Kam na výlet na Prachaticku (strana 2 z 2)

Rozsáhlé náhorní rašeliniště na Šumavě

Přírodní památka Jezerní slať se nachází v Plzeňském kraji, v okrese Klatovy, v blízkosti obcí Kvilda a Horská Kvilda, a je jedním z nejvýznamnějších rašelinišť v České republice. Je součástí Národního parku Šumava a představuje rozsáhlé náhorní vrchovištní rašeliniště, které je klíčové pro zachování specifických rašelinných biotopů a vegetace.

Jezerní slať vznikla před přibližně 9 000 lety v mělké pánvi a akumulovaná rašelina zde dosahuje tloušťky až 7 metrů. Je domovem pro reliktní druhy rostlin a živočichů, které přežily z doby ledové, jako je například borovice blatka (Pinus uncinata). Chráněno je také unikátní společenstvo rašelinných mechů. Rašeliniště je přísně chráněno, ovšem pro veřejnost je zpřístupněno prostřednictvím naučné stezky.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem je parkoviště u silnice mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda. K Jezerní slati vede krátká, ale velmi oblíbená odbočka ze silnice. K samotnému rašeliništi vede naučná stezka Jezerní slať s dřevěným chodníkem, který je vybudován přímo nad rašeliništěm, aby chránil křehký biotop. Na začátku stezky je k dispozici vyhlídková věž, ze které je možné pozorovat celou plochu rašeliniště.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Jezerní slati je srdcem Šumavy. V nedaleké obci Kvilda se nachází Šumavské muzeum a pramen řeky Vltavy. Vyplatí se navštívit také přírodní rezervaci Povydří, která chrání skalnaté údolí řeky Vydry. Pro turisty je zajímavý i Černý sloup, historický hraniční sloup. Z Horské Kvildy se můžete vydat k rašeliništi Chalupská slať, které je dalším významným chráněným územím.

Dřevěná vyhlídková věž nad mrazivým rašeliništěm

Jezerní slať se nachází v centrální části Šumavy mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda. Jde o jedno z nejchladnějších míst v České republice, kde průměrná roční teplota dosahuje pouhých 2 °C. Na okraji tohoto chráněného území byla vybudována dvoupatrová dřevěná věž, která umožňuje bezpečné pozorování okolí bez narušení přírody.

V současnosti je vyhlídka a krátký povalový chodník přístupný sezónně (obvykle od jara do podzimu kvůli ochraně tetřívka obecného). Z věže mohou návštevníci pozorovat vzácné rostliny, jako je bříza trpasličí či borovice blatka. Na místě se nachází také meteorologická stanice, která zde pravidelně zaznamenává extrémní mrazy i v letních měsících.

Přístup

Lokalita leží přímo u silnice II/169. Placené parkoviště se nachází bezprostředně u vstupu na povalový chodník. Autobusová zastávka "Kvilda, Jezerní slať" je situována přímo u parkoviště a obsluhují ji i Zelené autobusy Národního parku Šumava. Vlakové spojení v této části hor není k dispozici.

Okolí - co stojí za poznání

V blízké obci Kvilda je možné navštívit informační centrum s expozicí o historii Šumavy a neogotický Kostol svatého Štěpána. Oblíbeným turistickým cílem je Pramen Vltavy, který je dostupný pěšky nebo na kole. V Horské Kvildě se taky nachází návštěvnické centrum zaměřené na život rysů.

Zastávka na Jezerní slati nabízí rychlý a intenzivní zážitek ze severské přírody uprostřed střední Evropy. Je to místo, kde můžete na vlastní kůži pocítit drsné šumavské klima.

Ski Kvilda je moderní, rodinný areál, vhodný zejména pro začátečníky, lyžařské výcviky a rodiny s dětmi. Najdete ho přímo v obci Kvilda, v okrese Prachatice, na území Národního parku Šumava. Pokud tedy plánujete zimní dovolenou na Šumavě, určitě vezměte do úvahy možnost zalyžovat si nebo se to naučit v lyžařském středisku Kvilda. Také právě tady startuje a končí známý Šumavský skimaraton. I když nejste profesionální sportovci, můžete vyzkoušet zdejší sjezdovky a tratě.

