Zámky Kuřim

Původně renesanční zámek v Jihomoravském kraji, sídlo Muzea Blanenska s expozicemi o jeskyních a hutnictví.

Zámek Blansko, situovaný v Jihomoravském kraji, je historická budova s rozsáhlými sbírkami. Byl postaven na místě středověké tvrze a přestavěn v renesančním stylu v 16. století. Později prošel barokními úpravami, které mu dodaly dnešní podobu. Zámek je úzce spojen s historií místního hutnictví a železářství. Dnes v něm sídlí Muzeum Blanenska, které je známé svými rozsáhlými expozicemi. Nejvýznamnější jsou expozice věnované Moravskému krasu, jeskyním a také historickému hutnictví a železářství, které proslavilo Blansko.

Přístup

Zámek Blansko se nachází v centru města, na adrese Zámek 1. Autem je přístup ze silnice I/43. Parkování je možné na placeném parkovišti na Zámecké ulici. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Blansko, aut. st., která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Blansko (trať 260) je vzdálena asi 10 minut chůze. Muzeum nabízí prohlídky interiérů a je otevřeno celoročně.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Blanska můžete navštívit CHKO Moravský kras, kde se nachází Punkevní jeskyně s plavbou na říčce Punkva a propast Macocha. Navštívit můžete také Technické muzeum v Brně, kde jsou expozice věnované historii techniky. Zajímavá je i Rozhledna Čebínka, která nabízí výhled na okolí a Brněnskou přehradu.

Barokní palác v centru Brna v Jihomoravském kraji, součást Moravského zemského muzea s expozicemi o historii.

Palác šlechtičen, situovaný v centru Brna na Kobližné ulici, je významná barokní budova. Byl postaven v 18. století jako ústav pro svobodné šlechtičny, které zde získávaly vzdělání. Budova je známá svou bohatou barokní výzdobou. Palác je dnes součástí Moravského zemského muzea a slouží k prezentaci rozsáhlých historických a etnografických sbírek. Nacházejí se zde stálé expozice věnované divadlu, hudbě a kultuře Moravy. Palác je jedním z architektonických klenotů brněnského centra.

Přístup

Palác šlechtičen se nachází v centru Brna, na adrese Kobližná 1. Autem je přístup do centra komplikovaný, doporučuje se využít parkoviště v okolí, například pod ulicí Kopečná nebo v garážích v centru. Nejbližší zastávky MHD jsou Náměstí Svobody nebo Hlavní nádraží (tramvaje a autobusy). Od Hlavního nádraží je palác vzdálen asi 5 minut chůze. Vstup do expozic muzea je zpoplatněn.

Okolí – co stojí za poznání

V Brně můžete navštívit Katedrálu svatého Petra a Pavla na Petrově, gotickou katedrálu se dvěma věžemi. Navštívit můžete také Hrad Špilberk, bývalou pevnost a vězení s kasematami. Zajímavá je i Stará radnice s brněnským drakem, kde se nachází historický portál.

Barokní palác v centru Brna, který je součástí Moravského zemského muzea a národní kulturní památkou.

Dietrichsteinský palác, situovaný v centru Brna na Zelném trhu, je jednou z nejvýznamnějších barokních staveb ve městě. Byl postaven na místě několika středověkých domů na začátku 17. století pro vlivný šlechtický rod Ditrichštejnů a sloužil jako jejich městská rezidence. Palác patří k největším barokním palácům na Moravě. V roce 1911 se stal sídlem Moravského zemského muzea, které je druhou největší a nejstarší institucí svého druhu v České republice. Palác uchovává rozsáhlé sbírky z oblasti přírodních věd, historie a umění. Prohlídka zahrnuje různé stálé expozice muzea, jako je Anthropos a také příležitostné výstavy.

Přístup

Dietrichsteinský palác se nachází v centru Brna na adrese Zelný trh 8. Autem je přístup do centra komplikovaný, doporučuje se využít parkoviště v okolí, například pod ulicí Kopečná nebo v garážích v centru. Nejbližší zastávky MHD jsou Náměstí Svobody nebo Hlavní nádraží (tramvaje a autobusy). Od Hlavního nádraží je palác vzdálen asi 5 minut chůze. Vstup do expozic je zpoplatněn.

