Kam na výlet Toužim

Původně středověká tvrz, později rozsáhlý barokní zámek v Karlovarském kraji, který byl přebudován na šlechtické sídlo s parkem.

Zámek Štědrá, situovaný v Karlovarském kraji nedaleko Toužimi, má své kořeny ve středověké tvrzi z 15. století. Tvrz byla v 18. století přestavěna na barokní zámek za rodu Lažanských z Bukové. Zámek je známý pro své jednoduché barokní průčelí a rozsáhlý hospodářský dvůr. Po rozsáhlé rekonstrukci ve 21. století slouží zámek jako rodinné sídlo a je občasně zpřístupněn veřejnosti pro kulturní akce. Je obklopen pečlivě udržovaným parkem, který dotváří jeho exkluzivní charakter.

Přístup

Zámek Štědrá se nachází v obci Štědrá, na adrese Štědrá 1. Autem je přístup ze silnice I/6 nebo II/20. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Štědrá, obec, která je v pěší vzdálenosti. Nejbližší železniční stanice Toužim (trať 160) je vzdálena asi 7 km, odkud je nutné využít autobusové spojení. Prohlídky interiérů jsou omezené.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Štědré můžete navštívit historické město Karlovy Vary s Vřídelní kolonádou a Muzeem Jan Becher. Navštívit můžete také Klášter Teplá, rozsáhlý premonstrátský klášterní areál s cennou knihovnou. Zajímavá je i Rozhledna Krásno u obce Krásno, která nabízí výhled na Slavkovský les a okolí.

Rekreační nádrž s kempingem a možnostmi vodních sportů v Tepelské vrchovině

Vodní nádrž Žlutice je středně velká vodohospodářská a rekreační nádrž, která se nachází na řece Střela nedaleko města Žlutice v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Přehrada byla postavena v letech 1965 až 1968 a slouží k ochraně před povodněmi a především k rekreaci. Nádrž nabízí možnost koupání, kempování a vodních sportů v tichém a zeleném prostředí Tepelské vrchoviny.

Přístup

K přehradě vede z města Žlutice (dostupná ze silnice číslo 6) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází přímo u kempingu Žlutice na břehu nádrže. Odtud je to k vodě jen pár metrů. Nejbližší železniční stanice Žlutice je vzdálena necelé tři kilometry.

Co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Žlutice s dominantním Muzeem Žlutice a Zříceninou hradu Hartenštejn. Necelých dvacet kilometrů severně leží světově proslulé lázeňské město Karlovy Vary s unikátní Vřídelní kolonádou Karlovy Vary a Hrad Loket. Vyplatí se navštívit i Klášter Teplá a Rozhlednu Krásenský vrch.

Premonstrátská perla s druhou největší historickou knihovnou v Čechách

Klášter Teplá, nacházející se v Plzeňském kraji, je jedním z nejvýznamnějších a nejstarších klášterů v Čechách. Byl založen v roce 1193 českým šlechticem Hroznatou z Ovence a stal se centrem premonstrátského řádu. Areál prošel v průběhu staletí několika přestavbami, přičemž klíčová byla v sedmnáctém a osmnáctém století. Původní románský a gotický kostel byl nahrazen mohutným barokním kostelem. K nejcennějším částem kláštera patří unikátní klášterní knihovna, která je po Strahovské knihovně druhou největší historickou knihovnou v Čechách. Její fond obsahuje více než sto tisíc svazků. Na přestavbě se podílel i Jan Santini-Aichel. Klášter, který fungoval nepřetržitě až do roku 1950, byl po roce 1989 restituován a vrátil se do správy premonstrátů. Je prohlášen za Národní kulturní památku.

Přístup

Klášter Teplá se nachází ve městě Toužim v Plzeňském kraji. Přístup autem je možný po silnici I/21 nebo I/20. Parkování je dostupné u kláštera. Teplá má železniční stanici, která je vzdálena asi deset minut chůze od areálu. Klášter leží v malebné krajině Tepelské vrchoviny.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti kláštera se nachází historické město Mariánské Lázně, které je známé svou lázeňskou architekturou a Kolonádou. Navštívit můžete také zámek Bečov nad Teplou, kde je uložen unikátní relikviář svatého Maura. Pro milovníky přírody je zajímavá Kladská rašeliniště a oblast chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Klášter Teplá je tak díky své dlouhé historii a architektonickým skvostům důležitým centrem duchovního a kulturního dědictví západních Čech.

Barokní zámek Bečov nad Teplou patří k významným historickým místům Západních Čech. Spolu s přilehlým hradem je od roku 1995 chráněný jako národní kulturní památka. Tento komplex, který svým významem pronikl až za hranice Česka, leží v Karlovarském kraji ve stejnojmenném městě Bečov na Teplou. Okolí Slavkovského lesa a blízká vzdálenost do všech západočeských lázní předurčuje zámek Bečov nad Teplou k rok od roku rostoucí návštěvnosti.

Historie zámku sahá do 18. století, kdy byla nejprve vybudovaná dělostřelecká bašta. Zajímavostí je, že na její zhotovení posloužilo i raně barokní opevnění, které navrhl Jan Lacron ještě v době třicetileté války. Následně se samotný zámek rozrostl na dvě patra. Nejprve byl označován jako "Nový" nebo také "Dolní". Na jeho výstavbě se podepsal majitel bečovského panství Dominik Ondřej z Kounic. Tehdejší architekt využil dělostřeleckou baštu, doplnil polygonální věžici a původní renesanční portál využil jako vstupní portál zámku.

Bezpečný přístup do zámku vyřešil zděným mostem, který byl podepřen 8 hranolovými pilíři. Na mostě můžete vidět dochované sochy jezuitského světce Jana de Gotto a Jana Nepomuckého z roku 1753. V polygonální věžici se nacházela kaple a prostorné sály, které sloužili k reprezentaci zámku. Zbylé prostory sloužili k čistě obytným účelům. V roce 1861 došlo k přestavbě zámecké kaple i ostatních interiérů zámku podle taktovky architektů Josefa Zítka a Josefa Mockera. Velmi zajímavá je i terasovitá zámecká zahrada z druhé poloviny 19. století a sklepy bývalého pivovaru z 18. století.

V roce 1996 byl interiér zámku doplněn o významnou expozici gotického umění a o šest let později byla tato sbírka rozšířena o restaurovaný románský relikviář svatého Maura. A že je opravdu co obdivovat. Relikviář je po korunovačních klenotech druhou nejcennější památkou České republiky a pokud hovoříme o románských klenotnických památkách, tak zaujímá dokonce první příčku. Expozice Vám přiblíží jeho nalezení, ke kterému došlo koncem 80. let 20. století i následný náročný restaurátorský postup.

Pokud zámek Bečov nad Teplou navštívíte, můžete si vybrat ze dvou samostatných okruhů. Prvním z nich je výše zmiňovaný relikviář svatého Maura. Tato prohlídka je bez průvodce, každý si po expozici prochází sám a může tu strávit času, kolik bude třeba. Součástí jsou samozřejmě informační text (nejen v českém, ale i v anglickém jazyce), které Vám přiblíží vše podstatné, co se relikviáře týká. Expozice se nachází v Pluhovském paláci a její součástí jsou i interaktivní prvky.

Druhým prohlídkovým okruhem jsou zámecké interiéry. Ten Vás provede všemi podlažími zámku. Pro lepší orientaci Vám poslouží velkoformátový model hradu a zámku. Zároveň Vám přiblíží stavební vývoj i představí jednotlivé majitele bečovského panství. Navštívíte mnoho salonků i prostory knihovny nebo kaple. Vzhledem k tomu, že se zámek Bečov nad Teplou těší vysoké návštěvnosti, doporučujeme se o volných kapacitách informovat předem, případně si zajistit vstupenky online.

Kromě relikviáře svatého Maura můžete na zámku Bečov nad Teplou najít další zajímavé "poklady". Jedním z nich diadém Eleonory Beaufort-Spontin, kterého hodnota byla v roce 2016 vyčíslena na téměř 2 miliony korun. Základním materiálem diadému je 14karátové zlato, potažené vrstvou stříbra a osazeného 540 kusy diamantů a briliantů.

Milovníci vína zase jistě ocení tekutý poklad - 133 lahví archivního vína a koňaku z konce 19. století, které byly nalezeny společně s relikviářem. Sbírku shromáždila pravděpodobně rodina Beaufort-Spotin, která na zámku působila v letech 1838 - 1945. Po skončení II. světové války se rodina přesunula na svůj statek v Rakousku. Rodina silně sympatizovala s nacistickým Německem. Vzhledem k politické situaci v bývalém Československu se tak již na zámek Bečov nevrátili a lahve tak byly nalezeny až v roce 1985. Další 3 lahve ještě v roce 2011 nalezli archeologové v parkánech hradu Bečov. Pravděpodobně si je zde ukryl některý z rodinných služících.

