Památníky Staré Hamry

Připomínka partyzánského odboje v Beskydech

Památník se nachází v lesích nad obcí Horní Bečva v oblasti zvané Kladnatá, která je součástí Moravskoslezských Beskyd. Stojí na místě bývalé usedlosti Tkáčových, kde si v roce 1944 zřídil hlavní štáb 1. československý partyzánský oddíl Jana Žižky. Místo je mementem tragických událostí z listopadu 1944, kdy zde došlo k přestřelce s nacistickými jednotkami.

Dnes je památník volně přístupný turistům po celý rok. Tvoří jej kamenný podstavec s pamětní deskou, která připomíná jména padlých a odvlečených obyvatel. Areál slouží jako tiché pietní místo uprostřed přírody, často navštěvované při přechodu hřebene. Kolem památníku prochází žlutá turistická značka spojující Horní Bečvu s horskými hřebeny.

Přístup

K památníku nevede přímá silnice pro auta, přístup je možný pouze pěšky nebo na horském kole. Výchozím bodem je obvykle Horní Bečva, kde lze zaparkovat například u hotelu Valaška nebo v centru obce. Z parkoviště vede k památníku žlutá turistická trasa dlouhá přibližně 5 km se stoupáním. Nejbližší autobusová zastávka je "Horní Bečva, hotel Valaška".

Okolí - co stojí za poznání

V blízkosti se nachází populární Přehrada Horní Bečva, která nabízí možnosti koupání a vodních sportů. Po hřebeni je možné pokračovat k horskému hotelu Martiňák, důležité křižovatce turistických tras. Dalším cílem může být rozhledna Súkenická (Čarták), která nabízí kruhové výhledy na Beskydy a Javorníky.

Návštěva památníku Kladnatá je spojením turistiky v krásné přírodě Beskyd s připomínkou hrdinství místních lidí. Místo nabízí klidnou atmosféru daleko od rušných turistických center.

Jedním ze symbolů Beskyd je již několik desetiletí socha Radegasta, pohanského boha slunce, hojnosti a úrody, která stojí v polovině cesty mezi Pustevnami a horou Radhošť v Moravskoslezských Beskydech. Pověra říká, že kdo se dotkne Radegastova opasku, zajistí si hojnost a blahobyt.

Legendy hovoří také o tom, že na Radhošti stávala modla Radegasta už v 9. století, ovšem na popud Cyrila a Metoděje byla zbořena. Nová socha tu byla vztyčena až v roce 1931. Z umělého kamene s příměsí drcené žuly ji vytvořil rodák z Frenštátu pod Radhoštěm, sochař Albín Polášek, žijící dlouhodobě v Americe. Finančně sochu podpořili čeští krajané v USA. Původní Poláškova socha měla cestu na Radhošť dosti komplikovanou. Při jejím převážení auto uvízlo ve svahu a do druhého dne muselo čekat, než ho vytáhne šest párů koní. A při bouřce blesk zabil vojáka, který držel u sochy čestnou stráž. Navíc původní socha Radegasta na Radhošti špatně snášela drsné počasí, proto od roku 1998 stojí na jejím místě přesná kopie sochy z dílny Jana Sobka a originál můžete vidět ve vestibulu frenštátské radnice.

Současná 7tunová kopie sochy Radegasta je vytesána z přírodní žuly a odolá i extrémnímu horskému počasí ve výšce 1 105 m n. m. Dojdete k ní z Pusteven po modré turistické značce. Trasa je snadná, protože na Pustevny se můžete nechat vyvézt lanovkou z Ráztoky a pěšky se tak projdete pouhý jeden kilometr. Větší pěší túru si můžete dopřát z Dolní Bečvy, odtud po zelené značce na hřeben Radhoště a odtud po modré až k Radegastovi. Počítejte s procházkou dlouhou téměř 15 kilometrů.

Socha Radegasta je také jedním ze zastavení stejnojmenné naučné stezky, která byla otevřena v roce 2001. Vede přes okresy Nový Jičín a Vsetín, měří 9 kilometrů a během 2 až 3 hodin projdete katastry obcí Dolní Bečva, Prostřední Bečva a Trojanovice. Výškový rozdíl na trase je pouze 160 metrů, a tak zvládnou cestu i starší děti. V průběhu trasy se dozvíte zajímavosti o historii a lidových stavbách na Pustevnách, o místních jeskyních, ve kterých mají svá zimoviště netopýři, o valašské kolonizaci a také o místní fauně a floře.

