Kam na výlet Benecko (strana 3 z 3)

Kdo je největším Čechem? Kdyby mohla tento titul vyhrát fiktivní postava, byl by to jistě Jára Cimrman. Tento génius a dobrodruh se však dočkal až v roce 2013 vlastního muzea. Muzeum Járy Cimrmana najdete v horském městě Kořenov, poblíž Tanvaldu v okrese Jablonec nad Nisou.

Tuto unikátní atrakci by měl vidět každý Čech. V Muzeu Járy Cimrmana totiž uvidíte pozůstalost Járy Cimrmana a také autentické památky, které darovali místní občané. Liptákovského rodáka tu připomíná rozsáhlá expozice, kterou připravil v čele se Zdeňkem Svěrákem tým cimrmalonogů z artefaktů depozitářů divadla Járy Cimrmana. Každý exponát je doplněn podrobným popisem, pokud byste náhodou některý z předmětů neznali. K vidění je Cimrmanova busta, ovšem poničená při napařování klobouku, a originální Cimrmanovy vynálezy jako například vypouštěcí talíř, přenosná turistická značka, koště na vymetání rohů. Pokud víte, že malému Járovi rodiče tajili, že je chlapec, a oblékali ho do šatů jeho starší sestry, budou Vás zřejmě zajímat tyto šaty, které jsou tu také vystaveny.

Až projdete celé muzeum, čeká Vás ještě venkovní expozice, která je novější než zastřešená část. Tady si můžete prohlédnout mobilní celu, ve které se věznění zločinci mohou opalovat, a v rámci Cimrmanovy rolnické expozice předměty, které používal Cimrman ke vzdělávání rolníků v Pojizeří. Pokud byste snad chtěli navštívit zdejší obyvatele, z nichž někteří snad pamatují Cimrmana osobně, zkuste se vydat po jedné z deseti turistických tras po okolí. Výhodou je, že každá z nich Vás doveze vždy k Majáku poblíž muzea, takže se určitě neztratíte.

Podle slov pamětníků toužil Jára Cimrman postavit ve svém rodném kraji věž „ne podobnou té pařížské“, proto na jeho počest byl vystaven zdejší Maják Járy Cimrmana. Jedná se o ukázku přírodní architektury, kdy je polovina rozhledny vrostlá do svahu a obložená kamenem, který byl zde vytěžen. Rozhledna má kruhový půdorys, je vyrobena z borového dřeva, schodiště je dubové a už zdálky Vám bude připomínat skutečný maják. Až vystoupáte nahoru, budete 18 metrů nad zemí a celkem 803 metrů nad hladinou moře. Můžete se tedy pochlubit, že jste stáli na vrcholu nejvýše položeného majáku na světě. Hlavně se ale nezapomeňte kochat pohledem na kraj, který bude už navždy poznamenán přítomností tohoto geniálního všeuměla.

Až budete plánovat svou návštěvu, určitě si předem rezervujte ubytování v okolí Muzea Járy Cimrmana. Tento kraj Vás uchvátí. Pokud se ubytujete třeba v apartmánech v Kořenově, můžete zkusit pro srovnání vystoupat na kamennou rozhlednu Štěpánku, která je ve výšce 959 m n. m., tedy o něco výše než Maják Járy Cimrmana. Pokud byste cestovali o něco dále, na rozmezí Jizerských hor a Krkonošského národního parku, nabídne Vám úchvatné pohledy i vyhlídka na Bílé skále. Možná máte ale rozhleden už dost a přišli jste si spíš zalyžovat. Potom se poohlédněte po penzionech v Tanvaldu, odkud to máte kousek do Ski areálu Tanvaldský Špičák. Celoročně se Vám o zábavu může také postarat lanové centrum Proud nebo Vertical Park, pokud byste se ubytovali v Harrachově.

V každém případě, okolí Muzea Járy Cimrmana je nabyté památkami, muzei i dalšími atrakcemi, takže zde hravě spojíte sport, oddych, poznávání i zábavu.

Maják Járy Cimrmana je nejvýše položeným majákem na světě. Tímto prvenstvím by byl Cimrman jistě potěšen, neboť pamětníci vzpomínají na jeho touhu postavit v rodném Liptákově „věž, ne podobnou té pařížské“. Cimrmanův maják má skutečně vzhledem do Eiffelovy věže daleko, ovšem jeho vyhlídková plošina se nachází ve výšce 803 metrů nad mořem a jeho prvenství hned tak jiný maják nepřekoná. Až si budete chtít tento unikát prohlédnout na vlastní oči, zamiřte do okresu Jablonec nad Nisou, kde nedaleko Tanvaldu leží horské město Kořenov. A přesně zde, přímo na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš, stojí maják Járy Cimrmana.

Jedná se o rozhlednu z borového dřeva, projektovanou profesorem Martinem Rajnišem, která byla zprovozněna v roce 2013 na památku Cimrmanova neomezeného rozhledu. Nezvyklá je tím, že je z poloviny vrostlá do svahu a k obložení posloužil kámen, který byl přímo zde vytěžen. Jde tedy o ukázku tzv. přírodní architektury. Půdorys rozhledny je kruhový s průměrem 3,4 m, proto již z dálky skutečně připomíná maják. Celkový výška majáku Járy Cimrmana je i se stožárem 25,6 m, vy však po dubovém schodišti vystoupáte „pouze“ do výšky 18 metrů.

Maják Járy Cimrmana je součástí Muzea Járy Cimrmana, za nímž byl postaven. V Muzeu nasajete tu pravou cimrmanovskou atmosféru, podíváte se do školy, na vlastní oči uvidíte šaty, v nichž v dětství Jára Cimrman chodil, také je k vidění jeho, bohužel kloboučníkem poničená, busta. Pokud milujete a znáte Cimrmanovy divadelní hry, nemůžete návštěvu muzea vynechat. Součástí vnitřních expozic je také venkovní rolnická expozice, která dokládá Cimrmanovy snahy vzdělávat v zemědělství místní prostý lid. Prohlídka hospodářského vybavení a Liptákovské stodoly je volně přístupná.

Kromě Muzea a Majáku Járy Cimrmana můžete přímo v Kořenově navštívit Jizerskou oblast tmavé oblohy a užít si v této téměř neobydlené části Jizerských hor pozorování hvězd. Když Vám bude naopak chybět více pohybu, je tu pro Vás otevřeno lanové centrum Proud Harrachov, kde zaručeně unavíte všechny svaly na těle. V zimě si jen kousek od Majáku Járy Cimrmana můžete zalyžovat ve skiareálu U Čápa a v létě se vydat po některé z četných turistických tras po okolí, z nichž každá Vás dovede zase zpět k Majáku. S dětmi se můžete podívat na zvířata na ranči Pod Štěpánkou a s tatínky do Muzea lehkého opevnění Na Pomezí. Cimrmanův kraj je skutečně bohatý na zajímavá místa, z čehož by byl mistr jistě dnes nadšen.

