Technické památky v Pošumaví

Nejstarší dochovaný vodní mlýn v Čechách

Vodní mlýn Hoslovice leží v malebném údolí na Hoslovickém potoce ve Strakonickém okrese v Jihočeském kraji. Je to jedinečná technická památka, která je považována za nejstarší dochovaný vodní mlýn v Čechách. Jeho historie sahá až do první poloviny třináctého století. Areál mlýna zahrnuje nejen mlýnskou budovu s plně funkčním vodním kolem a mlecím zařízením, ale i kompletní hospodářskou usedlost s obytným domem a stodolou. Mlýn fungoval nepřetržitě až do roku 1951. Dnes je otevřen pro veřejnost jako skanzen muzea ve Strakonicích.

Přístup

Mlýn se nachází asi patnáct kilometrů jižně od Strakonic. Pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště přímo u vstupu do areálu, zřízené na místní komunikaci. Od parkoviště je to ke mlýnu jen několik desítek metrů. Nejbližší autobusová zastávka Hoslovice je vzdálena přibližně jeden kilometr. Pěší turisté mohou využít žlutou turistickou značku vedoucí z obce Volyně nebo Hrádek. Vstup do mlýna je zpoplatněný.

Okolí – co stojí za poznání

V nedalekém městě Strakonice dominuje historický Hrad Strakonice s kulatou věží, ve kterém sídlí Muzeum středního Pootaví. Dále se vyplatí navštívit město Volyně s gotickým Kostelem Všech svatých. U silnice směrem na Blatnou se nachází Zámek Lnáře, který je známý svými barokními zahradami a rybníky.

Historická vodní elektrárna a technická památka v srdci národního parku

Vodní elektrárna Čeňkova pila je historická a funkční malá vodní elektrárna, která se nachází v hlubokém údolí na soutoku řek Vydra a Křemelná u obce Rejštejn v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Elektrárna byla postavena již v roce 1912 a představuje významnou technickou památku díky své původní architektuře a technickému vybavení. Je oblíbeným cílem pro pěší turistiku v srdci Národního parku Šumava.

Přístup

K elektrárně vede z obce Rejštejn (dostupná ze silnice číslo 169) dobře udržovaná silnice. Doporučuje se parkovat na placeném parkovišti s dostatečnou kapacitou, které se nachází přímo u elektrárny u řeky Vydra. Odtud je to k elektrárně jen pár metrů. Nejbližší železniční stanice Sušice je vzdálena necelých deset kilometrů.

Co stojí za poznanie

V blízkosti se nachází rozsáhlý Národní park Šumava s dominantním Březníkem (vrchol) a Vltavským kaňonem (kaňon Vydry). Necelých dvacet kilometrů jižně leží historické město Sušice s dominantní Rozhlednou Svatobor Sušice a Muzeem Šumavy Sušice. Vyplatí se navštívit i Kaňon řeky Vydra a Vrchol Pancíř (rozhledna).

Pohyblivý dřevěný betlém s dominantami Šumavy

Sušický mechanický betlém je jedním z největších a nejkrásnějších pohyblivých betlémů v České republice. Nachází se v budově Muzea Šumavy na náměstí ve městě Sušice. Dílo vytvořili v roce 2004 místní řezbáři pod vedením Karla Tittla a Pavla Svobody. Betlém je dlouhý několik metrů a obsahuje stovky figurek a objektů.

Dnes je betlém hlavní atrakcí muzea a je přístupný celoročně. Unikátem je, že kromě klasických jesliček zobrazuje i významné památky města Sušice a okolní Šumavy, jako jsou hrad Rabí, Kašperk nebo rozhledna Svatobor. Figurky se pohybují a předvádějí tradiční řemesla, jako je vorařství, sklářství či těžba zlata.

Přístup

Muzeum Šumavy sídlí přímo na Náměstí Svobody v centru Sušice v historickém goticko-renesančním domě. Parkování je možné přímo na náměstí (placená zóna). Autobusové nádraží je v pěší dostupnosti. Železniční stanice "Sušice" je vzdálena asi 2 km, ale do centra jezdí MHD.

Okolí co stojí za poznání

Nad městem se tyčí vrch Svatobor s kamennou rozhlednou a turistickou chatou. Přímo ve městě můžete navštívit kapli Anděl strážný (Andělíček), která je viditelná z celého okolí. Procházka podél řeky Otavy nabízí pohled na bývalé továrny na zápalky Solo.

Návštěva Sušického betlému je zážitkem pro děti i dospělé. Spojuje vánoční tématiku s poznáváním regionální historie a architektury v pohybu.

Schwarzenberský plavební kanál (starší název Schwarzenberský průplav) se nachází v blízkosti obce Nová Pec, je to šumavský vodní kanál, kterého úlohou bylo spojit jeden z přítoků Studené Vltavy s rakouskou řekou Große Mühl (přítok Dunaje), čímž došlo k propojení úmoří Černého a Severního moře. Kanál začíná na severním svahu vrchu Třístoličník (v nadmořské výšce 916 metrů) a jeho celkový spád je 255 m. Voda do kanálu řízeně proudí z Plešného jezera. V současnosti je kanál národní kulturní památkou, přičemž zrekonstruováno je přibližně 15 km z původní délky.

