Kam na výlet v Kladrubech (okres Tachov)

Barokní přestavba gotického chrámu od Santiniho v Plzeňském kraji

Klášter Kladruby, situovaný v Plzeňském kraji, je jednou z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších benediktinských klášterních staveb v České republice. Byl založen v roce 1115 knížetem Vladislavem I. a představuje významné centrum duchovního a kulturního života v západních Čechách. Původně románský klášter byl později přestavěn v gotickém slohu, ale klíčovou podobu mu dodala rozsáhlá barokní přestavba na počátku osmnáctého století. O tuto unikátní přestavbu se postaral geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který vnesl do gotických struktur prvky tzv. barokní gotiky. Nejvýraznějším prvkem je Santiniho přestavba klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, jež zahrnuje unikátní kopuli. V roce 1785 byl klášter zrušen císařem Josefem II. a začal postupně chátrat, nicméně v současnosti probíhají rozsáhlé rekonstrukční práce.

Přístup

Klášter Kladruby se nachází v obci Kladruby v Plzeňském kraji, nedaleko Stříbra. Pro přístup autem použijte dálnici D5 s výjezdem na lokální silnici 193. Parkování je dostupné na placeném parkovišti pod klášterem. Kladruby mají železniční stanici, která je vzdálena asi patnáct minut chůze.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti kláštera se nachází historické město Stříbro s unikátním hornickým muzeem. Navštívit můžete také zámek Horšovský Týn, který je jedním z nejzachovalejších renesančních zámků v Čechách. Pro milovníky přírody je ideální oblast řeky Úhlavky. V širším okolí je možné navštívit historické město Plzeň s Katedrálou svatého Bartoloměje.

Barokní zámek v Plzeňském kraji, který je obklopen rozsáhlým anglickým parkem a je dnes sídlem obce a muzea.

Zámek Svojšín, situovaný v Plzeňském kraji nedaleko Stříbra, má původ ve středověké tvrzi. Svou dnešní tříkřídlou podobu získal po rozsáhlé barokní přestavbě v 18. století. Zámek vlastnil rod Schönbornů, kteří jej využívali jako letní sídlo. Zámek je známý pro své bohaté fresky v zámecké kapli a pro rozsáhlý anglický park, který je přístupný veřejnosti. Dnes v něm sídlí Obecní úřad Svojšín a také Muzeum Svojšín, které prezentuje historii obce a okolí. Zámek prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

Přístup

Zámek Svojšín se nachází v centru obce Svojšín, na adrese Zámek 1. Autem je přístup z dálnice D5 (exit 119) a následně po silnici II/198. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Svojšín, obec, která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Svojšín (trať 170) je vzdálena asi 1 km. Park je volně přístupný a muzeum nabízí prohlídky interiérů v sezóně.

Co stojí za poznání

V blízkosti Svojšína můžete navštívit historické město Stříbro s Muzeem hornictví Stříbro a kostelem Všech svatých. Navštívit můžete také Klášter Kladruby, rozsáhlý barokní klášter s unikátní architekturou Jana Santiniho. Zajímavá je i Zřícenina hradu Gutštejn, rozsáhlá zřícenina gotického hradu nad řekou.

Archeologický skanzen a replika keltského opevněného sídliště (oppida) v Plzeňském kraji, zaměřený na historii Keltů v Čechách.

Keltský skanzen Jivjany, situovaný v Plzeňském kraji nedaleko Horšovského Týna, není historická památka v pravém slova smyslu, ale věrná replika a archeologický skanzen zobrazující život a kulturu Keltů na území Čech. Areál představuje opevněné sídliště (oppidum) s rekonstruovanými obytnými domy, řemeslnými dílnami, hradbami a svatyní z mladší doby železné. Návštěvníci mohou vidět ukázky keltských řemesel, seznámit se s jejich zvyky a zažít historické rekonstrukce. Skanzen slouží jako významné vzdělávací a kulturní centrum pro keltskou historii.

