Kam na výlet Lidmaň

Středověký hrad s muzeem historických motocyklů v Kraji Vysočina

Hrad Kámen, situovaný v Kraji Vysočina, patří k menším, ale architektonicky zajímavým středověkým hradům. Byl založen ve třináctém století, pravděpodobně v souvislosti s rody Vítkovců a Kamenských z Kamene. Hrad je postaven na kamenném bloku, z čehož je odvozen i jeho název. Hrad byl v průběhu staletí vícekrát přestavěn, nejvýznamněji v období gotiky a renesance. Nejzachovalejší částí je románsko-gotická věž. Od osmnáctého století hrad sloužil jako hospodářské budovy a chátral, ale v druhé polovině dvacátého století byl částečně zrekonstruován. V současnosti je hrad znám především díky Muzeu historických motocyklů, které je zde umístěno a prezentuje cennou sbírku historických jednostopých vozidel.

Přístup

Hrad Kámen se nachází v obci Kámen v Kraji Vysočina. Pro přístup autem použijte silnici II/124. Parkování je dostupné na placeném parkovišti přímo pod hradem. Nejbližší železniční stanice je v obci Kámen.

Okolí – co stojí za poznání

Hrad je obklopen malým, ale upraveným zámeckým parkem. V blízkém okolí můžete navštívit historické město Pelhřimov s unikátní věží a historické město Tábor s hradem Kotnov a středověkými uličkami. Zajímavá je i oblast České Sibiře.

Zámek Kamenice nad Lipou se skutečně pojí s českým národním stromem - lípou. Přídavek "nad Lipou" totiž dostalo město podle prastaré lípy rostoucí v zámeckém parku, jejíž věk se nyní odhaduje na 700 až 800 let. Pojďte se tedy podívat nejen na tento památný strom, ale také prohlédnout si zdejší zámek.

Na trase z Jindřichova Hradce do Pelhřimova na severozápadě Českomoravské vrchoviny leží malebné městečko Kamenice nad Lipou. Podle pověsti bylo toto místo původně málo zalidněno, proto zde byla založena osada, která se později rozrostla na město Kamenice.

Na místě, kde dnes stojí zámek, původně stával od roku 1248 středověký hrad pánů z Kamenice. Na severní straně hradu nad rybníkem stávala pozdně gotická bašta. V průběhu 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Nebyla to však jediná přestavba, která zámek potkala. Renesanční zámek přestavěli na zámek klasicistní poslední majitelé Geymüllerové v letech 1839-1842, kteří mimo jiné nechali zazdít otevřené arkády na poschodí na nádvoří. V současnosti se tedy jedná o pozdně klasicistní jednopatrový zámek, v jižním křídle je dvoupatrový a nárožní věž, před kterou byl padací most, je třípatrová.

Osud zámku Kamenice nad Lipou dále pokračoval od roku 1945 jako dětská ozdravovna, která využívala sklepní prostory jako kotelnu. Až mnohem později po obnově zámku byl odhalen v místě bývalé kotelny velký gotický sál. Ozdravovna fungovala v budově zámku až do roku 1998, kdy byla její činnost ukončena a zámek přešel pod správu Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Pod jeho vedením byla od roku 2004 zahájena rozsáhla obnova, při které byly zdemolovány novodobé dostavby a objeven renesanční sál a již zmíněný velký gotický sál.

Dnes je zámek přístupný veřejnosti po celý rok, jen je třeba si předem zjistit otevírací dny a hodiny. Na prohlídku je možné objednat si průvodce, a to jak pro větší skupiny, tak i pro rodiny. Pokud se chystáte do Kamenice nad Lipou s dětmi, při návštěvě zámku je budou zajímat stálé expozice věnované hračkám. Každý rok na zámku také probíhá letní festival hraček, tzv. Hračkobraní.

