Zámky na Jindřichohradecku

Znáte největší české hrady a zámky? Třetí největší zámecký komplex se nachází v Jihočeském kraji, v Jindřichově Hradci. Stojí na skalním ostrohu mezi Nežárkou a Hamerským potokem, a ačkoliv se původně jednalo o hrad, prošel v minulosti složitými stavebními úpravami a dnes je v tomto zámku snad nejkrásnější česká renesanční stavba – Rondel. Pojďte se podívat nejen na něj, ale i na další historické skvosty.

Jindřichohradecký zámek dnes zabírá plochu 3 a půl hektarů. Do této podoby se však rozrůstal postupně. Archeologický průzkum ukázal, že na tomto místě již v 10. století stálo slovanské hradiště, které bylo součástí hradské soustavy. Tehdejším Hradcem vedla obchodní cesta z jižní Evropy, a právě toto hradiště mělo poskytovat ochranu a zázemí putujícím obchodníkům. V roce 1220 začal Jindřich z rodu Vítkovců stavět středověký hrad, který již neměl být pouze obranným, ale také reprezentativním sídlem pánů z Hradce, jak se Vítkovcům říkalo. Za jejich vlády se románsko-gotický hrad přestavěl nejprve na gotickou pevnost a od 16. století začala přestavba na renesanční sídlo. Vítkovci vymřeli v roce 1604, avšak žádný další majitel již charakter hradu a zámku Jindřichův Hradec zásadně nezměnil. Bohužel v roce 1773 vypukl ve městě požár a část zámku byla zničena. Jeho majitelé ho opustili, ponechali ho chátrat a zámecké budovy sloužily jako stáje, dřevník nebo sklad zvěřiny. Roku 1945 byl zámek konfiskován ve stavu, kdy hrozilo jeho zřícení. Zámecký komplex byl zachráněn generální dvacetiletou rekonstrukcí započatou v roce 1976. Od roku 1993 je zámek Jindřichův Hradec zpřístupněn pro veřejnost.

Vybrat si můžete hned ze sedmi prohlídkových okruhů. První základní okruh se jmenuje Adamovo stavení a provede Vás jeho prvním patrem, kde se seznámíte se životním stylem pánů z Hradce a s dobou, kdy zámek obývali další majitelé, Slavatové a Černínové. Druhý základní okruh prochází Gotickým palácem, v němž se nachází mimo jiné klenotnice a Rytířský sál se středověkými malbami. Prohlídka končí v Černé kuchyni z 15. století. Do té se však dostanete i samostatně bez průvodce v rámci prohlídky Černé věže. Jde o vyhlídkovou věž, ze které se Vám naskytne výhled na panorama jindřichohradeckého okolí. Pokud si užíváte zejména prohlídky zaměřené na interiéry, i Vás zámek Jindřichův Hradec potěší. Jedna z prohlídkových tras se zaměřuje právě na interiéry pokojů zařízených ve stylu klasicismu, empíru a historizujících slohů. Uvidíte zařízení loveckého zámečku a také unikátní galerii psích portrétů. Hlavní okruhy jsou doplněny ještě okruhem výběrovým, expozicí Černínové a dětskými prohlídkami. Ty jsou určeny pro rodiče s dětmi a cestou je bude provázet malý hrabě Karel Evžen Černín. Ten si psal deníky již od svých devíti let, díky kterým je možné vyprávět návštěvníkům zámku o všem, co mladého šlechtice bavilo nebo trápilo. Prohlídka končí v již zmíněné Černé kuchyni, která je doposud funkční, a zde se dětští návštěvníci dozví nejen o vaření, ale také o stolování a kuchařích v období renesance.

Když si zamluvíte ubytování v blízkosti zámku Jindřichův Hradec, nabízí se Vám v jeho blízkém okolí hned několik dalších atrakcí. Přímo v areálu můžete vidět zámecký mlýn s Křižíkovou vodní elektrárnou, který byl postaven už v 15. století, ale v roce 1887 byl přestavěn na vodní elektrárnu a dnes uvnitř můžete vidět expozice věnované dějinám této elektrárny, ale také místnímu lesnictví a rybníkářství. Až budete mít historie a prohlídek dost, vydejte se do přírody. Za obcí Děbolín, asi 6 kilometrů od Jindřichova Hradce stojí unikátní rozhledna Rýdův kopec, která má trojúhelníkový půdorys. Pokud budete chtít úplně vypnout a relaxovat, je tu pro Vás Aquapark Jindřichův Hradec.

