Národní parky a chráněná území v Hraběticích

V roce 1967 byla vyhlášena jedna z nejkrásnějších chráněných krajinných oblastí u nás - Jizerské hory. Rozkládá se na ploše 368 km² v nadmořské výšce mezi 325 až 1 124 m n. m. Leží na území tří okresů - okres Liberec, okres Semily a okres Jablonec nad Nisou. Jedná se o nejvýznamnější část z oblasti Jizerské hory a ve své východní části přechází v Krkonošský národní park.

V severovýchodní části je CHKO Jizerské hory ohraničená polskou státní hranicí. Naopak na jihu najdete významná severočeská města např. Liberec, který je sídlem správy této oblasti a zároveň i krajským městem. Liberec je oblíbený mezi rodinami s dětmi, protože tady máte zkrátka zábavu na celý den. Začít můžete třeba prohlídkou ZOO Liberec, která je nejstarší v České republice a pokračovat do Dinoparku Liberec, který se nachází na 3 patrách místního nákupního centra.

A nebo vyrazte na pořádný výšlap. Nad Libercem se tyčí hora Ještěd a na ní známý televizní vysílač s rozhlednou. A pokud by to pro Vás bylo přece jen náročné, usnadněte si cestu lanovkou, která v zimě přepravuje lyžaře ve Skiareálu Ještěd a v létě je využívána především turisty. Krásný den potom můžete završit v Centru Babylon, kde najdete aquapark, lunapark i IQpark.

Nedaleko Liberce, směrem na východ, se nachází Jablonec nad Nisou. Kdo by neznal typickou jabloneckou bižuterii nebo výrobky ze skla? Prohlédnout si je můžete v místním Muzeu skla a bižuterie. A nebo navštivte další muzeum - Muzeum hraček Jablonec nad Nisou, které určitě potěší nejen Vaše děti.

Během letního období patří k nejrozšířenějším aktivitám v CHKO Jizerské hory bezesporu turistika. Spoustu turistů zdolává nejvyšší horu oblasti, kterou je Smrk (1 124 m n. m.), případně i vrchol Bukovec (1 005 m n. m.), který je nejvyšší čedičovou kupou ve střední Evropě. Poznávat Jizerské hory můžete však i nenáročnými procházkami například okolo vodní nádrže Josefův důl, vodní nádrže Bedřichov nebo vodní nádrže Souš.

Na svých toulkách budete pozorovat zajímavou faunu a floru, typickou právě pro horské prostředí Jizerských hor. Narazíte tak např. na rozlehlá rašeliniště i nekonečné louky s prstenci májovými nebo vemeníkem zeleným. Společnost Vám budou dělat střevlíci, ale i mlok skvrnitý, ohrožený čáp černý nebo několik druhů vzácných netopýrů, kteří zimují ve starých důlních štolách u Nového Města pod Smrkem.

V zimním období sem turisté a aktivní sportovci míří především do místních lyžařských středisek. Největším z nich je Ski areál Tanvaldský Špičák, leží v blízkosti města Albrechtice v Jizerských horách. Ale najdete zde i menší rodinná střediska, která jsou vhodné pro výuku mladých lyžařů nebo dospělých, kteří chtějí vytříbit svoji techniku. Většina lyžařských areálů disponuje půjčovnou potřebného vybavení, skiservisem i zkušenými instruktory.

Chráněnou krajinnou oblast Jizerské hory protíná také známá Jizerská magistrála, takže na svoje si tady příjdou i příznivci běžeckého lyžování. Každý rok na ní probíhá známý lyžařský závod - Jizerská 50. Celková délka je před 180 kilometrů a nastoupit na trasu můžete např. v Bedřichově.

A je toho mnohem a mnohem více, co můžete v CHKO Jizerské hory podnikat. Místo je určitě výborným tipem na teambuilding nebo na aktivní dovolenou. A pokud chcete přijet jen za účelem relaxu, můžete si najít nějaký wellness hotel, kde se o Vás dokonale postarají. Nabídka ubytování v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory je opravdu široká. Určitě si vyberete to, které Vám bude nejvíce vyhovovat.