Až budete shánět ubytování v okolí zámku Kamenice nad Lipou, najdete zde v Kamenici velkou nabídku chalup, apartmánů a penzionů. Pokud spoléháte na vlastní dopravu, nabízí se také ubytování v Pelhřimově nebo v hotelech v Jindřichově Hradci. Odtud můžete vyrážet na další zajímavá místa. Pro milovníky naší domácí historie je v okruhu několika kilometrů od Kamenice hned několik hradů. Pokud máte raději muzea, určitě se zajeďte podívat do pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit. Jak vidíte, okolí zámku Kamenice nad Lipou nabízí mnoho možností, jak trávit volný čas.

Původně gotický hrad, později rozsáhlý barokní zámek v Kraji Vysočina, dnes sídlo Městského úřadu a muzea Antonína Sovy.

Zámek Pacov, situovaný v Kraji Vysočina, má původ v gotickém hradě postaveném ve 13. století. Svou dnešní podobu získal po rozsáhlé barokní přestavbě v 18. století za rodu Piccolominiů. Zámek je známý pro svou barokní výzdobu a kapli. Dnes v něm sídlí Městský úřad Pacov a také Muzeum Antonína Sovy, věnované životu a dílu tohoto významného českého básníka, který v Pacově žil. Muzeum prezentuje i historii města a regionu.

Přístup

Zámek Pacov se nachází v centru města, na adrese Náměstí sv. Trojice 1. Autem je přístup ze silnice I/19 nebo II/128. Parkování je možné na bezplatném parkovišti na Náměstí Sv. Trojice. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Pacov, aut. st., která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Pacov (trať 224) je vzdálena asi 1,5 km. Muzeum nabízí prohlídky interiérů a je otevřeno celoročně.

Okolí – co stojí za poznanie

V blízkosti Pacova můžete navštívit historické město Tábor s Hradem Kotnov a husitským muzeem. Navštívit můžete také Zámek Červená Lhota, vodní renesanční zámek na ostrově. Zajímavá je i Rozhledna Mařenka, která nabízí výhled na Vysočinu.

Původně gotická tvrz, později rozsáhlý barokní zámek na Vysočině, který dnes slouží jako městské muzeum a kulturní centrum, známé pro Muzeum rekordů a kuriozit.

Zámek Pelhřimov, situovaný v Kraji Vysočina, má své kořeny ve středověké tvrzi ze 14. století. Tvrz byla v 18. století přestavěna na barokní zámek za rodu Trauttmansdorffů. Zámek je známý pro své jednoduché barokní průčelí a rozsáhlý hospodářský dvůr. Dnes v objektu sídlí Městské muzeum a je zde umístěno i Muzeum rekordů a kuriozit, které prezentuje unikátní exponáty z České knihy rekordů. Zámek je významným kulturním a vzdělávacím centrem.

Přístup

Zámek Pelhřimov se nachází v centru města, na adrese Masarykovo náměstí 1. Autem je přístup ze silnice I/34 nebo I/19. Parkování je možné na placeném parkovišti na Masarykově náměstí. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Pelhřimov, aut. nádr., která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Pelhřimov (trať 224) je vzdálena asi 1 km. Muzeum nabízí prohlídky interiérů celoročně.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti Pelhřimova můžete navštívit historické město Humpolec s Muzeem Humpolec a Hradem Orlík. Navštívit můžete také Město Tábor s Hradem Kotnov a gotickým náměstím. Zajímavá je i Rozhledna Pípalka u obce Píšť, která nabízí výhled na Vysočinu.

