Přírodní zajímavosti v Českosaském Švýcarsku

Hrad Falkenštejn – dramatická skála s výhledem i historií
Tato zřícenina skalního hradu, známá též jako Sokolí, se tyčí nad Jetřichovicemi v Národním parku České Švýcarsko. Pochází z přelomu 13. a 14. století a sloužila jako správní centrum rodu Michaloviců. První písemná zmínka z roku 1395 potvrzuje jeho význam. Hrad byl součástí ochrany obchodní stezky směrem na Míšeň a Lužici. Po husitských válkách zanikl a od 15. století byl opuštěn, dnes z něj zůstaly pouze skalní místnosti, cisterna a část vytesaných prostor v masivu Havraních kamenů. 

Falkenštejn vás přenese do světa, kde se střetává středověká historie se sílou skal a výhledy. Je to místo, které vás povzbudí i inspiruje – nechte se unést tím, co zůstalo z minulosti ve věčné přítomnosti.

Co Vás tu čeká – dobrodružství v kameni a panoramatické výhledy

• Vytesaná místnost, cisterna a fragmenty hradeb ve skále ukrývají dobovou atmosféru.
• Přístup na vrchol vede po nově vybudovaném ocelovém žebříku, schodech a vyhlídkové plošině, která zároveň chrání skálu před erozí.
• Z ochozu se otevírají skvělé výhledy do kraje kolem Jetřichovic a Českého Švýcarska.

Informace pro návštěvníky

• Lehká náročnost – přístup vede po žlutě značené trase z Jetřichovic, za cca 500 m, s výstupem po strukturálně atraktivních schodech a žebříku.
• Vhodné pro turisty i s dětmi, kteří zvládnou několik desítek schodů.
• Vstup se psy je možný — exteriérový terén tento typ výletu umožňuje.
• Průměrná délka pobytu: 45–60 minut — ideální na výstup, fotky i chvíli ticha ve výšce.

Jak se sem dostanete a co dalšího navštívit
Z výchozího parkoviště v Jetřichovicích (pod vrchem) trasa vede po žluté značce – cesta i výstup jsou atraktivní a doporučují se pevné boty. Po návštěvě hradu lze pokračovat k Mariině vyhlídce, Šaunštejnu nebo Tokáni. Ideální kombinace pro letní den plný výhledů a dobrodružství.

Zaniklý skalní hrad Šaunštejn naleznete asi 1 kilometr od obce Vysoká Lípa, patřící pod obec Jetřichovice, v Národním parku České Švýcarsko. Písemné zmínky o hradu Šaunštejn se objevují až v letech 1431 - 1446. Jisté však je, že se hrad tyčil na pískovcové skále v nadmořské výšce 340 m n. m. a byl někdy také nazýván jako Loupežnický hrad. Do současnosti se dochovala pouze část konstrukčních prvků a prostor, které byly vytesány do skály.

Hrad Šaunštejn byl jedním z mnoha skalních hradů v Českosaském Švýcarsku, který plnil svoji funkci, ale následně se stal sídlem loupeživých rytířů. Patřil do majetku Berků z Dubé, tvořil centrum malého panství a zajišťoval bezpečnost obchodní cesty tzv. České silnice. Osazenstvo hradu však ohrožovalo zájmy lužického Šestiměstí a přilehlých částí Saska. Proto v roce 1431 přišli z Drážďan dva zvědové, aby prověřili jejich vojenské záměry. Jakmile došlo k uklidnění poměrů, hrad přestal plnit vojenský význam a došlo k jeho zániku. Dnes je hrad chráněn jako kulturní památka ČR a pro veřejnost je volně přístupný.

O hradu Šaunštejn koluje několik pověstí. Nejznámější je pravděpodobně ta o cizím nemocném rytířovi, který přišel do Vysoké Lípy a z nemoci se léčil v jednom z místních statků. Když se mu podařilo nad nemocí zvítězit, rozhodl se v této malebné krajině zůstat a na skále postavit hrad. Jelikož se jednalo o člověka, který si z východu přinesl velké bohatství a jeho svědomí nebylo celkem čisté, nemohl ani na hradě najít potřebný pokoj. Stále jen bloudil tmavými chodbami i okolo hradu, sténal a vzdychal. Když nakonec zemřel, neměl žádné potomky a nikdo cizí se do hradu neopovážil vstoupit.