A teď, když víte vše podstatné, Vám už zbývá jen zarezervovat si ubytování blízko Majáku Járy Cimrmana. Samozřejmě nejlepší to budete mít přímo v Kořenově, a to buď v apartmánech, nebo v chatách, náročnějším turistům bude zřejmě vyhovovat spíše některý z kořenovských hotelů. Kromě Kořenova se nabízí také ubytování v okolních obcích, například můžete vyzkoušet penziony v Tanvaldu nebo chalupy v Desné. Okolí Kořenova je turisticky velmi atraktivní a na turisty jsou tu připraveni, proto se nebojte, že byste tu nesehnali to pravé ubytování, po jakém toužíte.

Muzeum věnované fiktivnímu géniovi Járovi Cimrmanovi a zemědělství

Cimrmanova rolnická expozice je specializované muzeum humoru a kultury, které se nachází v obci Příchovice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Expozice je věnovaná fiktivnímu českému géniovi Járovi Cimrmanovi, ve spojení s zemědělskou tematikou. Jedná se o humorné a interaktivní expozice, které hravou formou dokumentují Cimrmanovy údajné objevy v oblasti zemědělství a hospodaření.

Přístup

Expozice se nachází v obci Příchovice (dostupná ze silnice číslo 20) přímo ve středu obce v blízkosti kostela. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází přímo u areálu muzea u hlavního vstupu. Odtud je to ke vstupu jen pár metrů. Nejbližší železniční stanice Přeštice je vzdálena necelé tři kilometry.

Okolí – čo stojí za poznanie

V blízkosti se nachází rozsáhlá Šumava (Národní park) s dominantním Hradem Radyně a Zámkem Kozel. Necelých dvacet kilometrů severně leží historické město Plzeň s dominantní Katedrálou svatého Bartoloměje a Plzeňským Prazdrojem. Vyplatí se navštívit i Rozhlednu Chlum u Plzně a Muzeum letectví Plzeň-Líně.

Modré kameny je soubor křemencových skalek nacházejících se na jižním úbočí vrchu Světlá hora (1244 m n. m.) v Krkonoších. Tato přírodní zajímavost leží přibližně 2,5 kilometru severně od Janských Lázní. Skalky jsou tvořeny tvrdými, odolnými křemenci a jejich název je odvozen od modravé barvy horniny, která je viditelná zejména po dešti. Skalní útvary nabízí za pěkného počasí hezký výhled do kraje, zejména na Janské Lázně a pohoří Rýchory. Jsou oblíbeným cílem nenáročných pěších turistů.

Jak se tam dostanete

Nejpohodlnější přístup je z Janských Lázní. Můžete využít kabinkovou lanovou dráhu Černohorský Express na Černou horu a odtud pokračovat po turisticky značené trase směrem k Velkým Pardubickým Boudám a následně k Modrým kamenům. Tato trasa měří přibližně 9 kilometrů a vede mírným klesáním, přičemž ji lze absolvovat pěšky, na kole, nebo na koloběžce. Pro pěší turistiku přímo z Janských Lázní vede kratší trasa dlouhá přibližně 4,8 km kolem Modrokamenné boudy.

Co můžete v okolí objevovat

Z Modrých kamenů můžete pokračovat k dalším krkonošským zajímavostem. Severně se nachází významná přírodní památka Černohorské rašeliniště s naučnou stezkou, které představuje jedinečný ekosystém. V Janských Lázních si můžete prohlédnout unikátní Rozhlednu Panorama Černá hora, vybudovanou z nevyužitého sloupu lanovky, nebo navštívit oblíbenou Stezku korunami stromů Krkonoše. Na Černohorském potoce, jen kousek od centra Janských Lázní, naleznete působivé Černohorské vodopády.

V katastrálním území Polubný, které patří pod obec Kořenov v okrese Jablonec nad Nisou, se nachází Přírodní památka Tesařov. Území je více než 50 let součástí chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Ochrana se týká především zdejších podmáčených pcháčových a rašelinných luk, na kterých se vyskytují zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin. 

Oblast spadá od roku 1968 mezi chráněné oblasti Jizerských hor a patří do III. Zóny chráněné krajinné oblasti. V rámci plánu péče z roku 2010 byly prověřeny lokality, které budou nově zařazeny do zvláště chráněných území. Mezi nimi byla i „Prstnatcová louka v Tesařově”. V rámci ochrany se prakticky jedná o kosení určitých druhově neudržovaných ploch na pozemcích patřících obci (jižní část přírodní památky). Soukromí vlastníci potom kosí pravidelně louky v severní části chráněného území. Geodetické zaměření území v roce 2013 bylo použito jako podklad pro vyhlášení přírodní památky. Jedná se zde o širokou populaci prstnatce májového, který je ohroženým druhem a je nutné mu dopřát patřičné pozornosti. Byla nastavena pravidla jako zákaz hnojení a odvodňování pozemků, ukládání biomasy a provozování intenzivní pastvy hospodářských zvířat.  

Na zdejších loukách je velká pestrost rostlin, kromě prstnatce májového, který se tu vyskytuje ve stovkách kvetoucích jedinců, zde roste prstnatec Fuchsův, ostřice rusá, vrbovka bahenní, vrbovka tmavá, kozlík dvoudomý, trsy kýchavice bílé Lobelovy nebo suchopýru pochvatého (ty jsou typické pro horské louky). Byl zde zjištěn i silně ohrožený česnek hadí. Katalog biotopů České republiky uvádí, že se jedná o ekosystém zamokřených luk ostřicového až pcháčového typu (svaz Calthion a Caricion canescenti-negrae) místy s hojným výskytem prstnatce májového a s roztroušeným náletem keřových vrb. 

Najdete-li si čas na poznávání dalších atrakcí, zůstaňte v Libereckém kraji déle a rezervujte si pobyt přímo u majitele. Nabízíme nejen ubytování v blízkosti Přírodní památky Tesařov, ale i v dalších lokalitách. Vybírat můžete mezi chalupami, apartmány, hotely a dalšími možnostmi dle Vašich požadavků. Přímo v Kořenově najdete Muzeum Jizerských hor, Jizerskou oblast tmavé oblohy nebo Muzeum Járy Cimrmana. 

Město Janské Lázně patří je v zimě oblíbeným lyžařským střediskem a v létě jej turisté a cyklisté vyhledávají jakožto zázemí pro výlety do Krkonoš. Proslulé je také svými lázněmi na úpatí Černé hory, jsou to jediné lázně v české části Krkonoš. Ve zdejších lázních léčí nejen termální voda ale také krásné horské prostředí v nadmořské výšce víc než 650 m n. m. Relax si zde užijí všechny generace.