Okolí – co stojí za poznání

V Brně můžete navštívit Hrad Špilberk, bývalou pevnost a vězení s kasematy. Navštívit můžete také Katedrálu svatého Petra a Pavla na Petrově, gotickou katedrálu se dvěma věžemi. Zajímavé je i Brněnské podzemí, komplex středověkých chodeb a sklepů, včetně Labyrintu pod Zelným trhem.

Původně gotický hrad, později přestavěný na barokní zámek, který je dnes sídlem moderního pivovaru.

Zámek Černá Hora, nacházející se v Jihomoravském kraji, je rozsáhlý komplex s dlouhou historií. Původně to byl gotický hrad založený ve 13. století. Později byl přestavěn na renesanční zámek a v 18. století prošel barokními úpravami. I když si zachoval některé původní středověké prvky, jeho dnešní podoba je primárně barokní. V 19. století se zámek stal sídlem Pivovaru Černá Hora, který zde působí dodnes a je jedním z nejstarších pivovarů na Moravě. Přestože interiéry zámku nejsou přístupné v rámci klasických prohlídek, areál pivovaru a vnější části zámku jsou součástí prohlídek pivovaru, které nabízejí pohled do historie vaření piva a také na pivní sklepy.

Přístup

Zámek Černá Hora se nachází v centru městečka Černá Hora, na adrese Pivovarská 1. Autem je přístup ze silnice I/43 nebo II/379. Parkování je možné na parkovišti u pivovaru. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Černá Hora, náměstí, která je v pěší vzdálenosti. Nejbližší železniční stanice Skalice nad Svitavou (trať 260) je vzdálena asi 10 km, odkud je nutné využít autobusové spojení. Prohlídky pivovaru je nutné předem rezervovat.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Blansko se zámkem Blansko a Muzeem Blanenska. Navštívit můžete také CHKO Moravský kras, rozsáhlý krasový systém s jeskyněmi Punkevní jeskyně s plavbou po říčce Punkvě a propastí Macocha. Zajímavý je i Zámek Rájec nad Svitavou, krásný barokní zámek s rozsáhlým parkem.

Vydáte-li se na zámek Rájec nad Svitavou, budete překvapeni, jak geniálně se dá propojit historie s přírodou. Kromě tradičních zámeckých prohlídek totiž můžete na tomto zámku v obci Rájec-Jestřebí v Jihomoravském kraji obdivovat kamélie v zámeckých sklenících. Ty zde mají mnohaletou tradici a k vidění je tu až 400 odrůd kamélií.

Předchůdcem zámku Rájec nad Svitavou byla jedna ze dvou gotických tvrzí, zničených koncem 14. století, kterou nechal v roce 1570 přestavět na renesanční zámek rod Drnovských z Drnovic. Ten však o pouhých 7 let později vyhořel a nezbylo z něj prakticky nic. Nynější zámek založil Antonín Karel ze Salm-Reiffercheidtu v roce 1763, který se však konce výstavby o šest let později již nedožil a poslední úpravy tak měl na starost jeho syn. Knížecí rodina Salmů vlastnila zámek až do roku 1945, kdy přešel do vlastnictví státu na základě Benešových dekretů. Dnes je zámek Rájec nad Svitavou vyhlášen jako Národní kulturní památka.

Na Rájeckém zámku si můžete vybrat ze dvou základních okruhů. Prvním jsou Reprezentační prostory, mezi které patřila velká jídelna, knihovna, rodinná galerie a zahradní sál. Dozvíte se vše podstatné o stavební historii zámku a průřez historií rodu Salmů. Tento okruh je plně bezbariérový, takže ho bez omezení mohou absolvovat i návštěvníci na vozíku nebo s berlemi. Okruh Privátní a hostinské apartmány Vám dovolí nahlédnout do soukromých obytných apartmánů z 19. století, rodinné jídelny, salonů a klenotnice, ve které se nachází mimo jiné horský křišťál z konce 16. století.