Když byl v pozdějších letech postaven nedaleko dřevěný lovecký zámeček, přenesli sem z hradu Šaunštejn všechno použitelné nářadí. Jednoho dne sem přišel pocestný a prosil o nocleh. Byl však správcem odmítnut a tak se schoval do stodoly, že přečká noc na slámě. V noci uslyšel podivné zvuky a když se podíval co se děje, viděl správce a jeho pacholka, jak nesou ženu se zacpanými ústy, strkají ji do pytle a odvážejí. Naskočil proto na povoz a ženu osvobodil. Ukázalo se, že se jednalo o dceru správce, který ji upsal čertu a chtěl ji vykoupit tím, že její duši přislíbil jiným zloduchům. Najednou se objevila z dálky velká záře a když vyběhli na kopec, uviděli zámeček v plamenech. Chtěli utíkat na pomoc, stejně jako ostatní vesničané, ale jakási neznámá síla je zastavila a pustila, až zámeček lehl popelem a s ním i správce se svým pacholkem. Zachránce si poté vzal správcovu dceru za ženu a žili šťastně až do smrti.

Dnes je hrad Šaunštejn oblíbeným turistickým cílem. Na vrcholové plošině můžete ve skále vidět vytesanou světničku i obytnou věž, případně i zahloubenou konstrukci se zúženým hrdlem, sloužící na skladování. Zříceninami se okolí Jetřichovice jen hemží. Jakmile tedy prozkoumáte Šaunštejn, můžete vyrazit na hrad Falkenštejn, zříceninu Dolského mlýna nebo zříceninu hradu Kamenice. Každá je jiná, každá je něčím zajímavá. Zážitky si odtud odnesete určitě.

A nebo vyrazte poznávat blízká města. I ta jsou zajímavá nejen svojí architekturou a historií. Na jihozápad od hradu Šaunštejn se nachází okresní město Děčín. Jižním směrem narazíte na Českou Kamenici a pokud se vydáte na východ, dojedete do Chřibské a Krásné Lípy. Směrem na sever se již táhnou státní hranice s Německem. Můžete tedy vyrazit i na průzkum pohraniční německé oblasti.

Ve výše uvedených městech se nachází i řada kvalitních ubytovacích zařízení. Pokud tedy budete hledat ubytování v blízkosti hradu Šaunštejn, můžete nocovat v těchto městech. A nebo Vás láká spíše ubytování na samotě? Potom vybírejte chaty a chalupy v Jetřichovicích a okolí. A když si svůj pobyt raději zařídíte i se stravováním, případně s dalšími doplňkovými službami, budou pro Vás ideální penziony nebo hotely. Výběr kvalitního ubytování je totiž alfou a omegou každé dovolené.

Pravčická brána je symbolem národního parku České Švýcarsko. Nachází se nedaleko obce Hřensko v severních Čechách. Tato národní přírodní památka je největší přirozenou skalní bránou na evropském kontinentu. Na svém místě stojí odnepaměti, vznikla milióny let trvajícím procesem zvětrávání kvádrových pískovců skalního masivu, přesněji jeho spodní části, která je méně odolná.

Krásu Pravčické brány, v minulosti zvané Prebischtor, začali turisté objevovat brzo. V těsné blízkosti brány tehdy stával malý domek pobitý kůrou, který sloužil jako výčep. Již koncem 70. let 19. století byla vydlážděna přístupová cesta od Hřenska, v té době vznikla i promenádní stezka k Mezní Louce. Roku 1881 nechal kníže Edmund Clary-Aldringen, jakožto majitel panství, vystavět výletní zámeček Sokolí hnízdo přímo u Pravčické brány. Italští stavbaři jej dokončili v téměř rekordním čase, za jediný rok. O pár let později přibylo zábradlí na skalních vyhlídkách v okolí. Krátce po vybudování restaurace se za vstup do areálu začal vybírat poplatek. Od dob, kdy se Pravčická brána stala turistickou atrakcí je prokazatelně navštívili milióny lidí, včetně známých osobností. Ne jednou, ale hned dvakrát, v letech 1831 a 1851, sem zavítal slavný spisovatel Hans Christian Andersen, který zde čerpal inspiraci pro svou práci.

Do roku 1980 měli návštěvníci možnost vystoupit až na samotný vrchol brány. Vstup byl ale zakázán, jelikož přítomnost lidí na skalním oblouku způsobovala zrychlení eroze. V důsledku toho došlo k zúžení této části téměř o metr, proto se přistoupilo k zákazu, aby památka zůstala i pro další generace. I když si nemůžete užít výhled ze skalního mostu, rozhledy rozhodně stojí za to. Krásný pohled nejen na samotnou bránu ale i na České i Saské Švýcarsko Vám nabídkou hned tři vyhlídky. Dostanete se na ně po upravených stezkách a schodištích, které vedou přímo z místa vstupu do areálu. První vyhlídka se nachází přímo pod skalní bránou a okouzlí Vás zvláštní atmosférou. Z druhé vyhlídky uvidíte v plné kráse Pravčickou bránu i zámeček Sokolí hnízdo, ale také Křídelní stěny a Pravčický kužel. Třetí vyhlídka nabízí pohled na Dlouhodolské stěny.