S prvním návrhem propojení dvou umoří přišel již římský císař a český král Karel IV. a v jeho době měly začít i první snahy o uskutečnění tohoto plánu, údajně byly nalezeny stopy po výkopech ze 16. století. Ten skutečný existující kanál, v celkové délce 44 km, přikázal vystavit kníže Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu a projekt vedl Josef Rosenauer. Dokončen byl až za vlády Josefa II. ze Schwarzenbergu. Cílem bylo přepravovat polena dřeva (o délce do 1 metru) z nepřístupných oblastí Šumavy v povodí Vltavy do císařského hlavního město Vídně. Kanálem, který byl v předválečné době chloubou schwarzenberských panství, se plavilo dříví téměř 170 let (1793 až 1962). Během „zlatých časů“ plavení dříví (1793–1892) bylo ze Šumavy do Vídně dopraveno téměř 8 milionů m3 palivového dřeva. Josef Rosenauer byl později jmenován čestným občanem Vídně, za zásluhy o zásobování města. Poslední dříví bylo na české straně splaveno v roce 1962.

V období komunismu kanál nebyl udržován a došlo k jeho zanešení a poničení na mnoha úsecích. Po pádu Železné opony se o zachování kanálu zasloužili lesníci a místní obyvatelé, při příležitosti 200. výročí začátku výstavby kanálu vzniklo tzv. Bratrstvo Schwarzenberského plavebního kanálu. Na konzervační práce navázali Lesy České republiky od roku 1995 a následně i studenti z České zemědělské univerzity v Praze. V současnosti je z původních 44 km zrekonstruováno přes 15 km. Nejdelší úsek (cca 11 km) se táhne od Jeleních Vrchů po odbočení Želnavského smyku, další úsek je mezi bavorskými hranicemi a Stockým (Ježovým) potokem (cca 1,8 km) a opravena je i část od hraničního potoka Ježová (Iglbach) po bývalou osadu Růžový Vrch (cca 2,5 km). Nejnovější rekonstrukce, o kterou se postarali Vojenské lesy a statky ČR ve spolupráci s Lesy ČR a rakouským partnerem, proběhla na Želnavském smyku a byla dokončena v srpnu 2021. Želnavský smyk byl vystavěn až v roce 1887 a spojoval původní kanál s Vltavou.

Turisté začali Schwarzenberský kanál navštěvovat v roce 1998, o rok později se konala první Slavnost Schwarzenberského kanálu. Každoroční událostí je také Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, které je spolufinancováno nejen českými, ale i rakouskými a evropskými nadacemi a společnostmi. Kanál má ne jedno, ale hned dvě muzea, v rodišti Josefa Rosenauera - obci Chvalšiny a v osadě Jelení Vrchy, kde je hranice starého a nového kanálu. Tok kanálu lemují pěší a cyklistické trasy, včetně naučné stezky Schwarzenberský plavební kanál, která začíná u parkoviště na Jeleních Vrších, má délku 9 km a je vhodná pro pěší, cyklisty, vozíčkáře a v zimě i pro běžkaře. V jednom úseku podél kanálu vede i Medvědí stezka, nejstarší naučná stezka na Šumavě.

Když už budete na dovolené na Šumavě, jistě si najdete čas poznat i něco víc. Pro rodiny s dětmi bude zážitkem Minizoo Černá v Pošumaví a malí ani velcí nebudou věřit vlastním očím v Pohádkové rezervaci. Sázkou na jistotu při pobytu na Šumavě je Lipenská přehrada, kde si v létě užijete koupání a vodní sporty a v zimě si zde můžete třeba zabruslit na zamrzlé hladině.

Hledání ubytování poblíž Schwarzenberského kanálu zvládnete jednoduše. Zkuste se podívat například po apartmánech a penzionech v Nové Peci. Ideální pobyt si možná užijete v Horní Plané, kde na Vás čekají chaty v přírodě i moderní apartmány. Stožec má rovněž pestrou nabídku, včetně hotelů a apartmánů. I Černá v Pošumaví Vás překvapí svými ubytovacími kapacitami, stejně jako Frymburk. Pokud by Vaše vysněná dovolená měla být zasazená do nádherné přírody, tak Šumava je to pravé pro Vás, neváhejte a začněte plánovat svůj pobyt u Schwarzenberského kanálu.

Barokní krypta s mumiemi jezuitů a šlechty

Klatovské katakomby představují unikátní historickou památku v centru západočeských Klatov. Tyto krypty byly vybudovány v letech 1656 až 1676 pod Jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce. Sloužily jako pohřebiště pro členy jezuitského řádu a jejich dobrodince z řad šlechty a měšťanů. Díky důmyslnému ventilačnímu systému, který zajišťoval optimální proudění suchého vzduchu, se těla přirozeně mumifikovala. Dnes je v pietních prostorách, které prošly v roce 2011 rozsáhlou rekonstrukcí, vystaveno přibližně třicet zachovaných mumií, které jsou uloženy v dřevěných rakvích s průhlednými víky. Je to unikátní svědectví barokní pohřební kultury.

Přístup

Katakomby naleznete v historickém centru města Klatovy na Denisově ulici číslo 148. Vchod se nachází v jižní lodi Jezuitského kostela. Díky své poloze v centru města jsou snadno dostupné pěšky ze všech směrů. Pro motoristy je k dispozici placené parkoviště Pod Valy, které je vzdálené asi tři sta metrů, nebo placené parkování na náměstí Míru v docházkové vzdálenosti. Autobusová zastávka Klatovy u Katakomb je vzdálena jen padesát metrů.

Okolí – co stojí za poznání

Hned nad katakombami se tyčí barokní perla Jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce. V blízkosti centra musíte navštívit i renesanční Bílou věž, která sloužila jako zvonice. Necelých šest kilometrů od Klatov se nachází monumentální Hrad a zámek Klenová, významné centrum umění. Další zajímavou památkou je pohádkový vodní Hrad Švihov, kde se natáčela známá pohádka Tři oříšky pro Popelku.