Zámky Žirovnice

Původně gotický hrad, později renesanční zámek s rozsáhlými expozicemi o perleťářství v Kraji Vysočina.

Zámek Žirovnice, situovaný v Kraji Vysočina nedaleko Pelhřimova, má původ v gotickém hradě postaveném ve 13. století. Svou dnešní tříkřídlou podobu získal po rozsáhlé renesanční přestavbě v 16. století. Zámek je známý pro své zachované renesanční fresky a rozsáhlé expozice. Dnes v něm sídlí Městské muzeum Žirovnice, které je známé unikátní expozicí věnovanou perleťářství, řemeslu s dlouhou tradicí v regionu. Dále jsou zde expozice o šicích strojích a historii rodu Vencelíků z Vrchovišť.

Přístup

Zámek Žirovnice se nachází v centru města, na adrese Zámek 1. Autem je přístup ze silnice I/23 nebo II/603. Parkování je možné na placeném parkovišti u vstupu do areálu. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Žirovnice, náměstí, která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Žirovnice (trať 224) je vzdálena asi 1 km. Muzeum nabízí prohlídky interiérů a je otevřeno sezónně.

Okolie – co stojí za poznání

V blízkosti Žirovnice můžete navštívit historické město Telč, zapsané na seznamu UNESCO, s renesančním zámkem a náměstím. Navštívit můžete také zámek Červená Lhota, renesanční vodní zámek na ostrově. Dalším zajímavým místem je rozhledna Panský vrch, která nabízí výhledy na Vysočinu.

Zámek Kamenice nad Lipou se skutečně pojí s českým národním stromem - lípou. Přídavek "nad Lipou" totiž dostalo město podle prastaré lípy rostoucí v zámeckém parku, jejíž věk se nyní odhaduje na 700 až 800 let. Pojďte se tedy podívat nejen na tento památný strom, ale také prohlédnout si zdejší zámek.

Na trase z Jindřichova Hradce do Pelhřimova na severozápadě Českomoravské vrchoviny leží malebné městečko Kamenice nad Lipou. Podle pověsti bylo toto místo původně málo zalidněno, proto zde byla založena osada, která se později rozrostla na město Kamenice.

Na místě, kde dnes stojí zámek, původně stával od roku 1248 středověký hrad pánů z Kamenice. Na severní straně hradu nad rybníkem stávala pozdně gotická bašta. V průběhu 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Nebyla to však jediná přestavba, která zámek potkala. Renesanční zámek přestavěli na zámek klasicistní poslední majitelé Geymüllerové v letech 1839-1842, kteří mimo jiné nechali zazdít otevřené arkády na poschodí na nádvoří. V současnosti se tedy jedná o pozdně klasicistní jednopatrový zámek, v jižním křídle je dvoupatrový a nárožní věž, před kterou byl padací most, je třípatrová.

Osud zámku Kamenice nad Lipou dále pokračoval od roku 1945 jako dětská ozdravovna, která využívala sklepní prostory jako kotelnu. Až mnohem později po obnově zámku byl odhalen v místě bývalé kotelny velký gotický sál. Ozdravovna fungovala v budově zámku až do roku 1998, kdy byla její činnost ukončena a zámek přešel pod správu Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Pod jeho vedením byla od roku 2004 zahájena rozsáhla obnova, při které byly zdemolovány novodobé dostavby a objeven renesanční sál a již zmíněný velký gotický sál.

Dnes je zámek přístupný veřejnosti po celý rok, jen je třeba si předem zjistit otevírací dny a hodiny. Na prohlídku je možné objednat si průvodce, a to jak pro větší skupiny, tak i pro rodiny. Pokud se chystáte do Kamenice nad Lipou s dětmi, při návštěvě zámku je budou zajímat stálé expozice věnované hračkám. Každý rok na zámku také probíhá letní festival hraček, tzv. Hračkobraní.