Výběrové okruhy jsou zde k dispozici dva. Prvním je Zámecká kaple v jižním bočním křídle zámku. Pokud čekáte honosně vyzdobenou kapli, budete zklamáni. Jedná se totiž o stavbu v klasicistním a empírovém stylu, vyznačující se prostotou, jednoduchostí a přímými liniemi. Dochovala se zde oratoř pro panstvo a náhrobky rodiny Drnovských z Drnovic. Posledním, mimořádným okruhem jsou již zmíněné Zámecké skleníky. Sem se dostanete bez průvodce a prohlédnete si největší sbírku kamélií na území České republiky. Určitě tedy stojí za to vypravit se sem i mimo zámeckou sezónu, tedy v únoru a březnu, kdy kamélie kvetou. Veřejnosti je také denně přístupný zámecký park s rozlohou 13 hektarů. Obklopuje zámek ze tří stran a byl vybudován spolu se zámkem již v roce 1770.

Až se vydáte na zámek Rájec nad Svitavou, určitě počítejte se několikadenní návštěvou. Jižní Morava totiž nabízí k výletům množství dalších hradů a zámků. Vydat byste se měli na empírový zámek Boskovice nebo na Boskovický hrad ze 13. století. Taky by byla škoda vynechat Moravský kras, od kterého budete jen kousek. Jelikož budete trávit čas v okrese Blansko, možná budete vděční i za možnost navštívit Muzeum Blanenska a dozvědět se něco o místní historii.

Abyste mohli v klidu a bez stresu navštívit všechna zajímavá místa, zajistěte si včas ubytování blízko zámku Rájec nad Svitavou. Nabízí se město Blansko, kde najdete například apartmány nebo penziony. Pokud hledáte chaty a chalupy, ty nabízejí obce Újezd u Boskovic či vzdálenější Adamov. Pokud máte k dispozici auto, přichází pro Vás do úvahy také ubytování v Hostěnicích nebo v asi 20 kilometrů vzdáleném Hodoníně. Ať vyberete jakkoliv, na návštěvu zámku Rájec nad Svitavou budete jistě dlouho vzpomínat.

Zámek Křtiny se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Blansko. V minulosti sloužil jako rezidence zábrdovických premonstrátů. V současnosti jej využívá brněnská Mendelova univerzita jakou součást Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, a zároveň slouží i jako restaurace a kongresové prostory. Zámek společně s kostelem Jména Panny Marie a přilehlým poutním areálem tvoří komplex, který byl roku 2008 vyhlášen národní kulturní památkou České republiky. Celý komplex navrhl český stavitel a architekt italského původu Jan Blažej Santini-Aichel, jehož dílem je i Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Největší slávě se křtinský klášter těšil ve 2. polovině 18. století. Brzy ale císař Josef II. klášter zrušil. I když kostel nadále využívala církev, klášterní majetek byl prodán a dostal se do rukou Ditrichštejnů. Po nich jej vlastnili Bubnové z Litic a následně Tauberové. Když křtinský zámek získal v roce 1894 Jan II. z Lichtenštejna, jeho plánem bylo ho opravit a poté darovat obci pro účely zřízení školy či nemocnice. Obec z obav o velké náklady na provoz dar nepřijala, v zámku potom bydlel pouze lékař.

V roce 1923 převzala Vysoká škola zemědělská v Brně lichtenštejnský adamovský statek a s ním i křtinský zámek. I nadále v něm sídlil lékař a za 2. světové války zde bydleli vojáci německé armády. Až 50. let 20. století se objekt začal využívat k praktické výuce na statku školy. I když proběhly různé stavební úpravy, tyto byly účelové a zámek celkově chátral. Na začátku 80. let 20. století se zámek dostal pod správu Školního lesního podniku Křtiny, který zde sídlil již od roku 1967 (až do roku 1996).

S rozsáhlými úpravami zámku se začalo od roku 1994. Nejprve došlo k sanaci krovů a obnově střešní krytiny. Od roku 1997 probíhala rekonstrukce jižního křídla. V roku 2001 byla dokončena výstavba soudobě vybaveného audiovizuálního výukového sálu. Rekonstrukce se dostalo i společenskému sálu. Generální oprava a přestavba hlavní budovy pokračovala. Listopad 2008 se nesl ve znamení kolaudace další části zámku – severního křídla, kde ve dvou podlažích vznikla restaurace s novými kuchyněmi, ubytovací prostory a víceúčelové místnosti.