Horské rašeliniště a krása Jizerských hor

Přírodní rezervace Klečové louky, vyhlášená v roce 1960, se nachází v srdci Jizerských hor na území CHKO Jizerské hory. Rozkládá se na úbočích hor Jizera a Smědavská hora v nadmořské výšce okolo 960–988 metrů a její rozloha je přibližně 7,8 ha. Předmětem ochrany je komplex horských vrchovišť s přirozenými bezlesími, porosty kleče (kosodřeviny) a rašelinné smrčiny. Rezervace je tvořena čtyřmi hlavními rašeliništi: rozsáhlejší Velká a Malá klečová louka a menší Smrčková a Jelení louka. Tato unikátní lokalita je domovem vzácné a ohrožené vrchovištní květeny, jako je například blatnice bahenní nebo šicha černá.

Jak se tam dostanete

Přírodní rezervace Klečové louky se nachází mezi obcemi Hejnice a Bedřichov, v severní části Jizerských hor. Přístup je možný po značených turistických trasách a cyklostezkách. Jedním z hlavních výchozích bodů je oblast Smědava. K rašeliništi se lze dostat například pěšky ze Smědavy po značených trasách. Cyklisté mohou využít upravené cyklotrasy, jako je cyklotrasa č. 22 nebo 3023 z Bedřichova. I když je rezervace chráněným územím, na okraji Velké klečové louky se nachází vyhlídková věž s informačními tabulemi, která umožňuje návštěvníkům nahlédnout do jedinečného ekosystému, aniž by došlo k narušení citlivého prostředí.

Co můžete v okolí objavovať

Okolí Klečových luk nabízí mnoho možností k prozkoumání přírodních krás Jizerských hor. Přímo u rezervace pramení říčky Bílá Desná a Bílá Smědá. V blízkosti můžete vystoupat na vrchol Jizera (1122 m n. m.) nebo se vydat na Frýdlantské cimbuří, výrazné skalní útvary s krásnými výhledy. Pro milovníky pěší turistiky se nabízí návštěva nedaleké osady Jizerka nebo se můžete vydat k Vodopádům na Bílé Smědé. Větší množství horských rašelinišť s jezírky a tůněmi se nachází i v jiných částech Jizerských hor, například Prales Jizera nebo Ptačí kupy.

Největší plocha bukových lesů v Jizerských horách s pralesovitým charakterem

Přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, která patří k nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším chráněným územím v České republice, se nachází v Libereckém kraji, v okrese Liberec, v katastrech obcí Oldřichov v Hájích a Bílý Potok. Byla vyhlášena k ochraně obrovského komplexu původních a pralesovitých horských bučin a suťových lesů na strmých, severních svazích Jizerských hor. Rezervace, která byla v roce 2021 zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO jako součást lokality Staré bukové lesy a pralesy Karpat a jiných regionů Evropy, představuje největší souvislou plochu přirozených bukových porostů v Jizerských horách, které se vyvíjejí bez výrazného lidského zásahu. Území je cenné i z geomorfologického hlediska, díky rozsáhlým skalním útvarům a balvaništím, jež jsou domovem pro vzácné druhy rostlin a živočichů.

Jak se tam dostanete

Výchozími body jsou obce Oldřichov v Hájích nebo Bílý Potok. Autem je možné parkovat na parkovištích na okraji těchto obcí. Rezervací prochází hustá síť turistických značek, včetně modré a žluté značky z Oldřichova, které vedou k malebným skalním vyhlídkám jako je vyhlídka Hajní kostel. Trasy jsou často náročné, kvůli strmému terénu.

Co můžete v okolí objevovat

V blízkosti se nachází Šolcův rybník u Bílého Potoka. U obce Oldřichov v Hájích můžete navštívit skalní vyhlídku Kopřivník. V širším okolí se vyplatí vidět rozhlednu Královka a vodopády na Černém potoce v Hejnickém hřbetu.

Největší rašeliniště v Jizerských horách s reliktními druhy

Přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky je klíčové chráněné území v Libereckém kraji, které se rozkládá v nejvyšších polohách Jizerských hor u osady Jizerka. Byla vyhlášena k ochraně rozsáhlého komplexu horských rašelinišť, rašelinných borů a prameništních luk v náhorní plošině Jizerských hor. Rezervace je součástí velkoplošného chráněného území, CHKO Jizerské hory.

Rašeliniště je mimořádně významné pro zachování reliktních společenstev rostlin a živočichů z doby ledové. Mezi nejvzácnější druhy patří rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a mnoho druhů rašelinných mechů. Území je charakteristické svou chladnou a drsnou klimatizací a je klíčové pro regulaci vodního režimu v regionu.