Přístup

Keltský skanzen Jivjany se nachází v obci Jivjany, na adrese Jivjany 1. Autem je přístup ze silnice I/26 nebo II/193. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u skanzenu. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Jivjany, obec, která je v pěší vzdálenosti. Nejbližší železniční stanice Horšovský Týn (trať 182) je vzdálena asi 7 km, odkud je nutné využít autobusové spojení. Skanzen je otevřen sezónně.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Jivjan můžete navštívit historické město Horšovský Týn s Hradem a zámkem Horšovský Týn, cenným renesančním sídlem. Navštívit můžete také Město Domažlice s Chodským hradem a šikmou věží. Zajímavá je i Rozhledna Čerchov, nejvyšší rozhledna v Českém lese, která nabízí výhled na Plzeňský kraj a Šumavu.

Oblíbená přírodní památka a zatopený lom s čistou vodou

Lom Hradec se nachází nedaleko města Stod v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Jde o zatopený žulový lom, který díky své čisté vodě a malebnému skalnatému okolí slouží jako vyhledávané přírodní koupaliště. Lom je hluboký a obklopen lesy. Je chráněn jako přírodní památka, která chrání geologické fenomény a vzácná rostlinná společenstva na skalnatých stěnách.

Přístup

K lomu Hradec je nejsnazší přístup z města Stod, které leží u dálnice D5. Auto je možné nechat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji lesa u vstupu na neoficiální pláž (z obce Hradec). Od tohoto parkoviště je to k lomu krátká procházka lesní stezkou v délce asi pět set metrů. Nejbližší železniční stanice Stod je vzdálena asi tři kilometry. K lomu nevedou žádné oficiální turistické značky, přístup je po polních cestách.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkém městě Stod můžete navštívit Kostel sv. Máří Magdalény Stod a historické centrum města. Necelých dvacet kilometrů východně se nachází Plzeň s Historickým podzemím Plzeň a světově známým Pivovarským muzeem. Na řece Radbuze si můžete prohlédnout Zříceninu hradu Radyně.

Romantické ruiny na sopečném vrchu Vlčí hora

Zřícenina hradu Volfštejn se nachází na svazích čedičového vrchu Vlčí hora u městečka Černošín v okrese Tachov. Hrad byl založen ve 13. století, pravděpodobně rodem Svojšínů, k ochraně okolních majetků. Svůj význam ztratil v průběhu 15. století, kdy byl opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu.

Dnes je hrad volně přístupný a je součástí Přírodní rezervace Vlčí hora. Z původního opevnění se nejlépe zachovala část okrouhlé věže s portálem a zbytky hradebních zdí a paláce. Lokalita je zajímavá nejen historicky, ale také geologicky a botanicky díky výskytu vzácných rostlin ve smíšeném lese.

Přístup

Ke zřícenině vede žlutá turistická značka z centra obce Černošín (cca 1,5 km do kopca). Parkování je možné na náměstí v Černošíně. V obci se nachází autobusová zastávka "Černošín". Nejbližší železniční stanice "Svojšín" je vzdálena asi 6 kilometrů.

Okolí - co stojí za poznání

Samotný vrch Vlčí hora nabízí geologickou zajímavost v podobě sloupcovité odlučnosti čediče. V nedalekém Svojšíně je možné navštívit barokní Zámek Svojšín s francouzským parkem. Dalším cílem může být historické město Stříbro s renesanční radnicí a hornickým skanzenem.

Výstup na Volfštejn je příjemnou procházkou v přírodě tachovského regionu. Nabízí klidnou atmosféru lesní zříceniny bez davů turistů.

Původně gotický hrad, přestavěný na novogotický zámek v Plzeňském kraji, s dominantní věží a rozsáhlou expozicí.

Zámek Bor, situovaný v Plzeňském kraji, je rozsáhlý komplex, který vznikl přestavbou původně gotického hradu založeného pravděpodobně ve 13. století. Hrad byl součástí důležité obrany české hranice. Svou dnešní novogotickou podobu s romantickými prvky získal ve druhé polovině 19. století, kdy patřil rodu Haasů z Hasenfelsu. Dominantou zámku je mohutná okrouhlá věž s cimbuřím, která je přístupná jako rozhledna. V interiérech zámku je zpřístupněna rozsáhlá prohlídková trasa, která zahrnuje historické salony, rytířský sál, lovecké expozice a kapli. Zámek Bor patří k nejzachovalejším a nejvíce navštěvovaným památkám Plzeňského kraje a je chráněn jako kulturní památka.

