Hory v Lipové-lázních

Dominanta Hrubého Jeseníku

Keprník je se svou výškou 1423 metrů nad mořem čtvrtým nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku a nejvyšší horou Keprnické hornatiny. Tento bezlesý vrchol je součástí Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník a je znám pro své geomorfologické útvary, jako jsou mrazový srub a kryoplanační terasa. Z vrcholu se naskýtá vynikající kruhový rozhled na okolní Jeseníky a Králický Sněžník. Na skalním útvaru je umístěna žulová rozhledová růžice. Na území rezervace je nutné se držet pouze značených tras.

Jak se tam dostanete

Nejpohodlnější přístup je z turistického střediska Ramzová, kde je parkoviště. Odtud se dá vyvézt lanovkou na Šerák, odkud vede na Keprník asi 2,5 km dlouhá, mírně náročná trasa po červené turistické značce.

Co můžete v okolí objevovat

Po červené značce se můžete vydat na nedaleký vrchol Šerák (1351 m n. m.), kde stojí Chata Jiřího na Šeráku. Pokračováním po hřebeni se dostanete na vrchol Vozka (1377 m n. m.), známý skalami. Severozápadně od Šeráku najdete i Obří skály. Celou oblast spojuje naučná stezka s Koprníčkem Keprnickými horami.

Dominanta hlavního hřebene Hrubého Jeseníku

Červená hora s nadmořskou výškou 1333 metrů patří mezi významné vrcholy Keprnické hornatiny v pohoří Hrubého Jeseníku. Leží na oblíbené hřebenové trase, která vede z Červenohorského sedla přes Vozku, Keprník a Šerák až do sedla Ramzová. Vrchol hory tvoří skalní výchoz z přeměněné horniny – starolitického svoru. Východní svahy hory strmě spadají do Přírodní rezervace Sněžná kotlina, která je chráněnou lokalitou s výskytem vzácné květeny. Těsně pod vrcholem se nachází pramen Vřesová studánka, u kterého v minulosti stávala kaple Panny Marie Sedmibolestné a turistická chata, dnes už jen kamenná kaplička z roku 1934. Kolem vrcholu procházejí souběžné značené turistické cesty a z menší skalky na vrcholu je omezený kruhový rozhled.

Jak se tam dostanete

Nejčastější a nejsnazší přístup na Červenou horu vede z Červenohorského sedla (1013 m n. m.), které je významným dopravním uzlem. Na sedlo se dostanete autem (k dispozici je placené parkoviště) nebo autobusem. Z Červenohorského sedla vede k vrcholu červená turistická značka (Jesenická magistrála), která překonává převýšení zhruba 320 metrů a její délka je přibližně 2,5 kilometru. Druhou možností je přístup ze severní strany od vrcholu Keprník po stejné červené značce.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Červené hory je bohaté na přírodní a turistické zajímavosti. Přímo pod vrcholem objevíte pramen Vřesová studánka s kamennou kapličkou, která má dlouhou poutní historii. Na strmých východních svazích se rozkládá Přírodní rezervace Sněžná kotlina, která je známým glaciálním karem. Při sestupu na severní hřeben narazíte na zajímavý skalní útvar Kamenné okno. Přímo v Červenohorském sedle se nachází velký turistický a lyžařský areál a také Kaple svatého Karla Boromejského, která slouží i jako památník obětem hor.

Tajemné skály Rychlebských hor

Smolný vrch (404 m n. m.) je výrazná vyvýšenina v Žulovské pahorkatině, která se nachází na okraji Rychlebských hor, nedaleko obce Velká Kraš. Vrchol je proslulý unikátním žulovým skalním městem s mimořádně zajímavými geomorfologickými útvary, které jsou chráněny jako Národní přírodní památka Venušiny misky. Tyto útvary, kterým se lidově říká „Venušiny misky“ nebo „misky obětní“, jsou okrouhlé skalní prohlubně (tafoni a skalní mísy) vytvořené biochemickým zvětráváním žuly v třetihorním tropickém podnebí. Největší mísa má průměr až 1,5 metru a hloubku přes jeden metr. Kromě misek zde najdete i skalní sedadla, výklenky a žlábkové škrapy. Smolný vrch je považován za tzv. ostrovní horu (nunatak), která se v době ledové tyčila nad okolním ledovcem. Místo je opředeno mnoha pověstmi o nadpřirozených bytostech – Venušiných lidech – a o tom, že žena, která se do některé mísy posadí, do roka se vdá a přivede na svět potomka. Na vrcholovém skalisku je zajištěná vyhlídka, která nabízí krásný výhled na Rychlebské hory a Žulovskou pahorkatinu.

