Hrady Plánice

Již od konce 13. století se v obci Velhartice v okrese Klatovy vypíná na skalnatém břehu řeky Ostružná původně gotický hrad Velhartice. Jeho dominantou je zřícenina věže Putna a paláce Rajský dům, které spojuje mohutný kamenný most s lomenými oblouky. Jeho zakladateli a majiteli byli páni z Velhartic, z nichž nejznámější je jistě Bušek z Velhartic, komorník císaře a krále Karla IV.

Páni z Velhartic vlastnili hrad Velhartice do roku 1390, kdy ho získal sňatkem odpůrce krále Jiřího z Poděbrad, Jan z Hradce. Jeho syn ve snaze sabotovat korunovaci krále ukryl na hradě Velhartice korunovační klenoty. Po třicetileté válce byl hrad zkonfiskován, prošel rozsáhlou přestavbou pod držením císařského generála Martina de Hoeff Huerty a byl postaven renesanční palác na horním nádvoří. Generál tvrdě rekatolizoval zdejší obyvatele, ale také například zrušil pro místní lidi robotu. Dnes je hrad Velhartice pod správou Národního památkového ústavu.

Při návštěvě hradu Velhartice se můžete rozhodnout, zda chcete absolvovat okruh Gotický hrad, který Vás přenese do středověku, nebo okruh Renesanční zámek, který Vám ukáže život šlechtické rodiny v období pozdní renesance. Během gotického okruhu uvidíte hradní spižírny, hradní cisternu, Rajský palác, obrannou věž Putnu a pokocháte se vyhlídkou z velkého kamenného mostu. Renesanční zámek Vám ukáže šatnu šlechtičny, jídelnu, taneční sál, rodinnou místnost i komůrku komorné. Nad rámec těchto dvou okruhů můžete také zhlédnout audiovizuální projekci, která Vám netradiční formou povypráví informace o historii, stavebním vývoji a obnově zdejšího areálu. Další prohlídkový okruh vede zvenku okolo hradního areálu a dovolí Vám prohlédnout si lidovou architekturu, tzv. skanzen. Výhodou tohoto okruhu je fakt, že není vázán na otevírací dobu a můžete jej absolvovat kdykoliv. Bez průvodce si pak můžete prohlédnout také venkovní prostory spodního i horního nádvoří a budovu bývalého hradního pivovaru.

Kromě prohlídkových okruhů pro veřejnost jsou prostory velhartického hradu také vhodné k pronájmu na svatební hostiny, firemní teambuildingy, společenské akce nebo také pro natáčení filmů a pohádek. V areálu probíhají některé již tradiční kulturní akce, výstavy a představení. Během letních prázdnin tu máte příležitost vyzkoušet si střelbu z kuše nebo z luku.

Až přijede na prohlídku hradu Velhartice, pohodlně zaparkujete na bezplatném parkovišti přibližně 300 metrů od hradu. Cesta k hradu i většina částí hradu jsou bezbariérové, takže je možné je absolvovat i na invalidním vozíku. Pokud přijedete se psem, kromě okruhu Renesanční zámek se s ním můžete po hradu za drobný poplatek pohybovat. Když dorazíte na kolech, je pro Vás připraven stojan v předhradí. Pro děti bývají v areálu připraveny venkovní hry a interaktivní expozice v budově pivovaru.

Když navštívíte hrad Velhartice, který je součástí tzv. Šumavského Trojhradí, neměli byste vynechat ani dva zbývající hrady, kterými jsou Kašperk, nejvýše položený český královský hrad, a Rabí, nejrozsáhlejší zříceninu v Čechách. Z jiného soudku je pak výlet naučnou stezkou k Werichově chatě, která začíná na velhartickém hradě a končí u chaloupky postavené po vzoru té, ve které bydleli Broučci Jana Karafiáta.

A jaké byste chtěli mít své ubytování u hradu Velhartice Vy? Šumava nabízí zejména kvalitní ubytování v chatách a chalupách. Ty najdete v Petrovicích u Sušice, v Kašperských Horách nebo v Železné Rudě. Jestli byste celý prostor chat nevyužili, vyzkoušejte třeba apartmány v Sušici nebo některý z penzionů v Hartmanicích či Dlouhé Vsi. Ať už se ubytujete kdekoliv, věříme, že si dovolenou u hradu Velhartice užijete.

Nejrozsáhlejší zřícenina v Čechách je hrad Rabí v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Tento hradní areál byl vybudován někdy v pozdním středověku jako kombinace obytných a reprezentačních prostor s nedokončeným obranným systémem. Dominantou hradu Rabí byla a stále je obytná věž zvaná donjon, která je současně i vyhlídkou na předhůří Šumavy.

Historie hradu Rabí se zdá být poněkud tajemná, o jeho počátcích nevíme s jistotou totiž téměř nic. Doložené zmínky máme až ze 14. století o pánech z Rýzmberka. Ti stáli na straně proti husitům, a proto v letech 1420 a 1421 Jan Žižka hrad oblehl a dobyl. Při druhém dobytí však sám přišel o druhé oko. Ačkoliv byl hrad značně poškozen, majitelé dostali za oddanost králi Zikmundovi finance na jeho obnovu. Nejvýraznější osobností mezi majiteli hradu byl Půta Švihovský, ale po jeho smrti v roce 1504 se vedly o majetek spory a dědictví bylo postupně rozprodáváno. Tečku za slávou tohoto rozsáhlého hradu udělala třicetiletá válka, po níž se hrad už nikdy nepovedlo plně obnovit.