Ačkoliv se jedná o menší lyžařský areál, nabízí Vám hned 5 sjezdovek v délce od 150 do 300 metrů a celkem 6 vleků, z nichž 4 jsou pro širokou veřejnost a zbylé dva jsou určené pro lyžařské školy. Pro nejmenší děti je tu i pojízdný koberec. Kromě sjezdovek je bezplatně dostupný také svah pro sáňkování a bobování, kde si můžou zadovádět nejen děti, ale i dospělí. Podle sněhových podmínek navíc zaměstnanci připravují nejrůznější vlny, skoky a další překážky různé obtížnosti. Kdo se raději kochá okolní krajinou při běžkování, toho jistě potěší, že přímo z areálu Ski Kvilda vedou běžkařské stopy, celkem 60 km v centru Šumavy, které se dále napojují na úctyhodných 200 až 250 km tratí po celé Šumavě. Můžete tedy strávit na běžkách tolik času, kolik je Vám libo.

Neumíte lyžovat? To vůbec nevadí. Právě Ski Kvilda je pro Vás to pravé místo. Přihlaste se do jednodenního nebo víkendového kurzu. Děti můžete navíc přihlásit i do celosezónního kurzu, a to buď individuálního, nebo skupinového, kde se společně učí lyžovat skupinka maximálně 10 dětí s vyškoleným instruktorem. A jestli jsou Vaše děti ještě na lyžování příliš malé, můžete využít služby hlídání dětí, zatímco Vy se budete na svahu učit lyžovat.

Samozřejmostí je zde půjčovna lyžařského vybavení, protože se počítá s tím, že začátečníci ještě nemusí mít svou vlastní. Zapůjčíte si sjezdové lyže, běžky nebo i snowboard. Jestli své vybavení máte, ale celý rok leželo bez povšimnutí, pro Vás je tu servis, kde Vám dají lyže zase do pořádku, aby Vám nehrozilo nebezpečí kvůli špatně seřízenému vybavení.

V zimní sezóně si v lyžařském areálu Kvilda zalyžujete každý den od rána do západu slunce, sjezdovky totiž nejsou osvětlené, takže tma Vás ze svahu vyžene zpátky do tepla. Občerstvit se můžete nejenom přímo na svahu, ale také v obci Kvilda v některé ze zdejších restaurací. Rovněž ubytování v Kvildě je pestré, můžete vybírat z ubytoven, penzionů až po hotely. Záleží na Vaší náročnosti a ochotě investovat do ubytování. Neméně kvalitní ubytování seženete také v okolních obcích, například v Modravě, Nových Hutích nebo v Borové Ladě, kde můžete ve volném čase zhlédnout Soví voliéry.

Když budete z lyžování unavení a budete chtít trošku změnu, udělejte si procházku k přírodní památce Jezerní slať, kde je také vyhlídková věž. Odtud se můžete pokochat pohledem na Národní park Šumava. A určitě byste neměli vynechat ani pramen Vltavy. Pokud se rádi pochlubíte na sociálních sítích fotkami z míst, která jste navštívili, máte jedinečnou možnost vyfotit se ve fotopointu – tlačítkem samospouště vyfotíte snímek, který si vyzvednete v elektronické podobě na stránkách provozovatele nebo ho můžete rovnou sdílet přátelům online či poslat e-mailem jako pohlednici z dovolené.

Ještě předtím, než začnete hledat ubytování v blízkosti Ski Kvilda, můžete si být jisti, že nebudete mít problém s parkováním, protože Kvilda je na nápor turistů dobře připravená i po této stránce. Plánování dovolené Vám také mohou usnadnit webové kamery na stránce areálu a teploměry, které přinášejí aktuální a reálné informace. Ušetříte si tak cestu a čas v případě, že by na Kvildě nepanovaly dobré lyžařské podmínky. My Vám však přejeme, abyste si svou zimní dovolenou ve Ski Kvilda užili na maximum.

Na otázku, kde pramení řeka Vltava, známe zřejmě všichni odpověď ze základní školy. Na Šumavě. Ale kde přesně? Ve skutečnosti je pramenů Vltavy několik a všechny jsou v nepřístupném terénu na svahu Černé hory ve výšce kolem 1 300 m n. m. Symbolické místo označené jako pramen Vltavy ale navštívit můžete, když se vydáte od Kvildy přibližně 5,5 km jihozápadně až k německým hranicím. Navede Vás modrá turistická značka nebo cyklotrasa 1041 a dostanete se sem pohodlně po asfaltové silnici.