Jak se tam dostanete

Nejlepším výchozím bodem je horská osada Jizerka, kam se dá dostat autem (parkování je možné na centrálním parkovišti Jizerka). K hranicím rezervace vede asfaltová silnice. Pro pěší turisty a běžkaře je hlavní přístupová cesta z Kořenova nebo z Bedřichova. Přes okraj rezervace vede naučná stezka Rašeliniště Jizerky, která umožňuje nahlédnout dovnitř území díky dřevěným chodníkům a vyhlídkovým plošinám, čímž chrání křehký rašelinný povrch.

Co můžete v okolí objevovat

Přímo v osadě Jizerka můžete navštívit Muzeum Jizerských hor a obdivovat typickou horskou architekturu. Jižně se nachází další významná přírodní rezervace Černá jezírka, která chrání další rašeliniště. V širším okolí se vyplatí vystoupat na dominantu západní části hor, vrch Smrk s rozhlednou, nebo navštívit vodopády Jedlová u Albrechtic. Jizerské hory jsou proslulé svou cyklomagistrálou Jizerská magistrála.

V katastrálním území Polubný, které patří pod obec Kořenov v okrese Jablonec nad Nisou, se nachází Přírodní památka Tesařov. Území je více než 50 let součástí chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Ochrana se týká především zdejších podmáčených pcháčových a rašelinných luk, na kterých se vyskytují zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin. 

Oblast spadá od roku 1968 mezi chráněné oblasti Jizerských hor a patří do III. Zóny chráněné krajinné oblasti. V rámci plánu péče z roku 2010 byly prověřeny lokality, které budou nově zařazeny do zvláště chráněných území. Mezi nimi byla i „Prstnatcová louka v Tesařově”. V rámci ochrany se prakticky jedná o kosení určitých druhově neudržovaných ploch na pozemcích patřících obci (jižní část přírodní památky). Soukromí vlastníci potom kosí pravidelně louky v severní části chráněného území. Geodetické zaměření území v roce 2013 bylo použito jako podklad pro vyhlášení přírodní památky. Jedná se zde o širokou populaci prstnatce májového, který je ohroženým druhem a je nutné mu dopřát patřičné pozornosti. Byla nastavena pravidla jako zákaz hnojení a odvodňování pozemků, ukládání biomasy a provozování intenzivní pastvy hospodářských zvířat.  

Na zdejších loukách je velká pestrost rostlin, kromě prstnatce májového, který se tu vyskytuje ve stovkách kvetoucích jedinců, zde roste prstnatec Fuchsův, ostřice rusá, vrbovka bahenní, vrbovka tmavá, kozlík dvoudomý, trsy kýchavice bílé Lobelovy nebo suchopýru pochvatého (ty jsou typické pro horské louky). Byl zde zjištěn i silně ohrožený česnek hadí. Katalog biotopů České republiky uvádí, že se jedná o ekosystém zamokřených luk ostřicového až pcháčového typu (svaz Calthion a Caricion canescenti-negrae) místy s hojným výskytem prstnatce májového a s roztroušeným náletem keřových vrb. 

Najdete-li si čas na poznávání dalších atrakcí, zůstaňte v Libereckém kraji déle a rezervujte si pobyt přímo u majitele. Nabízíme nejen ubytování v blízkosti Přírodní památky Tesařov, ale i v dalších lokalitách. Vybírat můžete mezi chalupami, apartmány, hotely a dalšími možnostmi dle Vašich požadavků. Přímo v Kořenově najdete Muzeum Jizerských hor, Jizerskou oblast tmavé oblohy nebo Muzeum Járy Cimrmana. 

Mezinárodní klenot noční oblohy

Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO) je chráněné území v Jizerských horách, které bylo vyhlášeno 4. listopadu 2009 jako první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Rozkládá se na ploše necelých 75 km² podél horního toku řeky Jizery a leží zhruba z poloviny na území České republiky a Polska. Účel oblasti spočívá především v informování široké veřejnosti o problematice světelného znečištění, které má negativní dopad na lidské zdraví, přírodu i pozorování noční oblohy. Ačkoli se zde nenachází absolutní tma, obloha je zde daleko tmavší než ve městech, kde může být jas oblohy až 40krát větší než přirozený. Díky tomu zde návštěvníci mohou za jasných nocí spatřit až 2 000 hvězd a za dobrých podmínek i stříbřitý pás Mléčné dráhy.

