Kam na výlet v Liběšicích (okres Litoměřice) (strana 2 z 2)

Rozsáhlý komplex mokřadních luk, olšin a pramenišť v Kokořínsku

Přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky se nachází ve Středočeském kraji, v okrese Mělník, v katastru obcí Medonosy a Dubá, v srdci CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Byla vyhlášena k ochraně rozsáhlého, vzácného a mimořádně zachovalého komplexu mokřadních luk, prameništních olšin, rašelinišť a jiných mokřadních společenstev v horní části povodí potoka Liběchovka. Toto území je geologicky zajímavé díky střídání kvartérních sedimentů s pískovcovými podložími, což vytváří ideální podmínky pro vznik minerálně bohatých pramenišť a mokřadů, jež jsou domovem pro celou řadu vzácných a ohrožených druhů rostlin. Rostou zde například orchideje jako vstavač májový (Dactylorhiza majalis) a vstavač Foersterův (Dactylorhiza × foersteri), a žijí zde cenné druhy obojživelníků. Rezervace je klíčová pro retenci vody a jako útočiště biodiverzity v pískovcovém prostředí.

Jak se tam dostanete

Výchozími body jsou obce Medonosy nebo Dubá. Autem se dá parkovat v obci. K rezervaci vede červená turistická značka, která prochází údolím Liběchovky a kolem hranic mokřadů. Trasa je středně náročná, s přechodem přes částečně podmáčený terén, proto je vhodné mít vhodnou obuv.

Co můžete v okolí objevovat

V blízkém městě Dubá můžete navštívit hrad Bezděz a hrad Kokořín, které jsou dominantami okolí. Severně se nachází Máchovo jezero (rybník Velký Dokeský) a hrad Houska.

Největší vodopád v Českém středohoří v Ústeckém kraji

Vaňovský vodopád, situovaný v Ústeckém kraji v Českém středohoří u města Ústí nad Labem, je největší a nejvyšší vodopád v této oblasti. Vzniká na Podlešínském potoce a padá z výšky 12 metrů přes čedičové skalní útesy do hluboké rokle. Je ukázkou geologické činnosti čedičových proudů. Vodopád je přístupný v chráněné krajinné oblasti Labe a je oblíbeným cílem turistů pro svou scenérii, zejména po vydatných deštích.

Přístup

Vaňovský vodopád se nachází nad městskou částí Ústí nad Labem – Vaňov. Autem je přístup možný do Vaňova, kde je k dispozici bezplatné parkování s omezenou kapacitou. Odtud je nutné pokračovat pěšky po žluté turistické stezce, přičemž cesta k vodopádu je dlouhá asi 1,5 km a vede strmým lesním terénem. Nejbližší autobusová zastávka Ústí nad Labem, Vaňov je v pěší vzdálenosti. Vodopád je přístupný celoročně a neomezeně, avšak přístup do rokle může být za sněhu nebo náledí nebezpečný.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkém okolí Vaňovského vodopádu můžete navštívit historické město Ústí nad Labem s Hradem Střekov, který se majestátně tyčí nad řekou Labe. Navštívit můžete také Město Litoměřice s Gotickým hradem Litoměřice a historickým náměstím. Zajímavá je i Rozhledna Větruše přímo v Ústí nad Labem, která nabízí výhled na Labe a České středohoří.

Zoologická zahrada Ústí nad Labem je ZOO v Ústeckém kraji v Severních Čechách, která má pozoruhodnou, více než 100 let starou historii. Pokud cestujete do Ústí nad Labem s dětmi, pokud máte rádi zvířata, ale i tehdy, pokud se chcete jen projít a strávit pěkný den na vzduchu, vydejte se do ZOO Ústí nad Labem.

Jejím předchůdcem byl již v roce 1908 tzv. Lumpepark, tedy ptačí rezervace založená ústeckým obchodníkem Heinrichem Lumpe, který byl také amatérským ornitologem. Pozemky na svahu Mariánské skály odkoupil od města proto, aby uchránil přirozené prostředí ptactvu, které tu mělo svůj domov. V následujících letech tu vznikl park na ochranu ptactva, přibyly cesty, mosty, oplocení i umělá jeskyně. Jednalo se však o soukromou rezervaci, kam veřejnost neměla běžně přístup až do 20. let 20. století. V té době měl pak již rozlohu 5 hektarů. Po druhé světové válce byl park znárodněn, postupně došlo k proměně na zoologickou zahradu a v roce 1957 přešla ZOO pod správu města. V 70. letech dosáhla zoologická zahrada v Ústní nad Labem největšího rozmachu, rozrostla se na 26 hektarů.

Dnes chová zoologická zahrada v Ústí nad Labem více než 240 druhů zvířat a vidět můžete až 1 300 jedinců. Některé z nich, například levharty nebo nosorožce, se tu povedlo i odchovat. Nejúspěšnější je tu chov zebry Hartmanové, kterých se tu už narodilo kolem stovky. Nejslavnějším obyvatelem je však orangutan Ňuňák, kterého jste mohli vidět ve filmu „Dva lidi v ZOO“. Kromě něj však uvidíte prakticky veškerá zvířata, na která si vzpomenete. Jsou tu sloni, žirafy, opice, šelmy, ale také méně známá zvířata jako tapíři, mravenečníci a mnoho dalších.