Zámek Bečov nad Teplou si lze pronajmout i ke komerčním účelů. Již mnoho manželských párů zde zpečetilo svůj slib a prostory zámku často využívají i firmy na pořádání svých společenských akcí. Vzhledem k významu všech nalezených pokladů zámku, jsou zde pravidelně zhotovovány i různé televizní relace, sloužící nejen z historického hlediska, ale jsou i zajímavým turistickým tipem.

Ostatně turisté si tuto část Karlovarska jistě užijí plnými doušky. Kromě historických staveb můžete navštívit i Chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les nebo Svatošské skály. A nebo pokračovat v bádání historickými prameny v Muzeu historických motocyklů nebo na hradě Loket. Klidnou "městskou turistiku" si užijete v některém z větších měst jako jsou Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně.

Tato města nabízejí zároveň i rozmanité ubytovací možnosti. Pokud tedy hledáte ubytování u zámku Bečov nad Teplou, můžete spojit příjemné s užitečným. Ať už si vyberete jednoduché ubytování v soukromí, komfortní apartmány nebo penziony a hotely, jejich provozovatelé jsou vždy připraveni Vám poskytnout služby nejvyšší kvality, abyste ze Západních Čech odjížděli jen s pozitivními zážitky.

Rozsáhlá sbírka historických motocyklů v srdci Šumavy

Muzeum historických motocyklů je specializované muzeum, které se nachází ve městě Kašperské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Muzeum je zaměřené na historii motocyklů a motocyklismu a prezentuje širokou škálu historických strojů od nejstarších typů až po motocykly z období socialismu. Je oblíbeným cílem pro milovníky motorismu a techniky v regionu Šumavy.

Přístup

Muzeum se nachází v centru města Kašperské Hory (dostupná ze silnice číslo 145) na náměstí v historickém domě. Doporučuje se parkovat na placeném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází v centru města u Kostela svaté Markéty. Odtud je to ke vstupu jen pár metrů. Nejbližší železniční stanice Sušice je vzdálena necelých deset kilometrů.

Okolie – čo stojí za poznanie

V blízkosti se nachází rozsáhlý Národní park Šumava s dominantním Hradem Kašperk a Vrcholem Pancíř (rozhledna). Necelých dvacet kilometrů severně leží historické město Sušice s dominantní Rozhlednou Svatobor Sušice a Muzeem Šumavy Sušice. Vyplatí se navštívit i Vodní elektrárnu Čeňkova pila a Kanál Vchynicko-tetovský.

Vodárenská nádrž v Ašském výběžku u obce Podhradí

Vodní nádrž byla vybudována na toku řeky Bílý Halštrov v letech 1961 až 1964. Nachází se v těsné blízkosti obce Podhradí v okrese Cheb, v nejzápadnější části České republiky. Hlavním účelem výstavby sypané hráze bylo zajištění stabilního zdroje pitné vody pro město Aš a jeho přilehlé okolí.

Dnes slouží přehrada stále svému původnímu vodohospodářskému účelu a je součástí ochranného pásma vodního zdroje. Z tohoto důvodu platí v celém areálu a ve vodní nádrži přísný zákaz koupání, rybolovu a provozování vodních sportů. Návštěvníci si mohou vodní plochu obklopenou lesy prohlédnout z koruny hráze, po které vede cesta, nebo z okolních lesních stezek.

Přístup

K nádrži se lze dostat autem z města Aš přes obec Podhradí směrem na Doubravu po místní komunikaci. Parkování je možné na menší odstavné ploše přímo u hráze nebo v centru obce Podhradí. Autobusová zastávka "Podhradí" se nachází v pěší dostupnosti od vodní plochy. Nejbližší železniční stanice je "Aš", odkud je nutné pokračovat autobusem nebo delší túrou.

Okolí - co stojí za poznání

Přímo v sousední obci Podhradí stojí nejstarší památka Ašska, zřícenina hradu Neuberg, a barokní Kostel Dobrého pastýře. Nedaleko se nachází vesnice Doubrava, která je památkovou rezervací díky skanzenu lidové architektury s typickými hrázděnými domy. Nad městem Aš se tyčí vrch Háj, kde stojí monumentální kamenná Bismarckova rozhledna.

Procházka k nádrži na Bílém Halštrově nabízí pohled na důležité vodní dílo v klidném prostředí Ašského výběžku. Je to místo vhodné pro milovníky technických staveb a tiché přírody, kteří respektují ochranu vodního zdroje.

Na úpatí Slavkovského lesa, nad řekou Teplou, se rozprostírá jedna z nejpozoruhodnějších zahrad v Čechách – Bečovská botanická zahrada. Kdysi téměř zapomenutý alpinum proměnila skupina nadšenců v živé místo plné barev, vůní a řádově desítky tisíc druhů rostlin. Tato sbírková zahrada o rozloze cca 12 ha je otevřená celoročně, s provozem denně během sezóny a možností objednání komentovaných prohlídek mimo hlavní období.

Putování botanickými krajinami světa
Bečovská botanická zahrada původně vznikla mezi lety 1918–1935 díky Johannovi (Juanovi) Koditekovi na přání hraběte Beaufort-Spontina jako alpinum s trvalkami, skalničkami a dřevinami. Po roce 1945 zahrada zpustla, až v roce 2005 ji začala obnovovat ZO ČSOP Berkut pod vedením Jiřího Šindeláře. Dnes patří mezi významné sbírkové zahrady s více než 10 000 taxony rostlin .

Otevřeno každý den, ale pozor na sezónu
Zahrada je přístupná každý den mimo listopad–březen (včetně pondělí).

• Červenec a srpen: otevřeno od 9:00 do 19:00
• Duben, květen, říjen: všední dny do 15:00, víkendy a svátky do 17:00
• Červen a září: každý den od 9:00 do 17:00
  V zimních měsících je možnost vstupu jen po objednání pro skupiny nad 5 osob (za poplatek).

Sbírky, expozice a akce
Zahrada zahrnuje cca 5 ha intenzivních expozic, 1,5 ha vodních ploch, 1,5 ha sadu a 4 ha přírodních ploch.
Najdete tu národní sbírku růží Jana Böhma, rozsáhlou kolekci jiřin i tematické zahrady (např. etnozahrada, sad krásy). V rámci Ekocentra fungují výukové a environmentální programy, nejen pro školy, ale i rodiny – komentované prohlídky, naučné stezky, workshopy pro děti i dospělé.
V sezóně se konají akce jako Růžový víkend, Snídaně v botanické, Lampionový slavnost nebo Den regionu, během nichž je zahrada doplněna doprovodným programem a výklady průvodců.

Pro koho je zahrada vhodná
Zahrada nabízí zážitek pro široké spektrum návštěvníků:

• Rodiny s dětmi ocení interaktivní naučné programy, prostor k pohybu, litorální stezku kolem rybníka s lodičkami.
• Senioři a jednotlivci si mohou vychutnat klidné procházky po rovinných cestách a odpočívat na lavičkách pod stromy.
• Studenti, školy a botanici zde najdou vědecky řízené sbírky, zajímavý genofond a tematickou expozici.
  Areál je částečně bezbariérový, s trasami přístupnými i pro kočárky a vozíky. Vstup se psy je povolen na vodítku za poplatek (cca 30 – 60 Kč podle velikosti).
  Doporučená doba návštěvy je asi 1 hodina, pokud využijete i komentovanou prohlídku nebo pobyt u rybníka, lze čas prodloužit na půlden.

Jak zahradu najít a co nabízí na místě
Bečovská botanická zahrada leží naproti železničnímu nádraží Bečov nad Teplou, za řekou Teplou v Tovární ulici. Vstup se nachází poblíž areálu Elektro, cesta vede kolem Korunního rybník.

• Autem je možné zaparkovat přímo před vstupem nebo na městských parkovištích (např. u nádraží či restaurace Stará pošta).
• Veřejnou dopravou lze využít vlak nebo autobus do města; k zahradě je pak krátká chůze přes most či podél řeky.
  Areál nabízí toalety, lavičky, piknikové zákoutí u rybníka a možnost zapůjčení výukových pomůcek v rámci ekocentra. V okolí je kavárna, dětské hřiště a v sezóně také možnost projížďky na lodičkách po rybníce zdarma – s nutností plovací vesty, kterou poskytuje obsluha.

Největší vojenský prostor v České republice s omezeným přístupem

Vojenský újezd Hradiště je rozsáhlý vojenský obvod, který se nachází v Doupovských horách v Karlovarském kraji a zabírá podstatnou část tohoto pohoří. Jde o největší vojenský výcvikový prostor v České republice. Oblast je charakteristická neporušenou přírodou s rozmanitou faunou a flórou, která vznikla díky omezenému lidskému osídlení a aktivitám. Pro civilní obyvatelstvo je přístup do většiny území přísně regulován a zakázán z důvodu probíhajícího vojenského výcviku a existence střelnic. V určitých obdobích roku a jen po vyznačené trase, například o víkendech, bývají zpřístupněny trasy pro cyklisty.