Jak se tam dostat

Smolný vrch se nachází v Olomouckém kraji v okrese Jeseník, v blízkosti obcí Černá Voda a Velká Kraš. Nejsnadnější přístup je po zelené turistické značce. Z obce Černá Voda (parkoviště u kulturního domu, autobusová zastávka) vede trasa dlouhá přibližně 3,7 km, která po cestě míjí romantický rybník U Dubu. Alternativně lze vystoupat po zelené značce i z obce Velká Kraš od koupaliště, taktéž v délce asi 3,7 km. V obci Velká Kraš je také autobusová zastávka. Nejkratší, avšak neznačený, přístup vede z železniční zastávky Kobylá nad Vidnavkou.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Smolného vrchu a celé Rychlebské hory jsou rájem pro milovníky turistiky a cyklistiky. Přímo v blízké obci Černá Voda najdete Rychlebské stezky (Singltrek), oblíbené traily pro horská kola. Nedaleko se nachází také zámek Jánský Vrch v Javorníku, rozsáhlý a cenný komplex s bohatými sbírkami. Turisticky zajímavá je i zřícenina hradu Kaltenštejn a pro milovníky přírody jsou zajímavé chráněné Vidnavské mokřiny u města Vidnava, kde vede i naučná stezka. V blízkém městě Žulová můžete navštívit unikátní kostelohrad (kostel svatého Josefa postavený na místě hradu).

Nejvyšší horou Hrubého Jeseníku a vlastně celé Moravy a Slezka je Praděd (1 491 m n. m.). Pod ním vede historická zemská hranice Moravy a Slezka a je také hraničním bodem mezi Moravskoslezkým a Olomouckým krajem. Zároveň se zde rozdělují i okresy Bruntál a okres Šumperk. Leží v katastrální území obce Malá Morávka.

Na vrcholu Pradědu, v slezské části, se nachází telezní věž s rozhlednou, která je nejvyšším uměle vytvořeným bodem v České republice. V minulosti byla hora Praděd označována různými jmény např. Klínovcová hora nebo Niská Sněžka. Až v 19. století se ustálilo označení Praděd po stejnojmenném ochránci Jeseníků. Celá turistická oblast v okolí Pradědu je někdy označována jako Slezský ledovec, díky výborným sněhovým podmínkám během zimního období.

Abyste se mohli pokochat výhledy z Pradědu, nemusíte být až tak zdatní turisté. Autem nebo kyvadlovou dopravou z Karlovy Studánky přes Malou Morávku dorazíte na parkoviště Ovčárna. Odtud je to pohodlnou cestou, vhodnou i pro kočárky, asi 3,5 kilometru. Souběžně se silnicí vede i zelená turistická značka.

Na Praděd se můžete dostat i červeně značenou turistickou trasou po hřebenovce z Červenohorského sedla. Tato trasa je dlouhá 10 kilometrů. Dalšími možnostmi, odkud vyrazit, jsou sedla Vidly nebo Skřítek.

Chcete-li si dát pořádně do těla, zvolte nejnáročnější trasu po modré značce z Koutů nad Desnou. Cesta vede okolo dolní vodní nádrže Dlouhé stráně. Na trase dlouhé 14 kilometrů Vás čeká převýšení 800 metrů.

V zimě se Praděd zaplní lyžaři, kteří zde mohou provozovat klasické sjezdové lyžování nebo vyrazit na běžky. Lyžařské středisko Praděd je vhodné jak pro začátečníky, tak i pro zkušené lyžaře. Nachází se zde i množství krásně upravených běžkařských tras.

