Přírodní zajímavosti Plavy

Historické poutní místo v Jizerských horách

Seibtova studánka je nenápadný, ale historicky významný pramen, který se nachází v Jizerských horách, nedaleko obcí Horní Maxov a Josefův Důl v Libereckém kraji. Toto místo je známé především jako zakončení Poutní křížové cesty a v minulosti bylo vyhledávané pro údajné léčivé účinky své vody, díky čemuž se stalo regionálním poutním cílem. Studánka, obklopená klidným lesním prostředím, nabízí tiché zastavení pro turisty a připomíná staré zvyky péče o lesní prameny.

Pramen se nachází v nadmořské výšce přibližně 800 m n. m. a jeho historie je úzce spojená s místním obyvatelem Antonem Seibtem. Ten si podle pověsti díky místní vodě a bahenním obkladům vyléčil své neduhy natolik, že místo nošení na nosítkách mohl odejít po vlastních. Z vděčnosti nechal Anton Seibt se svým bratrem postavit v roce 1840 Křížovou cestu, která k prameni vede z Horního Maxova. Studánka byla v minulosti v rámci obnovy poutní tradice rekonstruována ve spolupráci s místními spolky. I když je vydatnost pramene ovlivněna suchem, stále zůstává důležitým památným místem, které připomíná historii tohoto kraje.

Jak se tam dostanete

Autem je možné přijet do obcí Horní Maxov nebo Josefův Důl, odkud je přístup ke studánce. Přímo k prameni nevede veřejná silnice, a proto je nutné zaparkovat v obci a pokračovat pěšky po turistickém značení. V obcích bývají k dispozici malá placená parkoviště nebo je možné využít omezené možnosti parkování na okrajích obcí. Veřejnou dopravou je oblast dostupná autobusem ze směru Jablonec nad Nisou nebo Liberec do zastávek Horní Maxov nebo Josefův Důl, odkud vedou přímo turistické stezky KČT.

Co můžete v okolí objevovat

Seibtova studánka je ideálním výchozím bodem pro pěší výlety v Jizerských horách. Kromě samotné Křížové cesty vedoucí z Horního Maxova je možné vydat se po modré turistické trase KČT k nedaleké rozhledně Slovanka, jedné z nejstarších železných rozhleden v Česku. Po turistické stezce (bez specifické barvy KČT) se lze dostat i k vrcholu Královka, na kterém stojí další známá rozhledna. V Josefově Dole je zase možné navštívit Vodní nádrž Josefův Důl, nejrozsáhlejší vodní dílo Jizerských hor.

Zvláštní pojmenování Chléviště získalo toto skalní bludiště, nacházející se u obce Koběrovy (okres Jablonec nad Nisou), díky tomu, že zde byla během války ukrývána stáda s dobytkem. Je to lokalita, která je oblíbená mezi turisty. Leží totiž v přírodní rezervaci Maloskalsko, která je součástí Českého ráje. Známé je také nedaleké bludiště Kalich.

Z obce Besedice Vás sem zavede značená okružní turistická trasa. Najdete tu celkem pět vyhlídkových plošin, ze kterých se můžete kochat výhledem do okolí. Uvidíte i jeskyni U kalicha, ve které se v protireformační době ukrývali nekatolíci. Někteří z nich zde našli i místo svého posledního odpočinku. V nedalekém Hrobě českých bratří, což je sluj s oltářem, budete obdivovat vytesaný kalich i nápisy z Bible kralické.

Zavítat můžete i do sluje exulanta V. Sadovského, modlitebny Jednoty bratrské nebo jeskyně Matěje Krocínovského. Jistě Vás zaujmou i zvláštní skalní útvary: Hroch, Lední medvěd a Želva. Celá trasa z Besedic je nenáročná, hravě ji zvládnou i děti, které si navíc vychutnají cestu úzkými skalními uličkami.

Nejvyšším bodem na trase je Sokol (562 m n. m.), který je zároveň nejvyšším vrcholem Jičínské pahorkatiny. Dominuje mu obrovský pískovcový balvan. Pokud máte štěstí na počasí, dohlédnete z něj až na Jizerské hory. Výhledy do kraje si užijete i z vyhlídky s poetickým názvem Kde domov můj.