K jednomu ze skutečných pramenů Vltavy vedla v roce 2010 stezka na kůlech, o rok později však byla zrušena kvůli chybějícímu stavebnímu povolení. Dnes tedy ke skutečným pramenům nevede žádná přístupová cesta. Na místě symbolického pramene Vltavy byla ve 20. letech 20. století postavena chata Klubem československých turistů. Během druhé světové války byla tato chata přestavěna a stala se vězením pro zajaté důstojníky Rudé armády. V roce 1953 pak byla chata zbourána. Až do roku 1989 se pramen nacházel v pohraničním pásmu, od roku 1991 je dodnes součástí Národního parku Šumava.

Vypravíte-li se za pramenem Vltavy, budete procházet domovem mnoha ohrožených živočichů. Mezi nejznámější patří rys ostrovid, tetřev hlušec a vlk obecný. Méně známí jsou například puštík bělavý, žluťásek borůvkový a endemit perleťovec mokřadní, jehož domovem je v ČR pouze Šumava. Z rostlin tu roste kritiky ohrožená orchidej bradáček srdčitý. Další zajímavostí je, že voda u pramene Vltavy obsahuje velké množství stříbra, což nahrává domněnce, že v podzemí protéká bývalým středověkým dolem na stříbro.

Chtěli byste se od pramene Vltavy vydat někam dál a poznat další kouty Šumavy? Naplánujte si procházku k přírodní památce Jezerní slať, kde stojí stejnojmenná rozhledna, nebo k Chalupskému jezírku. Vizuálně a technicky zajímavě řešená je také rozhledna Churáňov v obci Stachy. Přicestujete-li k prameni Vltavy v zimě, pravděpodobně budete chtít využít služeb některého ze šumavských lyžařských areálů. Komu by chyběl adrenalin, ten by měl vyzkoušet lanové centrum Zadov.

Jelikož se nacházíte v jednom z nejkrásnějších koutů Česka, měli byste si vyhradit alespoň pár dní na poznávání jeho krás. V tom Vám pomůže ubytování nedaleko pramene Vltavy. Horská obec Kvilda nabízí vysoký standard služeb především v penzionech a chatách. Využít však můžete také apartmány v Nových Hutích nebo v Zdíkově. Zkrátka dovolenou na Šumavě si užijete v létě i v zimě.

Bájné trůny tří králů na Šumavě

Třístoličník (německy Dreisesselberg) je významný a hojně navštěvovaný vrchol v jižní části Šumavy s nadmořskou výškou 1333 metrů (hlavní vrchol Hochstein). Přestože samotný nejvyšší bod masivu leží na německé straně (v Bavorském lese), výrazně zasahuje k česko-německé hranici, kde je nejvyšší český bod ve výšce 1302 m n. m. Hora je známá svými bizarními žulovými skalními útvary, které zvětrávání vymodelovalo do podoby skalních věžiček. Podle staré pověsti sedávali na třech těchto skalních stolicích (křeslech) panovníci Čech, Bavorska a Rakouska a radili se o průběhu hraníc, což dalo hoře její jméno. Z vyhlídkového místa, které je na německé straně, se nabízí za dobré viditelnosti úchvatný panoramatický výhled na Bavorsko, českou Šumavu a v dálce i na Alpy, včetně Grossglockneru.

Jak se tam dostanete

Na Třístoličník vede několik turistických tras. Jednou z nejoblíbenějších a nejnáročnějších je pěší cesta po červeně značené hřebenové trase (E10) z Nového Údolí (přibližně 7 km jedním směrem), kam se dá dojet i vlakem. Tato trasa vede po náročném kamenitém terénu. Nejsnazší přístup je z německé strany, kde se nachází parkoviště Dreisessel jen asi 500 metrů od vrcholu. Na české straně je parkování možné například v Novém Údolí nebo ve Stožci.

Co můžete v okolí objevovat

Z vrcholu Třístoličníku se můžete vydat na hřebenovou túru po červené turistické značce, která vás dovede k dalším významným místům Šumavy. Asi 3 km jihovýchodně od Třístoličníku leží Trojmezí (1325 m n. m.), což je sedlo, kde se stýkají hranice České republiky, Německa a Rakouska. Místo je označeno trojbokým žulovým sloupem. Dále po hřebeni dojdete až na nejvyšší horu české části Šumavy, Plechý (1378 m n. m.), pod jehož svahem se rozprostírá krásné Plešné jezero. Nedaleko od Třístoličníku se nachází také památník staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu, Josefu Rosenauerovi, v jehož blízkosti kanál začíná. Zde se také nachází bývalá myslivna Rosenberger Gut, ve které je dnes muzeum Adalberta Stiftera.