K Pravčické bráně již neodmyslitelně patří Sokolí hnízdo, výletní zámeček v alpském stylu. V minulosti to bylo ubytování určené pro významné hosty knížecího rodu. V současnosti se zde nachází stylová dobová restaurace, kterou zdobí původní obložení stěn a malby. Kromě toho je zámeček sídlem muzea Národního parku České Švýcarsko a informačního centra. První patro budovy je věnováno výstavě fotografií zdejší přírody od Juliuse Puflera.

K Pravčické bráně se dostanete buďto ze Hřenska nebo z Mezní Louky. Pokud zvolíte jako výchozí bod Hřensko, povede Vás červená turistická značka asi 2 km podél silnice směr Mezní Louka, pak u Třech pramenů vejdete do lesa a mírným stoupáním budete pokračovat asi 2,5 km až k národní přírodní památce. Z Mezní Louky vede také červená značka po Gabriliině stezce, čeká Vás členitá stezka dlouhá asi 6 km s krásnými výhledy. Ve Hřensku i na Mezní Louce najdete odstavná parkoviště.

Říkáte si, že kromě Pravčické brány tu toho jistě bude ještě víc. A máte pravdu. Vaší pozornost si zaslouží i dvě nedaleké soutěsky, Divoká a Edmundova. Poznejte také CHKO Labské pískovce i celý národní park České Švýcarsko, včetně Malé Pravčické brány, Růžovského vrchu, skalní průrvy Úzké schody či Jetřichovických stěn. Je libo trochu městského prostředí? Směřujte do Děčína, který má dvě dominanty, zámek a Pastýřskou stěnu s vyhlídkou. Dobře se zde ale zabaví i rodiny s dětmi, pro které bude zážitkem zoologická zahrada nebo aquapark.

Jistě jste už nadšení a těšíte se až tu krásu poznáte. Naplánujte si rovnou několikadenní dovolenou s ubytováním v blízkosti Pravčické brány. V okolí najdete stylové chaty a útulné penziony, ale také komfortní hotely nebo chalupy v klidném prostředí. Při hledání se můžete vybrat různými směry, ubytovací kapacity nabízí Hřensko, Janov, Arnoltice nebo Jetřichovice a nejrůznější pokoje či apartmány najdete i v Děčíně. Pravčická brána i celé České Švýcarsko se chlubí unikátní krásou, kterou se vyplatí vidět na vlastní oči. Začněte svůj pobyt plánovat hned teď a to tak, že si prohlédnete naši nabídku ubytování!

Pískovcové věže na česko-německé hranici

Krkavčí kameny je název pro impozantní skalní útvar, skupinu pískovcových skalních věží, které se nacházejí v malebných Lužických horách přímo na česko-saské hranici. Vrchol tohoto zalesněného návrší, nazývaný na české straně i Sokolík (menší věž), leží v nadmořské výšce přibližně 556 m n. m. a patří do katastru obce Dolní Světlá v okrese Česká Lípa. Díky své poloze u staré obchodní cesty jsou zmínky o těchto výrazných skalách známy již od 14. století.

Komplex tvoří dvě hlavní skalní věže, přičemž ta na německé straně byla původně nazývána Falkenstein (Sokol). Menší věž na české straně, Sokolík, má dva vrcholky, které lidé v minulosti přirovnávali ke dvěma hlavám nebo hlavě lva a koně. V současnosti jsou Krkavčí kameny oblíbeným cílem zejména pro horolezce, kteří zde najdou několik lezeckých cest různých obtížností. Původní upravené vyhlídky, které byly v minulosti součástí turistických staveb, dnes již zanikly, ale jejich pozůstatky jsou v lese stále viditelné.

Jak se tam dostanete

K samotným skalám nevede žádná silnice pro auta, dostupné jsou pouze pěšky. Nejčastějším výchozím bodem na české straně je obec Dolní Světlá, která patří pod obec Mařenice. Odtud vede k česko-saskému hraničnímu přechodu k saskému Jonsdorfu turistická trasa se zeleným pásovým značením Klubu českých turistů, která prochází kolem Krkavčích kamenů. Přístup je možný i z německé strany, z nedaleké obce Jonsdorf.

Co můžete v okolí objevovat

Oblast Lužických hor, ve které se Krkavčí kameny nacházejí, nabízí rozsáhlé možnosti turistiky. V okolí nevynechejte návštěvu malebné německé lázeňské obce Jonsdorf a její části, která je součástí Přírodního parku Žitavské hory. Jestliže vás zajímá geologie, v blízkosti můžete najít zříceninu hradu Oybin tyčící se nad stejnojmennou obcí, která se nachází jen kousek od českých hranic. Za návštěvu stojí také Expozice v dole Černá díra v blízkosti Jonsdorfu, která poskytuje pohled do hornické historie. Přehlédnout byste neměli ani skalní útvary, jako jsou Nonnenfelsen (Skalní jeptišky).