Národní parky a chráněná území Proseč pod Ještědem

Dominanta Libereckého kraje

Přírodní park Ještěd byl vyhlášen 1. května 1995 a rozkládá se na ploše 93,6 km² v okrese Liberec. Park se táhne v délce přibližně 22 km po hlavním hřebenu Ještědsko-kozákovského hřbetu. Území je cenné zejména pro zachování estetických a přírodních hodnot krajiny, kterou tvoří z více než 60 % les. Nejvýraznější dominantou a nejvyšším bodem parku je samotný vrch Ještěd s nadmořskou výškou 1 012 m n. m., na kterém stojí ikonický hotel a televizní vysílač, nositel Perretovy ceny a titul nejlepší české stavby 20. století.

Přes hřeben Ještědu prochází hlavní evropské rozvodí: potoky ze severních svahů odvádí řeka Lužická Nisa do Baltského moře, zatímco vody z jihozápadní části tečou řekou Ploučnice a následně Labe do Severního moře. Území je také bohaté na maloplošná chráněná území, například Přírodní památka Terasy Ještědu a různorodou lidovou architekturu, která odráží národnostně smíšenou historii regionu.

Jak se tam dostanete

Hlavním výchozím bodem pro návštěvu parku je město Liberec. Z centra města se do části Horní Hanychov (konečná tramvaje č. 3) dostanete přímo městskou hromadnou dopravou. Odtud vedou na vrchol Ještědu turistické stezky – například modrá turistická značka KČT (asi 3,4 km s velkým převýšením). Využít lze i sedačkovou lanovku Skalka z Horního Hanychova, která vás vyveze na Černý kopec, odkud se dostanete po červené značce na Ještěd. Autem je cesta značená z hlavní silnice E442 směrem na Horní Hanychov. Parkovat je možné na Centrálním parkovišti P1 nebo přímo na parkovišti u Hotelu Ještěd (poslední možnost parkování před vrcholem).

Co můžete v okolí objevovat

Srdcem parku je samozřejmě vrchol Ještěd se svou unikátní stavbou, která nabízí panoramatické výhledy na Liberec, Jizerské hory a široké okolí. Přímo po hřebeni vede naučná stezka Ještěd, která se zaměřuje na geologii a geomorfologii Ještědského hřbetu. Asi 6,5 km severozápadně se nachází zřícenina gotického hradu Hamrštejn. Na sever od parku je možné navštívit Kryštofovo Údolí, které je známé unikátním dřevěným kostelem a železničním viaduktem. Na jihozápadě leží zřícenina hradu Roimund. V okolí naleznete i další horské chaty s občerstvením, například Ještědka nebo Na Pláních.

Geologický unikát pod Libereckou dominantou

Přírodní památka Terasy Ještědu se nachází na severním svahu hory Ještěd v okrese Liberec a náleží do Chráněné krajinné oblasti Ještěd. Vyhlášena byla v roce 1995 k ochraně unikátního komplexu geomorfologických útvarů, které vznikly v době ledové dlouhodobým mrazovým zvětráváním křemencových skal. Tyto útvary, označované jako kryoplanační terasy, jsou seskupeny v deseti úrovních, přičemž dosahují šířky 20 až 70 metrů. Kromě teras se zde nacházejí i mrazové sruby, izolované skalní útvary a rozsáhlá suťová pole, jež představují významný biotop pro vzácné druhy bezobratlých živočichů.

Chráněné území leží v nadmořské výšce od 740 do 1 012 metrů a zabírá plochu přibližně 120 hektarů. Nejvyšší bod památky se nachází v blízkosti vrcholu Ještědu (1 012 m n. m.). Terasy jsou tvořeny tvrdými křemenci, které vlivem mrazu a tání ledu rozvolňovaly a postupně klesaly po svahu, čímž vytvořily charakteristické stupňovité plošiny. Mezi nejvýznamnější skalní útvary, které jsou součástí památky, patří Kamenná vrata s přirozeným skalním oknem a barevně výrazný Červený kámen, jehož pukliny jsou zbarvené oxidy železa.