Na území Národního parku Šumava můžete najít několik zajímavých jezer. Jedním z nich je i Plešné jezero, které se dříve nazývalo také Plekenštejnské jezero nebo bylo známé i pod německým označením Plöckensteinsee. Toto ledovcové jezero leží v katastrálním území obce Nová Pec, v okresu Prachatice. Jeho nejvyšší hloubka je 18,3 m a objem zadržované vody okolo 617 000 m³. Nachází se v nadmořské výšce 1 090 m n. m.

Svoje pojmenování dostalo jezero podle hory Plechý, která je nejvyšší horou české části Šumavy. Voda odtéká z jezera Jezerním potokem a nedaleko Lipenské přehrady se vlévá do Vltavy. Jezero vzniklo z jednoho z jedenácti svahových ledovců, které se během čtvrtohor na Šumavě nacházely. Okraje Plešného jezera jsou lemovány vysokou morénovou hrází a na úpatí hory jsou zahloubeny do obnažených stěn ledovcového kotle. Výška jezerní stěny je až 260 m.

Podle historických záznamů byl prvním člověkem, které Plešné jezero prozkoumal, rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan. Jezero bylo později využíváno k napájení Schwarzenberského plavebního kanálu. Josef Rosenauer, který byl stavitelem kanálu, důkladně zatěsnil morénu jezera a do hráze umístil výpustná stavidla. Díky tomu bylo možné vodu v kanále regulovat. Na hrázi se nachází i malá meteorologická stanice, která zkoumá a zaznamená jevy, zejména vodní srážky a větry, které mají vliv na výkyvy výšky hladiny jezera.

V roce 1999 provedla Správa Národního parku Šumava opravu hráze. Díky tomu se stalo jezero přístupnější a stabilnější. A postupně sem začalo přicházet i větší množství turistů. Na vrcholu severozápadní stěny stojí Stifterův památník, který připomíná známého šumavského básník Adalberta Stiftera. Z plošiny před pomníkem je nádherný výhled na plochu Plešného jezera. Od tohoto památníku vede zpět k jezeru Zážitková naučná stezka "Duch pralesa". A je tu ještě jedna pamětní deska. Ta je věnovaná Janu Nepomuku ze Schwarzenberku, který se zasloužil o stavbu Schwarzenberského plavebního kanálu.

A jak se s Plešnému jezeru dostanete? Můžete to vzít třeba na kole. Cyklostezka č. 1029 z obce Stožec Vás po 12 kilometrech dovede až k jezeru. Cesta vede částečně i podél Schwarzenberského plavebního kanálu a je opravdu co obdivovat. Nádherná příroda národního parku Vás jistě okouzlí. Poslední část trasy je o něco obtíženější, avšak cíl pak stojí za to. Při zpáteční cestě se u plavebního kanálu můžete z trasy odpojit na cyklostezku č. 1023 a okruhem přes osadu Jelení se dostat zpátky do Stožce.

Kromě Plešného jezera se na Šumavě nachází i další jezera, jako jsou např. Černé jezero, které je největším přírodním jezerem v České republice a nebo Čertovo jezero. Obě leží v blízkosti Železné Rudy, která je významným sportovním a turistickým centrem.

Už během minulého století bylo Plešné jezero oblíbeným cílem turistů, kteří šumavskou přírodu navštívili. Proto byla v roce 1911 u jezera postavena turistická základna - Lucemburská chata. Stala se majetkem Klubu českých turistů, avšak v roce 1948 ji zabrala Pohraniční stráž a upravila ji pro využívání pohraniční roty. Ta budovu v roce 1989 opustila a chata byla zbořena.

Ale nemusíte zoufat. Postupem času se i tato turisticky vyhlášená oblast začala přizpůsobovat masivnímu zájmu návštěvníků. Díky tomu je poměrně snadné, najít si vhodné ubytování blízko Plešného jezera. Když navštívíte naše stránky ubytování Prachaticko, případně i velmi oblíbenou kategorii ubytování Šumava, určitě si najdete i pro sebe útulné místo pro strávení příjemné dovolené.

Schwarzenberský plavební kanál (starší název Schwarzenberský průplav) se nachází v blízkosti obce Nová Pec, je to šumavský vodní kanál, kterého úlohou bylo spojit jeden z přítoků Studené Vltavy s rakouskou řekou Große Mühl (přítok Dunaje), čímž došlo k propojení úmoří Černého a Severního moře. Kanál začíná na severním svahu vrchu Třístoličník (v nadmořské výšce 916 metrů) a jeho celkový spád je 255 m. Voda do kanálu řízeně proudí z Plešného jezera. V současnosti je kanál národní kulturní památkou, přičemž zrekonstruováno je přibližně 15 km z původní délky.

