramen. I budovy byly přejmenovány podle pražského lékaře profesora Bohumila Prusíka, který byl významným pražským kardiologem a sympatizantem místních lázní. Dnes lemuje kolonádu také několik plastik od významných současných i dřívějších sochařů.

Obec Konstantinovy Lázně patří spíše k těm menším. Kromě lázní tady můžete navštívit i zatopený lom Hradišťský vrch nebo zříceninu hradu Gutštejn. A když vyrazíte o něco dále, navštívíte třeba známé Kladruby nebo zámek Bečov nad Teplou s proslulým relikviářem svatého Maura, který je druhou nejvýznamnější historickou památkou České republiky.

Najít si ubytování v okolí Konstantinových lázní nebude nic složitého. Blízké obce jako Stříbro, Vranov nebo Pňovany nabízejí rozmanitá ubytovací zařízení. A navíc, na Tachovsku to nikam není daleko. Pokud tedy přijedete autem, přesuny budou rychlé a jednoduché. Věříme, že si návštěvu západní části naší republiky užijete a vrátíte se domů bohatší o nové zážitky.