Hrad Pernštejn
Nedaleko malebné vesničky Nedvědice se vypíná krásný gotický hrad Pernštejn. Díky svým specifickým stavebním prvkům, bohaté historii i zajímavému okolí se stal dějištěm mnoha českých pohádek a filmů. Leží v Jihomoravském kraji v okrese Brno-venkov. Oblast je však známá nejen díky Pernštejnu, ale oblíbená je i u turistů, kteří sem každoročně v hojném počtu míří objevovat méně známé kouty Vysočiny.
První zmínky o Pernštejně Vás zavedou do konce 13. století, kdy byl hrad pouze menší stavbou s palácem a věží Barborkou. Postupem času, kdy došlo k nárůstu moci i finančních možností pánů z Pernštejna, byl hrad přestavěn na reprezentační politické a správní centrum. V 15. století se sídlo rozšířilo o další obytné budovy a okolo vyrostla i vnější hradební zeď. Na nádvoří pak vznikla nová reprezentativní místnost, která byla největší místností na hradě, tzv. Rytířský sál.
Další roky na Pernštejně se nesly ve znamení rozšiřování hradeb o účinné věže, překlenutí vstupu do přízemí a přibyla i knihovna a několik dalších obytných místností. Na počátku 18. století doplnily původní výzdobu Rytířského sálu štukové reliéfy G. A. Corbelliniho. Hrad Perštejn se tak postupně ze středověkého hradu měnil na moravskou zemskou pevnost. Možná jste se setkali i s označením "mramorový" hrad. Tento název dostal díky nedvědickému mramoru, který byl při jeho stavbě využíván ve velkém množství.
Svoje oficiální pojmenování získal hrad Pernštejn pravděpodobně od německého výrazu Bärenstein, což v překladu znamená "medvědí kámen". Pověst praví, že v dávných dobách, kdy hrad ještě neměl žádné jméno, žil v jeho okolí uhlíř. Jednoho dne našel v lese medvědí brloh a v něm opuštěná medvíďata. Přinesl je tedy svému synovi domů na hraní a následně na hrad, kde je daroval hradnímu pánovi. Když se medvědice k doupěti vrátila a nenašla svoje mláďata, vydala se po stopě, která ji dovedla až do domu uhlíře. Tam v zuřivosti sebrala malého chlapce a odnesla ho do lesa. Svého činu pak uhlíř mohl už pouze litovat.
Jiná pověst se váže k nedalekému tisu, který najdete blízko lesního kamenného chodníčku, vedoucí na hrad Pernštejn. Když se kdysi dávno jeden unavený poutník vracel z poutě domů, zaujal ho čilý ruch a spoustu dělníků na mohutném skalnatém kopci. Dozvěděl se, že mají v plánu zde postavit hrad. Zároveň ale nevěřil, že na skále je možné postavit další stavbu z kamene. Zapíchl proto svoji tisovou palici do země a prohlásil, že pokud zakoření, podaří se postavit i hrad.
Zanedlouho se objevili na palici první puky a zároveň byly vybudovány i první kolmé zdi Pernštejna. Z hole vyrostl postupem času krásný strom, pevně osudem spojený s Pernštejnem. Když prudká bouře jednoho dne zničila část koruny mohutného tisu, došlo zároveň i k poklesu klenby v hradní síni. Říká se, že až zahyne tento mohutní strom, zanikne i hrad Pernštejn.
Hrad Pernštejn čelil v průběhu staletí několika útokům. Pravděpodobně k největšímu útoku došlo v roce 1645, kdy hrad obléhali Švédové. Během ostřelování bylo zničeno nejvyšší patro a věž nad třetí hradní bránou, které již nikdy nebyly znovu obnoveny.
Pernštejna byl poničen i 15. dubna 2005. Toho dne došlo v depozitáři k požáru. I přes velmi rychlou mobilizaci místního dobrovolného sboru i profesionálních hasičů z nedaleké Bystřice nad Pernštejnem, bylo velmi obtížné se s těžkou technikou na třetí nádvoří dostat. Požár se však podařilo dostat pod kontrolu. Velkým štěstím byl fakt, že nejvzácnější předměty se nenacházely v depozitáři, ale byly rozmístěny po prohlídkových trasách. Nebyly tedy požárem zasaženy.
Prohlídkových okruhů Vám hrad Pernštejn nabízí až osm. Můžete si zvolit základní okruh Od gotiky do 20. století, který Vám poskytne celkový přehled o vývoji hradu. Kratší okruh Vám nabídne to nejzajímavější ze základního okruhu. Je však časově méně náročný a vhodný i pro menší děti, které pozornost neudrží příliš dlouho. Vydat se můžete i na prohlídku Vrchnostenskou zahradou. Jedná se o nejmladší okruh, který byl zpřístupněný po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2021. V blízkých zahradách uvidíte, jakou podobu měly na začátku 19. století.
Hrad Pernštejn je velmi oblíbený i mezi filmaři. Natočeny zde byly pohádky jako Sedmero krkavců, Pták Ohnivák nebo Jak se budí princezny. Prostory hradu můžete vidět i v známém italském seriálu Princezna Fantaghiro. Pro nedvědické obyvatele už není žádným svátkem, když ve své vesničce potkají populárního herce nebo herečku. Zvykli si, že Pernštejn zkrátka přitahuje pozornost.
Pokud jste ještě hrad Pernštejn nenavštívili a nebo Vás sem během studií nezavedl některý ze školních výletů, určitě byste to měli co nejdříve napravit. Pernštejn totiž patří k nejkrásnějších hradům celé Moravy. V jeho okolí můžete najít i několik dalších historických staveb, které neměly takové štěstí a postupně se změnily na zříceniny. Je to například zřícenina hradu Zubštejn, která je zasazena v lese u nedalekých Pivonic, patřících k Bystřici nad Pernštejnem.
I výběr ubytování blízko hradu Pernštejna je poměrně rozmanitý. V nabídce jsou penziony, vhodné například pro školní výlety i pro pobyt větších skupin. Nebo se ubytujte v některé romantické chalupě a prozkoumejte nedvědické okolí křížem krážem. I malá obec totiž mnohdy překvapí.