Jelikož jsme v turisticky atraktivních Jižních Čechách, najít ubytování v okolí jindřichohradeckého zámku není žádný problém. Město Jindřichův Hradec nabízí hotely, penziony i apartmány. A jestli chcete bydlet mimo městský ruch, místní Vás rádi přivítají například v Rodvínově nebo Jarošově nad Nežárkou. Tak už neváhejte a vydejte se poznávat tento krásný kus naší země.

Zámek Stráž nad Nežárkou, to je příběh hudby a historie

V malebném městečku Stráž nad Nežárkou stojí zámek, který na místě původního gotického hradu vyrostl do své dnešní podoby v průběhu staletí. Po požáru roku 1570 prošel renesanční přestavbou a začátkem 18. století získal barokní eleganci. Nejznámější éru prožil za časů slavné operní pěvkyně Emy Destinnové, která zde žila v letech 1914–1930 a vtiskla zámku nezaměnitelnou atmosféru. Dnes je otevřen veřejnosti a nabízí prohlídky, kulturní akce i klidné chvíle v zámeckém parku.

Objevte zámek: Od historických komnat po hudební zážitky

Přeneste se do dob minulých a prozkoumejte interiéry, které dýchají historií. Naše expozice vám přiblíží osudy slavných osobností, jako byly Ema Destinnová či Jarmila Novotná. Prohlídková trasa vás provede autentickými zámeckými sály, tajnou únikovou chodbou i tajemným sklepením. Pro milovníky dobrodružství jsme připravili lákavou „komnatu duchů“. Zámecké prostory navíc pravidelně ožívají kulturou v rámci cyklu „Zámek plný hudby“, díky kterému si u nás můžete vychutnat koncerty v naprosto jedinečné historické atmosféře.

Pro koho je zámek ideální?

Tenhle zámek je skvělým cílem pro milovníky historie, architektury i vážné hudby. Je to ideální místo pro rodiny s dětmi i jednotlivce, kteří chtějí spojit kulturní poznání s příjemným odpočinkem v zámeckém areálu.

Dostupnost a zázemí

Zámek se nachází přímo v centru Stráže nad Nežárkou, v docházkové vzdálenosti od náměstí. Snadno se sem dostanete autem i pěšky, parkování je možné v blízkém okolí. Součástí areálu je také zámecký park, ideální pro klidnou procházku po prohlídce.

Místo, kde minulost zpívá

Zámek Stráž nad Nežárkou spojuje kouzlo historických sálů s hudebním odkazem slavné operní divy. Každá prohlídka je cestou do časů, kdy hudba a elegance patřily k sobě stejně jako zdi tohoto pozoruhodného sídla.

Zámek Jemčina – lovecký zámek, kde historie šeptá mezi staletými duby
Na okraji lesů Třeboňska, ve vesnici Jemčina, stojí barokní lovecký zámek z poloviny 18. století, vystavěný rodem Černínů jako elegantní lovecká rezidence se vznešenou kaplí. Dnes je objekt uzavřen pro veřejnost, ale i zvenčí působí jako tajemná perla, obklopená anglickým parkem plným starých památných stromů.
 

Co můžete obdivovat jen pohledem – barokní symfonie a lesní kulisy

• Patrová trojkřídlá stavba s čestným dvorem na půdorysu písmene U, původní hřebčín přeměněný na zámeček architektem Luragem
• Kaple sv. Jana Nepomuckého, 19 metrů vysoká, zdobená freskami – nejcennější část zámečku
• Okolní park s památnými stromy a geometrickým zámeckým uspořádáním, přilehlá obora přetvářela lesy pro lovecké honby
• Zámek sloužil také jako vojenská základna v druhé polovině 20. století, což odráží dynamiku historie tohoto místa

Pro koho Jemčina dýchá nejvíc

• Pro milovníky barokní architektury a tichých lesních zákoutí, kteří ocení estetiku zámku i okolního parku
• Pro fotografy a romantiky, nacházející inspiraci ve stavbě skryté mezi stromy
• Areál je přístupný zvenčí – lze se projít v parku i kolem nádvoří
• Vstup se psy není vhodný
• Náročnost návštěvy: velmi lehká
• Průměrná délka pobytu: 1 hodina

Jak se sem dostanete – cesta lesem, klid a pohledy zvenčí
Zámek Jemčina leží asi 15 km severovýchodně od Třeboně, vedle řeky Nežárky. Dostupnost je pohodlná autem či na kole; začátek pěší trasy lze kombinovat s cyklovýletem. Parkování je možné u silnice nebo v blízké vesnici, a procházka parkem i oborou nabízí tichý, klidný zážitek.