Janské Lázně své jméno získali opravdu díky jistému Janovi, jelikož léčivý termální pramen objevil podle kroniky panský zbrojnoš Jan z Chockova a to již v roce 1006. Zpočátku se pramen využíval k pohánění vodního kola, které umožňovalo činnost hamru na železnou rudu v blízkosti pramene. Jako léčivý se pramen začal užívat až ve čtrnáctém století. V té době zde na příkaz majitele panství z rodu Silbersteinů vzniklo primitivní lázeňské zařízení. Ty skutečné lázně pak založil v 17. století Jan Adolf Schwarzenberg. Výstavba prvních lázeňských budov začala v roce 1675. Z té doby se dochovala nejstarší lékařská zpráva o Janských Lázních. Janské Lázně se v roku 1876 oddělily od Svobody nad Úpou. V roku 1902 se obec rozhodla koupit lázně, vlastnila je ale jen do roku 1920, kdy je převzala akciová společnost. Tehdy došlo k největšímu rozvoji lázní. Důležitý byl i rok 1928, kdy začala jezdit kabinová lanovka na vrchol Černé hory. Lázně se světově prosluli v 1. polovině 20. století, kdy se zde úspěšně léčili následky obrny. V roce 1989, po změně režimu, zůstaly lázně jako takové státním podnikem, ale některé hotely a penziony přešly do soukromých rukou.

Zárukou kvality je ve zdejších lázních nejen termální minerální voda, ale také lokální podhorské klima a v neposlední řadě moderní rehabilitační přístroje. Úspěšně se zde léčí nemoci pohybového aparátu, včetně poúrazových a pooperačních stavů, onemocnění nervového a nervovosvalového charakteru, obrna a roztroušená skleróza. Prokazatelné jsou i výsledky v léčbě pacientů s nemocemi dýchacího ústrojí a po onkologických diagnózách. Dětská léčebna Vesna se věnuje malým pacientům s dětskou mozkovou obrnou, dýchacími obtížemi a s různými pohybovými onemocněními.

Kulturním centrem města Janské Lázně je secesní budova Kolonády, ve které se pravidelně konají hudební vystoupení a taneční večery. Od Kolonády vede vycházková trasa po stopách rakouského korunního prince Rudolfa ke katolickému kostelu, dále ke Staros­tovu prameni až se dostanete na Zlatou vyhlídku, která je označována jako jedna z nejhezčích. Město je situováno na úpatí Černé hory (1 299 m n. m.), na vrchol se vyvezete přímo z města kabinovou lanovou dráhou. U dolní stanice lanovky se nachází lanový park, kterého součástí je i baby park pro děti. Ty potěší i návštěva Farmaparku Muchomůrka s domácími zvířaty a přírodními herními prvky. Jednou z nejoblíbenějších atrakcí v této lokalitě je Stezka korunami stromů Krkonoše, která je od centra města vzdálená jen 2 kilometry a která nabízí nejen unikátní výhledy ve výšce, ale vede i pod zemský povrch ke kořenům stromů. K dispozici je ve městě půjčovna kol, koloběžek a lyží. Město je zároveň oblíbeným střediskem zimních sportů a to i díky moderním lanovkám a vlekům, či kilometrům běžeckých lyžařských tratí.

V Jánských Lázních najdete ubytování na každém kroku, na turisty jsou zde skutečně připraveni. Jako v každém lázeňském městě, i zde je k dispozici hned několik hotelů a penzionů, které nabízejí široký výběr pokojů a služeb. Pravděpodobně nejvíc rozšířeným typem ubytování jsou apartmány, jsou dostupné v různých velikostech a častokrát se nachází na výhodných místech, v centru města nebo u sjezdovky. Oblíbené jsou i chaty a chalupy a to zejména u rodin s dětmi nebo skupin, které hledají soukromí. Janské Lázně jsou mnohem víc než lázně, okouzlí Vás okolní příroda, turistické atrakce i nabídka služeb a jistě se sem budete chtít vracet, abyste tuto lokalitu poznali i v různých ročních obdobích.

Interaktivní expozice ve funkční vodní elektrárně

Muzeum obnovitelných zdrojů energie sídlí v budově historické vodní elektrárny v obci Velké Hamry na řece Kamenici (okres Jablonec nad Nisou). Elektrárna byla uvedena do provozu již v roce 1914 a dodnes je plně funkční. Muzeum vzniklo s cílem vzdělávat veřejnost o významu a principech získávání energie z vody, slunce, větru a biomasy.

Dnes je objekt přístupný formou exkurzí (často je nutná rezervace nebo návštěva v určených dnech). Hlavním lákadlem je strojovna s původními Francisovými turbínami, které jsou stále v chodu. Interaktivní část expozice nabízí modely větrných elektráren, solárních panelů a další edukační prvky pro děti i dospělé.

Přístup

Elektrárna leží u hlavní silnice I/10 v části Velké Hamry - Svárov. Parkování je možné v blízkosti objektu. Vlaková zastávka „Velké Hamry“ na trati Tanvald - Železný Brod je vzdálena jen pár minut chůze.

Co stojí za poznání

V blízkosti se nachází populární Černostudniční hřeben s rozhlednou Černá studnice. Proti proudu řeky Kamenice leží město Tanvald a nástupní místa do Jizerských hor. Zajímavou technickou památkou je i nedaleký železniční viadukt ve Smržovce.

Návštěva tohoto muzea je unikátním pohledem do útrob „zelené energie“. Spojuje historii techniky se současnými trendy v energetice v autentickém prostředí.

Rodinné lyžování na pomezí Jizerských hor a Krkonoš

Ski areál Plavy je menší, ale oblíbené rodinné lyžařské středisko situované v obci Plavy, na úpatí Jizerských hor a Krkonoš, v mikroregionu Tanvaldsko. Díky své poloze na severní straně kopce Filoun a využívání technického zasněžování nabízí spolehlivé sněhové podmínky a dlouhou lyžařskou sezónu. Areál je ideální pro rodiny s dětmi a lyžaře, kteří upřednostňují klidné prostředí bez dlouhých front.

Středisko se rozkládá v nadmořské výšce od 410 m n. m. do 520 m n. m. a má k dispozici celkovou délku sjezdových tratí přibližně 2,7 km. Lyžaři mají na výběr ze čtyř tratí s různou délkou a obtížností: červená Závodní (720 m), modrá Turistická (840 m), dlouhá modrá Dětská (1080 m) a Dětský park (70 m). Areál je vybaven jedním hlavním vlekem typu Poma a menším dětským lanovým vlekem. Služby zahrnují lyžařskou školu, půjčovnu a servis lyžařského vybavení. Večerní lyžování na osvětlené sjezdovce je k dispozici ve středu, pátek a sobotu.

Jak se tam dostanete

Ski areál Plavy je dobře dostupný automobilem, jelikož se nachází nedaleko hlavní silnice E65 směrem na Harrachov, pouhých 14 km od Jablonce nad Nisou. Pro návštěvníky je k dispozici bezplatné parkoviště, které se nachází před Penzionem Plavy, jen 50 metrů od spodní stanice vleku. Nejbližší železniční stanice jsou v obci Plavy a v nedalekém Tanvaldu, které jsou napojeny na pravidelné autobusové linky.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Plavů nabízí mnoho zajímavostí v oblasti Jizerských hor a Krkonoš. Nedaleko se nachází největší lyžařský areál v Jizerských horách, Tanvaldský Špičák, který kromě sjezdovek nabízí i rozhlednu Tanvaldský Špičák s krásným výhledem. Z obce Plavy vedou upravené běžecké tratě, které se napojují na sítě směrem na Zásadu a Držkov v celkové délce přibližně 6 kilometrů. Pro milovníky adrenalinu je dostupná sáňkařská dráha Smržovka. Město Desná, které je vzdálené jen několik kilometrů, nabízí další možnosti pro poznávání okolí.