Přístup

Přístup do vojenského obvodu je možný pouze na určená místa po veřejných komunikacích, které obcházejí většinu prostoru. Vstup do obvodu je přísně kontrolován a označen. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště s omezenou kapacitou, které se nachází na okrajích území u obce Hradiště a přímo u vjezdu do města Karlovy Vary, odkud vedou přístupové komunikace. Doporučuje se parkovat v okolních obcích jako Vojkovice nebo Valeč. Nejbližší železniční stanice Karlovy Vary je vzdálena asi patnáct kilometrů od jižní hranice území. Je klíčové sledovat aktuální oznámení na informačních tabulích a webových stránkách, protože přístupové trasy se mění.

Okolí – co stojí za poznání

V bezprostřední blízkosti se nachází světoznámé lázeňské město Karlovy Vary s Vřídelní kolonádou a Muzeem Jan Becher. Necelých dvacet kilometrů jižně leží malebná oblast s Hradem Loket a překrásnými meandry řeky Ohře. Vyplatí se navštívit i barokní komplex Zámek Valeč s Galerií umění. Pro ty, kteří hledají výhledy, je k dispozici Rozhledna Diana Karlovy Vary s lanovkou.

Vodárenská nádrž v malebném údolí Lomnického potoka

Přehrada Stanovice byla vybudována v letech 1972-1978 v blízkosti obce Stanovice nedaleko Karlových Varů. Hlavním účelem tohoto vodního díla je zásobování města Karlovy Vary a okolí kvalitní pitnou vodou. Mohutná sypaná hráz dosahuje výšky téměř 60 m a zadržuje vody Lomnického a Dražovského potoka.

Z důvodu ochrany vodního zdroje (I. ochranné pásmo) platí v celé nádrži přísný zákaz koupání, rybolovu a vodních sportů. Přístup až k vodní hladině není povolen. Veřejnosti je však přístupná cesta vedoucí po koruně hráze, která slouží jako vyhlídková trasa pro pěší a cyklisty s výhledy na vodní plochu a okolní lesy Slavkovského lesa.

Přístup

K přehradě se lze dostat z obce Stanovice. Parkování je možné na veřejných plochách v obci, odkud vede k hrázi asfaltová cesta (cca 1,5 km). Autobusová zastávka "Stanovice" se nachází v centru obce.

Okolí - co stojí za poznání

Nad údolím se tyčí zřícenina hradu Andělská Hora, která nabízí jedny z nejlepších výhledů v regionu. Jižně od přehrady leží historické město Bečov nad Teplou se zámkem a hradem, kde je vystaven relikviář svatého Maura. Přírodní zajímavostí jsou nedaleké žulové Svatošské skály v údolí Ohře.

Přehrada Stanovice je tichým místem vhodným pro procházky v přírodě. Ačkoliv nenabízí koupání, její mohutná hráz a okolní krajina jsou lákadlem pro obdivovatele technických děl.

Kamenná vyhlídková věž s kruhovým výhledem na Slavkovský les

Rozhledna Krásenský vrch stojí na stejnojmenném vrchu Krásenský vrch (778 metrů) nedaleko obce Krásno v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Tato historická kamenná věž o výšce dvacet šest metrů byla postavena již v roce 1935 a je významnou technickou památkou. Její vyhlídková plošina nabízí rozsáhlý kruhový výhled na zvlněnou krajinu Slavkovského lesa, na dominantní Krušné hory a za jasného počasí je možné vidět i Český les. Věž je oblíbeným cílem pro pěší turistiku a nachází se v tichém lesním prostředí.

Přístup

K rozhledně vede z města Krásno (dostupná ze silnice číslo 209) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji města Krásno u silnice k rozhledně. Odtud je to k rozhledně mírně náročný výstup lesní stezkou v délce asi jeden kilometr po žluté turistické značce, která vede do kopce. Nejbližší železniční stanice Krásno je vzdálena necelé dva kilometry.

Co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické lázeňské město Mariánské Lázně s ikonickou Kolonádou a Zpívající fontánou Mariánské Lázně a Rozhledna Dyleň. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Hrad Loket a světově proslulé lázeňské město Karlovy Vary s unikátní Vřídelní kolonádou Karlovy Vary. Vyplatí se navštívit i Přírodní rezervaci Kladské rašeliny.

Historický rybník s autokempem u kláštera

Betlémský rybník se nachází v tepelské vrchovině nedaleko města Teplá v okrese Cheb. Byl založen pravděpodobně v 15. století jako součást rybniční soustavy premonstrátského kláštera v Teplé. Své jméno získal podle osady Betlém, která u něj vznikla.

V současnosti je rybník využíván především k rekreaci a chovu ryb. Na jeho břehu se nachází známý autokemp Betlém, který poskytuje zázemí pro turisty a cyklisty. Díky otevřené poloze a větrným podmínkám je vodní plocha oblíbená také mezi příznivci windsurfingu. Koupání je možné z travnatých pláží s pozvolným vstupem do vody.

Přístup

Rybník leží u silnice II/198 spojující město Teplá a Mariánské Lázně. Parkování je možné přímo v areálu kempu nebo na přilehlém parkovišti. Výhodou je těsná blízkost železniční stanice "Teplá", která je vzdálena jen pár minut chůze.

Okolí - co stojí za poznání

Hlavním turistickým cílem v okolí je monumentální Klášter Teplá s unikátní historickou knihovnou a parkem. V blízkém městečku Úterý se dochovaly cenné hrázděné domy. Jen několik kilometrů jsou vzdáleny světoznámé Mariánské Lázně s kolonádou a Zpívající fontánou.

Betlémský rybník je ideálním výchozím bodem pro poznávání Tepelska. Nabízí osvěžení v čisté vodě a strategickou polohu blízko památek.

Monumentální žulové útvary v kaňonu Ohře

Svatošské skály, oficiálně nazývané Národní přírodní památka Jan Svatoš, představují geomorfologicky unikátní žulový skalní útvar, který se nachází v romantickém údolí řeky Ohře, v Karlovarském kraji, mezi Karlovými Vary (část Doubí) a městem Loket. Tyto skalní masivy jsou tvořeny loketskou žulou a vznikly působením eroze řeky, mrazového zvětrávání a postupným odnášením horniny, což vedlo ke vzniku mohutných skalních pilířů, hranolů a jehlanů. Některé skalní věže dosahují úctyhodné výšky až 50 metrů. Oblast byla vyhlášena chráněnou již v roce 1933. Podle prastaré pověsti o Janu Svatošovi, který porušil slib daný vodní víle, proměnila víla celý jeho svatební průvod v kamenné útvary. Skály jsou tak pojmenovány podle jednotlivých účastníků svatby a nesou názvy jako Ženich (mohutný skalní komín), Nevěsta, Páter, Svědkové, Muzikanti a Tchyně. Toto malebné místo inspirovalo i slavného spisovatele Johanna Wolfganga Goetha a zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda.

Jak se tam dostanete

Svatošské skály se nachází přibližně 10 km jihozápadně od centra Karlových Varů a jsou přístupné výhradně pro pěší, cyklisty a vodáky, jelikož motorovým vozidlům je vjezd do tohoto chráněného území zakázán. Nejoblíbenější a nejjednodušší přístup je pěšky nebo na kole z Karlových Varů, konkrétně z městské části Doubí. V Karlových Varech-Doubí je k dispozici záchytné parkoviště, odkud vede rovinatá cesta podél řeky Ohře. Ze záchytného parkoviště vede ke skalám trasa dlouhá asi 2,5 až 3 km po modré turistické značce, která je zároveň součástí cyklotrasy č. 204. Z centra Karlových Varů se do Doubí můžete dopravit i autobusem číslo 305. Druhou možností je vydat se pěšky z města Loket, kde trasa dlouhá přibližně 7 km začíná u Goethova pomníku. Přímo u skal slouží k překonání řeky romantická visutá lávka určená pro pěší a cyklisty.

Co můžete v okolí objevovat

Svatošské skály se nachází na Naučné stezce Doubí – Svatošské skály, kde se na dvanácti zastávkách dozvíte zajímavosti o geologii, archeologii a historii tohoto místa. Přímo u skal, na protějším břehu Ohře, se nachází výletní restaurace Jan Svatoš a nově zrekonstruovaný areál Svatošky dětský ráj s hřištěm. Necelých 7 km proti proudu řeky se tyčí goticko-románský Hrad Loket, který je dominantou stejnojmenného malebného města. V nedalekých Karlových Varech můžete navštívit slavné lázeňské kolonády s termálními prameny, především Vřídlo, a vyjet lanovkou na Vyhlídku Diana, odkud se naskýtá nádherný panoramatický pohled na celé lázeňské město.

Historické sportoviště v lesním prostředí určené pro hru a odpočinek v přírodě

Klub se nachází na okraji lázeňského města Mariánské Lázně v Karlovarském kraji. Toto místo je známé svou dlouhou tradicí, neboť ho v roce 1905 slavnostně otevřel britský král Eduard VII. Areál si zachoval svůj původní charakter a řadí se mezi významná historická hřiště ve střední Evropě. Celý prostor je zasazen do jehličnatých lesů Slavkovského lesa a nabízí klidnou atmosféru pro sportovní aktivitu. Pro každého z Vás představuje areál spojení sportu s bohatou historií lázeňského regionu. Hřiště je charakteristické svým parkovým uspořádáním a vyšší polohou, která ovlivňuje herní podmínky během sezóny.