Jak se tam dostanete

Nejčastějším výchozím bodem je Tetřeví sedlo – Výpřež u autobusové zastávky „Horní Hanychov, Na Výpřeži“, kde je možné i zaparkovat auto (zákaz vjezdu je pouze na samotný vrchol Ještědu). K sedlu se dostanete z Liberce po silnici směrem na Ještěd, nebo přímo MHD – konečnou stanicí tramvaje č. 3 v Horním Hanychově, odkud je to k Výpřeži jen kousek. Z Výpřeže vede okružní Naučná stezka Terasy Ještědu.

Co můžete v okolí objevovat

Součástí přírodní památky je 10 km dlouhá okružní Naučná stezka Terasy Ještědu, která má 12 zastavení a provede Vás nejzajímavějšími místy. Kromě samotných geomorfologických útvarů, jako jsou zmíněná Kamenná vrata a Červený kámen, Vás trasa zavede i ke studánce Frantina, kde údajně pila spisovatelka Karolína Světlá. Trasa vede i přes vrchol Ještědu, který je dominantou Liberecka a nabízí fantastické výhledy na Jizerské hory, Lužické hory a za dobré viditelnosti i Krkonoše. Na vrcholu se nachází unikátní stavba – Hotel a televizní vysílač Ještěd, ke kterému se z Horního Hanychova můžete dostat i kabinovou lanovkou.

Ochrana jedinečného bukového pralesa se starými buky v Podorlicku

Přírodní rezervace Karlovské bučiny se nachází v Pardubickém kraji, v okrese Ústí nad Orlicí, v katastru obce Nové Karlovy a města Česká Třebová. Byla vyhlášena k ochraně jednoho z nejlépe zachovaných zbytků původního bukového lesa pralesovitého charakteru v severním podhůří Orlických hor. V rezervaci dominují staré buky lesní (Fagus sylvatica), které dosahují úctyhodného věku a výšky, přičemž porosty jsou ponechány samovolnému vývoji, což umožňuje studium přirozených procesů v lesním ekosystému, včetně dynamiky odumírání a obnovy. Rezervace se rozkládá na strmých svazích, kde se nachází i suťový les, a je důležitá pro zachování genofondu místních dřevin. Je součástí širší chráněné krajinné oblasti Orlické hory.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je město Česká Třebová nebo obec Nové Karlovy. Autem je možné parkovat na okraji České Třebové. Z města vede k hranicím rezervace zelená turistická značka, která vás přivede do oblasti Karlov. Stezky vedou po obvodu chráněného území, přičemž pohyb uvnitř pralesovité části je omezen.

Co můžete v okolí objevovat

Ve městě Česká Třebová můžete navštívit Rozhlednu na Kozlovském kopci (580 m n. m.), která nabízí krásné výhledy na Orlické hory. V blízké obci Semanín se nachází rozhledna na Semanínském kopci. Necelých 10 km východně leží historické město Litomyšl se zámkem Litomyšl (UNESCO).

V roce 1997 byla z části Českého ráje vymezena plocha necelých 3 000 hektarů a vzniklo nové chráněné území, přírodní park Maloskalsko. Najdete ho v jihozápadní části okresu Jablonec nad Nisou, v Libereckém kraji. Jak už sám název vypovídá, centrem přírodního parku je obec Malá Skála. Oblastí protéká i řeka Jizera, která tvoří malebná zákoutí a společně se skalními městy a dalšími zajímavými přírodními útvary posouvá Maloskalsko v hledáčku turistů na přední místa. Právem je jedním z nejnavštěvovanějších míst na Liberecku.

Pokud nejste zrovna nadšení turisté a nebo znalci českého zeměpisu, stačí Vám v tomto případě zaměřit svoji pozornost na dvě větší města - Železný Brod a Rychnov u Jablonce nad Nisou. Právě mezi nimi se totiž toto území, nazývané někdy jako Maloskalské Dolomity, nachází. Nepřehlédnutelnou dominantou přírodního parku Maloskalsko je zajisté zřícenina skalního hradu Vranov. Jedná se o pozdně středověký hrad, který svojí pozdější přestavbou dosáhl prvky romantismu. Tento hrad byl v minulosti největším svého druhu v Čechách.

