Památníky Frýdek-Místek

Když bolest ztracených životů zůstává – místo, kde historie křičí tichým hlasem
Představte si pietní prostor skrytý v klidném koutu Havířova-Životic, kde stojí socha ženy s dítětem připomínající tragédii roku 1944. Památník životické tragédie v Havířově vzdává úctu 36 obětem nacistické represe, která postihla místní komunitu během druhé světové války. Je to místo, které vás přinutí zastavit se a naslouchat historii, kterou by už nikdo neměl zapomenout.

Co vás tu čeká – místo, kde se minulost potkává s přítomností

• Pomník Matky, odhalený v roce 1949, autorství karvinského sochaře Franciszka Świdra, stojí jako tichý symbol bolesti i naděje
• Po stranách pomníku stojí muzeum s expozicí věnovanou životické tragédii, okupaci a odboji na Těšínsku v letech 1938–1945, dokumenty a předměty dobového původu doplňují emocionální sílu místa
• Nově zde vede naučná stezka připomínající jména obětí a historii tragédie — cesta prochází místy, která nesou jejich příběh

Pro koho je památník určen

• Všem, kdo chtějí respektovat a připomínat tragickou minulost regionu
• Rodinám, školám i jednotlivcům hledajícím hlubší pochopení historie a lidského osudu
• Areál je částečně bezbariérový, umožňuje přístup i návštěvu v kolečkových vozících

Jak se sem dostanete a co vás tu čeká
Památník stojí v Havířově-Životicích, snadno dosažitelný autem i MHD. Areál je vybaven informační tabulí, muzeem a pietní částí, správa Muzea Těšínska zajišťuje údržbu a umožňuje návštěvy i o víkendech, často po předchozí domluvě.

Ticho, které mluví hlasitěji …
Památník životické tragédie není jen socha – je to tichá výzva k reflexi, místo, kde bolest i odvaha dýchají každým krokem. Ať už přijdete sami nebo ve skupině, toto místo vás vyzývá: nikdo, ani historie, si neztrácí prává být slyšen.

Na Ostravici, v nádherném prostředí Beskyd, můžete navštívit unikátní stavbu, kterou spravuje od roku 1958 Slezské zemské muzeum. Jedná se o Srub Petra Bezruče, uznávaného českého básníka, který zde pobýval. Dýchne tu na Vás autentická atmosféra počátku 20. století, jelikož interiér i exteriér objektu je zachováván přesně tak, jak jej za svého života vytvořil sám Petr Bezruč. Přijďte tedy poznat nejen letní obydlí básníka, ale především místo, které se dotýká osudu jak jeho osoby, tak i zdejšího kraje.

Srub Petra Bezruče nebyl od začátku srubem. Původně Bezruč koupil spolu s básníkem Otakarem Bystřinou fojtství na Ostravici, ale jelikož zde žila i Bystřinova manželka, soužití nebylo právě snadné. Když Bystřina zemřel, majetek byl rozdělen a Bezruč získal les, paseku, zahradu a stodolu, kterou společně s přáteli ve 30. letech 20. století přebudovali na obytný srub. Tuto původní podobu srubu se podařilo dochovat až do dnešních dní. Návštěvníci si zde prohlédnou hrubou jizbu, ložnici, kuchyňku, chodbu a dřevník.

Největší místností je tzv. hrubá jizba, v níž Bezruč trávil nejvíc času. Je zařízena nábytkem a dekoracemi přesně tak, jak byla za Bezručova života. Ložnici prý nevyužíval, sám přespával v hrubé jizbě, ložnice tedy sloužila pro návštěvy. Je známé, že Bezruč nepatřil právě mezi společenské lidi, návštěvám dával jasně najevo, kolik času je s nimi ochoten strávit. Ty mohly usuzovat podle toho, zda si dal Bezruč velkou, či malou kávu v kuchyňce, případně jak dlouhou cigaretu si vybral.

Traduje se, že Bezruč pravidelně chodíval na vrchol Lysé hory až do svých 86 let. Když mu již zdraví výšlap neumožňovalo, vyměřil si kolem srubu asi kilometrovou trasu, kterou prošel denně i dvacetkrát. Hned rok po jeho smrti, v září 1959 byl uspořádán Klubem českých turistů první Bezručův výplaz na Lysou horu. Této nejstarší české turistické akce se můžete již více než 60 let zúčastnit každý rok v září.

