Jeskyně Holštejn

Jeskyně pod zříceninou hradu v Moravském krasu

Jeskyně Hladomorna se nachází v severní části Moravského krasu pod zříceninou hradu Holštejn. Původně šlo o přirozený jeskynní prostor, který ve středověku upravili stavitelé hradu zazděním vchodu a proražením stropu. Prostor sloužil ve 14. a 15. století jako hradní vězení, kam byli vězni spouštěni otvorem ve stropě.

Dnes je jeskyně volně přístupná turistům a představuje unikátní spojení přírodního útvaru s historií. Tvoří ji velký dóm o rozměrech přibližně 35 x 25 metrů, který je v zimě významným zimovištěm netopýrů. Vchod do jeskyně byl v novověku opět otevřen, takže návštevníci do jeskyně mohou pohodlně vstoupit přímo z turistické stezky.

Přístup

Lokalita leží u obce Holštejn v okrese Blansko. Parkování je možné na bezplatném parkovišti na okraji obce. K jeskyni vede krátká odbočka z červené turistické značky. Autobusová zastávka "Holštejn" se nachází v obci, jen pár minut chůze od údolí.

Okolí - co stojí za poznání

Přímo nad jeskyní se na skále tyčí skrovné zbytky hradu Holštejn. Nedaleko se ve skalní stěně ztrácí potok Bílá voda v propadání zvaném Nová Rasovna. V blízkosti se nachází také známá propast Macocha a zpřístupněné Punkevní jeskyně.

Návštěva Hladomorny je dobrodružným zážitkem, který umožňuje vstoupit do míst, jež kdysi budila hrůzu, a dnes obdivovat sílu krasové přírody.

Jedny z nejznámějších jeskyní Chráněné krajinné oblasti Moravský kras jsou právě Sloupsko - šošůvské jeskyně. Leží na jejím severním okraji blízko městečka Sloup. Jsou tvořeny rozsáhlým komplexem propastí, dómů a chodeb, spojujících se do dvou podzemních pater. Jsou největšími zpřístupněnými jeskyněmi u nás.

Ještě než se ponoříte do podzemí, můžete u parkoviště nedaleko jeskyní obdivovat tři skalní bloky zvané Otec, Matka a Syn. Celé přilehlé okolí jeskyní bylo v roce 1999 vyhlášené za přírodní rezervaci. Jejím záměrem je ochrana paleontologických nalezišť, zimovišť netopýrů a rozmanitých krasových jevů. Podzemním tokem Sloupského potoka jsou Sloupsko - šošůvské jeskyně spojeny s jeskyní Amatérskou, největší jeskyní v Čechách.

Ale vydejme se už na prohlídkovou trasu. Ta začíná u vstupního portálu, kdy chodbou projdete do jeskyně Nicové. Svůj název získala díky nickamínkové výzdobě stěn. A zároveň se tu díky bronzovým plaketám s podobiznami můžete seznámit s významnými místními badateli Dr. Jindřichem Wankelem a prof. Karlem Absolonem.

Následně se úzkou chodbou přesunete do Eliščiny jeskyně. Ta byla objevena zcela náhodou místním občanem Václavem Sedlákem. Když v roce 1879 kopal v Nicové jeskyni a hledal kosterní pozůstatky, propadlo se pod ním dno a ocitl se v dosud neobjevených prostorách. Eliščina jeskyně se pyšní nádhernou krápníkovou výzdobou a navíc má vynikající akustiku. Díky tomu se zde konají hudební koncerty a pěvecká vystoupení.

Odtud už se chodbou dostáváte do Starých skal, které jsou nejrozsáhlejším místem Sloupsko - šošůvských jeskyní. Začínají gigantickou Gotickou chodbou. Právě v těchto místech nechal hrabě Karel Salm odříznout dvě velké desky, které sloužili jako stůl v nedalekém zámku Rájec nad Svitavou. Gotická chodba se postupně rozšiřuje a je zakončena Stupňovitou propastí, hlubokou 65 metrů. Tato část jeskyní je využívána k ozdravným pobytům, tzv. speleoterapii. Díky přemostění Stupňovité propasti můžete nahlédnout do jejích hlubin a prohlídka se tak pro Vás stane i adrenalinovou záležitostí.