A že je tu nejen přírodních krás opravdu mnoho se přesvědčíte určitě sami. Jakmile dostatečně prozkoumáte skalní bludiště Chléviště, vydejte se na zříceninu hradu Zbirohy, do přírodní rezervace Klokočské skály nebo na zříceninu skalního hradu Vranov. A pro ty, kteří vyhledávají spíše muzea, bude ideální Železný brod, ve kterém se nacházejí hned dvě - muzeum Běliště a minimuzeum sklaněných betlémů.

Ubytování v blízkosti skalního bludiště Chléviště si můžete zajistit v blízkých obcích např. Malá Skála, Mírová pod Kozákovem nebo ve vzdálenějším městě Turnov. Takový víkendový pobyt na Turnovsku bude příjemným zpestřením mezi náročnými pracovními dny. Tady si totiž každý najde to svoje a garantujeme Vám, že se sem budete i rádi vracet.

Geologická rarita Jizerských hor

Skalní hřib (nebo také lidově nazývaný Viklan) je jedinečný a geologický útvar nacházející se v Jizerských horách, nedaleko obce Jindřichov (část města Lučany nad Nisou) v okrese Jablonec nad Nisou. Tento výjimečný žulový úkaz leží v nadmořské výšce přibližně 640 m n. m.. V průběhu tisíciletí se vrchní část žulového bloku, díky působení mrazu a eroze (tzv. zvětrávání), oddělila od podloží, čímž vznikl charakteristický tvar připomínající hřib nebo obrovskou houbu s masivním kloboukem.

Původ a místní název

Skalní hřib patří k nejkrásnějším exemplářům svého druhu v Jizerských horách. Místní obyvatelé jej dlouho nazývali Viklan, ačkoliv se již v současnosti nehýbe, protože se v důsledku zvětrávání podloží přestal kolébat. Podle staré pověry platilo, že tomu, komu se podaří kámen rozhoupat to přiense štěstí a bohatství. Skalní útvar je od nejbližší lesní cesty vzdálen jen asi 30–40 metrů.

Turistická dostupnost

Skalní hřib u Jindřichova je velmi dobře dostupný díky husté síti turistických tras v Jizerských horách. Leží přímo u vyznačené turistické cesty, která spojuje oblíbené turistické body a trasy - například z rozhledny Bramberk směrem na Janov nad Nisou. Nejbližším výchozím bodem může být právě Jindřichov nebo Janov nad Nisou. Turisté, kteří sem dorazí, jej snadno naleznou - nachází se přibližně 300 metrů za jindřichovským sedlem. K přístupu je možné využít i okolní cyklotrasy, které protínají oblast. Díky své poloze a unikátnímu vzhledu je tento skalní hřib častým a oblíbeným cílem pěších výletů.

Tajuplná vyhlídka Jizerských hor

Skála Trniště je působivý, přibližně 15 metrů vysoký žulový skalní útvar, který se nachází v lesích Jizerských hor, nedaleko obce Janov nad Nisou v okrese Jablonec nad Nisou. Skalisko ležící v nadmořské výšce kolem 713 metrů nad mořem bylo zpřístupněno veřejnosti už na konci 19. století, kdy byly do skály vytesány schody a vyhlídková plošina zabezpečena zábradlím. V minulosti ji zdobil i mohutný kříž, který dotvářel její romantický ráz. Ačkoli dnes už výhled částečně omezují okolní, vzrostlé stromy, místo si stále zachovává svou jedinečnou atmosféru, která přitahuje milovníky turistiky a klidu.

Jak se tam dostanete

Nejčastějším výchozím bodem pro výstup na Skálu Trniště je obec Janov nad Nisou. Ze středu obce se vydáte směrem na západ po žluté turistické značce, která vás po zhruba jednom kilometru stoupání přivede k odbočce na samotnou vyhlídku. Skála se nachází v blízkosti turistického rozcestníku a oblíbené Hašlerovy chaty. Přístupová cesta je dobře schůdná. V okolí vedou i další turistické a cyklistické trasy Jizerských hor, které spojují Trniště s rekreačními oblastmi Bedřichov a Královka.