Romantický památník nad Úpou v Krkonoších s rozhledem na Rýchorský hřeben.

Lesní hrádek Aichelburg je romantická neogotická stavba, která se vypíná vysoko nad řekou Úpou na lesnatém úbočí Světlé hory, nedaleko obce Temný Důl v Krkonoších. Nejedná se o středověké sídlo, ale o unikátní památník, který nechal postavit lesní personál maršovského panství na památku Bertholda hraběte Aichelburga, známého hospodáře a mecenáše východních Krkonoš, který zemřel v roce 1861. Původně chátral, ale byl rekonstruován občanským sdružením. Dnes je na skále obnovená hradní věž a dřevěný strážní domek. Hrádek nabízí krásný výhled na Rýchorský hřeben a část východních Krkonoš, i když je částečně omezen okolními lesy. Objekt spravuje infocentrum Veselý výlet v Horním Maršově, kde je možné si vypůjčit klíč pro prohlídku interiéru věže.

Přístup

Autem přijedete do obce Horní Maršov (asi 15 km od Trutnova), kde je možné zaparkovat na vyhrazených parkovištích. Autobusem se dostanete přímo do Horního Maršova. Vlakem je nejbližší stanice Svoboda nad Úpou, odkud je to do Horního Maršova přibližně 7 km. Z Horního Maršova vede k hrádku značená turistická trasa (trail), dlouhá asi 3 km prudce do kopce. Výchozím bodem může být infocentrum Veselý výlet v Horním Maršově.

Co stojí za poznání

Okolí je bohaté na krkonošskou turistiku. Z Lesního hrádku vede značená trasa Aichelburg až do Pece pod Sněžkou, dlouhá asi 8 km, s informačními zastávkami o zdejších pamětihodnostech. Z blízkého Horního Maršova se dá vydat k Rýchorskému pralesu nebo na hřebeny Krkonoš. Nedaleko se nachází oblíbené horské středisko Pec pod Sněžkou, odkud je možné lanovkou vyjet na vrchol Sněžky.

Krkonošská oáza klidu s panoramatickými výhledy

Ski areál Pěnkavčí vrch se nachází ve východní části Krkonoš, v lokalitě Velká Úpa II. Areál se rozkládá v poměrně vysoké nadmořské výšce, což mu zajišťuje stabilní sněhové podmínky a zároveň nabízí návštěvníkům nádherné panoramatické výhledy na hřebeny hor, včetně Sněžky a Černé hory. Středisko je proslulé svou komorní atmosférou a je ideálním místem pro klidné rodinné lyžování, školní výcviky a pro ty, kteří preferují sportovní vyžití mimo rušná velká centra.

Středisko je situováno v nadmořské výšce, která se pohybuje od 980 m n. m. do 1060 m n. m. a obsluhuje jej jeden lyžařský vlek typu BLV-O. Tento vlek má délku 460 metrů a jeho přepravní kapacita dosahuje 650 osob za hodinu. Vlek obsluhuje jednu upravovanou sjezdovou trať, která je klasifikována jako středně těžká (červená) a její délka je zhruba 500 metrů. Sjezdovka je určena pro široké spektrum lyžařů a je hojně využívána také snowboardisty. V areálu se neprovozuje umělé zasněžování ani večerní lyžování. Nicméně, díky vysoké poloze, bývají sněhové podmínky velmi dobré. Skiareál je součástí projektu Krkonoš - lyžařský běžecký ráj a v jeho okolí se udržuje 5 km dlouhý panoramatický běžecký okruh, který navazuje na Krkonošskou lyžařskou cestu. Pro návštěvníky je u vleku k dispozici drobné občerstvení.

Možnosti dopravy a parkování

Vlek se nachází v odlehlejší horské lokalitě nad Velkou Úpou. Přímý přístup automobilem ke spodní stanici vleku není možný. Doporučuje se parkovat na centrálních parkovištích ve Velké Úpě nebo ve Spáleném Mlýně. Odtud je pak nutné pokračovat buď pěšky, nebo využít dvousedačkovou lanovou dráhu na Portášky. Z horní stanice lanovky je lyžařské centrum dostupné po žluté turistické trase KČT v délce asi 1 kilometru, směrem k chatě JANA. V případě Velké Úpy je také možné jít pěšky po modré turistické trase KČT směrem k boudě JANA. Pro přepravu zavazadel a osob je možné využít místní taxislužby či sněžné skútry, které fungují na základě objednávky.

Kam vyrazit do okolí

Okolí areálu je typické pro Krkonošskou hřebenovku a nabízí celou řadu turistických cílů. Nejbližším cílem je horní stanice lanovky na Portášky a navazující boudy (JANA, Míla). Středisko je výchozím bodem pro výšlap na Sněžku, kam se lze vydat po modré turistické trase KČT směřující na Růžohorky a dále na nejvyšší horu Česka. Odtud je možné pokračovat po hřebeni Krkonoš. Turisticky atraktivní je také nedaleká Pec pod Sněžkou a Malá Úpa, které jsou dostupné po značených turistických trasách (červená nebo modrá trasa).

Tento areál ve Velké Úpě je skvělou volbou pro hosty, kteří hledají klidné lyžování ve vysoké nadmořské výšce s výbornými sněhovými podmínkami a s možností napojení na hlavní krkonošské turistické a běžecké trasy.

Ideální volba pro rodiny a začátečníky

Lyžařský areál Nad Nádražím se nachází v podhůří Krkonoš a Jizerských hor, konkrétně ve městě Semily v Libereckém kraji, a je snadno dostupný z oblasti Českého ráje. Jedná se o menší, přátelské středisko, které je díky mírnému sklonu sjezdovky a kompletnímu zázemí oblíbené zejména u rodin s dětmi a lyžařských začátečníků. Lyžuje se zde v nadmořské výšce přibližně 350 až 435 m n. m., což sice areál řadí k níže položeným, ale díky výkonnému zasněžování a pravidelné úpravě sněhu jsou zde zpravidla dobré lyžařské podmínky.

Areál nabízí k dispozici dvě sjezdové tratě s celkovou délkou přibližně 400 až 450 metrů, které jsou klasifikovány jako modré. Hlavní sjezdovka je široká 50 metrů, má převýšení asi 90 metrů a je ideální pro výuku. Přepravu lyžařů zajišťuje jeden lyžařský vlek typu Poma (kotva), který je obsluhou v případě potřeby zpomalován pro snadnější nástup dětí a začátečníků. Sjezdovka je po celé délce vybavena umělým osvětlením, které umožňuje každodenní večerní lyžování. Samozřejmostí je pravidelná úprava sněhu rolbou. U dolní stanice vleku se nachází malé občerstvení, kde je možné se ohřát a posedět. Součástí služeb je lyžařská škola a půjčovna lyžařského a snowboardového vybavení.