Dále už pokračujete kolem Kolmé propasti až k Nagelově propasti. Ta je pravým klenotem Sloupsko - šošůvských jeskyní a byla objevena již v roce 1748. Její výška je úctyhodných 90 metrů a právem tak patří k nejmohutnějším podzemním propastem v České republice.

Z Nagelovy propasti Vás průvodce zavede k Trámové chodbě. Jak už název napovídá, nachází se zde několik starých trámů o jejichž původů můžete pouze pochybovat. Jedna z teorií mluví o tom, že sloužily jako nosníky pro plošiny, chránící lid, který se tu ukrýval za Třicetileté války. Další verze uvádí, že byly používány při těžbě krápníků. Každopádně se z Trámové chodby dostanete do chodby Stříbrné, nazvané podle třpytivých krystalů sinatrových stěn. V její půli končí krátký prohlídkový okruh a pokud jste si vybrali právě ten, vycházíte z těchto prostor přes jeskyni Kůlna opět na denní světlo.

Dlouhý okruh pokračuje dále chodbou a právě zde se Sloupské jeskyně spojují se Šošůvskými. Při jejich prohlídce uvidíte zachovalé krápníky, projdete Brouškovou pohádkovou síní, Riegrovou síní a Černou propastí a už se dostáváte zpět do Stříbrné chodby. To už prohlídka končí i pro Vás a stejně jako při kratší variantě, vycházíte jeskyní Kůlna ven.

A pokud si chcete Sloupsko - šošůvské jeskyně užít opravdu naplno, doporučujeme Vám zážitkovou trasu Po stopách Nagela, která Vás provede i ne příliž dostupnými částmi jeskyně. Není nic výjimečného, že část trasy absolvujete po čtyřech nebo plazením. Na této trase musíte zdolat i 12ti metrový žebřík. Ale jedná se opravdu o velmi zajímavý zážitek. A pokud zbytek Vaší skupiny nesdílí nadšení z bahnem zašpiněného oblečení a odmítají absolvovat adrenalinovou prohlídku, mohou si odpočinout u stánku s občerstvením, jehož součástí jsou i toalety.

Stále toho nemáte dost? Nezapomínejte, že jste v Moravském krasu. Tedy jeskyní a jiných přírodních zajímavostí je tady plno a vy můžete navštěvovat, objevovat a prozkoumávat, co hrdlo ráčí. Vyrazte například na prohlídku zámku Blansko nebo hradu Boskovice. A že se to nedá stihnout za jeden den? Nevadí. Možností ubytování u Sloupsko - šošůvských jeskyní je mnoho a je jen na Vás, jestli si vyberete útulnou rodinnou chalupu nebo komfortní penzion. Každopádně pro Vás dovolená na Blanensku bude zážitkem, na který bude rádi vzpomínat.

Významné archeologické naleziště s pozůstatky neandrtálců

Jeskyně Kůlna je jednou z nejvýznamnějších jeskyní v České republice, nacházející se v Suchém žlebu v Moravském krasu nedaleko obce Sloup v Jihomoravském kraji. Tato rozsáhlá průchozí jeskyně je světově proslulá především díky bohatým archeologickým nálezům, včetně pozůstatků neandrtálců a nástrojů z doby kamenné, což potvrzuje přítomnost prehistorického člověka v této oblasti. Dnes slouží jako významná lokalita přístupná veřejnosti.

Přístup

K jeskyni nevede přímá silnice pro automobily. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází u obce Sloup u Sloupsko-šošůvských jeskyní (dostupná ze silnice číslo 379). Odtud je to k jeskyni příjemná procházka údolím Suchého žlebu v délce asi jeden kilometr po modré turistické značce. Nejbližší autobusová zastávka Sloup je vzdálena necelý kilometr.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý jeskynní systém Sloupsko-šošůvské jeskyně s unikátními krápníkovými útvary. Necelých deset kilometrů jižně se rozprostírá srdce Moravského krasu s Punkevní jeskyní a slavnou Propastí Macocha. Vyplatí se navštívit i Zámek Blansko a Rozhlednu Veselice.