V současnosti slouží zámek Křtiny zejména pro účely Mendelovy univerzity v Brně, využívá se k praktické výuce, ale také k pořádání konferencí a vzdělávacích akcí. Zámek dává prostor i kultuře, pořádají se zde výstavy, koncerty, plesy a další společenské akce. Na zámku probíhají i svatby a oslavy. Zámecká restaurace, která vítá hosty denně, se skládá ze tří samostatných, na sebe navazujících prostor, jedním z nich je i zimní zahrada - terasa. Celková kapacita restaurace ve všech jejích částech představuje 88 míst. Zámek disponuje hned několika sály, které jsou určeny k pořádání vzdělávacích akcí (Společenský sál, Kongresový sál, Opletalův salonek, Lovecký salonek).

Zámek ale není jedinou chloubou obce Křtiny, snad ještě proslulejší je jeskyně Výpustek, která ukrývá protiatomový kryt s vojenským velitelstvím. Jelikož se tato obec nachází v CHKO Moravský kras, v okolí najdete mnoho přírodních zajímavostí, poznat můžete ty neznámější jeskyně, například Punkevní jeskyni, ve které uvidíte i propast Macocha a poplujete po podzemní řece Punkvě. A kdyby Vám už chybělo město, zajděte si to Brna, kde na Vás čeká od všeho kousek, i kultura, i historie, i sportovní aktivity, prostě pro každého něco.

S hledáním ubytování u zámku Křtiny Vám rádi pomůžeme, snadno najdete například menší penziony, kompletně vybavené apartmány nebo cenově dostupné ubytování v soukromí. Pokud byste nenašli to pravé ořechové v Křtinách, můžete zkusit i Adamov či Jedovnice a sázkou na jistotu jsou města Blansko a Brno. Moravský kras si jistě Vaši pozornost zaslouží a nemyslete si, že Váš pobyt bude jen o přírodě, poznat můžete i historii a užijete si spoustu zajímavých aktivit. Prohlédněte si nabídku ubytování klidně i hned!

Novobarokní zámek v Jihomoravském kraji, který je významnou ukázkou šlechtického sídla 19. století a památkou rodu Belcrediů.

Zámek Belcredi, situovaný v Jihomoravském kraji v obci Jimramov, je významným příkladem novobarokní architektury z 19. století. Byl postaven na místě původní renesanční tvrze pro rod Belcrediů, který patřil mezi přední šlechtické rody v Rakousko Uhersku. Zámek je známý pro své elegantní symetrické průčelí, rozsáhlé interiéry a unikátní sbírky. Zámecký areál je obklopen rozsáhlým anglickým parkem. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a slouží jako rezidenční sídlo rodu, přičemž prohlídky jsou občasně organizovány.

Přístup

Zámek Belcredi se nachází v obci Jimramov, na adrese Jimramov 1. Autem je přístup ze silnice II/357. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Jimramov, náměstí, která je v pěší vzdálenosti. Nejbližší železniční stanice Polička (trať 261) je vzdálena asi 15 km, odkud je nutné využít autobusové spojení. Prohlídky jsou možné pouze omezeně, doporučuje se ověřit si dostupnost předem.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Jimramova můžete navštívit historické město Polička s Městským muzeem a galerií Polička a městskými hradbami. Navštívit můžete také Hrad Pernštejn, jeden z nejzachovalejších gotických hradů na Moravě. Zajímavá je i Rozhledna Karasín, která nabízí výhled na Vysočinu.

