Zříceniny Dolní Dunajovice

Myslíte si, že na Pálavě jsou pouze dva hrady? Chyba lávky. Ve skutečnosti byly tři! Kromě Sirotčího hrádku a Děviček můžete na svých toulkách narazit na pozůstatek hradu Neuhaus, který najdete nedaleko Horních Věstonic. Když už tady budete, byla by škoda na něj během výletu zapomenout, protože má skutečně zajímavou historii, která Vás může obohatit o mnoho nových informací, které mnoho lidí nezná.

Nejlepší podmínky pro výlet ke zřícenině Neuhausu, nebo také Nového hradu, budete mít, když se vydáte směrem k vrcholu Kotel, jenž je součástí Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska. Mířit byste měli ke skále Martince, která je nejvýznamnějším útvarem Pavlovských vrchů. K jejímu úpatí se dostanete, když budete následovat zelené turistické značení, které vede z Horních Věstonic. Dobrý výhled na zříceninu naopak budete mít v případě, že se budete držet modrého turistického značení. Přímo k hradu se však nedostanete, protože je v chráněném pásmu, do kterého je zakázáno vstupovat.

I když je Neuhaus nejméně známým hradem na Pálavě, v minulosti měl hodně důležitou funkci. Strážil cestu do Rakouska, která procházela kolem dnes již neexistující obce Mušov. Hrad měl v dobách své největší slávy příkop, jehož šířka se odhaduje na 18 m. Nový hrad nechal postavit v roce 1368 moravský markrabě Jan Jindřich. V roce 1380 jej pak Jošt Moravský prodal Lichtenštejnům. Jeho zánik přišel v roce 1426, kdy jej poničili husité. Posléze už nebyl nikdy obnoven.

Nejlepší ubytování blízko pozůstatku hradu Neuhaus si pronajmete v Horních Věstonicích, v Perné či v Klentnici, kde na Vás čeká bohatá nabídka komfortních a dobře vybavených apartmánů, penzionů a privátů, z nichž některé mají i vlastní vinný sklep. Z toho důvodu se výborně hodí pro pronájem během svátečních pobytů a oslav. V Klentnici pak můžete také zamířit ke známé zřícenině Sirotčího hrádku či ke kamennému kruhu, o kterém se říká, že na příchozí působí pozitivní energií. Máte-li v oblibě historii a krásnou přírodu, určitě se Vám bude tento výlet líbit.

Na Jižní Moravě u obce Klentnice se nachází jedna z dominant Chráněné krajinné oblasti Pálava. Zřícenina Sirotčí hrádek Vám nabídne nádherný výhled na Pálavu s jejími vinicemi i na vodní nádrže Nové Mlýny. Pokud je Vám tato zřícenina povědomá, asi se nepletete. Zahrála si totiž v pohádkách Sedmero krkavců a O statečném kováři.

Kořeny Sirotčího hrádku údajně sahají až do 13. století, kdy zde stál hrad v gotickém slohu. V historii vystřídal mnoho majitelů, až v 60. letech 20. století připadl do majetku státu, a ten ho nyní chrání jako kulturní památku.

Jelikož Pálava je oblíbeným turistickým cílem cyklistů, i k Sirotčímu hrádku se dá vyjet na kole. Cyklistická trasa je to poměrně náročná, takže počítejte s tím, že místy možná kolo spíše povedete. Až budete mít Sirotčí hrádek na dosah, pozorně sledujte naučné cedule, které Vás upozorní na chráněné území, kde platí zákaz vjezdu na kole. Týká se to malého hradního okruhu Sirotčí hrad – sedlo, Pod Sirotčím hradem, Sirotčí hrad – zříc., obd. Porušit zákaz se skutečně nevyplatí, protože za něj hrozí pokuta.

Samozřejmě se na Sirotčí hrádek můžete vydat také pěšky, a třeba si se čtyřnohým mazlíčkem. Jedná se o příjemnou asi hodinovou procházku, která současně není tak frekventovaná jako nedaleké Dívčí hrady, takže se ani o svého psa nemusíte obávat. Divá zvěř v okolí také nebývá, takže pokud trávíte dovolenou na Jižní Moravě spolu se psem, cesta na Sirotčí hrádek se zdá být ideálním výletem.