Přístup

Zámek Bor se nachází v historickém centru města Bor (u Tachova), na adrese Náměstí Republiky 1. Autem je přístup po silnici I/26 nebo I/300. Parkování je možné na placených parkovištích na Náměstí Republiky nebo v přilehlých uličkách. Autobusová doprava zajišťuje spojení s Tachovem a Stříbrem, nejbližší zastávka je Bor, náměstí, která je v pěší vzdálenosti. Nejbližší železniční stanice Bor u Tachova (trať 170) je vzdálena asi 1,5 km.

Okolí – čo stojí za poznání

V blízkém okolí Boru můžete navštívit Zámek Tachov, rozsáhlý barokní zámek s muzeem Českého lesa. Pro milovníky přírody je ideální CHKO Český les, kde můžete absolvovat turistické trasy ke zřícenině hradu Přimda. Zajímavé je také Muzeum piva v Tachově v historickém pivovaru.

Hracholuská přehrada se nachází v Plzeňském kraji, nedaleko obce Pňovany. Částečně tvoří hranici okresu Tachov a okresu Plzeň sever. Byla vybudována v letech 1959 - 1964 jako zemní sypaná vodní nádrž na řece Mži, která dále pokračuje až do Plzně. Tady se spojuje s řekou Radbuzou a dále už pokračuje jako Berounka. Celková rozloha přehrady je 490 ha a její délka od jezu ve Stříbře až k samotné hrázi je 22 km. Na levém břehu přehrady byly díky přítokům vytvořené dvě větší zátoky. Jednou z nich je Úterská zátoka, vytvořená Úterským potokem a druhá Žebrácká zátoka, kterou vytvořil stejnojmenný potok.

Na vodní nádrži můžete najít dva mosty. Jeden, nacházející se téměř ve středu přehrady je silniční. Dosahuje výšky až 23 m a spojuje obce Pňovany a Černovice. Ten druhý, tzv. Pňovanský, slouží jako železniční. Jedná se o masivní ocelový most, podepřený dvěma samostatnými kamennými pilíři. Železniční trať, která po něm vede končí svůj úsek v Bezdružicích.

Samotná přehrady Hracholusky byla vodou naplňována od března roku 1963. V té době ještě probíhali dokončovací betonářské práce na hrázi a budovala se elektrárna, především turbíny. První elektřina tu byla vyrobená 21. srpna 1963. Díky stavbě přehrady musela být zaplavena obec Dolany u Stříbra a osada Těchoděly. Také zanikla část obce Butov a muselo být vykáceno až 25 000 stromů.

Kromě výroby elektřiny slouží Hracholuská přehrady také k rybolovu a co je nejdůležitější - je významným rekreačním místem a proto se sem sjíždějí nejen místní, ale i návštěvníci ze vzdálenějších končin naší republiky i ze zahraničí. Známý je místní klub vodního lyžování, které je tu velmi rozšířené. Konalo se tu dokonce i mistrovství republiky. Nepřetržitou službu poskytuje návštěvníkům Vodní záchranná služba ČČK, takže se můžete cítit bezpečně nejen na vodě, ale i v přilehlých rekreačních oblastech.

Oblíbenou atrakcí je výletní loď, která v letních měsících nabízí projížďky po přehradě několikrát denně. Svoji pouť startuje u přehradní hráze a brázdí hladinu v délce 20 km. Na cestě má 6 zastávek. A samozřejmě je možné tady provozovat různé vodní sporty. Ať už je to samotné plavání, jízda na kanoi nebo v poslední době stále oblíbenější paddleboarding. I díky dobrému sociálnímu zázemí, množství občerstvení, půjčoven a pláží je přehrada Hracholusky vyhledávaným místem pro letní dovolenou.