Rozsáhlé renesanční sídlo s arkádovými nádvořími v Jihomoravském kraji

Zámek Rosice, ležící na kopci nad soutokem řeky Bobravy a Říčanského potoka asi dvacet kilometrů západně od Brna, patří k významným renesančním památkám Moravy. Byl vybudován rozsáhlejší přestavbou původního gotického hradu založeného ve čtrnáctém století rodem Hechtů z Rosic. Největší přestavbu na renesanční zámek se dvěma nádvořími, z nichž jedno je arkádové, inicioval Pertold z Lipé a dokončili ji koncem šestnáctého a počátkem sedmnáctého století páni ze Žerotína. Zámek byl do dvacátého století centrem panství a po rekonstrukci jej začalo spravovat město Rosice. Dnes je národní kulturní památkou a sídlem Regionálního muzea.

Přístup

Zámek Rosice se nachází ve městě Rosice v okrese Brno-venkov. Autem je nejlepší přístup z dálnice D1 (exit 182 - Rosice) a následně po silnici II/384. Parkování je možné na placených parkovištích na náměstí nebo u zámku. Železniční stanice Rosice u Brna (trať 240 a 244) je vzdálena asi patnáct minut chůze. Z autobusové zastávky Rosice, náměstí, která se nachází přímo pod zámeckým kopcem, je cesta pěšky nejkratší.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkém okolí můžete objevit přírodní a historická místa. Nedaleko leží Hrad Veveří – rozsáhlý středověký hrad, který se tyčí nad Brněnskou přehradou. Pro milovníky výhledů je k dispozici Rozhledna Vladimíra Menšíka – kamenná rozhledna stojící na kopci Hlína nedaleko, která nabízí výhled na okolí Brna. Zajímavou technickou památkou je Stará Sýpka v Rosicích – historická sýpka, která je součástí muzejní expozice.

Památka se vzácnou kolonádou a interiéry Dubských z Třebomyslic

Zámek Lysice, situovaný v malebné obci nedaleko Brna, má své kořeny ve vodní tvrzi, která vznikla v první polovině čtrnáctého století. Sídlo bylo původně v držení významného moravského rodu pánů z Kunštátu, kteří v blízkém okolí vybudovali i hrad Rychvald. První zmínka o lysické tvrzi obklopené vodním příkopem pochází z roku 1476. Po změně majitelů a po době Pernštejnů panství získal rod Piatiů z Drnovic, za nichž nastal klíčový přechod z renesanční podoby do baroka. Lysice se však nejvíce proslavily v devatenáctém století, kdy panství získali Dubští z Třebomyslic. Hrabě Emanuel Dubský z Třebomyslic byl vlivným moravským zemským hejtmanem a jeho rod nechal zámek upravit do dnešní klasicistní podoby. V interiérech je dodnes možné obdivovat bohaté sbírky zbraní, českého skla a orientálních předmětů, které rod Dubských shromažďoval. K unikátům patří i nově zrekonstruovaná zámecká zahrada s ojedinělou promenádní kolonádou a krytou pergolou, jež nemá na Moravě obdoby. Zámek byl zkonfiskován po druhé světové válce a v roce 2001 byl prohlášen za Národní kulturní památku.

Přístup

Lysice leží přibližně pětatřicet kilometrů severovýchodně od Brna. Přístup je možný po silnici I/43 s odbočením do městečka. Parkování je zajištěno přímo u zámku. Z autobusového nádraží v Blansku nebo Černé Hoře jezdí pravidelné linky přímo do Lysic. Železniční stanice Lysice leží na lokální trati a je vzdálena asi patnáct minut chůze od zámku.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkém okolí Lysic se nachází zámek Rájec nad Svitavou, který je perlou rokoka a klasicismu, známý svou rozsáhlou sbírkou kamélií. Západním směrem, nedaleko Boskovic, můžete navštívit hrad Svojanov nebo Moravskou Třebovou, která nabízí další historický zámek. Jižně od Lysic leží jeskyně Balcarka v CHKO Moravský kras, jež je jedním z nejvýznamnějších nalezišť pravěkých artefaktů v Evropě. V nedalekém Tišnově se nachází klášter Porta Coeli, který patří k nejstarším a nejzachovalejším klášterům na Moravě.

Lysický zámek tak představuje jedinečnou ukázku šlechtického sídla, jehož historie je protkána významnými moravskými rody, a jeho zahradní architektura a bohaté interiéry nabízejí hluboký pohled do kultury a životního stylu devatenáctého století.