Jak se tam dostanete

Jizerská oblast tmavé oblohy se nachází v nejméně obydlené části Jizerských hor, a je tak přístupná především pěšky nebo na kole po turistických trasách a Jizerské magistrále. Na české straně oblast ohraničuje území od Martinského údolí a Václavíkovy Studánky, přes malebnou osadu Jizerka, až po horu Smrk. Nejčastějším výchozím bodem je právě osada Jizerka (Kořenov), kde je k dispozici parkování a turistická infrastruktura. Na polské straně oblast pokračuje podél Vysokého Jizerského hřebene a obepíná Velkou Jizerskou louku s osadou Orle.

Co můžete v okolí objavovat

Jizerská oblast tmavé oblohy slouží jako ideální místo pro astroturistiku a pozorování noční oblohy, přičemž se zde pravidelně konají astronomické akce pro veřejnost (přednášky, pozorování dalekohledy). V samotné oblasti stojí za návštěvu osada Jizerka, která leží v malebném údolí a je významnou turistickou křižovatkou. Nad Jizerkou se vypíná Bukovec, nejvyšší čedičový kužel ve střední Evropě, který je zároveň chráněnou přírodní památkou. Milovníci historie by neměli vynechat návštěvu historické sklářské osady Jizerka, která si dodnes zachovala svůj ráz. Oblast je také domovem Hnojového domu, kdysi proslulého sídla cestovatele Gustava Ginzela. V Polsku na hranici se nachází Karlovský most přes řeku Jizeru.

V roce 1997 byla z části Českého ráje vymezena plocha necelých 3 000 hektarů a vzniklo nové chráněné území, přírodní park Maloskalsko. Najdete ho v jihozápadní části okresu Jablonec nad Nisou, v Libereckém kraji. Jak už sám název vypovídá, centrem přírodního parku je obec Malá Skála. Oblastí protéká i řeka Jizera, která tvoří malebná zákoutí a společně se skalními městy a dalšími zajímavými přírodními útvary posouvá Maloskalsko v hledáčku turistů na přední místa. Právem je jedním z nejnavštěvovanějších míst na Liberecku.

Pokud nejste zrovna nadšení turisté a nebo znalci českého zeměpisu, stačí Vám v tomto případě zaměřit svoji pozornost na dvě větší města - Železný Brod a Rychnov u Jablonce nad Nisou. Právě mezi nimi se totiž toto území, nazývané někdy jako Maloskalské Dolomity, nachází. Nepřehlédnutelnou dominantou přírodního parku Maloskalsko je zajisté zřícenina skalního hradu Vranov. Jedná se o pozdně středověký hrad, který svojí pozdější přestavbou dosáhl prvky romantismu. Tento hrad byl v minulosti největším svého druhu v Čechách.

Pantheon, jak se hrad Vranov také někdy nazývá, je snadno dostupný z Malé Skály. Na konci obce se chytíte červené turistické značky a budete se držet směru na Harrachov. Čeká Vás příjemná procházka, případně i cyklovýlet, na kterém uvidíte zajímavé lesní schodiště i historický mlýn.

Jak už se na správné chráněné území patří, najdete zde několik vzácných druhů zvířat i rostlin. Z původního ekosystému lesa tu mají zastoupení bučiny, bory i borové doubravy. Mimo lesní území se nacházejí mokré louky, pískovcové lomy a nedaleko Záborčí i naleziště šafránu bělokvětého. Skalní pískovcová města jsou výborným útočištěm pro mnoho ptačích druhů, kteří žijí v symbióze s motýly, mloky, ropuchami, ještěrkami i hady. Hlavním posláním přírodního parku Maloskalsko je právě ochrana krajiny a její fauny a flory.

Celá oblast Maloskalska a jeho přilehlých území je velmi bohatá na zajímavé přírodní atrakce. Nedaleko obce Koběrovy naleznete vyhlídku Kde domov můj nebo skalní budiště Chléviště, které získalo tento zvláštní název podle místa, kde se za války ukrývala stáda dobytka. Kromě Vranova je tu i spousta dalších zřícenin, např. zřícenina hradu Zbirohy, zřícenina hradu Frýdštejn nebo zřícenina hradu Rotštějn. A který navštívíte Vy?