Co tu najdete?

Areál disponuje osmnáctijamkovým hřištěm s udržovanými fervejemi a greeny, které respektují původní terén. Dominantou architektury je historická klubovna v anglickém stylu, která slouží jako zázemí pro hráče a návštěvníky. V budově se nachází recepce, pro-shop s golfovým vybavením a šatny. Gastronomické služby poskytuje restaurace s venkovní terasou, ze které je výhled na tréninkové plochy. Pro zdokonalení hry je k dispozici driving range, putting green a chipping area. Přírodní prostředí areálu tvoří vzrostlé stromy a drobné vodní plochy, které slouží jako herní překážky. Nabídku doplňuje půjčovna golfových vozíků a holí pro každého z Vás.

Pro koho je místo vhodné?

Lokalita je ideální pro aktivní sportovce a registrované hráče golfu, kteří hledají technicky náročné hřiště. Místo často navštěvují milovníci historie, jelikož se jedná o nejstarší hřiště na území České republiky. Areál je vhodný pro seniory díky rovinatému charakteru herní plochy a tichému prostředí. Pro každého z Vás, kdo preferuje rodinný výlet, jsou k dispozici tréninkové lekce pro začátečníky. Lokalitu vyhledávají také turisté přijíždějící do lázeňského trojúhelníku za relaxací v přírodě. Areál je přístupný i pro páry hledající klidné místo pro procházku a odpočinek.

Co můžete navštívit v okolí?

Přibližně 3 kilometry odtud se nachází centrum města Mariánské Lázně se Zpívající fontánou a kolonádami. Navštívit můžete Park Boheminium, kde jsou umístěny miniatury českých památek. V dosahu 15 kilometrů leží monumentální Klášter Teplá s barokní knihovnou. Zajímavým cílem je také zámek Kynžvart s rozsáhlým anglickým parkem a sbírkami Metternicha. Pro milovníky vyhlídek je dostupná rozhledna Hamelika nad městem.

Královská hra v srdci nejstaršího českého golfového klubu

V malebné krajině nad údolím řeky Teplé, v části Olšová Vrata, se rozkládá jeden z nejstarších a nejprestižnějších golfových areálů ve střední Evropě. Golf Resort Karlovy Vary píše svou historii již od roku 1904 a představuje unikátní spojení sportovní tradice s krásou krušnohorské přírody. Hřiště si zachovává původní ráz z počátku 20. století, kdy jej navrhli přední architekti té doby, a dodnes patří k vyhledávaným cílům hráčů z celého světa. Pro každého z Vás, kdo hledá spojení sportovního výkonu, historie a relaxace v kultivovaném prostředí, je návštěva tohoto resortu nezapomenutelným zážitkem.

Co Vám Golf Resort Karlovy Vary nabízí?

Dominantou areálu je 18jamkové mistrovské hřiště s parem 72, které je citlivě zasazeno do zvlněného terénu. Hřiště se vyznačuje parkovou úpravou s množstvím vzrostlých stromů, které lemují jednotlivé dráhy (fairwaye) a vyžadují od Vás přesnou hru. Členitý terén a strategicky umístěné překážky prověří technické zdatnosti každého hráče. Součástí areálu je historická klubovna s restaurací, která nabízí výhled na green a poskytuje zázemí pro společenské akce. Pro trénink je k dispozici driving range, cvičné greeny pro patování a čipování. Resort nabízí také služby profesionálních trenérů a půjčovnu golfového vybavení.

Pro koho je místo vhodné?

Vzhledem k náročnosti a profilu hřiště je resort ideálním cílem pro zkušené golfisty a hráče s platným handicapem, kteří ocení technickou výzvu a kvalitu greenů. Díky své historické hodnotě a atmosféře je místo vyhledáváno také milovníky golfové historie a účastníky prestižních turnajů. Areál je však otevřen i pro začátečníky, kteří mohou využít tréningové plochy a lekce golfu pod vedením instruktorů.

Co můžete navštívit v okolí?

Po hře golfu se přímo nabízí návštěva centra Karlových Varů s léčivými prameny a slavnou Vřídelní kolonádou. Jen kousek od hřiště se nachází vyhlídková věž Goethova vyhlídka, odkud budete mít město jako na dlani. Pro milovníky historie je v dosahu přibližně 15 km středověký hrad Loket nebo barokní zámok Bečov nad Teplou s unikátním relikviářem svatého Maura. Přírodní krásy nabízejí nedaleké Svatošské skály v údolí řeky Ohře.

Rekreační vodní areál v klidném přírodním prostředí regionu Konstantinolázeňska

Koupaliště leží na jižním okraji města Bezdružice v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Toto zařízení nabízí zázemí pro letní koupání v prostředí obklopeném vzrostlou zelení a loukami. Místo je charakteristické svou klidnou atmosférou a tradičním technickým vybavením bez hlučných moderních atrakcí. Pro každého z Vás představuje tento areál funkční cíl pro osvěžení během putování západními Čechami. Lokalita je součástí místního sportovního komplexu a slouží jako důležitý bod pro regeneraci v regionu. Voda v bazénech pochází z místních zdrojů a areál je pravidelně udržován pro potřeby veřejnosti.

Co tu najdete?

Areál disponuje velkým plaveckým bazénem s vybetonovaným dnem a přilehlou travnatou plochou, která slouží k odpočinku a opalování. Pro nejmenší návštěvníky je k dispozici dětské brouzdaliště s bezpečnou hloubkou vody přizpůsobenou jejich potřebám. Sportovní vyžití doplňuje hřiště na plážový volejbal a prostory vhodné pro nenáročné míčové hry. Občerstvení je zajištěno v místním bufetu, který nabízí základní sortiment nápojů, zmrzliny a rychlých jídel s venkovním posezením. Celý areál je lemován stromy, které poskytují dostatek přirozeného stínu během horkých dnů. Součástí zázemí jsou také šatny, sprchy a základní sociální zařízení.

Pro koho je místo vhodné?

Místo je díky svému klidnému charakteru ideální pro rodiny s dětmi, které hledají přehledné prostředí ke koupání. Areál pravidelně vyhledávají také turisté a cyklisté projíždějící přes Konstantinovy Lázně a okolí Bezdružic. Vzhledem k rovinatému terénu areálu a klidné atmosféře je koupaliště přístupné a vhodné také pro seniory. Pro každého z Vás, kdo preferuje autentická a menší koupaliště v přírodě před velkými aquaparky, nabízejí Bezdružice odpovídající podmínky.

Co můžete navštívit v okolí?

Hlavní památkou přímo ve městě je Zámek Bezdružice, ve kterém se nacházejí expozice věnované Kryštofu Harantovi a modernímu sklářskému umění. Přibližně 5 km odtud leží Konstantinovy Lázně, známé svou lázeňskou kolonádou a parkem s léčivými prameny. V dosahu 10 km se nachází zřícenina hradu Švamberk na vrchu Krasíkov a nedaleký barokní dvůr Krasíkov. Pro milovníky historie je zajímavý také hrad Gutštejn situovaný v hlubokém údolí potoka Hadovka. Navštívit můžete i historické městečko Úterý s unikátní barokní architekturou a památkovou zónou.

Malebná zřícenina na kopci s výhledem na Krušné hory

Zřícenina hradu Andělská hora je malebná zřícenina středověkého hradu, která se nachází na strmém kopci nad obcí Andělská hora nedaleko města Karlovy Vary v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Hrad byl založen ve druhé polovině čtrnáctého století a patřil k významným strážním hradům. Dnes se zde nacházejí zbytky hradního paláce, zdí a kaple a lokalita je oblíbená pro procházky a obdivování historie s pěknými výhledy na Krušné hory.

Přístup

Ke zřícenině nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Andělská hora u obecního úřadu (dostupná ze silnice číslo 6). Odtud je to k hradu nenáročná procházka lesní stezkou v délce asi čtyři sta metrů po žluté turistické značce, která vede mírně do kopce. Nejbližší železniční stanice Karlovy Vary je vzdálena necelých deset kilometrů.

Co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Karlovy Vary s dominantní Vřídelní kolonádou Karlovy Vary a Rozhlednou Diana. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Hrad Loket a Zámek Bečov nad Teplou (relikviář sv. Maura). Vyplatí se navštívit i Rozhlednu Goethova vyhlídka a Klášter Teplá.

Velká vodárenská nádrž s lesním prostředím a zákazem vstupu ve Slavkovském lese

Vodní nádrž Podhora je velká vodohospodářská nádrž, která se nachází na řece Teplá nedaleko města Mariánské Lázně v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Přehrada byla postavena v letech 1963 až 1965 a slouží především k zásobování pitnou vodou pro Mariánské Lázně a okolí. Z tohoto důvodu je koupání v nádrži přísně zakázáno. Okolí nádrže je oblíbené pro procházky a cyklistiku po vyhrazených trasách v tichém lesním prostředí Slavkovského lesa.