Je Vám tedy jasné, že na Pradědu je zábava během celého roku a jeden den na návštěvu rozhodně nestačí. Zbývá Vám jen naplánovat si dovolenou, rezervovat si vhodné ubytování u Pradědu a můžete vyrazit vstříc novým dobrodružstvím. Pro lyžaře je dostupných spousta krásných chat nebo komfortních apartmánů, kde můžete vysušit svoje vybavení. Ideálním výchozím bodem pro turisty zase jistě bude některý penzion v Malé Morávce. Tak co? Nalákali jsme Vás?

V pohoří Hrubý Jeseník najdete několik zajímavých vrcholů. Kromě nejvyšší hory, kterou je Praděd, stojí za Vaši pozornost také třetí nejvyšší vrchol - Petrovy kameny. Katastrálně náleží částečně k obci Malá Morávka v okrese Bruntál, v Moravskoslezském kraji. Zároveň však leží i v katastru Loučné nad Desnou v okrese Šumperk, v Olomouckém kraji.

Petrovy kameny jsou součástí přírodní rezervace Praděd. Leží ve Slezsku, avšak v blízkosti historické zemské hranice s Moravou. Tvoří ho skupina skal z břidlic a rul, dosahující výšky 7 metrů a šířky 25 metrů. Avšak na samotný vrchol se kvůli přísné ochraně přírody nedostanete. Můžete je však obdivovat z blízké hřebenové trasy.

Ke skalám Petrových kamenů se váže řada pověstí. Během čarodějnických procesů v 17. století tu údajně probíhaly tajné setkání čarodějnic s ďáblem. Pokud v té době byl některý z obyvatel přistižen v blízkosti Petrových kamenů, mohl být obviněn z čarodějnictví a mít jistou cestu na hranici. I dnes prý v jejich blízkosti můžete slyšet kvílení čarodějnic.

Tématice čarodějnictví na Šumpersku se ve svém historickém románu Kladivo na čarodějnice z roku 1963 věnoval i spisovatel Václav Kaplický. Podle jeho díla pak o šest let později natočil režisér Otakar Vávra stejnojmenný film. A více o čarodějnických rejdech se můžete dozvědět i v Expozici čarodějnických procesů v Šumperku.

Petrovy kameny jsou však významné i z hlediska botaniky. Dochovaly se tu vzácné druhy rostlin z doby ledové. Lišejníky, mechy, vrby - to vše můžete v okolí kopce vidět. Na skále se nachází pamětní desku přírodovědce Bedřich Kolenatého, který se významně podílel na výzkumu přírodních poměrů Hrubého Jeseníku. Právě během jedné výzkumné cesty na Praděd tragicky zahynul.

Během zimního období se zasněžené svahy Petrových kamenů stávají atraktivní zejména pro lyžaře.  Mají tu jedny z nejlepších sněhových podmínek na Moravě. Lyžařům jsou k dispozici 4 vleky, avšak za dodržování přísných podmínek. Opouštět vyznačené sjezdovky a scházet z turistických tras je tady zakázané.

Jako výchozí bod na Petrovy kameny si můžete zvolit nedalekou Ovčárnu, kde lze pohodlně zaparkovat i Vaše automobily. Příjemnou procházkou se dostanete až do blízkosti Petrových kamenů. Pokud máte štěstí na dobré počasí a viditelnost, budou Vám odměnou nádherné výhledy na Praděd, vodní nádrž Dlouhé stráně i údolí Divoké Desné a Bílé Opavy.

A po hřebenové trase můžete pokračovat dále přes Praděd, Švýcárnu, Červenohorské sedlo až na Ramzovou. Oblast Šumperska je atraktivní zejména díky množství lyžařských areálů všech obtížností. Každoročně sem míří na zimní dovolenou návštěvníci z celé republiky.

Ale nebojte, i v létě je tu co dělat. Inspiraci můžete načerpat i na portále MegaUbytko. Najdete si tu i to nejlepší ubytování v blízkosti Petrových kamenů a můžete vyrazit za turistikou. Po celém Šumpersku jsou rozmístěné útulné penziony, romantické chalupy i oblíbené apartmány. Vyberte si to, co Vám nejvíce vyhovuje, aby Váš pobyt neměl chybu.