Rozsáhlá zřícenina gotického hradu se dvěma paláci na kopci

Hrad Choustník, nacházející se v Jihočeském kraji, je impozantní zřícenina gotického hradu z poloviny třináctého století. Hrad byl postaven na čedičovém vrchu a jeho největší raritou je, že byl vybudován jako dvojhrad, tedy komplex dvou samostatných hradních jader s vlastními paláci, které byly odděleny příkopem a spojeny pouze mostem. Byl založen Oldřichem z Choustníka a patřil mezi nejsilnější pevnosti v Jižních Čechách. Největší slávu zažil hrad za rodu Rožmberků ve čtrnáctém století. Hrad zchátral v patnáctém století po požáru. Zřícenina je v současnosti přístupná pro veřejnost a na jedné z věží je zřízena vyhlídka, ze které je rozsáhlý výhled do okolí, včetně hory Blaník.

Přístup

Hrad Choustník se nachází nad obcí Choustník v okrese Tábor. Autem je přístup po silnici I/19 (směr Tábor – Pelhřimov) a následně odbočení na silnici II/135. Parkování je možné na placeném parkovišti pod hradem, odkud vede ke zřícenině značená turistická stezka (přibližně jeden kilometr, strmější stoupání). Nejbližší železniční stanice je Choustník (trať 202), vzdálená asi dva kilometry. Autobusová zastávka Choustník v obci je blíže a odtud vede turistická značka k hradu.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti hradu můžete navštívit Zámek Choustníkovo Hradiště – renesanční zámek s barokní kaplí v nedaleké obci. Pro milovníky historie je v okolí Zámek Tábor – komplex s gotickou věží Kotnov, který je sídlem muzea. Pro milovníky přírody je nedaleko Hora Blaník – legendární hora s rytířskou legendou a dřevěnou rozhlednou, která je ideální pro turistiku.

Specializované muzeum věnované českým a světovým rekordům a kuriozitám

Muzeum rekordů a kuriozit je specializované a unikátní muzeum, které se nachází ve městě Pelhřimov v okrese Pelhřimov na Vysočině. Muzeum sídlí v historické budově a je věnované sběru, dokumentaci a prezentaci českých a světových rekordů a různých kuriozit. Nabízí rozsáhlé expozice nejrůznějších měřitelných i neměřitelných výkonů, netradičních předmětů a sbírku největších a nejmenších artefaktů.

Přístup

Muzeum se nachází v centru města Pelhřimov (dostupná ze silnice číslo 19) na Masarykově náměstí v blízkosti Pelhřimovské brány. Doporučuje se parkovat na placeném parkovišti s omezenou kapacitou, které se nachází v centru města u radnice Pelhřimov. Odtud je to ke vstupu jen pár metrů. Nejbližší železniční stanice Pelhřimov je vzdálena necelý kilometr.

Okolí – čo stojí za poznanie

V blízkosti se nachází historické město Pelhřimov s dominantní Pelhřimovskou bránou a Muzeem strašidel Pelhřimov. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlý Hrad Kámen a Zámek Červená Řečice. Vyplatí se navštívit i Rozhlednu Křemešník a Vrch Melechov.

Regionální svah na Českomoravské vrchovině

Vlek Horní Radouň, známý pod názvem Čihadlo, je menší lyžařské středisko, které se nachází přibližně 14 kilometrů severně od Jindřichova Hradce. Středisko je situováno na Českomoravské vrchovině a je ideální pro rekreační lyžování, rodiny s dětmi a začátečníky, pro které představuje pohodlně dostupnou a cenově přijatelnou alternativu k velkým horským areálům.

Areál Čihadlo byl modernizován v roce 2004, kdy proběhla celková obnova původního zařízení z roku 1984, včetně nové elektroinstalace a osvětlení. Lyžování probíhá v nadmořské výšce od 585 do 638 m n. m., s celkovým převýšením přibližně 53 metrů. Přepravu lyžařů zajišťuje jeden jednomístný teleskopický vlek (Tatrapoma), který má délku 330 m a přepravní kapacitu 500 osob za hodinu. K dispozici jsou dvě sjezdovky: jedna má délku 350 m a druhá, delší trať, měří 550 m. Jsou pravidelně upravovány a delší sjezdovka je kompletně osvětlená, což umožňuje oblíbené večerní lyžování. Středisko provozuje Ski klub Čihadlo, přičemž provoz probíhá především o víkendech a vybraných odpoledních. V areálu je také zajištěno jednoduché občerstvení přímo pod svahem.