Přístup

K přehradě vede z centra města Mariánské Lázně (dostupná ze silnice číslo 21) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Kladská u silnice k hrázi nádrže. Je nutné striktně dodržovat zákaz vstupu do chráněné zóny. Nejbližší železniční stanice Mariánské Lázně je vzdálena necelých deset kilometrů.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Mariánské Lázně s dominantní Kolonádou Mariánské Lázně a Zpívající fontánou Mariánské Lázně. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Slavkovský les s dominantní Kladskou rašeliniště (národní přírodní rezervace) a Hrad Loket. Vyplatí se navštívit i Rozhlednu Hamelika a Zámek Kynžvart.

Původně středověký hrad, později přestavěný na barokní zámek v Plzeňském kraji, dnes sídlo muzea a hotelu.

Zámek Bezdružice, situovaný v Plzeňském kraji nedaleko Plzně, je historický komplex s dlouhou tradicí. Byl založen jako středověký hrad ve 13. století. Později prošel renesančními a především barokními úpravami za rodu Trauttmansdorffů, které mu vtiskly dnešní podobu. Zámek má tři křídla a věž. I když ve 20. století sloužil různým účelům, po rozsáhlé rekonstrukci v 21. století slouží zámek Bezdružice jako hotel a centrum kulturního dění. V jedné části sídlí Muzeum Českého lesa, které prezentuje historii a přírodu regionu.

Přístup

Zámek Bezdružice se nachází na adrese Zámek 1. Autem je přístup ze silnice II/203. Parkování je možné na bezplatném parkovišti u obce. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Bezdružice, náměstí, která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Bezdružice (trať 178) je vzdálena asi 1 km. Návštěva muzea a prohlídky zámeckých prostor jsou možné v sezóně.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Bezdružic můžete navštívit historické město Stříbro s Muzeem hornictví Stříbro. Navštívit můžete také Zřícenina hradu Gutštejn, rozsáhlou zříceninu gotického hradu nad řekou Úterský potok. Zajímavá je i Rozhledna Vlčí hora, která nabízí výhled na okolní krajinu Českého lesa.

Romantický pohled na oblohu nad lázeňskou metropolí

Na okraji světoznámého lázeňského města, v klidné části zvané Hůrky, se nachází místo, které nabízí vítaný únik od ruchu kolonád a léčivých pramenů. Hvězdárna Karlovy Vary je moderním centrem popularizace astronomie, které provozuje místní nezisková organizace. Díky své poloze na vyvýšeném místě mimo hlavní světelný smog města poskytuje ideální podmínky pro sledování noční oblohy. Pro každého z Vás, kdo si chce zpestřit lázeňský pobyt netradičním zážitkem a podívat se na vesmírné dálky, je návštěva této hvězdárny skvělou volbou pro klidný večer.

Co Vám karlovarská hvězdárna nabízí?

Hlavním bodem programu jsou pravidelná večerní pozorování oblohy. V kopuli hvězdárny jsou umístěny výkonné astronomické dalekohledy, jejichž prostřednictvím můžete za jasného počasí obdivovat krátery na Měsíci, planety sluneční soustavy, dvojhvězdy či jasné mlhoviny a hvězdokupy. Přes den se program zaměřuje na pozorování Slunce a jeho aktivity pomocí speciálních filtrů. Kromě toho hvězdárna pořádá poutavé přednášky na různá astronomická témata, besedy s odborníky a promítání dokumentárních filmů v přednáškovém sále. Součástí nabídky jsou i speciální programy pro školy a dětské tábory, které hravou formou přibližují vědu nejmladší generaci.

Pro koho je místo vhodné?

Hvězdárna je vynikajícím cílem pro lázeňské hosty, kteří hledají klidnou, leč intelektuálně podnětnou alternativu k večerním procházkám po městě. Místo si oblíbí také rodiny s dětmi, pro které je pohled do dalekohledu často prvním fascinujícím setkáním s vesmírem. Zároveň je hvězdárna otevřena pro všechny nadšence přírodních věd a amatérské astronomy z regionu.

Co můžete navštívit v okolí?

Návštěvu hvězdárny doporučujeme spojit s výletem na nedalekou Goethovu vyhlídku, rozhlednu, která nabízí úchvatná panoramata na celé Karlovy Vary a Krušné hory. Samotné centrum města s Vřídelní kolonádou a historickými budovami je vzdáleno jen pár minut jízdy. Pro milovníky letectví může být zajímavá blízkost mezinárodního Letiště Karlovy Vary. Pokud máte chuť na delší výlet, v dosahu je malebný hrad Loket nebo přírodní památka Svatošské skály.

Sopečný relikt nad Mariánskými Lázněmi

Podhorní vrch, místně často nazývaný též Podhora, je zalesněná hora a nejvyšší vrchol Tepelské vrchoviny, nacházející se přibližně čtyři kilometry severovýchodně od Mariánských Lázní. Tato výrazná bazaltová kupa je fascinujícím pozůstatkem třetihorního vulkanismu, který se projevil třemi na sebe navazujícími explozemi. Vrchol tvoří dvojvrchol, přičemž jižní vrchol dosahuje nadmořské výšky přibližně 850,1 m n. m. a severní 849,7 m n. m. Z geologického hlediska je unikátní výskyt olivinického nefelinitu a vzácné minerály, které lze najít v nedalekém lomu na severním svahu. Vrcholová partie je chráněna jako Přírodní rezervace Podhorní vrch zejména pro unikátní relikty sopečné aktivity a zachovalé květnaté bučiny.

Jak se tam dostanete

Podhorní vrch je oblíbeným cílem turistů a je snadno dostupný pěšky. Z Mariánských Lázní vede přímo na vrchol turistická stezka, která prochází přes obec Zádub-Závišín. Nejbližší železniční stanice, odkud je možné zahájit výstup, je Milhostov u Mariánských Lázní (trať č. 149 Mariánské Lázně – Karlovy Vary), nicméně je třeba počítat s delší pěší túrou. Přímo v sedle mezi oběma vrcholy se nachází kovová radiokomunikační věž a malé odpočinkové místo s rozcestníkem. Vyhlídka, která poskytuje pěkné výhledy, se nachází na jižní vrcholové skále.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Podhorního vrchu je součástí Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, která nabízí bohaté možnosti pro poznávání přírodních krás. V blízkosti nevynechejte návštěvu světoznámého lázeňského města Mariánské Lázně se svými léčivými prameny, Lázeňskou kolonádou a Zpívající fontánou. Severovýchodně od vrcholu, v blízkosti hájovny, se nacházejí mofety – výrony suchého oxidu uhličitého, které jsou chráněny v Přírodní památce Sirňák a jsou geneticky spojené s vulkanickou činností vrchu. Z turisticky atraktivních míst v širším okolí stojí za zmínku také vrch Malá Podhora s upravenou čedičovou skálou, ze které se rovněž naskýtají výhledy do krajiny.

Rekreační nádrž s klíčovým vodohospodářským významem ve Zlínském kraji

Vodní nádrž Březová je středně velká vodohospodářská nádrž, která se nachází na řece Dřevnice nedaleko krajského města Zlín v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Přehrada byla postavena v roce 1982 a slouží primárně k zásobování pitnou vodou pro oblast Zlína a okolí. Z tohoto důvodu je koupání povoleno pouze v omezené míře. Okolí nádrže je oblíbené pro procházky, cyklistiku a odpočinek v zalesněném údolí. Nádrž je důležitým centrem ochrany přírody v regionu.

Přístup

K vodní nádrži vede z města Zlín (dostupná ze silnice číslo 49) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází na okraji obce Slušovice u hráze nádrže. Odtud je to k přehradě nenáročná procházka po stezce v délce asi sto metrů. Nejbližší železniční stanice Zlín je vzdálena necelých deset kilometrů.

Co stojí za poznání

V blízkosti se nachází krajské město Zlín s dominantním Muzeem jihovýchodní Moravy Zlín a Baťovým mrakodrapem. Necelých dvacet kilometrů jižně leží rozsáhlý Zámek Vizovice a Hrad Malenovice. Vyplatí se navštívit i ZOO Zlín a Rozhlednu Svatý Hostýn.

Regionální galerie zaměřená na moderní a současné české umění

Galerie umění Karlovy Vary je regionální galerie, která se nachází v lázeňském městě Karlovy Vary v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Galerie sídlí v neorenesanční budově u řeky Teplá a zaměřuje se především na české moderní a současné umění. Nabízí pravidelné výstavy a představuje významná díla českých malířů a sochařů dvacátého století. Je důležitou kulturní institucí v lázeňském městě.