V jejím okolí najdete i spoustu dalších zajímavých míst. Asi 20 km východně se nachází krajské město Plzeň. Příjemný den s dětmi můžete strávit v DinoParku nebo zoologické zahradě. Protože se jedná o oblast úzce spojenou s výrobou piva, je tu vybudované i pivovarské muzeum, kde s o tomto pěnivém moku dozvíte spoustu nových informací. Naopak milovníci historie mohou vyrazit na prohlídku plzeňské katedrály sv. Bartoloměje a nebo úplně na druhou stranu od přehrady do Kladrubského kláštera.

Plzeňsko nabízí i mnoho možností ubytovacích kapacit, jako jsou hotely, penziony nebo apartmány. Jako vhodné ubytování u Hracholuské přehrady jsou pro romantické duše nebo rodiny s dětmi jsou připraveny chaty a chalupy nebo ubytování v soukromí. A dobrodruzi mohou vybírat z široké nabídky kempů. Sami tedy vidíte, že i mnohdy zatracovaná oblast Západních Čech má svým návštěvníkům co nabídnout a rozhodně stojí za to, se sem alespoň jednou podívat.

Zbytky mohutného gotického hradu s věží a příkopy v Plzeňském kraji

Zřícenina hradu Třebel (též zřícenina hradu Třebel u Trpíst) je rozsáhlá zřícenina gotického hradu, která se nachází na mírném kopci nedaleko obce Třebel v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Hrad byl založen ve čtrnáctém století a byl jedním z největších hradů v regionu. Dnes se zde nacházejí zbytky hradního paláce, valů a mohutných příkopů. Lokalita je oblíbená pro procházky a obdivování středověké architektury v poklidném lesním prostředí.

Přístup

Ke zřícenině nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Třebel u silnice k hradu (dostupná ze silnice číslo 202). Odtud je to k hradu nenáročná procházka lesní stezkou v délce asi pět set metrů po modré turistické značce, která vede mírně do kopce. Nejbližší železniční stanice Stříbro je vzdálena necelých deset kilometrů.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Tachov s dominantním Muzeem Tachov a Kostelem sv. Václava Tachov. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Hrad Přimda a Rozhledna Vlčí hora. Vyplatí se navštívit i Zámek Trpíst a Klášter Kladruby.

Tajemný hrad v údolí řeky Hadovky

Hrad Gutštejn představuje jednu z nejzachovalejších a nejromantičtějších hradních zřícenin v západních Čechách, ležící na skalním ostrohu nad řekou Hadovka, nedaleko Konstantinových Lázní. Byl založen pravděpodobně na konci třináctého století pány z rodu Hroznatovců. Hrad Gutštejn byl typickou bergfritovou dispozicí s dominantní kulatou věží, která se dodnes tyčí do výšky dvaceti metrů a poskytuje krásné výhledy do údolí. V patnáctém století byl hrad opuštěn a postupně chátral, což mu dodává tajemnou a divokou atmosféru. Dnes je přístupný celoročně a vstup je bezplatný.

Přístup

Přístup ke zřícenině je možný pouze pěšky, jelikož se nachází hluboko v lesích. Nejkratší trasa vede z obce Konstantinovy Lázně po žluté turistické značce. Trasa měří přibližně čtyři kilometry. Motoristé mohou využít bezplatné parkoviště v obci Úterý u Kostela svatého Jana Křtitele, odkud vede ke zřícenině zhruba tři a půl kilometru dlouhá trasa po zelené značce. Nejbližší železniční stanice je Stříbro, odkud je nutné použít autobus do Úterý.

Co stojí za poznání

Jen několik kilometrů od hradu se nachází Lázeňské město Konstantinovy Lázně, které je známé svými léčivými prameny. V samotné obci Úterý si můžete prohlédnout zachovalé renesanční a barokní měšťanské domy a Kostel svatého Jana Křtitele. Dále na jihu stojí za návštěvu Zámek a klášter Kladruby, který patří k významným barokním památkám.

Letní osvěžení v klidném areálu u Plzně

Jen pár kilometrů západně od Plzně se nachází areál, který je oblíbeným cílem pro všechny, kteří hledají čistou vodu a pohodu bez davů typických pro velká městská koupaliště. Koupaliště Nýřany prošlo v posledních letech modernizací a nabízí návštěvníkům udržované prostředí s dostatkem travnatých ploch pro odpočinek. Je to ideální místo pro únik z rozpáleného města do příjemného prostředí s rodinnou atmosférou.