S prvním návrhem propojení dvou umoří přišel již římský císař a český král Karel IV. a v jeho době měly začít i první snahy o uskutečnění tohoto plánu, údajně byly nalezeny stopy po výkopech ze 16. století. Ten skutečný existující kanál, v celkové délce 44 km, přikázal vystavit kníže Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu a projekt vedl Josef Rosenauer. Dokončen byl až za vlády Josefa II. ze Schwarzenbergu. Cílem bylo přepravovat polena dřeva (o délce do 1 metru) z nepřístupných oblastí Šumavy v povodí Vltavy do císařského hlavního město Vídně. Kanálem, který byl v předválečné době chloubou schwarzenberských panství, se plavilo dříví téměř 170 let (1793 až 1962). Během „zlatých časů“ plavení dříví (1793–1892) bylo ze Šumavy do Vídně dopraveno téměř 8 milionů m3 palivového dřeva. Josef Rosenauer byl později jmenován čestným občanem Vídně, za zásluhy o zásobování města. Poslední dříví bylo na české straně splaveno v roce 1962.

V období komunismu kanál nebyl udržován a došlo k jeho zanešení a poničení na mnoha úsecích. Po pádu Železné opony se o zachování kanálu zasloužili lesníci a místní obyvatelé, při příležitosti 200. výročí začátku výstavby kanálu vzniklo tzv. Bratrstvo Schwarzenberského plavebního kanálu. Na konzervační práce navázali Lesy České republiky od roku 1995 a následně i studenti z České zemědělské univerzity v Praze. V současnosti je z původních 44 km zrekonstruováno přes 15 km. Nejdelší úsek (cca 11 km) se táhne od Jeleních Vrchů po odbočení Želnavského smyku, další úsek je mezi bavorskými hranicemi a Stockým (Ježovým) potokem (cca 1,8 km) a opravena je i část od hraničního potoka Ježová (Iglbach) po bývalou osadu Růžový Vrch (cca 2,5 km). Nejnovější rekonstrukce, o kterou se postarali Vojenské lesy a statky ČR ve spolupráci s Lesy ČR a rakouským partnerem, proběhla na Želnavském smyku a byla dokončena v srpnu 2021. Želnavský smyk byl vystavěn až v roce 1887 a spojoval původní kanál s Vltavou.

Turisté začali Schwarzenberský kanál navštěvovat v roce 1998, o rok později se konala první Slavnost Schwarzenberského kanálu. Každoroční událostí je také Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, které je spolufinancováno nejen českými, ale i rakouskými a evropskými nadacemi a společnostmi. Kanál má ne jedno, ale hned dvě muzea, v rodišti Josefa Rosenauera - obci Chvalšiny a v osadě Jelení Vrchy, kde je hranice starého a nového kanálu. Tok kanálu lemují pěší a cyklistické trasy, včetně naučné stezky Schwarzenberský plavební kanál, která začíná u parkoviště na Jeleních Vrších, má délku 9 km a je vhodná pro pěší, cyklisty, vozíčkáře a v zimě i pro běžkaře. V jednom úseku podél kanálu vede i Medvědí stezka, nejstarší naučná stezka na Šumavě.

Když už budete na dovolené na Šumavě, jistě si najdete čas poznat i něco víc. Pro rodiny s dětmi bude zážitkem Minizoo Černá v Pošumaví a malí ani velcí nebudou věřit vlastním očím v Pohádkové rezervaci. Sázkou na jistotu při pobytu na Šumavě je Lipenská přehrada, kde si v létě užijete koupání a vodní sporty a v zimě si zde můžete třeba zabruslit na zamrzlé hladině.

Hledání ubytování poblíž Schwarzenberského kanálu zvládnete jednoduše. Zkuste se podívat například po apartmánech a penzionech v Nové Peci. Ideální pobyt si možná užijete v Horní Plané, kde na Vás čekají chaty v přírodě i moderní apartmány. Stožec má rovněž pestrou nabídku, včetně hotelů a apartmánů. I Černá v Pošumaví Vás překvapí svými ubytovacími kapacitami, stejně jako Frymburk. Pokud by Vaše vysněná dovolená měla být zasazená do nádherné přírody, tak Šumava je to pravé pro Vás, neváhejte a začněte plánovat svůj pobyt u Schwarzenberského kanálu.