Nejlepší by bylo samozřejmě poznat všechny. A nejen zříceniny, ale všechna skalní města, meandry Jizery a další přírodní zajímavosti Libereckého kraje. Když si zajistíte ubytování v přírodním parku Maloskalsko, získáte výborný výchozí bod a můžete tak poznat další kousek Severních Čech o něco lépe. Vyhovují Vám spíše rodinné chaty a chalupy nebo dáváte přednost soukromí v apartmánu? Pokud potřebujete během svého pobytu stravování, případně další služby, vybírejte za nabídky hotelů a penzionů. Méně finančně náročné, ale zato domácí prostředí Vám nabízí ubytování v soukromí. A Vaše dovolená může začít.

Geologický unikát pod Libereckou dominantou

Přírodní památka Terasy Ještědu se nachází na severním svahu hory Ještěd v okrese Liberec a náleží do Chráněné krajinné oblasti Ještěd. Vyhlášena byla v roce 1995 k ochraně unikátního komplexu geomorfologických útvarů, které vznikly v době ledové dlouhodobým mrazovým zvětráváním křemencových skal. Tyto útvary, označované jako kryoplanační terasy, jsou seskupeny v deseti úrovních, přičemž dosahují šířky 20 až 70 metrů. Kromě teras se zde nacházejí i mrazové sruby, izolované skalní útvary a rozsáhlá suťová pole, jež představují významný biotop pro vzácné druhy bezobratlých živočichů.

Chráněné území leží v nadmořské výšce od 740 do 1 012 metrů a zabírá plochu přibližně 120 hektarů. Nejvyšší bod památky se nachází v blízkosti vrcholu Ještědu (1 012 m n. m.). Terasy jsou tvořeny tvrdými křemenci, které vlivem mrazu a tání ledu rozvolňovaly a postupně klesaly po svahu, čímž vytvořily charakteristické stupňovité plošiny. Mezi nejvýznamnější skalní útvary, které jsou součástí památky, patří Kamenná vrata s přirozeným skalním oknem a barevně výrazný Červený kámen, jehož pukliny jsou zbarvené oxidy železa.

Jak se tam dostanete

Nejčastějším výchozím bodem je Tetřeví sedlo – Výpřež u autobusové zastávky „Horní Hanychov, Na Výpřeži“, kde je možné i zaparkovat auto (zákaz vjezdu je pouze na samotný vrchol Ještědu). K sedlu se dostanete z Liberce po silnici směrem na Ještěd, nebo přímo MHD – konečnou stanicí tramvaje č. 3 v Horním Hanychově, odkud je to k Výpřeži jen kousek. Z Výpřeže vede okružní Naučná stezka Terasy Ještědu.

Co můžete v okolí objevovat

Součástí přírodní památky je 10 km dlouhá okružní Naučná stezka Terasy Ještědu, která má 12 zastavení a provede Vás nejzajímavějšími místy. Kromě samotných geomorfologických útvarů, jako jsou zmíněná Kamenná vrata a Červený kámen, Vás trasa zavede i ke studánce Frantina, kde údajně pila spisovatelka Karolína Světlá. Trasa vede i přes vrchol Ještědu, který je dominantou Liberecka a nabízí fantastické výhledy na Jizerské hory, Lužické hory a za dobré viditelnosti i Krkonoše. Na vrcholu se nachází unikátní stavba – Hotel a televizní vysílač Ještěd, ke kterému se z Horního Hanychova můžete dostat i kabinovou lanovkou.

Dominanta Libereckého kraje

Přírodní park Ještěd byl vyhlášen 1. května 1995 a rozkládá se na ploše 93,6 km² v okrese Liberec. Park se táhne v délce přibližně 22 km po hlavním hřebenu Ještědsko-kozákovského hřbetu. Území je cenné zejména pro zachování estetických a přírodních hodnot krajiny, kterou tvoří z více než 60 % les. Nejvýraznější dominantou a nejvyšším bodem parku je samotný vrch Ještěd s nadmořskou výškou 1 012 m n. m., na kterém stojí ikonický hotel a televizní vysílač, nositel Perretovy ceny a titul nejlepší české stavby 20. století.

Přes hřeben Ještědu prochází hlavní evropské rozvodí: potoky ze severních svahů odvádí řeka Lužická Nisa do Baltského moře, zatímco vody z jihozápadní části tečou řekou Ploučnice a následně Labe do Severního moře. Území je také bohaté na maloplošná chráněná území, například Přírodní památka Terasy Ještědu a různorodou lidovou architekturu, která odráží národnostně smíšenou historii regionu.