Jak se tam dostanete

Lyžařský vlek se nachází na kopci Čihadlo u obce Horní Radouň. Přístup autem je možný z nedalekého města Studená, odkud vede silnice směrem na Horní Pole. Pro lyžaře je k dispozici vyhrazené parkoviště, které je v sezóně shrnuté a bezplatné. Nachází se v polní části, asi 50 metrů od vleku. Další možností je přijet autem do obce Horní Radouň a pokračovat pěšky po značených cestách. Autobusové spojení je dostupné do obce Horní Radouň, avšak přímá doprava k vleku není zajištěna, proto se v případě hromadné dopravy doporučuje krátká pěší túra.

Co můžete v okolí dále objevovat

Okolí Horní Radouně a sousední Studené, ležící v klidné části Českomoravské vrchoviny, je ideální pro turistiku a cyklistiku. Přímo v obci Horní Radouň se nachází kaple svatého Jana Nepomuckého z 19. století a pamětní deska obětem první světové války. V obci Studená, která leží nedaleko, začíná naučná stezka. Například k rybníku Maráz se dostanete po místní cestě, která je vhodná i pro rodinné procházky. V širším okolí se nacházejí i další menší lyžařská střediska jako Křemešník nebo Mrákotín.

Čihadlo je středisko s lokálním významem, které nabízí příjemné podmínky pro začátečníky a je ideální pro krátké odpolední či večerní lyžování na čerstvě upravené a osvětlené sjezdovce.

První turisticky zpřístupněnou jeskyní se v roce 1868 stala Chýnovská jeskyně. K jejímu objevu došlo v roce 1863 během práce v lomu. Od té doby se pod vlivem činnosti vody postupně vytvářela až do dnešní podoby. V současnosti je její délka okolo 1 500 metrů.

Chýnovská jeskyně leží v katastru obce Dolní Hořice v okrese Tábor a patří k často navštěvovaným místům Jižních Čech. Je významnou mineralogickou lokalitou, společně s nedalekou přírodní rezervací Pacova hora zde bylo objeveno přes 60 druhů minerálů. Někdy je také nazývána jako Malovaná jeskyně, díky rozmanitosti barev, které jsou v jeskyni zastoupeny. Chýnovská jeskyně je zároveň významná i z hlediska ochrany přírody. Dlouhodobě je největším evropským zimovištěm čeledi letounů, především netopýra řasnatého.

Prohlídka Chýnovské jeskyně probíhá za doprovodu průvodce a patří k fyzicky náročnějším. Návštěvníci musí na trase zdolat téměr 400 schodů a celkové převýšení je přes 40 metrů. Hned u vchodu do podzemí můžete vidět vytesaný letopočet 1863, který připomíná objevení těchto prostor. Poté již 33 metrů hlubokým sestupem Vstupní a Scharzenberskou chodbou dorazíte k Čertovým schodům. Po celé délce chodeb můžete na stěnách vidět pestrý mramor s vložkami amfibolitu.

Nasledně přejdete lávku za Chlebovou pecí a už je tu první zastavení - Žižkova střelba. Pojmenovaná byla podle otvorů ve stropní části, které připomínají díry po dělových koulích. V Chýnovské jeskyni Vás čeká i kulturní zážitek. Za zvuků Bachovy skladby Toccata a fuga d moll jsou postupně rozvěcována světla v Kapli sv. Vojtěcha. Nakonec se ve skále objeví i kovový kříz.

Původně zde byl kříž dřevěný, připomínající první průzkum jeskyní. Zachoval se však pouze popis objevitele Jana Strnada s datem 14. července 1863 a kamenný čert, který stojí v předsálí. Následně v sestupu pokračujete až do hloubky 51 metrů pod povrchem, kde se nachází Purkyňovo jezírko se zvláštním útvarem na stěně, zvaným Oko Purkyňovo.