Pantheon, jak se hrad Vranov také někdy nazývá, je snadno dostupný z Malé Skály. Na konci obce se chytíte červené turistické značky a budete se držet směru na Harrachov. Čeká Vás příjemná procházka, případně i cyklovýlet, na kterém uvidíte zajímavé lesní schodiště i historický mlýn.

Jak už se na správné chráněné území patří, najdete zde několik vzácných druhů zvířat i rostlin. Z původního ekosystému lesa tu mají zastoupení bučiny, bory i borové doubravy. Mimo lesní území se nacházejí mokré louky, pískovcové lomy a nedaleko Záborčí i naleziště šafránu bělokvětého. Skalní pískovcová města jsou výborným útočištěm pro mnoho ptačích druhů, kteří žijí v symbióze s motýly, mloky, ropuchami, ještěrkami i hady. Hlavním posláním přírodního parku Maloskalsko je právě ochrana krajiny a její fauny a flory.

Celá oblast Maloskalska a jeho přilehlých území je velmi bohatá na zajímavé přírodní atrakce. Nedaleko obce Koběrovy naleznete vyhlídku Kde domov můj nebo skalní budiště Chléviště, které získalo tento zvláštní název podle místa, kde se za války ukrývala stáda dobytka. Kromě Vranova je tu i spousta dalších zřícenin, např. zřícenina hradu Zbirohy, zřícenina hradu Frýdštejn nebo zřícenina hradu Rotštějn. A který navštívíte Vy?

Nejlepší by bylo samozřejmě poznat všechny. A nejen zříceniny, ale všechna skalní města, meandry Jizery a další přírodní zajímavosti Libereckého kraje. Když si zajistíte ubytování v přírodním parku Maloskalsko, získáte výborný výchozí bod a můžete tak poznat další kousek Severních Čech o něco lépe. Vyhovují Vám spíše rodinné chaty a chalupy nebo dáváte přednost soukromí v apartmánu? Pokud potřebujete během svého pobytu stravování, případně další služby, vybírejte za nabídky hotelů a penzionů. Méně finančně náročné, ale zato domácí prostředí Vám nabízí ubytování v soukromí. A Vaše dovolená může začít.

Geopark Český ráj je cennou přírodní oblastí na severovýchodě Čech na území Středočeského, Libereckého a Královéhradeckého kraje. Jedná se o rozšířené území původní Chráněné krajinné oblasti Český ráj, která byla v roce 1955 první vyhlášenou chráněnou oblastí na našem území. Geopak Český ráj se nyní rozkládá na uzemí 181 km². V roce 2015 se zařadil mezi členy evropské sítě geoparků UNESCO a od té doby zní jeho oficiální název Český ráj - Globální geopark UNESCO.

Hlavním účelem založení Geoparku Český ráj je snaha o uchování historického a přírodního dědictví, rozvoj turistiky i aktivního zapojení místních obyvatel. Zahrnuje v sobě rozlehlou oblast geomorfologických celků - Krkonošské podhůří, Jičínská pahorkatina a Ještědsko-kozákovský hřbet. 

A že jste se ocitli skutečně v ráji se přesvědčíte, až když do Geoparku Český ráj sami vyrazíte. Ojedinělá pískovcová skalní města, vyhaslé sopky i romantická údolí řek, společně s lesy, loukami a rybníky dělají z České ráje to pravé místo na romantický výlet ve dvou i tip na příjemný výlet s celou rodinou.

Díky působení vody pod zdejším povrchem vznikly postupem času ojedinělé Bozkovské dolomitové jeskyně, které jsou nejrozsáhlejší jeskynní oblastí na severovýchodě Čech. Jejich prohlídka není náročná, trvá asi 45 minut a v pohodě ji zvládnou i menší děti.