Přístup

Galerie se nachází v centru města Karlovy Vary (dostupná ze silnice číslo 6) na Goethově promenádě v blízkosti Vřídelní kolonády. Doporučuje se parkovat na placeném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází v centru města u Grandhotelu Pupp. Odtud je to ke vstupu nenáročná procházka v délce asi tři sta metrů. Nejbližší železniční stanice Karlovy Vary je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – čo stojí za poznanie

V blízkosti se nachází historické město Karlovy Vary s dominantní Vřídelní kolonádou Karlovy Vary a Rozhlednou Diana. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Hrad Loket a Sklárny Moser Karlovy Vary. Vyplatí se navštívit i Rozhlednu Goethova vyhlídka a Zříceninu hradu Andělská hora.

Historická vyhlídka s altánem a výhledem na lázeňské město a okolí

Karlova vyhlídka je historická vyhlídka s elegantním dřevěným altánem, která se nachází na mírném kopci nad lázeňským městem Karlovy Vary v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Vyhlídka byla postavena na konci devatenáctého století a nabízí působivý výhled na historické centrum Karlových Varů, řeku Teplá a okolní lesy Slavkovského lesa. Je oblíbeným cílem pro lázeňské procházky a je snadno dostupná pěšky.

Přístup

K vyhlídce vede z centra města Karlovy Vary (dostupná ze silnice číslo 6) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na placeném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází v centru města u Grandhotelu Pupp. Odtud je to k vyhlídce stoupání lesní stezkou v délce asi pět set metrů po žluté turistické značce, případně je možné využít i lanovku Diana. Nejbližší železniční stanice Karlovy Vary je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Karlovy Vary s dominantní Vřídelní kolonádou Karlovy Vary a Rozhlednou Diana. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Hrad Loket a Sklárny Moser Karlovy Vary. Vyplatí se navštívit i Rozhlednu Goethova vyhlídka a Zámek Kynžvart.

Barokní areál přezdívaný „perla baroka“ s galerií soch a terasovitým náměstím

Zámek Manětín, situovaný v Plzeňském kraji, je považován za jeden z nejčistších příkladů barokní architektury v Čechách a bývá označován jako „barokní perla západních Čech“. Původně středověká tvrz byla před rokem 1600 přestavěna na renesanční zámek. Zásadní stavební rozvoj ovšem nastal po ničivém požáru v roce 1712, kdy byl zámek za hraběte Václava Josefa Lažanského a jeho manželky Marie Gabriely přestavěn podle návrhů architekta Tomáše Haffeneckera. Díky této přestavbě získal zámek mohutnou barokní podobu a bylo k němu připojeno i celé náměstí upravené do terasovité podoby s galerií barokních soch, kašen a soch. Od roku 2002 je areál s rozsáhlým zámeckým parkem prohlášen Národní kulturní památkou.

Přístup

Zámek Manětín se nachází v centru městečka Manětín v okrese Plzeň-sever. Autem je přístup po silnici II/205. Parkování je k dispozici na Náměstí nebo přímo u zámku. Manětín je dostupný i autobusovou dopravou z Plzně. Autobusová zastávka Manětín je umístěna přímo v blízkosti náměstí a zámku. Nejbližší železniční stanice je Horní Bříza (trať 160), vzdálená přibližně patnáct kilometrů, odkud je nutné využít autobusové spoje.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkém okolí Manětína můžete navštívit Klášter v Mariánské Týnici – unikátní barokní poutní kostel, který je dílem Jana Santiniho a sídlí v něm Muzeum a galerie severního Plzeňska. Pro milovníky přírody je nedaleko zajímavá přírodní památka Vlčí Důl – hluboké kaňonovité údolí potoka Střela. Zámek se nachází také v blízkosti Hradu Nečtiny – zřícenina gotického hradu ze čtrnáctého století, která nabízí pěkné výhledy do okolní krajiny.

Neogotický skvost západních Čech spojený s Karlem Čapkem

Zámek Chyše, ležící na západě Čech, má hluboké kořeny sahající až do dvanáctého století, kdy na jeho místě stával románský hrad. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1169. Gotický hrad byl během staletí v držení několika šlechtických rodů, například pánů z Gutštejna, avšak ke klíčové proměně došlo za Mikuláše z Lobkovic v druhé polovině šestnáctého století, který hrad přestavěl na reprezentativní renesanční zámek. Současnou a nejvýraznější novogotickou podobu získal zámek v letech 1856 až 1858 za hraběte Prokopa III. Lažanského. Tento rod vlastnil panství od roku 1766 až do zestátnění po druhé světové válce. Zámek je obzvláště znám pobytem budoucího slavného spisovatele Karla Čapka, který zde v roce 1917 působil jako vychovatel. Jeho dobově zařízený pokoj je dnes součástí prohlídkové trasy. Po pádu komunismu byl chátrající zámek vrácen v restituci a současní majitelé, rodina Lažanských, jej postupně obnovuje.

Přístup

Zámek Chyše se nachází v malé obci Chyše v Karlovarském kraji. Přístup autem je možný po silnici I/6 (E48) s následným odbočením na lokální silnici. Parkování je zajištěno v blízkosti areálu. Autobusové spojení do Chyše jezdí z okresního města Karlovy Vary. Nejbližší železniční stanice je sice v obci, avšak je na lokální trati a spojení je omezené.

Okolí – co stojí za poznání

Zámek je obklopen rozsáhlým a upraveným anglickým parkem, který navazuje na říčku Střelu. V obci Chyše stojí za zmínku i Karmelitánský klášter, který byl založen již v patnáctém století. V okolí je možné navštívit zajímavé historické objekty: jižně od Chyše se nachází zámek Manětín, který je ukázkou venkovského baroka. Na severovýchodě můžete obdivovat hrad a zámek Bečov nad Teplou, kde je uložen unikátní relikviář svatého Maura.

Dotek tropů uprostřed lázně
Papilonia v areálu Diana v Karlových Varech přináší exotickou atmosféru tropických pralesů přímo do kraje plného lázní a skvostné architektury. Klimatizované prostředí letové zóny simuluje vlhkost i teplotu deštného lesa, čímž vytváří ideální podmínky pro život stovek druhů motýlů.

Křídla jak otvor pro noviny – vizuální kouzlo na dosah
Letová zóna o rozloze přibližně 100m² umožňuje prožít skutečnou blízkost s volně poletujícími motýly bez bariér. V areálu se vznášejí desítky až stovky exotických jedinců pocházejících z tropických oblastí světa, řízeně přizpůsobené tak, aby motýl mohl usednout na ruku nebo rameno. Některé druhy mají rozpětí křídel přibližně jako list běžného zápisníku (až 20cm), což podtrhuje fascinaci z jejich barev a detailů. Součástí expozice je i líheň, kde lze sledovat zázračný přerod motýla z kukly do prvního letu. Fotografování v interiéru je možné bez omezení.

Pro koho je atrakce vhodná

• Rodiny s dětmi
• Školní výlety a vzdělávací skupiny
• Milovníci entomologie a přírody
• Fotografové i kreativní návštěvníci
• Vyhledávači klidných a inspirativních zážitků

Dostupnost a zázemí
Atrakcí je Papilonia součástí areálu Diana, ke kterému se dostanete komfortně lanovkou i po značené pěší trase. Prostor je snadno dostupný autem i hromadnou dopravou. V okolí se nachází odpočinkové zóny, občerstvení a pro děti hojné herní prvky. Prostor nabízí i prodej tematických suvenýrů a výškovou rozhlednu s panoramaty města.

Papilonia – Motýlí dům v Karlových Varech představuje moment, kdy ruch města ustoupí jemnému šumu motýlího světa a každý motýlí let se stává obrazem živé krásy. To je místo, kde klid, barva a zázrak života doléhají v každém lehkém zamávání křídly.

Secesní věž v Karlovarském kraji

Rozhledna Diana, situovaná v Karlovarském kraji na výšině Přátelství nad městem Karlovy Vary, je secesní kamenná rozhledna postavená v roce 1914. S výškou 35 metrů nabízí panoramatický výhled na Karlovy Vary, údolí řeky Teplé a okolní Krušné hory. K rozhledně patří i restaurace a minizoo. Je to jedna z nejnavštěvovanějších a nejsnáze přístupných rozhleden díky lanové dráze. Její elegantní architektura dotváří siluetu lázeňského města.

Přístup

Rozhledna Diana se nachází v Karlových Varech. Autem je přístup omezený, doporučuje se parkovat v centru města, například v parkovacím domě Libušina, a následně využít lanovou dráhu Diana z ulice Stará Louka. Pěší přístup je možný po značených turistických stezkách přímo z centra lázeňského města. Lanová dráha je v provozu celoročně, s omezeným zimním režimem. Samotná rozhledna je otevřena celoročně v provozních hodinách restaurace a lanové dráhy.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkém okolí Rozhledny Diana můžete navštívit historické město Karlovy Vary s Vřídelní kolonádou a prameny, nebo navštívit Muzeum Karlovy Vary. Navštívit můžete také Hrad a zámek Bečov nad Teplou s Relikviářem svatého Maura. Zajímavá je i Rozhledna Doubská hora u obce Doubí, která nabízí výhled na Karlovarské okolí.