Až budete shánět ubytování v okolí zámku Kamenice nad Lipou, najdete zde v Kamenici velkou nabídku chalup, apartmánů a penzionů. Pokud spoléháte na vlastní dopravu, nabízí se také ubytování v Pelhřimově nebo v hotelech v Jindřichově Hradci. Odtud můžete vyrážet na další zajímavá místa. Pro milovníky naší domácí historie je v okruhu několika kilometrů od Kamenice hned několik hradů. Pokud máte raději muzea, určitě se zajeďte podívat do pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit. Jak vidíte, okolí zámku Kamenice nad Lipou nabízí mnoho možností, jak trávit volný čas.

Původně gotická tvrz, později rozsáhlý barokní zámek na Vysočině, který byl přestavěn na šlechtické sídlo a dnes slouží jako městský úřad a kulturní centrum.

Zámek Horní Cerekev, situovaný v Kraji Vysočina, má své historické základy v gotické tvrzi ze 14. století, která střežila důležitou obchodní cestu. Tvrz byla v 17. a 18. století rozsáhle přestavěna na barokní zámek za rodu Trauttmansdorffů, přičemž její středověké jádro zůstalo částečně zachováno. Zámek je známý pro své jednoduché, leč elegantní barokní průčelí a rozsáhlý hospodářský dvůr. V současnosti budova slouží jako sídlo Městského úřadu a kulturního centra, které občasně pořádá výstavy a společenské akce.

Přístup

Zámek Horní Cerekev se nachází v centru města, na adrese náměstí 1. Autem je přístup ze silnice I/34 nebo II/112. Parkování je možné na bezplatném parkovišti na náměstí. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Horní Cerekev, nám., která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Horní Cerekev (trať 225) je vzdálena asi 1 km. Veřejné prostory zámku jsou přístupné celoročně v úředních hodinách.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Horní Cerekve můžete navštívit historické město Telč se Zámkem Telč a renesančním náměstím, které je na seznamu UNESCO. Navštívit můžete také Město Jihlava s Kostelem svatého Jakuba a Jihlavským muzeem. Zajímavá je i Rozhledna Oslednice u obce Telč, která nabízí výhled na okolí a Jihlavské vrchy.

Znáte největší české hrady a zámky? Třetí největší zámecký komplex se nachází v Jihočeském kraji, v Jindřichově Hradci. Stojí na skalním ostrohu mezi Nežárkou a Hamerským potokem, a ačkoliv se původně jednalo o hrad, prošel v minulosti složitými stavebními úpravami a dnes je v tomto zámku snad nejkrásnější česká renesanční stavba – Rondel. Pojďte se podívat nejen na něj, ale i na další historické skvosty.

Jindřichohradecký zámek dnes zabírá plochu 3 a půl hektarů. Do této podoby se však rozrůstal postupně. Archeologický průzkum ukázal, že na tomto místě již v 10. století stálo slovanské hradiště, které bylo součástí hradské soustavy. Tehdejším Hradcem vedla obchodní cesta z jižní Evropy, a právě toto hradiště mělo poskytovat ochranu a zázemí putujícím obchodníkům. V roce 1220 začal Jindřich z rodu Vítkovců stavět středověký hrad, který již neměl být pouze obranným, ale také reprezentativním sídlem pánů z Hradce, jak se Vítkovcům říkalo. Za jejich vlády se románsko-gotický hrad přestavěl nejprve na gotickou pevnost a od 16. století začala přestavba na renesanční sídlo. Vítkovci vymřeli v roce 1604, avšak žádný další majitel již charakter hradu a zámku Jindřichův Hradec zásadně nezměnil. Bohužel v roce 1773 vypukl ve městě požár a část zámku byla zničena. Jeho majitelé ho opustili, ponechali ho chátrat a zámecké budovy sloužily jako stáje, dřevník nebo sklad zvěřiny. Roku 1945 byl zámek konfiskován ve stavu, kdy hrozilo jeho zřícení. Zámecký komplex byl zachráněn generální dvacetiletou rekonstrukcí započatou v roce 1976. Od roku 1993 je zámek Jindřichův Hradec zpřístupněn pro veřejnost.