Co můžete v okolí objevovat

Skála Trniště je opředena několika pověstmi – podle jedné je uvnitř ukrytý poklad, ke kterému se brána otevírá jen na Velký pátek. Jiná hovoří o zlém rytíři, který zde musel strašit v podobě výra. V blízkém okolí stojí za návštěvu Hašlerova chata, která slouží jako významný turistický uzel, a nedaleká rozhledna Královka, která nabízí nádherný panoramatický výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj, Ještěd i Jablonec nad Nisou. Turisticky zajímavá je i Křížová cesta s přírodním oltářem nedaleko Janova nad Nisou, která je tichým poutním místem.

Vylovíte v paměti ze základní školy, kde pramení řeka Labe? Samozřejmě, že v Krkonoších, konkrétněji na Labské louce na česko-polské hranici. Katastrálně patří pod Špindlerův Mlýn v okrese Trutnov, tedy Královéhradecký kraj. Oficiálně se Labská louka stala českým územím v roce 1684, kdy ji symbolicky vysvětil královéhradecký biskup. Od roku 1968 můžete u pramene Labe vidět erby měst, kterými protéká.

Labe je největší českou řekou. Svou délkou na českém území ho sice překonává Vltava, ovšem celková délka Labe až po ústí do Severního moře je téměř 1200 kilometrů. Pramen Labe patří mezi turisty vyhledávaná místa, ovšem k tomu skutečnému prameni se nikdo nedostane, je totiž nepřístupný z důvodu ochrany přírody. O pár metrů dál je však pramen symbolický, ke kterému se dostanete bez problémů.

Labe pramení v nadmořské výšce 1 387 m n. m., proto se sem vyplatí přijít za pěkného počasí, abyste si vychutnali krásné výhledy na Krkonoše. Kromě zmíněných erbů měst tu najdete turistický rozcestník, sochu Alegorie vody, lavičky pro odpočinek po náročné cestě a dvě pamětní desky věnované Janu Bucharovi, což byl zdejší učitel a propagátor turistiky v Krkonoších. Na jeho počest je pojmenována i cesta, kterou se k prameni Labe dostanete z Jilemnice. Samotný pramen má podobu kruhové kamenné studny, do níž přitéká a z níž odtéká voda.

Cest k prameni Labe je hned několik. Z Rokytnice nad Jizerou se autobusem dostanete přes Horní Mísečky až k Vrbatově boudě, odkud je to k prameni asi 3 km. Cestou uvidíte Pančavský vodopád s vyhlídkou a minete také Labskou boudu. Závěr této trasy vede po štěrkové cestě a není náročná ani svou délkou, ani terénem. Delší a náročnější je cesta ze Špindlerova Mlýna, odkud se však můžete vyvézt lanovkou na Medvědín a odtud trasa měří jen 6 km. Nejdelší, ale také nejzajímavější je cesta z Jilemnice. Je to právě ona Bucharova cesta, pojmenovaná po panu učiteli, který touto cestou vodil do Krkonoš české turisty. Původně se jmenovala Cesta přes tři kopce a popud k její výstavbě dal právě Buchar. Trasa měří 30 km a vede přes Dolní Štěpanice, kde Jan Buchar 41 let učil. Původně vedla Bucharova cesta k Luční boudě, ale později byla její část přeložena právě k prameni Labe, zatímco původní úsek k Luční boudě je označován jako Stará Bucharova cesta.

Pokud se sem chystáte na dovolenou, určitě Vám přijde vhod ubytování v blízkosti pramene Labe. To můžete najít snadno například v apartmánech v Rokytnici nad Jizerou nebo v penzionech v Jilemnici, odkud se rovnou můžete vydat po Bucharově cestě. Pokud se chystáte přijet s větší skupinou, Krkonoše nabízejí množství chat a chalup, z nichž snadno vyberete na portálu MegaUbytko přesně takovou, která vyhovuje Vašim požadavkům.