Originální relaxační procedura v ručně vyrobených dubových kádích

Pivní lázně Karlovy Vary představují unikátní wellness koncept, který propojuje stoletou tradici lázeňství se zlatavým mokem. Nacházejí se v centru světoznámého lázeňského města a nabízejí návštěvníkům privátní prostor pro regeneraci těla i mysli. Celá procedura je založena na výhradním používání přírodních surovin, jako jsou chmel, kvasnice a slad, přičemž neprobíhá v běžné vodě, ale ve speciální lázni.

Co Vám Pivní lázně Karlovy Vary nabízí?

Hlavním bodem programu je koupel v tisícilitrových vířivých kádích z královského dubu, které jsou naplněny směsí chmelových silic, pivovarských kvasnic a sladu. Během celé doby trvání procedury si hosté mohou dopřát neomezenou konzumaci světlého i tmavého piva, které si sami čepují. Následně následuje fáze odpočinku na lůžku z pravé pšeničné slámy u tepla krbu, což podporuje vstřebávání vitamínů a extraktů do pokožky.

Pro koho jsou Pivní lázně Karlovy Vary určeny?

Zážitek je určen především pro dospělé milovníky piva, ale i pro páry hledající romantiku a soukromí. Proceduru ocení také lidé trpící stresem, únavou či kožními problémy, jelikož pivní kvasnice a teplá koupel mají prokazatelné blahodárné účinky na imunitu a regeneraci pokožky.

Jak se sem dostanete a co můžete v okolí objevovat?

Lázně se nacházejí v historickém centru, snadno dostupné pěšky od hlavních kolonád. Do města se pohodlně dopravíte dálkovými autobusy nebo vlakem na stanici „Horní nádraží“, odkud jezdí MHD do centra. V bezprostředním okolí určitě nevynechejte procházku po Mlýnské kolonádě, návštěvu Muzea Jan Becher nebo jízdu lanovkou k rozhledně Diana, která nabízí výhled na celé město.

Navštivte Pivní lázně Karlovy Vary a zažijte spojení dvou českých fenoménů - piva a wellness - v luxusním prostředí, kde zapomenete na starosti všedních dní.

Nejen filmovým festivalem jsou známy Karlovy Vary. Město, ležící v Karlovarském kraji (nejzápadnějším v ČR), vyniká také nejznámějšími a největšími lázněmi v ČR s mezinárodní návštěvností. Hlavní pramen, který zde najdete, nese název Vřídlo. Legenda praví, že mezi první vyléčené patřil zakladatel města Karel IV. Léčivá voda z pramene pomáhá již po dlouhá staletí. Lázně okouzlily i Mozarta, Beethovena, Chopina, Paganiniho, J. W. Goetheho nebo Sigmunda Freuda, ten zde byl pětkrát. Mezi návštěvníky nechybí ani současné světové mezinárodní hvězdy.

Informace o jímání Vřídla se objevuje od 16. století. Voda vyvěrá z hloubky cca 2 500 metrů, veřejnosti dostupných pramenů je 15 z celkového počtu 81. Rozdílné jsou teplotou, koncentrací minerálů a oxidu uhličitého, ten má nejvyšší obsah při konzumaci vody v blízkosti pramene. Toto zdůrazňoval již David Becher v jeho léčebných zásadách. Dříve se totiž voda nosila hostům přímo do pokojů. Pramen Vřídlo je nejteplejší pramen v ČR (má 73,4 stupňů Celsia) a gejzír vystřikuje do výšky 12 metrů. V průměru za jednu minutu vydá 2 000 litrů vody, ostatní prameny dosahují jen pětiny vydatnosti Vřídla.

Nad vývěrem Vřídla stávaly nejdříve jen přístřešky a pavilónky, které bylo možné jednoduše opravit. V roce 1774 byl v blízkosti postaven Vřídelní sál a o 52 let později Vřídelní kolonáda. Ta byla následně nahrazena novou litinovou kolonádou podle návrhu vídeňských architektů Fellnera a Helmera. V roce 1939 ale musela být kvůli korozi nahrazena dřevěnou alternativou. Prosklená železobetonová kolonáda tak byla vystavěna v roce 1975. V roce 2019 byla zahájena dvouetapová rekonstrukce Vřídelní kolonády.

Voda je nyní využívána pro výrobu karlovarské vřídelní soli a pokamenování suvenýrů, ke koupelím, především ale jako pitná kúra. V této formě pomáhá od zdravotních komplikací, zvyšuje imunitu a zmírňuje záněty. Doporučuje se třítýdenní pitná kúra. Vřídelní kolonáda umožňuje konzumaci z pěti stojanů v původní teplotě, dále ochlazenou na 50 a 30 stupňů Celsia. Karlovarská voda se cca od poloviny 19. století dovážela do celého světa.

Nenechte si ujít také exkurzi Podzemím Vřídla. Uvidíte místo pro čerpání, tepelnou regulaci a rozvod vřídelní vody i prostor, kde vřídlovcem zarůstají karlovarské suvenýry. K vidění je také sbírka sintrů a vřídlovců, zanesené potrubí z počátku minulého století či vzácné bakterie a řasy. Prohlídku je nutné předem rezervovat.

Vřídelní kolonádu Lázní Karlovy Vary navštívíte v lázeňském centru města nad říčkou Teplou vedle Divadelního náměstí, do jehož blízkosti se dostanete i MHD. Oblíbené výletní cíle jsou i místní Pivní Lázně, Golf Resort, Sklářské muzeum Moser, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, hvězdárna či galerie umění. Abyste měli dostatek času na poznávání Karlovarského kraje, nabízíme Vám možnost výběru ubytování v okolí Pramene Vřídlo. Využijte naší rozsáhlé databáze chat, apartmánů, penzionů či kvalitních hotelů dle Vašich požadavků.

Ikonická skalní vyhlídka s bronzovou sochou jelena a výhledem na lázeňské město

Vyhlídka Jelení skok je jedna z nejikoničtějších vyhlídek v Karlových Varech, která se nachází na strmé skále nad městem Karlovy Vary v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Vyhlídka je známá díky bronzové soše kamzíka (často mylně považované za jelena) od Theodora Heinze a nabízí působivý výhled na lázeňské centrum města, na Vřídelní kolonádu a na údolí řeky Teplá. Je to oblíbený cíl pro lázeňské hosty a pěší turistiku po lesních stezkách.

Přístup

K vyhlídce nevede přímá silnice pro automobily, přístup je možný pouze pěšky nebo lanovkou. Doporučuje se parkovat na placeném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází v centru města Karlovy Vary u Hotelu Thermal (dostupná ze silnice číslo 6). Odtud je možné se k vyhlídce dostat pěšky lesní stezkou v délce asi jeden kilometr po zelené turistické značce, nebo použít lanovku Diana na vrch u vyhlídky. Nejbližší železniční stanice Karlovy Vary je vzdálena necelé dva kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází světově proslulé lázeňské město Karlovy Vary s dominantní Vřídelní kolonádou Karlovy Vary a Rozhlednou Diana. Necelých dvacet kilometrů jižně leží rozsáhlý Hrad Loket a Krásenský vrch s rozhlednou. Vyplatí se navštívit i Přírodní rezervaci Soos a Zámek Bečov nad Teplou.

Pokladnice každodenní krásy pod lázeňskou sluneční clonou
Muzeum Královna stolu oživuje užité umění v historickém srdci města. V pěti sálech ukazuje fascinující vývoj stolová kultury — od středověkých kousků po elegantní renesanční zdobení, a je otevřené celoročně pro všechny, kteří hledají spojení umění s každodenním životem.


Expozice, která umí toldohazený stůl proměnit v příběh

• Více než 2 000 exponátů z 58 různých zemí světa, včetně porcelánu, keramiky, skla i kovových nádob
• Detailně stylizovaná sbírka lžic a lžiček ilustrující vývoj servírování během čtyř století
• Přehlídka historických řemeslných technik — od jednoduchých středověkých výrobků až po zdobené renesanční artefakty
• Originální sbírky z českých, německých i dalších evropských manufaktur

Pro koho je návštěva zcela přirozená

• Rodiny s dětmi – vizuálně bohaté exponáty i historické příběhy
• Milovníci designu a dekorativního umění – estetika každodenních předmětů
• Školní skupiny a zájemci o kulturní témata – cesta historií řemesel v kompaktním prostoru
• Fotografové i kreativci – architektonické zpracování i detailní expozice lákají k zachycení momentu

Kde historie stolu souzní s pohodlím návštěvníka

Muzeum se nachází přímo v lázeňské promenádě Karlových Varů, snadno přístupné pěšky, autem i veřejnou dopravou. Návštěvníci mohou využít doprovodná zařízení jako šatny, toalety a prostory k odpočinku. K projektu někdy patří i kreativní dílna pro malá tvoření.

