Zámky Toužim

Původně středověká tvrz, později rozsáhlý barokní zámek v Karlovarském kraji, který byl přebudován na šlechtické sídlo s parkem.

Zámek Štědrá, situovaný v Karlovarském kraji nedaleko Toužimi, má své kořeny ve středověké tvrzi z 15. století. Tvrz byla v 18. století přestavěna na barokní zámek za rodu Lažanských z Bukové. Zámek je známý pro své jednoduché barokní průčelí a rozsáhlý hospodářský dvůr. Po rozsáhlé rekonstrukci ve 21. století slouží zámek jako rodinné sídlo a je občasně zpřístupněn veřejnosti pro kulturní akce. Je obklopen pečlivě udržovaným parkem, který dotváří jeho exkluzivní charakter.

Přístup

Zámek Štědrá se nachází v obci Štědrá, na adrese Štědrá 1. Autem je přístup ze silnice I/6 nebo II/20. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Štědrá, obec, která je v pěší vzdálenosti. Nejbližší železniční stanice Toužim (trať 160) je vzdálena asi 7 km, odkud je nutné využít autobusové spojení. Prohlídky interiérů jsou omezené.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Štědré můžete navštívit historické město Karlovy Vary s Vřídelní kolonádou a Muzeem Jan Becher. Navštívit můžete také Klášter Teplá, rozsáhlý premonstrátský klášterní areál s cennou knihovnou. Zajímavá je i Rozhledna Krásno u obce Krásno, která nabízí výhled na Slavkovský les a okolí.

Barokní zámek Bečov nad Teplou patří k významným historickým místům Západních Čech. Spolu s přilehlým hradem je od roku 1995 chráněný jako národní kulturní památka. Tento komplex, který svým významem pronikl až za hranice Česka, leží v Karlovarském kraji ve stejnojmenném městě Bečov na Teplou. Okolí Slavkovského lesa a blízká vzdálenost do všech západočeských lázní předurčuje zámek Bečov nad Teplou k rok od roku rostoucí návštěvnosti.

Historie zámku sahá do 18. století, kdy byla nejprve vybudovaná dělostřelecká bašta. Zajímavostí je, že na její zhotovení posloužilo i raně barokní opevnění, které navrhl Jan Lacron ještě v době třicetileté války. Následně se samotný zámek rozrostl na dvě patra. Nejprve byl označován jako "Nový" nebo také "Dolní". Na jeho výstavbě se podepsal majitel bečovského panství Dominik Ondřej z Kounic. Tehdejší architekt využil dělostřeleckou baštu, doplnil polygonální věžici a původní renesanční portál využil jako vstupní portál zámku.

Bezpečný přístup do zámku vyřešil zděným mostem, který byl podepřen 8 hranolovými pilíři. Na mostě můžete vidět dochované sochy jezuitského světce Jana de Gotto a Jana Nepomuckého z roku 1753. V polygonální věžici se nacházela kaple a prostorné sály, které sloužili k reprezentaci zámku. Zbylé prostory sloužili k čistě obytným účelům. V roce 1861 došlo k přestavbě zámecké kaple i ostatních interiérů zámku podle taktovky architektů Josefa Zítka a Josefa Mockera. Velmi zajímavá je i terasovitá zámecká zahrada z druhé poloviny 19. století a sklepy bývalého pivovaru z 18. století.

V roce 1996 byl interiér zámku doplněn o významnou expozici gotického umění a o šest let později byla tato sbírka rozšířena o restaurovaný románský relikviář svatého Maura. A že je opravdu co obdivovat. Relikviář je po korunovačních klenotech druhou nejcennější památkou České republiky a pokud hovoříme o románských klenotnických památkách, tak zaujímá dokonce první příčku. Expozice Vám přiblíží jeho nalezení, ke kterému došlo koncem 80. let 20. století i následný náročný restaurátorský postup.

Pokud zámek Bečov nad Teplou navštívíte, můžete si vybrat ze dvou samostatných okruhů. Prvním z nich je výše zmiňovaný relikviář svatého Maura. Tato prohlídka je bez průvodce, každý si po expozici prochází sám a může tu strávit času, kolik bude třeba. Součástí jsou samozřejmě informační text (nejen v českém, ale i v anglickém jazyce), které Vám přiblíží vše podstatné, co se relikviáře týká. Expozice se nachází v Pluhovském paláci a její součástí jsou i interaktivní prvky.