Vypravili jste se na dovolenou do Beskyd, abyste viděli co nejvíce? Pak se určitě vydejte od Radegasta na Jurkovičovu rozhlednu, která stojí v Rožnově pod Radhoštěm. Jde o rozhlednu ve stylu místní lidové architektury. Dalším zajímavým místem je Valašské muzeum v přírodě, které Vám přiblíží, jak se v této oblasti kdysi žilo a pracovalo. V létě se můžete vykoupat na místním koupališti a v zimě si zalyžujete v nedalekých Velkých Karlovicích, kde se nachází Ski areál Soláň. V každém ročním období tu strávíte čas plnohodnotně.

Ubytování blízko sochy Radegast je možné v Dolní Bečvě, kde Vám kromě penzionů a chat nabídnou místní také ubytování v soukromí. Pokud byste zde ubytování z nějakého důvodu nesehnali, využijte také ubytování v Trojanovicích nebo Viganticích. Turistické trasy jsou tu poměrně husté, takže se můžete často přímo u svého ubytování napojit na některou z nich a vyšlápnout si na některou z beskydských hor. Krásné výhledy a skvělé zážitky Vás přesvědčí, že stojí za to se sem vracet opakovaně.

Na Ostravici, v nádherném prostředí Beskyd, můžete navštívit unikátní stavbu, kterou spravuje od roku 1958 Slezské zemské muzeum. Jedná se o Srub Petra Bezruče, uznávaného českého básníka, který zde pobýval. Dýchne tu na Vás autentická atmosféra počátku 20. století, jelikož interiér i exteriér objektu je zachováván přesně tak, jak jej za svého života vytvořil sám Petr Bezruč. Přijďte tedy poznat nejen letní obydlí básníka, ale především místo, které se dotýká osudu jak jeho osoby, tak i zdejšího kraje.

Srub Petra Bezruče nebyl od začátku srubem. Původně Bezruč koupil spolu s básníkem Otakarem Bystřinou fojtství na Ostravici, ale jelikož zde žila i Bystřinova manželka, soužití nebylo právě snadné. Když Bystřina zemřel, majetek byl rozdělen a Bezruč získal les, paseku, zahradu a stodolu, kterou společně s přáteli ve 30. letech 20. století přebudovali na obytný srub. Tuto původní podobu srubu se podařilo dochovat až do dnešních dní. Návštěvníci si zde prohlédnou hrubou jizbu, ložnici, kuchyňku, chodbu a dřevník.

Největší místností je tzv. hrubá jizba, v níž Bezruč trávil nejvíc času. Je zařízena nábytkem a dekoracemi přesně tak, jak byla za Bezručova života. Ložnici prý nevyužíval, sám přespával v hrubé jizbě, ložnice tedy sloužila pro návštěvy. Je známé, že Bezruč nepatřil právě mezi společenské lidi, návštěvám dával jasně najevo, kolik času je s nimi ochoten strávit. Ty mohly usuzovat podle toho, zda si dal Bezruč velkou, či malou kávu v kuchyňce, případně jak dlouhou cigaretu si vybral.

Traduje se, že Bezruč pravidelně chodíval na vrchol Lysé hory až do svých 86 let. Když mu již zdraví výšlap neumožňovalo, vyměřil si kolem srubu asi kilometrovou trasu, kterou prošel denně i dvacetkrát. Hned rok po jeho smrti, v září 1959 byl uspořádán Klubem českých turistů první Bezručův výplaz na Lysou horu. Této nejstarší české turistické akce se můžete již více než 60 let zúčastnit každý rok v září.

Když se vydáte po stopách Petra Bezruče, neměli byste si nechat ujít ani další zajímavé atrakce v Beskydech. Klidnou procházku můžete absolvovat Rájem dřevěných soch. Naopak trochu adrenalinu si užijete v Multifunkčním areálu Na Pile Ostravice. Turisté zřejmě neodolají nejvyššímu vrcholu Beskyd, ale pokud si na Lysou horu netroufáte, zkuste zdolat alespoň horu Smrk. Za odměnu po výkonu se pak můžete vykoupat na letním koupališti Sluníčko, kde si zejména děti užijí tobogán a další atrakce.

Plánujete zrovna, kdy vyrazíte za zábavou? Začít byste měli rezervací ubytování nedaleko srubu Petra Bezruče. Tím může být především ubytování na Ostravici, které patří mezi jedno z nejoblíbenějších ubytování v Beskydech obecně. Pokud jste zaváhali a je již téměř všude obsazeno, vyzkoušet můžete také nedaleký Frýdlant nad Ostravicí nebo ubytování na Čeladné. Mimo největší turistický nával se nabízí také ubytování ve Lhotce nebo v Kunčicích pod Ondřejníkem. Ať už se ubytujete kdekoliv, věříme, že tahle dovolená v Beskydech bude stát za to.