Tyto prostory již leží pod úrovní hladiny vody. Odtud vystoupáte k Dračí hlavě, u které je vybudován nouzový východ. Vy však pokračujete dále Spojovací chodbou k Ohništi čarodějnic. Díky prosvícenému kalcitu si budete připadat opravdu jako u hořícího ohně. Za ním leží ještě dva velké krápníky, který se původně nacházeli v těžbou zničené části lomu na Pacově hoře. Největší z krápníků byl převezen do soběslavského Blatského muzea. A to už je před Vámi poslední stovka schodů, které Vás zavedou na konec prohlídkové trasy.

Pokud na cestu k  Chýnovské jeskyni nevyužijete automobil, je možné se sem dostat i modrou turistickou trasou nebo cyklotrasou z Plané nad Lužnicí. Cesta Vás povede přes přírodní park Turovecký les. A pokud stále nebudete mít dost zážitků, můžete vyrazit třeba na prohlídku královského města Tábor.

Sami určitě zjistíte, že Jižní Čechy jsou plné zajímavých míst a atrakcí. A když si pronajmete nějaké pěkné ubytování v blízkosti Chýnovské jeskyně nebo útulný penzion na Táborsku, můžete si svůj čas přesně naplánovat a navštívit alespoň ty nejvýznamnější z nich. Určitě Vám tady bude dobře.

Zámek Červená Lhota, který se nachází nedaleko Pluhova Žďáru, patří k nejromantičtějším a nejoblíbenějším jihočeským památkám. Zámek stojí na menším ostrůvku a je obklopen rybníkem, který mu dodává pohádkový charakter. Zájemci se po něm mohou dokonce plavit na vypůjčené lodičce, takže jde o perfektní místo pro zamilované páry, které mají zájem o něco skutečně velmi speciálního. K památce se nejsnáze dostanete vlastním autem. Přímo k zámku se také dobře dostanete pěšky a na kole, protože k němu vede modré turistické značení z Deštné.

Zámek se nacházel na okraji území pánů z Hradce, kteří tu ve 13. století založili ves, jež nesla prostý název Lhota. A protože každá taková víska potřebovala ochranu, v roce 1465 se poprvé hovoří o tvrzi, která ji měla v případě nebezpečí bránit. Ta byla rodem Kábů z Rybňan, kteří ji měli posléze ve svém držení, přestavěna v renesančním slohu. V roce 1555 se dokonce poprvé objevuje rozšíření původního názvu na Novou Lhotu. Červenou Lhotou se však toto místo stalo až v roce 1602, protože v té době došlo k prvnímu přemalování vnějších omítek. Do největších změn se později pustil až Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který tvrz transformoval na mnohem luxusnější letohrádek. Od roku 1949 pak byla tato památka otevřena pro veřejnost a od té doby ji navštívily statisíce, ne-li miliony nadšených turistů. Svůj podíl na tom nejspíš má i skutečnost, že na zámku se pravidelně točí televizní pohádky. Vůbec nejčastěji si s Červenou Lhotou spojujeme děj Zlatovlásky z roku 1973.

Návštěvníci památky se mají po příjezdu rozhodně na co těšit, protože prohlídkové okruhy zahrnují například byt posledních majitelů zámku, jehož podoba pochází z roku 1910. Také si prohlédnete pokoje v podkroví. Koho zajímá historická architektura, ten by měl dozajista zavítat i do sklepení, ve kterém jsou místnosti vytesány do skály. Velkým lákadlem je pak také kaple Nejsvětější Trojice, která Vás uchvátí svou propracovanou výzdobou.