Druhým prohlídkovým okruhem jsou zámecké interiéry. Ten Vás provede všemi podlažími zámku. Pro lepší orientaci Vám poslouží velkoformátový model hradu a zámku. Zároveň Vám přiblíží stavební vývoj i představí jednotlivé majitele bečovského panství. Navštívíte mnoho salonků i prostory knihovny nebo kaple. Vzhledem k tomu, že se zámek Bečov nad Teplou těší vysoké návštěvnosti, doporučujeme se o volných kapacitách informovat předem, případně si zajistit vstupenky online.

Kromě relikviáře svatého Maura můžete na zámku Bečov nad Teplou najít další zajímavé "poklady". Jedním z nich diadém Eleonory Beaufort-Spontin, kterého hodnota byla v roce 2016 vyčíslena na téměř 2 miliony korun. Základním materiálem diadému je 14karátové zlato, potažené vrstvou stříbra a osazeného 540 kusy diamantů a briliantů.

Milovníci vína zase jistě ocení tekutý poklad - 133 lahví archivního vína a koňaku z konce 19. století, které byly nalezeny společně s relikviářem. Sbírku shromáždila pravděpodobně rodina Beaufort-Spotin, která na zámku působila v letech 1838 - 1945. Po skončení II. světové války se rodina přesunula na svůj statek v Rakousku. Rodina silně sympatizovala s nacistickým Německem. Vzhledem k politické situaci v bývalém Československu se tak již na zámek Bečov nevrátili a lahve tak byly nalezeny až v roce 1985. Další 3 lahve ještě v roce 2011 nalezli archeologové v parkánech hradu Bečov. Pravděpodobně si je zde ukryl některý z rodinných služících.

Zámek Bečov nad Teplou si lze pronajmout i ke komerčním účelů. Již mnoho manželských párů zde zpečetilo svůj slib a prostory zámku často využívají i firmy na pořádání svých společenských akcí. Vzhledem k významu všech nalezených pokladů zámku, jsou zde pravidelně zhotovovány i různé televizní relace, sloužící nejen z historického hlediska, ale jsou i zajímavým turistickým tipem.

Ostatně turisté si tuto část Karlovarska jistě užijí plnými doušky. Kromě historických staveb můžete navštívit i Chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les nebo Svatošské skály. A nebo pokračovat v bádání historickými prameny v Muzeu historických motocyklů nebo na hradě Loket. Klidnou "městskou turistiku" si užijete v některém z větších měst jako jsou Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně.

Tato města nabízejí zároveň i rozmanité ubytovací možnosti. Pokud tedy hledáte ubytování u zámku Bečov nad Teplou, můžete spojit příjemné s užitečným. Ať už si vyberete jednoduché ubytování v soukromí, komfortní apartmány nebo penziony a hotely, jejich provozovatelé jsou vždy připraveni Vám poskytnout služby nejvyšší kvality, abyste ze Západních Čech odjížděli jen s pozitivními zážitky.

Původně středověký hrad, později přestavěný na barokní zámek v Plzeňském kraji, dnes sídlo muzea a hotelu.

Zámek Bezdružice, situovaný v Plzeňském kraji nedaleko Plzně, je historický komplex s dlouhou tradicí. Byl založen jako středověký hrad ve 13. století. Později prošel renesančními a především barokními úpravami za rodu Trauttmansdorffů, které mu vtiskly dnešní podobu. Zámek má tři křídla a věž. I když ve 20. století sloužil různým účelům, po rozsáhlé rekonstrukci v 21. století slouží zámek Bezdružice jako hotel a centrum kulturního dění. V jedné části sídlí Muzeum Českého lesa, které prezentuje historii a přírodu regionu.

Přístup

Zámek Bezdružice se nachází na adrese Zámek 1. Autem je přístup ze silnice II/203. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Bezdružice, náměstí, která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Bezdružice (trať 178) je vzdálena asi 1 km. Návštěva muzea a prohlídky zámeckých prostor jsou možné v sezóně.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Bezdružic můžete navštívit historické město Stříbro s Muzeem hornictví Stříbro. Navštívit můžete také Zřícenina hradu Gutštejn, rozsáhlou zříceninu gotického hradu nad řekou Úterský potok. Zajímavá je i Rozhledna Vlčí hora, která nabízí výhled na okolní krajinu Českého lesa.