Jak se tam dostanete

Hlavním výchozím bodem pro návštěvu parku je město Liberec. Z centra města se do části Horní Hanychov (konečná tramvaje č. 3) dostanete přímo městskou hromadnou dopravou. Odtud vedou na vrchol Ještědu turistické stezky – například modrá turistická značka KČT (asi 3,4 km s velkým převýšením). Využít lze i sedačkovou lanovku Skalka z Horního Hanychova, která vás vyveze na Černý kopec, odkud se dostanete po červené značce na Ještěd. Autem je cesta značená z hlavní silnice E442 směrem na Horní Hanychov. Parkovat je možné na Centrálním parkovišti P1 nebo přímo na parkovišti u Hotelu Ještěd (poslední možnost parkování před vrcholem).

Co můžete v okolí objevovat

Srdcem parku je samozřejmě vrchol Ještěd se svou unikátní stavbou, která nabízí panoramatické výhledy na Liberec, Jizerské hory a široké okolí. Přímo po hřebeni vede naučná stezka Ještěd, která se zaměřuje na geologii a geomorfologii Ještědského hřbetu. Asi 6,5 km severozápadně se nachází zřícenina gotického hradu Hamrštejn. Na sever od parku je možné navštívit Kryštofovo Údolí, které je známé unikátním dřevěným kostelem a železničním viaduktem. Na jihozápadě leží zřícenina hradu Roimund. V okolí naleznete i další horské chaty s občerstvením, například Ještědka nebo Na Pláních.

Ochrana jedinečného bukového pralesa se starými buky v Podorlicku

Přírodní rezervace Karlovské bučiny se nachází v Pardubickém kraji, v okrese Ústí nad Orlicí, v katastru obce Nové Karlovy a města Česká Třebová. Byla vyhlášena k ochraně jednoho z nejlépe zachovaných zbytků původního bukového lesa pralesovitého charakteru v severním podhůří Orlických hor. V rezervaci dominují staré buky lesní (Fagus sylvatica), které dosahují úctyhodného věku a výšky, přičemž porosty jsou ponechány samovolnému vývoji, což umožňuje studium přirozených procesů v lesním ekosystému, včetně dynamiky odumírání a obnovy. Rezervace se rozkládá na strmých svazích, kde se nachází i suťový les, a je důležitá pro zachování genofondu místních dřevin. Je součástí širší chráněné krajinné oblasti Orlické hory.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je město Česká Třebová nebo obec Nové Karlovy. Autem je možné parkovat na okraji České Třebové. Z města vede k hranicím rezervace zelená turistická značka, která vás přivede do oblasti Karlov. Stezky vedou po obvodu chráněného území, přičemž pohyb uvnitř pralesovité části je omezen.

Co můžete v okolí objevovat

Ve městě Česká Třebová můžete navštívit Rozhlednu na Kozlovském kopci (580 m n. m.), která nabízí krásné výhledy na Orlické hory. V blízké obci Semanín se nachází rozhledna na Semanínském kopci. Necelých 10 km východně leží historické město Litomyšl se zámkem Litomyšl (UNESCO).

Ochrana unikátních vápencových skalních biotopů a teplomilných společenstev u Loun

Přírodní rezervace Křížový vrch se nachází v Ústeckém kraji, v okrese Louny, přímo na okraji města Louny. Byla vyhlášena k ochraně jednoho z nejvýznamnějších výskytů teplomilných společenstev a skalní stepi v celém Poohří, která je vázána na geologicky cenné a vzácné vápencové útvary (opuky). Území se rozkládá na strmých a slunných jižních svazích, které jsou díky svým extrémně suchým a teplým podmínkám ideálním biotopem pro mnoho vzácných a ohrožených druhů rostlin a hmyzu. Roste zde například kavyl sličný (Stipa pulcherrima) a jsou zde významná naleziště suchomilných orchidejí. Rezervace je také důležitá z krajinářského hlediska, jelikož tvoří výraznou dominantu u města Louny.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je město Louny, jelikož se rezervace nachází prakticky na jeho okraji. Autem je možné parkovat ve městě. Na Křížový vrch, který je snadno dostupný, vede přímo z města zelená turistická značka. Výstup je krátký a nenáročný. Na vrcholu se nachází rozhledna a kaple (Obrácení sv. Pavla) s výhledem na České středohoří.

