Hory Čtveřín

Dominanta Jizerských hor s pralesem

Jizera (německy Siechhübel) je se svou nadmořskou výškou 1122 metrů druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor a zároveň nejvyšší vrchol Hejnického hřebene. Hora je významná svou prominencí, která je nejvyšší ze všech tisícovek v české části Jizerských hor. Masiv je tvořen hrubozrnnou žulou variského stáří, která na samotném vrcholu vystupuje ve formě mohutné, členité skalní hradby, označované jako tor. Tato skála, modelovaná mrazovým zvětráváním ve čtvrtohorách, je zpřístupněna pomocí krátkých žebříků a stupaček a slouží jako vyhlídková plošina, odkud se otevírají daleké výhledy do okolí. Vrcholové partie Jizery, v nadmořské výšce nad 1000 metrů, jsou chráněny jako Přírodní rezervace Prales Jizera. Tato rezervace o rozloze 92,44 hektarů chrání zbytky původních horských smrkových porostů. Jizera je také významným hydrologickým místem, jelikož je zdrojem řek Smědé a Desné, ačkoli se nejedná o pramen řeky Jizery, podle které nese jméno.

Jak se tam dostanete

Přístup na vrchol Jizery je možný pouze pěšky po značených turistických trasách, přičemž je nutné dodržovat pravidla pro pohyb v chráněné přírodní rezervaci.

Nejčastější nástupní body jsou z horské chaty Smědava. Chata Smědava je významná křižovatka turistických cest a lze se k ní dostat autem s placeným parkováním nebo turistickým autobusem. Odtud vede červená turistická značka k rozcestí Pod Jizerou, odkud pokračuje žlutá turistická značka prudkým stoupáním přímo na vrchol. Celková vzdálenost ze Smědavy k vrcholu je přibližně 3,5 až 4 km. Dále je možný přístup z Kořenova nebo Josefova Dolu. Z těchto obcí vedou delší trasy s větším převýšením. Například z Josefova Dolu (parkoviště Peklo) vede modrá turistická značka Jedlovým dolem, kolem vodopádů Jedlové, k rozcestí Pod Číhadlem a dále po červené až k odbočce na vrchol. Z Kořenova (Horní Kořenov, vlakové nádraží) se lze dostat po žluté a dále po červené značce přes Mořinu. Dopravit se do výchozích bodů je možné regionálními autobusovými linkami, například z Liberce, Bedřichova nebo Tanvaldu, nebo vlakem do stanice Tanvald s návaznými spoji do Kořenova.

Co můžete v okolí objevovat

V okolí hory Jizery a centrální části Jizerských hor se nachází řada unikátních přírodních a historických míst. V blízkosti Jizery se rozprostírá Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky, která je přístupná po Naučné stezce Tři iseriny, vedoucí k malebné horské osadě Jizerka. Z Jizery je možné pokračovat k sousednímu nejvyššímu vrcholu Jizerských hor, kterým je Smrk (1124 m n. m.), kde stojí celoročně přístupná rozhledna Smrk s dalekým výhledem. Mezi další vyhlídkové skály v okolí patří Paličník s exkluzivním výhledem do údolí Smědé a Frýdlantské cimbuří, připomínající skalní hradní věže. V nedaleké Hejnické oblasti se nachází Vodopády Velkého a Bílého Štolpichu. Milovníci technických památek by neměli vynechat Protrženou přehradu na Bílé Desné, připomínající tragickou událost z roku 1916, nebo Vodní nádrž Josefův Důl.

Hora Ještěd s výrazným televizním vysílačem, který je vidět již z dálky, leží v Severních Čechách nad Libercem, v Ještědském hřbetu. Tyčí se do výšky 1 012 m n. m. a od roku 1995 je součástí Přírodního parku Ještěd. Vysílač slouží zároveň jako rozhledna a poskytne Vám úchvatné výhledy na Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, České středohoří a za pěkného počasí i na Krkonoše.

Na vrchol Ještědu se nejpohodlněji dostane lanovkou. Dolní nástupní stanice se nachází v liberecké části Dolní Hanychov. Její výstavba začala 15. 6. 1932 a svoji činnost zahájila 27. 6. 1933. Trať je dlouhá 1 188 metrů a překonává převýšení 400 metrů. Jedna kabinka je schopná přepravit až 35 lidí. Rekordní počet pasažérů přepravila lanovka v roce 1976 a to skoro 600 000.

Během zimního období slouží Ještěd jako lyžarské středisko. Upravené svahy na severní straně hory jsou vhodné pro zkušené lyžaře, naopak jižní strana bude vyhovovat spíše začátečníkům a rekreačním lyžařům. K dispozici jsou půjčovny sportovního vybavení i lyžařské i snowboardové kurzy. V roce 2009 bylo toto středisko dějištěm mistrovství světa v klasickém lyžování.

Na Ještědu se nacházejí významné geomorfologické útvary. Jsou nimi např. Kamenná vrata nebo Vířivé kameny. Vyskytuje se zde množství živočichů, zvláště chladnomilných pavouků a brouků, kterým svědčí místní průměrná roční teplota 3,9 °C. Z rostlin jsou zde zastoupeny smrky, buky, jeřáby a břízy. Přímo na jihozápadním svahu Ještědu pramení řeka Ploučnice.

Pokud se rozhodnete na Ještěd vyrazit pěšky, nejideálnější je přímo Liberce od nástupní stanice lanovky. Chcete-li, aby Vaše trasa byla okružní a potřebujete se vrátit zpět do stejného místa, držte se modré značky. Je to nejpohodlnější cesta, ovšem využít ji můžete pouze v létě. V zimě se tady totiž nachází sjezdovka. Po cestě narazíte na Mohylu letců, připomínající letecké neštěstí z roku 1948. Celková délka trasy je 8,6 kilometrů.

Zajímavou variantou je i hřebenovka, tedy pokračování z vrcholku Ještědu až k rozhledně Rašovka a následný sestup do Šimonovic. Hromadnou dopravou se odtud snadno dostanete zpět do Liberce. Během této trasy našlapete 13 kilometrů. Alternativou potom může být ještě o něco delší trasa, která z rozhledny Rašovka pokračuje až do Jeřmanic a je o 2 kilometry delší.

Po okolí Ještědu je rozseto množsví ubytovacích zařízení. Chata u Ještědu nebo ubytování v soukromí je v poslední době velmi oblíbenou formou dovolené nejen pro rodiny s dětmi. I v blízkém Liberci můžete najít množství útulných penzionů nebo apartmánů. Celé Liberecko nabízí spoustu různého vyžití v zimě i v létě. Je to tedy ideální místo pro odpočinek i aktivní dovolenou.