Když se vydáte po stopách Petra Bezruče, neměli byste si nechat ujít ani další zajímavé atrakce v Beskydech. Klidnou procházku můžete absolvovat Rájem dřevěných soch. Naopak trochu adrenalinu si užijete v Multifunkčním areálu Na Pile Ostravice. Turisté zřejmě neodolají nejvyššímu vrcholu Beskyd, ale pokud si na Lysou horu netroufáte, zkuste zdolat alespoň horu Smrk. Za odměnu po výkonu se pak můžete vykoupat na letním koupališti Sluníčko, kde si zejména děti užijí tobogán a další atrakce.

Plánujete zrovna, kdy vyrazíte za zábavou? Začít byste měli rezervací ubytování nedaleko srubu Petra Bezruče. Tím může být především ubytování na Ostravici, které patří mezi jedno z nejoblíbenějších ubytování v Beskydech obecně. Pokud jste zaváhali a je již téměř všude obsazeno, vyzkoušet můžete také nedaleký Frýdlant nad Ostravicí nebo ubytování na Čeladné. Mimo největší turistický nával se nabízí také ubytování ve Lhotce nebo v Kunčicích pod Ondřejníkem. Ať už se ubytujete kdekoliv, věříme, že tahle dovolená v Beskydech bude stát za to.

Pietní místo věnované slavnému zakladateli psychoanalýzy

Rodný dům Sigmunda Freuda se nachází v historickém centru města Příbor v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. V tomto domě se narodil slavný rakouský psychiatr, neurolog a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud v roce 1856. Dnes slouží dům jako moderní muzeum a pietní místo, které návštěvníkům představuje Freudovo dětství, jeho raný život a významný vliv jeho teorií na moderní vědu a kulturu.

Přístup

K rodnému domu vede z okolních měst (například z Nového Jičína, dostupného ze silnice číslo 48) dobře značená silnice. Pro motoristy je k dispozici placené parkoviště s dostatečnou kapacitou, které se nachází na Náměstí Sigmunda Freuda nebo na ulici Jičínská v blízkosti domu. Samotný dům se nachází v centru města a je snadno dostupný. Nejbližší železniční stanice Příbor je vzdálena necelý kilometr, odtud je to k domu krátká procházka.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické centrum města Příbor s Piartistickým klášterem a Kostelem sv. Vavřince a Barokní radnicí Příbor. Necelých deset kilometrů severovýchodně leží Zámek Hukvaldy a Rodný dům Leoše Janáčka. Vyplatí se navštívit i historické město Nový Jičín s unikátním Masarykovým náměstím a Novojičínským muzeem.

Neogotická kaple zakladatele automobilky Tatra

Hrobka rodiny Šustalů se nachází na hlavním městském hřbitově v Kopřivnici. Byla postavena na konci 19. století jako místo posledního odpočinku Ignáce Šustaly, zakladatele továrny na kočáry a vagony, ze které se později stala světoznámá automobilka Tatra. Stavba je vybudována ve stylu dekorativní neogotiky a je výraznou dominantou hřbitova.

Dnes je hrobka chráněnou kulturní památkou a připomíná význam rodu, který zásadně ovlivnil průmyslový rozvoj regionu. Objekt je možné si prohlédnout zvenčí během otevírací doby hřbitova. Kaple je cenná svou architekturou, zejména kamenickou výzdobou a vitrážovými okny.

Přístup

Hřbitov se nachází v širším centru města Kopřivnice, nedaleko hlavní silnice. Parkování je možné na přilehlých parkovištích u hřbitova nebo u nedalekých supermarketů. Železniční stanice "Kopřivnice" je vzdálena přibližně 10 minut chůze.

Okolí - co stojí za poznání

Ve městě je neodloučitelnou zastávkou Technické muzeum Tatra, které vystavuje unikátní sbírku osobních i nákladních automobilů včetně Slovenské strely. Za návštevu stojí také Lašské muzeum v Šustalově vile. Nad městem se tyčí zřícenina hradu Šostýn a moderní Bezručova vyhlídka.

Návštěva Šustalovy hrobky je pietní vzpomínkou na muže, který dal Kopřivnici její průmyslovou tvář. Je vhodným doplňkem k návštěvě technických muzeí ve městě.