Pokud si zajistíte ubytování nedaleko Sirotčího hrádku, nabízí se Vám skvělé možnosti, jak trávit volný čas. Jednou z možností je ubytování v Klentnici, která je skvělým výchozím bodem pro výlet na Stolovou horu nebo k pozůstatkům hradu Neuhaus. Druhou variantou je ubytování v Pavlově, odkud je to zase kousek na známou zříceninu Dívčí hrady – Děvičky. Kromě hradů a zřícenin však můžete zavítat i do Archeoparku Pavlov nebo si užít koupání a vodní sporty na Novomlýnských nádržích. A jistě Vám něco říká i věstonická venuše. Můžete zvolit klidně i ubytování v Dolních Věstonicích, kde sídlí muzeum, v němž se o tomto nálezu jistě dozvíte více.

Atrakcí i možností ubytování nabízí Jižní Morava skutečně mnoho. Především v teplých měsících tu můžete prochodit vinice křížem krážem, spojit je s ochutnávkou zdejších vín a ještě si odvezete nové zážitky a poznatky z návštěvy zdejších památek. Taková dovolená určitě stojí za to.

Dívčí hrady známé také pod názvem Děvičky jsou zříceninou gotického hradu, kterou byste našli na Jižní Moravě, západně od obce Pavlov a současně severně od Mikulova v okrese Břeclav. Hrad tu stál již v roce 1222, jak uvádějí první dochované písemné zmínky. A proč dostal zvláštní název Děvičky nebo Dívčí hrady? Pověsti o názvu hradu se dosti liší, ale společné mají to, že tři skalní útesy před hradem jsou prý tři zkamenělé dívky, které za tichých nocí tiše naříkají. Pokud byste chtěli nářek slyšet na vlastní uši, přespávat Vám tu nedoporučujeme. Zřícenina Dívčí hrady je totiž součástí národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska a za přespávání Vám tu hrozí pokuta.

Hrad Děvičky byl postaven na strategickém místě, ve výšce 428 m n. m., je ze tří stran nepřístupný a chránil obchodní cestu mezi Mikulovem, Brnem a Olomoucí. Pravděpodobně se nejprve jednalo o dřevěnou stavbu, zničenou mezi léty 1247 a 1294 nájezdnými kmeny. Na konci 13. století tedy došlo k přestavbě hradu. Kvůli tureckému oblékání musel být hrad v roce 1529 masivně opevněn, díky čemuž Turkům odolal. Nevydržel však pustošení švédskými vojsky během třicetileté války, kdy byl vypleněn a vypálen. Poté byl sice ještě částečně opraven, ale sloužil už jen jako strážná věž do 19. století a poté zůstal opuštěný a ponechaný svému osudu.

Přístup na zříceninu hradu Děvičky je volný, přispět můžete dobrovolným vstupným. Ačkoliv byl hrad hodně poničen, můžete obdivovat zbytky obranné pětiboké věže se čtyřmi dělostřeleckými komorami. Vnější zdi mají tloušťku až 4 metry, zatímco vnitřní směrem k hradu pouze 54 cm. Zachovalo se také v přízemí ostění, z čehož víme, že se jednalo o průstřelnici pro dělo. Ještě je tu sklepní místnost, polokruhová hradební zeď, vnitřní nádvoří, plášť se střílnami a pozůstatky komínu v již neexistujícím paláci. Více se z hradu nezachovalo, ale když tu budete, užijte si ještě krásné výhledy vodní nádrž Nové Mlýny a Dolní Věstonice. Právě z nich můžete pěšky na zříceninu Děvičky vyrazit po červené turistické trase. Druhá možná cesta vede z Klentnice.

Ubytování blízko zříceniny Dívčí hrady - Děvičky je možné v okolních obcích. Z již jmenovaných je to především obec Pavlov, která nabízí ubytování v penzionech i apartmánech. Dolní Věstonice, vzdálené vzdušnou čarou asi 2 km, Vás ubytují dokonce i v hotelu. Pokud jste méně nároční, co se týká služeb ve městech, můžete vyzkoušet ubytování v Milovicích, Strachotíně nebo ubytování v soukromí v Perné.

Až budete mít kde složit hlavu i zavazadla, určitě budete chtít poznat z okolí ještě něco více. Jihomoravský kraj je na přírodní památky bohatý. Můžete si tedy užít klidné procházky třeba národní přírodní rezervací Tabulová, k přírodní památce Kalendář věků nebo na Stolovou horu. V Novomlýnských nádržích se můžete v letních měsících vykoupat nebo si užít některý z vodních sportů či plavbu lodí po přehradě. V přírodní rezervaci Turold je také zajímavým tipem na výlet jeskyně Na Turoldu. Pokud by Vám však počasí pro výlety do přírody příliš nepřálo, nezoufejte. Určitě nebudete litovat ani návštěvy muzea v Dolních Věstonicích. Určitě tu příjemně strávíte čas za každého počasí.