Jak se tam dostanete

Lyžařský areál Nad Nádražím se nachází přímo na okraji města Semily, hned nad železniční stanicí, což napovídá i samotný název. Do Semil se dostanete snadno po silnici I/35 z Liberce nebo Turnova a po silnici I/14 z Jilemnice. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště přímo u areálu. Díky své poloze je areál skvěle dostupný i vlakem, jelikož se nachází kousek od železniční stanice Semily, kde zastavují osobní vlaky na trase Pardubice – Liberec.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Semil je bránou do Českého ráje a nabízí nespočet možností pro celoroční turistiku. Za zmínku stojí především ikonická Riegrova stezka, naučná trasa vedoucí romantickým údolím řeky Jizery, se skalním kaňonem a visutými galeriemi. Nedaleko Semil se nachází dominantní vrchol Kozákov (744 m n. m.), nejvyšší hora Českého ráje, s Riegrovou turistickou chatou a rozhlednou, odkud je široký rozhled na Krkonoše, Jizerské hory a Český ráj. V Semilech můžete navštívit Vyhlídku na Janečku ve Spálově, přebudovanou z technické stavby, nebo se vydat k Bozkovským dolomitovým jeskyním, jediné zpřístupněné jeskyni na severu Čech, která je známá svými podzemními jezery. Adrenalinoví nadšenci mohou v údolí Jizery u Semil vyzkoušet Via ferratu Vodní brána.

Zažijte adrenalinový zážitek v srdci přírody na Via ferratě Vodní brána u Semil, jedné z nejkrásnějších zajištěných cest v České republice. Tato ferrata je veřejně přístupná a zdarma po celý rok, avšak vstup je povolen pouze s kompletním ferratovým vybavením včetně přilby. Nachází se v malebném údolí řeky Jizery, nedaleko města Semily, a nabízí tři trasy různé obtížnosti, které uspokojí jak začátečníky, tak zkušené lezce.

Trasy a obtížnosti
Via ferrata Vodní brána nabízí tři samostatné trasy:

• Modrá trasa (B/C): Délka 80 m, převýšení 60 m, čas lezení cca 20 minut. Vhodná pro začátečníky a děti pod dohledem zkušeného lezce.
• Červená trasa (C+): Délka 120 m, převýšení 70 m, čas lezení 30–40 minut. Středně náročná trasa s několika exponovanými místy.
• Fialová trasa (D/E): Délka 220 m, převýšení 75 m, čas lezení 40–60 minut. Nejnáročnější trasa s variantou obtížnosti E pro zkušené lezce.

Všechny trasy jsou jištěny ocelovým lanem a vedou po přírodních skalních útvarech bez umělých stupů.

Bezpečnost a vybavení
Lezení na ferratě je na vlastní nebezpečí a vyžaduje odpovídající vybavení: horolezecký úvazek, ferratový set s tlumičem pádu a přilbu. Začátečníkům a dětem se doporučuje absolvovat trasu s průvodcem nebo zkušeným lezcem. Na místě je možné si domluvit kurzy lezení s instruktorem, který poskytne potřebné vybavení a zaškolení.

Přístup a parkování
K ferratě se dostanete z parkoviště v ulici U Tunelu v Semilech, odkud vede přístupová cesta podél řeky Jizery. Parkování je zpoplatněné. Od parkoviště je to přibližně 200 metrů k nástupu na ferratu.

Občerstvení a služby v okolí
V blízkosti ferraty, v městě Semily, naleznete restaurace a občerstvení, kde si můžete odpočinout po náročném výstupu. Doporučuje se vzít si s sebou dostatek vody a malou svačinu, zejména pokud plánujete delší pobyt na ferratě.

Návštěvnické informace

• Vhodné pro: Zkušené lezce, začátečníky s průvodcem, sportovce hledající adrenalinový zážitek.
• Nedoporučuje se: Osobám bez zkušeností a vybavení, dětem bez doprovodu, osobám se zdravotními omezeními.
• Náročnost: Dle vybrané trasy.
• Délka návštěvy: Dle zvolené trasy 20–60 minut lezení; celkově s přípravou a odpočinkem cca 2–3 hodiny.
• Přístupnost: Terén není vhodný pro kočárky ani osoby na invalidním vozíku.
• Domácí mazlíčci: Vstup se psy není povolen z bezpečnostních důvodů.

Via ferrata Vodní brána je ideálním místem pro ty, kteří chtějí zažít dobrodružství a překonat své limity v krásném přírodním prostředí. Při dodržení bezpečnostních pravidel a s odpovídajícím vybavením si zde užijete nezapomenutelný zážitek.

Klenot Riegrovy stezky

Přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova patří mezi nejcennější a nejnavštěvovanější lokality Libereckého kraje, ležící v rámci Geoparku Český ráj. Předmětem ochrany je hluboké kaňonovité údolí řeky Jizery, které se na přibližně třech kilometrech zařezává do krystalických hornin, především do fylonitů a metagranitů, s impozantními skalními stěnami dosahujícími výšky až 40 metrů. Největší turistickou atrakcí a zároveň nejlepší cestou k poznání rezervace je Riegrova stezka, jež vede po pravém břehu řeky. Stezka, pojmenovaná po semilském rodákovi a významném politikovi Františku Ladislavu Riegrovi, byla slavnostně otevřena již v roce 1909. Úsek v délce zhruba 3,5 km nabízí adrenalinový zážitek: část trasy je vytesána přímo ve skále, prochází raženým tunelem a její dominantou je 77 metrů dlouhá visutá ocelová lávka (galerie) ukotvená ve skalním masivu, která vede 5,5 metru nad hladinou řeky. Flóra a fauna v rezervaci je rovněž jedinečná; na skalách a suťových svazích se daří vzácným druhům rostlin, jako je například lomikámen trsnatý vlnatý.

Jak se tam dostat

Přírodní rezervace se rozprostírá mezi městskou částí Semily-Bítouchov a vlakovou zastávkou Spálov (Podspálov), přičemž Riegrova stezka je značena červenou turistickou značkou. Začít můžete v Semilech, v části Bítouchov, kde se nachází také parkoviště přímo u vstupu na Riegrovu stezku. Případně můžete přijet vlakem do stanice Spálov na trati Pardubice – Liberec a vydat se po červené značce směrem na Semily. Turistická trasa je celoročně volně přístupná, ale vyžaduje pevnou obuv a opatrnost, zejména za vlhkého počasí.

Co můžete v okolí objevovat

Kromě samotné Riegrovy stezky se v rezervaci nachází několik klíčových zajímavostí. Jednou z nich je Böhmova vyhlídka, ze které se nabízí nádherný pohled na kaňon Jizery a okolní skály. Na levém břehu řeky se tyčí mohutná Krkavčí skála (přes 100 metrů nad řekou), ke které vede žlutá turistická značka. V blízkosti Riegrovy stezky můžete navštívit technickou památku – funkční Vodní elektrárnu Spálov z 20. let 20. století, ke které vede ve skále vytesaný 1 300 metrů dlouhý tunel. Zážitek z údolí je možné doplnit procházkou po souběžné Kamenického stezce, která vede po horní hraně údolí a nabízí další vyhlídky, například Peretka a Kopáňka.