Návštěva ZOO však není jen procházkou mezi výběhy a pavilony. Pravidelně se tu konají komentovaná krmení a akce pro děti i dospělé. Nechybí ani kontaktní výběh oveček a koz, kam mohou děti vstoupit, sahat na zvířata a krmit je připraveným krmivem. Jelikož byla ZOO Ústí nad Labem vybudována na svahu s převýšením 93 metrů, výstup do horní části usnadní především rodinám s menšími dětmi zoovláček. Na ten můžete nasednout již dole u pokladny, nechat se vyvézt až nahoru a potom postupně směrem dolů procházet pavilony. Jak v horní, tak v dolní části zahrady funguje restaurace, kde se můžete občerstvit.

S dětmi i bez nich tu bezesporu strávíte celý den, proto se Vám večer určitě bude hodit ubytování blízko ZOO Ústí nad Labem. Samozřejmostí je možnost ubytovaní v centru Ústí nad Labem. Sem to budete mít z výletu nejblíž. Neuděláte však chybu ani v případě, že se poohlédnete po ubytování v Děčíně, odkud můžete vyrazit na další zajímavá místa. Poněkud méně rušné jsou pak okolní menší obce Chudoslavice, Lovečkovice nebo Jílové.

Prakticky ze všech míst můžete druhý den vyrazit za poznáním nebo zábavou. S historií Vás rádi seznámí na zámku Krásné Březno nebo se přenesete do středověku na hradě Střekov. Na široké okolí se můžete z výšky podívat z rozhledny Větruše, jejíž zmenšený model jste mohli vidět v ZOO. Pokud máte nohy uchozené a hodil by se oddych, pak určitě využijte termální koupaliště Brná, kde si odpočinete a děti se dokonale zabaví na dětském hřišti nebo tobogánu. A nám nezbývá, než Vám popřát příjemně strávený pobyt!

Jedinečný celek saské renesance

Zámecký komplex Benešov nad Ploučnicí, ležící ve stejnojmenném městě v Ústeckém kraji, byl vybudován v průběhu 16. století příslušníky míšeňského protestantského rodu Salhausenů. Výstavba Horního zámku započala okolo roku 1522 na místě původní tvrze, Dolní zámek následoval v letech 1540 až 1544. Komplex, který původně sloužil jako reprezentační sídlo tohoto šlechtického rodu, je dnes cennou ukázkou tzv. saské renesance, unikátního propojení pozdní gotiky a renesance.

Komplex tvořený Horním a Dolním zámkem nabízí návštěvníkům dvě hlavní komentované prohlídkové trasy a sezónní výstavu ve Wolfově paláci. Okruh Dolního zámku představuje dobové bydlení šlechty ze 16. a 17. století, včetně jídelny, černé kuchyně a zbrojnice, přičemž prohlídka trvá přibližně 55 minut. Okruh Horního zámku se zaměřuje na soukromé šlechtické pokoje a exponáty z 18. až 20. století, včetně slavnostního sálu a kapucínského pokoje, s délkou přibližně 40 minut.

Přístup

Autem se do Benešova nad Ploučnicí dostanete po silnici I/13 spojující Děčín s Českou Kamenicí, případně po silnici II/262 z Děčína. Parkování pro osobní automobily je k dispozici v těsné blízkosti zámku, přičemž parkoviště pro autobusy se nachází přibližně 500 metrů u vlakové stanice. Zámek leží jen přibližně 10 minut chůze od železniční stanice Benešov nad Ploučnicí, která je obsluhována regionálními vlaky. Nejbližší autobusová zastávka s regionálními linkami se nachází přímo ve městě.

Okolí - co stojí za poznání

V blízkosti zámku je možné navštívit gotický Kostel Narození Panny Marie, který je spojen s historií Salhausenů a součástí městského opevnění. Turisticky zajímavá je také Rozhledna Ploučnická vyhlídka, která stojí nad městem a nabízí pohled na údolí řeky Ploučnice a celý zámecký areál. Přibližně čtyři kilometry od města se nachází zřícenina středověkého hradu Ostrý, která se vypíná na čedičové skále nad řekou Ploučnicí.

Návštěva Zámeckého komplexu v Benešově nad Ploučnicí nabízí jedinečnou příležitost poznat architekturu a způsob života šlechty v období saské renesance. Historické interiéry a rozsáhlý areál Horního a Dolního zámku jsou svědectvím kulturního rozvoje tohoto regionu v 16. století.

Unikátní muzeum v Olomouckém kraji, které zachycuje a prezentuje historii a techniky již zaniklých tradičních řemesel, dnes významná kulturní památka.

Dům zaniklých řemesel, situovaný v obci Rýmařov v Olomouckém kraji, není hrad ani zámek, ale unikátní specializované muzeum. Zaměřuje se na tradiční řemesla a techniky, které již v dnešní době vymizely nebo jsou na pokraji zániku. Expozice prezentují historické nástroje a postupy, které používali například kováři, koláři či provazníci. Muzeum sídlí v historickém domě a je důležitým centrem pro uchování technické a kulturní historie.

Přístup

Dům zaniklých řemesel se nachází v obci Rýmařov, na adrese Horská 1. Autem je přístup ze silnice I/11 nebo II/370. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Rýmařov, náměstí, která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Rýmařov (trať 310) je vzdálena asi 1 km. Muzeum je otevřeno sezónně.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Rýmařova můžete navštívit historické město Olomouc s Katedrálou svatého Václava a sloupem Nejsvětější Trojice. Navštívit můžete také Hrad Sovinec, rozsáhlý gotický hrad, který je známý pro své kulturní akce. Zajímavá je i Rozhledna Nová Ves u obce Nová Ves, která nabízí výhled na Jeseníky a okolí.