Co můžete v okolí objevovat

Ve městě Louny můžete navštívit Chrám sv. Mikuláše (vrcholné dílo gotiky) a Lounskou baštu. Severně od města se vyplatí navštívit přírodní rezervaci Vrch Hazmburk se zříceninou gotického hradu a jižně hrad Libochovice.

Malebný skalní útvar na řece Kamenici v Jizerských horách

Přírodní památka Kodešova skála se nachází v Libereckém kraji, v okrese Jablonec nad Nisou, u obce Jílové u Držkova, a chrání mohutný žulový skalní masiv, který se tyčí nad řekou Kamenicí. Lokalita je cenná z geomorfologického hlediska a pro zachování specifického společenstva vegetace, která roste na skalách. Je součástí CHKO Jizerské hory.

Skála je vysoká přibližně 20 metrů a je vyhledávaná horolezci, ačkoliv je horolezectví v rezervaci omezeno. Útvar vznikl erozí a je typický pro údolí Kamenice. Na skalách se daří chladnomilným druhům rostlin. Lokalita poskytuje nádherné scenérie divoké přírody.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je obec Jílové u Držkova. Nejlepší přístup je pěšky po turistické trase, která vede údolím řeky Kamenice. K památce vede žlutá turistická značka z obce Držkov. Cesta je mírně náročná, prochází kaňonem řeky. U skály se nachází vyhlídka, ze které je možné obdivovat řeku a skalní masiv.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí je ideální pro turistiku v Jizerských horách. Jižně se nachází rozhledna na vrchu Kopanina s výhledem na Český ráj. V blízkém městě Železný Brod můžete navštívit Muzeum skla a bižuterie. Turisticky oblíbené je i území Malá Skála v nedalekém Českém ráji, kde se nachází hrad Frýdštejn.

Klenot Riegrovy stezky

Přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova patří mezi nejcennější a nejnavštěvovanější lokality Libereckého kraje, ležící v rámci Geoparku Český ráj. Předmětem ochrany je hluboké kaňonovité údolí řeky Jizery, které se na přibližně třech kilometrech zařezává do krystalických hornin, především do fylonitů a metagranitů, s impozantními skalními stěnami dosahujícími výšky až 40 metrů. Největší turistickou atrakcí a zároveň nejlepší cestou k poznání rezervace je Riegrova stezka, jež vede po pravém břehu řeky. Stezka, pojmenovaná po semilském rodákovi a významném politikovi Františku Ladislavu Riegrovi, byla slavnostně otevřena již v roce 1909. Úsek v délce zhruba 3,5 km nabízí adrenalinový zážitek: část trasy je vytesána přímo ve skále, prochází raženým tunelem a její dominantou je 77 metrů dlouhá visutá ocelová lávka (galerie) ukotvená ve skalním masivu, která vede 5,5 metru nad hladinou řeky. Flóra a fauna v rezervaci je rovněž jedinečná; na skalách a suťových svazích se daří vzácným druhům rostlin, jako je například lomikámen trsnatý vlnatý.

Jak se tam dostat

Přírodní rezervace se rozprostírá mezi městskou částí Semily-Bítouchov a vlakovou zastávkou Spálov (Podspálov), přičemž Riegrova stezka je značena červenou turistickou značkou. Začít můžete v Semilech, v části Bítouchov, kde se nachází také parkoviště přímo u vstupu na Riegrovu stezku. Případně můžete přijet vlakem do stanice Spálov na trati Pardubice – Liberec a vydat se po červené značce směrem na Semily. Turistická trasa je celoročně volně přístupná, ale vyžaduje pevnou obuv a opatrnost, zejména za vlhkého počasí.

Co můžete v okolí objevovat

Kromě samotné Riegrovy stezky se v rezervaci nachází několik klíčových zajímavostí. Jednou z nich je Böhmova vyhlídka, ze které se nabízí nádherný pohled na kaňon Jizery a okolní skály. Na levém břehu řeky se tyčí mohutná Krkavčí skála (přes 100 metrů nad řekou), ke které vede žlutá turistická značka. V blízkosti Riegrovy stezky můžete navštívit technickou památku – funkční Vodní elektrárnu Spálov z 20. let 20. století, ke které vede ve skále vytesaný 1 300 metrů dlouhý tunel. Zážitek z údolí je možné doplnit procházkou po souběžné Kamenického stezce, která vede po horní hraně údolí a nabízí další vyhlídky, například Peretka a Kopáňka.