A když se ubytujete, jistě budete chtít vyrazit poznávat okolí. Kromě lyžařských areálů Krkonoše nabízejí i další aktivní zábavu. Na jaře v době tání si nenechte ujít Mumlavský vodopád. V létě si malí i velcí mohou užít adrenalin na bobové dráze v Harrachově nebo v zábavně-sportovním Vertical Parku. A když největší vedra poleví, napojte se u pramene Labe na Cestu česko-polského přátelství, která Vás povede po hřebenech, z nichž zažijete ty nejkrásnější výhledy na českou i polskou stranu Krkonoš.

Typickými útvary mnoha českých skalních měst, která najdete třeba v Prachovských nebo Adršpašských skalách, jsou dlouhé a úzké chodby, které byly vytvořeny působením povětrnostních vlivů a částečně i zvýšeným turistickým zájmem. Od svých objevitelů se jim dostalo různých pojmenování. Jedním z nejtypičtějších názvů je asi Myší díra, kterou najdete v přírodní rezervaci Hruboskalsko - nejrozsáhlejším skalním městě Českého ráje.

Myší díra je opravdu velmi úzká skalní rozsedlina, dlouhá 65 m. I když menším turistům nebude její zdolání způsobovat žádné potíže, ti větší z Vás si musí dát velký pozor. A máme pro Vás i jednu radu. Pokud trpíte klaustrofobií, procházku Myší dírou opravdu důkladně zvažte. Z výletu si totiž máte odvážet pěkné zážitky, na které budete dlouho vzpomínat. A ne se stresovat těsnou blízkostí skal a sníženou viditelností.

Ale když už se rozhodnete do Myší díry vyrazit, začněte na parkovišti u zámku Hrubá Skála. Pokud máte dostatek času, doporučujeme navštívit i tento zámek, který vznikl přestavbou z hradu v 14. století pány z Valdštejna. Stojí na vysoké skále a z hradní věže uvidíte i hrad Trosky. Krásných vyhlídek si užijete i z nedaleké Mariánské vyhlídky. V případě pěkného počasí dohlédnete nejen na Ještěd, ale i na téměř celé Trutnovsko.

Ze zámeckého parkoviště tedy poté můžete vyrazit po zelené značce směrem do Zámecké rokle. Právě součástí této trasy je atraktivní Myší díra. Cestu zvládnou i rodiny s dětmi. Není dlouhá a ani nijak zvlášť náročná. A zdatnější turisté potom pokračují dalšími turistickými trasami, kterými je celý Český ráj protkaný. K výše uvedeným oblíbeným turistickým cílům tedy můžete přidat další.

Za návštěvu stojí i hrad Valdštejn, který  je nejstarším hradem Českého ráje. V roce 1260 ho založil Jaroslav z Hruštice z rodu Markvarticů, kteří byli předkové pánů z Valdštejna. Ihned za Myší dírou se zelená trasa spojuje s modrou, po které můžete dojít do Dračích skal a také do Lázní Sedmihorky, což je startovní a zároveň cílová stanice Naučné stezky Hruboskalsko. Lázně Sedmihorky dostali svůj název podle pramene Sedmihorka, objeveného už v roce 1702. Lidé se tu léčili pomocí studené vody, cvičením, dietami i pohybem na čerstvém vzduchu. Lázně navštívila i řada známých osobností např. Jan Neruda nebo Eliška Krásnohorská.

Pokud se rozhodnete strávit svoji dovolenou právě v Hruboskalsku, začněte výběrem ubytování. Např. ubytování blízko Myší díry bude pro Vás dobrým výchozím bodem. V této oblasti se natáčela řada českých filmů a pohádek a tak jsou místní ubytovatelé na svoje zákazníky pořádně připraveni. Nejbližší obcí je Hrubá Skála, která Vám nabídne útulné chaty i penziony. A nebo zajeďte trošku dále. Kvalitní ubytování seženete i v obci Vyskeř, v Turnově nebo v Troskovicích.