Romantické, ale i rodinné ubytování blízko zámku Červená Lhota poskytují turistické i luxusní penziony. Případně si můžete pronajmout i pohodlnou jihočeskou chalupu, ze které budete podnikat další výlety po okolí. Jedním z mnoha dalších zajímavých turistických cílů v sousedství je například Provaznické muzeum Karla Klika v Deštné. Tak si udělejte čas a přijeďte se podívat!

Soukromé muzeum věnované historii československého letectví a letecké technice

Letecké muzeum Deštná je soukromé specializované muzeum, které se nachází v obci Deštná u Jindřichova Hradce v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Muzeum je zaměřené na histori československého a českého letectví a prezentuje širokou škálu historických letadel, motorů a letecké techniky. Nabízí rozsáhlou expozici včetně vojenských a civilních letadel. Je oblíbeným cílem pro milovníky letectví a historie.

Přístup

K muzeu vede z obce Deštná (dostupná ze silnice číslo 34) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází přímo před budovou muzea u hlavního vstupu. Odtud je to ke vstupu jen pár metrů. Nejbližší železniční stanice Jindřichův Hradec je vzdálena necelých deset kilometrů.

Okolí – čo stojí za poznanie

V blízkosti se nachází historické město Jindřichův Hradec s dominantním Zámkem Jindřichův Hradec a Muzeem Jindřichohradecka. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlá Česká Kanada (přírodní oblast) a Úzkokolejka Jindřichův Hradec. Vyplatí se navštívit i Hrad Landštejn a Rozhlednu U Jakuba.

Expozice tradičního řemesla v bývalé dílně rodiny Kliků

Provaznické muzeum Karla Klika se nachází v městečku Deštná v okrese Jindřichův Hradec a je jedinou institucí svého druhu v České republice. Sídlí v autentických prostorách bývalé řemeslné dílny, kterou zde v 18. století založil rod Kliků a nepřetržitě ji provozoval po několik generací. Jde o jeden z nejstarších a nejcennějších objektů lidové architektury v obci.

Dnes muzeum nabízí pohled na kompletní technologický postup výroby lan, popruhů a rohoží. Unikátem je, že mnohé z vystavených historických strojů a nástrojů jsou stále plně funkční. Průvodci během prohlídky často předvádějí pletení na dobových stavech, což činí exkurzi atraktivní i pro rodiny s dětmi.

Přístup

Objekt leží přímo v centru městečka Deštná, jen pár kroků od Náměstí Míru. Parkování je možné na veřejných plochách na náměstí. Autobusová zastávka „Deštná“ je vzdálena jen několik minut chůze. Nejbližší železniční stanice je ve městě Kardašova Řečice.

Okolí - co stojí za poznání

V bezprostřední blízkosti se nachází Letecké muzeum Deštná, které mapuje historii československého letectví. Jen pár kilometrů odtud leží pohádkový vodní Zámek Červená Lhota. Za návštěvu stojí i nedaleký provaznický kostel svatého Otty.

Návštěva tohoto muzea je návratem k poctivému řemeslu. Je to místo, kde se dozvíte, že není provaz jako provaz, a kde oceníte zručnost starých mistrů.

Raně barokní přestavba gotického biskupského hradu v Kraji Vysočina

Zámek Červená Řečice, ležící v Kraji Vysočina, byl původně gotický biskupský hrad založený v druhé polovině třináctého století. Byl sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů a sloužil jako důležitá pevnost u středověké cesty. Nejvýznamnější stavební změny probíhaly od konce šestnáctého do počátku sedmnáctého století. Nejprve byl hrad přestavěn na renesanční zámek za Šternberků a následně po požáru získal svou současnou raně barokní podobu s arkádovým nádvořím. Areál je obklopen vodním příkopem a rozsáhlým anglickým parkem. Ačkoliv prošel ve dvacátém století různými využitími, dnes je zámek v soukromém vlastnictví a po částečné rekonstrukci je přístupný veřejnosti s prohlídkami historických sálů a s možností pořádání společenských akcí.