Bahenní sopky a sirovodíkový zápach

Přírodní rezervace Smraďoch leží v srdci CHKO Slavkovský les, přibližně 4 km severně od Mariánských Lázní, v Karlovarském kraji. Toto unikátní chráněné území, vyhlášené v roce 1968, má rozlohu přibližně 11 hektarů a je mimořádně cenné díky výskytu lesního vrchovištního rašeliniště s tzv. mofetovými poli. Název „Smraďoch“ získala rezervace podle charakteristického zápachu sirovodíku, který zde spolu s oxidem uhličitým uniká na povrch z hlubin Země po zlomových liniích. Tento geologický jev je pozůstatkem dávné sopečné a tektonické činnosti v oblasti a projevuje se v podobě malých, neškodných „bahenních sopek“ (mofet) a plynových vývěrů v jezírkách.

Jak se tam dostanete

Přírodní rezervace Smraďoch je snadno dostupná autem. Nachází se jen několik set metrů od silnice spojující Mariánské Lázně a obec Prameny. U silnice je k dispozici menší parkoviště. K samotnému rašeliništi vede krátká, avšak velmi zajímavá naučná stezka Smraďoch, jejíž trasa je vedena po dřevěném povalovém chodníku. Tato úprava umožňuje bezpečný a dokonce bezbariérový přístup k vyhlídkovým plošinám, odkud mohou návštěvníci pozorovat mofety, bublající jezírka a rašeliniště. Stezka je turisticky nenáročná a prohlídka trvá přibližně 30 minut.

Co můžete v okolí objevovat

Kromě jedinečného geologického úkazu mofet je rezervace Smraďoch domovem pro vzácnou rašeliništní flóru, včetně masožravých rostlin jako je rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná, nebo klikva bahenní a šicha černá. Jen asi 700 metrů od Smraďochu vede značená turistická trasa k vydatnému minerálnímu prameni Farská kyselka, krytému altánem. Nedalekou lokalitou s podobným charakterem rašeliniště a minerálních pramenů je i Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny, kde vede oblíbená naučná stezka. Pro milovníky historie a lázeňství jsou v blízkosti Mariánské Lázně, které jsou součástí světového dědictví UNESCO.

Přírodní léčivý poklad Konstantinových Lázní

Prusíkův pramen je hlavním symbolem a klenotem lázeňského města Konstantinovy Lázně v Plzeňském kraji. Tato přírodní léčivá, studená, železnatá, hydrogenuhličitano-sodno-hořečnatá kyselka je klíčem k místní lázeňské léčbě a je známá především díky vůbec nejvyššímu obsahu volného rozpuštěného oxidu uhličitého v České republice, což z ní činí výjimečný balneologický zdroj. Pramen vyvěrá přímo v srdci lázeňského parku a je přístupný pro veřejnou ochutnávku.

První zmínky o místních pramenech s typickým sirovodíkovým zápachem, které byly lidově přezdívány „Smraďák“ či „Smraďoch“, sahají až do 16. století. Lidé z okolí již tehdy znali jejich léčivé účinky a chodili se osvěžovat do tůní s bublající namodralou vodou. V 19. století byly kolem pramene postaveny první lázeňské budovy. Dnes je pramen zachycen 40 metrů hlubokým vrtem, který zajišťuje jeho stálou kvalitu a vydatnost. Původní prameny byly později spojeny a pojmenovány na počest významného pražského profesora vnitřního lékařství MUDr. Bohumila Prusíka, který byl velkým příznivcem lázní. Minerální voda má stabilní teplotu okolo 9,1 °C a využívá se především pro uhličité koupele, které mají prokazatelně příznivý vliv na srdečně-cévní systém a onemocnění pohybového aparátu díky zvýšenému prokrvení a okysličení svalstva. Ochutnat ji můžete ve více pavilonech v areálu lázní, například v proskleném pavilonu v parku nebo v blízkosti teras hotelu Prusík. Nadmořská výška vrtu je 523 m n. m.

Jak se tam dostanete

Konstantinovy Lázně se nacházejí v Plzeňském kraji a jsou snadno dostupné autem po silnici II/201 z Plzně nebo Tachova. Přímo v obci je k dispozici dostatečné parkování. Využít můžete i veřejnou dopravu – obec leží na železniční trati č. 177 Pňovany – Bezdružice, přičemž vlaková zastávka je v těsné blízkosti lázeňského centra. Autobusové spoje sem jezdí z okolních měst jako Stříbro či Plzeň, s dobou jízdy z Plzně přibližně hodinu. Pramen se nachází přímo v lázeňském parku, jen pár kroků od železniční stanice.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí lázní nabízí řadu příležitostí pro pěší turistiku. Přímo z lázeňského parku se můžete vydat na krátký výlet k vrchu Hradišťský vrch, kde se nachází druhé největší hradiště v západních Čechách a zatopený lom Okrouhlák, který je oblíbený ke koupání. Cesta na vrch je značena žlutou turistickou značkou KČT. Zdatnější turisté mohou z Konstantinových Lázní vyrazit po červené turistické značce KČT směrem na severozápad ke zřícenině hradu Švamberk (také známý jako Krasíkov), odkud je krásný výhled na okolní krajinu. Na jihu od lázní vede naučná stezka směrem na Šipín, která Vás mimo jiné přivede i ke zřícenině gotického hradu Gutštejn.

Malebnou lázeňskou obec Konstantinovy Lázně najdete v Západních Čechách, v okrese Tachov. Od okresního města leží 31 km a o trošku delší vzdálenost ji odděluje od Plzně. Převážnou část obce zabírá stejnojmenný lázeňský komplex, který zde vznikal od začátku 19. století. Léčebné účinky minerální vody, která tu má největší obsah oxidu uhličitého ze všech vřídel v ČR, jsou využívány k léčbě kardiovaskulárního systému.

První písemné zmínky jsou však mnohem starší. Pocházejí už z roku 1566, kdy je při rozdělení dědictví majitele bezdužického panství uváděn lesní pozemek zvaný Smrdak, někdy také Smraďák. Sedláci z nedaleké Nové Vsi sem chodili a využívali léčivé účinky zvláště zabarvené páchnoucí vody. Zvýšený zájem o sirný pramen projevil v roce 1790 kníže Konstantin Dominik Löwenstein. Ten původně hledal uhlí, ale po neúspěchu si nechal posoudit vzorky místního pramene a následně usiloval o odkoupení pozemků. V té době již dosahovaly značného rozmachu i nedaleké Mariánské Lázně.

V roce 1803 postavili novoveští sedláci u pramene dřevěnou boudu a o 15 let později dala obec vybudovat hostinský a lázeňský dům. Jednalo se již o komplex s 19 pokoji, sálem a několika lázněmi. V té době byl využíván zatím bezejmenný hlavní pramen a s ním ještě 4 další. Majitel panství Löwenstein naplánoval velkolepý postup výstavby lázní. Jeho realizace se však nedožil a hned v následujícím roce zemřel. Na jeho počest dostali lázně své pojmenování. Nejprve v německém jazyce - Constantins-Bad, až v roce 1923 bylo oficiálně schváleno české přejmenování na Konstantinovy Lázně.

Dědic panství - Löwensteinův syn Karl Heinrich lázně v roku 1872 prodal jedné z plzeňských společností. Následně byl založen lázeňský park, kaple a byl dobudován nynější Lázeňský dům. V roce 1875 vzniklo odborné lázeňské konsorcium, kterého předsedou byl JUDr. Eduard Lenz, jenž se později stal majitelem lázní. Na základě chemického rozboru šesti z užívaných pramenů byl nejvíce oceněn Karlův pramen (dnes Prusíkův). V tom čase se zde lidé léčili hlavně na padoucnici nebo revmatizmus, případně i na choroby oběhové soustavy. Největšího rozmachu dosáhly Konstantinovy Lázně v roce 1901, kdy sem byla přivedena železniční trať a přístup se tak výrazně usnadnil.

Hlavní lázeňská budova byla v roce 1928 přestavěna a doplněna o další patro. Po II. světové válce došlo k přejmenování hlavního pramene na Prusíkův pramen. I budovy byly přejmenovány podle pražského lékaře profesora Bohumila Prusíka, který byl významným pražským kardiologem a sympatizantem místních lázní. Dnes lemuje kolonádu také několik plastik od významných současných i dřívějších sochařů.

Obec Konstantinovy Lázně patří spíše k těm menším. Kromě lázní tady můžete navštívit i zatopený lom Hradišťský vrch nebo zříceninu hradu Gutštejn. A když vyrazíte o něco dále, navštívíte třeba známé Kladruby nebo zámek Bečov nad Teplou s proslulým relikviářem svatého Maura, který je druhou nejvýznamnější historickou památkou České republiky.

Najít si ubytování v okolí Konstantinových lázní nebude nic složitého. Blízké obce jako Stříbro, Vranov nebo Pňovany nabízejí rozmanitá ubytovací zařízení. A navíc, na Tachovsku to nikam není daleko. Pokud tedy přijedete autem, přesuny budou rychlé a jednoduché. Věříme, že si návštěvu západní části naší republiky užijete a vrátíte se domů bohatší o nové zážitky.