Barokní areál přezdívaný „perla baroka“ s galerií soch a terasovitým náměstím

Zámek Manětín, situovaný v Plzeňském kraji, je považován za jeden z nejčistších příkladů barokní architektury v Čechách a bývá označován jako „barokní perla západních Čech“. Původně středověká tvrz byla před rokem 1600 přestavěna na renesanční zámek. Zásadní stavební rozvoj ovšem nastal po ničivém požáru v roce 1712, kdy byl zámek za hraběte Václava Josefa Lažanského a jeho manželky Marie Gabriely přestavěn podle návrhů architekta Tomáše Haffeneckera. Díky této přestavbě získal zámek mohutnou barokní podobu a bylo k němu připojeno i celé náměstí upravené do terasovité podoby s galerií barokních soch, kašen a soch. Od roku 2002 je areál s rozsáhlým zámeckým parkem prohlášen Národní kulturní památkou.

Přístup

Zámek Manětín se nachází v centru městečka Manětín v okrese Plzeň-sever. Autem je přístup po silnici II/205. Parkování je k dispozici na Náměstí nebo přímo u zámku. Manětín je dostupný i autobusovou dopravou z Plzně. Autobusová zastávka Manětín je umístěna přímo v blízkosti náměstí a zámku. Nejbližší železniční stanice je Horní Bříza (trať 160), vzdálená přibližně patnáct kilometrů, odkud je nutné využít autobusové spoje.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkém okolí Manětína můžete navštívit Klášter v Mariánské Týnici – unikátní barokní poutní kostel, který je dílem Jana Santiniho a sídlí v něm Muzeum a galerie severního Plzeňska. Pro milovníky přírody je nedaleko zajímavá přírodní památka Vlčí Důl – hluboké kaňonovité údolí potoka Střela. Zámek se nachází také v blízkosti Hradu Nečtiny – zřícenina gotického hradu ze čtrnáctého století, která nabízí pěkné výhledy do okolní krajiny.

Neogotický skvost západních Čech spojený s Karlem Čapkem

Zámek Chyše, ležící na západě Čech, má hluboké kořeny sahající až do dvanáctého století, kdy na jeho místě stával románský hrad. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1169. Gotický hrad byl během staletí v držení několika šlechtických rodů, například pánů z Gutštejna, avšak ke klíčové proměně došlo za Mikuláše z Lobkovic v druhé polovině šestnáctého století, který hrad přestavěl na reprezentativní renesanční zámek. Současnou a nejvýraznější novogotickou podobu získal zámek v letech 1856 až 1858 za hraběte Prokopa III. Lažanského. Tento rod vlastnil panství od roku 1766 až do zestátnění po druhé světové válce. Zámek je obzvláště znám pobytem budoucího slavného spisovatele Karla Čapka, který zde v roce 1917 působil jako vychovatel. Jeho dobově zařízený pokoj je dnes součástí prohlídkové trasy. Po pádu komunismu byl chátrající zámek vrácen v restituci a současní majitelé, rodina Lažanských, jej postupně obnovuje.

Přístup

Zámek Chyše se nachází v malé obci Chyše v Karlovarském kraji. Přístup autem je možný po silnici I/6 (E48) s následným odbočením na lokální silnici. Parkování je zajištěno v blízkosti areálu. Autobusové spojení do Chyše jezdí z okresního města Karlovy Vary. Nejbližší železniční stanice je sice v obci, avšak je na lokální trati a spojení je omezené.

Okolí – co stojí za poznání

Zámek je obklopen rozsáhlým a upraveným anglickým parkem, který navazuje na říčku Střelu. V obci Chyše stojí za zmínku i Karmelitánský klášter, který byl založen již v patnáctém století. V okolí je možné navštívit zajímavé historické objekty: jižně od Chyše se nachází zámek Manětín, který je ukázkou venkovského baroka. Na severovýchodě můžete obdivovat hrad a zámek Bečov nad Teplou, kde je uložen unikátní relikviář svatého Maura.