Krasový útvar v Národním sadu u Štramberka

Jeskyně Jezevčí díra se nachází ve městě Štramberk na svazích vrchu Kotouč, v těsné blízkosti známější jeskyně Šipka. Jedná se o krasovou jeskyni vytvořenou v jurských vápencích, která byla objevena a zkoumána v 19. století. Lokalita je významná především z archeologického a paleontologického hlediska, jelikož se zde našly kosti pleistocenních zvířat (medvědů, hyen, nosorožců) a stopy po lidském osídlení.

V současnosti je jeskyně součástí Národní přírodní památky Šipka a prochází kolem ní Lašská naučná stezka. Ačkoliv vnitřní prostory nejsou pro veřejnost běžně přístupné v takovém rozsahu jako Šipka (z bezpečnostních a ochranných důvodů), vchodový portál a předpolí jeskyně si turisté mohou prohlédnout z turistického chodníku.

Přístup

Jeskyně leží v parku Národní sad, kam se lze dostat pěšky z centra Štramberka. Nejbližší parkoviště je na náměstí nebo pod kopcem u základní školy. K jeskyni vedou upravené parkové cesty. Autobusová zastávka "Štramberk, nám." je výchozím bodem pro veřejnou dopravu.

Okolí - co stojí za poznání

Hned vedle se nachází světoznámá Jeskyně Šipka, ktorá je místem nálezu čelisti neandrtálského dítěte. Na vrcholu kopce stojí hradní věž Štramberská Trúba. Ve městě můžete navštívit také Muzeum Zdeňka Buriana, malíře pravěku, nebo ochutnat místní specialitu Štramberské uši.

Jezevčí díra je zajímavou zastávkou při procházce Národním sadem, která doplňuje obraz o pravěkém osídlení tohoto unikátního vápencového bradla.

Jeskyni Balcarka najdete na jih od Ostrova u Macochy, v okrese Blansko, v Jihomoravském kraji. Jeskyně se nachází v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras a je zasazena do Balcarovy skály. Jeskyně je provozována Správou jeskyní České republiky, otevřená pro veřejnost je od března do listopadu. V období od listopadu 2007 do července 2009 byla jeskyně uzavřena pro rekonstrukci.

Vchod do jeskyně, vysoký 5 metrů, byl odnepaměti známý, v jeskyni byly objeveny nástroje a ohniště ze starší doby kamenné a také kosti zvířat ze čtvrtohor. O vznik jeskyně se zasloužili vody Krasovského potoka a Lopače. Jeskyni postupně od roku 1923 objevoval Josef Šamalík, jednotlivé části jeskyně byly v jeden celek propojeny až v roce 1936. Složitý systém chodeb tvoří dvě výškové úrovně spojené vysokými dómy. Dóm zkázy a Fochův dóm, které vznikli tak, že se zřítili vodorovně uložené vrstvy vápence, patří mezi největší prostory v Moravském krasu. Ze všech veřejně přístupných českých jeskyní je krápníková výzdoba v Balcarce považována za jednu z nejkrásnějších.

Na prohlídkové trase uvidíte dvě rotundy, kde se vyjímají barevné sintrové kaskády a bohatá krápníková výzdoba stropů, projdete také Velký dómem a Dómem zkázy. Návštěvníci za nejpřitažlivější část jeskyně považují Galerii, která okouzlí bohatou krápníkovou výzdobou, zejména různě velkými bílými stalaktity a brčky. Podobně je zdobená i Přírodní chodba, kde navíc z výšky 5 metrů padají i sintrové kaskády v barevném provedení. K jeskyni patří i muzeum, kde se díky expozici dozvíte, nejen to jak tato jeskyně sloužila lovcům koní a sobů, ale také že ji jako zimoviště užívali medvědice jeskynního medvěda a jejich mláďata.

Když už navštívíte jeskyni Balcarku, doporučujeme poznat i další podzemní krásy Moravského krasu. Snad nejznámější propastí v Česku je Macocha, která je součástí Punkevních jeskyní. Ty můžete poznat z člunu, plavíc se po podzemní říčce Punkvě. Pokud nechcete jít do podzemí, ale naopak no výšin, užijete si ferratový park Velká dohoda. A když už přírody budeme mít dost, zajedete se podívat do Blanska, kde najdete Muzeum Blanenska, které sídlí v renesančním zámku. Dokonalou zábavou nejen pro rodiny s dětmi bude den v Aquaparku Blansko.