Co Vám koupaliště v Nýřanech nabízí?

Základem areálu je velký plavecký bazén o délce 50 metrů, který potěší sportovně založené návštěvníky. Pro děti a neplavce je určen menší bazén s pozvolným vstupem a dětské brouzdaliště. Areál disponuje slušným technickým zázemím včetně zmodernizovaných šaten a sociálních zařízení. Přestože zde nenajdete specializované sportovní kurty, rozlehlé travnaté plochy jsou ideální pro lehké letní hry nebo odpočinek. O občerstvení se stará bufet s venkovním posezením, kde si můžete dopřát klasická letní jídla a chlazené nápoje. Celý areál je lemován zelení, která v horkých dnech poskytuje potřebný stín.

Pro koho je koupaliště určeno?

Místo je vynikající volbou pro rodiny s dětmi, které ocení přehlednost bazénů a klidnější tempo areálu. Díky 50metrovému bazénu je koupaliště vyhledáváno i kondičními plavci z blízkého okolí a Plzně. Je to skvělý cíl pro každého z Vás, kdo upřednostňuje klasický charakter koupaliště s velkým prostorem pro slunění a relaxaci.

Jak se sem dostanete a co můžete v okolí objevovat?

Koupaliště se nachází na okraji města Nýřany, směrem k obci Úherce. Je výborně dostupné autem z dálnice D5, stejně jako vlakem či autobusem z Plzně. Parkování je možné v těsné blízkosti areálu. Po koupání se můžete vydat na procházku k nedalekému poutnímu místu Křížový vrch s rozhlednou, odkud je krásný výhled na Plzeňsko a Šumavu. Pokud máte chuť na další historii, v dosahu je také klášter Chotěšov, který patří k nejimpozantnějším památkám v regionu.

Zatopený čedičový lom s rekreací v Plzeňském kraji

Lom Hradišťský vrch, nazývaný také Okrouhlák, se nachází nedaleko Konstantinových Lázní v Plzeňském kraji. Jedná se o zatopený čedičový lom s průzračnou vodou, jehož těžba probíhala od konce 19. století do roku 1997. Dnes je to oblíbené přírodní koupaliště s písčitou pláží a výraznými kamennými bloky sloupcovité formy čediče. Jezírko dosahuje hloubky až třináct metrů, a ačkoliv je pohyb, koupání a potápění na vlastní nebezpečí, lokalita láká k rekreaci a relaxaci v malebné přírodě. K dispozici je zde i stánek s občerstvením, který bývá otevřen v letní sezóně.

Přístup

Lom naleznete na severozápadním svahu Hradišťského kopce u obce Okrouhlé Hradiště, která je součástí Konstantinových Lázní. Autem je přístup možný přímo k lomu, kde se nachází parkoviště pro návštěvníky. Z Konstantinových Lázní sem vede i značená turistická trasa a cesta pěšky trvá přibližně 30 minut. Nejbližší železniční stanice je v Konstantinových Lázních.

Co stojí za poznání

V blízkosti lomu se nacházejí Konstantinovy Lázně, jediné lázeňské město v Plzeňském kraji, známé pro své prameny a rozsáhlé lázeňské parky, ideální pro procházky a lázeňskou léčbu. Dále můžete navštívit středověkou zříceninu hradu Gutštejn, která je jednou z nejrozsáhlejších v západních Čechách a tyčí se na skalnatém ostrohu. Projít se můžete i po Naučné stezce Hradišťský vrch, která vede přímo kolem lomu a poskytuje informace o geologických formacích a historii oblasti, včetně pozůstatků druhého největšího hradiště v západních Čechách z pozdní doby bronzové, které se nachází na masivním čedičovém kopci.

Rodové sídlo Švamberků na vrchu Krasíkov

Zřícenina hradu Švamberk (také nazývaný Krasíkov) se nachází na výrazném čedičovém vrchu Krasíkov u obce Kokašice nedaleko Konstantinových Lázní. Hrad byl založen ve 13. století rodem Švamberků a patřil k nejvýznamnějším sídlům v západních Čechách. V roce 1644 hrad vyhořel a později zpustl, zachovala se však hradní kaple.