Vybrat si můžete hned ze sedmi prohlídkových okruhů. První základní okruh se jmenuje Adamovo stavení a provede Vás jeho prvním patrem, kde se seznámíte se životním stylem pánů z Hradce a s dobou, kdy zámek obývali další majitelé, Slavatové a Černínové. Druhý základní okruh prochází Gotickým palácem, v němž se nachází mimo jiné klenotnice a Rytířský sál se středověkými malbami. Prohlídka končí v Černé kuchyni z 15. století. Do té se však dostanete i samostatně bez průvodce v rámci prohlídky Černé věže. Jde o vyhlídkovou věž, ze které se Vám naskytne výhled na panorama jindřichohradeckého okolí. Pokud si užíváte zejména prohlídky zaměřené na interiéry, i Vás zámek Jindřichův Hradec potěší. Jedna z prohlídkových tras se zaměřuje právě na interiéry pokojů zařízených ve stylu klasicismu, empíru a historizujících slohů. Uvidíte zařízení loveckého zámečku a také unikátní galerii psích portrétů. Hlavní okruhy jsou doplněny ještě okruhem výběrovým, expozicí Černínové a dětskými prohlídkami. Ty jsou určeny pro rodiče s dětmi a cestou je bude provázet malý hrabě Karel Evžen Černín. Ten si psal deníky již od svých devíti let, díky kterým je možné vyprávět návštěvníkům zámku o všem, co mladého šlechtice bavilo nebo trápilo. Prohlídka končí v již zmíněné Černé kuchyni, která je doposud funkční, a zde se dětští návštěvníci dozví nejen o vaření, ale také o stolování a kuchařích v období renesance.

Když si zamluvíte ubytování v blízkosti zámku Jindřichův Hradec, nabízí se Vám v jeho blízkém okolí hned několik dalších atrakcí. Přímo v areálu můžete vidět zámecký mlýn s Křižíkovou vodní elektrárnou, který byl postaven už v 15. století, ale v roce 1887 byl přestavěn na vodní elektrárnu a dnes uvnitř můžete vidět expozice věnované dějinám této elektrárny, ale také místnímu lesnictví a rybníkářství. Až budete mít historie a prohlídek dost, vydejte se do přírody. Za obcí Děbolín, asi 6 kilometrů od Jindřichova Hradce stojí unikátní rozhledna Rýdův kopec, která má trojúhelníkový půdorys. Pokud budete chtít úplně vypnout a relaxovat, je tu pro Vás Aquapark Jindřichův Hradec.

Jelikož jsme v turisticky atraktivních Jižních Čechách, najít ubytování v okolí jindřichohradeckého zámku není žádný problém. Město Jindřichův Hradec nabízí hotely, penziony i apartmány. A jestli chcete bydlet mimo městský ruch, místní Vás rádi přivítají například v Rodvínově nebo Jarošově nad Nežárkou. Tak už neváhejte a vydejte se poznávat tento krásný kus naší země.

Původně gotická tvrz, později rozsáhlý barokní zámek na Vysočině, který dnes slouží jako městské muzeum a kulturní centrum, známé pro Muzeum rekordů a kuriozit.

Zámek Pelhřimov, situovaný v Kraji Vysočina, má své kořeny ve středověké tvrzi ze 14. století. Tvrz byla v 18. století přestavěna na barokní zámek za rodu Trauttmansdorffů. Zámek je známý pro své jednoduché barokní průčelí a rozsáhlý hospodářský dvůr. Dnes v objektu sídlí Městské muzeum a je zde umístěno i Muzeum rekordů a kuriozit, které prezentuje unikátní exponáty z České knihy rekordů. Zámek je významným kulturním a vzdělávacím centrem.

Přístup

Zámek Pelhřimov se nachází v centru města, na adrese Masarykovo náměstí 1. Autem je přístup ze silnice I/34 nebo I/19. Parkování je možné na placeném parkovišti na Masarykově náměstí. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Pelhřimov, aut. nádr., která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Pelhřimov (trať 224) je vzdálena asi 1 km. Muzeum nabízí prohlídky interiérů celoročně.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Pelhřimova můžete navštívit historické město Humpolec s Muzeem Humpolec a Hradem Orlík. Navštívit můžete také Město Tábor s Hradem Kotnov a gotickým náměstím. Zajímavá je i Rozhledna Pípalka u obce Píšť, která nabízí výhled na Vysočinu.