Ubytování poblíž jeskyně Balcarka je různorodé, záleží od toho jestli zvolíte menší obce nebo se zaměříte na město. S nabídkou ubytování je na tom dobře městys Ostrov u Macochy, kde se ke spánku složíte třeba v chalupách nebo apartmánech. Turisticky oblíbené jsou u Balcarky apartmány a ubytování v soukromí, tento typ ubytování najdete například v obcích Jedovnice a Vavřinec. V okresním městě Blansko pak najdete všechno od hotelů až po apartmány. Neváhejte ani chvíli, rezervujte ubytování ještě dnes a začněte plánovat, co všechno chcete v Moravském krasu vidět a jak to všechno stihnout.

Kdo by neznal Punkevní jeskyně s prosluslou propastí Macocha? Byly pojmenovány podle řeky Punkvy, která podzemím protéká. Punkevní jeskyně objevil Karel Absolon na začátku 20. století. Leží v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, v blízkosti okresního města Blansko. Jako jediné jeskyně u nás nabízí svým návštěvníkům i plavbu na lodičkách po podzemní říčce. Nejen díky tomu jsou Punkevní jeskyně nejnavštěvovanějším jeskynním systémem v České republice.

Zhruba hodinová prohlídka Punkevních jeskyní Vás povede po trase dlouhé přes 1 200 metrů. Začíná v Předním dómu, ve kterém můžete obdivovat 4 metry dlouhý stalaktit Strážce, Zrcadlové jezírko i stalagnát Salmův Sloup. Poté již stoupáte po dlouhých schodech výše do Reichenbachova dómu. Zde si můžete na stěnách všimnout dvou letopočtů - 1914 a 1938, což je označení výšky, kterou dosáhla hladina říčky Punkvy během povodní v těchto letech.

Dále budete klesat Stalagmitovou chodbou do Zadního dómu. I zde je několik krápníků, které stojí za Vaši pozornost. Hned na začátku jsou to dva stalagmity Trpaslík a Váza, které vznikly v místě, kde dopadaly kapky vody z velké výšky. Dále je k vidění několik krápníků zvaných Turecký hřbitov a určitě Vás zaujme i dlouhý stalaktit Jehla.

Následuje průchod síní U Anděla a poté se umělou štolou dostanete až na dno propasti Macocha. Tady Vás uchvátí 138.5 metrů vysoké stěny propasti i dvě jezírka - Horní jezírko, které je hluboké přibližně 13 metrů a Dolní jezírko, které podle speleopotápečů dosahuje hloubky až 49 metrů. Ještě si vyslechnete pověst o Punkevních jeskyních a macoše, která do propasti hodila svého nevlastního syna. Ten jako zázrakem přežil, když se zachytil v křoví, rostoucím na stěně. Poté, co ho vesničané zachránili, hodili na dno propasti za trest zákeřnou macechu.

Když se dostatečně užijete propast a částečně se na sluníčku i zahřejete, sestoupíte k přístavišti, odkud začíná plavba lodičkou po říčce Punkvě. Pro někoho je to nejadrenalinovější zážitek celé prohlídky Punkevních jeskyní. Během plavby se zastavíte v Masarykově dómě s mohutným stalagnátem Husův sloup. Vaše plavba končí při vývěr Punkvy.

Od roku 2014 je k dispozici i plně bezbariérová trasa, kterou se dostanete až na dno propasti Macocha. A že Vám Punkevní jeskyně nestačily? Nevadí, jste přece v Moravském krasu, kde o jeskyně a štoly rozhodně není nouze. Za návštěvu určitě stojí i nedaleká Kateřinská jeskyně nebo Sloupsko-šošůvské jeskyně.

A po dni v podzemí si už možná začnete sami připadat jako speleologové. Pro děti to bude jistě zajímavý zážitek a dospělí se zase dozví o něco více. Konečně si třeba zapamatujte, který krápník je stalaktit a který stalagmit. Už jen si najít vhodné ubytování u Punkevních jeskyní nebo v blízkosti jiné atrakce Moravského krasu a můžete vyrazit na průzkum podzemí i poznávat krásy, které Vám Blanensko nabízí.