Dnes je areál zříceniny volně přístupný a nabízí daleké výhledy do krajiny. Dominantou je zrekonstruovaná Kaple svaté Máří Magdalény s vyhlídkovou věží (zvonicí), která je příležitostně přístupná. Z původního hradu jsou viditelné zbytky okrouhlé věže (bergfritu), sklepů a obvodových zdí.

Přístup

K hradu vede odbočka ze silnice u obce Kokašice (část Krasíkov). Parkování je možné na ploše pod hradním kopcem u Dvora Krasíkov. Odtud je to na vrchol asi 500 m pěšky do kopce. Vlaková stanice "Kokašice" je vzdálena asi 2 km.

Okolí - co stojí za poznání

Přímo pod hradem se nachází Dvůr Krasíkov s mýdlárnou a minizoo. V blízkosti leží lázeňské městečko Konstantinovy Lázně. Dalším cílem může být romantická zřícenina hradu Gutštejn, známá z pohádek.

Výlet na Švamberk je spojením historie a krásných výhledů na Tepelskou vrchovinu. Místo dýchá atmosférou starého šlechtického rodu a nabízí klidný odpočinek.

Malebnou lázeňskou obec Konstantinovy Lázně najdete v Západních Čechách, v okrese Tachov. Od okresního města leží 31 km a o trošku delší vzdálenost ji odděluje od Plzně. Převážnou část obce zabírá stejnojmenný lázeňský komplex, který zde vznikal od začátku 19. století. Léčebné účinky minerální vody, která tu má největší obsah oxidu uhličitého ze všech vřídel v ČR, jsou využívány k léčbě kardiovaskulárního systému.

První písemné zmínky jsou však mnohem starší. Pocházejí už z roku 1566, kdy je při rozdělení dědictví majitele bezdužického panství uváděn lesní pozemek zvaný Smrdak, někdy také Smraďák. Sedláci z nedaleké Nové Vsi sem chodili a využívali léčivé účinky zvláště zabarvené páchnoucí vody. Zvýšený zájem o sirný pramen projevil v roce 1790 kníže Konstantin Dominik Löwenstein. Ten původně hledal uhlí, ale po neúspěchu si nechal posoudit vzorky místního pramene a následně usiloval o odkoupení pozemků. V té době již dosahovaly značného rozmachu i nedaleké Mariánské Lázně.

V roce 1803 postavili novoveští sedláci u pramene dřevěnou boudu a o 15 let později dala obec vybudovat hostinský a lázeňský dům. Jednalo se již o komplex s 19 pokoji, sálem a několika lázněmi. V té době byl využíván zatím bezejmenný hlavní pramen a s ním ještě 4 další. Majitel panství Löwenstein naplánoval velkolepý postup výstavby lázní. Jeho realizace se však nedožil a hned v následujícím roce zemřel. Na jeho počest dostali lázně své pojmenování. Nejprve v německém jazyce - Constantins-Bad, až v roce 1923 bylo oficiálně schváleno české přejmenování na Konstantinovy Lázně.

Dědic panství - Löwensteinův syn Karl Heinrich lázně v roku 1872 prodal jedné z plzeňských společností. Následně byl založen lázeňský park, kaple a byl dobudován nynější Lázeňský dům. V roce 1875 vzniklo odborné lázeňské konsorcium, kterého předsedou byl JUDr. Eduard Lenz, jenž se později stal majitelem lázní. Na základě chemického rozboru šesti z užívaných pramenů byl nejvíce oceněn Karlův pramen (dnes Prusíkův). V tom čase se zde lidé léčili hlavně na padoucnici nebo revmatizmus, případně i na choroby oběhové soustavy. Největšího rozmachu dosáhly Konstantinovy Lázně v roce 1901, kdy sem byla přivedena železniční trať a přístup se tak výrazně usnadnil.

Hlavní lázeňská budova byla v roce 1928 přestavěna a doplněna o další patro. Po II. světové válce došlo k přejmenování hlavního pramene na Prusíkův pramen. I budovy byly přejmenovány podle pražského lékaře profesora Bohumila Prusíka, který byl významným pražským kardiologem a sympatizantem místních lázní. Dnes lemuje kolonádu také několik plastik od významných současných i dřívějších sochařů.