Přístup

Zámek Červená Řečice se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Pelhřimov. Autem je přístup po silnici I/34 (směr Pelhřimov – Humpolec). Parkování je možné na vyhrazeném parkovišti u kostela pod zámkem. Nejbližší autobusová zastávka Červená Řečice, nám. je v pěší dostupnosti od zámku. Nejbližší železniční stanice je Želiv (trať 224), vzdálená asi devět kilometrů, odkud je nutné využít autobusové spoje. Cesta vede po mostě přes řeku Trnavu přímo k zámeckému areálu.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkém okolí můžete navštívit Klášter Želiv – premonstrátský klášter s barokním kostelem od Jana Santiniho. Nedaleko se nachází také Zámek Pelhřimov – historické sídlo s expozicí o historii města a regionu, které sídlí v centru. Pro milovníky technických památek je nedaleko zajímavá Přehrada Želivka – hlavní zdroj pitné vody pro Prahu, která nabízí výhledy na vodní hladinu.

Původně gotický hrad, později renesanční zámek s rozsáhlými expozicemi o perleťářství v Kraji Vysočina.

Zámek Žirovnice, situovaný v Kraji Vysočina nedaleko Pelhřimova, má původ v gotickém hradě postaveném ve 13. století. Svou dnešní tříkřídlou podobu získal po rozsáhlé renesanční přestavbě v 16. století. Zámek je známý pro své zachované renesanční fresky a rozsáhlé expozice. Dnes v něm sídlí Městské muzeum Žirovnice, které je známé unikátní expozicí věnovanou perleťářství, řemeslu s dlouhou tradicí v regionu. Dále jsou zde expozice o šicích strojích a historii rodu Vencelíků z Vrchovišť.

Přístup

Zámek Žirovnice se nachází v centru města, na adrese Zámek 1. Autem je přístup ze silnice I/23 nebo II/603. Parkování je možné na placeném parkovišti u vstupu do areálu. Autobusová doprava má nejbližší zastávku Žirovnice, náměstí, která je v pěší vzdálenosti. Železniční stanice Žirovnice (trať 224) je vzdálena asi 1 km. Muzeum nabízí prohlídky interiérů a je otevřeno sezónně.

Okolie – co stojí za poznání

V blízkosti Žirovnice můžete navštívit historické město Telč, zapsané na seznamu UNESCO, s renesančním zámkem a náměstím. Navštívit můžete také zámek Červená Lhota, renesanční vodní zámek na ostrově. Dalším zajímavým místem je rozhledna Panský vrch, která nabízí výhledy na Vysočinu.

Kaskádová přehrada na řece Trnávka s vodními sporty a rekreačním střediskem

Přehrada Trnávka je středně velká vodohospodářská a rekreační nádrž, která se nachází na řece Trnávka nedaleko obce Želiv v okrese Pelhřimov na Vysočině. Přehrada je součástí kaskády vodních děl na řece a slouží především k ochraně před povodněmi a k rekreaci. Nádrž je oblíbená pro vodní sporty, především pro vodní slalom a kanoistiku, a nabízí možnost koupání v tichém prostředí Vysočiny.

Přístup

K přehradě vede z obce Želiv (dostupná ze silnice číslo 112) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na bezplatném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází na břehu nádrže u rekreačního střediska Trnávka. Odtud je to k vodě jen pár metrů. Nejbližší železniční stanice Želiv je vzdálena necelé tři kilometry.

Okolí – co stojí za poznání

V blízkosti se nachází historické město Humpolec s dominantním Hradem Orlík nad Humpolcem a Muzeem Humpolec. Necelých dvacet kilometrů severně leží rozsáhlá Vodní nádrž Švihov (Želivka) a Zřícenina hradu Lipnice nad Sázavou. Vyplatí se navštívit i Klášter Želiv a Zámek Kámen.