Rájem pro milovníky jeskyní a jiných podzemních prostor je jistě Chráněná krajinná oblast Moravský kras. Mimo nejznámějších Punkevních a Sloupsko - šošůvských jeskyní, se zde nachází i některé méně známé, které však rozhodně stojí za návštěvu. Jednou z nich je i Kateřinská jeskyně. Nachází se na konci Suchého žlabu, nedaleko okresního města Blansko. Zpřístupněna veřejnosti je od roku 1910.

Narozdíl od ostatních jeskyní Moravského krasu, v Kateřinské jeskyni nenaleznete tak bohaté zastoupení krápníků. Její součástí je však obrovský jeskynní prostor, zvaný Hlavní dóm. Díky výborné akustice jsou zde pravidelně pořádány hudební koncerty i pěvecká vystoupení.

Svůj název získala jeskyně podle pověsti o Kateřině. Kateřina byla dcera místního pastýře. Když otec nemohl kvůli jiným povinnostem pást ovce sám, zastupovala ho právě Kateřina. Jednoho dne, když takto vyhnala ovce, přišla rychlá bouřka a Kateřina se i s ovečkami schovala ve výklenku blízké jeskyně. Když bouřka přešla, zjistila, že jí jedna ovečka chybí. Její zvonek zaslehla v útrobách jeskyně a vydala se ji hledat, ale cestu ven už nenašla. Později vesničané na louce objevili osamocené stádo ovec a následně v jeskyni už i nebohou Kateřinu. Od těch dob je jeskyně nazývána Kateřinskou.

Kateřinská jeskyně je významnou archeologickou lokalitou a je známá i část, kterým je bohaté naleziště kosterních pozůstatků pleistocénních zvířat, zvláště medvědů. Právě v těchto místech začíná Vaše prohlídka. Následně se 60 metrů dlouhou chodbou dostanete do výše zmíněného Hlavního dómu. Ten je největším přístupným podzemním dómem v České republice. 

Odtud vede několik komínů a chodeb, vy budete pokračovat do části nové Kateřinské jeskyně. Ta byla objevena skupinou profesora Karla Absolona v roce 1909. Zde se také nachází překrásná scénerie tenoučkých stalagmitů a stalaktátů, označovaná jako Bambusový lesík. Dále tu můžete vidět útvary připomínající Ovečky pasačky Kateřiny, Bažanta a Dvě sovy.

Po Vaší pravici Vás během prohlídky jistě zaujme kamenný nános tzv. Kalvárie, které dominuje několik stalgmitů. Potom pokračujete okolo Minaretu a Malého bambusového lesíku do Dómu zkázy. Pojmenování získal díky množství velkých kamenů, nacházejících se na dně, pravděpodobně jako následek zemětřesení. 

A odtud se už po překonání několika výškových pater dostanete do Dantova pekla. Velká puklina, která pokračuje až směrem k propasti Macocha je velice zrádná a zatím se ji nikomu nepodařilo důkladněji prozkoumat. Než se vrátíte ke vchodu jeskyně, která je zároveň i východem, můžete se pokochat ještě zvláštním, barevně nasvíceným útvarem zvaným Čarodějnice.

Jakmile se dostanete ven z jeskyně, můžete vyrazit ještě na Naučnou stezku Machocha, která vede Suchým žlabem a od Kateřinské jeskyně pokračuje směrem k propasti Macocha. Odbočkou se můžete dostat i k vyhlídce Koňský spád. Celá okružní trasa je asi 6 kilometrů dlouhá.

Jak sami vidíte, zajímavých míst a atrakcí v Moravském krasu je spoustu. Když si tedy naplánujete dovolenou, zarezervujete si pěknou chatu nebo ubytování v soukromí u Kateřinské jeskyně, můžete zažít pobyt, na který budete dlouho vzpomínat.