V 18. století byl pro majitele hrad méně pohodlným než sídlo v nedalekých Žihobcích, proto zůstalo Rabí opuštěno, později vyhořelo a jeho hradby využívali místní obyvatelé jako zdroj stavebního materiálu. Pokusem o záchranu hradu byly menší opravy v polovině 19. století, kdy na donjonu vznikla vyhlídková plošina, ale větších změn se hrad dočkal až ve 20. století. Nyní je hrad Rabí od roku 1954 ve správě státu a od roku 1978 je na seznamu národních kulturních památek.

Při návštěvě zříceniny hradu Rabí si můžete vybrat ze dvou základních okruhů. První okruh se jmenuje jednoduše Věž. Prochází velkým nádvořím, malým nádvořím se studnou, hospodářským zázemím, vystoupáte na vrchol obytné věže a okruh zakončíte v hradním sklepení, kde uvidíte přírodní krápníkovou výzdobu. S historií hradu a jeho stavebním vývojem Vás seznámí okruh Palác. Provede Vás místnostmi, kde jsou vystaveny modely hradu v různých časových etapách, kamnové kachle a archeologické nálezy. Poté, co z vyhlídkové věže sestoupíte do sklepení, je pro Vás připravena audiovizuální projekce o dobývání hradu husity a jako poslední si prohlédnete hladomornu. Tyto dva základní prohlídkové okruhy probíhají standardně s průvodcem v češtině, ale je možné předem rezervovat také průvodce v angličtině či němčině, popřípadě si zapůjčit textový překlad také v nizozemštině, ručně a francouzštině. Kromě komentovaných prohlídek se můžete neomezeně a zdarma projít po hradním nádvoří s dělostřeleckým opevněním, nahlédnout do bývalé hradní konírny a podívat se na výstavu v podzemní části kostela.

Jelikož se jedná o středověký hrad, bezbariérový přístup zde nenajdete, ovšem s pomocí se dostanou osoby na vozíku alespoň na velké nádvoří. Parkování je zajištěno mimo sezónu na náměstí městečka Rabí a v letních měsících jsou vyčleněny odstavné plochy na okraji města, odkud dojdete k hradu pěšky přibližně za 15 minut. Dobrou zprávou pro milovníky psů je, že pes s Vámi může na vodítku nebo v přepravce do všech částí hradu. Také fotografování je povoleno ve všech částech hradu, jen nesmíte zasahovat do soukromí jiných návštěvníků a personálu. Upomínkové předměty zakoupíte v domě č. p. 50 směrem cestou na náměstí, kde jsou také toalety. Na náměstí a v podhradí se také můžete občerstvit v hospůdce nebo využít dvě rychlá občerstvení.

Z hradu Rabí se můžete vydat stezkou Krajem Půty Švihovského. Čeká Vás příjemná nenáročná procházka z náměstí do Žichovic, odtud do Horažďovic, nad kterými se tyčí volně přístupná zřícenina hradu Prácheň. Také stojí za návštěvu zámek Horažďovice, v němž sídlí muzeum. A až Vás poznávání památek unaví, odpočinout si můžete v místním aquaparku.

Po celém tom náročném putování Pošumavím Vám jistě přijde vhod dobré ubytování nedaleko hradu Rabí. Kromě samotné obce Rabí můžete složit hlavu také v nedalekých Kašperských Horách či v Sušici. Také penziony v Nezdicích na Šumavě Vám poskytnou své služby. A pokud byste potřebovali ubytování spolu s větší skupinou přátel, přivítají Vás chaty a chalupy ve Strašíně.

Vodní gotická pevnost s unikátním opevněním v západních Čechách

Hrad Švihov, nacházející se na soutoku řek Úhlavy a Bradavy, je jedním z nejzachovalejších a architektonicky nejzajímavějších vodních hradů v České republice. Byl postaven na přelomu patnáctého a šestnáctého století pro mocného šlechtice Půtu Švihovského z Rýzmberka jako reprezentativní a zároveň dokonale bránitelné sídlo. Švihov byl koncipován jako mohutný a propracovaný vodní hrad s dvojitým prstencem hradeb a vodními příkopy, které jej chránily. Po smrti Půty se hrad stal majetkem jeho dědiců. Během třicetileté války byl hrad obléhán, ale nikdy nebyl dobyt. Na příkaz císaře Ferdinanda III. měl být hrad kvůli svému strategickému významu zbořen. Zdi však byly pouze sníženy a příkopy zasypány. To mu paradoxně pomohlo k zachování, neboť nebyl přestavěn na zámek. Dnes je Národní kulturní památkou a je známý i díky natáčení populární pohádky Tři oříšky pro Popelku.

Přístup

Hrad Švihov se nachází v Plzeňském kraji, u města Švihov. Přístup autem je možný po silnici I/27. Parkování je dostupné v obci nedaleko hradu. Švihov má železniční stanici a hrad je od ní v krátké docházkové vzdálenosti.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Švihova se nachází historické město Klatovy se známou Černou věží a Klatovskou jezuitskou lékárnou. Navštívit můžete také zámek Červené Poříčí, renesanční stavbu s bohatě zdobenou sgrafitovou fasádou. Pro turisty je zajímavá oblast Šumavského podhůří a nedaleký hrad Rábí.