Ideální pro rodiny a začátečníky

Ski areál Svoboda nad Úpou je nejmenším a nejklidnějším centrem v rámci komplexu SkiResort ČERNÁ HORA – PEC. Nachází se v malebném krkonošském městě Svoboda nad Úpou, v nadmořské výšce od 530 do 600 m n. m. Areál je díky svým mírným svahům speciálně navržen pro rodiny s dětmi a lyžaře-začátečníky, kteří hledají bezpečné prostředí pro první lyžařské pokusy.

Středisko nabízí tři sjezdové tratě o celkové délce přibližně 1,1 kilometru. K dispozici jsou tři modré (lehké) sjezdovky: Duncan 1 (350 metrů), Duncan 2 (350 metrů) a sjezdovka U lesa (350 metrů). Přepravu lyžařů zajišťují tři lyžařské vleky typu Poma s celkovou kapacitou přibližně 2 000 osob za hodinu. Vleky nesou názvy Duncan (350 metrů), U lesa 1 (250 metrů) a U lesa 2 (350 metrů). Všechny sjezdovky jsou vybaveny systémem umělého zasněžování a jsou pravidelně upravovány. Ve vybraných dnech, obvykle od čtvrtka do soboty v hlavní sezóně, je na sjezdovkách Duncan 1 a Duncan 2 v provozu i večerní lyžování. Součástí areálu je dětská lyžařská škola a půjčovna vybavení.

Jak se tam dostanete

Ski areál Svoboda nad Úpou se nachází přímo ve městě Svoboda nad Úpou, které leží na hlavní silnici E67 mezi Trutnovem a Pecí pod Sněžkou. Přímo v areálu je pro návštěvníky k dispozici bezplatné parkoviště s dostatečnou kapacitou. Do města je možné se dostat i veřejnou dopravou. Nejbližší autobusová zastávka je Svoboda nad Úpou, náměstí, odkud je to k areálu kousek pěšky. Svoboda nad Úpou má i železniční stanici na trati Trutnov – Svoboda nad Úpou, odkud je také možné pokračovat pěšky. V rámci SkiResortu ČERNÁ HORA – PEC je během hlavní sezóny zajištěno propojení areálů skibusy, které zastavují ve městě.

Co můžete v okolí objevovat

Svoboda nad Úpou slouží jako ideální výchozí bod pro objevování východních Krkonoš. Turisté mohou vystoupat na dominantu Krkonoš, Sněžku (1603 m n. m.), kam vedou značené turistické stezky, nebo se nechat vyvézt lanovkou z nedaleké Pece pod Sněžkou. V sousedních Janských Lázních se nachází Stezka korunami stromů Krkonoše a kabinová lanovka na Černou horu. Pěší turistika vás zavede i na vyhlídku Modré kameny s výhledem na Krkonoše. Pro milovníky historie je ve městě k dispozici Pohádkové Krkonoše – expozice krkonošských pohádkových postav. U Svobody nad Úpou můžete objevit také málo známý přírodní fenomén Svobodský kras, jehož součástí je například Medvědí jeskyně.

Nejrozsáhlejší krkonošská tundra z doby ledové

Úpské rašeliniště se nachází v mělké proláklině mezi Hraničním hřbetem a Studniční horou, přibližně 2 kilometry západně od Sněžky, v nadmořské výšce 1400 až 1425 metrů. Jde o nejrozsáhlejší vrcholové vrchoviště v českých Krkonoších. Toto unikátní území o mocnosti rašeliny až 1,2 metru je připomínkou subarktické tundry, která sem zasahovala v době ledové. Díky drsnému horskému podnebí se zde uchovaly vzácné druhy rostlin a živočichů, takzvané glaciální relikty. Pramení zde významné české řeky Úpa a Bílé Labe. Rašeliniště je součástí I. zóny Krkonošského národního parku a je zapsáno na seznamu světově významných mokřadů Ramsarské úmluvy.

Jak se tam dostanete

Vstup do samotného chráněného území Úpského rašeliniště není povolen, nicméně jeho severní částí prochází turistická trasa. Nejčastější přístup je z Pece pod Sněžkou, odkud je nutné vystoupat modrou turistickou značkou přes Obří důl až k bývalé Obří boudě. Odtud pokračuje modrá značka po povalovém chodníku, který vede okrajem rašeliniště až k Luční boudě. Druhá možnost je vyjít na Luční boudu a pokračovat v opačném směru. Turisté, kteří přicházejí z Polska nebo ze Sněžky, mohou přijít po Cestě česko-polského přátelství na Obří sedlo a odtud po modré k rašeliništi.

Co můžete v okolí objevovat

Oblast kolem rašeliniště je jednou z nejcennějších v Krkonoších. Hned vedle se nachází Studniční hora a dominantní Sněžka. Východně pod rašeliništěm se rozkládá monumentální ledovcový kar Obří důl, kde můžete obdivovat Úpský vodopád a botanicky významnou lokalitu Krakonošova zahrádka. Na samotném rašeliništi lze z chodníku pozorovat unikátní rostlinné druhy jako například ostružinu morušku a vzácného ptáka slavíka modráčka tundrového. V blízkosti rašeliniště se také nachází Luční bouda, nejstarší horská chata v Krkonoších.

Příroda, tradice i radost v krušnohorském tichu

Jakmile se vydáš pod výhledy na Černou horu mezi Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou, objevíš místo, kde se střetává dětská radost s duší hor. Farmapark Muchomůrka tě vítá mezi dřevěnými hřišti a pasoucími se zvířátky. Jako bys vkročil do pohádky, kde je příroda i hravost hlavní postavou. Areál je otevřený od května do září denně od 10:00 do 18:00.

Hřiště bez hranic, zvířátka bez stresu

V areálu farmaparku se volně pohybují ovečky, zakrslé kozy, slepičky, králíci, krůty, prasátko i poníci nebo koně. Děti si je mohou pohladit a být s nimi v bezpečné blízkosti, ale není dovoleno je krmit ani nahánět. Velké i malé ptáky potěší výběr přírodních her: hrad z balíků slámy, houpačky, trampolína, pískoviště, kuličkové dráhy nebo indiánský tenis. Je zde i ohniště pro opékání buřtů a prostor na klidné posezení.

Pro koho je farmapark ideální?

Farmapark je místem, kde se zastaví čas a kde si každý najde to své. Rodiny s dětmi ocení praktické hřiště a možnost bezpečného kontaktu se zvířaty, která děti vždy nadchnou. Pro školky a školní výlety nabízíme dostatek prostoru pro pohyb i pozorování života v přírodě. Pokud hledáte klid a odpočinek, tenhle tichý kout pod horami s krásnými výhledy je přesně tím pravým místem. Malí dobrodruzi se zase vyřádí na inspirativních herních prvcích vyrobených z přírodních materiálů.

Praktická informace: Farmapark je navržen jako oáza klidu v přírodě, proto prosím počítejte s tím, že přímo u areálu není možné parkovat auto.