Janův hrad, neboli Janohrad, je umělá zřícenina hradu v Lednicko-Valtickém areálu, mezi Lednicí, Podivínem a Ladnou, v okrese Břeclav. Janův hrad je kulturní památkou, spravuje jej Národní památkový ústav a je zpřístupněný pro veřejnost.

Tato pseudogotická napodobenina zříceniny hradu byl postavená mezi roky 1801 až 1808. Pojmenovali ji po knížeti Janovi Adamovi I. z Lichtenštejna (první majitel lednického panství). Stavbu byla zahájená knížetem Aloisem I., po jehož smrti v díle pokračoval, i když ve zmenšené podobě, jeho mladší bratr Jan Josef I. Stavbu projektoval Josef Hardtmuth, architekt a vynálezce tužky, který měl již předtím na starosti i projekt nedalekého minaretu. Podloží stavby, které bylo nestabilní, zpevnili dřevěnými trámy a až pak stavěli zříceninu, přičemž použili kameny z Pálavy a blízkého velkomoravského hradiště Pohansko. Tato napodobenina zříceniny byla projektována jako obyvatelná stavba a sloužila jako myslivna a lovecký zámeček, což nebylo obvyklé u podobných objektů, ani v Česku ani v Evropě. Hrad byl ve vlastnictví Lichtenštejnů až do roku 1945.

Stavba má čtvercové nádvoří, ze tří stran jsou postaveny pouze kamenné zdi propojené ochozy. Kamenné vyhlídkové ochozy doplňují kovové můstky a schodiště. Čtvrtou stranu tvoří jednopatrový zámečkem. Každá ze čtyř věží zříceniny má jiný půdorys i vnější podobu, součástí jižní věže je vyhlídková plošina. Z nádvoří se zvedá schodiště, které ústí na menší balkon, z něhož se vchází přes předsíň do hlavního Rytířského sálu. Zde se konaly lovecké slavnosti a jiné hostiny, ale byl určen jen pro pány, dámy se zdržovali v reprezentačních salóncích ve věžích. Interiéry zdobí na klenbách štukové dekorace, v místnostech pozorujeme iluzivní nástěnné i nástropní malby a esteticky působí i mramorové krby. O neogotickou výmalbu interiérů se postaral Michael Rober, ta společně se starožitným mobiliářem dokresluje iluzi starobylého hradu.

Prohlídkový okruh, který trvá asi 25 minut, Vás provede hlavním sálem i dámskými a odpočinkovými salónky, přičemž se dozvíte informace nejen o objektu a využití jednotlivých prostorů, ale také se seznámíte s historií rodu Lichtenštejnů. Z Lednice se k Janovu hradu dostanete pěšky během půl hodiny. Ke hradu se projdete po zelené turistické značce mezi Lednicí a Břeclaví. Vede sem i žlutá stezka z Lednice směrem na Ladnou. Zajímavá možnost je i plavba lodí z Břeclavi nebo od zámku Lednice. U Janova hradu se nachází 8. zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky (výtvarně-filozofická stezka poutních míst ve třech státech Česko, Slovensko, Rakousko).

Janův hrad je součástí Lednicko-valtického areálu, který je jako kulturní krajina od roku 1996 zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V tomto areálu s rozlohou 300 km2 můžete navštívit nejen kulturní, ale i přírodní památky. Z těch nejznámějších kulturních památek zmíníme zámky Lednice a Valtice, oba s dechberoucími interiéry a velkolepými zahradami, Minaret, ze kterého budete mít neuvěřitelný výhled, Apollonův chrám, Maurskou vodárnu nebo Kolonádu na Reistně. Turisticky oblíbenou přírodní památkou jsou například Lednické rybníky, kolem kterých vedou i malebné cyklostezky.

Hledat ubytování u Janova hradu by mělo být poměrně jednoduché, protože táto lokalita je u turistů oblíbená a tomu odpovídá i nabídka ubytovacích zařízení. Najdete zde skutečně od všeho trochu. Chcete-li se ubytovat levně a získat informace z první ruky, rezervujte si ubytování v soukromí u místních. V případě, že je pro Vás důležité soukromí, zvolte prázdninový dům nebo chalupu. Pohodlí jako u Vás doma budete mít v apartmánech a nejlepší služby Vám nabídkou penziony a hotely. S ubytováním určitě nebudete mít žádný problém, spíš Vám půjde hlava kolem z plánování všech nezapomenutelných zážitků, které okolí Janova hradu nabízí.