Zámek, kde historii slyšíte v šustění listí
Jemčina není běžný zámek – je to místo, které Vás nabádá k zastavení. Stojí potichu pod korunami stromů, vypráví příběh baroka, loveckých tradic i vojenské minulosti. A přestože jeho brány zůstávají uzavřené, jeho kouzlo je slyšet v každém kroku v parku.

Soukromý renesanční zámek v jižních Čechách

Zámek se nachází v obci Pluhův Žďár v okrese Jindřichův Hradec. Původně zde stála gotická tvrz ze 14. století, kterou založili Páni z Pluhu. Současnou podobu renesančního zámku s barokními prvky získal objekt při přestavbách v 16. a 18. století. Sloužil jako hospodářské a správní centrum panství.

V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Prohlídky interiérů ani přilehlého zámeckého parku se nekonají. Objekt slouží soukromým účelům a je možné si jej prohlédnout pouze zvenčí přes oplocení.

Přístup

Zámek se nachází přímo v centru obce, kterou procházejí silnice II/150 a II/147. Parkování je možné na veřejném parkovišti v obci. V obci se nachází autobusová zastávka "Pluhův Žďár, obecní úřad". Nejbližší železniční stanice je "Kardašova Řečice", vzdálená asi 7 kilometrů.

Okolí - co stojí za poznání

Největším lákadlem v blízkém okolí je vodní Zámek Červená Lhota, známý z mnoha pohádek. Jen několik kilometrů se nachází historické město Jindřichův Hradec s rozsáhlým státním hradem a zámkem. Za návštěvu stojí také městečko Kardašova Řečice s renesančním zámkem a kostelem.

Zámek v Pluhově Žďáru představuje důležitou historickou dominantu obce na pomezí Třeboňska. Ačkoliv je nepřístupný, jeho poloha je dobrým výchozím bodem pro objevování památek jižních Čech.

Zámek Červená Lhota, který se nachází nedaleko Pluhova Žďáru, patří k nejromantičtějším a nejoblíbenějším jihočeským památkám. Zámek stojí na menším ostrůvku a je obklopen rybníkem, který mu dodává pohádkový charakter. Zájemci se po něm mohou dokonce plavit na vypůjčené lodičce, takže jde o perfektní místo pro zamilované páry, které mají zájem o něco skutečně velmi speciálního. K památce se nejsnáze dostanete vlastním autem. Přímo k zámku se také dobře dostanete pěšky a na kole, protože k němu vede modré turistické značení z Deštné.

Zámek se nacházel na okraji území pánů z Hradce, kteří tu ve 13. století založili ves, jež nesla prostý název Lhota. A protože každá taková víska potřebovala ochranu, v roce 1465 se poprvé hovoří o tvrzi, která ji měla v případě nebezpečí bránit. Ta byla rodem Kábů z Rybňan, kteří ji měli posléze ve svém držení, přestavěna v renesančním slohu. V roce 1555 se dokonce poprvé objevuje rozšíření původního názvu na Novou Lhotu. Červenou Lhotou se však toto místo stalo až v roce 1602, protože v té době došlo k prvnímu přemalování vnějších omítek. Do největších změn se později pustil až Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který tvrz transformoval na mnohem luxusnější letohrádek. Od roku 1949 pak byla tato památka otevřena pro veřejnost a od té doby ji navštívily statisíce, ne-li miliony nadšených turistů. Svůj podíl na tom nejspíš má i skutečnost, že na zámku se pravidelně točí televizní pohádky. Vůbec nejčastěji si s Červenou Lhotou spojujeme děj Zlatovlásky z roku 1973.

Návštěvníci památky se mají po příjezdu rozhodně na co těšit, protože prohlídkové okruhy zahrnují například byt posledních majitelů zámku, jehož podoba pochází z roku 1910. Také si prohlédnete pokoje v podkroví. Koho zajímá historická architektura, ten by měl dozajista zavítat i do sklepení, ve kterém jsou místnosti vytesány do skály. Velkým lákadlem je pak také kaple Nejsvětější Trojice, která Vás uchvátí svou propracovanou výzdobou.