Kde se to všechno odehrává a co je kolem

Farmapark leží mezi Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou, s kroky dosažitelným přístupem po historické javorové aleji, která vede přes Krakonošovy branky až k bráně parku. Auto je třeba nechat ve Svobodě nebo Janských Lázních, poté vede příjemná cesta přímo sem i s kočárkem.
Po hře a kontaktu se zvířátky je k dispozici malé občerstvení. Bufet s nápoji a drobným jídlem, dřevěné lavičky či prostor pro ohniště, kde lze posedět pod širým nebem. Atmosféra horské pohody se míhá v každém koutě.

Farmapark Muchomůrka je místo, které zaujme všechny generace svou jednoduchostí, blízkostí přírody i kontaktem se zvířaty. Děti se tu zabaví, rodiče si odpočinou, celý den prostupuje pocit svobody a radosti z volného pohybu. Přijeď sem s rodinou či přáteli a vytvořte vzpomínky, které zůstanou. Uprostřed zelené nádherné krajiny Krkonoš.

Ochrana podhorské krajiny a bukových lesů u Bystřice nad Pernštejnem

Přírodní park Sýkornice se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Brno-venkov a Žďár nad Sázavou, v oblasti Českomoravské vrchoviny. Byl vyhlášen k ochraně typické kopcovité a lesnaté podhorské krajiny s převahou zachovalých bukových lesů. Park nese název podle dominantního vrchu Sýkornice (694 m n. m.).

Park je významný především pro zachování mozaiky biotopů – od lesů přes vlhké louky až po pole. Charakteristický je zde výskyt karpatských druhů flóry, které se sem rozšířily z Bílých Karpat. Park poskytuje ideální podmínky pro pěší turistiku a cyklistiku v klidném a málo zalidněném prostředí.

Jak se tam dostanete

Výchozími body jsou města Bystřice nad Pernštejnem nebo Nedvědice. Do obou měst je dobré silniční spojení. Autem se dá dostat na parkoviště v obou městech. Parkem prochází hustá síť značených turistických stezek. Na vrchol Sýkornice vede turistická trasa, která nabízí výhledy do údolí řeky Svratky. Cesta je středně náročná, převážně lesními silnicemi a stezkami.

Co můžete v okolí objevovat

V blízkosti parku se nachází jeden z nejkrásnějších moravských hradů – hrad Pernštejn, který je monumentální a architektonicky cenné dílo. Ve městě Bystřice nad Pernštejnem můžete navštívit Vlastivědné muzeum v Bystřici a historické náměstí. Jižně se vyplatí navštívit malebnou obec Nedvědice s naučnou stezkou v údolí řeky Svratky.

Soustava vodopádů s hezkým přírodním prostředím v Podkrkonoší

Novopacké vodopády jsou soustava menších, ale malebných vodopádů, které se nacházejí na potoku Rokytka u města Nová Paka v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Vodopády, které jsou tvořeny několika kaskádami v celkové délce přibližně deset metrů, vytvářejí příjemné a tiché přírodní prostředí v hlubokém údolí. Místo je oblíbené pro procházky a rodinné výlety, zejména po jarní oblevě, kdy je v potoku dostatek vody.

Přístup

K vodopádům nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází v centru města Nová Paka u Novopackého muzea (dostupná ze silnice číslo 16). Odtud je to k vodopádům nenáročná procházka lesní stezkou v délce asi jeden kilometr po zelené turistické značce, která vede údolím. Nejbližší železniční stanice Nová Paka je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý Hrad Pecka a historické město Jičín s dominantní Valdickou bránou Jičín a Regionálním muzeem Jičín. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Krkonošský národní park (KRNAP) s oblíbenou Rozhlednou Černá Studnice. Vyplatí se navštívit i Prachovské skály a Rozhlednu Milohlídka.

Unikátní vápencový útvar v Krkonoších

Lysečinská skalní jehla, známá dříve i pod názvem Latenštejn, je významný geomorfologický útvar, který se nachází na území Krkonošského národního parku v Dolních Lysečinách, poblíž obce Horní Maršov. Jedná se o unikátní, přibližně osm metrů vysoký skalní sloup, který v Krkonoších nemá obdoby. Místo je cennou přírodní památkou, jež láká návštěvníky pro svůj geologický význam a klidné prostředí, které je prozatím málo dotčeno masovou turistikou. Lysečinská jehla je ideálním cílem pro krátkou vycházku v lůně krkonošské přírody.

Tato skalní jehla byla vytvořena působením selektivní eroze a zvětrávání. Její unikátnost spočívá v tom, že je tvořena béžovo-bílými krystalickými vápenci, které jsou odolnější proti erozi než okolní horniny, díky čemuž se zachovala jako izolovaný skalní sloup. Lysečinská jehla stojí na skalnatém hřbítku severně od soutoku Lysečinského a Albeřického potoka. Její geologický význam vedl k zařazení do databáze významných geologických lokalit. Vzhledem k ochraně přírody a celkové nestabilitě útvaru jsou horolezecké výstupy na Lysečinskou jehlu zakázány. Konkrétní nadmořská výška jehly není často uváděna, ale nachází se v dolních partiích Dolních Lysečin.

Jak se tam dostanete

Nejbližší obcí s možností příjezdu autem je Horní Maršov, odkud je třeba pokračovat směrem na Dolní Lysečiny. Parkování je možné v obcích v blízkosti turistických stezek, například u obecního úřadu v Horním Maršově, kde bývají k dispozici malá placená nebo veřejná parkoviště. Lysečinská skalní jehla leží v pěší dostupnosti od konce Dolních Lysečin. Veřejnou dopravou se do Horního Maršova dostanete autobusem například z Trutnova nebo Pece pod Sněžkou. Přímo k jehle vede modrá turistická trasa KČT z Horního Maršova směrem na Lysečinské boudy.

Co můžete v okolí objevovat

Oblast Dolních Lysečin nabízí kromě samotné Lysečinské jehly příjemné procházky po Krkonošském národním parku. Přímo v Lysečinách si můžete prohlédnout dva půlkruhové kamenné mostky z 18. století přes potok, které jsou prohlášené za kulturní památky. Další zajímavost objevíte, pokud budete pokračovat po modré turistické trase KČT směrem na sever k Lysečinským boudám a dále k hřebeni. Z Horního Maršova se můžete vydat i po žluté turistické trase KČT ke zřícenině hradu Břecštejn, která stojí nad údolím řeky Úpy.

Unikátní secesní klenot s historickými sklářskými tradicemi v Jizerských horách

Riedlova vila, známá též jako Zámeček Riedlů, je unikátní secesní vila, která se nachází v obci Desná v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Tato nádherná budova byla postavena pro rodinu Riedlů, významných místních sklářských podnikatelů, na počátku dvacátého století. Vila je obklopena rozsáhlým parkem a je svědkem bohaté sklářské tradice v regionu Jizerských hor. V současnosti slouží vila jako ubytovací a rekreační zařízení.