Geopark Český ráj je cennou přírodní oblastí na severovýchodě Čech na území Středočeského, Libereckého a Královéhradeckého kraje. Jedná se o rozšířené území původní Chráněné krajinné oblasti Český ráj, která byla v roce 1955 první vyhlášenou chráněnou oblastí na našem území. Geopak Český ráj se nyní rozkládá na uzemí 181 km². V roce 2015 se zařadil mezi členy evropské sítě geoparků UNESCO a od té doby zní jeho oficiální název Český ráj - Globální geopark UNESCO.

Hlavním účelem založení Geoparku Český ráj je snaha o uchování historického a přírodního dědictví, rozvoj turistiky i aktivního zapojení místních obyvatel. Zahrnuje v sobě rozlehlou oblast geomorfologických celků - Krkonošské podhůří, Jičínská pahorkatina a Ještědsko-kozákovský hřbet. 

A že jste se ocitli skutečně v ráji se přesvědčíte, až když do Geoparku Český ráj sami vyrazíte. Ojedinělá pískovcová skalní města, vyhaslé sopky i romantická údolí řek, společně s lesy, loukami a rybníky dělají z České ráje to pravé místo na romantický výlet ve dvou i tip na příjemný výlet s celou rodinou.

Díky působení vody pod zdejším povrchem vznikly postupem času ojedinělé Bozkovské dolomitové jeskyně, které jsou nejrozsáhlejší jeskynní oblastí na severovýchodě Čech. Jejich prohlídka není náročná, trvá asi 45 minut a v pohodě ji zvládnou i menší děti.

Geopark Český ráj je rozdělen do několika oblastí. Jednou z nich je Přírodní rezervace Hruboskalsko s několika stovkami skalních věžiček, dosahujících výšky až 90 metrů. Po hřebenu se můžete projít Zlatou stezkou Českého ráje. Na trase se budete kochat nádhernými výhledy. Nachází se tu i pietní místo horolezců, kteří zde přišli o život. Určitě Vám doporučujeme navštívit i hrad Valdštejn, jeden z nejstarších místních hradů, případně si užít výhledy z věže zámku Hrubá Skála.

Další oblastí je Maloskalsko. I zde najdete různé skalní masivy, vyhlídky, bludiště či zříceniny hradů Frýdštejn, Vranov či Zbirohy. Ty ostatně můžete vidět i v dalších lokalitách jako jsou Besedické, Příhrazské, Betlémské nebo Klokočské skály. Nepřehlédnutelný je i skalní útvar Kozinec u Železného Brodu, který tvoří tzv. "kamenné moře" a do dálky svítící zeď z bílého křemence.

Pravděpodobně nejznámnější oblastí Českého ráje jsou však Prachovské skály. Svoji popularity dosáhli i díky sloganu z oblíbené písně Ivana Mládka: " Co bychom se báli, na Prachovské skály". A bát se opravdu nemusíte. Právě naopak, vyberte se na některý ze dvou okruhů, který prochází úzkými chodbami, přes vyhlídky i po mnoha skalních schodištích. Raritou je i přírodní koupaliště Pelíšek, nacházející se ve středu skalního města.

Oblast Českého ráje se díky svojí malebnosti stala rájem pro filmaře. Záběry ze skalních měst můžete vidět i v pohádkách Princ Bajaja nebo Lotrando a Zubejda. A malý horolozec Vašek z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny svoje horolezecké umění trénoval také zde, konkrétně na skále u Věžického rybníku. Nedaleký rybník Vidlák se ve filmu objevil také. Právě do něj sjel na své babetě místní pošťák Petr Nárožný.

Tak se vydejte po stopách českých filmů a pohádek. Geopark Český ráj je ideálním místem pro dovolenou. Díky svojí rozmanitosti je hojně navštěvován turisty z tuzemska i ze zahraničí. Vhodné ubytování v Geoparku Český ráj můžete najít například ve větších městech jako Turnov, Jičín, Semily nebo Nová Paka. Nebo si najděte nějakou útulnou chatu v lese, kde zapomenete na starosti všedních dní. Jsme si jistí, že na návštěvu Českého ráje budete vždy rádi vzpomínat.