Světově proslulá jeskyně s archeologickými nálezy v Moravském krasu

Jeskyně Býčí skála je světově proslulá jeskyně a chráněná národní přírodní památka, která se nachází v chráněné krajinné oblasti Moravský kras nedaleko města Adamov v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Tato jeskyně je známá především díky unikátním archeologickým nálezům z pravěku, včetně halštatského pohřebiště. Ačkoliv není běžně zpřístupněna pro veřejnost, konají se zde občasné prohlídky. Je to důležité centrum speleologie a ochrany přírody v Moravském krasu.

Přístup

K jeskyni nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází na okraji obce Adamov u železniční stanice (dostupná ze silnice číslo 379). Odtud je to k jeskyni nenáročná procházka lesní stezkou v délce asi jeden kilometr po červené turistické značce, která vede údolím. Nejbližší železniční stanice Adamov je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý Moravský kras s ikonickými Punkevními jeskyněmi a Propastí Macocha. Necelých dvacet kilometrů jižně leží historické město Brno s dominantním Hradem Špilberk a Vilou Tugendhat (UNESCO). Vyplatí se navštívit i Kateřinskou jeskyni a Sloupsko-šošůvské jeskyně.

Významný archeologický nález z doby kamenné

Jeskyně Jáchymka se nachází v Moravském krasu, nedaleko Býčí skály a obce Josefův Důl v Jihomoravském kraji. Je to významná archeologická lokalita a součást národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. Jeskyně je známá především nálezy z doby kamenné a svědectvím o pravěkém osídlení. Jeskyně je volně přístupná po krátkém úseku. Okolí jeskyně je typické pro krasové útvary a hluboké lesy. Jeskyně je významným místem Moravského krasu.

Přístup

K jeskyni Jáchymka je přístup výhradně pěší. Nejlepším výchozím bodem je autobusová zastávka Křtiny, Josefův Důl. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště u Býčí skály. Odtud vede k jeskyni trasa po červené turistické značce dlouhá asi dva a půl kilometru. Jeskyně je součástí naučné stezky. Vstup do jeskyně je celoročně volný.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází slavná Býčí skála, která je jednou z největších jeskyní v Moravském krasu. Necelých šest kilometrů jižně leží Křtiny s monumentálním Poutním kostelem Jména Panny Marie, dílem architekta Santiniho. Další zajímavostí je blízká Punkevní jeskyně s plavbou po říčce Punkvě a propast Macocha.

Malá jeskyně s průzračnou vodou a pověstmi ve středním Povltaví

Jeskyně Kostelík je menší, ale zajímavá jeskyně nacházející se v blízkosti řeky Vltava u obce Hříměždice v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Jeskyně je známá svou průzračnou vodou a je opředena mnoha místními pověstmi. Ačkoliv není rozsáhlá jako krasové jeskyně, její okolí ve středním Povltaví je malebné a je oblíbeným cílem pro turisty. Jeskyně byla pravděpodobně vytvořena erozí a je přístupná bez průvodce.

Přístup

K jeskyni nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází v obci Hříměždice u Lomu Hříměždice (dostupná ze silnice číslo 102). Odtud je to k jeskyni krátká procházka lesní stezkou v délce asi jeden kilometr po modré turistické značce, která vede k vyhlídce nad řekou. Nejbližší autobusová zastávka Hříměždice je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází Lom Hříměždice, známý jako oblíbené místo pro potápěče a skoky do vody. Necelých patnáct kilometrů severně leží historické město Dobříš s rozsáhlým rokokovým Zámkem Dobříš a francouzským parkem. Vyplatí se navštívit i Vodní nádrž Slapy a Hrad Karlštejn, který je vzdálen asi hodinu jízdy autem.

Jeskyně Výpustek je situována v Moravském krasu, přesneji v jeho střední části, na levé straně Křtinského údolí, v blízkosti obce Křtiny. Jeskyně, dříve označována jako „Jeskynní bludiště Výpustek“, prošla mnohými změnami rukou člověka. Okolí jeskyně a její okolí po dlouhá léta přísně střežila armáda. V současnosti je jeskyně Výpustek otevřena pro veřejnost celoročně, a to včetně zimních měsíců.