Obec Konstantinovy Lázně patří spíše k těm menším. Kromě lázní tady můžete navštívit i zatopený lom Hradišťský vrch nebo zříceninu hradu Gutštejn. A když vyrazíte o něco dále, navštívíte třeba známé Kladruby nebo zámek Bečov nad Teplou s proslulým relikviářem svatého Maura, který je druhou nejvýznamnější historickou památkou České republiky.

Najít si ubytování v okolí Konstantinových lázní nebude nic složitého. Blízké obce jako Stříbro, Vranov nebo Pňovany nabízejí rozmanitá ubytovací zařízení. A navíc, na Tachovsku to nikam není daleko. Pokud tedy přijedete autem, přesuny budou rychlé a jednoduché. Věříme, že si návštěvu západní části naší republiky užijete a vrátíte se domů bohatší o nové zážitky.

Přírodní léčivý poklad Konstantinových Lázní

Prusíkův pramen je hlavním symbolem a klenotem lázeňského města Konstantinovy Lázně v Plzeňském kraji. Tato přírodní léčivá, studená, železnatá, hydrogenuhličitano-sodno-hořečnatá kyselka je klíčem k místní lázeňské léčbě a je známá především díky vůbec nejvyššímu obsahu volného rozpuštěného oxidu uhličitého v České republice, což z ní činí výjimečný balneologický zdroj. Pramen vyvěrá přímo v srdci lázeňského parku a je přístupný pro veřejnou ochutnávku.

První zmínky o místních pramenech s typickým sirovodíkovým zápachem, které byly lidově přezdívány „Smraďák“ či „Smraďoch“, sahají až do 16. století. Lidé z okolí již tehdy znali jejich léčivé účinky a chodili se osvěžovat do tůní s bublající namodralou vodou. V 19. století byly kolem pramene postaveny první lázeňské budovy. Dnes je pramen zachycen 40 metrů hlubokým vrtem, který zajišťuje jeho stálou kvalitu a vydatnost. Původní prameny byly později spojeny a pojmenovány na počest významného pražského profesora vnitřního lékařství MUDr. Bohumila Prusíka, který byl velkým příznivcem lázní. Minerální voda má stabilní teplotu okolo 9,1 °C a využívá se především pro uhličité koupele, které mají prokazatelně příznivý vliv na srdečně-cévní systém a onemocnění pohybového aparátu díky zvýšenému prokrvení a okysličení svalstva. Ochutnat ji můžete ve více pavilonech v areálu lázní, například v proskleném pavilonu v parku nebo v blízkosti teras hotelu Prusík. Nadmořská výška vrtu je 523 m n. m.

Jak se tam dostanete

Konstantinovy Lázně se nacházejí v Plzeňském kraji a jsou snadno dostupné autem po silnici II/201 z Plzně nebo Tachova. Přímo v obci je k dispozici dostatečné parkování. Využít můžete i veřejnou dopravu – obec leží na železniční trati č. 177 Pňovany – Bezdružice, přičemž vlaková zastávka je v těsné blízkosti lázeňského centra. Autobusové spoje sem jezdí z okolních měst jako Stříbro či Plzeň, s dobou jízdy z Plzně přibližně hodinu. Pramen se nachází přímo v lázeňském parku, jen pár kroků od železniční stanice.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí lázní nabízí řadu příležitostí pro pěší turistiku. Přímo z lázeňského parku se můžete vydat na krátký výlet k vrchu Hradišťský vrch, kde se nachází druhé největší hradiště v západních Čechách a zatopený lom Okrouhlák, který je oblíbený ke koupání. Cesta na vrch je značena žlutou turistickou značkou KČT. Zdatnější turisté mohou z Konstantinových Lázní vyrazit po červené turistické značce KČT směrem na severozápad ke zřícenině hradu Švamberk (také známý jako Krasíkov), odkud je krásný výhled na okolní krajinu. Na jihu od lázní vede naučná stezka směrem na Šipín, která Vás mimo jiné přivede i ke zřícenině gotického hradu Gutštejn.