Romantické, ale i rodinné ubytování blízko zámku Červená Lhota poskytují turistické i luxusní penziony. Případně si můžete pronajmout i pohodlnou jihočeskou chalupu, ze které budete podnikat další výlety po okolí. Jedním z mnoha dalších zajímavých turistických cílů v sousedství je například Provaznické muzeum Karla Klika v Deštné. Tak si udělejte čas a přijeďte se podívat!

Původně gotický hrad, později renesanční zámek s rozsáhlými expozicemi o perleťářství v Kraji Vysočina.

Zámek Žirovnice, situovaný v Kraji Vysočina nedaleko Pelhřimova, má původ v gotickém hradě postaveném ve 13. století. Svou dnešní tříkřídlou podobu získal po rozsáhlé renesanční přestavbě v 16. století. Zámek je známý pro své zachované renesanční fresky a rozsáhlé expozice. Dnes v něm sídlí Městské muzeum Žirovnice, které je známé unikátní expozicí věnovanou perleťářství, řemeslu s dlouhou tradicí v regionu. Dále jsou zde expozice o šicích strojích a historii rodu Vencelíků z Vrchovišť.

Přístup

Zámek Žirovnice se nachází v centru města, na adrese Zámek 1. Autem je přístup ze silnice I/23 nebo II/603. Parkování je možné na placeném parkovišti u vstupu do areálu. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Žirovnice, náměstí, která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Žirovnice (trať 224) je vzdálena asi 1 km. Muzeum nabízí prohlídky interiérů a je otevřeno sezónně.

Okolie – co stojí za poznání

V blízkosti Žirovnice můžete navštívit historické město Telč, zapsané na seznamu UNESCO, s renesančním zámkem a náměstím. Navštívit můžete také zámek Červená Lhota, renesanční vodní zámek na ostrově. Dalším zajímavým místem je rozhledna Panský vrch, která nabízí výhledy na Vysočinu.

Třeboňský zámek – renesanční klenot v srdci města

Na místě původní gotické tvrze vyrostl po požáru v roce 1562 honosný renesanční zámek, který se stal sídlem slavného rodu Rožmberků. Pod vedením stavitele Antonia Ericery Vlacha získal monumentální podobu, která dodnes patří k nejvýznamnějším památkám Třeboně. Později se zámek stal oblíbeným sídlem Schwarzenbergů a dodnes uchovává jejich odkaz.

Objevte kouzlo historie, od alchymistických laboratoří po vzácné zámecké interiéry

Při návštěvě zámku se přenesete do časů dávno minulých, kdy se v prostorách zámku snoubila mocná historie s tajemstvím alchymie. Projdete si bohatě zdobené renesanční sály, které vám vyrazí dech svými nástěnnými malbami, historickými erby a dobovým mobiliářem. Vaší pozornosti jistě neunikne unikátní zámecká knihovna Petra Voka, historická zbrojnice ani raritní zajímavost v podobě takzvané psí kuchyně. Aby byl obrázek o životě na panství kompletní, nahlédnete i do prostor bývalého pivovaru a sladovny, které vám přiblíží každodenní hospodářský život tehdejších obyvatel. Návštěvní okruhy vás zasvětí do fascinujícího života šlechty a odhalí vám i trochu tajuplné zákulisí alchymistických experimentů, kterými byl tento zámek proslulý.

Pro koho je návštěva zámku ideální?

Zámecké brány jsou otevřené všem milovníkům historie, architektury a krásy renesanční kultury. Je to ideální cíl pro rodiny s dětmi, školní výpravy i jednotlivce, kteří se chtějí nechat vtáhnout do poutavého příběhu rodu Rožmberků. Co se týče přístupnosti, zámecké exteriéry a vybrané vnitřní prostory jsou bezbariérové, avšak při prohlídce některých historických komnat je třeba počítat se schody. Prosíme návštěvníky, aby plánovali svůj výlet bez domácích mazlíčků, neboť vstup se psy do zámeckých prostor není povolen.

Kde zámek najdete a jak je dostupný

Zámek stojí na západním okraji historického centra Třeboně, v těsné blízkosti Masarykova náměstí. Snadno se sem dostanete pěšky z centra, parkování je možné v jeho okolí. V přilehlém parku si můžete odpočinout a užít si krásný výhled na město.