Podle historických záznamů by na úplném dně jeskyně mělo být jezero dlouhé 128 metrů. Cesta do něj byla ale zasypána během druhé světové války. Popis nejspodnějšího patra jeskynního systému bohužel zmizel, ale mapa jezera se dochovala. Pokud by bylo jezero znovuobjeveno, toto podzemní moře, by bylo přírodním unikátem, jelikož tak velká vodní plocha ještě nebyla popsána ve středoevropských jeskyních.

Archeologické nálezy dokazují osídlení z doby již kolem roku 15 000 př. n. l., našli se i důkazy "halštatského" osídlení a rovněž osídlení "lidmi se slovanskou keramikou". První písemná zmínka o jeskyni pochází z roku 1609. Jedním z prvních, kteří jí prozkoumali a popsali byl hrabě Hugo Salm, později Jindřich Wankel a Karel Absolon. Začátkem 20. století se v jeskyni těžily fosfáty, co mělo za následek zničení mnoha archeologických nálezů. Zůstalo jen šest koster medvědů jeskynních a jedna kompletní kostra jeskynního lva. Ty si můžete prohlédnou v muzeích v Brně a ve Vídni.

K dalším zásahům v jeskyni docházelo od roku 1936, kdy armáda první republiky začala s úpravami pro účely skladováni munice, kterou německá armáda odvezla po obsazení republiky v březnu 1939. Němci se do jeskyně vrátili v roce 1943, aby zde vybudovali, podobně jako v dalších jeskyních této oblasti, podzemní továrnu k výrobu části do leteckých motorů. Němci tuto továrnu opustili v dubnu 1945, ale předtím ještě vybavení zničili výbušninami. Jeskynní prostory zůstali opuštěné, zdevastované a volně přístupné. Další armáda, československá lidová, přišla do jeskyně v roce 1961 a v chodbách postupně vybudovala protiatomový kryt, který sloužil i jako sídlo záložního vojenského velitelství pro oblast jižní Moravy. Přísně utajovaný objekt opustila armáda až k poslednímu dni roku 2001. Jeskyně byla několik let přístupná jen nepravidelně, během dnů otevřených dveří.

Koncem roku 2006 prošla jeskyně Výpustek pod Správu jeskyní České republiky. Rok 2007 přinesl rekonstrukci provozní budovy, výstavbu parkoviště i úpravy areálu. Ve zkušebním provozu byla jako pátá veřejnosti běžně přístupná jeskyně Moravského krasu otevřena od 26. října do 31. prosince 2007. Během ledna a únoru 2008 proběhly dokončovací práce a první sezóna v plném provozu začala 1. března 2008. Slavnostně otevřená byla 10. března 2008. Kompletně bezbariérová prohlídková trasa, s délkou kolem 600 metrů, v trvání asi 75 minut, umožnila návštěvníkům prohlídku dvousetmetrové vestavby velitelského vojenského stanoviště jakož i vlastní jeskynní chodby. Během úprav prohlídkových tras v letech 2008 a 2009 došlo i k odstranění zazdívek přírodních chodeb, byla objevena další krápníková výzdoba i propasti vedoucí ke spodní části jeskyně.

V části prostor jeskyně vznikla v roce 2010 expozice s názvem "Využívání jeskyní člověkem - Výpustek, jeskyně starých rituálů". Návštěvníci se dovědí jak byla jeskyně využívaná během tisícek let a také se podívají na jeskynního medvěda a lva, samozřejmě jde jen o modely v životní velikosti. Interaktivní expozice "Jeskyně a lidé" byla otevřená v srpnu 2015 v prvním poschodí provozní budovy. Obsahuje přes 600 fotografií a věnuje se geologii, speleologii i paleontologii. Je součásti větší expozice, jejíž další části jsou k vidění v Sloupsko-šošůvských jeskyních, Balcarce a Kateřinské jeskyni.

Jeskyně je místem konání mnohých akcí, některé z nich vznikly ve spolupráci s ochotnickým sdružením Křový. Jsou to například kostýmované scénky "Oživená historie" věnované historii jeskyně, červnová "Pohádková jeskyně" pro děti nebo prosincový "Ďábelský podvečer aneb přijďte s dětmi tam, kde jsou čerti doma!". Výborná akustika jeskyně z ní dělá vhodné místo pro hudební koncerty jako například festival "Didgeridoo v jeskyni".