Geopark Český ráj je rozdělen do několika oblastí. Jednou z nich je Přírodní rezervace Hruboskalsko s několika stovkami skalních věžiček, dosahujících výšky až 90 metrů. Po hřebenu se můžete projít Zlatou stezkou Českého ráje. Na trase se budete kochat nádhernými výhledy. Nachází se tu i pietní místo horolezců, kteří zde přišli o život. Určitě Vám doporučujeme navštívit i hrad Valdštejn, jeden z nejstarších místních hradů, případně si užít výhledy z věže zámku Hrubá Skála.

Další oblastí je Maloskalsko. I zde najdete různé skalní masivy, vyhlídky, bludiště či zříceniny hradů Frýdštejn, Vranov či Zbirohy. Ty ostatně můžete vidět i v dalších lokalitách jako jsou Besedické, Příhrazské, Betlémské nebo Klokočské skály. Nepřehlédnutelný je i skalní útvar Kozinec u Železného Brodu, který tvoří tzv. "kamenné moře" a do dálky svítící zeď z bílého křemence.

Pravděpodobně nejznámnější oblastí Českého ráje jsou však Prachovské skály. Svoji popularity dosáhli i díky sloganu z oblíbené písně Ivana Mládka: " Co bychom se báli, na Prachovské skály". A bát se opravdu nemusíte. Právě naopak, vyberte se na některý ze dvou okruhů, který prochází úzkými chodbami, přes vyhlídky i po mnoha skalních schodištích. Raritou je i přírodní koupaliště Pelíšek, nacházející se ve středu skalního města.

Oblast Českého ráje se díky svojí malebnosti stala rájem pro filmaře. Záběry ze skalních měst můžete vidět i v pohádkách Princ Bajaja nebo Lotrando a Zubejda. A malý horolozec Vašek z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny svoje horolezecké umění trénoval také zde, konkrétně na skále u Věžického rybníku. Nedaleký rybník Vidlák se ve filmu objevil také. Právě do něj sjel na své babetě místní pošťák Petr Nárožný.

Tak se vydejte po stopách českých filmů a pohádek. Geopark Český ráj je ideálním místem pro dovolenou. Díky svojí rozmanitosti je hojně navštěvován turisty z tuzemska i ze zahraničí. Vhodné ubytování v Geoparku Český ráj můžete najít například ve větších městech jako Turnov, Jičín, Semily nebo Nová Paka. Nebo si najděte nějakou útulnou chatu v lese, kde zapomenete na starosti všedních dní. Jsme si jistí, že na návštěvu Českého ráje budete vždy rádi vzpomínat.

Přírodní rezervace Klokočské skály byla vyhlášena v roce 1985 v okrese Semily a je součástí Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Předmětem ochrany je mimořádně rozsáhlý souvislý skalní útvar křídového původu a zbytek reliktního boru. Klokočské skály vytvářejí rozsáhlé skalní město z kvádrových křemenných pískovců. Nejvyšší bod leží ve výšce 458 m n. m. Z hlediska geologie je území zajímavé skalními stěnami, věžemi, sloupy a četnými mikroformami zvětrávání, jako jsou skalní okna, tunely a voštiny. Nachází se zde i pseudokrasové jeskyně, z nichž některé jsou významné i z archeologického hlediska, například jeskyně Postojná.

Jak se tam dostanete

Skály se rozkládají zhruba mezi skalním hradem Rotštejn a vsí Rohliny. Po hraně skal přechází nejprve žlutá turistická značka a od rozcestí Klokočské průchody pak červená značka. Lokalita je vyhledávanou turistickou oblastí s vybudovanými vyhlídkami na okrajích skalních teras, odkud se naskýtají daleké pohledy na severní pohoří přes Rovenskou brázdu.

Co můžete v okolí objevovat

Na jihovýchodě území se nachází zřícenina skalního hradu Rotštejn, jejíž návštěva je s prohlídkou skalního města ideální kombinací. Oblast spadá do CHKO Český ráj, kde je množství dalších unikátních skalních měst, jako jsou například Betlémské skály, které navazují na Klokočské skály ze severu.