Místo, kde minulost ožívá v každém detailu
Třeboňský zámek je symbolem slávy a kulturního bohatství Třeboně. Procházka jeho komnatami i nádvořím Vás zavede do doby, kdy město patřilo mezi nejvýznamnější centra české renesance.

Zámek Český Rudolec byste našli v nejzápadnější moravské obci Český Rudolec, která leží přímo na česko-moravské hranici v okrese Jindřichův Hradec. Tato část Jihočeského kraje je také známá pod názvem Česká Kanada. Každý, kdo zná zámek Český Rudolec, mu neřekne jinak než „Malá Hluboká“. Proč? Protože už na první pohled Vám připomene jeho věž „velkou“ Hlubokou nad Vltavou. Osud „Malé Hluboké" se však ubíral jinou cestou.

Původně byl zámek Český Rudolec ve 14. století součástí vodní tvrze, z níž se zachovaly základy a jedna zeď. Během 17. století však byl přestavěn pro správce koníren a zámku. Ani ne o 200 let později ho kvůli požáru čekala další přestavba, tentokrát podle vzoru tudorovské novogotiky. Po druhé světové válce potom zámek sloužil jako kanceláře a kravín. Od 90. let 20. století postupně chátral, dokud ho v roce 2009 nekoupila společnost Malá Hluboká a. s., která díky finanční podpoře začala pracovat na rozsáhlé celkové rekonstrukci celého zámeckého areálu. Už v roce 2010 byl rekonstruovaný zámek zpřístupněný prvním návštěvníkům a o rok později již fungoval celou sezónu. Prohlídky začínají v přesně určený čas a zámeckým okruhem Vás za asi hodinu provede průvodce.

Jelikož jsme se zmínili o původní vodní tvrzi, je logické, že poblíž zámku musel být rybník, který byl součástí středověkého opevnění. Pod hrází rybníka později vznikla vodní pila s malou turbínou. Rybník byl však v 16. století zcela vysušen a postupně upravován na zámecký park v anglickém stylu. Správce parku, který se staral od 17. století až do roku 1945 o areál, žil zřejmě v budově, která dnes slouží jako informační centrum a výstavní síň. Přilehlé konírny umožňovaly ustájit až 18 koní. Dále k areálu patřil také zájezdní hostinec, který se využíval od 18. století. Tehdy tudy totiž procházela poštovní stezka Praha – Vídeň. V roce 1712 byla nedaleko vybudována poštovní mezistanice. K zámeckému areálu patřil také rybníček s ostrůvkem, který byl s břehem propojen lávkou, oranžerie neboli skleník, ve kterém se pěstovalo exotické ovoce, zejména ananasy, a křížová cesta, která však zanikla již v roce 1782 a dnes v okolí zůstala pouze stromová alej, hřbitov a kaple.

Zajímavou historickou budovou, ležící na jižní straně zámeckého areálu, je původní pivovar. Písemnou zmínku o vaření piva v Českém Rudolci máme z roku 1539 a pivo se tu vařilo nejméně do roku 1897. Jelikož pivo k Českému Rudolci patří už od středověku, nebudete o ně ochuzeni ani Vy. Dnes totiž tvoří komplex zámku Malá Hluboká nejen samotný zámek s parkem, ale také penzion, restaurace, zámecký pivovar a pivní lázně.

Už jsme Vás navnadili na návštěvu? Pokud budete shánět ubytování v blízkosti Zámku Český Rudolec, najdete přímo v obci apartmány. Pokud se chystáte přijet s větší skupinou přátel, vyzkoušejte například chaty a chalupy ve Starém Městě pod Landštejnem nebo penziony v nedalekých Slavonicích.

Ať už se ubytujete kdekoliv poblíž Zámku Český Rudolec, ve volném čase stojí za to vyrazit poznávat okolí Českého Rudolce. Jelikož jde o nejzápadnější moravskou obec, můžete si udělat procházku k hraničnímu kameni a být tak jednou nohou v Čechách a druhou na Moravě. Milovníky historie potěší hrad Landštejn a kdo preferuje klid a přírodu, oboje najde u vodní nádrže Landštejn. Pokud během pobytu v Českém Rudolci chcete podnikat vzdálenější výlety autem, potom tipem pro Vás může být Zámek Jilemnice nebo město Dačice, kde byla vyrobena první kostka cukru.