K jeskyni se dostanete jednoduše, od obce Křtiny je vzdálena méně než 2 km. Parkování v areálu je pro návštěvníky zdarma. U provozní budovy najdete i stojany na kola. Také se zde nachází obchod se suvenýry, automat s občerstvením a samozřejmě i toalety.

Poznejte i další jeskyně CHKO Moravský kras, každá z nich je něčím výjimečná. Mezi nejznámější patří Balcarka se sintrovými kaskádami, Punkevní jeskyne s propastí Macocha a podzemí řekou Punkvou či největší zpřístupněné jeskyně v Česku - Sloupsko-šošůvské jeskyně. Když už Vás unaví podzemí, a dostanete chuť na historii, zajděte na zámky Křtiny a Blansko. V Blansku navštívíte i Muzeum Blanenska nebo si užijete zábavu a relax v aquaparku.

S hledání ubytování v blízkosti jeskyně Výpustek Vám rádi pomůžeme. Z pohodlí Vašeho domova na našem portálu najdete například ubytování v soukromí nebo útulné chaty. V okolních obcích se můžete poohlédnout i po moderních apartmánech nebo rodinně orientovaných penzionech. Kvalitní ubytování jen umocní Váš zážitek v Moravském krasu, na který jistě budete vzpomínat ještě dlouho. Rezervujte si ideální ubytování ještě dnes!

Rozsáhlý jeskynní systém se sifony a podzemními řečišti

Ochozská jeskyně (též Ochozská jeskyně) je významný jeskynní systém, který se nachází v chráněné krajinné oblasti Moravský kras nedaleko obce Ochoz u Brna v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Jeskyně, kterou protéká potok Říčka, je rozsáhlým komplexem chodeb, sifonů a dómů, které vznikly erozí vápence. Jeskyně není běžně zpřístupněna pro veřejnost kvůli nestabilitě a podzemním vodám, ale v pravidelných termínech se pořádají speciální a náročné prohlídky pro menší skupiny, které vyžadují speciální vybavení.

Přístup

K jeskyni nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Ochoz u Brna u fotbalového hřiště (dostupná ze silnice číslo 383). Odtud je to k jeskyni mírně náročná procházka lesní stezkou v délce asi jeden a půl kilometru po zelené turistické značce, která vede údolím Říčky. Nejbližší autobusová zastávka Ochoz u Brna je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází rozsáhlý Moravský kras s ikonickými Punkevními jeskyněmi a Propastí Macocha. Necelých deset kilometrů západně leží Jeskyně Balcarka a Sloupsko-šošůvské jeskyně. Vyplatí se navštívit i historické město Brno s dominantním Hradem Špilberk a Vila Tugendhat (UNESCO).

Významné archeologické naleziště z doby kamenné v Moravském krasu

Jeskyně Pekárna se nachází v údolí řeky Říčky v chráněné krajinné oblasti Moravský kras nedaleko obce Ochoz u Brna v Jihomoravském kraji. Tato jeskyně je jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit v České republice, známá nálezy z paleolitu (starší doby kamenné), včetně kostí zvířat a kamenných nástrojů. Ačkoliv není přístupná s průvodcem, je volně přístupná k prohlídce předsíně.

Přístup

K jeskyni je nejsnazší přístup z obce Hostěnice nebo Ochoz u Brna. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště s omezenou kapacitou, které se nachází u pomníku padlých v Hostěnicích nebo u obce Ochoz u Brna. Odtud je to k jeskyni pěší procházka po žluté turistické značce a naučné stezce Říčky údolím řeky dlouhá asi jeden až dva kilometry. Nejbližší autobusová zastávka Ochoz u Brna, hostinec je vzdálena asi dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

Oblast je součástí CHKO Moravský kras, kde se vyplatí navštívit Jeskyni Výpustek, která sloužila jako tajné vojenské zařízení. V blízké obci Bílovice nad Svitavou se nachází Škola Bohumila Hrabala. Necelých deset kilometrů západně se rozprostírá město Brno s Hradem Špilberk a Vilou Tugendhat (UNESCO).