Přístup

K Riedlově vile vede přímo z centra obce Desná (dostupná ze silnice číslo 10) dobře udržovaná silnice. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště s dostatečnou kapacitou, které se nachází přímo u vily. Přístup k vile je velmi snadný. Nejbližší železniční stanice Desná je vzdálena jen pár stovek metrů.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází oblíbená Rozhledna Špičák s krásným výhledem a unikátní Protržená přehrada Desná, jejíž tragická historie přitahuje turisty. Necelých dvacet kilometrů severně leží historické město Jablonec nad Nisou s Muzeem skla a bižuterie Jablonec nad Nisou a Rozhlednou Černá Studnice. Vyplatí se navštívit i rozsáhlý Zámek Sychrov a Rozhlednu Tanvaldský Špičák.

Rodinné lyžování v Podkrkonoší

Ski areál Máchovka se nachází ve městě Nová Paka v Královéhradeckém kraji, v bezprostřední blízkosti zimního stadionu. Jedná se o menší, ale technicky dobře vybavené středisko, které slouží zejména rodinám s dětmi, školním lyžařským kurzům a nenáročným lyžařům z oblasti Podkrkonoší a Českého ráje. Díky komplexnímu zasněžovacímu systému a denní úpravě tratí rolbami nabízí Máchovka spolehlivé sněhové podmínky po celou sezónu.

Areál leží v nadmořské výšce od 430 do 510 m n. m. a celková délka sjezdovek dosahuje přibližně 1,1 km. Návštěvníci zde naleznou tři tratě s obtížností od modré až po červenou. Nejdelší sjezdovka měří přibližně 450 metrů a je ideální pro středně pokročilé. Pro začátečníky je k dispozici dětský park, lyžařský pás a vlek s nízkým vedením lana. Lyžování je možné i ve večerních hodinách, protože všechny tratě jsou uměle osvětleny. V areálu je k dispozici lyžařská škola a půjčovna vybavení.

Jak se tam dostanete

Lyžařský areál se nachází v Nové Pace, ulice Havlova 1795, hned vedle zimního stadionu. Cesta autem je jednoduchá a středisko je dobře označené. Pro lyžaře je velkou výhodou bezplatné parkování pro přibližně 200 osobních automobilů, které se nachází přímo u nástupní stanice. Díky poloze ve městě je snadná dostupnost i městskou hromadnou dopravou.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Nové Paky, ležící na hranici Českého ráje a Krkonoš, nabízí řadu možností pro aktivní odpočinek. Přímo v areálu se nachází vstup na upravované běžecké tratě, které mají celkovou délku 26 km, přičemž 6 km tvoří okruh pro bruslení (skate) a 20 km pro klasiku. Pro pěší turisty je zajímavá zřícenina hradu Kumburk, která se tyčí nedaleko města a nabízí výhledy do Podkrkonoší. Přímo v Nové Pace je možné navštívit Muzeum drahých kamenů, které představuje unikátní nálezy z této oblasti. V těsné blízkosti se nachází i zimní stadion, který návštěvníci areálu mohou využít pro veřejné bruslení.

Krkonošský domov vzácných luk

Přírodní památka (PP) Slunečná stráň je chráněné území nacházející se v Královéhradeckém kraji, v okrese Trutnov, v katastru obce Svoboda nad Úpou. Tato oblast byla vyhlášena za chráněnou v roce 1995. Oblast chrání rozsáhlý komplex slatinných a rašelinných luk s mimořádně zachovalou mozaikou rostlinných společenstev, která jsou celostátně ohrožena v důsledku odvodňování podobných lokalit, rozkládá se na ploše přibližně 16,56 hektaru v nadmořské výšce okolo 640 m n. m..

Předmět ochrany a flóra

Území Slunečné stráně se skladá se zachovalých ekosystémů, přičemž biotopy spadají do prioritních biotopů v rámci celoevropské soustavy Natura 2000. Přírodní památka slouží i jako důležité místo pro záchranné transfery - je využívána jako genetická banka pro přenos chráněných druhů rostlin ze zanikajících přirozených nalezišť. Mezi vzácné druhy, které se zde úspěšně uchytily, patří například orchideje, jako třeba vstavač bezový a kruštík bahenní, ale i nápadný mečík střechovitý.

Turistická dostupnost

Přírodní památka Slunečná stráň je situována přibližně jeden kilometr východně od města Svoboda nad Úpou. Návštěvníci sem mohou dorazit individuální dopravou, přičemž auto je možné zaparkovat na případných dostupných parkovištích ve směru na Janské Lázně. Pěší trasa vede z centra Svobody nad Úpou po značených cestách směrem na východ. Konkrétní turistické trasy KČT nevedou přímo přes samotnou památku, jelikož je snahou Správy KRNAP udržet vysokou ochranu území, avšak stezky v blízkém okolí nabízejí krásný výhled na působivou scenérii Krkonoš, včetně Černé hory a Sněžky.

Turisté by měli dbát na ohleduplnost a respektovat pravidla chování v chráněném území.

Domácí ráj lyžování v Jizerských horách

Ski areál Černá Říčka, ležící na okraji obce Desná, je oblíbeným, domáckým střediskem v Jizerských horách. Areál se vyznačuje vysokou nadmořskou výškou a dobrou expozicí svahu, což mu zajišťuje spolehlivě dlouhou sezónu s dostatkem přírodního sněhu. Nabízí rozmanité sjezdové tratě, které uspokojí rodiny s dětmi i pokročilé lyžaře, a je známý kvalitním osvětlením pro večerní lyžování.

Historie lyžování v této lokalitě sahá až do roku 1962, kdy se začalo s prvním lanovým dopravním zařízením. K významnému vývoji areálu došlo v následujících dekádách, a to včetně zavedení prvního umělého osvětlení svahu v letech 1964/65 a pořádání lyžařských závodů. Zvláště zajímavý je fakt, že se zde již na počátku osmdesátých let 20. století začal rozvíjet český snowboarding. Středisko se nachází v nadmořské výšce 685 až 788 m n. m. a celková délka sjezdovek různých obtížností (červené, modré a zelené) dosahuje přibližně 2,4 km. Areál disponuje systémem technického zasněžování, lyžařskou školou, půjčovnou vybavení a malým snowparkem.

Jak se tam dostanete

Do areálu je nejlepší doprava automobilem. Parkování je zajištěno v dolní stanici sjezdovek a poskytuje pohodlný přístup k nástupu na svahy s dostatkem parkovacích míst, která bývají často bezplatná. V případě naplnění kapacity je k dispozici náhradní parkování na ploše „U Šarloty“. Středisko se nachází u silnice II/290. Spojení veřejnou dopravou je možné autobusem do Desné a následně místní dopravou nebo pěšky do části Černá Říčka. Nejbližší vlaková stanice je v Desné.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Černé Říčky nabízí četné možnosti pro turistiku a běžecké lyžování v srdci Jizerských hor. Z horní části areálu nebo přímo z místa je možné se napojit na běžecké trasy, přičemž běžkaři mohou využít například 2,5 km dlouhý okruh nebo se vydat po upravených trasách z Kořenova na Jizerku nebo k Martinskému údolí. V blízké obci Desná je možné navštívit pseudogotickou Riedlovu hrobku, která patřila rodině slavného sklářského podnikatele. Nedaleko se nachází také muzeum Ozubnicové železnice v Kořenově, která je považována za nejstrmější železnici v České republice a láká na nostalgické jízdy.