Tyto a mnohé další atrakce Vám nabízí Česká Kanada, nádherný kout České republiky. Ať už přijedete sami, s rodinou, či s přáteli, ubytování blízko zámku Český Rudolec Vám otevírá nespočet možností poznávání přírodních i kulturních atrakcí.

Císařský klasicistní zámek na Vysočině, první v Čechách, kde se začal vyrábět cukr.

Zámek Dačice, situovaný v Kraji Vysočina, je mohutné klasicistní sídlo, které patří k nejmladším zámeckým stavbám v České republice. Zámek byl postaven v letech 1816 až 1831 za hraběte Karla Maxmiliana z Dalbergu. Jde o ukázku empírového slohu, který byl v Čechách v té době neobvyklý. Zámek má tři křídla a je obklopen rozsáhlým anglickým parkem s vodními plochami. Zámek je známý také tím, že v něm začala působit první cukrovarnická továrna v Čechách a na Moravě, která v roce 1843 vyrobila první kostku cukru na světě. Dnes je zámek přístupný pro veřejnost a nabízí prohlídku bohatých historických interiérů a expozici věnovanou historii výroby cukru.

Přístup

Zámek Dačice se nachází na severním okraji města Dačice, v místní části Dačice II. Autem je přístup po silnici I/23 nebo II/151. Parkování je možné na placeném parkovišti před zámeckým parkem. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Dačice, aut. st., vzdálenou asi 15 minut chůze. Nejbližší železniční stanice je Dačice (trať 227), vzdálena asi 20 minut chůze. Zámek je obklopen rozsáhlým parkem, který je ideální pro procházky.

Okolí – co stojí za poznání

V centru Dačic se nachází Muzeum Dačice s expozicí o historii města a výrobě cukru. Navštívit můžete také hrad a zámek Jindřichův Hradec, rozsáhlý komplex, který patří mezi největší v České republice. Pro milovníky přírody je zajímavá Přírodní památka Dačické rybníky, chráněné území s významným výskytem vodního ptactva.

Renesanční sídlo rodu Krajířů z Krajku

Starý zámek Dačice, nacházející se na Horním náměstí v historickém centru města, představuje ranou renesanční stavbu postavenou rodem Krajířů z Krajku. Dokončen byl v roce 1579 a původně sloužil jako hlavní reprezentační sídlo tohoto šlechtického rodu, který měl zásadní vliv na rozvoj Dačic v 16. století. Dnes tato budova s charakteristickým renesančním cimbuřím slouží jako sídlo Městského úřadu Dačice. Jeho pozdější protějšek, Nový zámek, byl postaven v roce 1591, rovněž pro Krajíře.

Jelikož objekt slouží primárně jako městský úřad, samozřejmě nenabízí standardní komerční prohlídkové okruhy s dobovým nábytkem ani stálou expozici, jakou má Nový zámek. Veřejnosti je však obvykle přístupná budova radnice a ve vybraných částech (například v někdejší renesanční síni) se v prostorách úřadu příležitostně konají kulturní nebo společenské události. V prostorách Starého zámku se nacházelo i městské muzeum a galerie, které byly v roce 1961 přesunuty do bývalého františkánského kláštera.

Přístup

Starý zámek leží přímo v centru Dačic na Horním náměstí. Je snadno dostupný pěšky od železniční stanice Dačice, která je vzdálena přibližně 1,5 kilometru. Dačice jsou též napojeny na síť regionálních autobusových linek s autobusovou zastávkou v blízkosti centra. Pro automobilovou dopravu jsou ve městě k dispozici placená parkoviště, obvykle v blízkosti náměstí. Přímo v Dačicích se nachází Městské muzeum a galerie, které poskytují turistické informace.

Okolí - co stojí za poznání

Nový zámek Dačice - je to národní kulturní památka, která nabízí prohlídku bohatých empírových interiérů a rozsáhlý anglický park, a je vzdálen jen pár kroků od Starého zámku.

Pomník první kostky cukru - v Dačicích byla v roce 1843 vynalezena první kostka cukru, což připomíná žulový pomník na Palackého náměstí.

Rozhledna u Jakuba - nachází se v lesoparku u obce Valtínov, přibližně 12 kilometrů od Dačic, nabízí výhledy na přírodní park Česká Kanada.

Starý zámek slouží dnes především jako městský úřad města Dačice, avšak navzdory tomu je možné přijít blíže a obdivovat historii tohoto hradu.